Array ( [0] => 15482552 [id] => 15482552 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Septuaginta [uri] => Septuaginta [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Septuaginta''' (z [[latina|lat.]] ''septuaginta'' sedmdesát; odtud často označovaná pouze římskou číslicí '''LXX''' nebo řeckým '''Οʹ'''; [[řečtina|řecky]] ''Μετάφραση των Εβδομήκοντα'') je [[překlad]] [[Starý zákon|Starého zákona]] do [[řečtina|řečtiny]] a vůbec nejstarší zachovalý překlad Starého zákona, který vznikal v [[Alexandrie|Alexandrii]] přibližně od [[3. století př. n. l.|3.]] do [[1. století př. n. l.]] [1] => [2] => == Vznik == [3] => O vzniku LXX informuje ''[[List Aristeův]]'', který vypráví o tom, jak [[král]] [[Ptolemaios II. Filadelfos]] dal někdy ve 3. století př. n. l. za úkol 72 židovským mudrcům přeložit [[Tóra|Tóru]] pro potřeby [[alexandrijská knihovna|alexandrijské knihovny]]. Počet těchto překladatelů si našel cestu až do samotného názvu tohoto překladu. [4] => [5] => Moderní textová kritika klade vznik překladu do údobí 3. - 1. století př. n. l. Původně panovala domněnka, že Septuaginta, na mnoha místech zásadně odlišná od [[masoretský text|masoretského textu]], je jen špatným překladem hebrejského textu. Nálezy v [[Kumrán]]u v polovině XX. století však ukázaly, že se jedná o celkem přesný překlad jiné verze hebrejského textu. [6] => [7] => Překlad byl určen [[Židé|Židům]], žijícím mimo [[Palestina|Palestinu]], kteří měli problémy rozumět tehdy již v běžném styku nepoužívanému [[hebrejština|hebrejskému jazyku]]. Překlady jednotlivých knih dosahují rozdílné kvality. [8] => [9] => V době [[reformace]] vznikl spor o to, které knihy církev uznává jako součást [[biblický kánon|biblického kánonu]]. [10] => [11] => Jako Septuaginta se též mohou označovat pouze druhotně vzniklé kánony vzniklé v diaspoře kolem 6. století př. n. l., které nebyly později uznány protestantskými církvemi, např. reformovanou, ale pouze katolickou. [12] => [13] => == Septuaginta ve starověku == [14] => V [[Judaismus|židovství]] ztratila LXX svůj význam kolem přelomu tisíciletí po přijetí [[palestinský kánon|palestinského kánonu]] podle legendy v Jamnii ([[Javne]]) roku [[92]], když Židé postupně přestávali používat řečtinu v reakci na skutečnost, že LXX byla sbírkou posvátných textů používaných [[křesťanství|křesťanskou]] [[církev|církví]]. [15] => [16] => V té byl tento překlad v raných dobách naproti tomu velmi rozšířen, zvlášť proto, že řečtina se stala běžným dorozumívacím jazykem celého tehdejšího světa (tj. [[Starověký Řím|Římské říše]]). Cituje-li [[Nový zákon]] starší spisy [[Starý zákon|starozákonní]], v naprosté většině je cituje právě ve znění septuagintním. Tato skutečnost povede k tomu, že církev bude považovat za součást [[biblický kánon|biblického kánonu]] knihy obsažené v LXX (až na výjimky). Užívání LXX bylo tak obvyklé a přirozené, že se knih specifických pro LXX (jako [[Kniha Sírachovcova]]) užívalo dokonce pro výuku [[katechumen]]ů. [17] => [18] => Septuaginta se stala také součástí prvního pokusu o jakési kritické vydání Starého zákona, když ji alexandrijský kněz [[Órigenés]] zařadil do své ''[[Hexapla|Hexaply]]'' – paralelního textu jemu dostupných [[Bible|biblických textů]]. [19] => [20] => V západní církvi se z jazykových důvodů prosadil nakonec (zřejmě až v [[6. století]]) latinský překlad ([[Vulgata]]), avšak jeho autor, [[svatý Jeroným]], nejprve porovnával LXX s hebrejským textem; nakonec však přeložil většinu ''Vulgaty'' přímo z hebrejštiny (kromě některých knih dostupných pouze v [[řečtina|řečtině]]). [21] => [[Soubor:Sinaiticus text.jpg|150px|náhled|vpravo|Ukázka textu sinajského kodexu (část knihy Ester)]] [22] => [23] => == Starověké revize Septuaginty == [24] => Septuaginta doznala, přes svou snahu se chápat jako autoritativní a konečná, několika překladových revizí. Nejznámější jsou tzv. „Tři“, tj. židovští učenci '''[[Aquila Sinopský|Aquila]]''', '''[[Theodotion]]''' a '''[[Symmachus (překladatel)|Symmachos]]'''. Aquila přeložil Starý zákon do řečtiny kolem roku [[128]] n. l. Jeho překlad je natolik věrný originálu, že jeho řečtinu často může pochopit jen ten, kdo je obeznámen s hebrejštinou. Symmachus překládal též v 2. století n. l., jeho překlad je však velmi vzletný a jen těžko může sloužit k rekonstrukci hebrejského originálu. Theodotion, snad nejstarší z ''Tří'', má střízlivý styl, jeho revize však vychází nikoli přímo ze Septuaginty, nýbrž z již revidovaného textu. Tyto tři autory uvádí v [[Hexapla|Hexaple]] i [[Órigenés]]. Je pravděpodobné, že impulsem k těmto revizím či překladům byla skutečnost, že Septuaginta se stávala spíše křesťanskou verzí Starého zákona. Křesťané jí využívali mimo jiné i pro argumentaci proti židovskému učení. Aby tomu mohli Židé odpovídat, pořídili přesnější, židovské teologii více odpovídající překlady. [25] => [26] => Druhou vlnu revizí zažila Septuaginta na přelomu 3. a 4. století od křesťanů. První, méně významnou a téměř nedochovanou revizí je Hesichiova, druhou provedl [[Lúkiános]]. Lúkiánova verze sloužila později jako řecká předloha pro další překlady či revize do jiných jazyků (arménština, gruzínština apod.). [27] => [28] => == Rukopisy == [29] => Téměř celý text Septuaginty obsahují staré kodexy ze [[4. století|4.]] a [[5. století]] - ''[[Vatikánský kodex|Codex Vaticanus]]'', ''[[Sinajský kodex|Codex Sinaiticus]]'' a ''[[Alexandrijský kodex|Codex Alexandrinus]]''. Tyto rukopisy jsou nejstaršími dochovanými texty Starého zákona, nejstarší rukopisná podoba [[masoretský text|masoretského textu]] se nám dochovala až v ''Codexu Leningradiensis B 19A'' z roku [[1008]]. [30] => [31] => == Význam Septuaginty dnes == [32] => Dnešní význam Septuaginty spočívá mimo jiné právě v tom, že vycházela z jiného [[hebrejština|hebrejského]] textu než dochovaný masoretský text, který se ustálil mezi 2. a 10. stoletím, a je tak jedním z významných pramenů pro hledání původního znění biblických knih. Některé části Bible se dokonce uchovaly pouze díky Septuagintě. [33] => [34] => V [[Pravoslaví|pravoslavné církvi]] představuje Septuaginta dodnes nejdůležitější verzi Starého zákona, v [[Řecko|Řecku]] a na [[Kypr]]u se používá v [[liturgie|liturgii]], ačkoli v jiných částech světa se běžně používají její překlady do příslušného jazyka. [35] => [36] => == Obsah Septuaginty == [37] => Vysvětlivky: (*) = v protestantských církvích [[apokryf]], v katolické církvi [[deuterokanonický spis]], v pravoslaví anaginoskomenon, (**) = spis uznávaný pouze ve východních církvích, (***) = spis neuznávaný žádnou církví. [38] => [39] => {| [40] => | ΓΕΝΕΣΙΣ [41] => [42] => | [[1. Mojžíšova|Genesis]] [43] => |----- [44] => | ΕΞΟΔΟΣ [45] => [46] => | [[2. Mojžíšova|Exodus]] [47] => |----- [48] => | ΛΕΥΙΤΙΚΟΝ [49] => [50] => | [[3. Mojžíšova|Leviticus]] [51] => |----- [52] => | ΑΡΙΘΜΟΙ [53] => [54] => | [[4. Mojžíšova|Numeri]] [55] => |----- [56] => | ΔΕΥΤΕΡΟΝΟΜΙΟΝ [57] => [58] => | [[5. Mojžíšova|Deuteronomium]] [59] => |----- [60] => | ΙΗΣΟΥΣ ΝΑΥΗ [61] => [62] => | [[Jozue]] [63] => |----- [64] => | ΚΡΙΤΑΙ [65] => [66] => | [[Soudců|Kniha soudců]] [67] => |----- [68] => | ΡΟΥΘ|| [[Rút|Kniha Rút]] [69] => |----- [70] => | ΒΑΣΙΛΕΙΩΝ Αʹ [71] => [72] => | [[1. kniha Samuelova|1. Královská]] ([[1. kniha Samuelova|1. Samuelova]]) [73] => |----- [74] => | ΒΑΣΙΛΕΙΩΝ Βʹ [75] => [76] => | [[2. Samuelova|2. Královská]] ([[2. Samuelova]]) [77] => |----- [78] => | ΒΑΣΙΛΕΙΩΝ Γʹ [79] => [80] => | [[1. kniha královská|3. Královská]] ([[1. kniha královská|1. Královská]]) [81] => |----- [82] => | ΒΑΣΙΛΕΙΩΝ Δʹ [83] => [84] => | [[2. Královská|4. Královská]] ([[2. Královská]]) [85] => |----- [86] => | ΠΑΡΑΛΕΙΠΟΜΕΝΩΝ Αʹ [87] => [88] => | [[1. Paralipomenon|1. Kniha letopisů]] ([[1. Paralipomenon]]) [89] => |----- [90] => | ΠΑΡΑΛΕΙΠΟΜΕΝΩΝ Βʹ [91] => [92] => | [[2. Paralipomenon|2. Kniha letopisů]] ([[2. Paralipomenon]]) [93] => |----- [94] => | ΕΣΔΡΑΣ Αʹ [95] => [96] => | (**) [[Kniha Ezdráš|1. Ezdráš]] (v katolictví také nazývaný 3. Ezdráš) [97] => |----- [98] => | ΕΣΔΡΑΣ Βʹ, ΝΕΕΜΙΑΣ [99] => [100] => | [[Kniha Ezdráš|2. Ezdráš]] ([[Kniha Ezdráš|Ezdráš]], [[Nehemjáš]]) [101] => |----- [102] => | ΕΣΘΗΡ|| [[Kniha Ester]] (Přídavky jsou (*)) [103] => |----- [104] => | ΙΟΥΔΙΘ [105] => [106] => | (*) [[Kniha Júdit]] [107] => |----- [108] => | ΤΩΒΙΤ [109] => [110] => | (*) [[Kniha Tóbijáš]] [111] => |----- [112] => | ΜΑΚΚΑΒΑΙΩΝ Αʹ [113] => [114] => | (*) [[1. Makabejská]] [115] => |----- [116] => | ΜΑΚΚΑΒΑΙΩΝ Βʹ [117] => [118] => | (*) [[2. Makabejská]] [119] => |----- [120] => | ΜΑΚΚΑΒΑΙΩΝ Γʹ [121] => [122] => | (**) [[3. kniha Makabejská|3. Makabejská]] [123] => |----- [124] => | ΜΑΚΚΑΒΑΙΩΝ Δʹ [125] => [126] => | (***) [[4. Makabejská]] [127] => |----- [128] => | ΨΑΛΜΟΙ [129] => [130] => | [[Kniha žalmů|Žalmy]] [131] => |----- [132] => | ΩΔΑΙ (s ΠΡΟΣΕΥΧΗ ΜΑΝΑΣΣΗ) [133] => [134] => | (***) [[Modlitba Manassesova|Kniha ód]] (s Modlitbou Menašeovou) [135] => |----- [136] => | ΠΑΡΟΙΜΙΑΙ [137] => [138] => | [[Kniha přísloví]] [139] => |----- [140] => | ΕΚΚΛΗΣΙΑΣΤΗΣ [141] => [142] => | [[Kniha Kazatel|Kniha Kohelet]] [143] => |----- [144] => | ΑΣΜΑ [145] => [146] => | [[Píseň písní]] [147] => |----- [148] => | ΙΩΒ [149] => [150] => | [[Jób]] [151] => |----- [152] => | ΣΟΦΙΑ ΣΟΛΟΜΩΝΤΟΣ [153] => [154] => | (*) [[Moudrost Šalomounova]] [155] => |----- [156] => | ΣΟΦΙΑ ΣΕΙΡΑΧ [157] => [158] => | (*) [[Sírachovec]] [159] => |----- [160] => | ΨΑΛΜΟΙ ΣΟΛΟΜΩΝΤΟΣ [161] => [162] => | (***) [[Žalmy Šalomounovy]] [163] => [164] => |----- [165] => | ΩΣΗΕ || [[Kniha Ozeáš]] [166] => |----- [167] => | ΑΜΩΣ || [[Kniha Ámos]] [168] => |----- [169] => | ΜΙΧΑΙΑΣ [170] => [171] => | [[Kniha Micheáš]] [172] => |----- [173] => | ΙΩΗΛ || [[Kniha Jóel]] [174] => |----- [175] => | ΟΒΔΙΟΥ [176] => [177] => | [[Kniha Abdijáš]] [178] => |----- [179] => | ΙΩΝΑΣ || [[Kniha Jonáš]] [180] => |----- [181] => | ΝΑΟΥΜ || [[Kniha Nahum]] [182] => |----- [183] => | ΑΜΒΑΚΟΥΜ [184] => [185] => | [[Kniha Abakuk]] [186] => |----- [187] => | ΣΟΦΟΝΙΑΣ [188] => [189] => | [[Kniha Sofonjáš]] [190] => |----- [191] => | ΑΓΓΑΙΟΣ [192] => [193] => | [[Kniha Ageus]] [194] => |----- [195] => | ΖΑΧΑΡΙΑΣ [196] => [197] => | [[Kniha Zacharjáš]] [198] => |----- [199] => | ΜΑΛΑΧΙΑΣ [200] => [201] => | [[Kniha Malachiáš]] [202] => |----- [203] => | ΗΣΑΙΑΣ [204] => [205] => | [[Kniha Izajáš]] [206] => [207] => |----- [208] => | ΙΕΡΕΜΙΑΣ [209] => [210] => | [[Kniha Jeremjáš]] [211] => |----- [212] => | ΒΑΡΟΥΧ [213] => [214] => | (*) [[Kniha Báruk]] [215] => |----- [216] => | ΘΡΗΝΟΙ [217] => [218] => | [[Pláč Jeremjášův]] [219] => |----- [220] => | ΕΠΙΣΤΟΛΗ ΙΕΡΕΜΙΟΥ [221] => [222] => | (*) [[List Jeremjášův]] (v katolictví: Báruk, 6. kapitola) [223] => |----- [224] => | ΙΕΖΕΚΙΗΛ [225] => [226] => | [[Kniha Ezechiel]] [227] => |----- [228] => | ΣΩΣΑΝΝΑ [229] => [230] => | (*) [[Zuzana (bible)|Zuzana]] [231] => |----- [232] => | ΔΑΝΙΗΛ (s ΤΩΝ ΤΡΙΩΝ ΠΑΙΔΩΝ ΑΙΝΕΣΙΣ) [233] => [234] => | [[Kniha Daniel]] (s Modlitbou Asarjášovou a Třemi muži v rozpálené peci) (*) [235] => |----- [236] => | ΒΗΛ ΚΑΙ ΔΡΑΚΩΝ [237] => [238] => | (*) [[Bél a drak]] [239] => |} [240] => [241] => == Odkazy == [242] => [243] => === Kritické vydání === [244] => * ''Septuaginta''. ed. Alfred Rahlfs. Stuttgart: Deutsche Bibelgesellschaft, 1979. lxxi + 941 stran. {{ISBN|3-438-05121-4}} [245] => [246] => === České překlady === [247] => * ''Kniha Ester v řeckých verzích (Septuaginty a alfa-textu)''. Z řeckého originálu přeložila Veronika Černušková, komentářem opatřil [[Petr Chalupa (kněz)|Petr Chalupa]]. Praha: [[Vyšehrad (nakladatelství)|Vyšehrad]], 2016. (Septuaginta; sv. 1). {{ISBN|978-80-7429-644-4}}. [248] => * {{Citace monografie [249] => | překladatelé = [[Gabriela Ivana Vlková]], Jana Plátová [250] => | titul = Izaiáš : komentovaný překlad řecké septuagintní verze [251] => | vydání = 1 [252] => | místo = Praha [253] => | vydavatel = Vyšehrad [254] => | rok = 2018 [255] => | isbn = 978-80-7429-987-2 [256] => | edice = Septuaginta [257] => | svazek edice = 2 [258] => | počet stran = 400 [259] => | strany = [260] => }} [261] => * ''Žalmy I. Žalm 1–40 podle řeckého překladu Septuaginty''. Z řeckého originálu přeložila Veronika Černušková, Jana Plátová a Ladislav Tichý, úvod a komentář Petr Chalupa. Praha: Vyšehrad, 2019. 152 s. (Septuaginta, sv. 3). {{ISBN|978-80-7601-201-1}}. [262] => [263] => === Literatura === [264] => * [[Miloš Bič]], ''Ze světa Starého zákona II''. Praha: Kalich, 1989. Str. 562-569. [265] => [266] => === Související články === [267] => * [[Bible]] [268] => * [[Palestinský kánon]] [269] => [270] => === Externí odkazy === [271] => * {{Commonscat}} [272] => * [http://www.obohu.cz/bible/index.php?styl=LXXA&k=Gn&kap=1 '''SOB (Studijní on-line bible)'''] - biblický software v češtině se 4 (5) verzemi Septuaginty. Přes 210 překladů (18 českých) v 67 jazycích, pokročilé vyhledávání, porovnávání, poslech (cca 40 biblí), slovníky, konkordance, komentáře,... [http://www.obohu.cz/bible/index.php?lxx_diakritika=ano&k=Z&styl=LXX&kap=1 '''Septuaginta'''] s možností zobrazení/skrytí diakritiky, přídechů a přízvuků; [http://www.obohu.cz/bible/index.php?k=Sd&kap=1&styl=LXXR '''Septuaginta''' (Alfred Rahlfs)] s variantami zdrojů u některých knih, s deuterokanonickými a apokryfními knihami, a 2 verze Analytické Septuaginty se Strongovými čísly (volba slovníku - CZ, EN, DE, RU, ES, FR) a morfologií (CZ, SK, EN, DE, PL, ES, FR, RU) - [http://www.obohu.cz/bible/index.php?styl=LXXA&k=Gn&kap=1 '''Analytická Septuaginta s Božím jménem "יהוה"'''] a [http://www.obohu.cz/bible/index.php?styl=LXXK&k=Gn&kap=1 '''Analytická Septuaginta s "κυριος" namísto Božího jména'''] [273] => * [http://www.fh-augsburg.de/~harsch/graeca/Chronologia/S_ante03/VT/vte_pd00.html Septuaginta] [274] => * [http://www.ccel.org/bible/brenton/ Septuaginta] {{Wayback|url=http://www.ccel.org/bible/brenton/ |date=20191004083015 }} (anglicky) [275] => [276] => {{Autoritní data}} [277] => {{Portály|Bible|Křesťanství}} [278] => [279] => [[Kategorie:Starý zákon]] [280] => [[Kategorie:Překlady Bible]] [] => )
good wiki

Septuaginta

Septuaginta (z lat. septuaginta sedmdesát; odtud často označovaná pouze římskou číslicí LXX nebo řeckým Οʹ; řecky Μετάφραση των Εβδομήκοντα) je překlad Starého zákona do řečtiny a vůbec nejstarší zachovalý překlad Starého zákona, který vznikal v Alexandrii přibližně od 3.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'řečtina','Kniha Ezdráš','Bible','masoretský text','Starý zákon','2. Paralipomenon','2. Samuelova','Órigenés','biblický kánon','hebrejština','2. Královská','Hexapla'

Bible

Hebrejština

Hexapla

Hexapla je latinský název pro šestisvazkové dílo vypracované v 3.

Órigenés

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.