Array ( [0] => 15012109 [id] => 15012109 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Setukové [uri] => Setukové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Setukové jsou dávným germánským kmenem, který žil převážně na území dnešního Dánska a severního Německa. Jejich existence sahá až do druhého století před naším letopočtem a trvala až do pátého století. Setukové jsou známí především z četných zmínek v dílech římských historiků, jako je Tacitus, a archeologických objevů, které dokazují jejich rozšířenou přítomnost v tomto regionu. Podle historických pramenů byli Setukové polygamní a mocní válečníci. Byli schopni vybudovat silné opevněné hrady a používat pokročilou vojenskou taktiku, která jim zajišťovala úspěchy v boji. Setukové také prosluli svými námořními dobrodružstvími a pirátskými výpady, které jim umožnily získat velké bohatství. Oblast, ve které Setukové žili, byla bohatá na přírodní zdroje, jako jsou ryby, divoká zvěř a drahé kovy. To jim umožnilo budovat prosperující a bohaté společenství. Jejich kultura byla ovlivněna jak germánskými, tak keltskými vlivy. V pátém století našeho letopočtu se Setukové začali setkávat s invazí a pronikáním jiných germánských kmenů, především Sasů a Anglů. Tento postupný úpadek setukského kulturálního a politického vlivu vyvrcholil jejich asimilací do nově vznikajícího germánského etnika, které se později stalo Anglosasy. Díky dochovaným pramenům a archeologickým nálezům máme poměrně dobrý obraz o setukské kultuře a životě. Jejich dědictví je dodnes součástí historického a kulturního bohatství Dánska a Německa. [oai] => Setukové jsou dávným germánským kmenem, který žil převážně na území dnešního Dánska a severního Německa. Jejich existence sahá až do druhého století před naším letopočtem a trvala až do pátého století. Setukové jsou známí především z četných zmínek v dílech římských historiků, jako je Tacitus, a archeologických objevů, které dokazují jejich rozšířenou přítomnost v tomto regionu. Podle historických pramenů byli Setukové polygamní a mocní válečníci. Byli schopni vybudovat silné opevněné hrady a používat pokročilou vojenskou taktiku, která jim zajišťovala úspěchy v boji. Setukové také prosluli svými námořními dobrodružstvími a pirátskými výpady, které jim umožnily získat velké bohatství. Oblast, ve které Setukové žili, byla bohatá na přírodní zdroje, jako jsou ryby, divoká zvěř a drahé kovy. To jim umožnilo budovat prosperující a bohaté společenství. Jejich kultura byla ovlivněna jak germánskými, tak keltskými vlivy. V pátém století našeho letopočtu se Setukové začali setkávat s invazí a pronikáním jiných germánských kmenů, především Sasů a Anglů. Tento postupný úpadek setukského kulturálního a politického vlivu vyvrcholil jejich asimilací do nově vznikajícího germánského etnika, které se později stalo Anglosasy. Díky dochovaným pramenům a archeologickým nálezům máme poměrně dobrý obraz o setukské kultuře a životě. Jejich dědictví je dodnes součástí historického a kulturního bohatství Dánska a Německa. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Setukové
''setokõsõq'' [2] => | obrázek = Flag of Setomaa.svg [3] => | popisek = [[Setucká vlajka]] [4] => | populace = 10 000 – 13 000 [5] => | regiony = [6] => | region1 = {{Vlajka a název|Estonsko}} [7] => | pop1 = [8] => | ref1 = [9] => | region2 = {{Vlajka a název|Rusko}} [10] => | pop2 = [11] => | ref2 = [12] => | jazyky = [[Setučtina]] ''(seto kiil´)'', [[estonština]] ''(eesti keel)'', [[ruština]] ''(русский язык)'' [13] => | náboženství = [[Pravoslaví]] [14] => | příbuzní = [[Estonci]], [[Võrové]] [15] => | poznámky = [16] => }} [17] => '''Setukové''' ([[setučtina|setucky]] ''setokõsõq'', estonsky ''setud'', česky též ''Setuové'' nebo ''Pskovští Estonci'') jsou [[Ugrofinské národy|ugrofinský národ]], který obývá oblast [[Setumaa|Setucka]] na jihovýchodě [[Estonsko|Estonska]] a severozápadě [[Rusko|Ruska]]. Na rozdíl od [[Estonci|Estonců]], u nichž dominovalo [[luteránství]], Setukové přijali v 15. století [[pravoslaví|pravoslavnou víru]], protože oblast spadala pod vládu [[Novgorod]]u a později [[Pskov]]a. Název Setuk začal být používán ve 2. polovině 19. století k označení etnicky estonského obyvatelstva pskovské provincie a pravděpodobně nepochází od Setuků, ale od Estonců.{{Citace sborníku [18] => | příjmení = Raun [19] => | jméno = Toivo U. [20] => | titul = The Petseri Region of the Republic of Estonia [21] => | sborník = Jahrbücher für Geschichte Osteuropas [22] => | vydavatel = Franz Steiner Verlag [23] => | rok_vydání = 1991 [24] => | strany = [25] => | poznámka = [dále jen Raun] [26] => | jazyk = anglicky [27] => }} [28] => [29] => == Geografie == [30] => Setucko je oblast, kterou tvoří část estonských krajů [[Põlvamaa]] ([[farnost]]i [[Mikitamäe]] a [[Värska]]) a [[Võrumaa]] (farnost [[Meremäe]] a oblast [[Luhamaa]], která je součástí farnosti [[Misso]]). Ruskou část tvoří [[Pečorský rajón]], který je součástí [[Pskovská oblast|Pskovské oblasti]]. [31] => [32] => == Historie == [33] => V současné době neexistuje jednotný názor na původ Setuků. Podle jedné z převažujících teorií jsou Setukové potomci původního [[Baltofinové|baltofinského obyvatelstva]], které sídlilo v oblasti po tisíciletí, podle jiné teorie přišla hlavní vlna estonské imigrace do oblasti až na přelomu 17. a 18. století. [34] => [35] => Na přelomu 19. a 20. století mělo Setucko výrazně venkovský charakter – v jediném městě oblasti, [[Pečory|Petseri]] (rusky ''Печоры'', ''Pečory''), žilo pouze 50 estonsky mluvících obyvatel a je pravděpodobné, že z nich bylo jen málo Setuků. Hlavním zdrojem obživy bylo [[zemědělství]]. Dalším výrazným prvkem, který odlišoval Setuky od Estonců, byla nízká úroveň [[gramotnost]]i. Zatímco v roce 1897 umělo číst pouze 13,6 % setuckých mužů a 2,2 % žen, u Estonců v severním Estonsku to bylo 79,9 % mužů a 81,6 % žen a u Estonců v severním [[Livonsko|Livonsku]] 78,9 % mužů a 81,2 % žen. [36] => [37] => Během německé [[Vojenská okupace|okupace]] [[Baltské státy|Pobaltí]] na konci [[první světová válka|první světové války]] bylo [[Pečorsko]], čili severozápadní část Pskovské oblasti, administrativně připojeno k Estonsku jako kraj [[Petserimaa]]. Po stažení německé armády však velkou část Pobaltí včetně Petserimaa okupovala armáda sovětská a boje probíhaly i na samotném setuckém území. Než Estonci s pomocí britské armády a finských dobrovolníků zatlačili Sověty zpět za hranice, bylo zničeno mnoho setuckých vesnic. Po válce proběhla mezi Estonci a Sověty dlouhá mírová jednání, která zahrnovala i diskusi o hranici. Petserimaa bylo připojeno k Estonsku, čímž nově vzniklý stát získal i početnou ruskou menšinu. [38] => [39] => I po první světové válce si Setucko uchovalo svůj zemědělský charakter. Průmyslových podniků bylo v oblasti velmi málo a obyvatelstvo si přivydělávalo výrobou a prodejem dřevěných a hliněných domácích potřeb. Ekonomická izolace oblasti způsobená především odstřihnutím od tradičních odbytišť, která se nyní nacházela za hranicemi, se výrazně zmenšila díky výstavbě železnice z Petseri do [[Tartu]] v roce 1931. V meziválečném období také velmi výrazně stoupla gramotnost v oblasti, v roce 1934 už byla téměř na stejné úrovni jako ve zbytku Estonska. [40] => [41] => Po začlenění Estonska do [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce 1940 Petserimaa zůstalo ještě několik let vcelku, ale v roce 1945 byly zhruba tři čtvrtiny území včleněny do [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republiky]], zbylá čtvrtina se pak stala součástí kraje [[Võrumaa]]. Estonské obyvatelstvo zůstalo rozmístěno po obou stranách nové hranice. [42] => [43] => Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Setucko na krátkou dobu stalo opět součástí Estonska, ale v roce 1996 bylo znovu rozděleno mezi Estonsko a Rusko.{{Doplňte zdroj}} Na žádost Ruska byla otázka hranic znovu otevřena v roce 1999 a upravená smlouva o hranicích nebyla dosud [[ratifikace|ratifikována]].{{Citace elektronické monografie [44] => |titul = Estonia and Russia [45] => |vydavatel = Estonian Ministry of Foreign Affairs [46] => |datum_přístupu = 2013-06-02 [47] => |url = http://www.vm.ee/?q=en/node/93#bordertreaty [48] => |jazyk = anglicky [49] => |url archivu = https://web.archive.org/web/20110102004351/http://www.vm.ee/?q=en%2Fnode%2F93#bordertreaty [50] => |datum archivace = 2011-01-02 [51] => |nedostupné = ano [52] => }} [53] => [54] => == Počet obyvatel == [55] => První nepřesné údaje o počtu Setuků pochází od [[Friedrich Reinhold Kreutzwald|Friedricha Reinholda Kreutwzalda]]. Jeho záznamy hovoří o 7 748 Estoncích v Pskovské provincii, tento počet ale nemusí odpovídat realitě, protože se Kreutzwald musel spoléhat pouze na záznamy nepříliš ochotných místních úředníků a navíc ne všichni Estonci v této oblasti patřili k Setukům. [56] => [57] => První poměrně spolehlivé údaje o počtu Setuků pochází z konce 19. století a zaznamenal je folklorista [[Jakob Hurt]]. Podle jeho záznamů, které na rozdíl od Kreutzwaldových skutečně hovoří o Setucích, a ne o Estoncích, počet Setuků rostl z 12 549 v roce 1885 přes 16 571 v roce 1902 až na 18 675 v roce 1908. [58] => [59] => Zlom ve vývoji počtu obyvatelstva nastal za první světové války, která odstartovala postupný pokles počtu Setuků. V současné době se jejich počet odhaduje na 10 000 – 13 000, z nichž 3 000 – 4 000 žijí v oblasti Setucka.{{Citace monografie [60] => | příjmení = Hebedová [61] => | jméno = Petra [62] => | příjmení2 = Hofírková [63] => | jméno2 = Lucie [64] => | titul = Estonsko [65] => | vydavatel = Nakladatelství Libri [66] => | místo = Praha [67] => | rok = 2012 [68] => | kapitola = Encyklopedické heslo [69] => | strany = 117 [70] => | isbn = 978-80-7277-468-5 [71] => | jazyk = česky [72] => }} [73] => [74] => == Jazyk == [75] => {{Podrobně|Setučtina}} [76] => [77] => Setucký jazyk se prakticky neliší od [[võruština|võruštiny]]. Setucký [[kongres]], který se sešel v roce 2002, však prohlásil Setuky za samostatný [[národ]] s vlastní kulturou, tradicemi a vlastním setuckým jazykem. Setukové přesto nechtějí vytvořit spisovnou formu jazyka, aby se neztratily ani jemné rozdíly mezi [[nářečí|dialekty]] jednotlivých obcí.{{Citace elektronické monografie [78] => | příjmení = Leivo [79] => | jméno = Kairi [80] => | titul = Missä on Setomaa ja keitä ovat setot? [81] => | vydavatel = viro.org [82] => | datum_přístupu = 2013-06-02 [83] => | url = http://viro.org/vanha/setokaiset.htm [84] => | jazyk = finsky [85] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141102232606/http://viro.org/vanha/setokaiset.htm [86] => | datum archivace = 2014-11-02 [87] => | nedostupné = ano [88] => }} [89] => [90] => == Náboženství == [91] => Hlavním prvkem, který odlišuje setucké obyvatelstvo od zbytku Estonska, je [[Denominace (rozcestník)|denominace]]. Zatímco v Estonsku dominuje [[luteránství]], Setukové přijali v 15. století [[pravoslaví]]. Víra je pro Setuky důležitá i dnes – téměř v každém domě se nachází kout s pravoslavnými [[ikona]]mi a ve vesnicích potom [[kaple]] zvané ''tsasouna'' (z ruského ''časovnja'' – kaple). [92] => [93] => == Kultura == [94] => Setucko je známo lidovými písněmi [[leelo]]. Tyto písně se zpívají například na oslavách narozenin, svatbách a pohřbech, mají za úkol posluchače i zpěváky rozveselovat, dodávat jim sílu a pomáhat překonat těžká životní období. Důležitou roli má [[improvizace]] – hlavní zpěvačka tvoří píseň o čemkoliv, co ji zrovna napadne, a sbor po ní opakuje. Na rozdíl od tradičních estonských písní, které jsou většinou jednohlasé, leelo se zpívají [[polyfonie|vícehlasně]]. [95] => [96] => Další příležitostí, kdy se dají slyšet písně leelo, je volba setuckého krále zvaného [[sootska]]. Tato tradice probíhá první srpnovou neděli a kromě samotné volby jsou na programu lidové písně, tance a soutěže, ale i pochod setucké armády. [97] => [98] => Na krojích, stejně jako na jiných lidových zvycích, je patrný vliv ruské kultury, ale přesto si zachovaly svoji odlišnost. Typickým prvkem tradičních ženských krojů je velký stříbrný prsní plát. [99] => [100] => V roce 1995 vyšel setucký [[Uralské eposy|epos]] ''[[Peko]]''. Vypráví o Pekovi – setuckém bohu polí a plodnosti. Jeho božská role a původ jsou však v eposu potlačeny a Peko je jen [[Hrdina|hrdinou]] bojujícím pod [[Kristus|Kristovým]] vedením proti [[Rusové|Rusům]]. Epos byl vydán [[Snellmanův institut|Snellmanovým institutem]] ve finském [[Kuopio|Kuopiu]].{{Citace elektronické monografie [101] => | titul = Setukaiset eli setot ja Setomaa [102] => | vydavatel = Setukaisten ystävät [103] => | datum_přístupu = 2018-12-22 [104] => | url = http://www.setu.info/ [105] => | jazyk = finsky [106] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090210013501/http://www.setu.info/ [107] => | datum archivace = 2009-02-10 [108] => | nedostupné = ano [109] => }} [110] => [111] => S tradiční setuckou kulturou se lze seznámit ve třech muzeích v obcích [[Värska]], [[Saatse]] a [[Obinitsa]]. [112] => [113] => == Reference == [114] => [115] => [116] => == Literatura == [117] => * {{Citace monografie [118] => | příjmení = Hubinger [119] => | jméno = Václav [120] => | příjmení2 = Honzák [121] => | jméno2 = František [122] => | příjmení3 = Polišenský [123] => | jméno3 = Jiří [124] => | titul = Národy celého světa [125] => | vydavatel = Mladá fronta [126] => | místo = Praha [127] => | rok = 1985 [128] => | počet stran = [129] => | kapitola = [130] => | strany = 263–264 [131] => | isbn = [132] => | jazyk = [133] => }} [134] => * {{Citace monografie [135] => | příjmení = Hebedová [136] => | jméno = Petra [137] => | příjmení2 = Hofírková [138] => | jméno2 = Lucie [139] => | titul = Estonsko [140] => | vydavatel = Nakladatelství Libri [141] => | místo = Praha [142] => | rok = 2012 [143] => | počet stran = [144] => | kapitola = [145] => | strany = 111–118 [146] => | isbn = 978-80-7277-468-5 [147] => | jazyk = [148] => }} [149] => * {{Citace sborníku [150] => | příjmení = Raun [151] => | jméno = Toivo U. [152] => | autor = [153] => | odkaz na autora = [154] => | titul = The Petseri Region of the Republic of Estonia [155] => | odkaz na titul = [156] => | příjmení sestavitele = [157] => | jméno sestavitele = [158] => | sestavitel = [159] => | sborník = Jahrbücher für Geschichte Osteuropas [160] => | odkaz na sborník = [161] => | vydavatel = Franz Steiner Verlag [162] => | odkaz na vydavatele = [163] => | místo = [164] => | rok vydání = 1991 [165] => | isbn = [166] => | url = [167] => | kapitola = [168] => | strany = [169] => | jazyk = anglicky [170] => }} [171] => * {{Citace monografie [172] => | příjmení = ROPPONEN [173] => | jméno = Ville [174] => | titul = Uralské okno. Esej o menšinách Ruska [175] => | místo = Červený Kostelec [176] => | vydavatel = Pavel Mervart [177] => | rok vydání = 2018 [178] => | isbn = 978-80-7465-308-7 [179] => }} [180] => [181] => == Externí odkazy == [182] => * {{Commonscat}} [183] => [184] => {{Uralské národy}} [185] => [186] => [[Kategorie:Ugrofinské národy]] [187] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [188] => [[Kategorie:Estonská společnost]] [189] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Estonsku]] [] => )
good wiki

Setukové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Võrumaa','Värska','Estonci','luteránství','pravoslaví','Obinitsa','Põlvamaa','Friedrich Reinhold Kreutzwald','Mikitamäe','farnost','Vojenská okupace','první světová válka'

Estonci

Farnost

Luteránství

Põlvamaa

Pravoslaví

Pravoslaví je jedním z hlavních křesťanských církevních proudů, který se rozvinul východním směrem z římskokatolické církve.

Võrumaa