Array ( [0] => 14750494 [id] => 14750494 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sekularizace [uri] => Sekularizace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Map of state religions.svg|náhled| [1] => Mapa zemí s deklarovaným státním náboženstvím (2010).{{Legenda|#0000FF|[[Křesťanství]]}}{{Legenda|#158706|[[Islám]]}}{{Legenda|#EBCF16|[[Buddhismus]]}}]] [2] => '''Sekularizace''' (z [[latina|lat.]] ''saeculum'', „tento věk, svět“ a ''saecularis'', „světský“) je zesvětštění či odnáboženštění, obecně potlačení vlivu [[náboženství]] a jeho institucí. Podle [[Max Weber|Maxe Webera]] a dalších je jedním z důsledků „odkouzlení světa“, modernizace a racionalizace společnosti. Znaky této tendence lze nalézt již v [[Starověk|antice]], v pozdním [[středověk]]u a zejména v období [[reformace]], [[renesance]] a [[osvícenství]]. [3] => [4] => V historicko-právním významu znamená zabrání církevní půdy a majetku světskou mocí, v sociologickém smyslu může znamenat přebírání dříve církevních kompetencí (zdravotnictví, školství) nebo náboženských hodnot (lidská práva) státem.''Encyklopedický slovník ED'', Praha 1993. str. 976. [5] => [6] => == Definice == [7] => [[John Sommerville]] definoval šest různých významů sekularizace dle vědeckých oblastí, ve kterých byl tento pojem použit.{{Citace elektronického periodika [8] => | příjmení1 = Sommerville [9] => | jméno1 = C. John [10] => | titul = Secular Society/Religious Population: Our Tacit Rules for Using the Term 'Secularization' [11] => | periodikum = Journal for the Scientific Study of Religion [12] => | ročník = 37 [13] => | číslo = 2 [14] => | datum_vydání = 1998-06 [15] => | strany = 249–253 [16] => | url = https://www.jstor.org/stable/1387524 [17] => | jazyk = anglicky [18] => | doi = 10.2307/1387524 [19] => }} [20] => # '''Makrosociální struktury''' – pojem odkazuje na diferenciaci (proces, ve kterém se ekonomické, společenské, politické, právní a morální aspekty specializují a oddělují se jeden od druhého). [21] => # '''Jednotlivé instituce''' – sekularizace může také popisovat jev, při kterém se náboženské [[instituce]] transformují na instituce světské. Jedním z dobrých příkladů je klesající vliv církve na vysokých školách. [22] => # '''Sociální činnost''' – odkazuje na přenos sociálních činností z náboženských na vládní instituce, např. poskytování sociálních služeb. [23] => # '''Způsob myšlení''' – odkazuje na posun v hodnocení našich činů z konečných důsledků na důsledky bližší současnosti. Např. přehodnocení našeho činu na základě jeho důsledku v relativně blízké budoucnosti a ne na základě jeho důsledku v posmrtném životě. [24] => # '''Lidské masy''' – odkazuje na hromadné společenské odmítání náboženství na různých stupních pobožnosti. [25] => # '''Náboženství''' – pojem sekularizace je používán v obecném smyslu slova náboženství bez odkazu na konkrétní víru. (Pokud chceme odkázat na konkrétní náboženství, musíme přidat přídavné jméno, např. křesťanská, muslimská atd.) [26] => [27] => V průběhu 19. století se postupně krystalizuje širší pojetí slova sekularizace, používaného nejprve metaforicky pro fenomén vyvazování jednotlivých sfér lidské činnosti, kulturních a organizačních forem z vazby na církev. [28] => [29] => == Původ slova == [30] => [[Latina|Latinské]] ''saecularisatio'' vzniklé z přídavného jména ''saecularis'' („světský“) vycházejícího ze slova ''saec(u)lum'', doslova „věk, pokolení; svět“, znamenalo původně změnu, kdy osoba přecházela ze stavu mnišského do stavu světského duchovního. V pozdním [[středověk]]u se obsah pojmu rozšířil, sekularizace znamenala také využití církevního zboží pro potřeby světské moci (válečné apod.). Za rozhodující zlom v oficiálním používání pojmu bývá považován [[vestfálský mír]] (1648), v jeho formulaci bylo slovo ''sekularizace'' použito pro stvrzení záborů církevních majetků ze strany [[Protestantismus|protestantských]] [[kníže|knížat]]. [31] => Odtud se již kontinuálně rozvíjel význam, který má slovo sekularizace dodnes v [[právo|právním]] jazyce, tedy proces a akt zrušení nějakého [[církev]]ního majetku a/či jeho [[Znárodnění|vyvlastnění]]. [32] => [33] => == Historie == [34] => Slovo pochází z [[právo|právní]] oblasti, kde může znamenat: [35] => * převedení majetku církve do rukou státu nebo soukromých majitelů; [36] => * zrušení [[kostel]]a nebo [[klášter]]a a použití budovy ke světským účelům; [37] => * přechod osoby z [[duchovní]]ho stavu do laického. [38] => [39] => Sekularizace velikého majetku církve začala v pozdním [[středověk]]u, a to buď násilnou revolucí, jako například v [[husitství]], nebo prohlášením, že (místní) církev je ve světských záležitostech podřízena panovníkovi a její majetek tudíž patří jemu. Tak probíhala sekularizace v reformaci a spory o tento výklad [[Rudolfův majestát|Majestátu]] císaře Rudolfa II. (1609) byly jednou z příčin Stavovského povstání roku [[1618]]. V Rakousku byla tato sekularizace dovršena za císaře [[Josef II.|Josefa II.]] koncem 18. století. [40] => [41] => Pod dojmem občanských válek s náboženskými motivy, které zpustošily velkou část Evropy v 16. a 17. století, se v politické teorii začala prosazovat myšlenka, že náboženství a církve se musí z veřejného života stáhnout, že na veřejnosti musí platit náboženská [[tolerance]] a že panovníci a státy se musí vzdát náboženských funkcí a podpory církví. K tomu na evropském kontinentě došlo zčásti v revolucích (Francie, Španělsko, Itálie, Rusko aj.), zčásti pokojným vývojem. V některých zemích (Velká Británie, Švédsko) zůstala vazba na státní církev formálně zachována, ve skutečnosti se však sekularizace prosadila i tam. [42] => [43] => == Projevy sekularizace == [44] => * Převod [[církev]]ního majetku do světské správy – hlavně v průběhu 18. a 19. století. [45] => * Zmenšení politického a sociálního vlivu církve – snížení vlivu [[náboženství|náboženského]] učení na obyvatelstvo. [46] => * Oproštění životního stylu od náboženských představ – desakralizace, odmytizování a demystifikace všech jevů a procesů v běžném životě. Alena Vodáková, Miloslav Petrusek (red.: ''Velký sociologický slovník'', Karolinum 1996, str. 977. [47] => [48] => == Teorie sekularizace == [49] => Po druhé světové válce ztratilo [[náboženství]] své centrální postavení v sociologické teorii. Důvodem byl předpoklad, že náboženství jako takové ztrácí význam ve společnosti a že už bylo dostatečně prozkoumáno klasickými sociologickými teoriemi, případně teorií [[Strukturální funkcionalismus|strukturálního funkcionalismu]] [[Talcott Parsons|Talcotta Parsonse]] (1902–1979).Nešpor-Lužný (2007). ''Sociologie náboženství'', s. 35 Hlavní myšlenku tehdejší sekularizační teze popisuje [[Peter L. Berger]] takto: „...modernizace nezbytně vede k úpadku náboženské víry, a to jak v rámci společnosti, tak i v myslích jednotlivců.“{{Citace elektronického periodika [50] => | příjmení1 = Berger [51] => | jméno1 = Peter L. [52] => | titul = Secularism in Retreat [53] => | periodikum = The National Interest [54] => | číslo = 46 [55] => | datum_vydání = 1996 [56] => | strany = 3–12 [57] => | url = https://csrs.nd.edu/assets/50014/secularism_in_retreat.html [58] => | issn = 0884-9382 [59] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [60] => | jazyk = anglicky [61] => }} [62] => [63] => V [[Spojené státy americké|USA]] se ovšem v 60. letech objevila řada nových církví, z nichž některé se po čase začaly poměrně výrazně politicky projevovat. Tím se panující [[paradigma]] ukázalo jako ne zcela vyhovující a začala se formovat jiná paradigmata. [[Peter L. Berger]], sám zpočátku velký zastánce teorie sekularizace, v roce 1997 napsal: „... nelze pochybovat o tom, že v různých částech světa (zejména na Západě, odkud tento pohled vzešel) se něco jako sekularizace odehrávalo a odehrává, a že tento proces je úzce spojen s vývojem modernizace, popřípadě se změnami, k nimž díky vědě a technice v životě došlo.“Berger, Peter L. „Four Faces of Global Culture“. The National Interest [64] => [65] => Moderní výzkum ukazuje, že sekularizace předchází ekonomickému růstu.{{Citace elektronického periodika [66] => | autor1 = University of Bristol [67] => | titul = Secular countries can expect future economic growth, confirms new study [68] => | periodikum = phys.org [69] => | datum_vydání = 2018-07-18 [70] => | url = https://phys.org/news/2018-07-secular-countries-future-economic-growth.html [71] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [72] => | jazyk = anglicky [73] => }} Podobný názor měl již [[Max Weber]]. [74] => [75] => == Sekularizace v sociologii == [76] => V současné době většina sociologů náboženství teorii sekularizace společnosti buď zcela odmítá, nebo přijímá jen některé její aspekty.Zelenka (2006). ''Náboženství a duchovnost v současné společnosti'' [77] => [78] => Pro sociologii je jedním z nejdůležitějších témat sekularizace pojem diferenciace. Ten označuje proces, během kterého se jednotlivé skupiny uvnitř společnosti stávají rozdílnými a více specializovanými. Tento proces probíhá zejména v souvislosti s modernizací, která je úzce spojena se ztrátou vlivu [[náboženství]]. Představitelé evropské [[sociologie]] (ovlivňované [[antropologie|antropologií]]) se zajímali především o vývoj a změny ve společnostech a jejich přeměny ze společností primitivních na společnosti pokročilého typu. Ve Spojených státech byl kladen větší důraz na jednotlivé aspekty tohoto vývoje. Podle teorie [[Talcott Parsons|Talcotta Parsonse]] je společnost pod tlakem neustále se zvyšující diferenciace, na kterou nahlíží jako na proces nahrazování „starých“ monolitických institucí více institucemi novými, více diferenciovanými. Martin, David (2005). On Secularization: Toward a Revised General Theory. Ashgate Publishing Company [79] => [80] => == Sekularizace ve světě == [81] => Míra sekularizace se v různých geografických oblastech liší. Evropa se proti ostatním částem světa vyznačuje vysokou mírou nenáboženskosti a pasivním přístupem náboženství. Odcírkevnění společnosti je patrné zejména v [[západní Evropa|západní Evropě]]. Naopak mezi typicky neodcírkevněné oblasti s aktivním přístupem k náboženství patří například státy [[Severní Amerika|severní]] a [[Jižní Amerika|jižní]] Ameriky (vyjma [[Kanada|Kanady]], která se přístupem k náboženství přibližuje západní Evropě), dále [[subsaharská Afrika]], [[Filipíny]] či [[Jižní Korea]].Nešpor, Zdeněk.'' Grace Davieová: Výjimečný případ Evropa. Podoba víry v dnešním světě.'' [82] => [83] => Podle [[Grace Davieová|Grace Davieové]], britské socioložky zabývající se náboženstvím, je možné vyšší míru náboženskosti ve Spojených státech oproti Evropě přičítat zejména fungujícímu náboženskému trhu a odlišnému historickému vývoji. Americké církve fungují na principu soupeřících podniků, v nichž lidé zakládají své členství dobrovolně, na rozdíl od Evropy, kde církev byla v minulosti tradičně spjata se státem a je tedy vnímána spíše jako druh veřejné služby s členstvím obvykle založeným na povinnosti.Davie, Grace.''Is Europe an Exceptional Case?'' [84] => [85] => == Sekularizace v Československu a v Česku == [86] => Po [[první světová válka|první světové válce]] došlo k omezení vlivu katolické církve a šlechty. Roku [[1919]] byl zaveden fakultativní [[občanský sňatek]] (i přes návrh zákona se zrušení církevního sňatku nepodařilo prosadit).http://spcp.prf.cuni.cz/lex/320-19.htm - Zákon č. 320/1919 Sb. [87] => Národního shromáždění, kterým se mění ustanovení občanského práva o obřadnostech smlouvy manželské, o rozluce a o překážkách manželství Avšak [[Tomáš Garrigue Masaryk]] považoval úroveň sekularizace za nedostatečnou.{{Citace elektronického periodika [88] => | příjmení1 = Kostka [89] => | jméno1 = Michal [90] => | titul = 2015 – konec sekularismu v Čechách a na Moravě? [91] => | periodikum = [[Parlamentní listy]] [92] => | datum_vydání = 2015-07-27 [93] => | url = https://www.parlamentnilisty.cz/profily/Bc-Michal-Kostka-14245/clanek/2015-konec-sekularismu-v-Cechach-a-na-Morave-42805 [94] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [95] => }} [96] => [97] => Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] klesl význam náboženství v celé západní Evropě. Instituce ztratily svůj vliv na život většiny obyvatel. V [[Československo|Československu]] a v zemích s [[komunismus|komunistickými]] vládami obecně bylo náboženství úmyslně potlačováno, znehodnocováno. Mnoho kněží bylo popraveno nebo uvězněno, majetek církví propadl státu a zbylá činnost náboženských organizací byla pod velkou kontrolou státní moci. Tyto praktiky se velmi podepsaly na ústupu náboženství a ztrátě vlivu církevních institucí. [98] => [99] => Specifická byla i situace po pádu komunistických režimů v roce [[1989]]. Veřejnost měla velká očekávání, co se týče návratu náboženství jako součásti života. Církev však tato očekávání nedokázala dostatečně využít a spíše se soustředila na problémy s [[restituce|restitucí]] majetku a „vnitřní očistu“ svých struktur z dob komunistického režimu. Nakonec došlo mezi obyvateli k převaze [[pragmatismus|pragmatismu]] a veřejný význam náboženství začal opět slábnout.{{Citace elektronické monografie [100] => | příjmení1 = Lužný [101] => | jméno1 = Dušan [102] => | příjmení2 = Navrátilová [103] => | jméno2 = Jolana [104] => | titul = Náboženství a sekularizace v České republice [105] => | url = http://snem.cirkev.cz/download/Luzny.htm [106] => | datum_přístupu = 2023-04-26 [107] => }} [[Církevní restituce v Česku]] mají dokončit odluku státu od církve, kterou Masaryk roku [[1918]] požadoval.>{{Citace kvalifikační práce [108] => | příjmení = Žák [109] => | jméno = Petr [110] => | instituce = [[Filozofická fakulta Univerzity Palackého]] [111] => | titul = T. G. Masaryk, římskokatolická církev a katolicismus s důrazem na období 1918 – 1935 [112] => | url = https://theses.cz/id/0tmf3h/00156677-872917773.pdf [113] => | typ_práce = Diplomová [114] => | vedoucí = [[Jiří Lach]] [115] => | místo = Olomouc [116] => | počet_stran = 111 [117] => | rok = 2011 [118] => }} [119] => [120] => == Současný význam a neosekularizace == [121] => Současný hlavní význam je sociologický a znamená proces postupného mizení náboženství a jeho vlivu z veřejného prostoru – ať už ve smyslu ztráty politického vlivu nebo ve smyslu poklesu podílu [[Víra|věřících]] ve společnosti. Na základě zkušenosti evropského novověku vznikla už v 18. století [[osvícenství|osvícenská]] teorie o automatickém úpadku a mizení náboženství, která převládla v 19. a 20. století a prosadila se v [[komunismus|komunismu]], v extrémní podobě v [[Albánie|Albánii]], jež roku [[1967]] náboženství pod trestem zakázala. [122] => [123] => Sekularizace v tomto smyslu však proběhla pouze v evropských a „křesťanských“ zemích. Na základě mimoevropských zkušeností i některých jevů v posledních desetiletích však mnozí sociologové o platnosti této teorie pochybují.G. Kepel, ''Boží pomsta''. Americký politolog [[Ronald Inglehart]] na základě celosvětového průzkumu hodnot poukázal také na to, že v sekularizovaných společnostech pravidelně dochází k úbytku porodů a tím k [[demografie|demografickému]] poklesu.Norris–Inglehart, ''Sacred and Secular. Religion and Politics Worldwide''. Cambridge: Cambridge University Press 2004. [124] => [125] => Pojem sekularizace se v dnešní době nejvíce používá v oblasti [[sociologie náboženství]]. Nejvíce se diskutovalo o teorii [[neosekularismus|neosekularismu]] ([[Mark Chaves]]). Ta k tradiční sekularizaci přidává myšlenku ztrácejícího se vlivu náboženských autorit na problémy mimo náboženství (např. [[eutanazie]], [[potrat]]). Neosekularisté tvrdí, že ke snižování vlivu dochází, i když se počet věřících nesnižuje. [126] => Mezi další současná témata sekularizace patří její ovlivnění [[imigrace|imigrací]] a vliv [[demografie|demografických]] sil. Průzkumy provedené v Londýně ukázaly, že v důsledku imigrace se počet věřících zvyšuje, přestože se počet rodilých věřících obyvatel snižuje. Podle dalších průzkumů demografické síly způsobují odklon jednotlivců od náboženství i v radikálních náboženských společnostech. [127] => [128] => == Desekularizace == [129] => Desekularizace je označení pro proces, při kterém je vliv náboženství ve společnosti opět posilován prostřednictvím náboženských hodnot, institucí či symbolů.Marsh, Christopher. ''Religion and the State in Russia and China: Suppression, Survival and Revival '' Proces nemusí být dobrovolný podobně jako [[rekatolizace]]. [130] => [131] => [[Peter L. Berger|Peter Berger]], hlavní obhájce desekularizace, tvrdí: „''Předpoklad, že žijeme v sekularizovaném světě, je chybný. Dnešní svět je tak zuřivě náboženský, jako býval vždy.“''Berger, Peter L. (1999)'' „The Desecularization of the World: AGlobal Overview“. Pp. 1–18 In Berger, Peter L. (ed.): TheDesecularization of the World. Resurgent Religion and World Politics. Ethics and Public Policy Center. Washington, D.C.'' [132] => [133] => Jako příklad uvádí [[Peter L. Berger|Berger]] [[Spojené státy americké]], kde éra modernizace nebyla doprovázena sekularizací, jak dokládají například stále hojně navštěvované bohoslužby v zemi.Berger, Peter L. (1997): Vzdálená sláva. Hledání víry ve věku lehkověrnosti. Barrister-Principal, Brno. [134] => [135] => == Odkazy == [136] => [137] => === Reference === [138] => {{Překlad [139] => | jazyk = en [140] => | článek = Secularization [141] => | revize = 474903873 [142] => }} [143] => [144] => [145] => === Literatura === [146] => * Fasora–Hanuš–Malíř (vyd.), ''Sekularizace českých zemí v letech 1848–1914''. Brno: [[Centrum pro studium demokracie a kultury|CDK]] 2007 [147] => * P. Fiala, ''Laboratoř sekularizace: náboženství a politika v ne-náboženské společnosti, český případ''. Brno: CDK 2007 [148] => * M. Gauchet, ''Odkouzlení světa: dějiny náboženství jako věci veřejné''. Brno: CDK 2004 [149] => * J. Hanuš – J. Vybíral (vyd.), ''Evropa a její duchovní tvář''. Brno: CDK 2005 [150] => * G. Kepel, ''Boží pomsta''. Brno: Atlantis 1996 [151] => * D. Lužný, ''Náboženství a moderní společnost: sociologické teorie modernizace a sekularizace.'' Brno: MU 1999 [152] => * H. McLeod, ''Sekularizace v západní Evropě (1848–1914).'' Brno: CDK 2008 [153] => [154] => === Související články === [155] => * [[Sekularismus]] [156] => * [[Dekolonizace]] [157] => * [[Finální usnesení mimořádné říšské deputace]] [158] => * [[Náboženství]] [159] => * [[Osvícenství]] [160] => * [[Teokracie]] [161] => * [[Tolerance]] [162] => [163] => {{Autoritní data}} [164] => {{Portály|Křesťanství}} [165] => [166] => [[Kategorie:Sociologie náboženství]] [167] => [[Kategorie:Sociologie]] [168] => [[Kategorie:Sekularismus]] [] => )
good wiki

Sekularizace

Mapa zemí s deklarovaným státním náboženstvím (2010). Sekularizace (z lat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Peter L. Berger','náboženství','středověk','komunismus','Talcott Parsons','Max Weber','osvícenství','právo','demografie','Spojené státy americké','církev','Severní Amerika'

Církev

Demografie

Komunismus

Náboženství

Osvícenství

Osvícenství je historické období a kulturní směr, který se v Čechách v 18.

Právo

Středověk