Array ( [0] => 14927836 [id] => 14927836 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Samoduť [uri] => Samoduť [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Samoduť [2] => | obrázek = Symplocos paniculata (9958808546).jpg [3] => | popisek = Samoduť latnatá s plody [4] => | velikost obrázku = 270px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[vřesovcotvaré]] (''Ericales'') [10] => | čeleď = '''samoduťovité''' (''Symplocaceae'') [11] => | čeleď popsal = [[René Louiche Desfontaines|Desf.]], 1820 [12] => | rod = '''samoduť''' (''Symplocos'') [13] => | rod popsal = [[Nicolaus Joseph von Jacquin|Jacq.]], 1760 [14] => }} [15] => [[Soubor:Addisonia - colored illustrations and popular descriptions of plants (1916-(1964)) (16771668011).jpg|náhled|Ilustrace ''Symplocos martinicensis'']] [16] => '''Samoduť''' (''Symplocos'') je rod rostlin z čeledi '''samoduťovité''' a jediný rod této čeledi. Jsou to [[dřevina|dřeviny]] s jednoduchými střídavými [[list]]y a drobnými [[květ]]y v květenstvích různých typů. Plodem je [[peckovice]]. Rod zahrnuje asi 320 druhů a je rozšířen v [[Amerika|Americe]], [[Asie|Asii]], [[Austrálie|Austrálii]] a [[Tichomoří]]. V období [[třetihory|třetihor]] byl rozšířen i v Evropě a fosilní pozůstatky (zejména pecky plodů) bývají nacházeny i v severočeských hnědouhelných pánvích. [17] => [18] => U samodutí je běžná akumulace [[hliník]]u v rostlinných pletivech. Hospodářský význam není velký. Některé druhy jsou využívány v tradiční [[lékařství|medicíně]], používají se při barvení látek nebo slouží jako náhrada [[čaj]]e. [[Samoduť latnatá]] je jako jediný mrazuvzdorný zástupce občas pěstována i v ČR jako sbírková dřevina. [19] => [20] => == Popis == [21] => Samodutě jsou převážně stálezelené [[keř]]e až středně velké [[strom]]y, jen výjimečně dorůstající výšky až 30 metrů. Jediným opadavým druhem je asijská [[samoduť latnatá]]. [[List]]y jsou jednoduché, střídavé, spirálně až dvouřadě uspořádané, řapíkaté, bez [[palist]]ů, na okraji zubaté, žláznatě zubaté nebo celokrajné. Nezřídka jsou kožovité a s podvinutým okrajem. Pro většinu druhů je charakteristická žlábkatá střední žilka na líci listů, zřetelná zejména v suchém stavu. [[Žilnatina (botanika)|Žilnatina]] bývá charakteristicky síťnatá. [[čepel listová|Čepel listů]] je celokrajná, zubatá nebo žlaznatě zubatá. [[Květ]]y jsou vonné, spíše drobné, pravidelné, obvykle oboupohlavné, podepřené 3 [[listen]]y, uspořádané v květenstvích různých typů ([[klas]]y, [[hrozen|hrozny]], [[lata|laty]], [[klubko|klubka]], [[thyrsus|thyrsy]]) nebo řidčeji jednotlivé. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je většinou pětičetný, na bázi srostlý, vytrvalý. [[Koruna (botanika)|Koruna]] je většinou bílá (řidčeji žlutá, růžová nebo světle fialová), složená většinou z 5 na bázi nebo asi do poloviny srostlých lístků. V květech je přítomen nektáriový disk. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je většinou mnoho, řidčeji jen 4 nebo 5. [[Semeník]] je spodní, řidčeji polospodní, srostlý ze 3 (2 až 5) plodolistů a se stejným počtem komůrek. V každé komůrce jsou obvykle 3 vajíčka. Čnělka je tenká až tlustá, zakončená drobnou hlavatou až laločnatou bliznou. Plodem je jednosemenná [[peckovice]]. Plody jsou nejčastěji charakteristicky modré, řidčeji oranžové, hnědé nebo bělavé.{{Citace monografie [22] => | příjmení = Smith [23] => | jméno = Nantan et al [24] => | odkaz na autora = [25] => | titul = Flowering Plants of the Neotropics [26] => | vydavatel = Princeton University Press [27] => | místo = Princeton [28] => | rok = 2003 [29] => | isbn = 0691116946 [30] => | kapitola = [31] => | strany = [32] => | jazyk = [33] => }}{{Citace elektronické monografie [34] => | příjmení = Almeda [35] => | jméno = Frank [36] => | příjmení2 = Fritsch [37] => | jméno2 = Peter W. [38] => | titul = Flora of North America: Symplocaceae [39] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=10863 [40] => | jazyk = en [41] => }} [42] => [43] => [44] => Soubor:Symplocos chinensis for. pilosa 03.JPG|Listy ''Symplocos chinensis'' [45] => Soubor:Symplocos chinensis for. pilosa 02.JPG|Květenství ''Symplocos chinensis'' [46] => Symplocos matudae (9520702808).jpg|Růžově kvetoucí druh ''Symplocos matudae'' [47] => Symplocos sawafutagi 3.JPG|Plody ''Symplocos sawafutagi'' [48] => [49] => [50] => == Rozšíření == [51] => Rod zahrnuje asi 300 až 400{{Citace elektronické monografie [52] => | titul = Plants of the world online [53] => | url = http://powo.science.kew.org/ [54] => | datum vydání = [55] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [56] => | jazyk = en [57] => }} druhů. Je rozšířen v tropické [[Amerika|Americe]], [[Asie|Asii]], [[Austrálie|Austrálii]] a [[Tichomoří]]. Nevyskytuje se v [[Afrika|Africe]]. Areál v Asii sahá od [[Dekánská plošina|Dekánské plošiny]] v [[Indie|Indii]] přes [[Čína|Čínu]] (na sever až do [[Mandžusko|Mandžuska]]) po [[Japonsko]] a přes [[jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] a [[Nová Guinea|Novou Guineu]] až po [[Fidži]]. V Austrálii je výskyt omezen na vlhčí východní oblasti při mořském pobřeží a [[Ostrov lorda Howa]], který leží mezi Austrálií a [[Nový Zéland|Novým Zélandem]]. V Americe jsou samodutě rozšířeny od jihovýchodu a jihu [[Spojené státy americké|USA]] po [[Uruguay]] a severovýchodní [[Argentina|Argentinu]]. Vyskytují se i na [[Karibik|Karibských ostrovech]]. [58] => [59] => Samodutě nejčastěji rostou jako součást vlhkých tropických horských lesů, kde zpravidla osidlují nižší až střední lesní patro. V některých oblastech, jako jsou jihoamerické [[Andy]] nebo pohoří na [[Nová Guinea|Nové Guineji]] či [[Borneo|Borneu]], vystupují až do nadmořských výšek okolo 4000 metrů a tvoří zde složku drobnolisté vysokohorské keřové vegetace. Vyhýbají se aridním oblastem. Některé druhy zasahují i do teplých oblastí mírného pásu.{{Citace monografie [60] => | příjmení = Kubitzki [61] => | jméno = K. (ed.) [62] => | příjmení2 = Bayer [63] => | jméno2 = C. (ed.) [64] => | titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 6 [65] => | url = https://archive.org/details/floweringplantsd0006unse [66] => | vydavatel = Springer [67] => | místo = Berlin [68] => | rok = 2004 [69] => | isbn = 3-540-06512-1 [70] => | jazyk = en [71] => }}{{Citace monografie [72] => | příjmení = Steenis [73] => | jméno = C. (ed.) [74] => | titul = Flora Malesiana. Vol. 8, part 2 [75] => | vydavatel = Foundation Flora Malesiana [76] => | místo = Leiden, Niederlands [77] => | rok = 1977 [78] => | jazyk = en [79] => }} Většina druhů preferuje spíše kyselé a humózní půdy. Některé druhy rostou jako pionýrské dřeviny na mladých vulkanických půdách, jako například ''S. cochinchinensis'' var. ''sessilifolia'' v sopečných kráterech na Jávě. Tento taxon je také velmi odolný vůči jedovatým sopečným plynům, v takovém prostřední však většinou roste zakrsle. [80] => [81] => == Ekologické interakce == [82] => Květy samodutí většinou rozkvétají všechny najednou v rámci celé rostliny. Obsahují poměrně málo [[nektar]]u a jsou převážně opylovány hmyzem sbírajícím [[pyl]], mimo jiné [[včelovití|včelami]] a [[čmelák]]y. Plody občas vyhledávají plodožraví [[ptáci]] nebo [[netopýři]], tento způsob šíření semen však není nijak masivní ani efektivní. [83] => Na listech samodutí se živí housenky řady různých druhů denních i nočních [[motýli|motýlů]]. V Americe mezi ně patří [[modráskovití|modrásek]] ''Satyrium kingi'', [[martináčovití|martináč]] ''Callosamia promethea'' či [[lišajovití|lišaj]] ''Sphinx drupiferarum'', v Asii modráskovití motýli ''Fixsenia pruni'', ''Chrysozephyrus smaragdina'' a ''Udara albocaeruleus'', martináči ''Actias selene'', ''Antheraea assamensis'' a ''Attacus atlas'', [[nesytkovití|nesytka]] ''Synanthedon hector'' a různé druhy [[vřatenuškovití|vřetenušek]] (''Chalcosia affinis'', ''Chalcosia pectinicornis'', ''Chalcosia phalaenaria'', ''Eterusia taiwana'', ''Prosopandrophila distincta'', ''Soritia risa'').{{Citace elektronické monografie [84] => | titul = HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [85] => | url = http://www.nhm.ac.uk/our-science/data/hostplants/search/index.dsml [86] => | vydavatel = Natural History Museum [87] => | místo = London [88] => | jazyk = en [89] => }} [90] => [91] => [92] => Neochalcosia remota (caterpillar s5).jpg|Housenka vřetenušky ''Neochalcosia remota'' na listu ''Symplocos sawafutagi'' [93] => Psychostrophia melanargia on Symplocos sawafutagi.JPG|Můra ''Psychostrophia melanargia'' na květech ''Symplocos sawafutagi'' [94] => [95] => [96] => == Obsahové látky a jedovatost == [97] => Charakteristické obsahové látky jsou zejména fenolické sloučeniny, jako je [[kyselina gallová]], [[kyselina ellagová|ellagová]] a [[kyselina kávová|kávová]] a [[kvercetin]]. [98] => Byla zaznamenána též přítomnost [[glykosidy|glykosidů]], [[saponiny|saponinů]] a [[alkaloidy|alkaloidů]]. [99] => U samodutí je častá akumulace [[hliník]]u, jehož obsah v sušině listů může dosahovat až 4,2 %. Sloučeniny hliníku se hromadí zejména v palisádovém [[parenchym]]u, kde jejich průhledná masa často vyplňuje většinu obsahu buňky. Akumulace se projevuje žlutou barvou suchých listů, která souvisí s reakcí hliníku s obsaženými [[flavonoidy]]. Popel z listů může obsahovat až 50 % [[oxid hlinitý|oxidu hlinitého]]. Samodutě nejsou považovány za jedovaté rostliny a nejsou ani uváděny v přehledech jedovatých rostlin.{{Citace monografie [100] => | příjmení = Hock [101] => | jméno = Bertold [102] => | příjmení2 = Elstner [103] => | jméno2 = Erich F. (eds.) [104] => | titul = Plant toxicology [105] => | vydavatel = Marcel Dekker [106] => | místo = New York [107] => | rok = 2005 [108] => | isbn = 0-8247-5323-2 [109] => | jazyk = en [110] => }} [111] => [112] => == Taxonomie == [113] => V minulosti byl rod ''Symplocos'' nezřídka řazen do příbuzné čeledi ''[[sturačovité|Styracaceae]]''. [114] => Některé druhy byly v minulosti oddělovány do samostatného rodu ''Cordyloblaste''. [115] => Nejblíže příbuzné jsou čeledi sturačovité (''Styracaceae'') a [[diapensiovité]] (''Diapensiaceae'').{{Citace elektronické monografie [116] => | příjmení = Stevens [117] => | jméno = P.F. [118] => | titul = Angiosperm Phylogeny Website [119] => | url = http://www.mobot.org/MOBOT/Research/APweb/welcome.html [120] => | vydavatel = Missouri Botanical Garden [121] => | jazyk = en [122] => }} [123] => [124] => Rod je rozdělován na dva podrody. Podrod ''Symplocos'' je rozšířen téměř výlučně v tropech a mimo dvou asijských druhů je svým výskytem omezen na tropickou Ameriku. Jsou pro něj charakteristické silně vonné květy s korunními lístky srostlými přinejmenším do poloviny. Listy jsou celokrajné, spirálně uspořádané a při sušení zpravidla nežloutnou. Semena a embrya jsou přímá. Druhy podrodu ''Hopea'' se vyskytují v Asii i Americe. Květy jsou málo vonné, s korunními lístky srostlými jen na bázi. Listy jsou spirálně nebo dvouřadě uspořádané a při sušení se zpravidla barví do žluta až žlutozelena. Semena a embrya jsou přímá nebo zahnutá. [125] => [126] => == Prehistorie == [127] => Nejstarší známé fosilie připisované čeledi ''Symplocaceae'' jsou pylová zrna, nalezená v Kalifornii v uloženinách svrchně [[křída|křídového]] stáří a popsaná jako rod †''Triporopollenites''. V období svrchního [[eocén]]u se rod ''Symplocos'' rozšířil v rozsáhlé oblasti severní polokoule sahající od západu Severní Ameriky až po východní Asii. [128] => V raných [[třetihory|třetihorách]] pak došlo k rozpadu tohoto souvislého rozšíření. Fosilní záznamy z hnědouhelných pánví dokazují, že samodutě tvořily přinejmenším v některých oblastech Evropy dominantní složku smíšených mezofytických lesů v oblastech se subtropickým až teplým mírným klimatem. V Evropě rod vyhynul počátkem [[pleistocén]]u. Expanze do Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie probíhala asi od [[pliocén]]u a v daných oblastech se následně zformovala druhotná centra diverzity rodu. [129] => Vzhledem k tomu, že pecky plodů samodutí jsou velmi trvanlivé, bývají ve fosiliích nacházeny poměrně často. Zároveň nesou i specifické znaky, které umožňují rozlišování jednotlivých druhů, kterých již bylo identifikováno asi 25. Spolu s nimi bývají nacházeny i pecky jiných, dnes již vyhynulých rodů čeledi ''Symplocaceae'', jako je †''[[Pallioporia]]'' nebo †''[[Sphenotheca]]''. Byly nalezeny i fosilní listy. Některé třetihorní druhy nalezené zejména v Japonsku jsou téměř identické s dnešními zástupci, což svědčí o tom, že od třetihor nedošlo u tohoto rodu k významnému evolučnímu posunu.{{Citace monografie [130] => | příjmení = Friis [131] => | jméno = Else Marie [132] => | příjmení2 = Crane [133] => | jméno2 = Peter R. [134] => | příjmení3 = Pedersen [135] => | jméno3 = K.R. [136] => | titul = Early flowers and angiosperm evolution [137] => | url = https://archive.org/details/earlyflowersangi0000frii [138] => | vydavatel = Cambridge University Press | rok = 2011 [139] => | isbn = 978-0-521-59283-3 [140] => | jazyk = en [141] => }} [142] => Některé druhy samodutě jsou známy i ze severočeských hnědouhelných pánví, a sice z uloženin pocházejících převážně z období [[miocén]]u. Jmenovitě zde byly zjištěny druhy †''Symplocos volkeri'', †''Symplocos lignitarum'', †''Symplocos ludwigii'' a †''Symplocos minutula''.{{Citace periodika [143] => | příjmení = Kvaček [144] => | jméno = Zlatko [145] => | příjmení2 = Teodoridis [146] => | jméno2 = Valisis [147] => | titul = Tertiary macrofloras of the Bohemian Massif: a review with correlations within Boreal and Central Europe [148] => | periodikum = Bulletin of Geosciences [149] => | rok = 2007 [150] => | číslo = 82(4) [151] => | url = http://www.geology.cz/bulletin/fulltext/bullgeosci200704383.pdf [152] => }}{{Citace periodika [153] => | příjmení = Teodoridis [154] => | jméno = Vasilis [155] => | příjmení2 = Kvaček [156] => | jméno2 = Zlatko [157] => | titul = Palaeobotanical research of the Early Miocene deposits overlying the main coal seam (Libkovice and Lom Members) in the Most Basin (Czech Republic) [158] => | periodikum = Bulletin of Geosciences [159] => | rok = 2006 [160] => | číslo = 81(2) [161] => }} [162] => [163] => == Zástupci == [164] => * [[samoduť latnatá]] (''Symplocos paniculata'') [165] => [166] => == Význam == [167] => [[Soubor:Symplocos paniculata 2015-05-29 OB 005.jpg|náhled|Rozkvetlá větévka samoduti latnaté]] [168] => Jediný zimovzdorný druh, snášející celoročně klima střední Evropy, je asijská [[samoduť latnatá]]. V České republice je poměrně vzácně pěstovaná pro efektní plodenství a jako sbírková dřevina.{{Citace monografie [169] => | příjmení = Hieke [170] => | jméno = Karel [171] => | titul = Praktická dendrologie 2 [172] => | vydavatel = SZN [173] => | místo = Praha [174] => | rok = 1978 [175] => }} Je vysazena např. v [[Zámecký park Průhonice|Průhonickém zámeckém parku]] a v [[Dendrologická zahrada Průhonice|Dendrologické zahradě]] v Průhonicích. Jiné druhy nejsou z českých botanických zahrad uváděny.{{Citace elektronické monografie [176] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [177] => | url = http://www.florius.cz/ [178] => }} [179] => [180] => Listy některých jihoamerických druhů jsou používány jako náhražka [[čaj]]e. [181] => Nálev z listů kolumbijského druhu ''[[Symplocos theiformis]]'' byl svého času nabízen pod jménem ''Té de Bogotá''. Podobně jsou některé druhy používány i v [[Brazílie|Brazílii]].{{Citace monografie [182] => | příjmení = Hedrick [183] => | jméno = U.P. (ed.) [184] => | titul = Sturtevant's edible plants of the world [185] => | rok = 1919 [186] => | jazyk = en [187] => }} [188] => [189] => Vnitřní kůra různých druhů (''[[Symplocos cochinchinensis|S. cochinchinensis]]'', ''[[Symplocos fasciculata|S. fasciculata]]'', ''[[S. odoratissima]]'') byla v minulosti široce používána k fixaci červeného a hnědého barviva při batikování, což souvisí s akumulací hliníku. V kombinaci s některými červenými barvivy, získávanými například ze [[sapan]]u, [[morinda|morindy]] nebo [[butea|butey]], se používala i k barvení na žluto. K podobným účelům byly používány i listy ''S. cochinchinensis'' a ''[[Symplocos lucida|S. lucida]]''. [190] => [[Dřevo]] samodutí nemá větší hospodářský význam. [191] => [192] => Samodutě obsahují látky se svíravým účinkem, čehož je v asijské domorodé medicíně využíváno mimo jiné při léčení průjmů a úplavice. [193] => Kůra ''[[Symplocos racemosa]]'' je v tradiční indické medicíně používána též při chorobách ženského pohlavního ústrojí a nemocech jater. Podobné využití mají i listy a kůra [[samoduť latnatá|samoduti latnaté]], která je navíc používána proti parazitům a křečím a má antivirotické působení.{{Citace monografie [194] => | příjmení = Khare [195] => | jméno = C.P. [196] => | titul = Indian Medicinal Plants [197] => | vydavatel = Springer [198] => | místo = New Delhi [199] => | rok = 2007 [200] => | isbn = 978-0-387-70637-5 [201] => | jazyk = en [202] => }} V čínské tradiční medicíně je používán zejména druh ''Symplocos cochinchinensis''.{{Citace monografie [203] => | příjmení = Quattrocchi [204] => | jméno = Umberto [205] => | titul = World dictionary of medicinal and poisonous plants [206] => | vydavatel = CRC Press [207] => | rok = 2012 [208] => | isbn = 978-1-4822-5064-0 [209] => | jazyk = en [210] => }} [211] => [212] => == Odkazy == [213] => [214] => === Reference === [215] => [216] => [217] => === Externí odkazy === [218] => * {{Commonscat}} [219] => * {{Wikidruhy|taxon=Symplocos}} [220] => [221] => {{Taxonbar|from=Q588797}} [222] => {{Autoritní data}} [223] => [224] => {{Portály|Rostliny}} [225] => [226] => [[Kategorie:Samoduťovité]] [227] => [[Kategorie:Okrasné dřeviny]] [228] => [[Kategorie:Flóra Austrálie]] [229] => [[Kategorie:Flóra Brazílie]] [230] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [231] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [232] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [233] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Asie]] [234] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [235] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [236] => [[Kategorie:Flóra jižní Afriky]] [237] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [238] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [239] => [[Kategorie:Flóra Papuasie]] [240] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [241] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [242] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [243] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [244] => [[Kategorie:Flóra Tichomoří]] [245] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [246] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [] => )
good wiki

Samoduť

Ilustrace Symplocos martinicensis Samoduť (Symplocos) je rod rostlin z čeledi samoduťovité a jediný rod této čeledi. Jsou to dřeviny s jednoduchými střídavými listy a drobnými květy v květenstvích různých typů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'samoduť latnatá','Austrálie','hliník','třetihory','čaj','Asie','Tichomoří','Nová Guinea','Amerika','peckovice','motýli','list'

Amerika

Asie

Austrálie

Čaj

Hliník

List

Motýli

Peckovice

Tichomoří

Třetihory