Array ( [0] => 15481974 [id] => 15481974 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sanskrt [uri] => Sanskrt [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Sanskrt (संस्कृतम्, saṃskṛtam) [2] => | rozšíření = [[Indie]] [3] => | mluvčích = 14 135 rodilých mluvčích (stav k roku [[2001]]) [http://www.censusindia.gov.in/Census_Data_2001/Census_Data_Online/Language/Statement4.htm Census Data 2001], dostupné online: 1.11.2009 [4] => | klasifikace = [5] => * [[Indoevropské jazyky]] [6] => ** [[Indoíránské jazyky]] [7] => *** [[Indoárijské jazyky]] [8] => | písmo = [[Devanágarí|dévanágarí]] [9] => | úřední jazyk = [[Indie]] [10] => | regulátor = ''není stanoven'' [11] => | ISO6391 = sa [12] => | ISO6392B = san [13] => | ISO6392T = san [14] => | SIL = SKT [15] => | wikipedie = [[:sa:|sa.wikipedia.org]] [16] => }} [17] => '''Sanskrt''', v písmu [[dévanágarí]] संस्कृतम्, v [[transliterace|transliteraci]] ''saṃskṛtam'' ([[IAST]]) či ''saṁskr̥tam'' ([[ISO 15919]]), v české [[transkripce (lingvistika)|transkripci]] ''samskrtam''/''sanskrtam'', je jeden z nejstarších starých jazyků. Přibližný český překlad slova ''sanskrtam'' je „dokonale složený“.{{Fakt/dne|20160721085927|}} Někdy bývá sanskrt označovan za mrtvý jazyk, je však mateřštinou několika tisícovek lidí v Indii, za druhý či třetí jazyk ho má několik milionů lidí. Je jedním z 22 oficiálních jazyků [[Indie]]{{Citace elektronického periodika [18] => | titul = India - The World Factbook [19] => | periodikum = www.cia.gov [20] => | url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/india/ [21] => | datum přístupu = 2021-01-25 [22] => }} a jako jedna z nejlépe dochovaných řečí starověku je používán ve srovnávací [[Lingvistika|lingvistice]]. V [[Indie|Indii]] a [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] má sanskrt podobnou úlohu jako [[řečtina]] a [[latina]] v [[Evropa|Evropě]]. Vliv měl v historických dobách i v zemích [[Střední Asie]] a na [[Dálný východ|Dálném východě]] především v souvislosti se šířením buddhismu. V sanskrtské řeči jsou vytvořeny [[Védy|védské]] spisy (védský sanskrt) a posléze [[Hinduismus|hinduistická]] literatura [[starověk]]u a částečně i [[středověk]]u a raného novověku. Sanskrt je však i jazykem mimonáboženské literatury klasické kultury jižní a jihovýchodní [[Asie]]: umělecké literatury ([[kávja|kávjová]] [[poezie]], [[próza]] i [[drama]]), [[filosofie]] (daršana), [[astrologie]], [[zákonodárná moc|zákonodárství]] ([[dharmaśāstra]]) a veškerých tehdejších vědních oborů (např. lékařství [[ájurvéda]], lingvistiky i technické vědy jako [[architektura]] atd.). Tutéž funkci plnil sanskrt i v [[Buddhismus|buddhismu]] – vyjma jeho [[Théraváda|théravádového]] směru, který používal jazyka [[páli]] (nicméně i v některých zemích, kde časem převládl théravádový buddhismus, původně převládal vliv sanskrtu a zůstal patrný ve slovní zásobě místního jazyka – tak je tomu například v [[Thajština|thajštině]], [[Khmerština|khmerštině]]) [23] => [24] => Nejrozšířenějším písmem používaným pro jazyk sanskrt je písmo [[dévanágarí]]. [25] => [26] => == Klasifikace == [27] => [[Soubor:ANCIENT_SANSKRIT_ON_HEMP_BASED_PAPER._HEMP_WAS_A_COMMON_AND_DURABLE_FIBRE_IN_THE_PRODUCTION_OF_%22RAG%22_PAPER_FROM_200_BCE_TO_THE_1850_AD.jpg|náhled|Starověký text v sanskrtu na konopném papíru.]] [28] => Sanskrt patří do [[Indoíránské jazyky|indoíránské skupiny]] [[Indoevropské jazyky|indoevropské jazykové rodiny]]. Je liturgickým jazykem [[Hinduismus|hinduismu]], [[Buddhismus|buddhismu]] a [[Džinismus|džinismu]]. Ovlivnil vývoj mnoha řečí severní [[Indie]] – [[hindština]], [[urdština]], [[bengálština]], [[maráthština]], [[kašmírština]], [[paňdžábština]], [[nepálština]] i [[romština]] jsou řeči, které se vyvinuly ze sanskrtu.{{Citace monografie | příjmení = Monier-Williams | jméno = Monier M. Sir | rok = 1990 | titul = A Sanskrit-English dictionary | vydavatel = Motilal Banarsidass Publishers | místo = [[Dillí|Delhi]], [[India]] | isbn = 81-208-0069-9 | jazyk = anglicky}} [29] => [30] => == Historie == [31] => [32] => === Počátky sanskrtu === [33] => Sanskrt má původ v [[indoárijština|indoárijštině]], ta zase v [[praindoíránština|praindoíránštině]] a ta v [[Praindoevropština|praindoevropštině]], ve všech případech se jedná o hypotetické [[prajazyk]]y rekonstruované metodami [[Historická lingvistika|historické lingvistiky]]. Nejstarší zaznamenanou formou sanskrtu je [[védský sanskrt]], v němž byly zaznamenány posvátné texty [[Védské náboženství|védského náboženství]], tedy především [[sanhity]]: [[Rgvéda|Rgvéd]], [[Sámavéda|Sámavéd]], [[Jadžurvéda|Jadžurvéd]] a [[Atharvavéda|Atharvavéd]], ale také [[bráhmany]], [[áranjaky]] a starší [[upanišady]]. Védský sanskrt patří mezi nejstarší známé [[indoevropské jazyky]] a jeho vznik lze klást nejpozději do doby v 18. století př. n. l., kdy již muselo proběhnout jeho oddělení od [[Íránské jazyky|íránské]] [[Avestánština|avestánštiny]]. Vznik Rgvédu, nejstaršího díla v tomto jazyce bývá kladen zpravidla do 15. až 10. století př. n. l., tento text byl poté přechováván v ústní podobě a v 7. století př. n. l. editován. V 6. až 4. století př. n. l. byl védský sanskrt nahrazen sanskrtem klasickým.{{Citace monografie [34] => | příjmení1 = Mallory [35] => | jméno1 = James [36] => | odkaz na autora1 = James Mallory [37] => | příjmení2 = Adams [38] => | jméno2 = Douglas Quentin [39] => | odkaz na autora = Douglas Quentin Adams [40] => | titul = Encyclopedia of Indo-European Culture [41] => | url = https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall [42] => | vydavatel = Routledge [43] => | místo = Abingdon [44] => | rok = 1997 [45] => | strany = [https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall/page/306 306] [46] => | isbn = 978-1884964985 [47] => }} [48] => [49] => Védský sanskrt se liší od klasického sanskrtuRozdíl mezi védským a klasickým sanskrtem {{Citace kvalifikační práce [50] => | příjmení = Vančura [51] => | jméno = Martin [52] => | instituce = Nakladatelství Jazykový koutek [53] => | url = https://www.jazykovy-koutek.cz/wp-content/%c3%9avod-do-sanskrtu.pdf [54] => | vedoucí = Viktor Elšík [55] => | typ práce = Písemná práce ke kurzu Jazyky světa [56] => | rok vydání = 10.7.2009 [57] => | datum přístupu = 10.7.2009 [58] => | strany = 25 [59] => }} tím samým způsobem, jako se liší homérovská [[řečtina]] od řečtiny klasické.Rozdíl mezi starořečtinou a novořečtinou{{Citace sborníku [60] => | odkaz na titul = Knihovna Akademie věd České republiky [61] => | url = https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/starorectina-a-novorectina [62] => | sborník = Dotazy Knihovna Akademie věd České republiky [63] => | datum vydání = 7.2.2017 [64] => }} [65] => [66] => === Předklasický sanskrt === [67] => Z pozdější podoby sanskrtu, tím, že zmizel z védského sanskrtu [[konjunktiv]], se vyvinul předklasický sanskrt – v letech [[5. století př. n. l.|500 až 400 př. n. l]]. Toto je sanskrt, jehož gramatická pravidla popsal [[Pánini]] s tak nesmírnou přesností ve spisu zvaném Aštádhjájí, že jeho pravidla platí až dodnes a jsou považována za nejpřesnější gramatická pravidla. Pánini v tomto spisu popisuje jak [[Fonologie|fonologii]], tak i gramatiku védských hymnů. [68] => [69] => === Sanskrt a prákrty === [70] => Z období kolem roku [[300 př. n. l.]] se datují první dochované písemné záznamy v tzv. [[prákrt]]ech. Jedná se zejména o [[Ašóka|Ašókovy]] skalní a sloupové nápisy. Dokládají, že indoárijské jazyky se už v této době vyvinuly do podoby poměrně vzdálené sanskrtu a rozrůznily se přinejmenším do různých [[dialekt]]ů. Z těchto dialektů později vznikají moderní řeči jako [[hindština]], [[paňdžábština]] a [[bengálština]]. Přesto trvá ještě dlouho – až do roku [[1900|1900 n. l.]], než tyto řeči vytlačí sanskrt z literatury. [71] => [72] => === Klasický sanskrt === [73] => Ve spisu Mahábhášja, který sepsal [[Pataňdžali]] v roce [[200 př. n. l.]], který je komentářem [[Pánini]]ho gramatických a fonetických pravidel, dokázal, že sanskrt je pořád ještě živá řeč, ale že dialekty odvozené z prákrtů tuto řeč zdeformovaly a že je nutná náprava a tím nutnost určitého gramatického pořádku. Toto dalo vzniknout klasickému sanskrtu a z této doby pochází termín sanskrtam (někdy samskrtam), což v češtině znamená dokonale složený. [74] => [75] => === Kulturní a náboženská řeč === [76] => Od začátku našeho letopočtu se sanskrt nepoužívá v běžné řeči, ale stává se jen řečí kulturní a náboženskou, aniž by měl přímé spojení s mluvenou řečí. Toto trvá až do [[14. století]], kdy tzv. neo-indické řeči, které se vyvinuly z prákrtů začínají dominovat a které nakonec v [[19. století]] sanskrt jako literární řeč zcela vytlačí. [77] => [78] => == Písmo sanskrtu == [79] => [[Soubor:Phrase sanskrit.svg|náhled|vpravo|500px]] [80] => [81] => Nejrozšířenějším písmem používaným pro jazyk sanskrt je písmo [[dévanágarí]]. Často je proto mylně považováno za výhradní písmo sanskrtu. Ve skutečnosti se však sanskrt po řadu staletí svého používání nejprve nezapisoval písmem vůbec, později místně a časově aktuální historickou a regionální formou jihoasijského písma. Nejstarší forma jihoasijského písma se nazývala [[bráhmí]] (používané hlavně pro hovorový [[prákrt]], např. v slavných [[Ašóka|Ašókových]] nápisech). Toto písmo se postupně graficky vyvíjelo a diferencovalo v jednotlivých regionech. (Lze to přirovnat k vývoji latinského písma od [[majuskule]] k [[Minuskule|minuskuli]] a následným různým formám jako je písmo [[Gotické písmo|gotické]], [[švabach]], [[kurzíva]], [[Psací písmo|školní psací písmo]] atd) Tímto procesem se nakonec z tohoto jednotného zdroje vyvinula velice odlišná písma používaná dnes pro jednotlivé jazyky indoárijské (s výjimkou [[Urdština|urdú]] a [[Kašmírština|kašmírštiny]]) a drávidské v Indii, jakož i pro [[Barmština|barmštinu]], [[Thajština|thajštinu]], [[Laoština|laoštinu]], [[Khmerština|khmerštinu]] a [[Tibetština|tibetštinu]]. Sanskrtské rukopisy (do příchodu cizinců byly veškeré texty vždy šířeny ručním opisováním) jsou tedy psány nikoli jen v dévanágarí (tak je tomu pouze v oblastech, kde je tato regionální forma jihoasijského písma užívána pro místní jazyky), ale též stejnou měrou v dalších písmech jednotlivých regionů (např. v písmu telugském, bengálském, urijském, atd, dále v písmu grantha užívaném pro sanskrt v tamilsky mluvících oblastech a písmu šáradá užívaném pro sanskrt v Kašmíru). Pouze v knihtisku převládlo užívání jednoho z těchto písem sanskrtu, a to dévanágarí. Sanskrtské texty jsou tedy z původních rozličných písem rukopisného originálu editovány v dévanágarí. Není tomu však výlučně: Pro náboženské účely se nadále tisknou sanskrtské texty (vedle dévanágarí) v písmech jednotlivých indických států. [82] => [83] => === Transliterace sanskrtu === [84] => Pro akademické účely (převážně mimo Indii) se pro sanskrt užívá vedle dévanágarí také odborná [[transliterace]] latinkou obohacenou o speciální diakritická znaménka. [85] => [86] => V současnosti jsou nejrozšířenější dva velmi podobné typy [[transliterace]]: [87] => [88] => * standard ISO 15919 určený pro reprezentaci většího množství indických jazyků, které používají dévanágarí a příbuzná písma; [89] => * standard International Alphabet of Sanskrit Transliteration (IAST), který používá jednodušší sadu diakritických znamének. [90] => [91] => Historicky se způsob přepisu vyvíjel a zejména ve starší literatuře lze narazit na různé další varianty. [92] => {| class="wikitable" [93] => |+Transliterace sanskrtu [94] => !Dévanágarí [95] => !ISO 15919 [96] => !IAST [97] => !Český přepis [98] => !Další varianty [99] => |- [100] => |अ [101] => |a [102] => |a [103] => |a [104] => | [105] => |- [106] => |आ [107] => |ā [108] => |ā [109] => |á [110] => | [111] => |- [112] => |इ [113] => |i [114] => |i [115] => |i [116] => | [117] => |- [118] => |ई [119] => |ī [120] => |ī [121] => |í [122] => | [123] => |- [124] => |उ [125] => |u [126] => |u [127] => |u [128] => | [129] => |- [130] => |ऊ [131] => |ū [132] => |ū [133] => |ú [134] => | [135] => |- [136] => |ऋ [137] => |r̥ [138] => |ṛ [139] => |r [140] => |ṛi [141] => |- [142] => |ॠ [143] => |r̥̄ [144] => |ṝ [145] => | [146] => |ṛī [147] => |- [148] => |ऌ [149] => |l̥ [150] => |ḷ [151] => |l [152] => |lṛi [153] => |- [154] => |ॡ [155] => |l̥̄ [156] => |ḹ [157] => | [158] => |lṛī [159] => |- [160] => |ए [161] => |e [162] => |e [163] => |é [164] => |ē [165] => |- [166] => |ऐ [167] => |ai [168] => |ai [169] => |ai [170] => |āi [171] => |- [172] => |ओ [173] => |o [174] => |o [175] => |ó [176] => |ō [177] => |- [178] => |औ [179] => |au [180] => |au [181] => |au [182] => |āu [183] => |- [184] => |ं [185] => |ṁ [186] => |ṃ [187] => |m, n [188] => |ṉ [189] => |- [190] => |ः [191] => |ḥ [192] => |ḥ [193] => |h [194] => | [195] => |- [196] => |ँ [197] => |m̐ [198] => |˜ [199] => |m, n [200] => | [201] => |- [202] => |क [203] => |k [204] => |k [205] => |k [206] => | [207] => |- [208] => |ख [209] => |kh [210] => |kh [211] => |kh [212] => | [213] => |- [214] => |ग [215] => |g [216] => |g [217] => |g [218] => | [219] => |- [220] => |घ [221] => |gh [222] => |gh [223] => |gh [224] => | [225] => |- [226] => |ङ [227] => |ṅ [228] => |ṅ [229] => |n [230] => | [231] => |- [232] => |च [233] => |c [234] => |c [235] => |č [236] => | [237] => |- [238] => |छ [239] => |ch [240] => |ch [241] => |čh [242] => | [243] => |- [244] => |ज [245] => |j [246] => |j [247] => |dž [248] => | [249] => |- [250] => |झ [251] => |jh [252] => |jh [253] => |džh [254] => | [255] => |- [256] => |ञ [257] => |ñ [258] => |ñ [259] => |ň [260] => | [261] => |- [262] => |ट [263] => |ṭ [264] => |ṭ [265] => |t [266] => | [267] => |- [268] => |ठ [269] => |ṭh [270] => |ṭh [271] => |th [272] => | [273] => |- [274] => |ड [275] => |ḍ [276] => |ḍ [277] => |d [278] => | [279] => |- [280] => |ढ [281] => |ḍh [282] => |ḍh [283] => |dh [284] => | [285] => |- [286] => |ण [287] => |ṇ [288] => |ṇ [289] => |n [290] => | [291] => |- [292] => |त [293] => |t [294] => |t [295] => |t [296] => | [297] => |- [298] => |थ [299] => |th [300] => |th [301] => |th [302] => | [303] => |- [304] => |द [305] => |d [306] => |d [307] => |d [308] => | [309] => |- [310] => |ध [311] => |dh [312] => |dh [313] => |dh [314] => | [315] => |- [316] => |न [317] => |n [318] => |n [319] => |n [320] => | [321] => |- [322] => |प [323] => |p [324] => |p [325] => |p [326] => | [327] => |- [328] => |फ [329] => |ph [330] => |ph [331] => |ph [332] => | [333] => |- [334] => |ब [335] => |b [336] => |b [337] => |b [338] => | [339] => |- [340] => |भ [341] => |bh [342] => |bh [343] => |bh [344] => | [345] => |- [346] => |म [347] => |m [348] => |m [349] => |m [350] => | [351] => |- [352] => |य [353] => |y [354] => |y [355] => |j [356] => | [357] => |- [358] => |र [359] => |r [360] => |r [361] => |r [362] => | [363] => |- [364] => |ल [365] => |l [366] => |l [367] => |l [368] => | [369] => |- [370] => |ळ [371] => |ḷ [372] => |ḷ [373] => |l [374] => | [375] => |- [376] => |व [377] => |v [378] => |v [379] => |v [380] => | [381] => |- [382] => |श [383] => |ś [384] => |ś [385] => |š [386] => |ṡ, ç [387] => |- [388] => |ष [389] => |ṣ [390] => |ṣ [391] => |š [392] => |sh [393] => |- [394] => |स [395] => |s [396] => |s [397] => |s [398] => | [399] => |- [400] => |ह [401] => |h [402] => |h [403] => |h [404] => | [405] => |- [406] => |ऽ [407] => |’ [408] => |' [409] => |' [410] => | [411] => |} [412] => Jak je vidět z přehledu, dnes běžný český přepis sanskrtu nerozlišuje v řadě párů hlásek, zejména retroflexní hlásky od dentál (tedy například pro transliteraci souhlásky v ट i त). Používá se pro zápis jednotlivých přejatých slov, ale pro přepis delších textů není vhodný právě pro tuto nejednoznačnost. [413] => [414] => Velká a malá písmena se v dévanágarí nerozlišují a proto se nepoužívají velká písmena ani v transliteraci delších souvislých textů. Ve vědeckých textech se ale mohou používat velká písmena v přepisu jednotlivých jmen a názvů. [415] => [416] => == Fonetika a fonologie == [417] => V této kapitole se používají tučné znaky transliterace ISO 15919 pro jednoznačné označení jednotlivých hlásek sanskrtu a znaky [[Mezinárodní fonetická abeceda|mezinárodní fonetické abecedy]] pro vyjádření jejich předpokládané výslovnosti. [418] => [419] => === Repertoár hlásek === [420] => [421] => Tradiční seznam hlásek sanskrtu (varna-samámnája) má 46 (někdy se uvádí 47) položek v pevně daném pořadí podle způsobu a místa vyslovování. [422] => # [[Samohláska|samohlásky]]:{{refn|Tradiční indická kategorie vokálů (svara) zahrnuje slabičné likvidy; ty ale například při popisu češtiny charakterizujeme jako slabikotvorné souhlásky.}} '''a''', '''ā''', '''i''', '''ī''', '''u''', '''ū''', '''r̥''', '''r̥̄''', '''l̥''', ('''l̥̄'''),{{refn|Dlouhé '''l̥̄''' se v žádném slově nevyskytuje, uvádí se v přehledu jen kvůli jeho symetrii.}} '''e''', '''ai''', '''o''', '''au'''; [423] => # [[Velární souhláska|velární]]{{refn|Ve starší literatuře je možné narazit na nejednoznačný termín guturální hlásky, hlásky hrdelné apod.}} [[Okluziva|okluzivy]]: '''k''', '''kh''', '''g''', '''gh''', '''ṅ'''; [424] => # [[Palatála|palatální]] okluzivy:{{refn|Toto označení nevystihuje přesně současnou výslovnost těchto hlásek v sanskrtu. Viz dále v popisu jejich možné výslovnosti.}} '''c''', '''ch''', '''j''', '''jh''', '''ñ'''; [425] => # [[Retroflexní souhláska|retroflexní]]{{refn|Terminologie opět kolísá. Používají se také méně přesná označení cerebrály, lingvály.}} okluzivy: '''ṭ''', '''ṭh''', '''ḍ''', '''ḍh''', '''ṇ'''; [426] => # [[Dentální souhláska|dentální]] okluzivy: '''t''', '''th''', '''d''', '''dh''', '''n'''; [427] => # [[Bilabiála|bilabiální]] okluzivy: '''p''', '''ph''', '''b''', '''bh''', '''m'''; [428] => # polovokály:{{refn|Tato kategorie (tradiční indická kategorie: antahstha) zahrnuje hlásky, které lze pokládat za neslabičné varianty vokálů '''i''', '''r̥''', '''l̥''', '''u'''.}} '''y''', '''r''', '''l''', '''v'''; [429] => # [[Sykavka|sykavky]]: '''ś''', '''ṣ''', '''s'''; [430] => # hláska '''h'''. [431] => [432] => Dále existují dvě hlásky, které se vyskytují pouze na konci slabiky po samohlásce: '''ṁ''' ([[anusvár]]a), '''ḥ''' ([[visarg]]a). [433] => [434] => Samohlásky a polovokály mohly být v určitých případech [[Nazální samohláska|nazalizované]]. K přepisu nazalizace předchozí samohlásky nebo následující souhlásky se používá '''m̐''' ([[čandrabindu]], [[anunásik]]a). [435] => [436] => Tento přehled není zcela vyčerpávající. V recitaci konkrétních, zejména védských textů se vyskytují další hlásky. [437] => [438] => === Výslovnost jednotlivých hlásek === [439] => [440] => Tradice pokládala [[Fonetika|fonetiku]] (šikšá) za jednu z pomocných věd při studiu [[Védy|Véd]] (védánga). Texty popisující výslovnost jednotlivých védských textů (žánr označovaný výrazem prátišákhja) dokumentují mimo jiné výslovnost jednotlivých hlásek a lze je datovat do doby 500-150 před n. l.{{Citace monografie | příjmení = Allen | jméno = William Sydney | rok = 1953 | titul = Phonetics in Ancient India | url = https://archive.org/details/in.gov.ignca.7855 | vydavatel = Oxford University Press | místo = [[Londýn|London]] | jazyk = anglicky}}, str. 5 Jejich informace můžeme porovnávat s pozdějším vývojem těchto hlásek v indoárijských jazycích a také s tradiční výslovností sanskrtu v dnešní Indii. S ohledem na to můžeme rekonstruovat výslovnost jednotlivých hlásek následovně: [441] => [442] => * Samohlásky se běžně rozlišují krátké a dlouhé; dlouhá varianta se v transliteraci vyznačuje vodorovnou čárkou nad písmenem. Kromě krátkých (hrasva) a dlouhých (dírgha) existuje i velmi dlouhá varianta vokálu (pluta) odlišovaná ve védských textech. [443] => * Samohlásky '''a''', '''ā''' se od sebe lišily nejen délkou, ale také stupněm otevřenosti. Krátké '''a''' se vyslovovalo zavřenější, jako [ə]. [444] => * „Samohlásky“ '''r̥''', '''r̥̄''', '''l̥''', ('''l̥̄''') jsou vlastně slabičné likvidy, opět v párech krátké a dlouhé. Pokud můžeme věřit starým textům, slabičné '''l̥''' se místem výslovnosti nelišilo od neslabičného '''l'''. V případě slabičného '''r̥''' je situace složitější, tradičně se mu přisuzovala [[Velární souhláska|velární]] nebo retroflexní výslovnost, někdy se tento popis interpretuje jako výslovnost [[Uvulární souhláska|uvulární]].{{Citace monografie | příjmení = Allen | jméno = William Sydney | rok = 1953 | titul = Phonetics in Ancient India | url = https://archive.org/details/in.gov.ignca.7855 | vydavatel = Oxford University Press | místo = [[Londýn|London]] | jazyk = anglicky}}, str. 55 Dnešní výslovnost '''r̥''' v Indii je v závislosti na konkrétní geografické oblasti /ri/ nebo /ru/, podobně se místo '''l̥''' vyslovuje /lri/ apod. [445] => * Hlásky '''e''', '''ai''', '''o''', '''au''' se tradičně označují jako dvojhlásky. Patrně se v nejstarší době mohly skutečně všechny vyslovovat jako dvojhlásky, ale už v prvních popisech výslovnosti, které máme, je '''e''' dlouhé é a '''o''' dlouhé ó. [446] => * Okluzivy v každé sadě jsou po řadě: neznělá neaspirovaná, neznělá aspirovaná, znělá neaspirovaná, znělá aspirovaná, nosová souhláska. [447] => * Velární '''ṅ''' je /ŋ/. [448] => * Palatální hlásky se dnes i v Indii vyslovují jako prepalatální [[Afrikátní souhláska|afrikáty]], nicméně staroindické texty je popisují jako hlásky vyslovované střední částí jazyka proti tvrdému patru a nenaznačují, že by šlo o afrikáty{{Citace monografie | příjmení = Allen | jméno = William Sydney | rok = 1953 | titul = Phonetics in Ancient India | url = https://archive.org/details/in.gov.ignca.7855 | vydavatel = Oxford University Press | místo = [[Londýn|London]] | jazyk = anglicky}}, str. 52 (tzn. '''c''' by se podobalo spíš českému ť než č). [449] => * Retroflexní a dentální hlásky se podobají českému /t/, /d/, /n/ (ale nejsou s nimi úplně totožné). [450] => * Hláska '''r''' je popisovaná jako [[Alveolára|alveolární]] (a tedy místem výslovnosti podobná českému /r/) nebo později jako hláska retroflexní. [451] => * Hláska '''ś''' je palatální sykavka a hláska '''ṣ''' retroflexní sykavka (tzn. obě jsou podobné českému š, ale nejsou s ním totožné). Někdy se místo '''ṣ''' vyslovuje /kh/. [452] => * Hláska '''h''' se vyslovuje jako české znělé h (tj. [ɦ]). [453] => * Visarga, tedy '''ḥ''' se původně vyslovovalo jako neznělé [h]. Dnešní indická výslovnost je taková, že se po této hlásce slabě opakuje předchozí samohláska. [454] => * Anusvára, tedy '''ṁ''' je hláska, jejíž popisy se už od nejstarších dob rozcházejí. Mohlo jít prostě o nosové prodloužení předchozí samohlásky. [455] => [456] => === Melodický přízvuk === [457] => [458] => V nejstarší době měl sanskrt melodický přízvuk. Tento přízvuk se zachovává v recitaci védských textů. [459] => [460] => == Gramatika == [461] => Zrovna tak jako [[čeština]] je sanskrt [[flektivní jazyk]], který vyjadřuje [[věta (lingvistika)|větnou]] [[syntax]] pomocí [[ohýbání]] ([[skloňování]] a [[časování]]). Vyznačuje se bohatstvím [[Slovo|slovních]] tvarů, které jsou ve srovnání s češtinou ještě mnohem obšírnější. [462] => [463] => === Osmero pojednání === [464] => '''[[Pánini]]''' (v [[dévanágarí]] पाणिनि) byl sanskrtský [[Lingvistika|jazykovědec]] ze [[4. století př. n. l.]][[Frits Staal]], Euclid and Pánini, Philosophy East and West, 1965; R. A. Jairazbhoy, On Mundkur on Diffusion, Current Anthropology (1979). znám svým spisem o sanskrtské [[Gramatika|gramatice]] a [[Tvarosloví|lingvistické morfologii]] zvané Aštadhjájí , což znamená „Osmero pojednání“ (3959 pravidel), který je podkladem pro gramatická pojednání o [[Védská literatura|sanskrtské literatuře]], ''védángy'' (doslova 'údy véd'). Jsou to lingvistické disciplíny umožňující studium véd: ''šikšá'' ([[fonetika]]), ''kalpa'' ([[astrologie]]), ''vjákarana'' ([[Gramatika|mluvnice]]), ''nirukta'' ([[etymologie]]), ''čhanda'' ([[védská metrika]]) a ''džjótišá'' ([[astronomie]]). [465] => [466] => :Pániniho pravidla jsou psána v krátkých aforismech ([[sútra]]): [467] => :1.1.1 ''vrddhir áT-aiC'' [468] => :1.1.2 ''auT-éN gunáh'' [469] => [470] => : Velká písmena označují zdroj, sanskrtské výrazy ''vrddhir'' a ''gunáh'' jsou názvy jmenovaných hlásek. Tedy: 1. á a ai jsou v T a C vrddhir, 2. au a é jsou v T a N gunáh. [471] => [472] => === Slovní druhy === [473] => * [[Sloveso|Slovesa]] – sanskrtské sloveso má za svůj základ slovesný kořen; k němu se přidávají koncovky, předpony a hlásky se zvláštním významem. Všechna sanskrtská slovesa se rozdělují na dvě velké skupiny: tematická a atematická. Sanskrtská slovesa rozlišují v určitých tvarech tři rody: aktivum, médium a pasivum, tři čísla, tři osoby, čtyři způsoby (indikativ, imperativ, optativ a kondicionál) a pět časů (prézens, imperfektum, aorist, perfektum a futurum). Sanskrtská slovesa vytvářejí celou řadu dalších tvarů, např. různá participa, gerundium, absolutiv a infinitiv. [474] => * [[Podstatné jméno|Podstatná jména]] – rozlišují tři [[jmenný rod|rody]] – mužský, ženský a střední, tři [[číslo|čísla]] – jednotné, dvojné a množné, a osm [[Mluvnický pád|pádů]] – nominativ, akuzativ, instrumentál, dativ, ablativ, genitiv, lokál a vokativ, které jsou prakticky shodné s českými pády – 1. [[nominativ]], 2. [[genitiv]], 3. [[dativ]], 4. [[akuzativ]], 5. [[vokativ]], 6. [[Lokál|lokativ]] a 7. [[instrumentál]]. [[Ablativ]] čeština nezná. [475] => [476] => === Syntax === [477] => * Slovosled je v sanskrtu velmi volný a zejména ve verších dochází k volnému přeskupování slov podle potřeb [[Védská metrika|védské metriky]], ale převládá tendence umístit sloveso na konec věty. [478] => * Otázka se liší od oznamovací věty jen intonací, kterou písmo nijak nezachycuje (otazník neexistuje) nebo tázací částicí ''kim'' (zda) nebo jinými tázacími složkami (kdo, jak, proč apod.). [479] => * Podmět nemusí být ve větě (stejně jako v češtině) vůbec vyjádřen. [480] => [481] => === Sandhi === [482] => Sanskrt má obsáhlý systém pravidel pro změny koncových hlásek, případně počátečních hlásek následujících slov. Říká se tomu sandhiová pravidla (''sandhi'' = „spojení“). Toto je důsledek toho, že sanskrt je mluvená řeč převedená písmem [[dévanágarí]] v úplně přesné zvukové podobě do písma. I v [[Fonologie češtiny|češtině]] se zvuky počátečních a koncových hlásek v běžné mluvě mění, čeština tyto změny ale nezaznamenává v [[písmo|písmu]]. [483] => [484] => : Například: setkají-li se dvě samohlásky, spojí se v jednu: [485] => :: a + i = é — adja iha — adjéha — (teď zde) [486] => :: a + u = ó — tathá uktah — tathóktah — (tak řečený) [487] => :: a + r = ar — tatra rkšah — tatrarkšah — (tam je medvěd) [488] => :: a + é = ái — adhuná éva — adhunáiva — (právě teď) [489] => :: a + ó = áu — atra óšadhih — atráušadhih — (zde je lék) [490] => [491] => == Příklady == [492] => [493] => === Číslovky === [494] => {| cellspacing="7" [495] => |- [496] => | '''Číslice''' || '''Sanskrt''' || '''Transliterace''' || '''Česky''' [497] => |- [498] => | १ || एकम् || ekam || jeden [499] => |- [500] => | २ || द्वे || dve || dva [501] => |- [502] => | ३ || त्रीणि || trīṇi || tři [503] => |- [504] => | ४ || चत्वारि || catvāri || čtyři [505] => |- [506] => | ५ || पञ्च || pañca || pět [507] => |- [508] => | ६ || षट् || ṣaṭ || šest [509] => |- [510] => | ७ || सप्त || sapta || sedm [511] => |- [512] => | ८ || अष्ट || aṣṭa || osm [513] => |- [514] => | ९ || नव || nava || devět [515] => |- [516] => | १० || दश || daśa || deset [517] => |} [518] => [519] => == Vzorový text == [520] => : Eṣa bhārata deśa asti eṣa prācīna etihāsika [521] => : saṃskrṭikdeśa asti atra enakā bhāṣā vividhāni [522] => : matāni ca santi bahuvidhā ācārā vicārā ca santi [523] => : tathāpi vayaṃ bhāratīyā saṃskrṭi sūtrabaddhā sma. [524] => [525] => {{Vzorový text [526] => |VDLP=ano [527] => |Komentář= [528] => |Jazyk 1=sanskrt [529] => |Text 1=सर्वे मानवाः स्वतन्त्राः समुत्पन्नाः वर्तन्ते अपि च, गौरवदृशा अधिकारदृशा च समानाः एव वर्तन्ते। एते सर्वे चेतना-तर्क-शक्तिभ्यां सुसम्पन्नाः सन्ति। अपि च, सर्वेऽपि बन्धुत्व-भावनया परस्परं व्यवहरन्तु। [530] => |Jazyk 2=transkripce [531] => |Text 2=Sarvē mānavāḥ svatantrāḥ samutpannāḥ vartantē api ca, gauravadr̥śā adhikāradr̥śā ca samānāḥ ēva vartantē. Ētē sarvē cētanā-tarka-śaktibhyāṁ susampannāḥ santi. Api ca, sarvē´pi bandhutva-bhāvanayā parasparaṁ vyavaharantu. [532] => }} [533] => [534] => == Odkazy == [535] => [536] => === Reference === [537] => [538] => [539] => === Literatura === [540] => * Monier-Williams, Sir Monier (1990). ''A Sanskrit-English Dictionary'', New Edition, greatly enlarged and improved, Motilal Banarsidass Publishers PVT. LTD., Delhi. {{ISBN|81-208-0069-9}} [541] => * [[Dušan Zbavitel|Zbavitel, Dušan]] PhDr. (1987). ''Sanskrt učební texty'', Universita J.E. Purkyně, fakulta filozofická. Rektorát UJEP Brno a Geofyzika Brno. Oprávnění ministerstva kultury 21-514/79 [542] => * Scharpé, Adriaan Dr. (1943). ''Klassieke sanskrit'', Kon. atheneum Berghen. N.V. De Vlaamsche drukkerij Leuven – Toelating Nr. 2769 [543] => * Zbavitel, Dušan, Upanišady, Ze sanskrtských originálů přeložil a úvodem a poznámkami doprovodil autor, Vydalo nakladatelství [[DharmaGaia]] v Praze roku 2004, {{ISBN|80-86685-34-9}} [544] => * [[Petr Vavroušek|Vavroušek Petr]], z védského jazyka přeložil [[Oldřich Friš]], Prameny Hinduismu, svazek 1, edici řídí Lubomír Ondračka, 3. rozš. a rev. vyd., DharmaGaia 2000, {{ISBN|80-85905-62-0}} [545] => [546] => === Související články === [547] => * [[Pánini]] [548] => * [[Védy]] [549] => [550] => === Externí odkazy === [551] => * {{Commonscat}} [552] => {{interWiki|code=sa|Sanskrtská}} [553] => * {{Wikislovník|heslo=sanskrt}} [554] => * {{Wikislovník|kategorie=Sanskrt}} [555] => * {{otto|Sanskrt}} [556] => * {{en}} [[William Dwight Whitney|Whitney, William Dwight]]. [https://archive.org/stream/sanskritgrammari00whituoft#page/n5/mode/2up A Sanskrit grammar: including both the classical language, and the older dialects (of Veda and Brahmana)]. [557] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20050613082539/http://www.uni-koeln.de/phil-fak/indologie/tamil/mwd_search.html Monier-Williams slovník – vyhledávání] [558] => * {{en}} [http://www.ibiblio.org/sripedia/ebooks/mw/0000/ Monier-Williams slovník – tisk] [559] => * {{en}} [http://sanskritdocuments.org/ Sanskrtské dokumenty] [560] => [561] => {{Indoíránské jazyky}} [562] => [563] => {{Autoritní data}} [564] => {{Portály|Hinduismus|Jazyk|Jóga}} [565] => [566] => [[Kategorie:Sanskrt| ]] [567] => [[Kategorie:Indoárijské jazyky]] [568] => [[Kategorie:Jazyky Indie]] [569] => [[Kategorie:Indická literatura]] [570] => [[Kategorie:Hinduismus]] [571] => [[Kategorie:Buddhismus]] [] => )
good wiki

Sanskrt

Sanskrt, v písmu dévanágarí संस्कृतम्, v transliteraci saṃskṛtam (IAST) či saṁskr̥tam (ISO 15919), v české transkripci samskrtam/sanskrtam, je jeden z nejstarších starých jazyků. Přibližný český překlad slova sanskrtam je „dokonale složený“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Indie','dévanágarí','Pánini','Védy','transliterace','paňdžábština','Gramatika','Indoíránské jazyky','Buddhismus','hindština','Ašóka','Hinduismus'