Array ( [0] => 15561787 [id] => 15561787 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Self-efficacy [uri] => Self-efficacy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Self-efficacy** Self-efficacy, neboli víra v vlastní schopnosti, je klíčový psychologický koncept, který se vztahuje k víře jedince, že je schopen dosáhnout určitých cílů a vykonávat konkrétní úkoly. Tento pojem zavedl Albert Bandura, významný kanadský psycholog, a hraje důležitou roli v osobnostním rozvoji, vzdělávání a obecně v pozitivním přístupu k životu. Jedinci s vysokou mírou self-efficacy často vykazují větší motivaci, snaží se o dosažení svých cílů a nebojí se překážek, které se na této cestě objeví. Věří v to, že jejich úsilí povede k úspěchu, což posiluje jejich odhodlání a odolnost v náročných situacích. Tato víra je také motivuje k tomu, aby se aktivně zapojili do učení a zlepšení svých dovedností. Naopak nízká úroveň self-efficacy může vést k pocitům bezmoci a sklonu k vyhýbání se obtížným úkolům, což může omezit osobní i profesní růst. Avšak i v těchto situacích existují možnosti pro zlepšení: lidé mohou vyhledávat podněty, které posílí jejich víru v sebe sama, například úspěchy z minulosti, pozitivní zpětnou vazbu od ostatních nebo modely chování, které ukazují, jak dosáhnout úspěchu. Self-efficacy má široký dosah a může ovlivnit nejen osobní život a kariéru, ale i mezilidské vztahy. Když lidé věří ve své schopnosti, mohou lépe komunikovat, spolupracovat a inspirovat ostatní. Tento pozitivní vliv se projevuje i v komunitách, kde jednotlivci s vysokou úrovní self-efficacy přispívají k vzájemné podpoře a sdílení úspěchů. Celkově lze říci, že víra v vlastní schopnosti je důležitým předpokladem pro úspěch a spokojenost. Upevnění self-efficacy může pomoci lidem překonávat výzvy, dosahovat svých cílů a vytvořit si život, který si opravdu přejí. Tímto způsobem se stává self-efficacy silným nástrojem na cestě k osobnímu rozvoji a optimismu v životě. [oai_cs_optimisticky] => **Self-efficacy** Self-efficacy, neboli víra v vlastní schopnosti, je klíčový psychologický koncept, který se vztahuje k víře jedince, že je schopen dosáhnout určitých cílů a vykonávat konkrétní úkoly. Tento pojem zavedl Albert Bandura, významný kanadský psycholog, a hraje důležitou roli v osobnostním rozvoji, vzdělávání a obecně v pozitivním přístupu k životu. Jedinci s vysokou mírou self-efficacy často vykazují větší motivaci, snaží se o dosažení svých cílů a nebojí se překážek, které se na této cestě objeví. Věří v to, že jejich úsilí povede k úspěchu, což posiluje jejich odhodlání a odolnost v náročných situacích. Tato víra je také motivuje k tomu, aby se aktivně zapojili do učení a zlepšení svých dovedností. Naopak nízká úroveň self-efficacy může vést k pocitům bezmoci a sklonu k vyhýbání se obtížným úkolům, což může omezit osobní i profesní růst. Avšak i v těchto situacích existují možnosti pro zlepšení: lidé mohou vyhledávat podněty, které posílí jejich víru v sebe sama, například úspěchy z minulosti, pozitivní zpětnou vazbu od ostatních nebo modely chování, které ukazují, jak dosáhnout úspěchu. Self-efficacy má široký dosah a může ovlivnit nejen osobní život a kariéru, ale i mezilidské vztahy. Když lidé věří ve své schopnosti, mohou lépe komunikovat, spolupracovat a inspirovat ostatní. Tento pozitivní vliv se projevuje i v komunitách, kde jednotlivci s vysokou úrovní self-efficacy přispívají k vzájemné podpoře a sdílení úspěchů. Celkově lze říci, že víra v vlastní schopnosti je důležitým předpokladem pro úspěch a spokojenost. Upevnění self-efficacy může pomoci lidem překonávat výzvy, dosahovat svých cílů a vytvořit si život, který si opravdu přejí. Tímto způsobem se stává self-efficacy silným nástrojem na cestě k osobnímu rozvoji a optimismu v životě. ) Array ( [0] => {{Upravit}} [1] => '''Self-efficacy''' (do češtiny se jen výjimečně překládá například jako '''vnímání vlastní účinnosti''', '''vnímaná osobní účinnost''',) je [[Psychologie|psychologický]] koncept [[Kanada|kanadsko]]-[[Spojené státy americké|amerického]] [[psycholog]]a [[Albert Bandura|Alberta Bandury]]. [2] => [3] => Koncept je zkoumán zejména v rámci [[sociální psychologie]] a [[psychologie osobnosti]] vedle dalších „self“ konceptů jako [[self-esteem]], [[self-evaluation]] a dalších. Self-efficacy je definované jako sebedůvěra ve vlastní schopnosti, sebeúčinnost, sebeuplatnění, přesvědčení o vlastní způsobilosti plánovat a jednat způsobem nezbytným k dosažení nějakého cíle, zvládnutí nějaké situace či úkolu v nejširším slova smyslu. [4] => [5] => == Vznik pojmu == [6] => Pojem self-efficacy vznikl jako psychologický koncept kanadsko-amerického psychologa Alberta Bandura, který do psychologie přinesl myšlenku, že víru lidí v jejich účinnost ovlivňují čtyři hlavní zdroje sugestivity, mezi které patří zkušenosti s ovládáním, zprostředkované zkušenosti, společenské přesvědčování a emoční stavy. Koncept vychází z faktu, že se konstrukt sebeúčinnosti odlišuje od hovorového slova "důvěra". Teorie sociálního učení, kterou teoretizuje Albert Bandura, předpokládá, že lidé se učí jeden od druhého pozorováním, opakováním, napodobováním a modelováním. Teorie je považována za průnik mezi teoriemi chování a kognitivního učení, protože vplývá na tři důležité složky - pozornost, paměť a motivaci.{{Citace monografie [7] => | příjmení = Bandura [8] => | jméno = Albert [9] => | příjmení2 = [10] => | jméno2 = [11] => | titul = Teorie sociáního učení [12] => | vydání = [13] => | vydavatel = [14] => | místo = [15] => | rok vydání = 1977 [16] => | počet stran = [17] => | strany = [18] => | isbn = [19] => }} [20] => [21] => == Obecné charakteristiky == [22] => Vnímání vlastní účinnosti se vztahuje k přesvědčení individua o kontrole nad událostmi, o možnosti ovlivňovat svůj život. Pocit, že jsem schopen řídit chod dění, je spojován s představou lepšího [[Coping|zvládání]] životních těžkostí. Vysoké očekávání vlastní účinnosti působí na tvorbu [[Optimismus|optimistických]] [[postoj]]ů, přispívá k interpretaci těžkých úkolů jako výzev a souvisí s kvalitou života. Lze říci, že tam, kde se lidé domnívají, že jsou s to kontrolovat chod dění, lépe zvládají vlastní emocionální stav a také se staví čelem nepříznivým životním událostem. [23] => [24] => Oproti tomu nízká vnímaná vlastní účinnost je považována za osobnostní [[Osobnostní rys|rys]], který zakládá [[Psychika|psychickou]] zranitelnost – tendenci k [[Deprese|depresím]] a k podléhání [[stres]]u. Tito lidé trpí sebeobviňováním za vlastní špatnost, ztrácejí víru v sebe, snadno všechno vzdávají. Žijí s pocitem beznaděje, stávají se oběťmi, zaměřují se na pochybnosti a přicházejí postupně také o sociální podporu. Často se tyto příznaky v bludných kruzích ještě zesilují. Čím méně člověk věří, že svou činností může dosáhnout nějakého výsledku, tím menší má podnět, aby něco udělal. [25] => [26] => Lidé s vyšším odhadem vlastní účinnosti též aspirují na vyšší cíle, jsou vytrvalejší ve svém snažení a celkově odolnější vůči neúspěchům. Sečteno a podtrženo je vnímaná osobní účinnost v našem kulturním okruhu důležitou podmínkou spokojeného prožití života. [27] => [28] => Ve [[Psychický vývoj|vývoji]] dítěte se nemění pouze jeho vnímání vlastní účinnosti. Mění se i vnímání jeho schopností rodiči a později širším sociálním okolím. Rodiče podporující aktivitu dítěte zvyšují jeho [[kompetence]] a naopak získané dovednosti dítěte zpětně způsobí, že je rodiči vnímáno jako schopnější. Dítě se širší zkušeností přitom chápe lépe sebe a své běžné prostředí. Tato znalost mu umožňuje realističtěji posoudit svou účinnost v dílčích oblastech činnosti.{{Citace monografie [29] => | příjmení = Bandura [30] => | jméno = Albert [31] => | příjmení2 = [32] => | jméno2 = [33] => | titul = Mechanismus vlastní účinnosti v lidské činnosti [34] => | vydání = [35] => | vydavatel = [36] => | místo = [37] => | rok vydání = 1982 [38] => | počet stran = [39] => | strany = [40] => | isbn = [41] => }} [42] => [43] => == Všeobecná charakteristika == [44] => Úroveň sebeúčinnosti se připisuje k úrovni lidské seberegulace. Seberegulace je dále vnímána jako důvěra a víra v lidské myšlení, rozhodování nebo kontrola nad chováním osobnosti člověka v nejširším smyslu slova. Pocit sebeúčinnosti hraje v životech lidí velmi důležitou roli protože je odrazem jak člověk přistupuje k cílům, či svým povinnostem. Obecně lidé s pozitivní úrovní seberegulace mají sebevědomou, cílevědomou povahu, v životě dosahují více úspěchů a na těžké životní události vědí reagovat s chladnou hlavou. Základními pilíři jejich charakteristiky jsou vytrvalost, vysoká aspirace, tvrdá práce, motivace, kreativita, zručnost i odolnost vůči neúspěchům. Je to účinný postoj podporující nejen vnitřní individuální zájem jedince o určitou činnost, ale i vysoké nasazení v realizaci činnosti. Naopak nízká úroveň sebeúčinnosti vede k zranitelnosti psychiky, která je propojena s tendencí podlehnutí psychickým poruchám, viz příklady- deprese, stres, užívání psychotronických a halucinogenních látek. Při nedostatečné víře v sebe samého, člověk trpí sebeobviňováním, pochybnostmi a ve všem vidí jen jedno východisko - beznaděj. Základními příznaky jsou nepřipravenost, úzkost, napětí a strach z nepříznivých výsledků složitých situací, které mají vliv na každodenní život a vedou ke ztrátě sociální podpory nebo až k celkovému emocionálnímu úpadku. Čím měně se ve svých myšlenkách a vízech zaměřuje na určitý cíl, tím menší mě motivaci něčemu se věnovat.{{Citace monografie [45] => | příjmení = Bandura [46] => | jméno = Albert [47] => | příjmení2 = [48] => | jméno2 = [49] => | titul = Sebeúčinnost: Směrem ke sjednocujíci teorii změny chování [50] => | vydání = [51] => | vydavatel = [52] => | místo = [53] => | rok vydání = 1977 [54] => | počet stran = [55] => | strany = [56] => | isbn = [57] => }} [58] => [59] => == Self-efficacy vs. pracovní prostředí == [60] => Výraz self-efficacy se v zahraniční odborné literatuře často přirovnává k pracovnímu prostředí, ke schopnosti dosáhnout v určité činnosti cíl. Je důležité,  jako dopadá na život člověka, protože má výrazný vliv na provádění aktivit, myšlenkové pochody a emocionální stav. Přesvědčení o vlastních schopnostech silně určuje i profesní životní cestu, kterou si zvolíme (Bandura, 1994). Vytváří se v období dospívání, později se prohlubuje v dospělosti. Plnoletost do velké míry souvisí s uvědomováním si kontroly nad vlastními rozhodnutími a jejich směrováním. Tento pocit vědomí vlastní účinnosti vystihuje pojem self-efficacy. Každý se snaží vykonávat pracovní aktivitu co nejproduktivnější, aby dosáhl co největší úspěch a zisk. Sociální kognitivní teorie vysvětluje, že zaměstnanci používají pět nejzákladnějších schopností k dosažení očekávaného výkonu. Jsou to schopnosti symbolizující, předvídaví, pozorovací, samoregulační a sebereflektivní. Vývin sebereflexe mladého člověka je v 21. století doprovázen vysokými nároky. Je žádoucí, aby lidé věnovali zvýšenou pozornost zejména rozvoji schopností ve vztahu k budoucímu povolání, uplatnění se na trhu práce, či pracovním činnostem, které budou v budoucnu vykonávat. Rapidně vyvíjející se doba technologií se neustále mění a jí také struktura nároků dopadající na jednotlivé profese. Dá se jen konstatovat, že význam schopností a vloh se zvyšuje, a proto je nutné tyto schopnosti poznávat a následně je rozvíjet.{{Citace monografie [61] => | příjmení = Betz, Nancy, Hackett, Gail [62] => | jméno = [63] => | příjmení2 = [64] => | jméno2 = [65] => | titul = Aplikace teorie sebeúčinnosti k pochopení chování při volbě povolání [66] => | vydání = [67] => | vydavatel = [68] => | místo = [69] => | rok vydání = 1986 [70] => | počet stran = [71] => | strany = [72] => | isbn = [73] => }} [74] => [75] => == Osobnostní předpoklady == [76] => Psychologie práce se obecně zabývá rozborem osobních předpokladů výkonnosti člověka, které self-efficacy lidí ovlivňují v nejužším smyslu slova. Je to soubor schopností člověka, mezi které řadíme tělesné a duševní schopnosti pro vykonávání pracovní činnosti, odbornou připravenost (kvalifikační úroveň), morální charakterový profil, etapa životní kariéry a v neposlední řadě i zdravotní stav. Je důležité si uvědomit, že tak jako každý má vrozené osobnostní předpoklady, rovněž ví určité fyzické a psychické osobnostní předpoklady během života získat. [77] => [78] => == Faktory ovlivňujicí vlastní účinnost == [79] => Albert Bandura ve své teorii vysvětluje čtyři faktory dopadající na vlastní účinnost. [80] => [81] => 1. "Aktivní dosazení" - Schopnost zvládnout stanovený cíl je nejvýznamnějším faktorem určujícím sebereflexi lidí. Je vyjádřen jednoduchou psychologickou rovnicí, která poukazuje na fakt, že dosažení úspěchu posiluje self-efficacy a naopak selhání ji zeslabuje. Toto tvrzení ve svém zkoumání vyslovil filozof Erik Erikson: "Děti nelze oklamat prázdnou chválou a blahosklonným povzbuzení. Možná budou musela Přijmout umělé posíleni své sebeúcty místo necelá lepšímu, ale to, čemu říkám jejich narůstající ego identita, získává Skutečná sílu pouze z celého srdce a důsledné uznávaného skutečného úspěchu, tedy úspěchu, který má v jejich kultuře smysl."{{Citace monografie [82] => | příjmení = Schunk, Dale [83] => | jméno = H. [84] => | příjmení2 = [85] => | jméno2 = [86] => | titul = Stanovení cílů a sebeúčinnost během samoregulačního učení [87] => | vydání = [88] => | vydavatel = [89] => | místo = [90] => | rok vydání = 1990 [91] => | počet stran = [92] => | strany = [93] => | isbn = [94] => }} [95] => [96] => 2. "Zprostředkovaná zkušenost" - Tato zkušenost je založena na mechanismu tzv. procesu vzhlédnutí. V zkráceném významu slova, pokud je někdo ve svém životě úspěšný a daří se mu v určitých činnostech, které zajímají i nás, automaticky k němu vzhlížíme. Je to moment, kdy si člověk uvědomí, že pokud to dokázal někdo jiný, možná to dokáže i on. Je to nejúčinnější faktor self-efficacy a v literatuře psychologie je označen termínem modelování. [97] => [98] => 3. "Sociální přesvědčování" - Tento faktor seberegulace je většinou zapříčiněn vlivem jiných lidí či společnosti. V tomto případě rozlišujeme dva typy sociálního přesvědčování- podporování nebo odrazování.  Je obecně prokázáno, že odrazování je účinnější faktorem, protože lidé pro svou self-efficacy nemusí vynaložit žádnou energii, prostě jen ve výkonné činnosti stoupnou. [99] => [100] => 4. "Fyziologické faktory" - V širším slova smyslu jde víru člověka v důsledku fyziologické reakce, která vytváří změnu v sebereflexi, spíše než dojde ke vzniku samotné fyziologické odpovědi. Mezi takové fyziologické faktory obvykle patří tzv. "motýli v břiše", stres, nevolnost, tréma nebo strach. [101] => [102] => == Možné aplikace == [103] => [104] => ==== Akademický kontext ==== [105] => Existuje několik aplikací do běžného života. Pokud se na tuto záležitost podíváme z pohledu rodičů a rodin, pokud budou rodiče věřit, že jejich dítě je schopno mít větší akademické výsledky, než má a mají ambice, aby jejich dítě tyto výsledky mělo. Dítě bude jejich ambice sdílet a bude to mít na něj velice pozitivní vliv a podpoří to jeho samostatnou akademickou účinnost. Tyto aspekty, také vedou k prosociálnímu chování a snižují zranitelnost vůči pocitům marnosti a deprese{{Citace periodika [106] => | příjmení = Bandura [107] => | jméno = Albert [108] => | příjmení2 = Barbaranelli [109] => | jméno2 = Claudio [110] => | příjmení3 = Caprara [111] => | jméno3 = Gian Vittorio [112] => | titul = Multifaceted Impact of Self-Efficacy Beliefs on Academic Functioning [113] => | periodikum = Child Development [114] => | datum vydání = 1996 [115] => | ročník = 67 [116] => | číslo = 3 [117] => | strany = 1206–1222 [118] => | issn = 0009-3920 [119] => | doi = 10.2307/1131888 [120] => | url = https://www.jstor.org/stable/1131888 [121] => | datum přístupu = 2020-12-08 [122] => }} [123] => [124] => ==== STEM ==== [125] => Do STEM se řadí přírodovědné, technické, technologické a matematické obory. Sebeúčinnost se osvědčila jako užitečná pomoc pro vysokoškolské studenty právě v oborech STEM, aby získali přehled o svém karierním rozvoji. Vědci také uvedli, že sebeúčinnost matematiky předpovídá zájem o matematické obory více než výsledky dosažené v těchto oborech, nebo očekávání výsledků. Teorie sebeúčinnosti byla také aplikována, aby se zjistilo, proč jsou ženy nedostatečně zastoupeny v oborech STEM. Bylo zjištěno, že rozdíly mezi pohlavími v očekáváních sebeúčinnosti významně ovlivňuje karierní chování. Dále bylo zjištěno, že technická sebeúčinnost je rozhodujícím faktorem pro výuku počítačového programování.{{Citace periodika [126] => | příjmení = Pajares [127] => | jméno = Frank [128] => | titul = Self-Efficacy Beliefs in Academic Settings: [129] => | periodikum = Review of Educational Research [130] => | datum vydání = 2016-06-30 [131] => | doi = 10.3102/00346543066004543 [132] => | jazyk = en [133] => | url = https://journals.sagepub.com/doi/10.3102/00346543066004543 [134] => | datum přístupu = 2020-12-08 [135] => }} [136] => [137] => == Self-efficacy v závislosti na motivaci a další faktory == [138] => Výzkumy naznačují velký pevný vztah mezi vnímanou sebeúčinností a motivací a dalšími faktory [139] => [140] => ==== Motivace ==== [141] => Nejčastěji spojovaným faktorem se sebeúčinností je motivace. Motivaci často rozdělujeme do dvou kategorií, a to do vnitřní a vnější. Když je člověk motivovaný, má tendenci být aktivnější a považuje se za schopnějšího a lépe dosahuje cílů a s tím roste i sebeúčinnost. Sebeúčinnost dále ovlivňuje další spousta věcí jako je úsilí, vytrvalost a nebo emocionální reakce při dokončení úkolu.{{Citace periodika [142] => | příjmení = McCarthy [143] => | jméno = P. R. [144] => | příjmení2 = Meier [145] => | jméno2 = Scott T. [146] => | příjmení3 = Rinderer [147] => | jméno3 = Regina [148] => | titul = Self-Efficacy and Writing: A Different View of Self-Evaluation [149] => | datum vydání = 1985 [150] => | doi = 10.2307/357865 [151] => | url = https://www.semanticscholar.org/paper/Self-Efficacy-and-Writing:-A-Different-View-of-McCarthy-Meier/b2d8d886be0b2df408f7bad974b50093f3744b32 [152] => | datum přístupu = 2020-12-08 [153] => }} [154] => [155] => ==== Výsledky výkonu ==== [156] => Sebeúčinnost se často spojuje s výsledky výkonů. Aby bylo možné posoudit vztah mezi sebeúčinností a výsledky výkonu byla stanovena stupnice pro měření přesvědčení studentů o sebeúčinnosti. Výsledky těchto stupnic byli poté srovnány s danými výsledky úkolů. Stupnice zahrnovala i další proměnné, ale ukázalo se, že jedinou statisticky významnou proměnou byla samoúčinnost. [157] => [158] => ==== Zdraví ==== [159] => Podle Luszcnyské a Schwarzera{{Citace monografie [160] => | příjmení = Conner [161] => | jméno = Mark [162] => | příjmení2 = Norman [163] => | jméno2 = Paul [164] => | titul = Predicting health behaviour : research and practice with social cognition models [165] => | url = http://archive.org/details/predictinghealth00conn [166] => | vydavatel = Maidenhead, England ; New York : Open University Press [167] => | počet stran = 402 [168] => | isbn = 978-0-335-21177-7 [169] => | isbn2 = 978-0-335-21176-0 [170] => }} má sebeúčinnost velký vliv i na zdravotní péči. Jednou z nejdůležitějších zásad u zdravotní péče je preventivní zdravotní péče. Prokázalo se, že lidé s větší vlastní účinností mají větší tendenci k preventivní zdravotní péči a k udržování zdravého chování. Je to velice důležitá věc. Tito lidé také v zásadě mají větší tendenci k potlačení nezdravích praktik a tedy i větší vůli s těmito věcmi něco dělat. Je tedy velice důležité u jakýchkoliv pacientů i podporovat jejich vlastní schopnosti dané věci změnit. Bylo zjištěno, že pokud se pacient vzdělá a jeho víra změnit dané okolnosti je povzbuzena, roste jeho sebeúčinnost a pravděpodobnost jeho vyléčení, či podpoření zdravých návyků. [171] => [172] => == Odkazy == [173] => [174] => === Reference === [175] => [176] => [177] => === Literatura === [178] => * Bandura, A. (1994). Self-efficacy. In V. S. Ramachandran (Ed.), Encyclopedia of human behavior (Vol. 4, pp. 71-81). San Diego: Academic Press. [179] => * Bandura, A. (1997). Self-efficacy: The exercise of control. New York: Freeman. [180] => * Schwarzer, R., & Jerusalem, M. (2002). Das Konzept der Selbstwirksamkeit. Zeitschrift für Pädagogik, 44. Beiheft: Selbstwirksamkeit und Motivationsprozesse in Bildungsinstitutionen, 28-53. [181] => * Hoskovcová, S. (2006). Psychická odolnost předškolního dítěte. Praha: Grada. [182] => * Luszczynska, A., Scholz, U., & Schwarzer, R. (2005). The general self-efficacy scale: Multicultural validation studies. The Journal of Psychology, 139(5), 439-457. [183] => * Schwarzer, R., Boehmer, S., Luszczynska, A., Mohamed, N. E., & Knoll, N. (2005). Dispositional self-efficacy as a personal resource factor in coping after surgery. [184] => * Personality and Individual Differences, 39, 807-818. [185] => * Schwarzer, R., & Luszczynska, A. (2007). Self-Efficacy. In M. Gerrard & K.D. McCaul (Eds.) Health Behavior Constructs: Theory, Measurement, and Research. [186] => * National Cancer Institute Website: http://cancercontrol.cancer.gov/constructs {{Wayback|url=http://cancercontrol.cancer.gov/constructs |date=20120102065633 }} [187] => * Usher, E. L. & Pajares, F. (2006). Sources of academic and self-regulatory efficacy beliefs of entering middle school students. Contemporary Educational Psychology, 31, 125-141. [188] => * [189] => [190] => === Externí odkazy === [191] => * Sociálně kognitivní teorie A. Bandury http://web.ff.cuni.cz/~hosksaff/Janousek.pdf{{Nedostupný zdroj}} [192] => * Vývoj selfefficacy u dětí http://self-efficacy.webnode.cz/ [193] => * Informace v angličtině, řada článků a materiálů http://www.des.emory.edu/mfp/self-efficacy.html {{Wayback|url=http://www.des.emory.edu/mfp/self-efficacy.html |date=20120101075702 }} [194] => {{Autoritní data}} [195] => [196] => {{Portály|Psychologie}} [197] => [198] => [[Kategorie:Sociální psychologie]] [] => )
good wiki

Self-efficacy

Self-efficacy (do češtiny se jen výjimečně překládá například jako vnímání vlastní účinnosti, vnímaná osobní účinnost) je psychologický koncept kanadsko-amerického psychologa Alberta Bandury. Koncept je zkoumán zejména v rámci sociální psychologie a psychologie osobnosti vedle dalších „self“ konceptů jako self-esteem, self-evaluation a dalších.

More about us

About

Tento pojem zavedl Albert Bandura, významný kanadský psycholog, a hraje důležitou roli v osobnostním rozvoji, vzdělávání a obecně v pozitivním přístupu k životu. Jedinci s vysokou mírou self-efficacy často vykazují větší motivaci, snaží se o dosažení svých cílů a nebojí se překážek, které se na této cestě objeví. Věří v to, že jejich úsilí povede k úspěchu, což posiluje jejich odhodlání a odolnost v náročných situacích. Tato víra je také motivuje k tomu, aby se aktivně zapojili do učení a zlepšení svých dovedností. Naopak nízká úroveň self-efficacy může vést k pocitům bezmoci a sklonu k vyhýbání se obtížným úkolům, což může omezit osobní i profesní růst. Avšak i v těchto situacích existují možnosti pro zlepšení: lidé mohou vyhledávat podněty, které posílí jejich víru v sebe sama, například úspěchy z minulosti, pozitivní zpětnou vazbu od ostatních nebo modely chování, které ukazují, jak dosáhnout úspěchu. Self-efficacy má široký dosah a může ovlivnit nejen osobní život a kariéru, ale i mezilidské vztahy. Když lidé věří ve své schopnosti, mohou lépe komunikovat, spolupracovat a inspirovat ostatní. Tento pozitivní vliv se projevuje i v komunitách, kde jednotlivci s vysokou úrovní self-efficacy přispívají k vzájemné podpoře a sdílení úspěchů. Celkově lze říci, že víra v vlastní schopnosti je důležitým předpokladem pro úspěch a spokojenost. Upevnění self-efficacy může pomoci lidem překonávat výzvy, dosahovat svých cílů a vytvořit si život, který si opravdu přejí. Tímto způsobem se stává self-efficacy silným nástrojem na cestě k osobnímu rozvoji a optimismu v životě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.