Array ( [0] => 15521888 [id] => 15521888 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sidón [uri] => Sidón [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|tento=městě v [[Libanon]]u|jiné=článek o [[Německo|německém]] městě [[Sayda]]}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | jméno = Sidón [3] => | originální jméno = [4] => | obrázek = SidonViewOfOldCity.jpg [5] => | popisek = Pohled na staré město [6] => | vlajka = [7] => | znak = [8] => | zeměpisná šířka = [9] => | zeměpisná délka = [10] => | nadmořská výška = [11] => | časové pásmo = [12] => | stát = Libanon [13] => | pojem vyššího celku = provincie [14] => | název vyššího celku = [[Jižní Libanon]] [15] => | pojem nižšího celku = [16] => | název nižšího celku = [17] => | pojem celku 3 = [18] => | název celku 3 = [19] => | pojem celku 4 = [20] => | název celku 4 = [21] => | pojem celku 5 = [22] => | název celku 5 = [23] => | administrativní dělení = [24] => | mapa = [25] => | loc-map = {{LocMap |Libanon |label=Sidón |lat_deg=33 |lat_min=33 |lat_sec=38 |lon_deg=35 |lon_min=23 |lon_sec=53 |float=center}} [26] => | velikost mapy = [27] => | popisek mapy = [28] => | rozloha = [29] => | počet obyvatel = 200000 [30] => | obyvatelé aktuální k = [31] => | hustota zalidnění = [32] => | etnické složení = [33] => | náboženské složení = [34] => | status = [35] => | starosta = [36] => | vznik = [37] => | zakladatel = [38] => | web = [39] => | obecní úřad = [40] => | telefonní předvolba = [41] => | psč = [42] => | označení vozidel = [43] => | typ statistického celku = [44] => | název statistického celku = [45] => }} [46] => '''Sidón''', nebo také '''Saïda''' ([[féničtina|fénicky]] [[Soubor:Phoenician sade.svg|12px|צ]][[Soubor:Phoenician yodh.svg|12px|י]][[Soubor:Phoenician daleth.svg|12px|ד]][[Soubor:Phoenician waw.svg|12px|ו]][[Soubor:Phoenician nun.svg|12px|ן]], [[řečtina|řecky]] {{Cizojazyčně|el|'''Σιδώνα'''}}, [[arabština|arabsky]] {{Cizojazyčně|ar|'''صيدا'''}}), je třetí největší město v [[Libanon]]u a dnes je hlavním městem [[Jižní gubernát|Jižního gubernátu]]. Město leží na [[středozemní moře|středomořském pobřeží]], asi čtyřicet [[kilometr]]ů severně od [[Tyros|Tyru]] a čtyřicet kilometrů jižně od libanonského hlavního města [[Bejrút]]u. Jméno města znamená ''rybolov''. Má kolem 200 000 obyvatel, převážně [[muslim]]ských [[sunnité|sunnitů]] a [[šíité|šíitů]], z křesťanů jsou zde zastoupeni [[pravoslaví|řečtí ortodoxní]], [[Maronitská katolická církev|maronitští katolíci]] a řeckokatolíci-melchité. [47] => [48] => == Historie == [49] => [50] => === Antika a nejstarší dějiny === [51] => [[Soubor:Map of Lebanon.png|náhled|vlevo|Mapa Libanonu]] [52] => Sidón byl osídlen již v dobách raného [[neolit]]u ([[6000 př. n. l.|6000]]–[[4000 př. n. l.]]). Byl jedním z nejstarších a nejdůležitějších [[Fénicie|fénických]] měst. Odtud a dalších [[Levanta|levantských]] přístavů [[Féničané]] vybudovali své obchodní impérium. [[Homér]] se zmiňuje o umění zdejších výrobců skla a [[purpur]]u. Ze Sidónu také pocházeli kolonisté, kteří založili a osídlili [[Tyros]], který se záhy stal mocným a bohatým přístavem, který se Sidónem neustále soupeřil s status ''metropole'' - [[Fénicie|fénického]] mateřského města. [53] => [54] => Roku [[1855]] byl nalezen [[sarkofág]] krále [[Ešmunzar II.|Ešmunzara II.]], který je dnes umístěn v [[Louvre|Louvru]]. Z [[Féničané|fénických]] znaků na jeho víku byl rozluštěn nápis ''„Král Sidoňanů“'', pocházející nejspíš z [[5. století př. n. l.]], ale i další informace, že králova matka byla kněžkou [[Aštarte]], ''„bohyně sidónské“''. Nápisy také hovoří o bozích Ešmun a Ba'al, pán Sidónu (kteří mohou, ale nemusí být jedna a táž osoba), kteří jsou vykreslování jako hlavní sidónská božstva. Aštarte bývá nazývána ''Aštarte-Šem-Baal'' – což znamená ''Aštarte jméno Pána'' a tento titul byl nalezen i v [[Ugaritština|ugaritských]] textech. [55] => [[Soubor:Sea castle, Sidon.jpg|náhled|Mořský hrad vybudovaný v Sidónu křižáky]] [56] => V průběhu dějin byl Sidón mnohokrát dobyt různými národy: [[Asýrie|Asyřany]], [[Babylónie|Babylóňany]], [[Starověký Egypt|Egypťany]], [[Perská říše|Peršany]], [[Starověké Řecko|Řeky]] a nakonec [[Starověký Řím|Římany]]. Podobně jako další fénická města, i Sidón dobýváním velmi utrpěl. Ke konci perské nadvlády, roku [[351 př. n. l.]] do Sidónu vtrhl perský [[velkokrál]] [[Artaxerxés III.]] a nedlouho na to, roku [[333 př. n. l.]] jej dobyl [[Alexandr Veliký]] a jmenoval jeho králem [[Abdalónimos|Abdalónima]], čímž v Sidónu započala éra [[Helénismus|helénismu]]. Za vlády Alexandrových nástupců (tzv. [[diadochové|diadochů]]) Sidón požíval relativní svobody. [57] => [58] => Když Sidón padl do rukou [[Římané|Římanů]], začali zde razit své stříbrné mince. Za vlády Římanů bylo ve městě vybudováno divadlo a několik dalších monumentálních památek z této doby. Za vlády římského císaře [[Heliogabalus|Heliogabala]] zde byla založena římská [[kolonie]], nesoucí jméno {{Cizojazyčně|la|''Colonia Aurelia Pia Sidon''}} [59] => [60] => === Byzanc, Arabové a křižáci === [61] => [[Soubor:St. Louis Castle, Sidon.jpg|náhled|vlevo|Hrad [[Ludvík IX. Svatý|svatého Ludvíka]]]] [62] => {{viz též|Sidónské panství}} [63] => Během nadvlády [[Byzantská říše|Východořímské]], potažmo Byzantské říše zažil Sidón roku [[551]] obrovské [[zemětřesení]], které zničilo většinu starých fénických měst a budov a to včetně Bejrútské právnické školy, která se poté uchýlila do Sidónu. Roku [[636]] bylo město dobyto Araby. [64] => [65] => [[4. prosinec|4. prosince]] roku [[1110]] byl Sidón dobyt křižáckými vojsky [[jeruzalémské království|jeruzalémského krále]] [[Balduin I. Jeruzalémský|Balduina I.]] a jejich norskými spojenci pod velením krále [[Sigurd I. Jorsalfar|Sigurda]]. Sidón se následně stal centrem [[Sidonské panství|Sidónského panství]], důležitého vazala Jeruzalémského království. Křižáci ve městě zbudovali [[Mořský hrad v Sidonu|Mořský hrad]] a ve [[13. století]] také Hrad svatého Ludvíka. Během [[křížové výpravy|křížových výprav]] byl Sidón několikrát dobyt a vydrancován. Roku [[1249]] byl zničen [[Saracén]]y a o jedenáct let později znovu [[Mongolové|Mongoly]]. [66] => [67] => === Novověk === [68] => [[Soubor:Sidon-coast.jpg|náhled|upright=2|Sidón na středomořském pobřeží]] [69] => Poté, co se Sidón roku [[1517]] stal součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], začal znovu nabývat svou dávnou slávu coby důležité obchodní centrum. Po [[první světová válka|první světové válce]] se město stalo součásti [[Francie|francouzského]] [[Mandát Společnosti národů|mandátu]] [[Francouzský mandát Libanon|Libanon]]. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Sidón, jakož i zbytek Libanonu dobyt britskými sbory, které bojovaly na [[Blízký východ|Blízkém východě]] proti [[Vichistická Francie|Vichistické Francii]]. V dalších letech se stal významným městem nezávislého [[Libanon]]u. [70] => [71] => Poté, co roku [[1948]], po [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|vyhlášení nezávislosti]] Státu [[Izrael]] následoval velký příliv palestinských Arabů do Libanonu, kteří přišli i do Sidónu, kde založili dva velké uprchlické tábory Ajn al-Hilweh a Mia Mia. Tábory vyrostly de facto v těsném sousedství města, ale mají svou vlastní samosprávu i politický status, který z nich dělá druh [[enkláva|enklávy]]. V téže době město opustili zbývající [[Židé]]. V roce 1950 byl zprovozněn [[Transarabský ropovod]], který do Sidónu přiváděl ropu ze [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]]. [72] => [73] => V roce [[2000]] byl otevřen i Sidónský mezinárodní stadion, který téhož roku hostil [[Mistrovství Asie]] ve fotbale. [74] => [75] => == Odkazy == [76] => [77] => === Reference === [78] => {{Překlad|en|Sidon|205403908}} [79] => [80] => === Literatura === [81] => * Michael Sommer, ''Die Phönizier – Handelsherren zwischen Orient und Okzident'' Kröner Verlag 2005 {{ISBN|3-520-45401-7}} [82] => [83] => === Související články === [84] => * [[Byblos]] [85] => * [[Tyros]] [86] => * [[Mořský hrad v Sidonu]] [87] => [88] => === Externí odkazy === [89] => * {{Commonscat}} [90] => * {{Commons|Sidon}} [91] => * [http://tyros.leb.net/sidon Lebanon, the Cedars' Land: Sidon] [92] => * [https://web.archive.org/web/20081121142759/http://www.destinationlebanon.gov.lb/eng/Sidon/History.asp Destination Lebanon: Sidon] [93] => * [https://web.archive.org/web/20081108125227/http://www.fondationaudi.org/french/index.asp Fondation Audi] (includes a virtual tour of The Soap Museum and other heritage sites in the Old City) [94] => * [https://web.archive.org/web/20050308211513/http://www.shsu.edu/~his_ncp/Eshmun.html Sam Houston State University: Nicholas C. J. Pappas: The Inscription on the Sarcophagus of the Phoenician King Eshmunazar] [95] => * [https://web.archive.org/web/20060329094246/http://www.lebmania.com/photos/sidon/welcome.htm Notes on Sidon] [96] => * [https://web.archive.org/web/20071203055105/http://www.worldarab.net/Architecture/ArchitecturalGallery/tabid/172/Default.aspx?path=Lebanon%21Saida%2F Architecture in the City] [97] => * [https://web.archive.org/web/20020607132453/http://www.sidonexcavation.org/ht/ht_excavation.html Sidon excavations] [98] => {{Autoritní data}} [99] => [100] => [[Kategorie:Města v Libanonu]] [101] => [[Kategorie:Starověká města]] [102] => [[Kategorie:Fénická města]] [103] => [[Kategorie:Starověká řecká sídla v Libanonu]] [104] => [[Kategorie:Sidón| ]] [] => )
good wiki

Sidón

Sidón, nebo také Saïda (fénicky צידון, řecky , arabsky ), je třetí největší město v Libanonu a dnes je hlavním městem Jižního gubernátu. Město leží na středomořském pobřeží, asi čtyřicet kilometrů severně od Tyru a čtyřicet kilometrů jižně od libanonského hlavního města Bejrútu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tyros','Libanon','Mořský hrad v Sidonu','Féničané','Fénicie','kilometr','Soubor:Phoenician sade.svg','Jižní gubernát','středozemní moře','Starověký Egypt','Saracén','sarkofág'

Féničané

Fénicie

Kilometr

Kilometr je základní jednotkou délky v soustavě SI.

Libanon

Saracén

Sarkofág