Array ( [0] => 15492188 [id] => 15492188 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Skopje [uri] => Skopje [3] => Skopje view from Kale 3.jpg [img] => Skopje view from Kale 3.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Skopje [2] => | originální jméno = Скопје [3] => | koláž = {{koláž [4] => | photo1a = Skopje view from Kale 3.jpg [5] => | photo2a = Skopje X31.jpg [6] => | photo2b = Куршумли Ан (Стара Скопска чаршија).jpg [7] => | photo3a = Iglesia de San Clemente, Skopie, Macedonia del Norte, 2014-04-17, DD 03.jpg [8] => | photo3b = Поглед кон Сули Ан и Старата скопска чаршија.JPG [9] => | photo4a = Antigua estación de ferrocarril, Skopie, Macedonia, 2014-04-17, DD 15.JPG [10] => | photo4b = SK 20170809 092547 (36321298271).jpg [11] => | text = Odshora po směru hodinových ručiček:[[Kale (Skopje)|Kale]], [[Kuršumli An]], [[Starý bazar (Skopje)|Starý bazar]], [[Městské muzeum ve Skopje]], [[Kostel svatého Klimenta (Skopje)|Kostel sv. Klimenta]], [[Kamenný most (Skopje)|Kamenný most]], [[Náměstí Makedonie]] [12] => | spacing = 2 [13] => | border = 0 [14] => | color = #F2F2F2 [15] => | size = 280 [16] => }} [17] => | zeměpisná šířka = 42.0052 [18] => | zeměpisná délka = 21.4417 [19] => | nadmořská výška = 240 [20] => | stát = Severní Makedonie [21] => | pojem vyššího celku = [[Statistické regiony v Severní Makedonii|Statistický region]] [22] => | název vyššího celku = [[Skopský region|Skopský]] [23] => | pojem nižšího celku = [24] => | název nižšího celku = [25] => | pojem celku 3 = [26] => | název celku 3 = [27] => | pojem celku 4 = [28] => | název celku 4 = [29] => | pojem celku 5 = [30] => | název celku 5 = [31] => | administrativní dělení = 10 opčin [32] => | loc-map = {{LocMap |Severní Makedonie |label=Skopje |position=left |width=250 |lat=42 |long=21.43 |float=center |caption=|relief=1}} [33] => | rozloha = 571,46 [34] => | počet obyvatel = 526 502 [35] => | obyvatelé aktuální k = 2021 [36] => | etnické složení = [[Makedonci]] (57,6 %), [[Albánci]] (24,3 %), [[Romové]] (3,6 %), [[Srbové]] (1,8 %), [[Turci]] (1,7 %), [[Bosňáci]] (1,4 %) a ostatní nepočetné menšiny (2021) [37] => | náboženské složení = [[pravoslaví]], [[islám]] [38] => | status = [39] => | představitel = Danela Arsovska (nezávislá) [40] => | titul představitele = Starostka [41] => | web = http://www.skopje.gov.mk [42] => | telefonní předvolba = (+389) 02 [43] => | psč = 1000 [44] => | označení vozidel = SK [45] => }} [46] => '''Skopje''' ({{Vjazyce2|mk|''Скопје''}} [Skopje], {{Vjazyce2|sq|''Shkupi''}}) je hlavní a největší město [[Severní Makedonie]]. Je politickým, kulturním, hospodářským a akademickým centrem země. [47] => [48] => Území Skopje je osídleno nejméně od roku 4000 př. n. l.; pozůstatky [[neolit]]ického osídlení byly nalezeny v areálu staré pevnosti [[Kale (Skopje)|Kale]], která se tyčí nad moderním centrem města. Původně [[Peonie|paionské]] město [[Scupi]] se ve 2. století př. n. l. stalo hlavním městem [[Dardanie]]. Před přelomem letopočtů se osady zmocnili Římané a udělali z ní vojenský tábor.{{Citace monografie|příjmení=Syme|jméno=Ronald|příjmení2=Birley|jméno2=Anthony|titul=The Provincial at Rome: And, Rome and the Balkans 80BC-AD14|url=https://books.google.com/books?id=D5IxWxCgFFwC&q=scupi+dardania+roman&pg=PA129|vydavatel=University of Exeter Press|datum vydání=1 January 1999|isbn=9780859896320|via=Google Books}}{{Citace monografie|příjmení=Mócsy|jméno=András|titul=Pannonia and Upper Moesia: A History of the Middle Danube Provinces of the Roman Empire|url=https://books.google.com/books?id=6L49AAAAIAAJ&q=scupi+&pg=PA65|vydavatel=Routledge & K. Paul|datum vydání=1 January 1974|isbn=9780710077141|via=Google Books}} Když se v roce 395 n. l. rozdělila [[Římská říše]] na východní a západní část, Scupi přešlo pod [[Byzantská říše|byzantskou]] správu z [[Konstantinopol]]e. Po většinu [[Raný středověk|raného středověku]] se o město vedly spory mezi Byzancí a [[První bulharská říše|Bulharskou říší]], jejímž hlavním městem bylo v letech 972–992. [49] => [50] => Od roku 1282 bylo město součástí [[Srbská říše|Srbského carství]] a v letech 1346 až 1371 fungovalo jako jeho hlavní město. V roce 1392 byla Skopje dobyta [[Osmanská říše|osmanskými Turky]], kteří ji nazvali Üsküb (اسکوب). Město zůstalo pod osmanskou nadvládou více než 500 let a sloužilo jako hlavní město [[Sandžak (administrativní jednotka)|sandžaku]] Üsküp a později kosovského [[vilájet]]u. V roce 1912 bylo během [[Balkánské války|balkánských válek]] anektováno [[Srbské království|Srbským královstvím]]. Za [[První světová válka|první světové války]] se města zmocnilo [[Bulharské carství|Bulharsko]] a po válce se stalo součástí nově vzniklého [[Království Jugoslávie]] jako hlavní město [[Vardarská bánovina|Vardarské bánoviny]]. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město opět obsazeno Bulharskem a v roce 1945 se stalo hlavním městem [[Socialistická republika Makedonie|Socialistické republiky Makedonie]], federativního státu v rámci [[Jugoslávie]].{{Citace monografie [51] => | titul = Conflict in the former Yugoslavia: an encyclopedia [52] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/39838716 [53] => | vydavatel = ABC-CLIO [54] => | místo = Denver, Colo. [55] => | počet stran = 410 [56] => | isbn = 0-87436-935-5 [57] => | isbn2 = 978-0-87436-935-9 [58] => | oclc = 39838716 [59] => | jazyk = en [60] => }} V roce 1963 Skopje postihlo [[Zemětřesení ve Skopje 1963|katastrofální zemětřesení]], které ji téměř zcela zničilo, ale obnova byla rychlá a doprovázel ji silný růst investic. Po [[Rozpad Jugoslávie|rozpadu Jugoslávie]] se Skopje roku 1991 stala hlavním městem samostatného státu, nynější Severní Makedonie. [61] => [62] => Skopje leží na horním toku řeky [[Vardar]] a nachází se na hlavní severojižní balkánské trase mezi [[Bělehrad]]em a [[Athény|Aténami]]. Je centrem kovozpracujícího, chemického, dřevařského, textilního, kožedělného a polygrafického průmyslu. Průmyslový rozvoj města doprovází rozvoj obchodu, logistiky a bankovnictví a důraz na oblast dopravy, kultury a sportu. Podle posledního oficiálního sčítání z roku 2021 žilo ve Skopji 423 000 obyvatel v urbanizované části a 527 000 obyvatel v celkem [[Administrativní dělení Severní Makedonie|deseti opštinách]], které tvoří město a kromě Skopje zahrnují mnoho dalších méně urbanizovaných a venkovských sídel, z nichž některá jsou od samotného města vzdálena 20 kilometrů nebo dokonce hraničí se sousedním [[Kosovo|Kosovem]].{{Citace elektronického periodika [63] => | titul = Државен завод за статистика: Попис на населението, домаќинствата и становите во Република Северна Македонија, 2021 - прв сет на податоци [64] => | periodikum = www.stat.gov.mk [65] => | url = https://www.stat.gov.mk/PrikaziSoopstenie.aspx?rbrtxt=146 [66] => | datum přístupu = 2023-01-30 [67] => | jazyk =mk [68] => }}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.stat.gov.mk/Publikacii/knigaXIII.pdf|titul=Census of Population, Households and Dwellings 2002, Book XIII:Total population, households and dwellings, According to the territorial organization of The Republic of Macedonia, 2004, 2002|vydavatel=State Statistical Office of the Republic of Macedonia|datum přístupu=14 October 2012|jazyk=anglicky}} [69] => [70] => == Název == [71] => [[Soubor:Skoplje_1912.jpg|vlevo|náhled|Srbské jednotky dohlížející na přejmenování města z „Üsküb“ na „Skoplje“ po srbské anexi [[Vardarská Makedonie|Vardarské Makedonie]] v roce 1912|alt=černobílý pohled na dva muže na střeše budovy s cedulí v ruce]] [72] => Název města pochází od jména ''[[Scupi]]'', což byl název raně paionské osady{{Citace monografie|editoři=Carol J. King|titul=Ancient Macedonia|datum vydání=2017|vydavatel=Routledge|strany=20}} (pozdějšího hlavního města Dardanie a následně [[Římská kolonie|římské kolonie]]) v okolí. Význam tohoto jména není znám,{{Citace monografie|autor=Adrian Room|titul=Placenames of the World: Origins and Meanings of the Names for Over 5000 Natural Features, Countries, Capitals, Territories, Cities, and Historic Sites|url=https://archive.org/details/placenamesofworl0000room_q0o4|vydavatel=McFarland|rok=2003|isbn=9780786418145|strany=[https://archive.org/details/placenamesofworl0000room_q0o4/page/335 335]}}{{Citace monografie [73] => | příjmení = Everett-Heath [74] => | jméno = John [75] => | titul = The concise dictionary of world place-names [76] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/610579704 [77] => | vydání = 2 [78] => | vydavatel = Oxford University Press [79] => | místo = Oxford [80] => | isbn = 978-0-19-958089-7 [81] => | isbn2 = 0-19-958089-8 [82] => | oclc = 610579704 [83] => | jazyk = en [84] => }} ale existuje hypotéza, že pochází z řeckého ἐπίσκοπος, (dosl. „pozorovatel, pozorovatelka“), což odkazuje na jeho polohu na vyvýšeném místě, odkud bylo možné celé místo pozorovat.{{Citace monografie|editoři=Nigel Wilson|titul=Encyclopedia of Ancient Greece|datum vydání=2005|vydavatel=Routledge|isbn=978-0415973342|strany=[https://archive.org/details/encyclopediaofan0000unse_a6l6/page/663 663]|url=https://archive.org/details/encyclopediaofan0000unse_a6l6/page/663}} [85] => [86] => Obyvatelstvo Scupi se časem proměňovalo, a proto byl jeho název několikrát přeložen do dalších jazyků. Do slovanské podoby bylo převzato podle protoalbánských fonetických pravidel.Matzinger, Joachim (2006). Der altabanische Text [E] Mbsuame e Kreshtere (Dottrina cristiana) des Leke Matrenga von 1592. Eine Einfuhrung in die albanische Sprachwissenschaft. Dettelbach: Roll. p. 23.{{Citace monografie [87] => | příjmení = Matzinger [88] => | jméno = Joachim [89] => | titul = Der altalbanische Text Mbsuame e krështerë (Dottrina cristiana) des Lekë Matrënga von 1592 : eine Einführung in die albanische Sprachwissenschaft [90] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/65166691 [91] => | vydavatel = J.H. Röll [92] => | místo = Dettelbach [93] => | počet stran = 306 [94] => | strany = 23 [95] => | isbn = 3-89754-117-3 [96] => | isbn2 = 978-3-89754-117-7 [97] => | oclc = 65166691 [98] => | jazyk = de [99] => }} Scupi by tak mohlo naznačovat, že se tu v předslovanském starověku mluvilo protoalbánsky.{{Citace kvalifikační práce [100] => | titul = The Origin and Spread of Locative Determiner Omission in the Balkan Linguistic Area [101] => | url = https://escholarship.org/uc/item/7nk454x6 [102] => | instituce = UC Berkeley [103] => | rok vydání = 2017 [104] => | datum přístupu = 2022-02-20 [105] => | jazyk = en [106] => | příjmení = Eric Heath [107] => | jméno = Prendergast [108] => }} Tak se ze Scupi stala Skopje{{Citace elektronické monografie|url=http://www.skopje.gov.mk/EN/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=46|titul=A brief account of the history of Skopje|rok=2009|vydavatel=City of Skopje|datum přístupu=26 February 2011|url archivu=https://web.archive.org/web/20090512232543/http://www.skopje.gov.mk/EN/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=46|datum archivace=12 May 2009|url-status=dead|jazyk=anglicky}} a později pro Turky Üsküb ([[Osmanská turečtina|osmanskou turečtinou]]: اسكوب). Tento název byl v západních jazycích upraven na Uskub nebo Uskup, a tato dvě pojmenování se v západním světě používala až do roku 1912. Některé západní zdroje uvádějí také Scopia a Skopia,{{Citace monografie [109] => | titul = 1911 Encyclopædia Britannica, Volume 27 [110] => | url = https://en.wikisource.org/wiki/1911_Encyclop%C3%A6dia_Britannica/Usk%C3%BCb [111] => | svazek = Volume 27 [112] => | jazyk = en [113] => }} jak název města zní v [[Arumunština|aromunštině]].{{Citace elektronické monografie|url=https://repository.ukim.mk/bitstream/20.500.12188/6782/1/The_war_of_numbers_and_its_first_victim.pdf|titul=The War of Numbers and its First Victim: The Aromanians in Macedonia (End of 19th – Beginning of 20th century)|jazyk=anglicky}} V současnosti místní albánské obyvatelstvo město nazývá Shkup či Shkupi.{{Citace monografie [114] => | titul = Reading the city : urban space and memory in Skopje [115] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/788214387 [116] => | vydavatel = Universitätsverlag der Technischen Universität Berlin [117] => | místo = Berlin [118] => | počet stran = 153 [119] => | strany = 29 [120] => | isbn = 978-3-7983-2129-8 [121] => | isbn2 = 3-7983-2129-9 [122] => | oclc = 788214387 [123] => | jazyk = en [124] => }} [125] => [126] => Po připojení [[Vardarská Makedonie|Vardarské Makedonie]] k [[Srbské království|Srbskému království]] v roce 1912 se město oficiálně přejmenovalo na Skoplje, a tento název převzalo mnoho jazyků včetně češtiny. Kvůli místní výslovnosti byl nakonec název města po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy se oficiálním jazykem nové [[Socialistická republika Makedonie|Socialistické republiky Makedonie]] stala standardní [[makedonština]], změněn na Skopje (makedonsky Скопје). Srbsky se Skopje nazývá ''Скопље'' / ''Skoplje'', {{Vjazyce2|sq|''Shkup''}} a {{Cizojazyčně|sq|''Shkupi''}} ([[Určitost (podstatné jméno)|určitý tvar]]), {{Vjazyce2|tr|''Üsküp''}} a romsky ''Skopiye''.{{Citace monografie [127] => | titul = Reading the city : urban space and memory in Skopje [128] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/788214387 [129] => | vydavatel = Universitätsverlag der Technischen Universität Berlin [130] => | místo = Berlin [131] => | počet stran = 153 [132] => | isbn = 978-3-7983-2129-8 [133] => | isbn2 = 3-7983-2129-9 [134] => | oclc = 788214387 [135] => }} [136] => [137] => == Geografie == [138] => [139] => === Poloha === [140] => [[Soubor:Wildflowers_of_Bardovci12.jpg|náhled|Krajina v údolí Skopje u Bardovců|alt=pohled na rovinatou zelenou krajinu, v popředí vlčí máky, ve středním pásmu stromu]] [141] => [142] => Skopje leží na severu země, v centru [[Balkán|Balkánského poloostrova]], na půli cesty mezi [[Bělehrad]]em a [[Athény|Athénami]]. Město bylo vybudováno v údolí Skopje, orientovaném na západovýchodně podél toku řeky [[Vardar]], která se v Řecku vlévá do [[Egejské moře|Egejského moře]]. Údolí je široké přibližně 20 km{{Citace elektronické monografie|url=http://www.macedoniatourism.gov.mk/freeTime.aspx?q=uKZfRLQMSvIy7ig7VCbGlw==#&&hp=L75tfs0nVNv%2bI7mU8aucLg%3d%3d|titul=Nature of the region of Skopje|vydavatel=Tourist office of Macedonia|rok=2009|datum přístupu=26 February 2011|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20110914052819/http://www.macedoniatourism.gov.mk/freeTime.aspx?q=uKZfRLQMSvIy7ig7VCbGlw==#&&hp=L75tfs0nVNv%2bI7mU8aucLg%3d%3d|datum archivace=14 September 2011|jazyk=anglicky}} a na severu i jihu je ohraničeno několika horskými pásmy. Tato pohoří omezují městskou expanzi Skopje, které se rozkládá podél Vardaru a Seravy, malé řeky, která přitéká ze severu. Intravilán města Skopje má na délku přes 33 kilometrů,{{Citace elektronické monografie|titul=Traffic and transport projects|url=http://www.transpower-rp6.org/uploads/media/Skopje_Actual__Traffic_Projects_01.pdf|url archivu=https://web.archive.org/web/20180613112034/http://www.transpower-rp6.org/uploads/media/Skopje_Actual__Traffic_Projects_01.pdf/|url-status=dead|datum archivace=13 June 2018|vydavatel=City of Skopje|rok=2008|datum přístupu=26 February 2011|jazyk=anglicky}} ale široký je pouze 10 kilometrů.{{Citace elektronické monografie |titul=Figures |url=http://www.skopje.gov.mk/EN/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=33 |vydavatel=City of Skopje|rok=2009|datum přístupu=26 February 2011|url archivu=https://web.archive.org/web/20110721162550/http://www.skopje.gov.mk/EN/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=33|datum archivace=21 July 2011|url-status=dead|jazyk=anglicky}} [143] => [144] => Skopje leží v nadmořské výšce přibližně 245 m a má rozlohu 571,46 km2. Urbanizované území má rozlohu pouze 337 km2 a hustotu 65 obyvatel na hektar.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.parkovi.com.mk/default.asp?ItemID=585010091E61F94A93252F30545D68B9|titul=The Study on Wastewater Management in Skopje in the Republic of Macedonia|vydavatel=Tokyo Engineering Consultants|rok=2008|datum přístupu=19 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20121115085154/http://www.parkovi.com.mk/default.asp?ItemID=585010091E61F94A93252F30545D68B9|datum archivace=15 November 2012|jazyk=anglicky}} Skopje ve svých správních hranicích zahrnuje mnoho vesnic a dalších sídel, včetně Dračeva, Gorno Nerezi a Bardovců. Podle sčítání lidu z roku 2021 mělo samotné město Skopje 422 540 obyvatel a 526 502 obyvatel žilo v jeho správních hranicích. [145] => [146] => Skopje zasahuje na severovýchodě až k hranici s [[Kosovo|Kosovem]]. Ve směru hodinových ručiček hraničí ještě s obcemi [[Čučer-Sandevo]], [[Lipkovo]], [[Aračinovo]], [[Ilinden]], [[Studeničani]], [[Sopište]], [[Želino]] a [[Jegunovce]]. [147] => [[Soubor:Map_City_of_Skopje_CS.svg|střed|náhled|upright=2.5|Město Skopje; jeho správní hranice jsou vyznačeny červenou přerušovanou čarou|alt=schematická mapa Skopje a nejbližšího okolí]] [148] => [149] => === Vodstvo === [150] => [[Soubor:Skopje_X31.jpg|vlevo|náhled|alt=pohled na kamenný most přes řeku, v řece vodotrysk, vzadu moderní budovy|Vardar a [[Kamenný most (Skopje)|Kamenný most]], symbol města]] [151] => [[Soubor:Кањон.jpg|vlevo|náhled|Kaňon [[Matka (kaňon)|Matka]] a [[Treska (řeka)|Treska]] na západním okraji města Skopje|alt=soutěska se světle modrou vodou, uprostřed pluje malá loď]] [152] => [153] => Řeka [[Vardar]], která protéká Skopjí, je tu od svého pramene u [[Gostivar]]u vzdálena přibližně 60 km. Ve Skopji má průměrný průtok 51 m3/s, s velkými výkyvy v závislosti na ročním období, od 99,6 m3/s v květnu do 18,7 m3/s v červenci. Teplota vody se pohybuje od 4,6 °C v lednu do 18,1 °C v červenci.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.kuke.com.pl/download.php?id=9|titul=Combined Cycle Co-Generation Power Plant Project, Skopje, Environmental Assessment Report|vydavatel=TE-TO AD SKOPJE|rok=2006|datum přístupu=6. 10. 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20090816180417/http://www.kuke.com.pl/download.php?id=9|datum archivace=16. 8. 2009|jazyk=anglicky}} [154] => [155] => Na území města se do Vardaru vlévá několik řek. Největší z nich je [[Treska (řeka)|Treska]], která je dlouhá 130 km. Před ústím do Vardaru na západním okraji města Skopje protéká kaňonem [[Matka (kaňon)|Matka]]. [[Lepenac]], přitékající z Kosova, se vlévá do Vardaru na severozápadním konci městské oblasti. [[Serava]], přitékající rovněž ze severu, protékala [[Starý bazar (Skopje)|Starým bazarem]] až do 60. let 20. století, kdy byla odkloněna směrem na západ, protože její vody byly velmi znečištěné. Původně se vlévala do Vardaru poblíž sídla [[Makedonská akademie věd a umění|Makedonské akademie věd a umění]]. Dnes se vlévá do Vardaru poblíž zříceniny Scupi.{{Citace elektronické monografie|url=http://star.vest.com.mk/default.asp?id=40399&idg=3&idb=604&rubrika=Revija|titul=Одмаздата на Серава|rok=2001|vydavatel=Vest|autor=Risto Ḱorstošev|datum přístupu=6 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20131023061721/http://star.vest.com.mk/default.asp?id=40399&idg=3&idb=604&rubrika=Revija|datum archivace=23 October 2013|jazyk=makedonsky}} A konečně [[Markova reka]], která pramení na hoře [[Vodno]], se vlévá do Vardaru na východním okraji města. Tyto tři řeky jsou dlouhé necelých 70 kilometrů. [156] => [157] => Součástí města Skopje jsou dvě přehradní nádrže na řece Treska. Nádrž [[Matka (jezero)|Matka]] je výsledkem výstavby přehrady v kaňonu Matka ve 30. letech 20. století a [[jezero Treska]] bylo vyhloubeno pro rekreační účely v roce 1978. Tři malá přírodní jezera se nacházejí u Smiljkovců na severovýchodním okraji městské části. [158] => [159] => Řeka Vardar v minulosti působila mnoho povodní, například v roce 1962, kdy její průtok dosáhl 1110 m3.s−1. Od byzantských dob bylo provedeno několik prací k omezení rizik a od výstavby [[přehrada Kozjak|přehrady Kozjak]] na řece Treska v roce 1994 je riziko povodní nepatrné. [160] => [161] => Město má vysokou [[Hladina podzemní vody|hladinu podzemní vody]], doplňovanou Vardarem a fungující jako podzemní řeka. Pod hladinou leží [[Zvodeň|vodonosná]] vrstva ve [[slín]]u. Hladina podzemní vody je 4 až 12 m pod povrchem a je hluboká 4 až 144 m. Odebírá ji několik studní, avšak většina pitné vody používané ve Skopji pochází z [[kras]]ového pramene v Rašče západně od města. [162] => [163] => [164] => Soubor:Slalomova trat pod prehradou Treska.jpg|Treska opouští kaňon|alt=zregulovaná řeka, vzadu soutěska [165] => Soubor:Saraj swimming pool.jpg|Jezero Treska|alt=pohled na koupaliště [166] => Soubor:Serava.jpg|alt=pohled na potok/říčku v zeleni|Serava severně od města [167] => [168] => [169] => === Geologie === [170] => [[Soubor:Stone Bridge Skopje 4.jpg|náhled|Hora Vodno při pohledu z Kamenného mostu|alt=pohled kříž na kopci z centra města]] [171] => [[Soubor:Matka Canyon Vrelo Cave 2.jpg|náhled|Jeskyně v kaňonu Matka|alt=jeskyně s jezírkem]] [172] => Skopské údolí je na západě ohraničeno pohořím [[Šar planina]], na jihu pohořím [[Jakupica]], na východě pahorkům patřícími k [[Osogovo|Osogovskému pohoří]] a na severu pohořím [[Skopska Crna Gora]]. Hora [[Vodno]], nejvyšší bod na území města, je vysoká 1066 m a je součástí pohoří [[Jakupica]]. [173] => [174] => Ačkoli se Skopje rozkládá na úpatí hory Vodno, městská oblast je převážně rovinatá. Je zde několik menších kopců, většinou pokrytých lesy a parky, jako je kopec Gazi Baba (325 m), Zajčev Rid (327 m), kopce na úpatí hory Vodno (nejmenší z nich jsou vysoké 350 až 400 m) a výběžek, na němž je postavena [[Kale (Skopje)|skopská pevnost]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.build.mk/docs/GUP-Transport.jpg|titul=GUP Transport|vydavatel=Build.mk|datum přístupu=6 October 2012|jazyk=anglicky}} [175] => [176] => Skopské údolí se nachází v blízkosti seismického zlomu mezi [[africká tektonická deska|africkou]] a [[euroasijská tektonická deska|euroasijskou]] [[Desková tektonika|tektonickou deskou]] a dochází zde k pravidelné seismické aktivitě.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.meseisforum.net/1963_skopje.pdf|titul=Damaging Effects of July 26, 1963 Skopje Earthquake|autor=Jakim T. Petrovski|vydavatel=Meseisforum|datum přístupu=27 February 2011|url archivu=https://web.archive.org/web/20100401004715/http://www.meseisforum.net/1963_skopje.pdf|datum archivace=1 April 2010|url-status=dead|jazyk=anglicky}} Tuto aktivitu zvyšuje porézní struktura podloží.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.rad2012.elfak.rs/pdf/presentations/StojanovskaRAD2012.ppt|titul=Annual and sesonnal variations of indoor radon concentration in Skopje (Republic of Macedonia), Zdenka Stojanovska, Faculty of Electronic Engeeniring, Nis, Serbia, 2012|jazyk=anglicky|datum přístupu=2022-02-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20131226230957/http://www.rad2012.elfak.rs/pdf/presentations/StojanovskaRAD2012.ppt|datum archivace=2013-12-26|nedostupné=ano}} K velkým zemětřesením došlo ve Skopje v letech 518, 1505 a 1963. [177] => [178] => Skopské údolí patří do [[Vardarská geotektonická oblast|Vardarské geotektonické oblasti]], jejíž podloží je tvořeno [[Neogén|neogenními]] a [[Kvartér|čtvrtohorními]] usazeninami. Podloží je tvořeno [[Pliocén|pliocenními]] usazeninami včetně [[Pískovec|pískovců]], [[Břidlice|břidlic]] a různých [[konglomerát (geologie)|konglomerátů]]. Je překryto vrstvou čtvrtohorních písků a spraší, jež je hluboká 70 až 90 m a je překryta mnohem tenčí vrstvou jílu, písku, bahna a štěrku, kterou přinesl Vardar. Její hloubka se pohybuje mezi 1,5 a 5,2 m.{{Citace elektronické monografie|url=http://ozoneunit.gov.mk/pops/Ohis.pdf|titul=Macedonian Ministry of Environment and Physical Planning, OHIS Site Remediation Project Conceptual Design, 2010|website=ozoneunit.gov.mk|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20140428174642/http://ozoneunit.gov.mk/pops/Ohis.pdf|datum archivace=28 April 2014|jazyk=anglicky}} [179] => [180] => V některých oblastech je podloží [[kras]]ové. To vedlo ke vzniku kaňonů, jako je [[Matka (kaňon)|kaňon Matka]], který je obklopen deseti jeskyněmi. Jejich hloubka se pohybuje mezi 20 a 176 m.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.macedonia.co.uk/client/index1.aspx?idp=modules&page=426|titul=Matka Canyon|website=macedonia.co.uk|jazyk=anglicky}} [181] => [182] => === Podnebí === [183] => Skopje leží na pomezí [[Vlhké subtropické podnebí|vlhkého subtropického podnebí]] (Cfa podle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]]) a chladného [[semiaridní podnebí]] (BSk)Baba, A.; Tayfur, G.; Gündüz, O.; Howard, K.W.F.; Friedel, M.J.; Chambel, A: „Climate Change and its Effects on Water Resources: Issues of National and Global Security“. NATO Science for Peace and Security Series C: Environmental Security. Springer. 2011, XVI, 318p. {{ISBN|978-9400711457}}.{{Citace elektronické monografie [184] => | příjmení = Bergant [185] => | jméno = Klemen [186] => | titul = Climate Change Scenario for Macedonia [187] => | url = http://www.unfccc.org.mk/content/Documents/Climate%20Change%20Scenarios%20Macedonia%20summary.pdf [188] => | vydavatel = Centre for Atmospheric Research,University of Nova Gorica [189] => | místo = Nova Gorica [190] => | datum vydání = 2006 [191] => | datum přístupu = [192] => | jazyk = en [193] => }} s průměrnou roční teplotou 13,5 °C.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.skopje.gov.mk/EN/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=33|titul=Official web-site of Skopje|vydavatel=Skopje.gov.mk|autor=Град Скопје|datum přístupu=23 August 2010|url archivu=https://web.archive.org/web/20110721162550/http://www.skopje.gov.mk/EN/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=33|datum archivace=21 July 2011|url-status=dead|jazyk=anglicky}} Srážky jsou kvůli výraznému dešťovému stínu pohoří [[Prokletije]] na severozápadě poměrně nízké a jsou výrazně nižší než na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]] ve stejné zeměpisné šířce. Léta jsou dlouhá, horká a relativně suchá s nízkou vlhkostí vzduchu. Průměrná červencová teplota ve Skopji je 31 °C. Průměrně je ve Skopji 88 dní s teplotou nad 30 °C za rok a 10,2 dne s teplotou nad 35,0 °C. Zimy jsou krátké, poměrně chladné a vlhké. Sněhové srážky jsou v zimním období běžné, ale silné sněžení je vzácné a sněhová pokrývka vydrží jen několik hodin nebo několik dní, pokud je silná. V létě se teploty obvykle pohybují nad 31 °C a někdy i nad 40 °C. Na jaře a na podzim se teploty pohybují od 15 do 24 °C. V zimě se denní teploty pohybují zhruba v rozmezí 5 až 10 °C, v noci však často klesají pod 0 °C a někdy i pod −10 °C. Obvykle se teploty v průběhu roku pohybují od −13 °C do 39 °C. Srážky jsou rozloženy v průběhu roku celkem rovnoměrně, nejvíce jich spadne od října do prosince a od dubna do června. Roční úhrn srážek je menší než 500 mm. [194] => [195] => {{Podnebí [196] => |width = auto [197] => |místo= Letiště Skopje (1991-2020) [198] => |single line= y [199] => |nejvyšší teplota C leden = 18.7 [200] => |nejvyšší teplota C únor = 24.2 [201] => |nejvyšší teplota C březen = 28.8 [202] => |nejvyšší teplota C duben = 32.4 [203] => |nejvyšší teplota C květen= 35.2 [204] => |nejvyšší teplota C červen = 41.1 [205] => |nejvyšší teplota C červenec= 42.8 [206] => |nejvyšší teplota C srpen = 43.7 [207] => |nejvyšší teplota C září = 37.0 [208] => |nejvyšší teplota C říjen = 33.9 [209] => |nejvyšší teplota C listopad = 28.2 [210] => |nejvyšší teplota C prosinec= 22.1 [211] => |nejvyšší teplota C rok = 43.7 [212] => |průměrné denní maximum C leden= 4.8 [213] => |průměrné denní maximum C únor= 9.0 [214] => |průměrné denní maximum C březen= 14.5 [215] => |průměrné denní maximum C duben= 19.4 [216] => |průměrné denní maximum C květen= 24.4 [217] => |průměrné denní maximum C červen = 29.2 [218] => | průměrné denní maximum C červenec= 32.0 [219] => | průměrné denní maximum C srpen = 32.3 [220] => | průměrné denní maximum C září= 26.7 [221] => | průměrné denní maximum C říjen= 20.1 [222] => | průměrné denní maximum C listopad= 12.5 [223] => | průměrné denní maximum C prosinec= 5.9 [224] => | průměrné denní maximum C rok= 19.2 [225] => [226] => | průměrná teplota C leden = 0.2 [227] => | průměrná teplota C únor = 3.0 [228] => | průměrná teplota C březen = 7.7 [229] => | průměrná teplota C duben = 12.4 [230] => | průměrná teplota C květen = 17.2 [231] => | průměrná teplota C červen = 21.7 [232] => | průměrná teplota C červenec = 24.1 [233] => | průměrná teplota C srpen = 24.1 [234] => | průměrná teplota C září = 19.0 [235] => | průměrná teplota C říjen = 13.1 [236] => | průměrná teplota C listopad = 6.9 [237] => | průměrná teplota C prosinec = 1.8 [238] => [239] => | průměrné denní minimum C leden = -3.3 [240] => | průměrné denní minimum C únor = -1.6 [241] => | průměrné denní minimum C březen = 1.9 [242] => | průměrné denní minimum C duben = 5.7 [243] => | průměrné denní minimum C květen = 10.3 [244] => | průměrné denní minimum C červen = 14.3 [245] => | průměrné denní minimum C červenec = 16.3 [246] => | průměrné denní minimum C srpen = 16.2 [247] => | průměrné denní minimum C září = 12.2 [248] => | průměrné denní minimum C říjen = 7.6 [249] => | průměrné denní minimum C listopad = 2.8 [250] => | průměrné denní minimum C prosinec = -1.4 [251] => | nejnižší teplota C leden = -25.8 [252] => | nejnižší teplota C únor = -21.8 [253] => | nejnižší teplota C březen = -10.8 [254] => | nejnižší teplota C duben = -5.8 [255] => | nejnižší teplota C květen =-1.0 [256] => | nejnižší teplota C červen = 3.0 [257] => | nejnižší teplota C červenec = 7.0 [258] => | nejnižší teplota C srpen = 7.0 [259] => | nejnižší teplota C září = -2.0 [260] => | nejnižší teplota C říjen = -6.4 [261] => | nejnižší teplota C listopad = -12.2 [262] => | nejnižší teplota C prosinec = -25.8 [263] => | nejnižší teplota C rok = -25.8 [264] => | barva srážek =green [265] => | průměrné srážky mm leden = 30 [266] => | průměrné srážky mm únor = 29 [267] => | průměrné srážky mm březen = 38 [268] => | průměrné srážky mm duben = 40 [269] => | průměrné srážky mm květen = 43 [270] => | průměrné srážky mm červen = 54 [271] => | průměrné srážky mm červenec = 38 [272] => | průměrné srážky mm srpen = 36 [273] => | průměrné srážky mm září = 34 [274] => | průměrné srážky mm říjen = 49 [275] => | průměrné srážky mm listopad = 45 [276] => | průměrné srážky mm prosinec = 48 [277] => | průměrné srážky mm rok = 483 [278] => | vlhkost leden = 83 [279] => | vlhkost únor = 75 [280] => | vlhkost březen = 68 [281] => | vlhkost duben = 66 [282] => | vlhkost květen = 66 [283] => | vlhkost červen = 61 [284] => | vlhkost červenec = 56 [285] => | vlhkost srpen = 56 [286] => | vlhkost září = 63 [287] => | vlhkost říjen = 74 [288] => | vlhkost listopad = 82 [289] => | vlhkost prosinec = 85 [290] => | dní se srážkami leden = 10 [291] => | dní se srážkami únor = 9 [292] => | dní se srážkami březen = 10 [293] => | dní se srážkami duben = 10 [294] => | dní se srážkami květen = 11 [295] => | dní se srážkami červen = 10 [296] => | dní se srážkami červenec = 7 [297] => | dní se srážkami srpen = 6 [298] => | dní se srážkami září = 6 [299] => | dní se srážkami říjen = 7 [300] => | dní se srážkami listopad = 9 [301] => | dní se srážkami prosinec = 11 [302] => [303] => | dní se sněžením leden = 5 [304] => | dní se sněžením únor = 5 [305] => | dní se sněžením březen = 3 [306] => | dní se sněžením duben = 0.2 [307] => | dní se sněžením květen = 0 [308] => | dní se sněžením červen = 0 [309] => | dní se sněžením červenec = 0 [310] => | dní se sněžením srpen = 0 [311] => | dní se sněžením září = 0 [312] => | dní se sněžením říjen = 0.1 [313] => | dní se sněžením listopad = 2 [314] => | dní se sněžením prosinec = 5 [315] => | dní se sněžením rok = 20 [316] => | slunečných hodin leden = 86.9 [317] => | slunečných hodin únor = 112.5 [318] => | slunečných hodin březen = 161.1 [319] => | slunečných hodin duben = 198.4 [320] => | slunečných hodin květen = 245.2 [321] => | slunečných hodin červen = 276.3 [322] => | slunečných hodin červenec = 323.0 [323] => | slunečných hodin srpen = 305.4 [324] => | slunečných hodin září = 247.5 [325] => | slunečných hodin říjen = 247.5 [326] => | slunečných hodin listopad = 114.8 [327] => | slunečných hodin prosinec = 79.6 [328] => | slunečných hodin rok = 2339 [329] => |zdroj=Pogoda.ru.net,{{Citace elektronické monografie [330] => | url = http://pogoda.ru.net/climate2/13586.htm [331] => | titul = Skopje Climate [332] => | vydavatel = pogoda.ru.net [333] => | datum přístupu = 11 November 2012|jazyk=anglicky}} [[Světová meteorologická organizace]] (srážkové dny ){{Citace elektronické monografie [334] => | url = http://worldweather.wmo.int/090/c00199.htm [335] => | titul = World Weather Information Service – Skopje [336] => | vydavatel = World Meteorological Organization [337] => | datum přístupu = 11 November 2012 [338] => | jazyk = anglicky [339] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180731213214/http://worldweather.wmo.int/090/c00199.htm [340] => | datum archivace = 2018-07-31 [341] => | nedostupné = ano [342] => }} [343] => |zdroj 1 = [[NOAA]] (sun, 1961–1990){{Citace elektronické monografie [344] => | url = ftp://ftp.atdd.noaa.gov/pub/GCOS/WMO-Normals/TABLES/REG_VI/MC/13591.TXT [345] => | titul = Climatological Information for Skopje, Macedonia [346] => | vydavatel = [[National Oceanic and Atmospheric Administration]] [347] => | datum přístupu = 10 December 2013|jazyk=anglicky}} [348] => |date=July 2012 [349] => }} [350] => [351] => === Životní prostředí === [352] => [[Soubor:Mt._Vodno1.jpg|náhled|Skopje při pohledu z hory Vodno|alt=pohled na město v oparu z hory]] [353] => Město Skopje zahrnuje různá přírodní prostředí a jeho fauna a flóra je bohatá. Je však ohrožena intenzifikací zemědělství a rozšiřováním zástavby. Největší chráněnou oblastí na území města je hora Vodno, která je oblíbeným rekreačním místem. Její vrchol spojuje s centrem města lanovka a jejími lesy vede mnoho pěších stezek. K dalším významným přírodním zajímavostem patří kaňon Matka. [354] => [355] => V samotném městě leží několik parků a zahrad o celkové rozloze 4400 hektarů. Patří sem Městský park (Gradski park), založený na počátku 20. století, park Žena Borec před parlamentem, univerzitní arboretum a les Gazi Baba. Mnoho ulic a bulvárů je osázeno stromy.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.parkovi.com.mk/default.asp?ItemID=585010091E61F94A93252F30545D68B9|titul=Градско Зеленило|vydavatel=Паркови и Зеленило|datum přístupu=19 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20121115085154/http://www.parkovi.com.mk/default.asp?ItemID=585010091E61F94A93252F30545D68B9|datum archivace=15 November 2012|jazyk=anglicky}} [356] => [357] => Skopje se potýká s mnoha ekologickými problémy, často ještě zhoršovanými chudobou země. Sladění severomakedonských zákonů s evropským právem však přineslo pokrok v některých oblastech, jako je čištění vody a odpadů a průmyslové emise.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.balkaninsight.com/en/article/skopje-signals-air-pollution-alarm|titul=Pollution Alert in Smog-Bound Skopje|datum vydání=13 December 2011|autor=Sinisa Jakov Marusic|vydavatel=Balkan Insight|datum přístupu=19 October 2012|jazyk=anglicky}} Skopje nadále zůstává jedním z nejvíce znečištěných měst na světě, v prosinci 2017 se umístilo na předních příčkách žebříčku.{{Citace periodika|titul=Can urban environmental problems be overcome? The case of Skopje–world's most polluted city|first6=Mirek|doi=10.2478/bog-2018-0012|strany=17–39|číslo=40|ročník=40|periodikum=Bulletin of Geography. Socio-economic Series|datum vydání=1 June 2018|last6=Dymitrow|last5=Sofeska|jméno=Slobodan|first5=Emilija|příjmení4=Peshevska|jméno4=Dimitrinka Jordanova|příjmení3=Lewandowska|jméno3=Aleksandra|příjmení2=Kwiatkowski|jméno2=Michał|příjmení=Arsovski|doi-access=free|jazyk=anglicky}} [358] => [359] => Budují se čistírny odpadních vod, ale mnoho znečištěné vody se stále vypouští do Vardaru bez úpravy. Odpad se ukládá na skládku komunálního odpadu pod širým nebem, která se nachází 15 km severně od města. Denně se na ni odváží 1500 m3 domovního odpadu a 400 m3 průmyslového odpadu.{{Zdroj?}} Zpracování oceli, které je zde klíčovou ekonomickou činností, znečišťuje půdu těžkými kovy, jako je [[olovo]], [[zinek]] a [[kadmium]], a ovzduší oxidy dusíku a [[Oxid uhelnatý|oxidem uhelnatým]]. [360] => [361] => Vysokou úroveň znečištění ve Skopje způsobuje kombinace kouře z domů, emisí z průmyslu (např. [[Teplárna|teplárny]]), z autobusů a dalších druhů veřejné dopravy i z automobilů a nezájem o péči o životní prostředí. Ústřední topení je často cenově nedostupné, a tak domácnosti často spalují palivové dřevo, ale i použité automobilové pneumatiky, různé plastové odpadky, naftu a další možný hořlavý odpad, čímž se uvolňují toxické chemikálie škodlivé pro obyvatelstvo, zejména pro děti a starší lidi.{{Citace elektronické monografie|url=https://www.aljazeera.com/indepth/features/skopje-europe-polluted-capital-city-190312092012504.html|titul=Inside Skopje, Europe's most polluted capital city|příjmení=Lee and Mickute|jméno=Joi and Viktorija|datum vydání=19 March 2019|website=Al Jazeera|jazyk=anglicky}} Nejhorší vzduch je obvykle na podzim a v zimě. Koncentrace některých typů [[Pevné částice|pevných částic]] (PM2,5 a PM10) pravidelně překračuje i dvanáctinásobek maximálních doporučených hodnot [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]]. V zimě kouř pravidelně snižuje viditelnost a může způsobovat problémy řidičům. Severní Makedonie patří spolu s [[Indie|Indií]] a [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]] k nejvíce znečištěným místům na světě.{{Citace elektronické monografie [362] => | příjmení = Smith [363] => | jméno = Oliver [364] => | titul = Delhi the most polluted city in the world [365] => | url = https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/asia/india/articles/delhi-most-polluted-city-in-the-world/ [366] => | datum vydání = 5 November 2019 [367] => | jazyk = anglicky [368] => | url archivu = https://ghostarchive.org/archive/20220111/https://www.telegraph.co.uk/travel/destinations/asia/india/articles/delhi-most-polluted-city-in-the-world/ [369] => | datum archivace = 11 January 2022 [370] => | url-access = subscription [371] => | url-status = live [372] => | website = The Telegraph [373] => }} [374] => [375] => Smog ve městě snížil kvalitu ovzduší a zhoršuje zdraví obyvatel, kteří to vnímají jako vážný problém. Znečištění se zhoršuje a přispívá k přibližně 1300 úmrtím ročně (údaj za rok 2017). V roce 2018 bylo Skopje bylo nejšpinavějším hlavním městem Evropy, dosáhla nejvyšší roční hodnoty [[Pevné částice|PM2,5]].{{Citace elektronického periodika [376] => | příjmení = Mickute [377] => | jméno = Joi Lee,Viktorija [378] => | titul = Inside Skopje, Europe’s most polluted capital city [379] => | periodikum = www.aljazeera.com [380] => | url = https://www.aljazeera.com/features/2019/3/19/inside-skopje-europes-most-polluted-capital-city [381] => | jazyk = en [382] => | datum přístupu = 2023-02-14 [383] => }} Například 29. listopadu 2019 se pochodu, který zorganizovala komunita [[Aktivismus|aktivistů]] ''Smogový poplach ve Skopji'',{{Citace elektronické monografie|url=https://www.facebook.com/skopjesmogalarm/|titul=Skopje Smog Alarm|website=www.facebook.com|jazyk=en|datum přístupu=2 December 2019}}{{Citace elektronické monografie|url=https://meta.mk/en/skopje-smog-alarm-asks-for-1-of-the-gdp-for-2018-for-the-protection-of-the-environment/?upm_export=html&lang=en|titul=Skopje Smog Alarm asks for 1% of the GDP of 2018 for the protection of the environment|datum vydání=7 November 2017|website=META Mk|jazyk=anglicky}} zúčastnily tisíce lidí, kteří se postavili proti nedostatečné aktivitě vlády při řešení znečištění města, které se zhoršuje a přispívá k přibližně 1300 úmrtím ročně.{{Citace elektronické monografie|url=https://www.telegraf.rs/english/2606068-beijing-is-nothing-compared-to-skopje-air-pollution-is-too-high-four-men-die-each-day-photo|titul=Beijing is nothing compared to Skopje – Air pollution is too high, four men die each day|příjmení=J.|jméno=D.|datum vydání=7 February 2017|website=Telegraf|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie|url=https://meta.mk/en/skopje-smog-alarm-asks-for-1-of-the-gdp-for-2018-for-the-protection-of-the-environment/?upm_export=html&lang=en|titul=Skopje Smog Alarm asks for 1% of the GDP for 2018 for the protection of the environment | Meta.mk|jazyk=anglicky}} V roce 2022 zavedla Skopje veřejnou dopravu zdarma pro všechny své občany ve snaze snížit množství emisí výfukových plynů.{{Citace periodika [384] => | titul = Бесплатен јавен превоз во Скопје за сите граѓани [385] => | periodikum = Nezavisen [386] => | jazyk = mk [387] => | url = https://nezavisen.mk/poradi-zagadeniot-vozduh-vo-skopje-besplaten-javen-prevoz-za-site-gragjani/ [388] => | datum přístupu = 2022-01-01 [389] => }} I přesto se od doby konání pochodu se situace nezlepšila, například koncem prosince 2022 bylo znečištění ovzduší 28×horší než bezpečnostní hladina stanovená [[Světová zdravotnická organizace|Světovou zdravotnickou organizací]].{{Citace elektronického periodika [390] => | titul = Skopje chokes in dangerous levels of air pollution [391] => | periodikum = euronews [392] => | url = https://www.euronews.com/2022/12/26/north-macedonias-capital-chokes-on-dangerous-levels-of-air-pollution [393] => | datum vydání = 2022-12-26 [394] => | jazyk = en [395] => | datum přístupu = 2023-02-14 [396] => }} [397] => {{Panorama|obrázek=Скопски смог - photo by Giotto Скопје, Р. Македонија , Skopje, R. Macedonia - panoramio.jpg|šířka=1291px|popisek=Panoramatický pohled na smogovou mlhu v centrální části Skopje|alt=panoramatický pohled na město}} [398] => [399] => == Urbanismus == [400] => [401] => === Morfologie === [402] => [[Soubor:GUP_Skopje_2002_mal.jpg|náhled|Urbanistický plán Skopje na období 2002–2020:
{{legenda|#A42424| Centrum města}}{{legenda|#FFA500|Kolektivní bydlení}}{{legenda|#FFF48D|Individuální bydlení}}{{legenda|#5472AE|Průmyslové oblasti}}
|alt=Plán města Skopje]] [403] => Morfologie města Skopje byla hluboce ovlivněna [[Zemětřesení ve Skopje 1963|zemětřesením z 26. července 1963]], které zničilo 80 % města, a následnou rekonstrukcí. Čtvrti byly například přestavěny tak, aby hustota obyvatelstva zůstala nízká, a omezil se tím dopad případných budoucích zemětřesení.{{Citace elektronické monografie|url=http://desastres.usac.edu.gt/documentos/pdf/eng/doc13793/doc13793-1.pdf|titul=Post 1963 earthquake reconstruction: Long term effects|autor=Vladimir B. Ladinski|vydavatel=Biblioteca Virtual en Salud y Desastres Guatemala|jazyk=anglicky}}{{dead link|date=June 2016|bot=medic}} [404] => [405] => Rekonstrukci po zemětřesení v roce 1963 vedl polský architekt [[Adolf Ciborowski]], který již plánoval rekonstrukci [[Varšava|Varšavy]] po druhé světové válce. Ciborowski rozdělil město na bloky určené pro konkrétní funkce. Břehy řeky Vardar se staly přírodními oblastmi a parky, oblasti mezi hlavními bulváry byly zastavěny výškovými domy a obchodními centry a předměstí byla ponechána individuálnímu bydlení a průmyslu.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.anglia.ac.uk/ruskin/en/home/faculties/alss/deps/law/staff0/home.Maincontent.0014.file.tmp/No7-Skopje.pdf|url archivu=https://www.webarchive.org.uk/wayback/archive/20121217074412/http://www.anglia.ac.uk/ruskin/en/home/faculties/alss/deps/law/staff0/home.Maincontent.0014.file.tmp/No7-Skopje.pdf|url-status=dead|datum archivace=17 December 2012|titul=Rebuilding Skopje|autor=Robert Homes|vydavatel=Anglia Ruskin University, Cambridge and Chelmsford|datum přístupu=26 February 2011|jazyk=anglicky}} Rekonstrukce musela být rychlá, aby bylo možné přestěhovat rodiny a znovu nastartovat místní ekonomiku. Pro stimulaci hospodářského rozvoje byl zvýšen počet dopravních tepen a počítalo se s budoucím rozšířením města.{{Citace elektronické monografie|url=http://kocaeli2007.kocaeli.edu.tr/kocaeli2007/TAM_METIN_NUMARALI-SIRALI-PDF/645-649.pdf|titul=Urbanistic aspects of post earthquake reconstruction and renewal – experiences of Skopje following earthquake of July 26, 1963|rok=2007|vydavatel=International Earthquake Symposium Kocaeli 2007|autor=Zoran Milutinovic|datum přístupu=24 March 2011|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20121110031038/http://kocaeli2007.kocaeli.edu.tr/kocaeli2007/TAM_METIN_NUMARALI-SIRALI-PDF/645-649.pdf|datum archivace=2012-11-10|nedostupné=ano}} [406] => [407] => [[Soubor:Skopje_SPOT_1114.jpg|vlevo|náhled|Skopje z pohledu družice SPOT. Hora Vodno je vidět vlevo dole na snímku|alt=družicový snímek města a okolí]] [408] => Jižní břeh řeky Vardar tvoří zpravidla výškové budovy, včetně rozsáhlé čtvrti Karpoš, která byla postavena v 70. letech 20. století západně od centra. Směrem na východ byla v 80. letech 20. století naplánována nová obec [[Opština Aerodrom|Aerodrom]], kde mělo na místě starého letiště bydlet 80 000 obyvatel. Mezi Karpošem a Aerodromem leží centrum města, přestavěné podle plánů japonského architekta [[Kenzó Tange|Kenza Tangeho]]. Centrum je obklopeno řadou dlouhých budov naznačujících hradby („Gradski zid“). [409] => [410] => Na severním břehu, kde leží nejstarší části města, byl zrekonstruován [[Starý bazar (Skopje)|Starý bazar]] a jeho okolí bylo nově zastavěno nízkými budovami, aby nekazily výhled na [[Kale (Skopje)|skopskou pevnost]]. Na severní břeh bylo také přemístěno několik institucí, včetně univerzity a Makedonské akademie, aby se sblížily etnické komunity. Severní břeh totiž obývají převážně muslimští Albánci, Turci a Romové, zatímco na jižním břehu žijí převážně křesťanští Makedonci. [411] => [412] => Po zemětřesení zůstalo ve městě kromě osmanského Starého bazaru jen málo historických památek. Rekonstrukce, provedená v 60. až 80. letech 20. století, proměnila Skopji v [[Moderní architektura|modernistické]], ale šedivé město. Na konci nultých let 20. století prošlo centrum města hlubokými změnami. Vedení města přijalo velmi kontroverzní{{Citace periodika|titul=The makeover that's divided a nation|url=https://www.bbc.com/news/magazine-28951171|datum přístupu=6 February 2017|periodikum=BBC News|datum vydání=30 August 2014|příjmení=Launey|jméno=Guy De|jazyk=anglicky}} urbanistický projekt [[Skopje 2014]], jehož cílem bylo dát městu monumentálnější a historičtější podobu, a tím ho proměnit v „řádné“ národní hlavní město. Bylo obnoveno několik neoklasicistních budov zničených zemětřesením v roce 1963, včetně [[Národní divadlo (Skopje)|Národního divadla]], a zrekonstruovány ulice a náměstí. Vznikla také řada dalších architektonických prvků, včetně fontán, soch, hotelů, vládních budov a mostů. Projekt byl kritizován kvůli svým nákladům a historizující estetice.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.balkaninsight.com/en/article/do-not-enter-yet-media-philip-of-macedon-also-in-skopje-s-center|titul=Philip of Macedon Statute 'Planned' for Skopje Downtown|rok=2010|vydavatel=BalkanInsight|datum přístupu=15 March 2011|jazyk=anglicky}} Početná albánská menšina měla pocit, že není novými budovami reprezentována,{{Citace elektronické monografie|url=http://www.balkaninsight.com/en/article/albanian-monuments-to-complement-skopje-2-aa4-project|titul=Skopje: Controversy Over Albanian Monuments Continues|rok=2010|vydavatel=BalkanInsight|datum přístupu=15 March 2011|jazyk=anglicky}} a zahájila vlastní doplňkové projekty, jako je nové náměstí nad bulvárem, který odděluje centrum města od Starého bazaru.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.dnevnik.com.mk/default.asp?ItemID=95A31B3469C5F944B1B1494BF41F31AE|titul=Поставен камен-темелник на плоштадот Скендер-бег во Скопје|datum vydání=17 January 2012|vydavatel=Dnevnik|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20120119203107/http://www.dnevnik.com.mk/default.asp?ItemID=95A31B3469C5F944B1B1494BF41F31AE|datum archivace=19 January 2012|jazyk=anglicky}} [413] => [414] => Některé oblasti Skopje trpí určitou formou anarchie, protože mnoho budov bylo postaveno bez souhlasu úřadů.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.skopje.gov.mk/en/images/File/Strategijata%20za%20LER%20na%20angliski.pdf|titul=Local Economic Development Strategy of the City of Skopje, period 2006–2009|rok=2006|vydavatel=City of Skopje|datum přístupu=26 February 2011|url archivu=https://web.archive.org/web/20100414235529/http://www.skopje.gov.mk/en/images/File/Strategijata%20za%20LER%20na%20angliski.pdf|datum archivace=14 April 2010|url-status=dead|jazyk=anglicky}} [415] => Soubor:Skopje X48.JPG| Vapcarova ulice v centru města|alt=dlážděná ulice lemovaná stromy [416] => Soubor:Skopje - Old City (9454038410).jpg|Ulice ve [[Starý bazar (Skopje)|Starém bazaru]]|alt=dlážděná pěsí ulice ve starém městě [417] => Soubor:Towers Karpos4 Skopje.jpg|Výšková zástavba v Karpoši|alt=skupina vysokých domů, věžáků [418] => Soubor:Park Aerodrom vo Novo Lisiče 03.JPG|Nově vybudovaná čtvrť Novo Lisiče, v opštině Aerodrom|alt=park a vzadu bytové domy [419] => Soubor:Skopje 2014 - Archeological Museum of Macedonia (by Pudelek).JPG|Archeologické muzeum, součást projektu Skopje 2014|alt=pohled na velkou budovu na břehu řeky [420] => [421] => [422] => === Sociologie === [423] => [[Soubor:Kapistec.jpg|náhled|Čtvrť Kapištec, která vznikla v 70. letech 20. století. V popředí jsou vidět prefabrikované domy postavené po zemětřesení|alt=v popředí malé domky, vzadu vysoké bytové domy]] [424] => Skopje je etnicky rozmanité město a jeho [[Sociologie města|urbánní sociologie]] závisí především na etnické a náboženské příslušnosti. [[Makedonci]] tvoří 58 % obyvatel města, [[Albánci v Severní Makedonii|Albánci]] 24 % a [[Romové]] 4 %. Každá etnická skupina se soustřeďuje v určité oblasti města. Makedonci žijí jižně od řeky Vardar, v oblastech masivně přestavěných po roce 1963, a muslimové na jeho severní straně, v nejstarších čtvrtích města. Tyto čtvrti jsou považovány za tradičnější, zatímco jižní strana Makedoncům evokuje modernitu a odtrženost od venkovského života.{{Citace monografie|autor=Ilká Thiessen|titul=Waiting for Macedonia: Identity in a Changing World|url=https://archive.org/details/waitingformacedo0000thie|vydavatel=University of Toronto Press|rok=2007|isbn=9781551117195|strany=[https://archive.org/details/waitingformacedo0000thie/page/57 57]}} [425] => [426] => Severní oblasti jsou nejchudší. To platí zejména pro Topaanu v [[Občina (územní jednotka)|opštině]] Čair a pro předměstí [[Šuto Orizari]], což jsou dvě hlavní romské čtvrti. Tvoří je mnoho nelegálních staveb, které nejsou napojeny na elektřinu ani vodovod a které se dědí z generace na generaci. Topaana v blízkosti Starého bazaru je velmi stará část města: jako romská čtvrť je poprvé zmiňována na počátku 14. století. Žije zde 3000 až 5000 obyvatel. Šuto Orizari na severním okraji města je samostatnou opštinou, jejímž úředním jazykem je [[romština]]. Vznikla po zemětřesení v roce 1963, aby se v ní mohli ubytovat Romové, kteří přišli o dům.{{Citace elektronické monografie|url=http://upcommons.upc.edu/revistes/bitstream/2099/12139/1/C_27_2.pdf|titul=Revisiting Topaana: touring a neighborhood where the other 1% lives|autor=Jasna Stefanovska|datum přístupu=15 October 2012|jazyk=anglicky}} [427] => [428] => Hustota zalidnění se v jednotlivých oblastech značně liší, stejně tak velikost obytné plochy na osobu. Průměr města činil v roce 2002 (poslední sčítání obyvatel, které uvádí tento údaj) 19 m2 na osobu, ale v Centaru na jižním břehu 24 m2 a v Čairu na severním břehu jen 14 m2. V Šuto Orizari je průměr 13 m2. [429] => [430] => === Sídla a vesnice === [431] => [[Soubor:Gorno_Nerezi_2013_(1).JPG|náhled|Gorno Nerezi, vesnice na severním úbočí hory Vodno|alt=vesnická zástavba nad městem]] [432] => Mimo centrum zahrnuje město Skopje mnoho malých osad. Některé z nich se stávají předměstími, například [[Čento]] ležící na silnici do Bělehradu, které má více než 23 000 obyvatel, a [[Dračevo]], které má téměř 20 000 obyvatel.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.stat.gov.mk/Publikacii/knigaX.pdf|titul=Census of Population, Households and Dwellings in the Republic of Macedonia|rok=2002|vydavatel=State Statistical Office of the Republic of Macedonia|datum přístupu=16 October 2012|jazyk=anglicky}} Další velká sídla se nacházejí severně od města, například Radišani s 9000 obyvateli, zatímco menší vesnice se nacházejí na úpatí hory Vodno nebo v obci Saraj, která je nejvenkovštější z deseti opštin tvořících město Skopje.{{Citace elektronické monografie|url=http://rdc.mk/skopje/images/InvestmentPotentials.pdf|titul=Investment Potentials of Skopje Region|vydavatel=Skopje Region|rok=2012|datum přístupu=15 October 2012|jazyk=anglicky}}{{dead link|date=June 2016|bot=medic}} [433] => [434] => Vnějšími předměstími se stávají i některé lokality za hranicemi města, zejména v obci Ilinden a Petrovec. Těží z přítomnosti hlavních silnic, železnice a [[Letiště Skopje|letiště v Petrovci]]. [435] => [436] => == Historie == [437] => {{Viz též|Dějiny Skopje}}{{Citát - rámeček|'''Historické vazby''' [438] => Paeonské království 350–230 př. n. l.
[439] => Dardanské království 230–28 př. n. l.
[440] => [[Římská říše]] 28–518 n. l.
[441] => [[Byzantská říše]] 518–830
[442] => [[První bulharská říše]] 830–1004
[443] => [[Byzantská říše]] 1004–1093
[444] => [[Srbské velkoknížectví]] 1093–1097
[445] => [[Byzantská říše]] 1098–1203
[446] => [[Druhá bulharská říše]] 1203–1246
[447] => [[Nikájské císařství]] 1246–1255
[448] => [[Druhá bulharská říše]] 1255–1256
[449] => [[Nikájské císařství]] 1256–1261
[450] => [[Byzantská říše]] 1261–1282
[451] => [[Srbské království]] 1282–1346
[452] => [[Srbská říše]] 1346–1392
[453] => [[Osmanská říše]] 1392–1912
[454] => [[Srbské království]] 1912–1915
[455] => Okupováno Bulharskem 1915–1918
[456] => [[Království Jugoslávie]] 1918–1941
[457] => Anektováno Bulharskem 1941–1944
[458] => [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFR Jugoslávie]] 1944–1992
[459] => [[Severní Makedonie]] 1992– [460] => }} [461] => [462] => === Původ === [463] => Skalnatý ostroh, na němž stojí [[Kale (Skopje)|Pevnost]], byl první osídlenou částí Skopje, zdejší stopy lidského osídlení pocházejí již z [[Eneolit|doby měděné]] (chalkolit; [[4. tisíciletí př. n. l.|4. tisíciletí př. n. l.]]).{{Citace elektronické monografie|url=http://www.skopskokale.com.mk/en/prehistory.php|titul=Prehistoric Kale|vydavatel=Archaeological exavations Skopsko Kale|rok=2007|datum přístupu=6 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20120304134515/http://www.skopskokale.com.mk/en/prehistory.php|datum archivace=4 March 2012|jazyk=anglicky}} [464] => [465] => Přestože chalkolitické osídlení muselo mít určitý význam, během [[Doba bronzová|doby bronzové]] upadlo. Archeologické výzkumy naznačují, že osada patřila vždy stejné kultuře, která se postupně vyvíjela díky kontaktům s [[balkán]]skými a [[Dunaj|podunajskými]] kulturami a později s [[Egejské moře|Egejskou kulturou]], a nakonec zanikla v době železné,{{Citace elektronické monografie|url=http://www.skopskokale.com.mk/en/antiquty.php|titul=Kale in the antiquity|vydavatel=Archaeological exavations Skopsko Kale|rok=2007|datum přístupu=6 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20120212053952/http://www.skopskokale.com.mk/en/antiquty.php|datum archivace=12 February 2012|jazyk=anglicky}} kdy se tu objevilo [[Scupi]]. Nacházelo se na kopci Zajčev Rid, asi 5 km západně od pevnostního výběžku; v centru Balkánského poloostrova na cestě mezi Dunajem a Egejským mořem,{{Citace monografie|titul=Provincial at Rome: and Rome and the Balkans 80BC-AD14|autor=Ronald Syme|vydavatel=Anthony Birley, University of Exeter Press|rok=2000|isbn=9780859896320|strany=130}} prosperovala, i když její historie není dobře známa. [466] => [467] => Nejstaršími obyvateli Skopského údolí byli pravděpodobně [[Triballové]]. Později oblast osídlili [[Paionové]]. Scupi bylo původně paionskou osadou, ale později se stalo dardanským městem.{{Citace monografie|titul=World and Its Peoples: Europe|ročník=12|vydavatel=Marshall Cavendish Corporation|isbn=9780761478836|strany=1682|datum vydání=September 2009}} [[Dardani]], kteří žili v dnešním [[Kosovo|Kosovu]], vtrhli do oblasti kolem Skopje během 3. století př. n. l. ''Scupi'', starověký název pro Skopje, se ve 2. století př. n. l. stalo hlavním městem Dardanie, která se rozkládala od [[Niš#Historie|Naissusu]] po Bylazoru.''Macedonia yesterday and today'', Giorgio Nurigiani, Publisher: Teleurope, 1967 p. 77. Po dobytí [[Makedonie (království)|Makedonie]] Římany zůstali Dardaniové nezávislí a zdá se, že ztratili nezávislost až v roce 28 př. n. l., kdy se Dardanie stala součástí římské říše.{{Citace periodika [468] => | příjmení = Petrović [469] => | jméno = Vladimir P. [470] => | titul = Pre-roman and Roman Dardania historical and geographical considerations [471] => | periodikum = Balcanica [472] => | datum vydání = 2006 [473] => | číslo = 37 [474] => | strany = 7–23 [475] => | jazyk = en [476] => | url = http://www.doiserbia.nb.rs/Article.aspx?id=0350-76530637007P [477] => | datum přístupu = 2022-02-20 [478] => }} [479] => [480] => === Římské Scupi === [481] => [[Soubor:Shy_venus_statue_skopje.jpg|náhled|285x285pixelů|[[Venus Pudica]] nalezená ve Scupi, 2. století n. l.|alt=bílá socha nahé ženy]] [482] => Římská expanze na východ podřídila Scupi římské vládě jako kolonii [[Římská legie|legionářů]], především veteránů [[VII. legie|legie VII]] Claudia v době [[Domitianus|Domiciána]] (81–96 n. l.). Několik legií z [[Makedonie (provincie)|římské provincie Makedonie]] z [[Marcus Licinius Crassus|Crassovy]] armády zde však mohlo být umístěno již kolem let 29–28 př. n. l., tedy ještě před zavedením oficiálního císařského velení.{{Citace elektronické monografie|url=https://books.google.com/books?id=1OTgAAAAMAAJ&q=scupi%20dardania|titul=The Cambridge Ancient History: The Augustan Empire, 43 B.C.-A.D. 69, 2nd ed., 1996|příjmení2=Cook|jméno2=Stanley Arthur|datum vydání=1 January 1996|vydavatel=University Press|příjmení3=Adcock|jméno3=Frank Ezra|jméno=John Bagnell|příjmení=Bury|via=Google Books|jazyk=anglicky}}{{Citace monografie|url=https://books.google.com/books?id=4Nv6SPRKqs8C&q=scupi|titul=The Illyrians|příjmení=Wilkes|jméno=John|datum vydání=9 January 1996|vydavatel=Wiley|via=Google Books|isbn=9780631198079}} První zmínku o městě v tomto období učinil [[Livius]], který zemřel v roce 17 n. l. Scupi nejprve sloužilo jako vojenská základna k udržení míru v regionu a oficiálně se jmenovalo ''Colonia Flavia Scupinorum'', přičemž Flavia je jméno [[Flaviovská dynastie|císařské dynastie]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.archaeology.org/1209/features/scupi_macedonia_roman_colony_bronze_age.html|titul=Burial Customs, Death on the Roman Empire's eastern frontier|autor=Matthew Brunwasser|vydavatel=Archaeological Institute of America|rok=2012|datum přístupu=6 October 2012|jazyk=anglicky}} Později za [[Augustus|Augustovy]] vlády se stalo součástí provincie [[Moesie]].''Macedonia – Bradt Travel Guide'', Thammy Evans, Bradt Travel Guides, 2010, {{ISBN|1-84162-297-4}}, p. 117. Po rozdělení provincie Domiciánem v roce 86 n. l. bylo Scupi povýšeno na kolonii a stalo se sídlem vedení nové provincie [[Moesie#Historie Moesie|Moesia Superior]]. Oblast zvanou Dardania (v rámci Moesia Superior) vyčlenil [[Diocletianus|Dioklecián]] do zvláštní provincie s hlavním městem v Naissusu.V římské době zůstala východní část Dardanie, od Scupi po Naissus, obydlena převážně místním obyvatelstvem většinou thráckého původu.{{sfn|Papazoglu|1978|p=242}} [483] => [484] => Obyvatelstvo města bylo velmi různorodé. Rytiny na náhrobcích naznačují, že jen menšina obyvatel pocházela z Itálie a mnoho veteránů bylo z [[Dalmácie]], jižní [[Galie]] a [[Sýrie]]. Byl nalezen i starověký pohřební nápis [[Ilyrové|ilyrského]] kmene Albanoi.[https://books.google.no/books?id=z0lmAAAAMAAJ&redir_esc=y Dragojević-Josifovska 1982], p. 32 Vzhledem k etnické rozmanitosti obyvatelstva se ve městě udržela [[latina]] jako hlavní jazyk na úkor [[Starořečtina|řečtiny]], kterou se mluvilo ve většině moesijských a makedonských měst.{{Citace monografie|titul=Pannonia and Upper Moesia|ročník=4|autor=András Mócsy|vydavatel=Routledge|rok=1974|isbn=9780710077141|strany=117}} V následujících staletích Scupi prosperovalo. Obzvláště úspěšné bylo období od konce 3. do konce 4. století. Za vlády [[Konstantin I. Veliký|Konstantina Velikého]] byl vybudován první kostel a Scupi se stalo sídlem [[diecéze]]. V roce 395, po rozdělení [[Římská říše|Římské říše]] na dvě části, Scupi připadlo [[Byzantská říše|Východořímské říši]]. [485] => [486] => V době největšího rozkvětu mělo Scupi rozlohu 40 hektarů a bylo uzavřeno 3,5 metru širokou hradbou.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.novamakedonija.com.mk/NewsDetal.asp?vest=5231293251&id=9&prilog=0&setIzdanie=22587|url archivu=https://web.archive.org/web/20120525200751/http://www.novamakedonija.com.mk/NewsDetal.asp?vest=5231293251&id=9&prilog=0&setIzdanie=22587|url-status=dead|datum archivace=25 May 2012|titul=Жителите на Скупи уживале во спа-центри|vydavatel=[[Nova Makedonija]]|autor=Mimoza Petrevska Georgieva|datum přístupu=6 October 2012|jazyk=anglicky}} Nacházelo se zde mnoho památek, včetně čtyř nekropolí, divadla, termálních lázní a velké křesťanské baziliky.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.dnevnik.com.mk/default.asp?ItemID=91D0ED79D1994545B51D56D4677B3F81|titul=Откриена ранохристијанска базилика во Скупи|datum vydání=30 July 2008|vydavatel=Dnevnik|autor=Vesna Ivanovsa|datum přístupu=6 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20140428173510/http://www.dnevnik.com.mk/default.asp?ItemID=91D0ED79D1994545B51D56D4677B3F81|datum archivace=28 April 2014|jazyk=anglicky}} [487] => [488] => === Středověk === [489] => [[Soubor:Skopje Kale 3.jpg|vlevo|náhled|Pevnost Skopje|alt=pohled na opevnění a kamennou věž s vlajkou]] [490] => [[Soubor:Prvomajska_proslava_vo_Skopje,_1909.jpg|vpravo|náhled|První oslava prvního máje v [[Osmanská říše|osmanském období]] ve Skopje, 1909|alt=černobílý pohled na shromáždění asi 100 osob, vesměs mužů]] [491] => V roce 518 bylo Scupi zničeno zemětřesením, pravděpodobně nejničivějším, které město zažilo.{{Citace elektronické monografie|url=http://kurir.mk/en/2012/07/26/49-years-after-the-disastrous-skopje-earthquake/|titul=49 Years after the Disastrous Skopje Earthquake|vydavatel=Kurir|rok=2012|datum přístupu=6 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20121031145850/http://kurir.mk/en/2012/07/26/49-years-after-the-disastrous-skopje-earthquake/|datum archivace=31 October 2012|jazyk=anglicky}} V té době byl region ohrožen [[Stěhování národů|nájezdy barbarů]] a obyvatelé města se ještě před katastrofou uchýlili do lesů a hor.{{Citace monografie|titul=Ancient Illyria: An Archaeological Exploration|autor=Arthur Evans|vydavatel=I.B.Tauris|rok=2007|isbn=9781845111670|strany=234}} Město nakonec obnovil [[Justinián I.]] Za jeho vlády bylo mnoho [[Byzantská říše|byzantských]] měst přemístěno na kopce a jiná snáze hájitelná místa, aby mohla čelit nájezdům. Město bylo tedy přeneseno na ostroh, na němž stojí pevnost.{{Citace monografie|titul=Pannonia and Upper Moesia|autor=András Mócsy|vydavatel=Routledge|rok=1974|isbn=9780710077141|strany=356}} Na konci 6. století však bylo Scupi vypleněno [[Slované|Slovany]] a zdá se, že v roce 595 se dostalo pod slovanskou nadvládu.{{Citace monografie|titul=Ancient Illyria: An Archaeological Exploration|autor=Arthur Evans|vydavatel=I.B.Tauris|rok=2007|isbn=9781845111670|strany=241}} Slovanským kmenem, který Scupi vyplenil, byli pravděpodobně [[Berziti]], kteří obsadili celé údolí Vardaru. Slované se však v již vypleněném a vylidněném kraji neusadili natrvalo, ale pokračovali na jih k pobřeží Středozemního moře. Po slovanském vpádu byla oblast na nějakou dobu opuštěná a v následujících staletích není zmiňována. Snad koncem 7. nebo počátkem 8. století se na tomto strategickém místě opět usadili Byzantinci. Jako součást údolí Horního Vardaru se ve třicátých letech 8. století stalo součástí expandující [[První bulharská říše|První bulharské říše]].{{Citace monografie|titul=History of the First Bulgarian Empire|autor=Steven Runciman|vydavatel=LG. Bell & Sons|místo=London|rok=1930|strany=87|url=http://www.kroraina.com/knigi/en/sr/sr_2_2.htm|datum přístupu=17 December 2014|url archivu=https://web.archive.org/web/20130709081226/http://www.kroraina.com/knigi/en/sr/sr_2_2.htm|datum archivace=9 July 2013|url-status=dead}} [492] => [493] => [[Soubor:Coronation_of_Emperor_Dušan,_in_"The_Slavonic_Epic"_(1926).jpg|náhled|[[Korunovace]] císaře [[Štěpán Dušan|Dušana]] ve Skopje, [[Alfons Mucha]], 1926|alt=obraz velkého srocení lidu, vzadu obrazu vysoká budova]] [494] => Od konce 10. století zažívala Skopje období válek a politických problémů. V letech 972 až 992 byla hlavním městem Bulharů a [[Samuel I.]] jí vládl od roku 976{{Citace elektronické monografie|url=http://www.skopskokale.com.mk/en/mediaeval.php|titul=Medieval Kale|vydavatel=Archaeological exavations Skopsko Kale|rok=2007|datum přístupu=6 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20120219235728/http://www.skopskokale.com.mk/en/mediaeval.php|datum archivace=19 February 2012|jazyk=anglicky}} do roku 1004, kdy ho jeho guvernér Roman v roce 1004 vydal byzantskému císaři [[Basileios II. Bulgaroktonos|Basilu Bulharskému Přemožitelovi]] výměnou za tituly patricij a strategos.([[Ioannes Skylitzes|Skylitzes]]-Cedr. II, 455, 13) Stala se centrem nové byzantské [[Thema|provincie]] zvané Bulharsko.Byzantine Military Organization on the Danube, 10th–12th Centuries, Alexandru Madgearu, BRILL, 2013, {{ISBN|9004252495}} Později se Skopje dvakrát krátce zmocnili slovanští povstalci, kteří chtěli obnovit bulharský stát. Nejprve v roce 1040 pod velením [[Petr Deljan|Petra Deljana]]{{Citace monografie|titul=A Concise History of Bulgaria|url=https://archive.org/details/concisehistorybu00cram|autor=R. J. Crampton|vydavatel=Cambridge University Press|rok=2005|isbn=9780521616379|strany=[https://archive.org/details/concisehistorybu00cram/page/n45 22]}} a v roce 1072 na příkaz Georgije Vojtěcha.{{Citace monografie|titul=Macedonia and the Macedonians: A History|url=https://archive.org/details/macedoniamacedon0000ross|vydavatel=Hoover Press|rok=2008|isbn=978-0-8179-4882-5|strany=[https://archive.org/details/macedoniamacedon0000ross/page/36 36]–37|autor=Andrew Rossos}} V roce 1081 se Skopje zmocnila [[Normané|normanská]] vojska vedená [[Robert Guiscard|Robertem Guiscardem]] a město zůstalo v jejich rukou až do roku 1088. Skopje byla dále dobyta srbským velkoknížetem [[Vukan]]em v roce 1093 a o čtyři roky později opět Normany. Kvůli epidemiím a nedostatku potravin se však Normané rychle vzdali Byzanci.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.cosmovisions.com/Bohemond.htm|titul=Bohémond (Marc)|autor=Serge Jodra|rok=2006|vydavatel=Imago Mundi|datum přístupu=24 March 2011|jazyk=anglicky}} [495] => [496] => Během 12. a 13. století využili Bulhaři a Srbové úpadku Byzance k vytvoření velkých království, která se rozkládala od Dunaje až k Egejskému moři. [[Kalojan|Ivan I. Kalojan]] přivedl v roce 1203 Skopji zpět pod [[Druhá Bulharská říše|obnovené Bulharsko]],{{Citace monografie|url=https://books.google.com/books?id=p_mazcfdpVIC&pg=PA102|titul=Identities and Allegiances in the Eastern Mediterranean After 1204|vydavatel=Ashgate Publishing|rok=2011|isbn=9781409410980|sestavitel=Judith Herrin|editor2=Guillaume Saint-Guillain|strany=102}}{{Citace monografie|titul=The Late Medieval Balkans: A Critical Survey from the Late Twelfth Century to the Ottoman Conquest|vydavatel=University of Michigan Press|rok=1994|isbn=978-0-472-08260-5|strany=175–184|autor=John Van Antwerp Fine}} dokud jeho synovec Strez nevyhlásil se srbskou pomocí autonomii podél horního Vardaru o pouhých pět let později.{{Citace monografie|titul=Southeastern Europe in the Middle Ages, 500–1250|vydavatel=Cambridge University Press|rok=2006|isbn=978-0-521-81539-0|strany=[https://archive.org/details/southeasterneuro0000curt/page/385 385]|autor=Florin Curta|url=https://archive.org/details/southeasterneuro0000curt/page/385}} V roce 1209 Strez opustil Srby a uznal [[Boril|Borila Bulharského]], s nímž vedl úspěšné společné tažení proti prvnímu mezinárodně uznanému srbskému králi [[Štěpán I. Prvověnčaný|Štěpánu I. Prvověnčanému]]. V letech 1214 až 1230 byla Skopje součástí byzantského nástupnického státu [[Epirský despotát|Epirus]], než ji znovu dobyl [[Ivan Asen II.|Ivan Asen II.]] a Bulharsko ji drželo až do roku 1246, kdy bylo údolí Horního Vardaru opět začleněno do byzantského státu – [[Nikájské císařství|Nikájského císařství]].{{Citace monografie|autor=John Van Antwerp Fine|titul=The Late Medieval Balkans: A Critical Survey from the Late Twelfth Century to the Ottoman Conquest|vydavatel=University of Michigan Press|rok=1994|isbn=978-0-472-08260-5|strany=156|url=https://books.google.com/books?id=LvVbRrH1QBgC&pg=PA156}} Byzantská nadvláda byla nakrátko přerušena v roce 1255 regenty mladého bulharského krále Michala Asena I.{{Citace monografie|autor=John Van Antwerp Fine|titul=The Late Medieval Balkans: A Critical Survey from the Late Twelfth Century to the Ottoman Conquest|vydavatel=University of Michigan Press|rok=1994|isbn=978-0-472-08260-5|strany=159|url=https://books.google.com/books?id=LvVbRrH1QBgC&pg=PA159}} Mezitím v souběžné občanské válce o korunu v [[Veliko Tarnovo|Tarnově]] získal převahu skopský [[bojar]] a vnuk Štěpána I. Prvověnčaného [[Konstantin Tichý]], jenž vládl až do jediného úspěšného rolnického povstání v Evropě, [[Ivajlovo povstání|Ivajlova povstání]], které ho sesadilo. [497] => [498] => V roce 1282 se Skopje zmocnil srbský král [[Štěpán Uroš II. Milutin|Štěpán Milutin]].{{Citace monografie|autor=Valentina Georgieva|autor2=Sasha Konechni|name-list-style=amp|titul=Historical Dictionary of the Republic of Macedonia|vydavatel=Scarecrow Press|rok=1998|isbn=978-0810833364|strany=[https://archive.org/details/historicaldictio0000geor/page/9 9]|url=https://archive.org/details/historicaldictio0000geor/page/9}} Za politické stability vlády [[Nemanjićové|Nemanjićičů]] se osídlení rozšířilo za hradby pevnosti směrem k vrchu Gazi Baba. Byly postaveny kostely, kláštery a trhy a obchodníci z [[Benátky|Benátek]] a [[Dubrovník]]u si otevřeli obchody. Město těžilo ze své polohy v blízkosti evropského, blízkovýchodního i afrického trhu. Ve 14. století se Skopje stala natolik významným městem, že ji král [[Štěpán Dušan]] učinil hlavním městem Srbské říše. V roce 1346 byl ve Skopji korunován „císařem Srbů a Řeků“. Po jeho smrti se srbská říše rozpadla na několik knížectví, která se nedokázala bránit Turkům. Skopji nejprve zdědilo [[Prilepské panství]], které nakonec po bitvě u Marice (1371){{Citace monografie|titul=The Serbs|url=https://archive.org/details/serbsthepeoplese00cirk|publisher=Wiley-Blackwell|rok=2004|isbn=978-0631204718|strany=[https://archive.org/details/serbsthepeoplese00cirk/page/n109 79]|jméno=Sima M. příjmení=Ćirković|jméno2=Vuk|příjmení2=Tošić}} ovládl [[Vuk Branković]], a v roce 1392 se stala součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. [499] => [500] => V roce 1330 se srbský král [[Štěpán Uroš III. Dečanský|Štěpán III. Dečanský]] zmiňuje o [[Albánci|Albáncích]], kteří se nacházeli v oblasti Skopje a pravidelně chodili na jarmark [[Svatý Jiří|svatého Jiří]], který se konal nedaleko města.{{Citace monografie|příjmení=Iseni|jméno=Bashkim|titul=La question nationale en Europe du Sud-Est : genèse, émergence et développement de l'indentité nationale albanaise au Kosovo et en Macédoine|datum vydání=25 January 2008|vydavatel=P. Lang|místo=Bern|isbn=3039113208|strany=77|url=https://www.google.com.au/books/edition/La_question_nationale_en_Europe_du_Sud_E/gAdlqwCm_9sC?hl=en&gbpv=1&dq=La+question+nationale+en+Europe+du+Sud-Est+:+gen%C3%A8se,+%C3%A9mergence+et+d%C3%A9veloppement+de+l%27indentit%C3%A9+nationale+albanaise+au+Kosovo+et+en+Mac%C3%A9doine&printsec=frontcover}} [501] => [502] => === Osmanské období === [503] => Hospodářský život Skopje těžil z polohy uprostřed [[Rumélie]], evropské provincie [[Osmanská říše|Osmanů]]. [[Kamenný most (Skopje)|Kamenný most]], „jeden z nejimpozantnějších kamenných mostů v Jugoslávii“, byl postaven či rekonstruován pod patronací sultána [[Mehmed II.|Mehmeda II.]] v letech 1451–1469.{{Citace monografie|příjmení=Popovski|jméno=Jovan|titul=Macedonia|datum vydání=1969|vydavatel=Turistička štampa|strany=66|url=https://books.google.com/books?id=elk9AAAAMAAJ}} [[Mustafa-pašova mešita (Skopje)| Mešita Mustafy paši]], postavená v roce 1492, má pověst „bezpochyby jedné z nejskvělejších islámských sakrálních staveb na Balkáně“.{{Citace periodika|titul=Mustafa Pasha Mosque|url=http://haemus.org.mk/mustafa-pasha-mosque/|datum přístupu=3 April 2021|vydavatel=HAEMUS : Center for scientific research and promotion of culture|jazyk=anglicky}} Vše však nebylo růžové, neboť „v roce 1535 byly všechny kostely na základě nařízení (osmanského) místodržitele zbořeny“.{{cite encyclopedia|doi=10.1093/gao/9781884446054.article.T079129|entry=Skopje [Lat. Skupi; formerly Turk. Uskup]|encyclopedia=Grove Art Online|year=2003}} Až do 17. století zažívala Skopje dlouhý zlatý věk. Kolem roku 1650 se počet jejích obyvatel pohyboval mezi 30 000 a 60 000 a bylo zde více než 10 000 domů. Spolu s [[Bělehrad]]em a [[Sarajevo|Sarajevem]] byla tehdy jedním z mála velkých měst na území budoucí [[Jugoslávie]]. [[Dubrovník]], který byl rušným přístavem, neměl v té době ani 7000 obyvatel.{{Citace monografie|titul=Yugoslavia as History: Twice there was a Country|autor=John R. Lampe|vydavatel=Cambridge University Press|rok=2000|isbn=9780521774017|strany=34}} Po dobytí Osmanskou říší se počet obyvatel města změnil. Křesťané byli násilně konvertováni k islámu nebo je nahradili [[Turci]] a [[Židé]].{{Citace monografie|autor=Andrew Rossos|titul=Macedonia and the Macedonians: A History|url=https://archive.org/details/macedoniamacedon0000ross|vydavatel=Hoover Press|rok=2008|isbn=978-0-8179-4882-5|strany=[https://archive.org/details/macedoniamacedon0000ross/page/52 52]}} Křesťané ve Skopji byli v té době většinou nekonvertovaní Slované a Albánci, ale také [[Republika Dubrovník|ragusští]] a [[Arméni|arménští]] obchodníci.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ibu.edu.mk/Skopje%20and%20its%20demograhic%20structure.pdf|url archivu=https://web.archive.org/web/20200129002827/http://www.ibu.edu.mk/Skopje%20and%20its%20demograhic%20structure.pdf|url-status=dead|datum archivace=29 January 2020|titul=The City of Skopje and its Demographic Structure in the 19th Century|vydavatel=International Balkan University|autor=Mehmet İnbaşi|jazyk=anglicky}} Osmané drasticky změnili vzhled města. Zřídili bazar s [[karavanseráj]]i, [[Mešita|mešity]] a [[Turecká lázeň|lázně]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.see-heritage-download.org/Ottoman_Monuments_EN.pdf|url archivu=https://web.archive.org/web/20201104181001/http://www.see-heritage-download.org/Ottoman_Monuments_EN.pdf|url-status=dead|datum archivace=4 November 2020|titul=Macedonian Cultural Heritage – Ottoman Monuments|rok=2008|vydavatel=Unesco Venice|name-list-style=amp|autor=Zoran Pavlov M.A.|autor2=Radmila Petkova|datum přístupu=7 October 2012|jazyk=anglicky}} [504] => [505] => Město těžce utrpělo [[Velká turecká válka|velkou tureckou válkou]] na konci 17. století, a pak zažívalo úpadek až do 19. století. V roce 1689 se Skopje, již oslabené epidemií [[Cholera|cholery]], zmocnili [[Habsburkové]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.skopskokale.com.mk/en/turkish.php|titul=Kale in the Turkish period|vydavatel=Archaeological exavations Skopsko Kale|rok=2007|datum přístupu=6 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20120212054253/http://www.skopskokale.com.mk/en/turkish.php|datum archivace=12 February 2012|jazyk=anglicky}} Téhož dne generál Silvio Piccolomini město zapálil, aby epidemii ukončil. Je však možné, že chtěl pomstít škody, které Osmané způsobili ve Vídni [[Bitva u Vídně|v roce 1683]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.novamakedonija.com.mk/NewsDetal.asp?vest=10249102423&id=14&setIzdanie=21819|titul=Денот што го турна Скопје во двовековен мрак|vydavatel=[[Nova Makedonija]]|autor=Ognen Čančareviḱ et Goce Trpkovski|datum přístupu=12 February 2016|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20141219224633/http://www.novamakedonija.com.mk/NewsDetal.asp?vest=10249102423&id=14&setIzdanie=21819|datum archivace=19 December 2014|jazyk=anglicky}} Skopje hořela dva dny, ale sám generál zahynul na mor a jeho armáda bez vůdce byla rozprášena.{{Citace monografie|titul=Encyclopedia of the Jewish Diaspora: Origins, Experiences, and Culture|url=https://archive.org/details/encyclopediajewi00ehrl|autor=Mark Avrum Ehrlich|vydavatel=ABC-CLIO|rok=2009|isbn=978-1851098736|strany=[https://archive.org/details/encyclopediajewi00ehrl/page/n1012 980]}}{{Citace monografie|příjmení=Judah|titul=The Serbs: History, Myth and the Destruction of Yugoslavia|rok=2009|url=https://archive.org/details/serbshistorymyth0000juda_3rdedition|vydavatel=Yale University Press|isbn=978-0-300-15826-7|strany=[https://archive.org/details/serbshistorymyth0000juda_3rdedition/page/n65 46]|datum vydání=2009}} Rakouská přítomnost v Makedonii motivovala slovanská povstání. Nicméně Rakušané do roka zemi opustili a [[Hajduci]], vůdci povstání, je museli následovat při jejich ústupu na sever Balkánu. Někteří z nich byli Osmanskou říší zatčeni, například Petar Karpoš, který byl napíchnut na kůl na kamenném mostě ve Skopji.{{Citace monografie|autor=Andrew Rossos|titul=Macedonia and the Macedonians: A History|url=https://archive.org/details/macedoniamacedon0000ross|vydavatel=Hoover Press|rok=2008|strany=[https://archive.org/details/macedoniamacedon0000ross/page/54 54]|isbn=978-0-8179-4882-5}} [506] => [507] => Po válce byla Skopje v troskách. Většina administrativních budov byla obnovena nebo znovu postavena, ale město zažilo nové epidemie [[mor]]u a cholery a mnoho obyvatel emigrovalo. [[Osmanská říše|Osmanská turecká říše]] jako celek se dostala do recese a politického úpadku. Během 18. století došlo v Makedonii k mnoha povstáním a loupežím, které vedli buď turečtí psanci, [[janičáři]] nebo [[hajduci]].{{Citace monografie|autor=Andrew Rossos|titul=Macedonia and the Macedonians: A History|url=https://archive.org/details/macedoniamacedon0000ross|vydavatel=Hoover Press|rok=2008|strany=[https://archive.org/details/macedoniamacedon0000ross/page/55 55]|isbn=978-0-8179-4882-5}} Odhad provedený francouzskými důstojníky kolem roku 1836 ukázal, že Skopje měla v té době jen asi 10 000 obyvatel. Převyšovala ji dvě další města dnešní Severní Makedonie: [[Bitola]] (40 000 obyvatel) a [[Štip]] (15–⁠20 000 obyvatel).{{Citace monografie|autor=Andrew Rossos|titul=Macedonia and the Macedonians: A History|url=https://archive.org/details/macedoniamacedon0000ross|vydavatel=Hoover Press|rok=2008|isbn=978-0-8179-4882-5|strany=[https://archive.org/details/macedoniamacedon0000ross/page/70 70]}} [508] => [509] => Po roce 1850 se Skopje začala vzpamatovávat z dekád úpadku. V té době město zažívalo pomalý, ale trvalý demografický růst, především díky příchodu slovanských Makedonců z venkova. Podporoval ho také exodus muslimů ze [[Srbsko|Srbska]] a [[Bulharsko|Bulharska]], které v té době získávaly nezávislost. Během [[tanzimat]]ských reforem se v říši objevil [[nacionalismus]] a v roce 1870 byla založena nová bulharská církev a vytvořena její samostatná diecéze, založená spíše na etnické než náboženské identitě.{{Citace monografie|titul=For the Peace from Above: an Orthodox Resource Book on War, Peace and Nationalism|sestavitel=Hildo Bos|editor2=Jim Forest|vydavatel=Syndesmos|rok=1999|strany=52–53}} Slovanské obyvatelstvo skopského biskupství se v roce 1874 drtivou většinou, 91 %, vyslovilo pro připojení k exarchátu a stalo se součástí bulharského milletu.Църква и църковен живот в Македония, Петър Петров, Христо Темелски, Македонски Научен Институт, София, 2003 г., стр. 105. [510] => [511] => Hospodářský růst umožnila výstavba železnice Skopje–[[Soluň]] v roce 1873. Železniční stanice byla postavena jižně od řeky [[Vardar]], což přispělo k přesunu hospodářských aktivit na tuto stranu řeky, která předtím nikdy nebyla urbanizována. Kvůli příchodu obyvatel z venkova se zvýšil podíl křesťanů na městském obyvatelstvu. Někteří z nově příchozích se stali součástí místní elity a pomáhali šířit nacionalistické myšlenky. Skopje bylo jedním z pěti hlavních center [[Vnitřní makedonská revoluční organizace|Vnitřní makedonské revoluční organizace]], která v roce 1903 zorganizovala [[Ilindensko-preobraženské povstání|Ilindenské povstání]]. Její revoluční síť ve skopském regionu však nebyla dobře rozvinutá a vážným problémem byl nedostatek zbraní. Při vypuknutí povstání povstalecké síly vykolejily vojenský vlak.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.promacedonia.org/ilpr1968/ilpr1968_6.html#2|titul=Илинденско-Преображенското въстание 1903–1968 – 6|příjmení=Karloukovski|jméno=Vassil|website=promacedonia.org|jazyk=anglicky}} Ve dnech 3. a 5. srpna napadly osmanskou jednotku střežící most na řece Vardar a svedly bitvu v Klášteře sv. Jovana. V následujících dnech byla skupina pronásledována početnými [[bašibozuk]]y a stáhla se do Bulharska. [512] => [513] => V roce 1877 byla Skopje vybrána jako hlavní město nového Kosovského vilajetu, který zahrnoval dnešní [[Kosovo]], severozápadní Makedonii a sandžak Novi Pazar. V roce 1905 mělo město 32 000 obyvatel, což z něj činilo největší město vilajetu, i když jen těsně následované [[Prizren]]em s 30 000 obyvateli. Německý lingvista Gustav Weigand popsal, že muslimské obyvatelstvo Skopje tvořené „Turky“ nebo Osmany (Osmanli) v pozdním osmanském období byli především Albánci, kteří na veřejnosti mluvili turecky a doma albánsky.{{Cit|příjmení=Hart|jméno=Laurie Kain|titul=Culture, Civilization, and Demarcation at the Northwest Borders of Greece|periodikum=American Ethnologist|ročník=26|číslo=1|datum vydání=February 1999|strany=214|doi=10.1525/ae.1999.26.1.196|jstor=647505}} „Aarbakke notes that Weigand says of Skopje that the “Turks„ are mostly Albanians who speak Turkish in public and Albanian at home, “but should be regarded as Osmanli„ (Aarbakke 1992:10).“ Na počátku 20. století se místní hospodářství zaměřovalo na [[Barvení textilií|barvířství]], [[Tkadlec|tkalcovství]], [[Koželuh|koželužství]], železářství a zpracování vína a mouky. [514] => [515] => Po [[Mladoturecká revoluce|mladoturecké revoluci]] v roce 1908 se v Osmanské říši prosadila demokracie a vzniklo několik politických stran. Některá opatření zavedená [[Mladoturci|mladoturky]], jako například zvýšení daní a zákaz politických stran na etnickém základě, však vyvolala nespokojenost menšin. Albánci se postavili proti nacionalistickému charakteru hnutí a v letech 1910 a 1912 vedli místní povstání. Během posledního z nich se jim podařilo obsadit většinu Kosova a 11. srpna se zmocnili Skopje. Dne 18. srpna povstalci podepsali Üskübskou dohodu, která předpokládala vytvoření autonomní albánské provincie,{{Citace monografie|titul=The Albanians: An Ethnic History from Prehistoric Times to the Present|url=https://archive.org/details/albaniansethnich0000jacq|vydavatel=McFarland|rok=1995|isbn=9780899509327|strany=[https://archive.org/details/albaniansethnich0000jacq/page/272 272]–274|autor=Edwin E. Jacques}} a o den později byli amnestováni.{{Citace monografie|autor=Hugh Poulton|titul=Who are the Macedonians?|vydavatel=C. Hurst & Co. Publishers Ltd|rok=2000|isbn=978-1850655343|strany=109}} [516] => [517] => Soubor:Mustafa Paşa Mosque, Skopje.jpg|alt=mešita s vysokým minaretem| [[Mustafa-pašova mešita (Skopje)|Mešita Mustafy Paši]] z 15. století. [518] => Soubor:Shkup1912.jpg|Skopje po dobytí albánskými revolucionáři v srpnu 1912 po porážce osmanských sil držících město|alt=nádraží, otevřené vagóny plné lidí [519] => Soubor:Ottoman Postcard of Huriet in Skopie2.jpg|alt=dav lidí v ulicí|Bulharská manifestace na podporu [[Mladoturecká revoluce|mladoturecké revoluce]] [520] => Soubor:Sv. Bogorodica Skopje 01.jpg|alt=kolorovaný pohled budovy s menší věžičkou|Chrám Narození Panny Marie, sídlo bulharské pravoslavné skopské diecéze, postavený v 19. století [521] => Soubor:Skopje-couteliers 1919.jpg|Řezníci na [[Starý bazar (Skopje)|Starém bazaru]] kolem roku 1900|alt=tři sedící muži asi uvnitř budovy [522] => [523] => [524] => === Od balkánských válek po současnost === [525] => [[Soubor:PedroIEnUskub11031v.jpg|náhled|[[Petr I. Karađorđević]] na návštěvě Skopje v roce 1914|alt=černobílá fotografie, dva muži v popředí, vzadu asi vojáci]] [526] => Na základě spojenectví uzavřeného v roce 1912 vyhlásily [[Bulharsko]], [[Řecko]] a [[Srbsko]] válku [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. Jejich cílem bylo definitivně vyhnat Osmanskou říši z Evropy. [[První balkánská válka]] začala 8. října 1912 a trvala šest týdnů. Srbové dospěli do Skopje 26. října. Osmanská vojska opustila město den předtím. Během konfliktu [[četnici]], srbské nepravidelné jednotky, srovnali se zemí albánskou část Skopje a zabili mnoho albánských obyvatel města.{{Citace monografie|příjmení=Michailidis|jméno=Iakovos D.|kapitola=Cleansing the Nation: War related Demographic Changes in Macedonia|editor1-last=Boeckh|editor1-first=Katrin|editor2-last=Rutar|editor2-first=Sabine|titul=The Wars of Yesterday: The Balkan Wars and the Emergence of Modern Military Conflict, 1912–13|rok=2018|vydavatel=Berghahn Books|isbn=9781785337758|url=https://books.google.com/books?id=okMtDwAAQBAJ&q=burned|strany=330}} Srbská anexe vedla k exodu 725 muslimských rodin, které město opustily 27. ledna 1913. Téhož roku srbské úřady odhadly počet obyvatel města na 37 000. [527] => [528] => [[Soubor:Centarot_na_Skopje_pred_zemjotresot.jpg|vpravo|náhled|Pohled na centrum Skopje ve 30. letech 20. století|alt=černobílí fotografie vysoké budovy]] [529] => [[Soubor:Nanev_Skopje_1941.jpg|náhled|Bulharský důstojník při pohledu na centrum Skopje, duben 1941|alt=voják na střeše vysoké budovy v centru města]] [530] => V roce 1915, během [[První světová válka|první světové války]], byla srbská Makedonie napadena Bulharskem, které 22. října 1915 obsadilo Skopji. Srbsku, spojenci [[Trojspolek|Trojspolku]], pomáhaly [[Francie]], [[Spojené království|Británie]], [[Řecko]] a [[Itálie]], které tvořily [[Soluňská fronta|makedonskou frontu]]. Po velké spojenecké ofenzivě v roce 1918 dosáhla francouzská východní armáda (Armée française d'Orient) 29. září Skopji a město překvapivě obsadila.{{Citace elektronické monografie|url=http://crbn-mk.courriers.info/IMG/pdf/_Orient_et_campagne_Macedoine.pdf|titul=L'Armée d'Orient et la Macédoine|vydavatel=Basse-Normandie Macédoine, la coopération au service de la gouvernance locale|datum přístupu=25 March 2011|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20100331081809/http://crbn-mk.courriers.info/IMG/pdf/_Orient_et_campagne_Macedoine.pdf|datum archivace=31 March 2010|jazyk=anglicky}} Po skončení světové války se Vardarská Makedonie stala součástí nového [[Království Jugoslávie|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], které se v roce 1929 stalo Jugoslávií. Vládnoucí třída převážně cizího [[Srbové|srbského etnika]] získala kontrolu a zavedla rozsáhlé represe.Rossos, Andrew (2008) ''Macedonia and the Macedonians: A History'' Hoover Institution Press, Stanford, California, [[iarchive:macedoniamacedon0000ross/page/135|page 135]], {{ISBN|978-0-8179-4881-8}} Byla prováděna politika de-bulharizace a asimilace.{{Citace monografie|url=https://books.google.com/books?id=CHlpAAAAMAAJ&q=de%20bulgarisation%201941|titul=Balkans: A Mirror of the New International Order|příjmení2=Saybaşılı|jméno2=Kemâli|datum vydání=1 January 1995|vydavatel=EREN Yayıncılık ve Kitap, cılık|jméno=Günay Göksu|příjmení=Özdoğan|via=Google Books|isbn=9789757622369}} V té době se část mladých místních obyvatel, utlačovaných Srby, snažila najít samostatnou cestu etnického makedonského vývoje.{{Citace monografie|url=https://books.google.com/books?id=bNvbHCUs3tUC&q=macedonian+consciousness+vardar+macedonia+interwar+period&pg=PA229|titul=Politics, Power and the Struggle for Democracy in South-East Europe|jméno=Karen|příjmení=Dawisha|jméno2=Bruce|příjmení2=Parrott|datum vydání=13 June 1997|vydavatel=Cambridge University Press|via=Google Books|isbn=9780521597333}} V roce 1931 byla Skopje v rámci formální decentralizace země jmenována hlavním městem [[Vardarská bánovina|Vardarské bánoviny]]. Až do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zaznamenávala Skopje silný hospodářský růst a počet obyvatel se zvyšoval. V roce 1921 mělo město 41 066 obyvatel, v roce 1931 64 807 obyvatel a v roce 1941 80 000 obyvatel. Přestože se nacházelo v zaostalém regionu, přitahovalo bohaté Srby, kteří zde otevírali podniky a přispívali k modernizaci města.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.eahn.org/wp-content/uploads/2012/05/Newsletter_2010-4_lowres.pdf|titul=eahn Newsletter, number 4/10|vydavatel=European Architectural History Network|rok=2010|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20141215001825/http://www.eahn.org/wp-content/uploads/2012/05/Newsletter_2010-4_lowres.pdf|datum archivace=15 December 2014|jazyk=anglicky}} V roce 1941 měla Skopje 45 továren, což byla polovina průmyslu v celé socialistické Makedonii.{{Citace monografie|titul=Skopje between the past and the future|autor=Ivan Tomovski|vydavatel=Macedonian Review Editions|rok=1978|strany=17}} [531] => [532] => [[Soubor:Skopsko_Kale,_stara.jpg|vlevo|náhled|Národní divadlo a pevnost kolem roku 1920|alt=řeka, na břehu řeky budova divadla, vzadu pevnost]] [533] => V roce 1941, během druhé světové války, byla Jugoslávie napadena [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]. Němci obsadili Skopji 8. dubna a 22. dubna 1941 ji přenechali svým bulharským spojencům. Aby zajistily bulharizaci společnosti, úřady uzavřely srbské školy a kostely a otevřely nové školy a vysokou školu, Univerzitu krále Borise.{{Citace monografie|titul=A Concise History of Bulgaria|url=https://archive.org/details/concisehistorybu00cram|autor=R. J. Crampton|vydavatel=Cambridge University Press|rok=2005|isbn=9780521616379|strany=[https://archive.org/details/concisehistorybu00cram/page/n191 168]}} Všech 4 000 skopských Židů bylo v roce 1943 deportováno do [[Treblinka|Treblinky]], kde téměř všichni zemřeli.{{Citace monografie|titul=The Expulsion of the Jews: Five Hundred Years of Exodus|url=https://archive.org/details/expulsionofjews00stro|autor=Yale Strom|vydavatel=SP Books|rok=1992|isbn=9781561710812|strany=[https://archive.org/details/expulsionofjews00stro/page/47 47]}} Po vyhlášení „Lidové republiky Makedonie“ [[Antifašistické shromáždění pro národní osvobození Makedonie|Antifašistickým shromážděním pro národní osvobození Makedonie]] 2. srpna 1944 zahájily místní partyzánské oddíly rozsáhlou bojovou činnost. [534] => [535] => Skopje byla osvobozeno 13. listopadu 1944 jednotkami [[Bulharská lidová armáda|Bulharské lidové armády]] (Bulharsko přešlo v září na stranu Spojenců) za pomoci [[Jugoslávští partyzáni|jugoslávských partyzánů]] Makedonské národně osvobozenecké armády.{{Citace elektronické monografie|url=http://books.stonebooks.com/wardiary/19441113/|titul=Stone & Stone: War Diary for 13 November 1944|website=stonebooks.com|jazyk=anglicky}}{{Citace monografie|url=https://books.google.com/books?id=HDQn3tJkyUcC&pg=PA560|titul=История на българите|příjmení=Зафиров|jméno=Димитър|datum vydání=1 January 2007|vydavatel=TRUD Publishers|via=Google Books|isbn=9789545287527}}{{Citace monografie|url=https://books.google.com/books?id=EeYhAQAAIAAJ|titul=The SS Hunter Battalions: The Hidden History of the Nazi Resistance Movement 1944–45|příjmení=Biddiscombe|jméno=Alexander Perry|datum vydání=1 January 2006|vydavatel=Tempus|via=Google Books|isbn=9780752439389}}{{Citace elektronické monografie|url=https://books.google.com/books?id=PLoeAAAAMAAJ|titul=Bŭlgaro-I͡U︡goslavski politicheski otnoshenii͡a︡, 1944–1945|příjmení=Daskalov|jméno=Georgi|datum vydání=1 January 1989|vydavatel=Universitetsko izd-vo "Kliment Okhridski"|via=Google Books|jazyk=anglicky}} [536] => [537] => Po druhé světové válce Skopji prospěla politika [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]], která podporovala průmysl a rozvoj makedonských kulturních institucí. Ve Skopji tak vznikla národní knihovna, národní filharmonie, univerzita a Makedonská akademie. Její poválečný vývoj však změnilo [[Zemětřesení ve Skopje 1963|zemětřesení z 26. července 1963]]. Ačkoli bylo relativně slabé, způsobilo ve městě obrovské škody a lze ho přirovnat k zemětřesení v [[Agádír#Historie|Agadiru]] v roce 1960.{{Citace monografie|titul=Earthquake Engineering: Mechanism, Damage Assessment and Structural Design|url=https://archive.org/details/earthquakeengine0000borg|autor=Sidney F. Borg|vydavatel=World Scientific|rok=1988|isbn=9789971504359|strany=[https://archive.org/details/earthquakeengine0000borg/page/77 77]}} Při katastrofě zahynulo 1070 lidí a dalších 3300 bylo zraněno. V troskách bylo zaživa pohřbeno 16 000 lidí a 70 % obyvatel přišlo o střechu nad hlavou. Zničeno bylo mnoho vzdělávacích zařízení, továren a historických budov. [538] => [539] => [[Soubor:US_army_in_Skopje_1963.jpg|náhled|Američtí vojáci ve Skopje po zemětřesení v roce 1963|alt=skupina vojáků u trosek budov]] [540] => [[Soubor:Centar,_Skopje_1000,_Macedonia_(FYROM)_-_panoramio_(151).jpg|alt=|vlevo|náhled|Pomník makedonským partyzánům – osvoboditelům Skopje vedle budovy vlády|alt=velký pomník před budovou]] [541] => Rekonstrukce po zemětřesení byla rychlá. Měla silný psychologický dopad na obyvatelstvo, protože sousedství byla rozdělena a lidé byli přestěhováni do nových domů a budov, kde se neznali. Na rekonstrukci se podílelo mnoho Albánců, někteří z Kosova. Rekonstrukce byla dokončena do roku 1980, i když mnoho plánovaných budov nebylo postaveno, protože byly vyčerpány finanční prostředky. Krajina Skopje se drasticky změnila a město ovládla [[Moderní architektura|modernistická architektura]]. Demografický růst byl po roce 1963 velmi silný a v roce 1981 měla Skopje 408 100 obyvatel.{{Citace monografie|autor=Georges Castellan|rok=2003|titul=La Macédoine : un pays inconnu|isbn=978-2910878245|vydavatel=Ed. Armeline|strany=17}} Po roce 1963 se do Skopje stěhovala venkovská mládež, která se zapojila do procesu obnovy, což vedlo k velkému nárůstu městského makedonského obyvatelstva.{{Citace periodika|příjmení=Thiessen|jméno=Ilka|titul='Leb I Sol'(Bread And Salt): The Meanings of Work in the Changing Society of Macedonia|url=https://is.muni.cz/el/1490/podzim2014/CZS05/re/Thiessen--Meanings-of-Work-Macedonia-AWR-2002.pdf|periodikum=Anthropology of Work Review|ročník=23|číslo=1‐2|rok=2002|strany=10|doi=10.1525/awr.2002.23.1-2.8|jazyk=anglicky}}{{Citace periodika|příjmení=Brown|jméno=Keith S.|titul=Beyond ethnicity: The politics of urban nostalgia in modern Macedonia|url=https://muse.jhu.edu/article/670307/summary|periodikum=Journal of Mediterranean Studies|ročník=11|číslo=2|rok=2001|strany=417–442|jazyk=anglicky}} Ve Skopji se také zvýšil počet albánských obyvatel, protože do města se přistěhovali lidé ze severních vesnic a další přišli z Kosova, aby poskytli pracovní sílu pro rekonstrukci, nebo utekli před zhoršující se politickou situací, zejména v 90. letech 20. století. V osmdesátých a devadesátých letech však zemi postihla inflace a recese a místní ekonomika silně utrpěla. Situace se zlepšila v průběhu prvního desetiletí 21. století díky novým investicím. Bylo obnoveno mnoho památek a projekt [[Skopje 2014]] oživil vzhled centra města. [542] => [543] => == Obyvatelstvo == [544] => {| class="wikitable" style="float:right; margin-left:5px; font-size:90%; text-align:right" [545] => |align=center colspan=3|'''Historie počtu obyvatel'''https://www.stat.gov.mk/Publikacii/knigaXIII.pdfJasna Stefanovska et Janez Koželj (2012). Urban planning and transitional development issues: The case of Skopje, Macedonia. Urbani izziv. p. 94. [546] => |- [547] => !Rok!! Počet obyvatel !! ±% ročně [548] => |- [549] => |1921 || 41 000 || [550] => |- [551] => |1931 || 68 880 || +5,32 % [552] => |- [553] => |1948 || 88 355 || +1,48 % [554] => |- [555] => |1953 || 120 130 || +6,34% [556] => |- [557] => |1961 || 166 870 || +4,19% [558] => |- [559] => |1971 || 314 552 || 6,54 % [560] => |- [561] => |1981 || 448 200 || +3,60 % [562] => |- [563] => |1991 || 444 760 || -0,08 % [564] => |- [565] => |2002 || 506 926 || +1,20 % [566] => |- [567] => |2021 [568] => |526 502 [569] => | +0,20 % [570] => |} [571] => === Demografie === [572] => Podle výsledků posledního platného sčítání lidu z roku 2021 mělo samotné město Skopje 422 540 obyvatel ve své městské části a 526 502 obyvatel v administrativních hranicích, které zahrnují mnoho vesnic a dalších sídel, včetně Dračeva, Bardovců, Kondova, Radišani, Gorno Nerezi atd. Spádová oblast dojíždění za prací pokrývá velkou část země, včetně [[Veles (město)|Velesu]], [[Kumanovo|Kumanova]] a [[Tetovo|Tetova]], a celkem má více než milion obyvatel.{{Citace elektronické monografie|url=http://siteresources.worldbank.org/INTMACEDONIA/Resources/SkopjeTRACEReport.pdf|titul=Improving Energy Sufficiency in Skopje, TRACE Study|vydavatel=World Bank|rok=2012|datum přístupu=25 October 2012|jazyk=anglicky}} [573] => [574] => Ve Skopji žije zhruba čtvrtina obyvatel Severní Makedonie. Druhá nejlidnatější opština [[Kumanovo]] měla v roce 2021 celkem 113 000 obyvatel. [575] => [576] => Před [[Osmansko-habsburské války|osmansko-habsburskými válkami]] a velkým požárem v roce 1698 patřila Skopje k největším městům na Balkáně, počet obyvatel se odhaduje na 30 až 60 tisíc. Po požáru zažilo dlouhé období úpadku a v roce 1836 mělo pouze 10 000 obyvatel. Po roce 1850 však počet obyvatel začal opět stoupat a v roce 1905 dosáhl 32 000 obyvatel. Ve 20. století byla Skopje jedním z nejrychleji rostoucích měst v [[Jugoslávie|Jugoslávii]] a v roce 1971 měla 448 200 obyvatel. Od té doby demografický růst pokračuje.{{Citace monografie|titul=Urban planning and transitional development issues: The case of Skopje, Macedonia|vydavatel=Urbani izziv|rok=2012|strany=94|autor=Jasna Stefanovska et Janez Koželj}} [577] => [578] => === Etnické skupiny === [579] => {| class="wikitable" style="border-spacing: 1px; text-align:center; align:right" [580] => |+Etnické složení ve Skopje (2002 a 2021) [581] => ! [582] => ! colspan="2" |2002 [583] => ! colspan="2" |2021 [584] => |- [585] => !skupiny [586] => !Počet [587] => !% [588] => !Počet [589] => !% [590] => |- [591] => |[[Makedonci]] [592] => |506 926 [593] => |66,7 [594] => |309 107 [595] => |58,7 [596] => |- [597] => |[[Albánci v Severní Makedonii|Albánci]] [598] => |338 358 [599] => |20,4 [600] => |120 293 [601] => |22,9 [602] => |- [603] => |[[Romové]] [604] => |23 475 [605] => |4,6 [606] => |18 498 [607] => |3,5 [608] => |- [609] => |[[Srbové]] [610] => |14 298 [611] => |2,8 [612] => |9 478 [613] => |1,8 [614] => |- [615] => |[[Turci]] [616] => |8 595 [617] => |1,7 [618] => |8,524 [619] => |1,6 [620] => |- [621] => |[[Bosňáci]] [622] => |7 585 [623] => |1,5 [624] => |7 365 [625] => |1,5 [626] => |- [627] => |[[Arumuni]] [628] => |2 557 [629] => |0,5 [630] => |2 778 [631] => |0,5 [632] => |- [633] => |ostatní [634] => |8 167 [635] => |1,6 [636] => |6 284 [637] => |1,2 [638] => |- [639] => |Osoby, o nichž jsou údaje získávány z administrativních zdrojů [640] => | -- [641] => | -- [642] => |44 175 [643] => |8,4 [644] => |- [645] => |'''celkem''' [646] => |'''506 926''' [647] => |'''100''' [648] => |'''526 502''' [649] => |'''100''' [650] => |} [651] => [[Soubor:Ethnic groups in Skopje cs.svg|vlevo|náhled|upright=1.5|Jednotlivé části města podle převažující etnické skupiny|alt=mapa města s převažujícími etniky]] [652] => Skopje, stejně jako celá Severní Makedonie, se vyznačuje velkou etnickou rozmanitostí. Město leží v oblasti, kde se setkávají [[Makedonci]] a [[Albánci v Severní Makedonii|Albánci]], a v průběhu své historie přijímalo Romy, Turky, Židy a Srby. Skopje byla převážně muslimským městem až do 19. století, kdy se zde začalo usazovat velké množství křesťanů. Podle sčítání lidu z roku 2021 byli Makedonci nejpočetnější etnickou skupinou ve Skopje, žilo jich zde 309 107, což představuje 58,7 % obyvatelstva. Následovali Albánci se 120 293 obyvateli (22,9 %), Romové s 18 498 obyvateli (3,5 %), Srbové (9 478 obyvatel), Turci (8 524), Bosňáci (7 365) a [[Arumuni]] (známí také jako „Valaši“, 2 778). Ostatních bylo 6 284 osob, dalších 44 175 bylo osob, o nichž jsou údaje získávány z administrativních zdrojů. [653] => [654] => Makedonci tvoří drtivou většinu obyvatelstva v opštinách [[Opština Aerodrom|Aerodrom]], Centar, Gjorče Petrov, Karpoš a Kisela Voda, které leží jižně od Vardaru.{{harvnb|Ragaru|2008|p=536.}} Většinu tvoří také v opštinách Butel a Gazi Baba, které leží severně od řeky. Albánci tvoří většinu v Čairu, který zhruba odpovídá Starému bazaru, a v Saraji. V Butelu a Gazi Babě tvoří početnou menšinu. V [[Šuto Orizari]] na severním okraji města žijí převážně Romové, následování Albánci. Pokud etnická menšina tvoří alespoň 20 % obyvatel obce, může se její jazyk stát úředním na místní úrovni. V Čairu a Saraji se tedy ve školách a na úřadech používá albánština, v Šuto Orizari romština.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.fes.org.mk/pdf/SVETOMIR%20SKARIC%20-%20OHRID%20AGREEMENT%20AND%20MINORITY%20COMMUNITIES.pdf|titul=Ohrid Agreement and Minority Communities in Macedonia|vydavatel=Friedrich Ebert Stiftung in Macedonia|autor=Svetomir Skaric|datum přístupu=29 March 2012|url archivu=https://web.archive.org/web/20101226145850/http://www.fes.org.mk/pdf/SVETOMIR%20SKARIC%20-%20OHRID%20AGREEMENT%20AND%20MINORITY%20COMMUNITIES.pdf|datum archivace=26 December 2010|url-status=dead|jazyk=anglicky}} Posledně jmenovaná obec je jedinou obcí na světě, kde je romština úředním jazykem. [655] => [656] => Vztahy mezi dvěma největšími skupinami, Makedonci a Albánci, jsou někdy složité, stejně jako ve zbytku země. Každá skupina se navzájem toleruje, ale mají tendenci se sobě vyhýbat a žijí v něčem, co se může jevit jako dva paralelní světy.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.balcanicaucaso.org/eng/Regions-and-countries/Macedonia/Skopje-the-carsija-of-the-Albanians-85910|titul=Skopje, the čaršija of the Albanians|datum vydání=12 January 2011|vydavatel=Osservatorio Balcani e Caucaso|autor=Marjola Rukaj|datum přístupu=26 October 2012|jazyk=anglicky}} Jak Makedonci, tak Albánci se považují za původní obyvatele Skopje a ti druhé za nově příchozí.{{harvnb|Ragaru|2008|p=535.}}{{Citace periodika|příjmení=Neofotistos|jméno=Vasiliki P.|titul=Postsocialism, Social Value, and Identity Politics among Albanians in Macedonia|url=https://archive.org/details/sim_slavic-review_winter-2010_69_4/page/893|periodikum=Slavic Review|ročník=69|číslo=4|rok=2010|strany=893|jstor=27896141|doi=10.1017/S003767790000989X|s2cid=165104213|jazyk=anglicky}}{{Citace periodika|příjmení=Stefoska|jméno=Irena|příjmení2=Stojanov|jméno2=Darko|titul=A tale in stone and bronze: old/new strategies for political mobilization in the Republic of Macedonia|url=https://www.cambridge.org/core/services/aop-cambridge-core/content/view/29F560037E1931D083C10F7B56D96893/S0090599200032141a.pdf/tale_in_stone_and_bronze_oldnew_strategies_for_political_mobilization_in_the_republic_of_macedonia.pdf|periodikum=Nationalities Papers|ročník=45|číslo=3|rok=2017|strany=363|doi=10.1080/00905992.2017.1308346|s2cid=157988163|doi-access=free|jazyk=anglicky}} Romská menšina je podle svého pohledu velmi znevýhodněná. Její přesná velikost není známa, protože mnoho makedonských Romů se hlásí k jiným etnickým skupinám nebo se prostě vyhýbá sčítání lidu. I když jsou však oficiální údaje podhodnocené, Skopje je městem s největší romskou populací na světě. [657] => [658] => === Náboženství === [659] => [[Soubor:Presveta_Bogordica_od_Skopje_4.JPG|náhled|Kostel Narození Panny Marie|alt=interiér kostela, velké lustry, bílé zdi, vzadu ikony]] [660] => Náboženská příslušnost je různorodá: Makedonci, Srbové a Aromuni jsou převážně pravoslavní, většina z nich se hlásí k [[Makedonská pravoslavná církev|Makedonské pravoslavné církvi]]; Turci jsou téměř výhradně [[muslim]]ové; Albánci jsou převážně muslimové, i když ve Skopji žije také početná [[Katolická církev|římskokatolická]] albánská menšina, v níž se narodila [[Matka Tereza]]; Romové představují směs (téměř ve stejném počtu) muslimského a [[Pravoslaví|pravoslavného]] náboženského dědictví.{{Citace monografie|autor=Hugh Poulton|titul=Who are the Macedonians?|vydavatel=C. Hurst & Co. Publishers Ltd|rok=2000|isbn=978-1850655343|strany=130}} [661] => [662] => Podle sčítání lidu z roku 2002 (poslední, které uvádí tyto údaje podle obcí) se 68,5 % obyvatel Skopje hlásilo k východní pravoslavné církvi, zatímco 28,6 % k [[islám]]u. Ve městě žila také katolická (0,5 %) a [[Protestantismus|protestantská]] (0,04 %) menšina.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.stat.gov.mk/Publikacii/knigaX.pdf|titul=Census|rok=2002|vydavatel=State Statistical Office of the Republic of Macedonia|datum přístupu=26 October 2012|jazyk=anglicky}} Katolíkům slouží latinské [[Diecéze Skopje|biskupství ve Skopji]], kterému přísluší také [[Makedonská řeckokatolická církev|Byzantský katolický apoštolský exarchát Makedonie]]. [663] => [664] => Až do druhé světové války žila ve Skopji významná [[Židé|židovská]] menšina, která pocházela především ze španělských [[Sefardští Židé|Sefardů]], kteří unikli inkvizici. V roce 1939 čítala komunita 2 424 členů (což představovalo asi 3 % obyvatel města), většina z nich však byla deportována a zabita [[Nacismus|nacisty]]. Po válce se většina přeživších usadila v [[Izrael]]i.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.europeanjewishfund.org/index.php?/communities/macedonia/|titul=Jewish Community in Macedonia|vydavatel=European Jewish Fund|datum přístupu=28 February 2011|jazyk=anglicky}} Dnes má město asi 200 židovských obyvatel (asi 0,04 % obyvatelstva). [665] => [666] => Vzhledem k 520 let staré osmanské minulosti a skutečnosti, že mnoho dnešních obyvatel jsou muslimové, má Skopje více mešit než kostelů. Náboženské komunity si často stěžují na nedostatek infrastruktury a často se staví nové modlitebny.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.novamakedonija.com.mk/NewsDetal.asp?vest=92612947288&id=14&setIzdanie=22689|url archivu=https://web.archive.org/web/20131228024309/http://www.novamakedonija.com.mk/NewsDetal.asp?vest=92612947288&id=14&setIzdanie=22689|url-status=dead|datum archivace=28 December 2013|titul=Во Скопје има 27 џамии и 15 цркви|datum vydání=26 September 2012|vydavatel=Nova Makedonija|autor=Sanja Jancevska|datum přístupu=26 October 2012|jazyk=anglicky}} Skopje je sídlem mnoha makedonských náboženských organizací, například [[Makedonská pravoslavná církev|Makedonské pravoslavné církve]] a Islámského náboženského svazu Makedonie. Nachází se zde pravoslavná katedrála a seminář, několik [[Medresa|medres]], římskokatolická katedrála a synagoga.{{Citace elektronické monografie|url=http://mcms.powweb.com/MSM/eng/pdf/adresar-na-verski-zaednici-ENGL.pdf|titul=Address Book of the Religious Communities|vydavatel=Macedonian Centre for International Cooperation|datum přístupu=26 October 2012|jazyk=anglicky}} [667] => [668] => === Zdravotnictví === [669] => Ve Skopji je několik státních i soukromých nemocnic a specializovaných zdravotnických zařízení, například nemocnice Filipa II, psychiatrická nemocnice, dvě porodnice, gerontologická nemocnice a ústavy pro respirační a oční choroby.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.iph.mk/images/stories/PDF%20statistika/IZVESTAJ%202011.pdf|titul=Здрабјето и здравствената заштита на населенето во Република Македонија|rok=2011|vydavatel=Public Health Institute of the Republic of Macedonia|datum přístupu=18 November 2012|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20210308221635/http://www.iph.mk/images/stories/PDF%20statistika/IZVESTAJ%202011.pdf|datum archivace=2021-03-08|nedostupné=ano}} V roce 2019 připadal ve Skopji jeden lékař na 212 obyvatele, což je více než celostátní poměr (jeden lékař na 321 obyvatele). Poměr lékařů specialistů byl také vyšší než ve zbytku země. Poměr nemocničních lůžek, lékárníků a zubařů byl však ve Skopji nižší. Obyvatelé Skopje se těší lepší zdravotní úrovni než ostatní Makedonci. V roce 2019 byla úmrtnost ve Skopji na úrovni 9,7 ‰ a na celostátní úrovni 9,8 ‰. Kojenecká úmrtnost byla ve Skopji 6,1 ‰ a v celé Severní Makedonii 5,6 ‰.{{Citace elektronické monografie [670] => | titul = HEALTH MAP OF REPUBLIC OF NORTH MACEDONIA 2019 I PART STATUS IN REPUBLIC OF NORTH MACEDONIA [671] => | url = http://iph.mk/wp-content/uploads/2021/03/ZK-EN-I-del-2019.pdf [672] => | vydavatel = institute for public health of the Republic of North Macedonia [673] => | místo = Skopje [674] => | datum vydání = 2020 [675] => | datum přístupu = 2022-02-22 [676] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220222163827/http://iph.mk/wp-content/uploads/2021/03/ZK-EN-I-del-2019.pdf [677] => | datum archivace = 2022-02-22 [678] => | nedostupné = ano [679] => }} [680] => [[Soubor:НУБСК-Поглед.jpg|náhled|Národní a univerzitní knihovna svatého Klimenta Ochridského|alt=prosklenná moderní budova, vpředu keře]] [681] => [682] => === Vzdělání === [683] => Obyvatelé Skopje jsou obecně vzdělanější než zbytek země. Například 16 % Skopjanů vystudovalo vysokou školu na rozdíl od 10 % ve zbytku země. Počet lidí s úplným nedostatkem vzdělání nebo těch, kteří získali částečné vzdělání, je ve Skopji nižší a činí 9 % ve srovnání s provinčním průměrem 17 %. Celkem 80 % makedonských občanů s titulem [[Ph.D.]] má bydliště ve Skopji.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.skopje.gov.mk/en/images/File/Strategijata%20za%20LER%20na%20angliski.pdf|titul=Strategy for Local Economic Development of the City of Skopje for the period 2006 – 2009|rok=2006|vydavatel=City of Skopje|datum přístupu=12 July 2010|url archivu=https://web.archive.org/web/20100414235529/http://www.skopje.gov.mk/en/images/File/Strategijata%20za%20LER%20na%20angliski.pdf|datum archivace=14 April 2010|url-status=dead|jazyk=anglicky}} [684] => [685] => Ve Skopji je 23 středních škol;{{Citace elektronického periodika [686] => | titul = Средни училишта [687] => | periodikum = skopje.gov.mk [688] => | url = https://skopje.gov.mk/mk/skopje/sredni-ucilista/ [689] => | datum přístupu = 2022-02-22 [690] => }} 13 z nich fungují jako všeobecná gymnázia. Ve městě sídlí také několik vysokých škol, z nichž nejvýznamnější je [[Univerzita ve Skopje|Univerzita svatých Cyrila a Metoděje Skopje]], založená v roce 1949. Univerzita má 23 fakult, 10 výzkumných center, a navštěvuje ji přibližně 30 000 studentů (rok 2022).{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ukim.edu.mk/en_content.php?meni=10&glavno=10|titul=Ss. Cyril and Methodius University in Skopje|vydavatel=Ss. Cyril and Methodius University of Skopje|rok=2022|datum přístupu=2022-02-22|jazyk=anglicky}} Po vyhlášení nezávislosti země v roce 1991 vzniklo několik soukromých vysokých škol. Největšími soukromými univerzitami ve Skopji jsou Evropská univerzita se 7 fakultami{{Citace elektronické monografie|url=http://www.eurm.edu.mk/faculties.html|titul=Faculties|rok=2009|vydavatel=European University|datum přístupu=18 November 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20130318232150/http://www.eurm.edu.mk/faculties.html|datum archivace=18 March 2013|jazyk=anglicky}} a Univerzita FON (Американски универзитет на Европа-ФОН) s 8 fakultami.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.fon.edu.mk/?ln=en|titul=FON University|vydavatel=FON University|rok=2012|datum přístupu=2022-02-22|jazyk=anglicky}} [691] => [692] => {| class="wikitable" [693] => ! Rok !! [[Makedonci]] !! [[Albánci]] !! [[Turci]] !! [[Romové]] !! Vlachové !! [[Srbové]] !! [[Bosňáci]] !! Ostatní !! Celkem [694] => |- [695] => | 1948 || 51819 || 5209 || 13928 || 5796 || 665 || 5872 || || 4365 || 87654 [696] => |- [697] => | 1953 || 74486 || 3166 || 22562 || 7829 || 438 || 8650 || || 5012 || 122143 [698] => |- [699] => | 1961 || 109709 || 11151 || || 10135 || || 12550 || || 21984 || 165529 [700] => |- [701] => | 1971 || 215578 || 28705 || || 16164 || || 17422 || || 35111 || 312980 [702] => |- [703] => | 1981 || 281796 || 46880 || 13534 || 22947 || 1247 || 18021 || || 23718 || 411143 [704] => |- [705] => | 1991 || 308616 || 11899 || 8900 || 24201 || 1741 || 17172 || || 23234 || 395763 [706] => |- [707] => | 1994 || 309683 || 59728 || 9201 || 19800 || 2096 || 15771 || || 13684 || 429964 [708] => |- [709] => | 2002 || 332778 || 71483 || 8549 || 23202 || 2546 || 14251 || 6465 || 7983 || 467257 [710] => |} [711] => [712] => == Veřejná správa a politika == [713] => [714] => === Stav === [715] => [[Soubor:MKD_muni_nonn(Skopje).png|náhled|Velké Skopje mezi obcemi Severní Makedonie|alt=schematická mapa Skopje v rámci celé Makedonie]] [716] => Jako hlavní a největší město Severní Makedonie má Skopje zvláštní postavení dané zákonem. Poslední revize jejího statusu byla provedena v roce 2004. Od té doby je město Skopje rozděleno na 10 opštin, které mají stejně jako všechny obce v zemi zastupitelstvo a starostu. Obce se zabývají pouze záležitostmi specifickými pro jejich území a město Skopje se zabývá záležitostmi, které se týkají všech obcí nebo které nelze rozdělit mezi dvě nebo více obcí.{{Citace elektronické monografie|url=http://lgi.osi.hu/cimg/0/1/3/4/3/Skopje_s_final.doc|titul=The City of Skopje, Case Study in the Project Financing Metropolitan Cities in Transitional Countries|autor=Aleksandra Maksimovska Veljanovski|vydavatel=[[Open Society Institute]], Local Government and Public Service Reform Initiative, Budapest|rok=2008|datum přístupu=13 October 2012|jazyk=anglicky}}{{dead link|date=July 2017|bot=InternetArchiveBot|fix-attempted=yes}} [717] => [718] => Město Skopje je součástí [[Skopský region|statistického regionu Skopje]], který nemá žádnou politickou ani správní moc. [719] => [720] => === Vedení === [721] => Městské zastupitelstvo se skládá ze 45 členů, jejichž funkční období je čtyřleté. Zabývá se především rozpočtem, globální orientací a vztahy mezi městem a vládou. Existuje několik komisí, které se zabývají specifičtějšími tématy, jako je urbanismus, finance, životní prostředí místního rozvoje.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.skopje.gov.mk/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=601|url archivu=https://web.archive.org/web/20130730023325/http://www.skopje.gov.mk/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=601|url-status=dead|datum archivace=30 July 2013|titul=Совет на Град Скопје, Мандат 2013–2017|rok=2013|vydavatel=City of Skopje|datum přístupu=4 July 2013|jazyk=anglicky}} [722] => [723] => Po komunálních volbách v roce 2021 je složení městského zastupitelstva následující: [724] => {| class="wikitable" [725] => !'''Strana''' [726] => !'''Místa''' [727] => | rowspan="10" |[[Soubor:2021 Skopje City Council Election.svg|My Parliament2323|alt=rozdělení mandátů po volbách 2021]] [728] => |- [729] => |[[VMRO-DPMNE]] [730] => |18 [731] => |- style="text-align:center;" [732] => | style="text-align:left;" |[[Socijaldemokratski Sojuz na Makedonija|SDSM]] [733] => |12 [734] => |- style="text-align:center;" [735] => | style="text-align:left;" |DUI [736] => |5 [737] => |- style="text-align:center;" [738] => | style="text-align:left;" |Levice [739] => |4 [740] => |- style="text-align:center;" [741] => | style="text-align:left;" |LDP/DOM [742] => |2 [743] => |- style="text-align:center;" [744] => | style="text-align:left;" |Zelení [745] => |2 [746] => |- [747] => |'''Celkem''' [748] => | style="text-align:center;" |'''45''' [749] => |} [750] => Starosta je volen členy zastupitelstva. Od roku 2021 je starostkou nezávislá [[Danela Arsovska]]. Starosta Skopje je volen každé čtyři roky. Zastupuje město a může předkládat návrhy zastupitelstvu, řídí správní orgány a jejich úředníky.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.skopje.gov.mk/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=70|url archivu=https://web.archive.org/web/20070927220722/http://www.skopje.gov.mk/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=70|url-status=dead|datum archivace=27 September 2007|titul=Competencies of the mayor|rok=2009|vydavatel=City of Skopje|datum přístupu=15 March 2011|jazyk=anglicky}} [751] => [752] => === Opštiny === [753] => Skopje byla poprvé rozdělena na správní jednotky v roce 1945, ale první [[Občina (územní jednotka)|opštiny]] vznikly až v roce 1976. Bylo jich pět: [[Opština Centar (Skopje)|Centar]], Čair, Karpoš, Gazi Baba a [[Kisela Voda (Skopje)|Kisela Voda]]. Po vyhlášení nezávislosti [[Severní Makedonie|Republiky Makedonie]] byla moc centralizována a opštiny ztratily velkou část svých pravomocí. Zákon z roku 1996 je obnovil a vytvořil dvě nové opštiny: [[Opština Gjorče Petrov|Gjorče Petrov]] a [[Šuto Orizari]]. Po povstání mezi albánskými povstalci a makedonskými silami v roce 2001 byl v roce 2004 přijat nový zákon o začlenění opštiny Saraj do města Skopje. Saraj je obydlena převážně Albánci a od té doby představují Albánci více než 20 % obyvatel města. Albánština se tak stala druhým úředním jazykem městské správy, což byl jeden z požadavků albánských povstalců. V témže roce se opština [[Opština Aerodrom|Aerodrom]] oddělila od opštiny Kisela Voda a opština [[Opština Butel|Butel]] od opštiny Čair. [754] => [755] => Opštiny spravuje 23členné zastupitelstvo volené každé čtyři roky. Mají také starostu a několik odborů (školství, kultura, finance...). Tyto odbory řídí především starosta.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.opstinacentar.gov.mk/administracija.aspx|titul=Administration|vydavatel=Centar Municipality|datum přístupu=15 March 2011|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20110307064559/http://www.opstinacentar.gov.mk/administracija.aspx|datum archivace=7 March 2011|jazyk=anglicky}} [756] => {| [757] => | [758] => {| class="sortable wikitable" [759] => ! style="background: #efefef; border-bottom: 2px solid gray;" |Název [760] => ! style="background: #efefef; border-bottom: 2px solid gray;" |Plocha [761] => (km2){{Citace elektronické monografie|url=http://drisla.mk/wp-content/uploads/2011/05/Drisla-Landfill-Project-Feasibiity-Study.pdf|titul=Drisla Landfill Feasibility Study, Volume 1 of 2 – Main Findings – Final Report|rok=2011|vydavatel=Mott MacDonald Ltd|datum přístupu=24 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20131226212124/http://drisla.mk/wp-content/uploads/2011/05/Drisla-Landfill-Project-Feasibiity-Study.pdf|datum archivace=26 December 2013|jazyk=anglicky}} [762] => ! style="background: #efefef; border-bottom: 2px solid gray;" |Počet obyvatel [763] => 2002 [764] => ! style="background: #efefef; border-bottom: 2px solid gray;" |Počet obyvatel [765] => odhad 2011{{Citace elektronické monografie|url=http://www.stat.gov.mk/Publikacii/2.4.12.08.pdf|titul=Estimations of the Population by Sex and Age, by Municipalities and by Statistical Regions, 30.06. 2011 and 31.12. 2011, 2011|vydavatel=State Statistical Office of the Republic of Macedonia|rok=2012|datum přístupu=15 October 2012|jazyk=anglicky}}Sčítání lidu v roce 2011 bylo zrušeno v důsledku odstoupení její komise kvůli nesrovnalostem. [766] => |- [767] => |[[Opština Aerodrom|Aerodrom]] [768] => |20 [769] => |72 009 [770] => |– [771] => |- [772] => |[[Opština Butel|Butel]] [773] => |54,79 [774] => |36 144 [775] => |– [776] => |- [777] => |[[Opština Centar (Skopje)|Centar]] [778] => |7,52 [779] => |45 412 [780] => |– [781] => |- [782] => |[[Čair]] [783] => |3,52 [784] => |64 773 [785] => |– [786] => |- [787] => |[[Gazi Baba]] [788] => |110,86 [789] => |72 617 [790] => |75 893 [791] => |- [792] => |[[Opština Gjorče Petrov|Gjorče Petrov]] [793] => |66,93 [794] => |41 634 [795] => |41 915 [796] => |- [797] => |[[Karpoš]] [798] => |35,21 [799] => |59 666 [800] => |60 363 [801] => |- [802] => |[[Kisela Voda (Skopje)|Kisela Voda]] [803] => |34,24 [804] => |57 236 [805] => |– [806] => |- [807] => |[[Saraj (Skopje)|Saraj]] [808] => |229,06 [809] => |35 408 [810] => |38 884 [811] => |- [812] => |[[Šuto Orizari]] [813] => |7,48 [814] => |22 017 [815] => |– [816] => |- style="background: #E9E9E9;" [817] => |'''Město Skopje''' [818] => | style="background: #E9E9E9;" |571,46 [819] => | style="background: #E9E9E9;" |506 926 [820] => | style="background: #E9E9E9;" |533 847 [821] => |} [822] => |[[Soubor:Skopje_administrative_division_numbered1.png|vpravo|alt=schematická mapa městských opštin]] [823] => | [824] => # [[Soubor:Coat_of_arms_of_Centar_Municipality,_Macedonia.svg|28x28pixelů|alt=znak opštiny]] [[Opština Centar (Skopje)|Centar]] (''Центар'') [825] => # [[Soubor:Coat_of_arms_of_Gazi_Baba_Municipality.svg|22x22pixelů|alt=znak opštiny]] Gazi Baba (''Гази Баба'') [826] => # [[Soubor:Coat_of_arms_of_Aerodrom_Municipality,_2012-present.svg|34x34pixelů|alt=znak opštiny]] [[Opština Aerodrom|Aerodrom]] (''Аеродром'') [827] => # [[Soubor:Coat_of_arms_of_Čair_Municipality.svg|20x20pixelů|alt=znak opštiny]] Čair (''Чаир'') [828] => # [[Soubor:Coat_of_arms_of_Kisela_Voda_Municipality_(2015).svg|26x26pixelů|alt=znak opštiny]] [[Kisela Voda (Skopje)|Kisela Voda]] (''Кисела Вода'') [829] => # [[Soubor:Coat_of_arms_of_Butel_Municipality.svg|25x25pixelů|alt=znak opštiny]] [[Opština Butel|Butel]] (''Бутел'') [830] => # [[Soubor:Coat_of_arms_of_Šuto_Orizari_Municipality.svg|23x23pixelů|alt=znak opštiny]] [[Šuto Orizari]] (''Шуто Оризари'') [831] => # [[Soubor:Coat_of_arms_of_Karpoš_Municipality.svg|23x23pixelů|alt=znak opštiny]] Karpoš (''Карпош'') [832] => # [[Soubor:Coat_of_arms_of_Ǵorče_Petrov_Municipality.svg|25x25pixelů|alt=znak opštiny]] [[Opština Gjorče Petrov|Gjorče Petrov]] (''Ѓорче Петров'') [833] => # [[Soubor:Coat_of_arms_of_Saraj_Municipality.svg|20x20pixelů|alt=znak opštiny]] Saraj (''Сарај'') [834] => |} [835] => [836] => === Vlajka a znak === [837] => [[Soubor:Coat_of_arms_of_Skopje.svg|náhled|upright=0.5|Znak Skopje|alt=znak města]] [838] => Vlajka Skopje{{Citace elektronické monografie|url=http://www.skopje.gov.mk/EN/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=34|titul=City symbols|vydavatel=skopje.gov.mk|autor=Град Скопје|datum přístupu=16 July 2010|url archivu=https://web.archive.org/web/20140929172138/http://www.skopje.gov.mk/EN/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=34|datum archivace=29 September 2014|url-status=dead|jazyk=anglicky}} je červený prapor v poměru 1:2 se zlatým znakem města umístěným v levém horním rohu. Je buď svislá, nebo vodorovná, ale jako první se začala používat svislá verze.{{Citace elektronické monografie|autor=Flagspot|url=http://flagspot.net/flags/mk-skop.html|titul=Skopje (Capital city, Macedonia)|vydavatel=flagspot.net|datum přístupu=16 July 2010|jazyk=anglicky}} [839] => [840] => Znak města byl přijat v 50. letech 20. století. Je na něm zobrazen [[Kamenný most (Skopje)|Kamenný most]] s řekou Vardar, pevnost [[Kale (Skopje)|Kale]] a zasněžené vrcholky [[Šar planina|Šar planiny]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.skopje.gov.mk/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=35|titul=City of Skopje|datum přístupu=25 December 2012|url archivu=https://web.archive.org/web/20121129224528/http://www.skopje.gov.mk/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=35|datum archivace=29 November 2012|url-status=dead|jazyk=anglicky}} [841] => [842] => === Soudnictví a bezpečnost === [843] => [[Soubor:Modern_Building_in_Skopje.jpg|náhled|Nejvyšší soud|alt=moderní prosklenná budova ]] [844] => Ve Skopji jsou dva soudy prvního stupně, z nichž jeden je příslušný pouze pro město Skopje,{{Citace elektronického periodika [845] => | titul = Основен Суд Скопје 2 [846] => | periodikum = archive.wikiwix.com [847] => | url = https://archive.wikiwix.com/cache/index2.php?url=http://www.osskopje2.mk/Opsti_podatoci.aspx [848] => | datum přístupu = 2022-02-22 [849] => }} zatímco druhý je příslušný i pro sousední obce [[Opština Čučer-Sandevo|Čučer-Sandevo]], [[Opština Sopiště|Sopište]], [[Opština Studeničani|Studeničani]], Zelenikovo, Petrovec, Ilinden a [[Opština Aračinovo|Aračinovo]].{{Citace elektronické monografie [850] => | titul = Основниот кривичен суд Скопје [851] => | url = http://www.sud.mk/wps/portal/osskopje1/sud/!ut/p/z1/hY4xC8IwFIR_S4eO5j2w1OgWQQvqpILxLdJKTAtpU9Jo8N8bcRKU3nZ338EBgQTqykejS9_YrjTRnym_5EWWId_ijh_2SxQrnPHjXGCxRjiNARRr_CPx3tMYsgHSxlafN6KrplwDOXVTTjl2dzGuve-HRYophhCYtlYbxa62TfHXpLaDB_lNQt9KnFD1DCJJXpELPs4!/dz/d5/L2dBISEvZ0FBIS9nQSEh/ [852] => | datum přístupu = 2022-02-22 [853] => | jazyk = mk [854] => }} Ve městě působí také odvolací soud, správní soud a Nejvyšší soud. Ten je soudem poslední instance a neměl by být zaměňován s Ústavním soudem Republiky Severní Makedonie, který je odpovědný za zajištění souladu zákonů s ústavou. Skopje má dvě věznice, jedna se nachází na severu města v [[Šuto Orizari]], druhá ve vesnici Idrizovo v obci Gazi Baba. První z nich pojme 634 vězňů a druhá je největší v Makedonii, pojme 1510 vězňů, má i oddělení pro ženy.{{Citace elektronického periodika [855] => | titul = convert [856] => | periodikum = archive.wikiwix.com [857] => | url = https://archive.wikiwix.com/cache/index2.php?url=http://www.pravda.gov.mk/documents/brosura1_eng.pdf/index.html#federation=archive.wikiwix.com [858] => | datum přístupu = 2022-02-22 [859] => }} [860] => [861] => Mezi hlavní problémy města patří korupce, zejména na katastru nemovitostí a na stavebním trhu, a výskyt mnoha kapsářů, zejména v centru města. Kapsáři někdy využívají děti, aby se vyhnuli dohledu svých obětí, a někteří kapsáři jsou nezletilí.{{Citace elektronického periodika [862] => | titul = [France-Diplomatie-Ministère des Affaires étrangères et européennes] Macédoine (ARYM) [863] => | periodikum = archive.wikiwix.com [864] => | url = https://archive.wikiwix.com/cache/index2.php?url=http://www.diplomatie.gouv.fr/fr/conseils-aux-voyageurs_909/pays_12191/arym-ancienne-republique-yougoslave-macedoine_12282/index.html [865] => | datum přístupu = 2022-02-22 [866] => }} Míra kriminality v Makedonii je kvůli chudobě a korupci velmi vysoká.{{Citace elektronického periodika [867] => | titul = Comparative Criminology {{!}} Europe - F.Y.R.O. Macedonia [868] => | periodikum = archive.wikiwix.com [869] => | url = https://archive.wikiwix.com/cache/index2.php?url=http://www-rohan.sdsu.edu/faculty/rwinslow/europe/FYRO_macedonia.html [870] => | datum přístupu = 2022-02-22 [871] => }} [872] => [873] => Město má také problém s toulavými psy. Je jich údajně 25 000 až 32 000 a někdy se stávají nebezpečnými, zejména v létě, kdy nemohou najít vodu k pití. Jejich přítomnost ve skupinách v parcích a ulicích často odrazuje chodce, zejména děti a starší lidi. Jejich počet je obtížné odhadnout, protože se často pohybují mezi městem a okolními vesnicemi. Pro řešení tohoto problému město provozuje program na jejich odchytu a zabavení; v roce 2010 bylo odchyceno 3400 psů a 700 jich bylo utraceno. Tento program a podmínky, v nichž jsou psi drženi, však kritizují organizace na ochranu zvířat.{{Citace elektronického periodika [874] => | titul = https://sitel.com.mk/dnevnik/makedonija/kuchinjata-skitnici-seriozna-zakana-vo-skopje [875] => | periodikum = Сител Телевизија [876] => | url = https://sitel.com.mk/dnevnik/makedonija/kuchinjata-skitnici-seriozna-zakana-vo-skopje [877] => | jazyk = mk [878] => | datum přístupu = 2022-02-22 [879] => }} [880] => [881] => == Hospodářství == [882] => [883] => === Ekonomický význam === [884] => [[Soubor:Skopje_X9.JPG|náhled|Menší obchodní čtvrť|alt=dvě moderní prosklenné budovy, vepředu stavba chodníků]] [885] => Skopje je na evropské úrovni středně velkým městem. Jako hlavní a největší město Severní Makedonie soustřeďuje Skopje velký podíl národního hospodářství. [[Skopský region|Statistický region Skopje]], který zahrnuje město Skopje a některé sousední obce, vytváří 43 % [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP) Severní Makedonie (číslo za rok 2020). Regionální HDP na obyvatele je na úrovni 142 % severomakedonského HDP na obyvatele, asi (za rok 2020).{{Citace elektronického periodika [886] => | titul = State Statistical Office - News release: Gross domestic product and gross fixed capital formation, by region ,2020 [887] => | periodikum = www.stat.gov.mk [888] => | url = https://www.stat.gov.mk/PrikaziSoopstenie_en.aspx?rbrtxt=36 [889] => | datum přístupu = 2022-02-22 [890] => }} Tato hodnota je však nižší než v sousední [[Sofie|Sofii]] (10 106 USD),{{Citace elektronické monografie|url=http://lmlegalservices.com/blog/archives/825|titul=Bulgaria – Regional Differences|rok=2012|vydavatel=LM Legal Services|datum přístupu=14 October 2012|jazyk=anglicky}} [[Sarajevo|Sarajevu]] (10 048 USD){{Citace elektronické monografie|url=http://siteresources.worldbank.org/ECAEXT/Resources/258598-1279117170185/7247167-1279119399516/7247361-1279119430793/sarajevo.pdf|titul=Resouyrce data|datum vydání=21 May 2010|website=siteresources.worldbank.org|jazyk=anglicky}} nebo [[Bělehrad]]ě (7 983 USD),{{Citace monografie|titul=Serbia on the Road to Eu Accession: Consequences for Agricultural Policy and the Agri-Food Chain|url=https://archive.org/details/serbiaonroadtoeu00berk|autor=Siemen Van Berkum et Natalija Bogdanov|vydavatel=CABI|rok=2012|isbn=9781780641454|strany=[https://archive.org/details/serbiaonroadtoeu00berk/page/n48 40]}} ale vyšší než v [[Tirana|Tiraně]] (4 126 USD).{{Citace elektronické monografie|url=http://www.top-channel.tv/english/artikull.php?id=2632|titul=Albanian economy concentrated in Tirana|vydavatel=Top Channel|rok=2011|datum přístupu=14 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20131016020348/http://www.top-channel.tv/english/artikull.php?id=2632|datum archivace=16 October 2013|jazyk=anglicky}} [891] => [892] => Vzhledem k tomu, že v zemi neexistují jiná velká města, a kvůli politické a ekonomické centralizaci pracuje v hlavním městě velké množství Makedonců žijících mimo Skopji. Dynamika města také podporuje odliv obyvatel z venkova, a to nejen ze Severní Makedonie, ale také z [[Kosovo|Kosova]], [[Albánie]] a jižního [[Srbsko|Srbska]].{{Citace elektronické monografie|url=http://hrcak.srce.hr/file/80214|titul=The Quality of Life and Regional Development in FYR Macedonia|rok=2010|vydavatel=Hrčak, Portal znanstvenih časopisa Republike Hrvatske|autor=William Bartlett|autor2=Hristina Cipusheva|autor3=Marjan Nikolov|autor4=Miroljub Shukarov|datum přístupu=19 March 2012|jazyk=anglicky}} [893] => [894] => === Společnosti a činnosti === [895] => V roce 2009 bylo ve Skopji 26 056 firem, ale pouze 145 z nich bylo velkých. Velká většina z nich je buď malých (12 017), nebo velmi malých (13 625).{{Citace elektronické monografie|url=http://www.stat.gov.mk/PXWeb2007bazi/Dialog/Saveshow.asp|titul=Firms by size and municipality|rok=2009|vydavatel=State Statistical Office of the Republic of Macedonia|datum přístupu=4 March 2011|jazyk=anglicky}}{{dead link|date=June 2016|bot=medic}} Velký podíl firem se zabývá obchodem se zbožím (9758), 3839 se specializuje na obchod a nemovitosti a 2849 jsou výrobci.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.stat.gov.mk/PXWeb2007bazi/Dialog/Saveshow.asp|titul=Firms by activity sector|vydavatel=State Statistical Office of the Republic of Macedonia|datum přístupu=4 March 2011|jazyk=anglicky}}{{dead link|date=June 2016|bot=medic}} Přestože je jich málo, velké firmy se na místní produkci mimo finančnictví podílejí 51 %. [896] => [897] => [[Soubor:Skopje_X132.JPG|vlevo|náhled|Tabáková továrna Imperial Tobacco|alt=letecký pohled na velkou továrnu]] [898] => Průmyslu města dominuje [[potravinářství]], [[textilní průmysl]], [[polygrafie]] a [[Metalurgie|zpracování kovů]]. V roce 2012 tvořil 30 % HDP města. Většina průmyslových oblastí se nachází v opštině Gazi Baba, na hlavních trasách a železničních tratích do Bělehradu a [[Soluň|Soluně]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.gazibaba.gov.mk/profil-na-opstinata.html|titul=За Гаѕи Баба|rok=2010|vydavatel=Gazi Baba municipality|datum přístupu=14 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20120904101934/http://www.gazibaba.gov.mk/profil-na-opstinata.html|datum archivace=4 September 2012|jazyk=anglicky}} Za zmínku stojí ocelárny [[ArcelorMittal]] a Makstil a také skopský pivovar. Další zóny se nacházejí mezi Aerodromem a Kisela Vodou, podél železnice do Řecka. Do těchto zón patří Alkaloid Skopje (léčiva), Rade Končar (elektrické dodávky), Imperial Tobacco (tabák) a Ohis (hnojiva). Existují také dvě [[Speciální ekonomická zóna|speciální ekonomické zóny]], a to kolem letiště a rafinerie Okta. Ty přilákaly několik zahraničních společností, například [[Johnson Controls]], Johnson Matthey a [[Van Hool]].{{Citace elektronické monografie|url=http://fez.gov.mk/interactive-map.html|titul=TIDZ Skopje 1|vydavatel=Directorate for Technological Industrial Development Zones|datum přístupu=14 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20121024003817/http://fez.gov.mk/interactive-map.html|datum archivace=24 October 2012|jazyk=anglicky}} [899] => [900] => Jako finanční hlavní město země je Skopje sídlem makedonské burzy cenných papírů, Národní banky a většiny severomakedonských bankovních, pojišťovacích a telekomunikačních společností, například Makedonski Telekom, Komercijalna banka Skopje a Stopanska Banka. Sektor služeb vytváří 60 % HDP města. [901] => [902] => [[Soubor:Zeleno_pazarce_-_Flickr_-_ImogenX_(9).jpg|náhled|Zelen Pazar („zeleninový trh“)|alt=zeleninovýá trh, v popředí prodavač se zeleninou]] [903] => Kromě mnoha malých tradičních obchodů má Skopje dva velké trhy, „Zelen Pazar“ (zelený trh) a „Bit Pazar“ (bleší trh). Oba jsou považovány za místní instituce. Od 70. let 20. století se však maloobchod do značné míry modernizoval a ve Skopji je nyní mnoho supermarketů a nákupních center. Největší z nich, Skopje City Mall, bylo otevřeno v roce 2012. Zahrnuje hypermarket Carrefour, 130 obchodů a kino a zaměstnává 2 000 lidí.{{Citace elektronické monografie|url=http://finchannel.com/Main_News/Banks/117152_Macedonian_shoppers_set_for_retail_revolution_with_EBRD_support/|titul=Macedonian shoppers set for retail revolution with EBRD support|vydavatel=The Financial|rok=2012|datum přístupu=14 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20121006072101/http://finchannel.com/Main_News/Banks/117152_Macedonian_shoppers_set_for_retail_revolution_with_EBRD_support/|datum archivace=6 October 2012|jazyk=anglicky}} [904] => [[Soubor:Vero_Center.jpg|náhled|Obchodní centrum ve Skopje|alt=občerstevní v obchodním domě]] [905] => [906] => === Zaměstnanost === [907] => Celkem 51 % aktivních obyvatel Skopje je zaměstnáno v malých firmách. V sektoru služeb pracuje 52 % obyvatel, v průmyslu 34 % a zbytek je zaměstnán především v administrativě. [908] => [909] => Míra nezaměstnanosti ve statistickém regionu Skopje v roce 2009 činila 27 %, což je o tři procentní body méně než v celostátním měřítku (30 %). Sousední [[Položský region]] měl podobnou míru, ale méně postiženým regionem byl [[Jihozápadní region (Severní Makedonie)|Jihozápadní region]] s 22 %.{{Citace monografie|titul=The Quality of Life and Regional Development in FYR Macedonia|vydavatel=Croatian Economic Survey|rok=2010|strany=121–162|autor=William Bartlett|autor2=Hristina Cipusheva|autor3=Marjan Nikolov|autor4=Miroljub Shukarov}} Nezaměstnanost ve Skopji postihuje především muže, kteří představují 56 % uchazečů o zaměstnání, osoby ve věku 25 až 44 let (45 % uchazečů o zaměstnání) a osoby bez kvalifikace (43 %). Nezaměstnanost se týká také [[Romové|Romů]], kteří představují 4,63 % obyvatel města, ale postihuje 70 % aktivního obyvatelstva v obci. [910] => [911] => Průměrná čistá měsíční mzda ve Skopji činila v říjnu 2010 400 €, což představovalo 120 % celostátní hodnoty.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.mkd.mk/35313/makedonija/prosek-bruto-plata-makedonija-skopje/|titul=Скопска просечна бруто плата 593 евра, 20 отсто над државниот просек|rok=2012|vydavatel=MKD.mk|datum přístupu=15 October 2012|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20120820132923/http://www.mkd.mk/35313/makedonija/prosek-bruto-plata-makedonija-skopje/|datum archivace=2012-08-20|nedostupné=ano}} Průměrná mzda ve Skopji byla tehdy nižší než v Sarajevu (522 €),{{Citace elektronické monografie|url=http://www.fzs.ba/BiltenKanton/BiltenK0415.pdf|titul=MJESEČNI STATISTIČKI PREGLED FEDERACIJE BOSNE I HERCEGOVINE PO KANTONIMA|datum přístupu=2 June 2015|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20151106165018/https://www.fzs.ba/BiltenKanton/BiltenK0415.pdf|datum archivace=6 November 2015|jazyk=anglicky}} Sofii (436 €){{Citace elektronické monografie|url=http://www.sofia.bg/en/display.asp?ime=today|titul=Sofia in figures – 2010|datum přístupu=15 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20121004121251/http://sofia.bg/en/display.asp?ime=today|datum archivace=4 October 2012|jazyk=anglicky}} a Bělehradě (440 €).{{Citace elektronické monografie|url=http://www.b92.net/biz/vesti/srbija.php?yyyy=2011&mm=04&dd=27&nav_id=508518|titul=Plata 353 evra, u Beogradu 440 evra|vydavatel=B92|rok=2011|datum přístupu=15 October 2011|jazyk=anglicky}} [912] => [913] => === Turistika === [914] => Většina obyvatelstva je zaměstnána ve službách, jistý význam mezi nimi má i rostoucí sektor [[turistika|turistiky]]. Z hlediska atraktivity města pro zahraniční návštěvníky je Skopje jasným cílem jako hlavní město republiky, kde se nachází mezinárodní letiště a kam směřuje většina dopravních tahů. Konkuruje mu však [[Ochridské jezero]], které je oblíbené jak v regionu, tak i v zahraničí. [915] => [916] => Turistický potenciál Skopje se rozvíjel již v dobách existence Jugoslávie, byť městu konkurovalo mnohem atraktivnější pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]] a řada dalších lokalit. V roce [[1984]] Skopje navštívilo 130 000 zahraničních turistů. [917] => [918] => V roce [[2009]] město navštívilo 110 000 turistů, o dva roky později to bylo již 130 tisíc lidí. Značnou propagaci pro město zajistil projekt [[Skopje 2014]], v rámci něhož bylo přebudováno centrum metropole, zřízena nová muzea a mosty přes řeku Vardar. V roce [[2013]] hlavní město navštívilo více lidí než [[Ochrid]]. V roce [[2014]] bylo ve Skopje zaznamenáno 240 000 přenocování. Diskutabilní projekt přestavby středu města nakonec přinesl své ovoce co do růstu počtu turistů, neboť v roce [[2017]] zaznamenalo město meziroční nárůst počtu návštěvníků ve výši 16,6 %.{{Citace periodika [919] => | příjmení = Mateswaran [920] => | jméno = Yamuna [921] => | titul = Notes from Skopje [922] => | periodikum = The Hindu [923] => | datum vydání = 2019-08-24 [924] => | issn = 0971-751X [925] => | jazyk = en-IN [926] => | url = https://www.thehindu.com/life-and-style/travel/notes-from-skopje/article29232017.ece [927] => | datum přístupu = 2021-03-13 [928] => }} [929] => [930] => == Doprava == [931] => [932] => === Hlavní propojení === [933] => [[Soubor:E65_Skopje_Northern_Bypass_1.jpg|náhled|Obchvat Skopje|alt=široká silnice mimo město]] [934] => Skopje leží v blízkosti tří dalších hlavních měst: [[Priština|Prištiny]] (87 km), [[Tirana|Tirany]] (291 km) a [[Sofie]] (245 km). [[Soluň]] je vzdálena 233 km jihovýchodně a [[Bělehrad]] 433 km na sever.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.seedcenter.gr/rimed/texts/Published%20Reports-Final/WP3-Published%20report%2015.pdf|titul=Comparative Swot Analysis of the Four Metropolitan Regions, Transportation, Interaction, Relations and Networks among Skopje, Sofia, Tirana, and Thessaloniki|vydavatel=University of Thessaly|datum přístupu=24 October 2012|url archivu=https://web.archive.org/web/20100119233709/http://www.seedcenter.gr/rimed/texts/Published%20Reports-Final/WP3-Published%20report%2015.pdf|datum archivace=19 January 2010|url-status=dead|jazyk=anglicky}} Skopje se také nachází na křižovatce dvou [[Panevropské koridory|panevropských koridorů]]: Koridor X, který vede mezi [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Řecko|Řeckem]], a koridor VIII, který vede od [[Jaderské moře|Jaderského moře]] v Albánii k [[Černé moře|Černému moři]] v Bulharsku. Koridor X spojuje Skopje se Soluní, Bělehradem a západní Evropou, zatímco koridor VIII s Tiranou a Sofií. [935] => [936] => Koridor X místně odpovídá dálnici M-1 (E75), která je nejdelší dálnicí v Severní Makedonii. Odpovídá také železnici [[Tabanovce]]-[[Gevgelija]]. Méně rozvinutý koridor VIII odpovídá dálnici M-4 a železnici [[Kičevo]]-Beljakovce. Skopje neleží zcela na X. koridoru a silnice M-1 neprochází územím města. Křižovatka mezi M-1 a M-4 se totiž nachází asi 20 km východně, poblíž letiště. Ačkoli je Skopje geograficky blízko ostatním velkým zahraničním městům, pohyb osob a zboží není optimální, zejména vůči Albánii. Důvodem je především špatná infrastruktura. V důsledku toho 61,8 % Skopjanů nikdy nebylo v Tiraně, zatímco pouze 6,7 % nikdy nebylo v Soluni a 0 % v Sofii. Dále 26 % Soluňanů, 33 % Sofijců a 37 % Tiraňanů nikdy nebylo ve Skopji. [937] => [938] => První dálnice byly postaveny v období [[Jugoslávie]], kdy bylo Skopje spojeno [[Dálnice Bratrství a jednoty|dálnicí Bratrství a jednoty]] s tehdy jugoslávským hlavním městem Bělehradem na severu a řeckou hranicí na jihu. [939] => [940] => === Železniční a autobusová nádraží === [941] => [[Soubor:Skopje_Train_Station_from_Mount_Vodno.JPG|náhled|Hlavní nádraží při pohledu z hory Vodno|alt=výškový pohled na budovu hlavního železničního nádraží a blízké okolí]] [942] => Skopje je hlavní železniční křižovatkou země. Hlavní železniční nádraží ve Skopje obsluhují mezinárodní tratě Bělehrad-Soluň (v roce 2022 nejezdí spoje ze Severní Makedonie do Soluně) a Skopje-[[Priština]].{{Citace elektronické monografie|url=http://mztransportad.com.mk/dokumenti/RED%20NA%20VOZENJE%20DZEPEN%202011-2012.pdf|titul=Возен ред 2011–2012|vydavatel=Makedonski Železnici|datum přístupu=24 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20121018225259/http://www.mztransportad.com.mk/dokumenti/RED%20NA%20VOZENJE%20DZEPEN%202011-2012.pdf|datum archivace=18 October 2012|jazyk=anglicky}} Po dokončení projektu železničního koridoru VIII, které je v současnosti plánováno na rok 2030, má být město spojeno také s Tiranou a Sofií.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.mzi.mk/news-info.php?id=45&&cat=3|titul=Проекти предвидени за реализација во 2012 г|rok=2012|vydavatel=Makedonski Železnici|datum přístupu=25 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20140808093138/http://www.mzi.mk/news-info.php?id=45&&cat=3|datum archivace=8 August 2014|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.wbif-ipf.eu/?p=1629|titul=Prime Minister Nikola Gruevski kicks off reconstruction work on railway Corridor 8|vydavatel=Western Balkans Investment Framework|datum přístupu=10 December 2014|datum archivace=14 December 2014|url archivu=https://web.archive.org/web/20141214221850/http://www.wbif-ipf.eu/?p=1629|url-status=dead|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie|příjmení=Petrushevska|jméno=Dragana|datum vydání=Oct 20, 2021|titul=Bulgaria, Albania, N. Macedonia pledge to finish Corridor VIII by 2030|url=https://seenews.com/news/bulgaria-albania-n-macedonia-pledge-to-finish-corridor-viii-by-2030-758055|url-status=live|datum přístupu=Jan 19, 2022|website=SeeNews|jazyk=anglicky}} Denní vlaky spojují Skopje také s dalšími městy Severní Makedonie, jako jsou [[Kumanovo]], [[Kičevo]], [[Štip]], [[Bitola]] nebo Veles. [943] => [944] => Skopje má několik menších železničních stanic, město však nemá vlastní železniční síť, a tak jsou obsluhovány pouze meziměstskými nebo mezinárodními linkami. Na železnici spojující hlavní nádraží s Bělehradem a Soluní se nacházejí stanice Dračevo a Dolno Lisičevo, na železnici do Kičeva pak stanice Skopje-sever, Gjorče Petrov a Saraj. Několik dalších stanic je pouze nákladních.{{Citace elektronické monografie|url=http://bankwatch.org/documents/AnnexII_Macedonian_rail_case_study.pdf|titul=Macedonian Rails – a potential that must be seized|vydavatel=Bankwatch|datum přístupu=25 October 2012|datum archivace=4 October 2013|url archivu=https://web.archive.org/web/20131004232408/http://bankwatch.org/documents/AnnexII_Macedonian_rail_case_study.pdf|url-status=dead|jazyk=anglicky}} [945] => [946] => Autobusové nádraží ve Skopje bylo otevřeno v roce 2005 a je postaveno přímo pod hlavním nádražím. Za den může přijmout 450 autobusů.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.sas.com.mk/selectedarticle.aspx?cid=1058&l=34|titul=SAS историјат|rok=2012|vydavatel=Skopje Bus Station|datum přístupu=25 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20121028073207/http://www.sas.com.mk/selectedarticle.aspx?cid=1058&l=34|datum archivace=28 October 2012|jazyk=anglicky}} Autobusové spoje zajíždějí do více destinací než vlakové spoje a spojují Skopje s mnoha domácími i zahraničními destinacemi včetně [[Istanbul]]u, [[Sofie]], [[Praha|Prahy]], [[Hamburk]]u a [[Stockholm]]u..{{Citace elektronické monografie|url=http://www.sas.com.mk/schedule.aspx?cid=1055&l=34|titul=Возен ред|rok=2012|vydavatel=Skopje Bus Station|datum přístupu=25 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20121027024303/http://www.sas.com.mk/schedule.aspx?cid=1055&l=34|datum archivace=27 October 2012|jazyk=anglicky}} [947] => [948] => Skopje je rovněž hlavní železniční křižovatkou země. Jsou odsud vedeny tratě [[Železniční trať Skopje–Kičevo|do Kičeva]] na západě země; [[Železniční trať Kosovo Polje – Skopje|do Kosova]], [[Železniční trať Skopje – Veles|do Velesu]] a dále na jih do [[Řecko|Řecka]] a na sever [[Železniční trať Niš – Skopje|do Srbska]] ([[Niš]]). [949] => [950] => === Veřejná doprava === [951] => [[Soubor:Yutong_City_Master_(SK_9734-AC)_JSP_(1).jpg|náhled|Červený patrový autobus Yutong City Master ve Skopje|alt=červený patrový autobus]] [952] => Skopje má autobusovou síť spravovanou městem, kterou provozují tři společnosti. Nejstarší a největší je JSP Skopje, veřejná společnost založená v roce 1948. JSP ztratila monopol na veřejnou dopravu v roce 1990 a několik linek získaly dvě nové společnosti, Sloboda Prevoz a Mak Ekspres. Většina sítě je však stále v rukou JSP, která provozuje 67 z 80 linek. Pouze 24 linek je městských, ostatní obsluhují lokality v okolí města.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.transport-research.info/Upload/Documents/201203/20120321_103401_38196_City%20Implementation%20Reportx.pdf|titul=City Implementation report|vydavatel=Transpower|rok=2010|datum přístupu=25 October 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20131226045923/http://www.transport-research.info/Upload/Documents/201203/20120321_103401_38196_City%20Implementation%20Reportx.pdf|datum archivace=26 December 2013|jazyk=anglicky}} Mnoho vozidel JSP jsou červené dvoupatrové autobusy Yutong City Master, které vyrobil čínský výrobce autobusů Yutong a které mají připomínat klasické britské autobusy [[AEC Routemaster]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.balkaninsight.com/en/article/skopje-prepares-for-double-decker-busses|titul=Skopje prepares for Double-Decker Buses|autor=Sinisa Jakov Marusic|vydavatel=BalkanInsight|rok=2011|datum přístupu=24 October 2012|jazyk=anglicky}} [953] => [954] => Obnova tramvajové sítě se ve Skopje plánuje již dlouho a poprvé byla tato myšlenka navržena v 80. letech 20. století. Projekt se stal reálným v roce 2006, kdy starosta Trifun Kostovski zadal vypracování studie proveditelnosti. První trať byla plánována na rok 2019,{{Citace elektronické monografie|url=http://www.balkaninsight.com/en/article/macedonian-capital-readies-for-long-awaited-trams|titul=Macedonia Capital Readies for Long-Awaited Trams|autor=Sinisa Jakov Marusic|vydavatel=BalkanInsight|rok=2012|datum přístupu=24 October 2012|jazyk=anglicky}} v roce 2022 ještě stále nefunguje. [955] => [956] => V červnu 2014 zahájila provoz nová síť malých autobusů, která nemá nahradit, ale snížit počet velkých autobusů v centru města. [957] => [958] => Na vrchol Vodno vede kabinková [[lanová dráha]]. [959] => [960] => === Letiště === [961] => Letiště bylo postaveno v roce 1928. První komerční lety ve Skopje byly zahájeny v roce 1929, kdy jugoslávský dopravce Aeroput zavedl linku spojující město s hlavním městem Bělehradem.[http://www.europeanairlines.no/drustvo-za-vazdusni-saobracaj-a-d-aeroput-1927-1948/ Drustvo za Vazdusni Saobracaj A D – Aeroput (1927–1948)] at europeanairlines.no O rok později byla linka prodloužena do řecké Soluně a v roce 1933 dále prodloužena do řeckého hlavního města Atén. V roce 1935 Aeroput spojil Skopje s Bitolou a Nišem, a provozoval také delší mezinárodní linku spojující Vídeň a Soluň přes Záhřeb, Bělehrad a Skopje. Po druhé světové válce Aeroput nahradila společnost JAT Yugoslav Airlines, která až do rozpadu Jugoslávie na počátku 90. let 20. století spojovala Skopje s řadou vnitrostátních i mezinárodních destinací. [962] => [963] => V současnosti se [[Letiště Skopje|mezinárodní letiště Skopje]] nachází v Petrovci, asi 20 km východně od města. Od roku 2008 ho spravuje turecký TAV Airports Holding a ročně může odbavit až čtyři miliony cestujících.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.tavhavalimanlari.com.tr/en-EN/Pages/Announcements.aspx?aID=87|titul=TAV Airports puts the New Skopje Airport into service|rok=2011|vydavatel=TAV Airports|datum přístupu=25 October 2012|url archivu=https://web.archive.org/web/20131226111850/http://www.tavhavalimanlari.com.tr/en-EN/Pages/Announcements.aspx?aID=87|datum archivace=26 December 2013|url-status=dead|jazyk=anglicky}} Od roku 2008 roční provoz neustále roste a v roce 2019 dosáhl 2,4 milionu cestujících.{{Citace elektronické monografie [964] => | příjmení = link [965] => | jméno = Get [966] => | příjmení2 = Facebook [967] => | příjmení3 = Twitter [968] => | titul = EX-YU airport race 2019 [969] => | url = https://www.exyuaviation.com/2020/01/ex-yu-airport-race-2019.html [970] => | datum přístupu = 2022-02-23 [971] => }}
[972] => [973] => Soubor:Skopje, R. of Macedonia ( Modern Bus station ), Скопје-Скопље, Р. Македонија - panoramio.jpg|Autobusová zastávka ve Skopje|alt=prosklenná autobusová zastávka [974] => Soubor:Skopski dvospraten (5).JPG|Městské autobusy na místním autobusovém nádraží|alt=dva červené autobusy na nádraží [975] => Soubor:Skopje bus station 04.jpg|Odjezdová tabule na autobusovém nádraží|alt=Odjezdová tabule na autobusovém nádraží [976] => Soubor:Skopje train station by jcornelius 16.jpg|Příměstský vlak na hlavním nádraží|alt=vlak na nádraží, posprejovaný [977] => Soubor:23.04.10 Gjorche Petrov 712.107 (5821485025).jpg|Příměstský vlak ve stanici Ǵorče Petrov|alt=vlak na zanedbaném nádraží [978] => Soubor:Skopje Sudska palata.jpg|Městský autobus u soudního paláce|alt=kloubový autobus ve městě [979] => Soubor:Skopje Transport Center.jpg|[[Skopje (nádraží)|Hlavní nádrazí]]|alt=široká ulice, vzadu hlavní nádraží [980] => [981] =>
[982] => [983] => == Kultura a pamětihodnosti == [984] => === Kulturní instituce === [985] => [[Soubor:Skopje,_Daut_Pasuv_hamam_(turecke_lazne)_ve_Skopji,_bila_budova_v.jpg|náhled|Makedonská opera a balet|alt=uprostřed moderní bílá budova]] [986] => Ve Skopje sídlí největší kulturní instituce v zemi, jako je [[Národní a univerzitní knihovna Svatého Klimenta Ochridského]], [[Makedonská akademie věd a umění]], Národní divadlo, Národní filharmonie a Makedonská opera a balet. Mezi místní instituce patří Knihovna bratří Miladinovů, která uchovává více než milion dokumentů, Kulturní informační centrum, které pořádá festivaly, výstavy a koncerty, a Dům kultury Kočo Račina, který se věnuje současnému umění a mladým talentům.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.skopje.gov.mk/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=31|url archivu=https://web.archive.org/web/20071031031413/http://www.skopje.gov.mk/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=31|url-status=dead|datum archivace=31 October 2007|titul=Културни институции|rok=2009|vydavatel=City of Skopje|datum přístupu=22 November 2012|jazyk=anglicky}} [987] => [988] => Ve Skopje funguje také několik zahraničních kulturních center, například [[Goethe-Institut]],{{Citace elektronické monografie|url=http://www.goethe.de/ins/mk/sko/deindex.htm|titul=Goethe Institut Skopje|rok=2011|vydavatel=Goethe Institut|datum přístupu=8 March 2011|jazyk=anglicky}} British Council,{{Citace elektronické monografie|url=http://www.britishcouncil.org/new/articles/maps/#Macedonia|titul=Locations|vydavatel=British Council|datum přístupu=8 March 2011|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20110326180749/http://www.britishcouncil.org/new/articles/maps/|datum archivace=26 March 2011|jazyk=anglicky}} [[Alliance française]]{{Citace elektronické monografie|url=http://www.fondation-alliancefr.org/spip.php?rubrique228|titul=États généraux d'Europe|rok=2010|vydavatel=Alliance française|datum přístupu=8 March 2011|jazyk=anglicky}}{{dead link|date=June 2016|bot=medic}} a American Corner.{{Citace elektronické monografie|url=http://macedonia.usembassy.gov/american-corner-skopje.html|titul=American Corner Skopje|vydavatel=Embassy of the United States in Macedonia|datum přístupu=29 January 2013|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20130216121015/http://macedonia.usembassy.gov/american-corner-skopje.html|datum archivace=16 February 2013|jazyk=anglicky}} [989] => [990] => Město má několik divadel a koncertních sálů. [[Univerzální sál (Skopje)|Univerzální sál]] s kapacitou 1570 míst byl postaven v roce 1966 a je využíván pro koncerty, módní přehlídky a kongresy. Metropolis Arena, určená pro velké koncerty, má 3546 míst. Mezi další velké sály patří Makedonská opera a balet (800 míst), Národní divadlo (724 míst) a Činoherní divadlo (333 míst).{{Citace elektronické monografie|url=http://seebiz.net.mk/?ItemID=349D09B35BB23D44A4D1C1F31C673D1C|titul=Саеми|vydavatel=SEEbiz|datum přístupu=22 November 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20140428173634/http://seebiz.net.mk/?ItemID=349D09B35BB23D44A4D1C1F31C673D1C|datum archivace=28 April 2014|jazyk=anglicky}} Existují i další menší sály, například Albánské divadlo a Divadlo mládeže. Ve výstavbě je turecké divadlo a Filharmonický sál.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.novamakedonija.com.mk/NewsDetal.asp?vest=62812915547&id=16&setIzdanie=22616|titul=Македонската филхармонија конечно доби сала, ама сувенир!|rok=2012|vydavatel=Nova Makedonija|autor=Vesna Damcevska|datum přístupu=22 November 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20141219221619/http://www.novamakedonija.com.mk/NewsDetal.asp?vest=62812915547&id=16&setIzdanie=22616|datum archivace=19 December 2014|jazyk=anglicky}}{{Citace elektronické monografie|url=http://www.novamakedonija.com.mk/NewsDetal.asp?vest=6711714403&id=16&setIzdanie=22299|titul=Новиот турски театар во август, на спорно земјиште|rok=2011|vydavatel=Nova Makedonija|autor=Vesna Damcevska|datum přístupu=22 November 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20141219214605/http://www.novamakedonija.com.mk/NewsDetal.asp?vest=6711714403&id=16&setIzdanie=22299|datum archivace=19 December 2014|jazyk=anglicky}} [991] => [992] => === Muzea === [993] => [[Soubor:Museum_of_the_Macedonian_Struggle.jpg|náhled|Muzeum makedonského boje|alt=vysoká socha muže, za ní velká bílá budova]] [994] => Největším muzeem ve Skopji je [[Muzeum Republiky Severní Makedonie]], které podrobně popisuje historii země. Zvláště bohaté jsou jeho sbírky [[Ikona|ikon]] a [[lapidárium]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.musmk.org.mk/en/2008-06-11-22-36-46.html|titul=Introduction|vydavatel=Museum of Macedonia|datum přístupu=8 March 2011|jazyk=anglicky|url archivu=https://web.archive.org/web/20110129051203/http://www.musmk.org.mk/en/2008-06-11-22-36-46.html|datum archivace=2011-01-29|nedostupné=ano}} Makedonské archeologické muzeum, otevřené v roce 2014, uchovává jednu z nejlepších sbírek archeologických nálezů v Severní Makedonii, které pocházejí z období od pravěku až po osmanské období. Makedonská národní galerie vystavuje ve dvou bývalých [[Turecká lázeň|tureckých lázních]] Starého bazaru (mj. [[Daut-pašův hamam]]) obrazy ze 14. až 20. století. Muzeum současného umění bylo vybudováno po zemětřesení v roce 1963 díky mezinárodní pomoci. Jeho sbírky zahrnují makedonské i zahraniční umění a jsou v nich díla [[Fernand Léger|Fernanda Légera]], [[André Masson]]a, [[Pablo Picasso|Pabla Picassa]], [[Hans Hartung|Hanse Hartunga]], [[Victor Vasarely|Victora Vasarelyho]], [[Alexander Calder|Alexandra Caldera]], [[Pierre Soulages|Pierra Soulagese]], Alberta Burriho a [[Christo a Jeanne-Claude|Christa]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.msuskopje.org.mk/|titul=Home|vydavatel=Contemporary Art Museum of Macedonia|datum přístupu=8 March 2011|url archivu=https://web.archive.org/web/20110907003922/http://www.msuskopje.org.mk/|datum archivace=7 September 2011|url-status=dead|jazyk=anglicky}} [995] => [996] => [[Městské muzeum ve Skopje|Městské muzeum ve Skopji]] se nachází ve zbytcích starého nádraží, zničeného zemětřesením v roce 1963. Je věnováno místní historii a má čtyři oddělení: archeologické, etnologické, historické a uměleckohistorické.{{Citace elektronické monografie|url=http://travel2macedonia.com.mk/tourist-attraction/skopje-city-museum|titul=Skopje City Museum|vydavatel=Travel 2 Macedonia|datum přístupu=8 March 2011|jazyk=anglicky}} Pamětní dům Matky Terezy byl postaven v roce 2009 na místě kostela, v němž byla světice pokřtěna.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.memorialhouseofmotherteresa.org/the-museum/introduction#|titul=Introduction|rok=2011|vydavatel=Memorial House of Mother Teresa|datum přístupu=8 March 2011|jazyk=anglicky}}{{dead link|date=June 2016|bot=medic}} [[Muzeum makedonského boje]] je věnováno moderním národním dějinám a boji Makedonců za nezávislost. Makedonské přírodovědné muzeum vystavuje asi 4000 exponátů,{{Citace elektronické monografie|url=http://members.vienna.at/shrew/skopje-museum.html|titul=Macedonian Museum of Natural History|rok=1998|vydavatel=The Second International Congress on "Biodiversity, Ecological Aspects and Conservation of the Balkan Fauna"|datum přístupu=8 March 2011|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20110309050632/http://members.vienna.at/shrew/skopje-museum.html|datum archivace=9 March 2011|jazyk=anglicky}} zatímco ve skopské zoologické zahradě o rozloze 12 ha žije 300 zvířat.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.zooskopje.com.mk/zanas.asp|titul=Skopje Zoo|rok=2009|vydavatel=Skopje Zoo|datum přístupu=26 December 2011|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20111230213452/http://www.zooskopje.com.mk/zanas.asp|datum archivace=30 December 2011|jazyk=anglicky}} [997] => [998] => === Architektura === [999] => [[Soubor:Skupi_(Colonia_Flavia_Scupinorum)_-_by_Pudelek_1.JPG|náhled|Zříceniny římského města Scupi|alt=vykopávky budov]] [1000] => Ačkoli bylo Skopje v průběhu své historie mnohokrát zničeno, stále se zde nachází mnoho historických památek, které odrážejí postupný rozvoj města. Skopje má jeden z největších osmanských urbanistických komplexů v Evropě a mnoho osmanských památek stále slouží svému původnímu účelu. Po zemětřesení v roce 1963 se město otevřelo i [[Moderní architektura|modernistickým]] experimentům. Na počátku 21. století bylo opět předmětem masivních stavebních projektů, a to díky projektu ''[[Skopje 2014]]''. Skopje je tak místem, kde vedle sebe existují staré, nové, pokrokové, reakční, východní i západní budovy. [1001] => [1002] => [[Soubor:Skopje_(Скопје,_Shkupi)_-_aqueduct.JPG|vlevo|náhled|Akvadukt ve Skopji|alt=část akvaduktu, cihlová stavba]] [1003] => Ve Skopje se nacházejí pozůstatky prehistorické architektury, které jsou k vidění na neolitickém nalezišti Tumba Madžari.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.tumbamadzari.org.mk/en/open-air-museum/open-air-museum.php|titul=Neolithic Settlement Tumba Madzhari in Skopje|vydavatel=Tumba Madžari|datum přístupu=22 November 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20130717075413/http://www.tumbamadzari.org.mk/en/open-air-museum/open-air-museum.php|datum archivace=17 July 2013|jazyk=anglicky}} Na druhé straně města leží pozůstatky starověkého města Scupi s ruinami divadla, termálními lázněmi a baziliky. Skopský akvadukt mezi Scupi a centrem města je trochu záhadou, protože datum jeho výstavby není známo. Zdá se, že ho postavili Byzantinci nebo Turci, ale v 16. století už byl mimo provoz.{{Citace monografie|titul=Le voyage du Levant|vydavatel=Slatkine|rok=1897|isbn=9782051001632|strany=33–34|autor=Philippe Canaye|autor2=sieur de Fresne}} Tvoří ho 50 oblouků, postavených z cihel a kamene.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.aqueductskopje.net/attachments/Strategic_vision_Report_summary_ENG.pdf|titul=Strategic Plan for the Preservation and Rehabilitation of the Skopje Aqueduct and Environment|autor=Thérese Steenberghen|vydavatel=Skopje Aqueduct|rok=2011|datum přístupu=22 November 2012|url archivu=https://web.archive.org/web/20120127211943/http://www.aqueductskopje.net/attachments/Strategic_vision_Report_summary_ENG.pdf|datum archivace=27 January 2012|url-status=dead|jazyk=anglicky}} [1004] => [1005] => [[Soubor:Manastir_sveti_Pantelejmon_vo_selo_Nerezi.jpg|náhled|Kostel svatého Pantaleona|alt=cihlová stavba kostela]] [1006] => [[Kale (Skopje)|Skopská pevnost]] byla několikrát přestavěna, než ji zničilo zemětřesení v roce 1963. Od té doby byla obnovena do své středověké podoby. Je to jediná středověká památka ve Skopje, nicméně vardarskou architektonickou školu, která vzkvétala kolem roku 1300, ilustruje několik kostelů v okolí města. Mezi ně patří například kostely v okolí kaňonu [[Matka (kaňon)|Matka]] (kostely sv. Mikuláše, sv. Ondřeje a kostel v Matce). Kostel svatého Pantaleona v Gorno Nerezi pochází ze 12. století. Jeho expresivní fresky předjímají italskou ranou renesanci.{{Citace monografie|titul=History of art: the Western tradition|url=https://archive.org/details/historyofart00hwja|autor=Horst Woldemar Janson|autor2=Anthony F. Janson|name-list-style=amp|vydavatel=Prentice Hall Professional|rok=2004|strany=[https://archive.org/details/historyofart00hwja/page/n267 263]|isbn=9780131828957}} [1007] => [1008] => [[Soubor:Isak_Bey_Turbe_Aladja_Mosque_Skopje.JPG|vlevo|náhled|Mešita Aladža a její tomba|alt=dvě stavby s kopulí, vzadu minaret]] [1009] => Příklady osmanské turecké architektury se nacházejí ve [[Starý bazar (Skopje)|Starém bazaru]]. Mešity ve Skopji mají obvykle jednoduchou konstrukci se čtvercovou základnou, jednou kopulí a minaretem. Vchod do nich bývá zvýrazněn portálkem, jako na [[Mustafa-pašova mešita (Skopje)|Mešitě Mustafy paši]] z 15. století. Některé mešity jsou originálnější: Mešita sultána Murada a [[Jahja-pašova mešita (Skopje)|Mešita Jahja paši]] nemají kopuli, ale pyramidální střechu, zatímco mešita Isy beje má obdélníkovou základnu, dvě kopule a dvě boční křídla. Mešita Aladža byla původně pokryta modrou fajánsí, kterou však zničil velký požár roku 1689. Některé dlaždice jsou však stále patrné na přilehlé tombě (türbe). K dalším tureckým památkám patří hodinová věž ze 16. století, tržiště (bedesten), tři [[karavanseráj]]e, dvoje [[Turecká lázeň|turecké lázně]] a [[Kamenný most (Skopje)|Kamenný most]], poprvé zmíněný v roce 1469.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.oldskopje.net/Monuments|titul=Monuments|vydavatel=OldSkopje|datum přístupu=8 March 2011|url archivu=https://web.archive.org/web/20110410230911/http://www.oldskopje.net/Monuments/|datum archivace=10 April 2011|url-status=dead|jazyk=anglicky}} [1010] => [1011] => Nejstarší kostely v centru města, kostel Nanebevstoupení Páně a kostel svatého Dimitrije, byly postaveny v 18. století, po velkém požáru v roce 1689. Oba byly v 19. století renovovány. Kostel Nanebevstoupení Páně je obzvláště malý, napůl zapuštěný do země, aby nepřečníval sousední mešity.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.oldskopje.net/mk/news/29.html|titul=Црква Св. Спас|rok=2007|vydavatel=Old Skopje|datum přístupu=23 November 2012|url archivu=https://web.archive.org/web/20131226054010/http://www.oldskopje.net/mk/news/29.html|datum archivace=26 December 2013|url-status=dead|jazyk=anglicky}} V 19. století bylo postaveno několik nových kostelů, včetně kostela Narození Panny Marie, velké trojlodní stavby podle projektu Andreje Damjanova.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.culture.in.mk/story.asp?id=1465|titul=Renaissance Architect Andreja Damjanov- New Ray of Light on a Valuable Work|vydavatel=Utrinski Vesnik|rok=2001|datum přístupu=2 November 2012|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20131226081004/http://www.culture.in.mk/story.asp?id=1465|datum archivace=26 December 2013|jazyk=anglicky}} [1012] => [1013] => [[Soubor:Pošta_vo_Skopje,_Macedonia.jpg|náhled|Hlavní poštovní a tekomunikační centrum|alt=moderní betonová stavba (pohled na horní patra a střechy]] [1014] => Po roce 1912, kdy byla Skopje připojena k Srbsku, došlo k radikálnímu pozápadnění města. Bohatí Srbové si stavěli vily a měšťanské domy, jako je například [[Ristiḱův palác]] z roku 1926. Architektura té doby je velmi podobná té středoevropské, ale některé stavby jsou nápaditější, například novomaurský Arabský dům a [[Novobyzantský sloh|novobyzantské]] nádraží, obojí postaveno v roce 1938. Moderna se objevuje již v roce 1933 s bývalým Národopisným muzeem (dnes Městská galerie), které navrhl [[Milan Zloković]]. Modernistická architektura se však ve Skopje plně rozvinula až po zemětřesení v roce 1963. Rekonstrukci centra města částečně naplánoval Japonec [[Kenzó Tange]], který navrhl [[Skopje (nádraží)|nové vlakové nádraží]]. Na rekonstrukci se podíleli také makedonští architekti: [[Georgi Konstantinovski]] navrhl budovu městského archivu v roce 1968 a [[Studentské koleje Goce Delčeva|Studenské koleje Goce Delčeva]] v roce 1975, zatímco [[Janko Konstantinov]] navrhl [[Telekomunikační centrum (Skopje)|telekomunikační centrum]] a [[Hlavní pošta (Skopje)|hlavní poštu]] (1974–1989). [[Slavko Brezovski]] navrhl [[Kostel svatého Klimenta (Skopje)|kostel svatého Klimenta Ochridského]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.macedonia.co.uk/client/index1.aspx?page=388|titul=Macedonian Cities – Skopje Churches|website=macedonia.co.uk|jazyk=anglicky}} Tyto dvě stavby se vyznačují originalitou, i když jsou přímo inspirovány [[Brutalismus|brutalismem]]. [1015] => [1016] => [[Soubor:Archäologisches_Museum_von_Mazedonien_(Skopje).jpg|vlevo|náhled|Národní archeologické muzeum|alt=řeka s mostem, vzadu velká bílá budova]] [1017] => Rekonstrukce proměnila Skopje v typické modernistické město s velkými obytnými bloky, strohými betonovými budovami a rozptýlenou zelení. Když místní úřady v roce 2010 představily projekt [[Skopje 2014]], bylo centrum města považováno za šedivé a neatraktivní místo.[http://macedoniaonline.eu/content/view/20045/45/ PM Gruevski: Yes, Skopje 2014 was my Idea] {{Wayback|url=http://macedoniaonline.eu/content/view/20045/45/ |date=20120111000000 }}, Macedonian International News Agency, Saturday, 7 January 2012[http://www.balkaninsight.com/en/gallery/skopje-2014 Skopje 2014: The new face of Macedonia], BalkanInsight Projekt počítal s vybudováním velkého množství soch, fontán, mostů a muzeí za přibližně 500 milionů eur.[http://www.balkaninsight.com/en/article/weddings-planned-inside-macedonian-triumphal-arch Macedonian Arch May Be Wedding Scene], BalkanInsight [1018] => [1019] => Projekt vyvolal kontroverze: kritici označili nové dominanty za projevy reakční [[Historismus (umění)|historizující]] estetiky.{{Citace elektronické monografie|url=http://old.balkaninsight.com/en/main/analysis/29030/?tpl=299&ST1=Text&ST_T1=Article&ST_AS1=1&ST_max=1|titul=Critics Lash 'Dated' Aesthetics of Skopje 2014|datum vydání=24 June 2010|vydavatel=balkaninsight.com|autor=Balkan Insight|datum přístupu=29 January 2010|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20110707205713/http://old.balkaninsight.com/en/main/analysis/29030/?tpl=299&ST1=Text&ST_T1=Article&ST_AS1=1&ST_max=1|datum archivace=7 July 2011|jazyk=anglicky}} Také vláda byla kritizována za nákladnost a původně nedostatečné zastoupení národnostních menšin v souboru soch a památníků, což se od té doby zlepšilo. Programu se vytýká, že ze Skopje udělal zábavní park[http://edition.cnn.com/2011/10/04/world/europe/macedonia-skopje-2014/index.html Is Macedonia's capital being turned into a theme park?] CNN International, 10 October 2011 a nacionalistický kýč,[https://www.theguardian.com/world/2011/aug/14/alexander-great-macedonia-warrior-horse Macedonia statue: Alexander the Great or a warrior on a horse?] The Guardian, Sunday 14 August 2011 takže učinil ze Skopje příklad toho, jak se konstruují národní identity a jak se tato konstrukce odráží v městském prostoru.{{sfn|Herold|Langer|Lechler|2010|p=[https://books.google.com/books?id=sgfc1TosZGYC&pg=PA43&dq=antiquization&hl=en&sa=X&ei=aW0VT52IIJHXsgbZ6vgX&redir_esc=y#v=onepage&q=antiquization&f=false 43]}} Jedním ze symbolů je i [[vítězný oblouk]] [[Porta Makedonija]]. [1020] => [1021] => Soubor:Meister von Nerezi 001.jpg|alt=freska, dvě ležící osoby, jedna klečící osoba|Freska v kostele svatého Pantelejmona [1022] => Soubor:Mustafa Paşa Mosque, Skopje - interior.jpg|alt=interiér vysoké velké mísnosti, uprostřed velký kruhový lustr|[[Mustafa-pašova mešita (Skopje)|Mešita Mustafy Paši]] [1023] => Soubor:Daut-pasin amam, Skopje.jpg|alt=budova s dvěma kopulema|[[Daut-pašův hamam|Daut-pašův haman]] [1024] => Soubor:Saat Kula-Sultan Muratova Dzamija -Skopje (27).JPG|alt=úzká a vysoká cihlová stavba, nahoře hodiny|Hodinová věž [1025] => Soubor:Skopje X8.JPG|alt=řadové domy|Arabský dům [1026] => Soubor:Porta Macedonia, Skopie, Macedonia, 2014-04-16, DD 105.JPG|alt=vysoký oblouk (brána) na náměstí, osvícený v noci|Porta Makedonija [1027] => [1028] => [1029] => === Festivaly === [1030] => [[Skopský jazzový festival]] se koná každoročně v říjnu od roku 1981. Je součástí Evropské jazzové sítě a Evropského fóra světových festivalů. Profilace účinkujících zahrnuje [[Fusion (hudba)|fusion]], [[acid jazz]], [[latin jazz]], smooth jazz a [[avantgardní jazz]]. Na festivalu vystoupili mimo jiné [[Ray Charles]], [[Tito Puente]], [[Gotan Project]], [[Al Di Meola]], [[Youssou N'Dour]]. Dalším hudebním festivalem ve Skopje je Blues and Soul Festival. Jedná se o poměrně novou událost na makedonské kulturní scéně, která se koná každé léto na začátku července.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.barikada.com/svastara/2007/2007-06-26_blues_and_soul_2007.php|titul=Barikada – World of Music|vydavatel=Barikada.com|autor=Barikada – World of Music – Svastara – 2007|datum přístupu=26 January 2010|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20081208070513/http://www.barikada.com/svastara/2007/2007-06-26_blues_and_soul_2007.php|datum archivace=8 December 2008|jazyk=anglicky}} V minulosti zde vystoupili například [[Larry Coryell]], [[Mick Taylor]] & the All-Stars Blues Band, [[Candy Dulfer]] & Funky Stuff, João Bosco, [[The Temptations]], Tolo Marton Trio, Blues Wire a Phil Guy. [1031] => [1032] => Festival Skopské kulturní léto je známá kulturní akce, která se koná každoročně v létě ve Skopje. Festival je členem Mezinárodní asociace festivalů a akcí (IFEA) a jeho součástí jsou hudební koncerty, opery, balety, divadelní představení, výtvarné a fotografické výstavy, filmy a multimediální projekty, kterých se každoročně účastní 2000 umělců z celého světa; diváci už viděli vystoupení Petrohradského divadla, Komorního orchestru [[Velké divadlo|Velkého divadla]], Iriny Archipové, Viktora Treťjakova, Divadla stínů, Michela Dalberta a Davida Burgesse. [1033] => [1034] => Květnové operní večery jsou festivalem, který se ve Skopje koná každoročně od roku 1972 a jehož cílem je propagace opery mezi širokou veřejností. V průběhu let se vyvinul do podoby scény, na níž už vystoupili umělci z přibližně 50 zemí. Každoročně koncem měsíce září se koná další významný mezinárodní divadelní festival, a to Festival mladých otevřených divadel (MOT), který byl poprvé uspořádán v květnu 1976 Kulturním centrem mládeže – Skopje.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.mot.com.mk|titul=41. MOT – international theatre festival|website=mot.com.mk|jazyk=anglicky}} Na tomto festivalu bylo dosud uvedeno více než 700 divadelních představení, většinou se jedná o alternativní, experimentální divadelní skupiny, které angažují mladé autory a herce. Mezinárodní divadelní festival MOT je také členem Mezinárodní sítě pro současné scénické umění neboli IETM.{{Citace elektronické monografie|url=http://ietm.org/|titul=IETM|website=ietm.org|datum přístupu=18 December 2013|url archivu=https://web.archive.org/web/20131206075809/http://ietm.org/|datum archivace=6 December 2013|url-status=dead|jazyk=anglicky}} V rámci festivalu MOT bylo založeno Makedonské národní centrum Mezinárodního divadelního institutu (ITI), které se na 25. světovém kongresu ITI v Mnichově v roce 1993 stalo řádným členem této divadelní asociace. Festival má mezinárodní charakter, vždy zastupuje divadla z celého světa, která prezentují a posilují výměnu a cirkulaci mladé-svěží-experimentální-avantgardní divadelní energie a zkušeností mezi jeho účastníky na jedné straně a diváky na straně druhé. [1035] => [1036] => Filmový festival ve Skopje se koná ve městě vždy v březnu. Na pětidenním festivalu se promítne více než 50 filmů, převážně ze Severní Makedonie a Evropy, ale také nekomerční filmy z celého světa. [1037] => [1038] => === Noční život === [1039] => [[Soubor:Skopije_at_night.jpg|náhled|Panorama noční Skopje|alt=noční výškový pohled na město]] [1040] => Skopje žije rozmanitým nočním životem. Je tu hodně kasin, z nichž mnohá jsou spojena s hotely, jako je například hotel Holiday Inn. Mezi další kasina patří Helios Metropol, Olympic, Bon Venon a Sherry.{{Citace elektronické monografie|titul=Skopje: Nightlife|autor=Trip Advisor|url=http://www.tripadvisor.com/Travel-g295110-c17456/Skopje:Republic-Of-Macedonia:Nightlife.html|vydavatel=tripadvisor.com|datum přístupu=2 May 2011|jazyk=anglicky}} Mladí navštěvují bary, diskotéky a noční kluby, které se nacházejí v centru města a v Městském parku. Mezi nejoblíbenější patří The Loft, Club Epicentar, Stanica 26, Midnight, Maracana, Havana Summer Club, XL Summer Club (bývalý Colosseum Summer Club), kde často vystupují světoznámí diskžokejové a svérázní místní umělci.{{Citace elektronické monografie|url=https://www.likealocalguide.com/skopje/nightclubs|titul=Top Skopje Nightclubs: 9 Best Local Nightclubs in Skopje|website=www.likealocalguide.com|jazyk=anglicky|datum přístupu=2022-02-20|url archivu=https://web.archive.org/web/20181203010921/https://www.likealocalguide.com/skopje/nightclubs|datum archivace=2018-12-03|nedostupné=ano}} V roce 2010 se klub Colosseum umístil na pátém místě v žebříčku nejlepších klubů jihovýchodní Evropy. Hráli tu třeba [[Armin van Buuren]], [[Above & Beyond]] a The Shapeshifters.{{Citace elektronické monografie|url=http://daily.mk/cluster⅜5f8c795814c87a8cbb24041466d94c8/368735|titul="Колосеум" меѓу најдобрите пет клуба во Југоисточна Европа|vydavatel=daily.mk|autor=[[Nova Makedonija]] Online|datum přístupu=2 May 2011|jazyk=anglicky}} Noční koncerty místní, regionální i světové hudby se často konají v [[Národní aréna Toše Proeski|Národní aréně Toše Proeski]] a ve Sportovním centru Borise Trajkovského. Lidé středního věku navštěvují bistra (kafeany), kde se servíruje [[Severomakedonská kuchyně|makedonská kuchyně]] a hraje tradiční makedonská hudba (Starogradska muzika), ale i hudba z celého Balkánu, zejména srbská. Kromě tradičních makedonských hospod jsou zde i restaurace s mezinárodní kuchyní. Mezi nejoblíbenější kavárny patří Café Trend, Izlet, Ljubov, Vinyl, Public Room, Kino Karpoš, Krug, Sindkat.{{Citace elektronické monografie|url=https://www.likealocalguide.com/skopje/bars|titul=Top Skopje Bars: 18 Best Local Bars in Skopje|website=www.likealocalguide.com|jazyk=anglicky|datum přístupu=2022-02-20|url archivu=https://web.archive.org/web/20181203055431/https://www.likealocalguide.com/skopje/bars|datum archivace=2018-12-03|nedostupné=ano}} [[Starý bazar (Skopje)|Starý bazar]] byl v minulosti oblíbeným místem nočního života. [[Politický systém Severní Makedonie#Vláda|Národní vláda]] vytvořila projekt na oživení zdejšího nočního života a byla prodloužena otevírací doba v obchodech, kavárnách a restauracích; vedle tradičního makedonského vína a jídla se tu nabízejí i pokrmy osmanské kuchyně.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.vest.com.mk/?ItemID=F602DD424FAD5E4B8771B653206B91FE&arc=1|titul=Нов живот на старата скопска чаршија|vydavatel=vest.com.mk|autor=Vest Online|datum přístupu=2 May 2011|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20110928131711/http://www.vest.com.mk/?ItemID=F602DD424FAD5E4B8771B653206B91FE&arc=1|datum archivace=28 September 2011|jazyk=anglicky}}
[1041] => [1042] => Soubor:502 kurshumliHan.jpg|Nádvoří [[Kuršumli An]]u|alt=nádvoří starého domu [1043] => Soubor:04242-Skopje (27904260825).jpg|alt=pěší ulice s řadou obchůdků|Bazar ve středu města [1044] => Soubor:04258-Skopje (27827576541).jpg|Orientální domy s mešitou|alt=vývěsní štít obchodu, malé domy, vzadu mešita [1045] => Soubor:Cifte Amam Turska Carsija (16).JPG|Lázně Čifte-Amam|alt=kamenná zeď a branka [1046] => Soubor:Skopje, Vyhled ze skopske pevnosti na strechy carsije (trzni ctvr.jpg|Střechy domů|alt=červené střechy domů [1047] => Soubor:2011 Skopje, Cerkiew św. Dymitra.jpg|alt=vysoká zvonice s křížem navrchu|Kostel svatého Demetria [1048] => Soubor:Skopje, kostel Sveti spas.jpg|Kostel svatého Spase v centru města|alt=vchod do starého, nízkého domu [1049] => Soubor:06 Skopje.jpg|alt=kamenná most přes řeku, v popředí záhony květin a socha|Kamenný most [1050] => Soubor:Old Bazaar 14.jpg|Starý bazar|alt=domky ve starém městě [1051] => Soubor:Old Bazaar 12.jpg|Suvenýry na starém bazaru|alt=koberečky zavěšené před obchodem [1052] => Soubor:Flags (41441922080).jpg|alt=kamenné hradby a kamenné věže v pevnosti nad centrem|Pevnost Kale [1053] => [1054] =>
[1055] => [1056] => === Média === [1057] => [[Soubor:MRT Center 2.jpg|vpravo|náhled|[[Sídlo Makedonského rozhlasu a televize|Sídlo státní televize a rozhlasu (MRT)]]|alt=moderní výšková budova, vysoká i rozlehlá]] [1058] => Město je sídlem státní televize, rozhlasu a řady dalších médií. Rozhlasová stanice [[Radio Skopje]] byla spuštěna [[28. prosinec|28. prosince]] [[1944]] místními partyzány. První rozhlasový pořad oznámil výsledky druhého zasedání [[Antifašistické shromáždění pro národní osvobození Makedonie|Antifašistického shromáždění pro národní osvobození Makedonie]]. Televizní vysílání ze Skopje bylo zahájeno [[13. květen|13. května]] [[1961]].{{Citace monografie [1059] => | příjmení = Dolničar [1060] => | jméno = Ivan [1061] => | odkaz na autora = [1062] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [1063] => | vydavatel = eksport pres [1064] => | místo = Bělehrad [1065] => | rok = 1981 [1066] => | počet = [1067] => | isbn = [1068] => | kapitola = [1069] => | strany = 207 [1070] => | jazyk = srbochorvatština [1071] => }} Po roce [[1993]] je doplnily soukromé společnosti, např. televize [[A1 (Severní Makedonie)|A1]] (vysílala do roku [[2011]]), [[Sitel]], [[Kanal 5]], [[Alsat-M]] apod. [1072] => [1073] => Ve Skopje rovněž vycházejí noviny [[Nova Makedonija]]{{Citace monografie [1074] => | příjmení = Dolničar [1075] => | jméno = Ivan [1076] => | odkaz na autora = [1077] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [1078] => | vydavatel = eksport pres [1079] => | místo = Bělehrad [1080] => | rok = 1981 [1081] => | počet = [1082] => | isbn = [1083] => | kapitola = [1084] => | strany = 143 [1085] => | jazyk = srbochorvatština [1086] => }}, Vreme, Dnevnik, Utrinski Vestnik, Makedonija Denes a další. V [[albánština|albánském jazyce]] vycházejí Fakti a Koha. Sídlí zde také časopisy Fokus (12 000 výtisků), Start (10 000 výtisků) a Denes (7500 výtisků). Působí zde [[zpravodajská agentura]] MIA a soukromé agentury Makfax a MIC. [1087] => [1088] => == Sport == [1089] => Ve Skopje se nachází řada významných sportovních zařízení. Město má tři velké plavecké bazény, dva z nich olympijské; trénují zde hlavně hráči vodního póla. Skopje se může pochlubit také mnoha fotbalovými stadiony, například Ilinden v Čairu a Železarnica, které pojmou 4000 až 4500 diváků. Basketbalové hřiště Kale pojme 5000 a hřiště Janeho Sandanskiho 4000 diváků.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.worldstadiums.com/europe/countries/macedonia.shtml|titul=Stadiums in the FYR Macedonia|vydavatel=World Stadiums|datum přístupu=13 March 2011|datum archivace=24 September 2011|url archivu=https://web.archive.org/web/20110924071028/http://www.worldstadiums.com/europe/countries/macedonia.shtml|url-status=dead|jazyk=anglicky}} [1090] => [1091] => [[Soubor:Toše Proeski Arena 1.jpg|vlevo|náhled|[[Národní aréna Toše Proeski|Aréna Toše Proeski]]|alt=výškový pohled na sportovní stadion]] [1092] => Největším stadionem zůstává [[Národní aréna Toše Proeski]]. Stadion postavený v roce 1947 a pojmenovaný do roku 2008 Městský stadion Skopje{{Citace elektronické monografie|url=http://www.vecer.com.mk/?ItemID=BF8801930BF6C344B62A5418CCC2853D|titul=Избрани имиња на спортските објекти|rok=2010|vydavatel=Večer|datum přístupu=13 March 2011|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20110928155235/http://www.vecer.com.mk/?ItemID=BF8801930BF6C344B62A5418CCC2853D|datum archivace=28 September 2011|jazyk=anglicky}} od roku 2009 prošel celkovou rekonstrukcí, aby splňoval normy [[FIFA]]. Nabízí 32 580 míst k sezení,{{Citace elektronické monografie|url=http://kurir.mk/makedonija/vesti/28430-Ekskluzivno-Nadvoresniot-izgled-na-Filip-Vtori|titul=Ексклузивно: Надворешниот изглед на "Филип Втори"|vydavatel=Kurir.mk|datum přístupu=15 June 2011|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20110714012203/http://kurir.mk/makedonija/vesti/28430-Ekskluzivno-Nadvoresniot-izgled-na-Filip-Vtori|datum archivace=14 July 2011|jazyk=anglicky}} lázně a fitness. Sportovní centrum Borise Trajkovského je největším sportovním komplexem v zemi. Bylo otevřeno v roce 2008 a pojmenováno po prezidentovi [[Boris Trajkovski|Borisi Trajkovském]], který zemřel v roce 2004. Zahrnuje halu určenou pro házenou, basketbal a volejbal, bowlingovou dráhu, fitness a hokejové hřiště. Jeho hlavní sál, v němž se pravidelně konají koncerty, pojme přibližně 10 000 lidí.{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ehf-euro.com/Boris-Trajkovski.861.0.html|titul=Boris Trajkovski Sports Hall|rok=2008|vydavatel=European Handball Federation|datum přístupu=13 March 2011|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20110906155639/http://www.ehf-euro.com/Boris-Trajkovski.861.0.html|datum archivace=6 September 2011|jazyk=anglicky}} [1093] => [1094] => [[FK Vardar]] a [[FK Rabotnički]] jsou dva nejpopulárnější fotbalové týmy, které hrají první národní ligu. Jejich zápasy se stejně jako zápasy národního týmu odehrávají v Aréně Toše Proeski. Ve městě působí také řada menších fotbalových klubů, např. [[FK Makedonija Ďorče Petrov|FK Makedonija Gjorče Petrov]], FK Gorno Lisiče, FK Lokomotiva Skopje, FK Metalurg Skopje, FK Madžari Solidarnost a FK Skopje, které hrají první, druhou nebo třetí národní ligu. Dalším populárním sportem v Severní Makedonii je [[basketbal]], který reprezentují zejména týmy MZT Skopje a Rabotnički. [[Házená|Házenou]] dokreslují týmy RK Vardar PRO a RK Metalurg Skopje, také ženské týmy ŽRK Metalurg a ŽRK Vardar. Město bylo v roce 2008 společně s [[Ochrid]]em pořadatelem [[Mistrovství Evropy v házené žen 2008|mistrovství Evropy v házené žen]]{{Citace elektronické monografie|url=http://www.ehf-euro.com/Women-s-EURO-2008.915.0.html|titul=Women's Euro 2008|rok=2008|vydavatel=European Handball Federation|datum přístupu=13 March 2011|url-status=dead|url archivu=https://web.archive.org/web/20101117000320/http://www.ehf-euro.com/Women-s-EURO-2008.915.0.html|datum archivace=17 November 2010|jazyk=anglicky}} a v roce 2017 hostilo [[Superpohár UEFA 2017|Superpohár UEFA]], utkání dvou gigantů evropského fotbalu [[Real Madrid|Realu Madrid]] a [[Manchester United FC|Manchesteru United]].{{Citace elektronického periodika [1095] => | příjmení = UEFA.com [1096] => | titul = Real Madrid to face Manchester United in Super Cup [1097] => | periodikum = UEFA.com [1098] => | url = https://www.uefa.com/uefasupercup/news/0250-0c5117033ac2-e4519dd2909f-1000--real-madrid-to-face-manchester-united-in-super-cup/ [1099] => | datum vydání = 2017-06-03 [1100] => | jazyk = en [1101] => | datum přístupu = 2022-02-19 [1102] => }} Každý rok se ve městě koná Skopský maraton.{{Citace elektronického periodika [1103] => | titul = Skopje Marathon [1104] => | periodikum = www.skopjemarathon.com [1105] => | url = http://www.skopjemarathon.com/ [1106] => | datum přístupu = 2022-02-19 [1107] => }} Ve sportovní aréně Borise Trajkovskiho hraje své zápasy nejúspěšnější makedonský tým v ledním hokeji [[HK Metalurg Skopje]] mistr [[Severní Makedonie|Makedonie]] a [[Balkánská liga - BaHL|Balkánské ligy - BaHL]] z roku 2015. [1108] => [1109] => == Slavní rodáci == [1110] => * [[Justinián I.]] ([[482]]–[[566]]), byzantský císař [1111] => * [[Yahya Kemal Beyatlı]] ([[1884]]–[[1958]]), turecký básník [1112] => * [[Lorenc Antoni]] ([[1909]]–[[1991]]), skladatel, ředitel sboru, etnomuzikolog a hudební pedagog [1113] => * [[Matka Tereza]] ([[1910]]–[[1997]]), katolická řeholnice, misionářka a humanitární pracovnice, zakladatelka kongregace Misionářek milosrdenství, nositelka [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] za mír [1114] => * [[Mischa Damjan]] ([[1914]]–[[1998]]), švýcarský vydavatel a spisovatel [1115] => * [[Dragoslav Avramović]] ([[1919]]–[[2001]]), politik [1116] => * [[Ljubiša Samardžić]] ([[1936]]–[[2017]]), herec a režisér [1117] => * [[Nikola Gruevski]] (* [[1970]]), předseda vlády Makedonie [1118] => * [[Labina Mitevska]] (* [[1975]]), herečka [1119] => * [[Darko Pančev]] (* [[1965]]), fotbalový útočník [1120] => * [[Goce Toleski]] (* [[1977]]), fotbalový útočník [1121] => [1122] => == Čestní občané města == [1123] => * [[Ivan Ribar]] (1881–1968), jugoslávský politik, uděleno 7. května 1921 [1124] => * [[Josip Broz Tito]] (1892–1980), jugoslávský politik a dlouholetá hlava státu, uděleno 13. listopadu 1946 [1125] => * [[Władysław Gomułka]] (1905–1982), polský politik, uděleno 16. listopadu 1965 [1126] => * [[Józef Cyrankiewicz]] (1911–1989), polský politik, uděleno 16. listopadu 1965 [1127] => * [[Olaf V.|Olav V.]] (1903–1991), král Norska, uděleno 7. září 1966 [1128] => * [[U Thant]] (1909–1974), barmský politik a třetí generální tajemník OSN, uděleno 30. srpna 1970 [1129] => * [[Frank Kinard]] (1914–1985) hráč amerického fotbalu, uděleno 26. července 1983 [1130] => * [[Umberto Vattani]] (* 1938), italský velvyslanec a člen Valného shromáždění Organizace spojených národů, uděleno 17. října 2005 [1131] => * [[Şarık Tara]] (* 1930), turecký podnikatel, uděleno 30. listopadu 2005 [1132] => * [[Christopher R. Hill]] (* 1952), americký diplomat, uděleno 26. července 2008 [1133] => * [[Lawrence Eagleburger]] (1930–2011), americký politik a diplomat, uděleno 26. července 2008 [1134] => * [[Thorvald Stoltenberg]] (1931–2018), norský politik a diplomat, uděleno 26. července 2008 [1135] => * [[Werner Trini]] (* 1957), německý politik, uděleno 26. července 2008 [1136] => [1137] => == Ocenění == [1138] => Do roku [[1980]] získalo Skopje ocenění Hrdina socialistické práce.{{Citace monografie [1139] => | příjmení = Dolničar [1140] => | jméno = Ivan [1141] => | odkaz na autora = [1142] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [1143] => | vydavatel = eksport pres [1144] => | místo = Bělehrad [1145] => | rok = 1981 [1146] => | počet = [1147] => | isbn = [1148] => | kapitola = [1149] => | strany = 383 [1150] => | jazyk = srbochorvatština [1151] => }} [1152] => [1153] => == Partnerská města == [1154] => Prvními [[Partnerská města|partnerskými městy]] Skopje se v roce [[1961]] staly [[Bradford]] ve [[Spojené království|Spojeném království]] a [[Dijon]] ve [[Francie|Francii]]. Spolupráce s městy [[Západní Evropa|Západní Evropy]] byla za socialistické Jugoslávie možná díky otevřené zahraniční politice a přervání ekonomických a politických vazeb na [[Sovětský svaz]]. Po roce [[1991]] došlo k úplné liberalizaci poměrů a Skopje začala spolupracovat s řadou měst po světě i bývalé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]]. Seznam partnerských měst Skopje:{{Citace elektronického periodika [1155] => | titul = Официјален портал на Град Скопје - Збратимени градови [1156] => | periodikum = starportal.skopje.gov.mk [1157] => | url = https://starportal.skopje.gov.mk/DesktopDefault.aspx?tabindex=0&tabid=172 [1158] => | datum přístupu = 2022-02-19 [1159] => }} [1160] => [1161] => {{Sloupce|šířka = 25em| [1162] => * {{partnerské město|Bradford|rok=1961}} [1163] => * {{partnerské město|Dijon|rok=1961}} [1164] => * {{partnerské město|Drážďany|rok=1967}} [1165] => * {{partnerské město|Chlef|Alžírsko|rok=1983}} [1166] => * {{partnerské město|Istanbul|rok=2003}} [1167] => * {{partnerské město|Lublaň|rok=2007}} [1168] => * {{partnerské město|Manisa|rok=1985}} [1169] => * {{partnerské město|Nan-čchang|rok=1985}} [1170] => * {{partnerské město|Norimberk|rok=1982}} [1171] => * {{partnerské město|Pittsburgh|rok=2002}} [1172] => * {{partnerské město|Podgorica|rok=2007}} [1173] => * {{partnerské město|Roubaix|rok=1973}} [1174] => * {{partnerské město|Sarajevo|rok=2017}} [1175] => * {{partnerské město|Suez|rok=1985}} [1176] => * {{partnerské město|Tempe|rok=1971}} [1177] => * {{partnerské město|Tirana|rok=2016}} [1178] => * {{partnerské město|Waremme|rok=1974}} [1179] => * {{partnerské město|Záhřeb|rok=2011}} [1180] => * {{partnerské město|Zaragoza|rok=2008}} [1181] => }} [1182] => [1183] => == Odkazy == [1184] => === Reference === [1185] => {{Překlad|de|Skopje|208152802|fr|Skopje|179199524|en|Skopje|1071837717}} [1186] => [1187] => [1188] => === Literatura === [1189] => * {{Citace monografie |titul=The Three Yugoslavias: State-Building and Legitimation, 1918–2005 |jméno=Sabrina P. |příjmení=Ramet |vydavatel=Indiana University Press |rok=2006 |isbn=9780253346568}} [1190] => * {{Citace monografie |příjmení=Papazoglu |jméno=Fanula |titul=The Central Balkan Tribes in pre-Roman Times: Triballi, Autariatae, Dardanians, Scordisci and Moesians |rok=1978 |místo=Amsterdam |vydavatel=Hakkert |url=https://books.google.com/books?id=Up4JAQAAIAAJ |isbn=9789025607937}} [1191] => * {{Citace monografie |jméno=Stephanie |příjmení=Herold |jméno2=Benjamin |příjmení2=Langer |jméno3=Julia |příjmení3=Lechler |name-list-style=amp |titul=Reading the city: Urban Space and Memory in Skopje |vydavatel=Universitätsverlag der Technischen Universität Berlin |rok=2010 |isbn=9783798321298}} [1192] => * [https://skopje.gov.mk/media/4911/strategija-za-lokalen-ekonomski-razvoj-na-grad-skopje-so-akcionen-plan-period-2018-2021.pdf Стратегија за леп град Скопје 2018–2021.] {{mk}} [1193] => [1194] => === Související články === [1195] => * [[Povodně v Makedonii 2016]] [1196] => [1197] => === Externí odkazy === [1198] => * {{Commonscat}} [1199] => * {{Wikislovník|heslo=Skopje}} [1200] => * {{Oficiální web}} {{mk}} [1201] => [1202] => {{Hlavní města Evropy}} [1203] => {{Autoritní data}} [1204] => {{Portály|Geografie|Severní Makedonie}} [1205] => {{Dobrý článek}} [1206] => [1207] => [[Kategorie:Skopje| ]] [1208] => [[Kategorie:Skopský region]] [1209] => [[Kategorie:Města v Severní Makedonii]] [1210] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [1211] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [] => )
good wiki

Skopje

Skopje ( [Skopje]) je hlavní a největší město Severní Makedonie. Je politickým, kulturním, hospodářským a akademickým centrem země.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kale (Skopje)','Šuto Orizari','Starý bazar (Skopje)','Kosovo','Makedonci','Romové','Osmanská říše','Bělehrad','Opština Aerodrom','Skopje 2014','Srbové','Jugoslávie'

Bělehrad

Jugoslávie

Kosovo

Makedonci

Romové

Romové jsou etnická a sociální skupina, která má své kořeny v Indii a postupně se rozšířila po celém světě.

Srbové