Array ( [0] => 15510269 [id] => 15510269 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Salience [uri] => Salience [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit|-odkazy na rozcestníky a obecné významy, styl -ztotožnění se čtenářem}} [1] => '''Salience''' (z [[latina|lat.]] ''salire''–''vyskakovat'' z řady, poutat pozornost, vymykat se běžnému; potažmo z anglického ''salient'' – nápadný, hlavní, význačný, vyčnívající, přitahující pozornost, ''vyskakující'') je [[Teorie míry|míra]] nápadnosti, respektive [[rychlost]] s jakou podněty z [[okolí]] upoutávají pozornost našich [[Smysl (biologie)|smyslů]] a následně pronikají do [[vědomí]]. [2] => [3] => == Funkce salience == [4] => Je to pohotovost, s jakou určité impulsy pronikají do vědomí, způsobená je odlišností od okolí, nějakou nápadností, či neobvyklostí. Pomáhá [[Osoba|jedinci]] (jak člověku, tak [[Živočichové|zvířeti]]) uspořádat celou řadu vjemů podle důležitosti. Důležitost je tím vyšší, čím víc se nějaký [[Smysl (biologie)|smyslový]] [[Vnímání|vjem]] liší od [[Norma|normálu]]. V našem okolí naši pozornost nejvíce přiláká to, co se běžným [[Norma|standardům]] vymyká [[Barva|barvou]], [[Vzdálenost|rozměry]], kontrastem, silou, raritou výskytu nebo [[rychlost]]í pohybu, tedy to, co je nějakým způsobem neočekávané. Salience je závislá na smyslech, hovoříme tedy o [[zrak]]ové salienci, salienci ve [[zvuk]]ové rovině, … [5] => [6] => Vytváří se na pozadí [[Reference|referenčních]] bodů, tedy těch, k nimž salientní [[objekt]] vztahujeme. Znamená to, že zcela obyčejný [[Fenomén|jev]] v [[kontext]]u, do něhož nějak nezapadá, upoutá naši pozornost: [[Bílá|bílý]] bod na [[Černá|černém]] [[Papír|papíře]] bude prvním, co nás zaujme, stejně jako postřehneme [[Žena|ženu]] v [[Baroko|barokních]] šatech na [[vlak]]ovém [[Nástupiště|nástupišti]]. [7] => [8] => V běžném prostředí na naše smysly působí celá řada nových vjemů, je to množství [[Informace|informací]], které najednou naše vědomí nemůže stihnout zpracovat a tak se soustředí jen na to [[Podstata|podstatné]], méně důležitý zbytek zpracovává naše podvědomí ([[nevědomí]]) a my se soustředíme na to, co vyžaduje naši adekvátní reakci (zapamatování si nového jevu, obrana, důkladné [[Výzkum|prozkoumání]],…). [9] => [10] => ''Například při [[Procházka|procházce]] [[les]]em bereme jako samozřejmé spadané jehličí a podvědomě vyhýbáme kmenům [[strom]]ů, protože to je běžný model zažitý již x–krát, ale když zahlédneme [[Srnec obecný|srnku]], prohlížíme si ji, popřípadě upozorníme společníky. Stejně tak, když zaslechneme výstřel, na několik [[Sekunda|sekund]] se zastavíme a přemýšlíme, odkud přišel.'' [11] => [12] => Salience nám tedy pomáhá vybrat a seřadit informace z okolí podle důležitosti, přitom je samozřejmě ovlivněna předchozí zkušeností, čili tím, co už známe, tedy část celkového dojmu vzniká na základě [[Paměť (psychologie)|paměťových]] informací, je to salience srovnávací a míra se určuje poměřováním pojmů aktuálních s pojmy dřívějšími v diachronním (nikoli průřezovém) pohledu. [13] => Ovlivněna je také tím, čemu sami [[nevědomí|podvědomě]] přikládáme větší pozornost, ať už dlouhodobě či momentálně. [14] => [15] => ''Například k nám přijede přítel z [[Město|města]] postřehne jen, že nějak fouká a měl by se přiobléct.My jsme zde vyrůstali a pozorujeme odkud fouká jak silný [[vítr]] a odkud jdou mraky, z čehož odvodíme, jestli bude následující den pršet, nebo těžká mračna přeletí jinudy a náš [[pozemek]] minou. Hlavu k [[Obloha|obloze]] zvedneme automaticky, za což může dlouhodobá zkušenost a salience. [16] => [17] => ''Nebo si šetříme na nové [[automobil|auto]], víme, že to bude značka [[Škoda Auto|Škoda]] a najednou auto značky Škoda vidíme na každé [[Křižovatka|křižovatce]] každém druhém rohu, ač jich před [[rok]]em bylo stejně plno a my jim nevěnovali žádnou než běžnou pozornost. V našem podvědomí má aktuálně zvláštní postavení a mezi běžnými jevy si vyžaduje naši pozornost.'' [18] => [19] => Když něco upoutá naši pozornost, obvykle si ji určitou dobu podrží, než pro nás už není ničím zajímavé, pak dojde k odpoutání a do středu naší pozornosti se dostává něco jiného. [20] => [21] => == Praktické využití == [22] => Salience je součástí našeho obranného systému. Podněty, které dostává do popředí pozornosti mohou být právě ty, které nás ohrožují: rychle jedoucí auto, při přecházení [[Přechod pro chodce|přechodu]], padající [[strom]], … ne vždy jsou to však jenom reálná nebezpečí, salience může zavinit třeba i dopravní nehodu, když při řízení auta náhle pozorujeme nezvyklost v okolí, nebo naši pozornost přitahuje houpající se panenka zavěšená u předního skla. Je to však neocenitelný pomocník, pokud víme, na co si máme dávat pozor, proto se na práci se saliencí zaměřuje [[psychologie]]. [23] => [24] => [[Zrak]]ová salience využívá celá řada [[signál]]ů, které dnes bereme za běžné a samozřejmé, od [[Červená|červených]] (červená barva v přírodě signalizuje nebezpečí, zvláště ve spojení s [[černá|černou]]) a [[Zelená|zelených]] (klid, pohoda, [[příroda]]) panáčků na křižovatce přes zvýraznění dopravních značek [[reflex]]ní [[Žlutá|žlutou]] po barvy samotných požárních nebo záchranných aut nebo majáčků včetně specifického zvuku, která doprovází jak sanitky, tak požární a policejní vozy. [25] => [26] => Patří sem i celá řada pomůcek na zapamatování jako podtrhávání [[Heslo|hesel]] v sešitech, rozmístění lístečků s tím na co se nesmí zapomenout na [[Monitor (obrazovka)|monitoru]] [[počítač]]e, [[Lednička|lednici]] a tak podobně. [27] => [28] => Při čtení textu se nejvíce pozornosti obecně věnuje úvodu a závěru (v textu, který úvod a závěr neobsahuje, jako výňatek z textu, pak prvnímu a poslednímu odstavci), potažmo pak první a poslední [[Věta (lingvistika)|věty]] odstavců. Při psaní se nejvíce soustředíme na začátku a postupně naše pozornost a snaha psát co nejlépe ochabuje, přičemž se opět mírně zvedá při psaní začátků vět, odstavců a [[Majuskule|velkých písmen]]. [29] => [30] => Ze [[zvuk]]ové roviny jde především o [[přízvuk]], jak v [[Píseň|písničkách]] v rádiu, tak v mluvené [[Jazyk (lingvistika)|řeči]] na tom, jaký [[tón]] a hlasitost [[autor]] zvolí, záleží jak moc si zapamatujeme. [31] => [32] => Při navrhování alarmů se zase počítá s tím, že nejsilněji lidské [[ucho]] vnímá [[frekvence]] v rozsahu 1 000–3 500 [[Hertz|Hz]]. [33] => [34] => Zásadní roli má salience samozřejmě v [[Reklama|reklamě]], kde společně s [[podprahový signál|Podprahovým signálem]] poutá smysly diváků při předvádění produktu. [35] => [36] => == Odkazy == [37] => [38] => === Literatura === [39] => * Solomon, S. S., King, J. G.: ''Fire Truck Visibility'', [[1997]] [40] => * Underwood, G., Foulsham, T.: ''Visual Saliency and Semantic Incongruency Influence Eye Movements when Inspecting Pictures'', [[2006]] [41] => * Enkvist N. E.: ''Experimental Iconicsm in Text'', [[1981]] [42] => [43] => === Související články === [44] => * [[pozornost]] [45] => * [[podprahový signál]] [46] => * [[zcizovací efekt]] [47] => * [[vnímání]] [48] => {{Autoritní data}} [49] => [50] => [[Kategorie:Kognitivní věda]] [] => )
good wiki

Salience

Salience (z lat. salire-vyskakovat z řady, poutat pozornost, vymykat se běžnému; potažmo z anglického salient - nápadný, hlavní, význačný, vyčnívající, přitahující pozornost, vyskakující) je míra nápadnosti, respektive rychlost s jakou podněty z okolí upoutávají pozornost našich smyslů a následně pronikají do vědomí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Smysl (biologie)','strom','nevědomí','podprahový signál','zvuk','rychlost','Norma','latina','ucho','objekt','Škoda Auto','přízvuk'

Latina

Nevědomí

Norma

Objekt

Přízvuk

Rychlost

Strom

Ucho

Zvuk