Array ( [0] => 15480456 [id] => 15480456 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sekunda [uri] => Sekunda [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=fyzikální jednotce času}} [1] => [[Soubor:Flashingsecond.gif|náhled|vpravo|100px|Světélko blikající jednou za sekundu]] [2] => '''Sekunda''' (značka '''s''', ale někdy též nesprávně označovaná jako ''sec'', ''sek'' apod.) je základní jednotka [[čas]]u (nebo také doby trvání)VIM, ČSN IEC 60050-113, odst. 113-01-03 time (čas), 113-01-10 time interval (časový interval), 113-01-12 date (datum, časový údaj), 113-01-13 duration, time (doba, doba trvání), NOTE 5 v [[soustava SI|soustavě SI]]. V běžné mluvě bývá užíváno i slovo ''[[vteřina]]'', které ale v oblasti vědy, techniky a práva není správné. [3] => [4] => Historicky vznikla sekunda dělením jednoho [[Den|dne]] [[Sluneční čas|slunečního času]] na 24 [[Hodina|hodin]], 1 hodiny na 60 [[Minuta|minut]] a 1 minuty na 60 sekund (''secunda'', latinsky „druhá“, ve smyslu druhého dělení hodiny). Dnes je délka sekundy přesněji odvozena od procesů uvnitř [[atom]]u, kterými se řídí i [[atomové hodiny]] a jimi určovaný [[mezinárodní atomový čas]]. Protože délka slunečního dne [[Světový čas|světového času]] není naprosto přesně 24 × 60 × 60 = 86 400 sekund atomového času, upravuje se čas v některých letech pomocí [[Přestupná sekunda|přestupné sekundy]] a tím vzniká běžně používaný [[koordinovaný světový čas]]. [5] => [6] => == Definice == [7] => Sekunda je podle soustavy SI definována jako doba trvání 9 192 631 770 [[perioda (fyzika)|period]] [[elektromagnetické záření|záření]], které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami [[velmi jemná struktura|velmi jemné struktury]] základního stavu [[atom]]u [[cesium|133Cs]]. Tato definice předpokládá cesiový atom v klidu (jedná se tedy o jednotku pro [[vlastní čas]]http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8.pdf - The International System of Units, SI units in the framework of general relativity) při teplotě [[absolutní nula|absolutní nuly]] a zcela bez vnějších vlivů[http://www.bipm.org/en/si/si_brochure/chapter2/2-1/second.html Definice sekundy v brožuře SI, oddíl 2.1.1.3], bipm.org {{Wayback|https://www.bipm.org/en/publications/si-brochure/second.html|date=20190325064502}} (anglicky) (toho nelze ve skutečnosti dosáhnout, v praxi se proto měří při teplotě řádu [[kelvin|mikrokelvinů]] a zavádějí se korekce[https://www.bipm.org/utils/en/pdf/si-mep/SI-App2-second.pdf SI Brochure – 9th edition (2019) – Appendix 2 – 20 May 2019: Mise en pratique for the definition of the second in the SI] (anglicky)[http://www.nrc-cnrc.gc.ca/eng/projects/inms/fountain-clock.html NRC's Cesium Fountain Clock - FCs1] {{Wayback|url=http://www.nrc-cnrc.gc.ca/eng/projects/inms/fountain-clock.html |date=20110611151553 }}, National Research Council Canada, Institute for National Measurement Standards (anglicky)). [8] => [9] => == Etymologie == [10] => Název jednotky je odvozen od toho, že se jedná po [[minuta|minutách]] o druhé dělení [[hodina|hodiny]] – [[latina|latinsky]] ''pars minuta secunda''. (Minuta tak byla ''pars minuta prima'' – „první malá část“; ve středověku ([[Aliboron]], [[Roger Bacon]]) se používala ještě další [[Šedesátková soustava|šedesátinné]] dělení např. ''[[tercie]]'' (''pars minuta tertia'')http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zliteratury/VZCL2/68.pdf - Výbor z české literatury husitské doby II. či ''[[kvarta]]'',http://books.google.cz/books?id=pFIEAAAAIAAJ&pg=PA148&vq=fourths&redir_esc=y - The Chronology of Ancient Nations: An English Version of the Arabic Text of the Athâr-ul-Bâkiya of Albîrûnî, Or "Vestiges of the Past" ale dnes se už sekunda v [[Soustava SI|SI]] dělí pouze [[Desítková soustava|desetinně]]; v některých jazycích se však slovo pro šedesátinu sekundy zachovalo (ač neužívané), např. v [[polština|polštině]] {{cizojazyčně|pl|tercja}}, {{cizojazyčně|pl|kwarta}} či v [[arabština|arabštině]] {{cizojazyčně|ar|ثالثة}}). Podle tohoto vzoru bylo v 19. století vytvořeno i nové české synonymum ''vteřina'' (podrobněji [[Vteřina#Etymologie|v příslušném článku]]), které se v jiných jazycích nevyskytuje. [11] => [12] => == Historický vývoj == [13] => Dělitel 60 (sekund v minutě, resp. minut v hodině) pochází od [[Babylón|Babyloňanů]], kteří používali [[šedesátková soustava|šedesátkovou]] [[číselná soustava|číselnou soustavu]]. Babyloňané však svůj čas na šedesátiny nedělili (s výjimkou dne). Hodina byla definována [[starověký Egypt|starověkými Egypťany]] jako dvanáctina trvání dne nebo noci (kvůli kolísání délky dne v závislosti na ročním období). [[Helénská civilizace|Helénští]] astronomové včetně [[Hipparchos|Hipparcha]] a [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaia]] definovali hodinu jako čtyřiadvacetinu [[sluneční čas|středního slunečního dne]]. Dvojím šedesátinným dělením této hodiny tak vznikla definice sekundy jako 1/86 400 středního slunečního dne. Helénské časové periody jako např. [[Doba oběhu|synodický měsíc]] byly obvykle stanoveny velmi přesně, neboť byly ''vypočítány'' z pečlivě vybraných [[Zatmění Měsíce|zatmění]], mezi kterými uběhly stovky let – samostatně se ''průměrné'' synodické měsíce a podobné časové periody nedají ''změřit''. Nicméně, s vývojem hodinového [[kyvadlo|kyvadla]] pro měření ''průměrného času'' (v protikladu k ''zdánlivému času'' zobrazovaném slunečními hodinami), se sekunda stala měřitelnou. [[Londýnská královská společnost]] navrhla používat sekundové kyvadlo jako jednotku délky již roku [[1660]]. [14] => [15] => Roku [[1938]] předložili [[Adolf Scheibe]] a [[Udo Adelsberger]] u [[Physikalisch-Technische Bundesanstalt]]u důkaz, který byl proveden roku [[1934]] a po očištění od všech pochybností roku [[1935]] zveřejněn, toho, že rychlost rotace [[Země]] není stálá (kvůli zpomalování [[slapové síly|slapovými silami]] a některým nepravidelným změnám způsobeným prouděním [[magma]]tu mezi [[zemský plášť|pláštěm]] a [[zemské jádro|zemským jádrem]], dlouhodobě též vzdalováním Měsíce od Země). Astronomická délka dne není tedy již dost dobrým základem časových norem. Kvůli zpomalování zemské rotace se tak sluneční den oproti dennímu času posouvá. Ke kompenzaci byly zavedeny [[přestupná sekunda|přestupné sekundy]], aby byl běžně užívaný čas dostatečně přesný a přitom se nelišil od pohybu Slunce po obloze. [16] => [17] => V roce [[1956]] byla sekunda definována na základě doby oběhu Země okolo [[Slunce]] pro konkrétní [[ekvinokcium]], protože v té době se už zemská rotace kolem vlastní osy nepovažovala za dostatečně rovnoměrnou, aby mohla být základem pro měření času. Pohyb Země byl popsán v [[Newcombovy sluneční tabulky|Newcombových slunečních tabulkách]], které obsahují vzorec popisující pohyb Slunce k ekvinokciu 1900.0 na základě astronomických pozorování provedených mezi roky [[1750]] a [[1892]]. Sekunda tak byla definována jako [18] => [19] => :''1 / 31 556 925,9747 [[tropický rok|tropického roku]] pro 12 hodin 0. ledna 1900 [[efemeridový čas|efemeridového času]].'' [20] => [21] => Tato definice byla ratifikována na 11. [[generální konference pro míry a váhy|generální konferenci pro míry a váhy]], konané roku [[1960]]. Tropický rok v definici nebyl změřen, ale byl vypočítán na základě vzorce popisujícího tropický rok, jehož délka se v čase lineárně zkracuje, což je důvod podivného odkazu na specifický ''okamžitý'' tropický rok v definici. Protože tato sekunda byla nezávisle proměnná na čase ve slunečních a měsíčních [[efemeridy|efemeridách]] během většiny 20. století (Newcombovy tabulky Slunce byly používány v letech 1900 až 1983 a [[Ernest William Brown|Brownovy]] tabulky Měsíce byly používány mezi 1920 až 1983), byla nazvána efemeridová sekunda. [22] => [23] => [[Soubor:Cesium clock.JPG|náhled|Cesiový frekvenční standard HP 5061A]] [24] => S vývojem [[atomové hodiny|atomových hodin]] bylo rozhodnuto, že jejich užití bude vhodnějším základem definice sekundy než doba oběhu Země kolem Slunce. [25] => [26] => Následujících několik let pracovali [[Louis Essen]] z anglické [[National Physical Laboratory]] a [[William Markowitz]] z [[United States Naval Observatory]] (USNO) na určení vztahu mezi frekvencí přechodů velmi jemné struktury atomu [[cesium|cesia]] a efemeridové sekundy.http://www.leapsecond.com/history/1958-PhysRev-v1-n3-Markowitz-Hall-Essen-Parry.pdf - Frequency of cesium in terms of ephemeris time [27] => [28] => Použitím měřící metody společného pozorování („common-view“) založené na přijatých signálech z [[rozhlasová stanice|rozhlasové stanice]] [[WWV (stanice)|WWV]] určili oběžný pohyb [[Měsíc]]e okolo Země, ze kterého se dal odvodit zdánlivý pohyb Slunce v časových intervalech odměřených atomovými hodinami. Roku [[1967]] pak bylo výsledkem přijetí definice tzv. atomové sekundy na 13. generální konferenci pro míry a váhy v [[Paříž]]i: [29] => [30] => : ''doba časového intervalu vymezeného 9 192 631 770 kmity elektromagnetického záření, jež vzniká v atomu základního izotopu cesia 133 při změně jeho energetického stavu mezi hladinami F(3,0) a F(4,0) v nulovém magnetickém poli.'' [31] => [32] => Takto definovaná sekunda je ekvivalentem k efemeridové sekundě. [33] => [34] => Definice sekundy byla později roku 1997 vylepšena na setkání [[Mezinárodní úřad pro míry a váhy|BIPM]] následujícím dodatkem: [35] => [36] => : ''Tato definice odkazuje na atom cesia v klidu při teplotě 0 K.'' [37] => [38] => Revidovaná definice obsahuje ideální atomové hodiny zahrnující jediný atom cesia emitující jen jednu frekvenci. [39] => [40] => Na 26. zasedání CPGM v r. 2018 byla dohodnuta nejnovější definice sekundy platná od 20. května 2019. Je obsahově stejná, liší se jen stylisticky hlavně tím, že je součástí společné definice všech základních jednotek SI: [41] =>
[42] => ''Mezinárodní soustava jednotek, SI, je soustava jednotek, v níž'' [43] => # ''frekvence hyperjemného přechodu z neporušené základní hladiny v atomu césia'' 133Cs ''je přesně'' 9 192 631 770 Hz; [44] => # ''rychlost světla ve vakuu ...''
[45] => a poté následuje převod užitých jednotek na jednotky základní: Hz = s−1, ... . [46] => [47] => == Další jednotky == [48] => :''Podrobnější informace naleznete v [[Čas#Jednotky|článku Čas, oddílu Jednotky]].'' [49] => === Juliánský rok === [50] => [[Juliánský rok]] je podle IAU definován jako 365,25 dne, což se rovná 31 557 600 s [51] => === Den === [52] => [[Den]] (značka '''d''') obsahuje 24 hodiny: 1 d = 86 400 s (podle [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]]) [53] => === Hodina === [54] => [[Hodina]] (značka '''h''') je šedesát minut: 1 h = 3 600 s [55] => === Minuta === [56] => [[Minuta]] (značka '''min''') je šedesát sekund: 1 min = 60 s [57] => [58] => === Milisekunda === [59] => Milisekunda (značka '''ms''') je tisícina sekundy, 1 s = 1 000 ms. [60] => [61] => === Mikrosekunda === [62] => Mikrosekunda (značka '''μs''') je miliontina sekundy, 1 s = 1 000 000 μs. [63] => === Nanosekunda === [64] => Nanosekunda (značka '''ns''') je miliardtina sekundy, 1 s = 109 ns. [65] => [66] => === Pikosekunda === [67] => Pikosekunda (značka '''ps''') je biliontina sekundy, 1 s = 1012 ps. [68] => === Femtosekunda === [69] => Femtosekunda (značka '''fs''') je tisícina biliontiny sekundy, 1 s = 1015 fs. [70] => [71] => === Attosekunda === [72] => Attosekunda (značka '''as''') je miliontina biliontiny sekundy, 1 s = 1018 as. [73] => [74] => == Odkazy == [75] => === Reference === [76] => [77] => [78] => === Literatura === [79] => * Vladimír Vanýsek: ''Základy astronomie a astrofyziky''. Akademie, Praha 1980 [80] => * RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek: ''Přehled astronomie''. Nakladatelství technické literatury, Praha 1984 [81] => * Marie Bláhová: ''Historická chronologie''. Libri, s. r. o., Praha 2001. {{ISBN|80-7277-024-1}} [82] => [83] => === Související články === [84] => * [[Přestupná sekunda]] [85] => * [[Koordinovaný světový čas]] [86] => * [[Soustava SI]] [87] => * [[Hertz]] [88] => * [[Becquerel]] [89] => [90] => === Externí odkazy === [91] => * {{Commonscat}} [92] => * {{Wikicitáty|téma=Sekunda}} [93] => * {{Wikislovník|heslo=sekunda}} [94] => [95] => {{SI jednotky}} [96] => [97] => {{Autoritní data}} [98] => {{Portály|Fyzika}} [99] => [100] => [[Kategorie:Základní jednotky SI]] [101] => [[Kategorie:Jednotky času]] [] => )
good wiki

Sekunda

Světélko blikající jednou za sekundu Sekunda (značka s, ale někdy též nesprávně označovaná jako sec, sek apod. ) je základní jednotka času (nebo také doby trvání) v soustavě SI.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'atom','Hodina','Minuta','Soustava SI','atomové hodiny','cesium','Den','Přestupná sekunda','minuta','absolutní nula','Mezinárodní úřad pro míry a váhy','Vteřina#Etymologie'

Atom

Cesium

Den

"DEN je český internetový deník, který se zaměřuje na aktuální události, analýzy a komentáře z oblasti politiky, ekonomiky, kultury, sportu a vědy.

Hodina

Minuta