Array ( [0] => 14657990 [id] => 14657990 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Skupenství [uri] => Skupenství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Skupenství je termín používaný ve fyzice pro popis stavu látky. Skupenství zahrnují pevnou látku, kapalinu a plyn. Každé skupenství má své specifické vlastnosti, které jsou určeny interakcemi mezi molekulami látky. Pevná látka je charakterizována tím, že má pevný tvar a objem, kapalina má nestálý tvar, ale stálý objem a plyn nemá pevný tvar ani objem. Skupenství se mohou měnit při změně teploty a tlaku. Například pevná látka se může přeměnit na kapalinu a kapalina na plyn. Studium skupenství je důležité pro porozumění vlastnostem látek a pro vývoj různých technologií. [oai] => Skupenství je termín používaný ve fyzice pro popis stavu látky. Skupenství zahrnují pevnou látku, kapalinu a plyn. Každé skupenství má své specifické vlastnosti, které jsou určeny interakcemi mezi molekulami látky. Pevná látka je charakterizována tím, že má pevný tvar a objem, kapalina má nestálý tvar, ale stálý objem a plyn nemá pevný tvar ani objem. Skupenství se mohou měnit při změně teploty a tlaku. Například pevná látka se může přeměnit na kapalinu a kapalina na plyn. Studium skupenství je důležité pro porozumění vlastnostem látek a pro vývoj různých technologií. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => '''Skupenství''' neboli '''stav''' je konkrétní forma [[látka|látky]], charakterizovaná především uspořádáním [[částice|částic]] v látce a projevující se typickými vlastnostmi. [2] => [3] => Pro označení skupenství se také používá pojem '''[[fáze (termodynamika)|fáze]]''', který je však obecnější než ''skupenství'', neboť látka může za různých [[teplota|teplot]] a [[tlak]]ů existovat v jednom skupenství, ale v různých fázích, lišících se např. [[krystal|krystalovou stavbou]]. [4] => [5] => [[Chemicky čistá látka|Čistá látka]] může v rovnovážném stavu za dané teploty a tlaku existovat buď v jedné, ve dvou, nebo nejvýše ve třech fázích současně. To je graficky popisováno [[fázový diagram|''fázovým diagramem'']], někdy nazývaným též ''stavový diagram''. Na osu ''x'' se obvykle vynáší teplota a na osu ''y'' tlak. Jednotlivé oblasti roviny grafu odpovídají existenci jediné fáze, hraniční křivky mezi oblastmi odpovídají koexistenci dvou fází a v bodech, v nichž se setkávají tři křivky (tzv. [[trojný bod]]), mohou existovat současně tři fáze. [6] => [7] => Nejčastěji rozlišujeme tři skupenství [[pevná látka|pevné]], [[kapalina|kapalné]] a [[plyn]]né, která jsou běžná v našem okolí. Jako čtvrté skupenství bývá často označováno [[plazma]]. [8] => [9] => Skupenství látky úzce souvisí s [[vnitřní energie|vnitřní energií]]. Změny vnitřní energie mohou vést ke změně skupenství látky. [10] => [11] => == Výčet skupenství == [12] => * '''[[Pevná látka]]''' se vyznačuje pevným, často pravidelným uspořádáním částic. Těleso z pevné látky drží svůj tvar, i když není uzavřeno do nějakého objemu. Síly mezi částicemi pevné látky jsou obvykle silnější než síly, které by způsobily jeho rozpad, nejčastěji se uvažuje [[gravitační síla]] s velikostí srovnatelnou s pozemskými podmínkami. [13] => [14] => * V [[kapalina|'''kapalině''']] jsou částice látky stále drženy pohromadě slabými [[síla|silami]], ale již nejsou pevně uspořádány. Kapaliny (téměř) nejdou stlačit. Kapalinu je nutno uchovávat v nádobách, protože nedokáže udržet svůj tvar – rozlévá se. Kapaliny společně s plyny se také označují jako [[tekutina|tekutiny]]. [15] => [16] => * '''[[Plyn]]''' patří s kapalinou do skupiny tekutin. Částice plynu již nejsou drženy pohromadě žádnými silami a ovlivňují se pouze při vzájemných srážkách. Oproti kapalině bývá mnohem snadněji stlačitelný. Plyn nelze skladovat v otevřené nádobě, musíme ho uzavřít ze všech stran, protože ačkoli [[střední volná dráha]] částic je obvykle poměrně malá, postupem času by z otevřené nádoby vyprchával a mísil se s atmosférou. [17] => [18] => * Za čtvrté skupenství se obvykle považuje '''[[plazma]]'''. Je to poněkud zvláštní skupenství, protože [[chemie]] již nedokáže popsat chování látek v něm. Z [[fyzika|fyzikálního]] hlediska ale není jedno, zda jde třeba o plazma [[vodík]]ové nebo [[helium|heliové]]. Podstatným kritériem, podle kterého lze rozhodnout, zda látka je plazmatem, je existence některých kolektivních procesů, například společné specifické reakce na [[elektromagnetické pole]]. 99 % veškeré viditelné hmoty ve [[vesmír]]u je ve skupenství plazmatu. Druhy plazmatu: [19] => ** Běžné plazma: Některé elektrony (zejména ty valenční) mají dostatečnou energii, aby se uvolnily z elektronového obalu [20] => ** Termonukleární plazma: atomární obaly většinou neexistují, látka je směsicí holých jader a volných elektronů. V tomto stavu je plazma v jádrech hvězd, kde probíhá termojaderná syntéza. [21] => ** Nukleonové plazma: vysokou teplotou nebo tlakem jsou rozrušena sama jádra atomů. Látka je směsicí elektronů, protonů a neutronů. Nukleonové plazma se ve vesmíru objevilo přibližně v čase 10 mikrosekund po vzniku vesmíru, kdy se z kvarků tvořily první protony a neutrony. Nachází se také ve vnějších obalech explodující supernovy, kde jeho vznik vyvolá stlačení plynů rázovou vlnou. V obálce krátkodobě probíhají překotné termonukleární reakce vedoucí ke vzniku těžkých prvků. [22] => ** [[Kvarkové-gluonové plazma]] [23] => [24] => * [[Kvark-gluonové plazma|'''Kvarkgluonovým plazmatem''']] se nazývá páté skupenství, které se dosahuje při velmi vysoké teplotě (větší než 1012 K), kdy se [[kvark]]y a [[gluon]]y začnou chovat jako volné částice. V tomto případě již opravdu ztrácí smysl mluvit o prvcích, ze kterých je látka složena. Poprvé bylo pozorováno v 90. letech [[20. století]] při srážkách jader těžkých prvků na [[urychlovač]]ích. Jeho objev byl oznámen [[10. únor|10. února]] [[2000]]. [25] => [26] => * [[Boseho-Einsteinův kondenzát|'''Bose-Einsteinův kondenzát''']] je [[látka]] tvořená [[boson]]y při [[teplota|teplotě]] blížící se [[absolutní nula|absolutní nule]] (0 kelvinů neboli −273,15 °C). Za takovýchto podmínek má velká část [[atom]]ů minimální [[kvantová energie|kvantovou energii]]. Kvantový efekt je pozorovatelný na [[makromolekula|makromolekulární úrovni]]. Příkladem Boseho-Einsteinovy kondenzace je extrémně zchlazený oblak atomů s celočíselným [[spin]]em, kdy všechny atomy přejdou do stejného kvantového stavu a vykazují makroskopicky pozorovatelné kvantové chování. [27] => [28] => * '''[[Supratekutost]]''' – Supratekutá látka nebo též supratekutina (z lat. supra = nad) je kapalina s nulovou [[viskozita|viskozitou]]. Tato vlastnost se nazývá supratekutost. Donedávna byla pozorovaná jen u [[helium|helia]] při teplotách blízkých absolutní nule. [29] => [30] => * '''[[Fermiho plyn]]''', Degenerovaný Fermiho plyn nebo též Fermiho atomární plyn je stav [[fermion]]ů, kdy při [[absolutní nula|absolutní nule]] fermiony obsazují [[energetická hladina|energetické hladiny]] od nejnižší tak, aby v žádném stavu nebyl víc než jeden. Na jedné energetické hladině se může vyskytovat více částic, pokud se liší dalším [[kvantové číslo|kvantovým číslem]]. Poslední obsazené energetické hladině se říká [[Fermiho energie]] (EF). [31] => [32] => * [[Atom]]y zchlazené na absolutní nulu se nazývají '''Fermionický kondenzát'''. Částice v tomto stavu ztratí veškerou energii. Látka v tomto skupenství přenáší energii téměř beze ztrát. [33] => [34] => * Při vysokých hustotách látky jsou všechny energetické hladiny elektronů obsazeny až do určité maximální energie, které odpovídá určitá maximální hybnost; tomuto stavu se říká [[degenerace]], jedná se o '''[[degenerovaný elektronový plyn]]'''. Každý další elektron musí zaujmou novou vyšší energetickou hladinu a mít tím i vyšší hybnost. Toto skupenství hmoty je pozorovatelné v [[bílý trpaslík|bílých trpaslících]]. [35] => [36] => * '''[[Degenerovaný neutronový plyn]]''' vzniká při obrovských hustotách, kdy jsou [[elektron]]y „vmáčknuty“ gravitací do jádra, kde se společně s [[proton]]y přemění na [[neutron]]y. Látky v tomto skupenství se vyskytuje na povrchu [[neutronová hvězda|neutronových hvězd]]. [37] => [38] => == Přechody mezi skupenstvími == [39] => {{viz též|Fázový přechod}} [40] => [41] => === Pevná látka – kapalina === [42] => Přechodu od pevné látky ke kapalině se říká [[tání]]. Opačný jev se nazývá [[tuhnutí]]. Aby těleso přešlo z pevné fáze do kapalné, musíme mu dodat [[skupenské teplo tání]] . Na mikroskopické úrovni se to rovná dodání energie částici, která bude větší než energie vazby, která částici v pevné látce drží. [43] => [44] => Není potřeba, aby pevné těleso mělo nějakou konkrétní [[teplota|teplotu]], aby se některé částice z něj uvolňovaly do kapalné fáze. V případě ale, že teplota dosáhne [[teplota tání|bodu tání]], přechod do kapalné fáze nastane spontánně v celém jeho objemu. [45] => [46] => === Kapalina – plyn === [47] => Přechodu od kapaliny k plynu se říká [[vypařování]]. Opačný jev se nazývá [[Kapalnění|zkapalnění]]. Aby těleso přešlo z kapalné fáze do plynné, musíme mu dodat [[skupenské teplo varu]]. Na mikroskopické úrovni se to rovná dodání energie částici, která bude větší než energie vazby, která částici v kapalině drží. [48] => [49] => Není potřeba, aby kapalné těleso mělo nějakou konkrétní teplotu, aby se některé částice z něj uvolňovaly do plynné fáze. V případě ale, že teplota dosáhne [[teplota varu|bodu varu]], přechod do plynné fáze nastane spontánně v celém jeho objemu. Tehdy mluvíme o [[var]]u. [50] => [51] => === Pevná látka – plyn === [52] => Pokud částici na mikroskopické úrovni dodáme tolik energie, že se přetrhne nejen vazba, která ji držela na pevném místě, ale také vazba, která by ji udržela v kapalině, částice se uvolní jako plyn. V některých vhodných případech lze tento přechod pozorovat i na makroskopické úrovni a říká se mu [[sublimace]]. Opačný jev se nazývá [[desublimace]]. Někdy se můžeme setkat s pojmem [[sublimace]] pro oba směry. [53] => [54] => === Přechod k plazmatu === [55] => Zde není rozhodující, zda první skupenství je plynné, kapalné nebo pevné. Látka se změní kvalitativně v úplně novém směru – uvolní část nebo všechny své elektrony z atomových obalů. Rozhodující přitom není, jak silná [[ionizace]] proběhne, ale zda tato ionizace bude mít vliv na kolektivní chování látky. I velmi slabě ionizovaná látka může být plazmatem (například [[ionosféra]]), ale na druhou stranu třeba plamen [[oheň|ohně]] se za plazma obvykle nepovažuje. [56] => [57] => Ekvivalentem skupenského tepla zde může být energie potřebná k ionizaci. [58] => (Plazma je vysoce ionizovaný plyn při samostatném výboji.) [59] => [60] => === Přechod ke kvark gluonovému plazmatu === [61] => Tento přechod byl zatím pozorován jen ve velmi speciálních případech. Dodnes není zcela jasné, jaké všechny děje při přechodu z normálního stavu hmoty (ve smyslu existence [[nukleon]]ů) do stavu kvark gluonového plazmatu probíhají. Mnoho odpovědí by měl přinést [[urychlovač částic]] [[Velký hadronový urychlovač|LHC]] (''Large Hadron Collider'') v [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERNu]] se soustavou detektorů pro projekt ALICE (''A Large Ion Collider Experiment'') dokončenou roku 2008. [62] => [63] => == Související články == [64] => * [[Látka]] [65] => * [[Fáze (termodynamika)|Fáze]] [66] => * [[Termodynamika]] [67] => [68] => == Externí odkazy == [69] => * {{Commonscat}} [70] => * {{Wikislovník|heslo=skupenství}} [71] => [72] => {{Autoritní data}} [73] => [74] => [[Kategorie:Hmota]] [75] => [[Kategorie:Skupenské stavy látek| ]] [76] => [[Kategorie:Fyzika kondenzovaného stavu]] [] => )
good wiki

Skupenství

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'teplota','helium','sublimace','kapalina','plazma','absolutní nula','látka','proton','fyzika','ionizace','Supratekutost','Atom'

Atom

Fyzika

Fyzika je vědecká disciplína, která se zabývá studiem zákonů přírody.

Helium

Ionizace

Kapalina

Látka

Plazma

Proton

Sublimace

Sublimace je přechod látky z pevného skupenství přímo do plynného skupenství, přeskočením tekutého stavu.

Supratekutost

Teplota