Array ( [0] => 15517646 [id] => 15517646 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Skarn [uri] => Skarn [3] => Skarn2.jpg [img] => Skarn2.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hornina [1] => | název = Skarn [2] => | obrázek = Skarn stanisław3.JPG [3] => | popisek = Skarn s [[wollastonit]]em a [[diopsid]]em [4] => | zařazení = [[Metamorfovaná hornina]] [5] => | složení = [[kalcit]], [[křemen]], [[Granát (minerál)|granáty]], [[pyroxeny]], [[skapolit]], [[wollastonit]], [[amfibol]]y, [[epidot]] [6] => | akcesorie = [[magnetit]], [[titanit]], [[ilmenit]] [7] => | textura = [8] => | barva = zelená, červená, hnědá, šedá až černá [9] => | hustota = [10] => }} [11] => [[Soubor:Skarn2.jpg|náhled|Skarn v polarizačním mikroskopu při zkřížených nikolech, pozorovatelný kalcit, pyroxen, křemen]] [12] => '''Skarn''' je [[Kontaktní metamorfóza|kontaktní]] [[metamorfovaná hornina]] vyznačující se různou hrubostí zrna. Jedná se o [[Křemičitany|křemičitanovou]] [[hornina|horninu]], na jejímž vzniku se podílí přeměna [[Uhličitany|uhličitanových]] hornin. Skarn vzniká reakcí mezi uhličitany a [[roztok]]y [[minerál]]ů, které byly uvolněny z tuhnoucího [[magma]]tu. Nejčastěji mají zelenou nebo červenou barvu. Méně časté jsou šedé, hnědé, černé nebo bílé varianty. [13] => [14] => Skarny obsahují Ca-silikáty (zejména [[Granát (minerál)|granát]] a [[pyroxeny]]), které vznikaly [[Metasomatóza|metasomatózou]] za zvýšených teplot během [[kontaktní metamorfóza|kontaktní]] nebo [[regionální metamorfóza|regionální metamorfózy]] nejčastěji na styku [[intruze|magmatické intruze]] s [[uhličitany]], zřídka i [[křemičitany]]Vladár, J. a kolektív, 1981: ''[[Encyklopédia Slovenska]]'' V. zväzok R - Š. [[VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied|Veda]], Bratislava, s. 246. [15] => [16] => Označení ''skarn'', původně švédský hornický termín, do odborné literatury zavedl v roce 1911 [[Victor Moritz Goldschmidt|V. M. Goldschmidt]][http://www.geologie.estranky.cz/stranka/pnh http://www.geologie.estranky.cz - Přehled názvů hornin] (Online) prístup 28.12.2008. [17] => [18] => == Složení == [19] => * křemičitany [[vápník]]u [20] => * křemičitany [[hořčík]]u [21] => * křemičitany železa ([[Granát (minerál)|granát]], [[pyroxen]]) [22] => [23] => == Klasifikace == [24] => Skarny se dělí podle minerálního složení ale i podle postavení vůči [[intruze|intruzi]]. V okolí intruze vznikají exoskarny, zatímco v ní samotné vznikají endoskarny. Reakční skarny nebo [[taktit]]y vznikají na styku silikátových a karbonátových hornin, patří k nim i ekonomicky významné Fe-skarny. Podobně se na základě chemického a minerálního složení vyčleňují Ca-skarny (původně [[vápenec|vápence]]) a Mg-skarny (původně [[dolomit (hornina)|dolomity]]). Infiltrační skarny vznikají na kontaktu granitoidní intruze a karbonátů v důsledku velkého kontrastu chemického složení obou hornin, což má za následek tzv. bimetasomatózu, tedy oboustrannou [[difuze|difuzi]] prvků v roztocích za vzniku vápenato-silikátových minerálůOružinský, V., 1993: ''Úvod do geológie ložísk rúd.'' Univerzita Komenského, Bratislava, 127 s.. [25] => [26] => == Využití == [27] => Skarn bývá velmi často významným zdrojem různých [[Kovy|kovů]], například [[měď|mědi]], [[železo|železa]], [[molybden]]u, [[wolfram]]u, [[zlato|zlata]], [[olovo|olova]], [[cín]]u a [[zinek|zinku]]. Ve skarnech nejčastěji vzniká [[magnetit]]ová mineralizace, později se může objevit i další, hlavně [[sulfidy]]. Ložiska tohoto typu jsou označována jako kontaktně-metasomatická, kontaktně-pneumatolické nebo pyrometasomatická. [28] => [29] => Předpokládá se, že železné a zlatonosné skarny vzniklé působením [[Mafity|mafických]] nebo střednědobých intruzí, pravděpodobně [[zemský plášť|plášťového původu]]. Měděná, olověná, zinková a wolframová ložiska tohoto typu byla vázána na některé typy žulových masivů I-typu, zatímco molybdenové a cínové zrudnění vznikalo působením magmatu vzniklé anatexií sedimentů (S-typ). [30] => [31] => === Ložiska a výskyt === [32] => Skarn tvoří významné ložiskové akumulace různých druhů surovin. Velký význam v minulosti měly Fe-Skarn, které byly často dobývány v Evropě díky své vhodné pozici. Dnes jsou tato ložiska těžená například v [[Rusko|Rusku]] na [[Ural]]e (Magnitnaja Gora), v [[Spojené státy americké|USA]] ([[Iron Spring]], [[Iron Mountain]]) a [[Rumunsko|Rumunsku]] ([[Ocna de Fer]]). Velmi významná jsou také skarnová ložiska wolframu, které tvoří většinu světových zásob tohoto kovu, jsou to například [[King Island Mine]] v [[tasmánie|Tasmánii]] nebo [[Kanada|kanadské]] ložisko [[MacTung]]. Ekonomicky nevýznamné výskyty skarnu jsou známé také na mnoha lokalitách po celém světě. [33] => [34] => V ČR ve výskytu převládají Fe-skarny (Malešov, [[Vlastějovice]], [[Přísečnice]], [[Měděnec]]) nad Ca-skarny ([[Žulová]], [[Jáchymov]]) a Mg-skarny ([[Borovina]] u [[Třebíč]]e). [35] => [36] => == Reference == [37] => [38] => [39] => == Externí odkazy == [40] => * {{Commonscat}} [41] => * {{Wikislovník|heslo=skarn}} [42] => * [https://web.archive.org/web/20150205002253/http://www.mineral.cz/view.php?cisloclanku=2010022502 Šperkové využití měděneckých skarnů, mineral.cz] [43] => {{Pahýl}} [44] => {{Autoritní data}} [45] => [46] => [[Kategorie:Metamorfované horniny]] [] => )
good wiki

Skarn

Skarn v polarizačním mikroskopu při zkřížených nikolech, pozorovatelný kalcit, pyroxen, křemen Skarn je kontaktní metamorfovaná hornina vyznačující se různou hrubostí zrna. Jedná se o křemičitanovou horninu, na jejímž vzniku se podílí přeměna uhličitanových hornin.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.