Array ( [0] => 15480400 [id] => 15480400 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slezsko [uri] => Slezsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:Silesia_(Now).png|náhled|upright=1.5|'''Slezsko''': fialově vyznačeno současné [[Polské Slezsko]], šedě vyznačeno současné [[České Slezsko]], tyrkysový okraj: habsburské Slezsko před rokem 1742, žlutý okraj: [[Pruské Slezsko|pruská provincie Slezsko]]]] [2] => [[Soubor:Generic_Silesia_CoA.svg|náhled|upright=1.5|[[Heraldické znaky českých zemí#Historické znaky Slezska|Znak Dolního a Horního Slezska]]
([[slezská orlice]])]] [3] => '''Slezsko''' ([[slezština (lechický jazyk)|slezsky]] ''Ślůnsk''/''Ślōnsk''/''Ślónsk'', ''Ślónsko'', ''Ślesko'' apod., [[slezská němčina|slezskoněmecky]] ''Schläsing'', [[němčina|německy]] ''Schlesien'', [[polština|polsky]] ''Śląsk'', [[latina|latinsky]] ''Silesia'') je historická země ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Rozkládá se převážně v povodí horní a střední [[Odra|Odry]] na sever od [[Beskydy|Beskyd]] a pohoří [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]]. Přesné určení hranic Slezska vychází z podoby středověkého [[Vratislavské knížectví|Slezského knížectví]] a [[Vratislavská arcidiecéze|vratislavského biskupství]] a také [[Pruské Slezsko|pruské provincie Slezsko]] a [[Rakouské Slezsko|stejnojmenné rakouské korunní země]]. V současnosti patří většina země [[Polsko|Polsku]] ([[Polské Slezsko]]), malý jihovýchodní díl je součástí [[Česko|České republiky]] ([[České Slezsko]]) a okrajová území na západě zasahují i do [[Německo|Německa]]. [4] => [5] => Tradičně se v rámci Slezska rozlišují dvě oblasti s odlišnou historií a charakteristikami: severozápadní [[Dolní Slezsko]] a jihovýchodní [[Horní Slezsko]]. Občas se jako třetí hlavní oblast a nikoli část Horního Slezska uvádí [[Těšínsko]] a další území bývalého [[Rakouské Slezsko|Rakouského Slezska]]. V dnešním pojetí se za součást Slezska zpravidla považuje také [[Kladské hrabství]] připojené [[první slezská válka|v roce 1742]] a ty části [[Horní Lužice]], které připadly po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] Polsku. Takto definované Slezsko má rozlohu zhruba 40 000 km² a více než 8 milionů obyvatel. V německém prostředí je běžné ztotožňovat historické Slezsko s pruskou provincií téhož jména, a tedy řadit k němu ještě větší kus Horní Lužice. Historickou metropolí je [[Vratislav (město)|Vratislav]], nejlidnatější oblastí [[Katovice|katovická]] [[katovická konurbace|konurbace]]. Ve Slezsku leží též některé městské části [[Ostrava|Ostravy]] a podstatná část ostravské aglomerace. [6] => [7] => Zatímco Dolní Slezsko mělo od počátku [[moderní dějiny|moderních dějin]] převážně německý charakter a v důsledku výměny populace po druhé světové válce je téměř čistě polské, etnická a jazyková problematika Horního Slezska je velmi složitá, a to vzhledem k přítomnosti stotisícové [[Německá menšina v Polsku|německé menšiny v Polsku]] (viz též [[dvojjazyčnost Horního Slezska]]) a [[polská menšina v Česku|polské menšiny v Česku]], [[Hnutí autonomie Slezska|požadavkům na autonomii polské části regionu]], [[Slezané|slezské národnosti]], k níž se v roce 2021 hlásilo přes pět set tisíc Hornoslezanů (přes 500 tisíc z více než 4 milionů obyvatel polské části Horního Slezska, což je přibližně 12 % všech obyvatel polské části Horního Slezska, celkem má Horní Slezsko 5 milionů obyvatel, takže téměř 10 % obyvatel Horního Slezska uvedlo svou národnost jako slezskou), a snahám o kodifikaci spisovné [[slezština (lechický jazyk)|slezštiny]], jejíž status polského dialektu nebo samostatného západoslovanského jazyka je sporný. Ve 20. století bylo Horní Slezsko předmětem několika územních sporů (viz [[československo-polský spor o Těšínsko|spor o Těšínsko]], [[hornoslezský plebiscit]], [[Hlučínsko]]). [8] => [9] => == Etymologie == [10] => [[Soubor:Ślęża_-_widok_z_Wieżycy.jpg|náhled|250px|Hora [[Ślęża]]]] [11] => Existuje několik teorií týkajících se vzniku slova Slezsko. Převážně němečtí badatelé odvozovali pojmenování Slezska od [[Germáni|germánského]] kmene [[Silingové|Silingů]] (''Silingae''), jehož příslušníci na slezském území do 6. století n. l. sídlili. Dle dalších teorií je možné odvodit název tohoto území od řeky [[Ślęza (řeka)|Ślęzy]] či hory [[Ślęża]], která byla posvátným místem pohanských kmenů již v [[neolit]]u a v raném středověku se kolem ní soustředilo kmenové území Slenzanů.{{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Slezsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 214 | isbn = 80-7277-245-7 | stránky = 15|jazyk = cs}} Název hory a řeky může mít původ ve slovanských výrazech ''ślęg'' či ''ślǫg'' označujících nepohodu, vlhkost a deštivé počasí, anebo i v starším základě, viz [[Staroevropská hydronyma]]. Některé studie kombinují oba názory a uvádějí, že název území je odvozen od jména hory, to že se ale pojí se Silingy.{{Citace monografie | redaktoři = Herbert Jankuhn, Heinrich Beck|kapitola = Wandalen | titul = Reallexikon der Germanischen Altertumskunde| vydavatel = de Gruyter | svazek = 33 | rok = 2006 | vydání = II| isbn = 978-31-1018-388-7}} [12] => [13] => == Geografie == [14] => === Hranice === [15] => [[Soubor:Krainy-historyczne-Polski.png|náhled|Slezsko a další historické země Polska na pozadí moderních správních hranic]] [16] => [[Soubor:Historyczne_granice_Ślaska.jpg|náhled|Slezsko v původních středověkých hranicích, tj. bez Kladska a lužických oblastí, s Krosenskem a Sulechówskem]] [17] => [[Soubor:Schlesien1890.jpg|náhled|Pruská provincie Slezsko]] [18] => [[Soubor:Moravske.slezsko.png|náhled|Územní vývoj pomezí Moravy a Slezska]] [19] => Výchozí bod pro vymezení hranic Slezska představuje původní rozsah [[Vratislavská arcidiecéze|vratislavského biskupství]] a pak [[Vratislavské knížectví|Slezské knížectví]] založené v roce 1138 a jeho nástupnické útvary – [[slezská knížectví|rozdrobená vévodství]], v nichž do 14. až 17. století vládla [[Slezští Piastovci|slezská větev Piastovců]]. Kromě toho se bere v potaz podoba [[Pruské Slezsko|pruské provincie Slezsko]] zřízené po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] v roce 1815 a [[Habsburská monarchie|rakouské]] [[korunní země]] s názvem [[Rakouské Slezsko|Vévodství Horní a Dolní Slezsko]] existující v letech 1742–1918, jakož i stávající zeměpisně-kulturní celky zformované pod vlivem posunutí hranic po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. [20] => [21] => Severní hranice Slezska, za níž se rozkládá [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsko]], se z velké části shoduje se současnou hranicí [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezského]] a [[Opolské vojvodství|Opolského vojvodství]] s výjimkou [[gmina|gmin]] [[Praszka]] a Rudniki ležících na pravém břehu [[Prosna|Prosny]], které k Slezsku nepatří. Naopak součástí Slezska bylo kdysi městečko [[Rychtal]] a několik obcí východně od [[Syców|Sycova]], které byly odtrženy v roce 1919 na základě [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]] a nyní leží ve [[Velkopolské vojvodství|Velkopolském vojvodství]]. [22] => [23] => Navzdory názvu leží jen 48 % území [[Slezské vojvodství|Slezského vojvodství]] ve Slezsku. V této oblasti je zemská hranice dodnes silně zakotvena v povědomí obyvatel, neboť odděluje autochtonní [[Slezané|Slezany]] od „vlastního Polska“. Vede východní hranicí [[okres Lubliniec|okresu Lubliniec]], potom ji tvoří řeka [[Brynica]] (s jednou odchylkou u [[Siemianowice Śląskie|Siemianowic]]) až k ústí do Černé Přemše, Černá Přemše a [[Přemše]] až k ústí do [[Visla|Visly]], Visla až k ústí [[Bělá (přítok Visly)|Bělé]] a dále Bělá až ke svým pramenům na úpatí [[Klimczok]]u. Od toho místa se slezskou hranicí stává východní hřeben [[Slezské Beskydy|Slezských Beskyd]] a je totožná s administrativní hranicí gmin [[Gmina Brenná|Brenná]], [[Visla (město)|Visla]] a [[Gmina Jistebná|Jistebná]]. Původně se mezi slezská knížectví řadilo rovněž [[Seveřské knížectví|Seveřsko]], [[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]] a [[Zátorské knížectví|Zátorsko]], ale tato území odpadla od Slezska již v 15. století a nyní jsou jednoznačně vnímána jako [[Malopolsko|malopolská]]. [24] => [25] => Od [[Slovensko|slovenských]] [[Kysuce|Kysuc]] odděluje Slezsko přirozená horská hranice totožná se státní hranicí [[Polsko-slovenská státní hranice|Polska]] a [[Česko-slovenská státní hranice|České republiky]] ve Slezských a [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezských Beskydech]]. Hranice mezi Slezskem a [[Morava|Moravou]] je [[Moravsko-slezská hranice|podrobně popsána v samostatném článku]]. Tvoří ji [[Ostravice (řeka)|Ostravice]], pak od Ostravy směrem na jihozápad vede s vícerem odchylek kolem horního toku [[Odra|Odry]], přičemž se vyhýbá [[Fulnek]]u a ponechává město [[Odry]]. Na jihozápadě [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]] má spletitý průběh, v některých úsecích vede tokem [[Moravice]] a středem [[Vodní nádrž Slezská Harta|vodní nádrže Slezská Harta]]. Následně probíhá hlavním hřebenem [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]]. [26] => [27] => [[Kladské hrabství|Kladsko]] bylo připojeno v roce 1742 k [[Pruské království|Prusku]] spolu s většinou Slezska, od roku 1815 bylo součástí [[Pruské Slezsko|pruské provincie Slezsko]] a nyní leží v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]] a tvoří se zbytkem jeho území nesporně jednu funkční oblast. Proto je nehledě na dřívější příslušnost k [[Čechy|Čechám]] vnímáno jako slezské území a slezsko-česká hranice je tak totožná se [[česko-polská státní hranice|státní hranicí Polska a České republiky]]. Vede [[Králický Sněžník (pohoří)|masivem Králického Sněžníku]], [[Orlické hory|Orlickými]], [[Stolové hory|Stolovými]] a [[Javoří hory|Javořími horami]], hlavním hřebenem [[Krkonoše|Krkonoš]] a [[Jizerské hory|Jizerskými horami]]. Bez započtení Kladska oddělovaly Slezsko od Čech [[Rychlebské hory|Rychlebské]] a [[Soví hory]]. [28] => [29] => Západní hranice Slezska se původně opírala o [[Kwisa|Kwisu]]. V současnosti se posouvá spíš na polsko-německou státní hranicí vyznačenou v roce 1945 na [[Lužická Nisa|Lužické Nise]], protože oblast mezi Kwisou a Nisou je sice historicky součástí [[Horní Lužice]], ale postrádá po výměně populace lužickou identitu a zato tvoří nesporně jeden funkční celek se zbytkem [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezského vojvodství]]. [[Pruské Slezsko|Pruská provincie Slezsko]] sahala ještě hlouběji do Horní Lužice – zahrnovala i nyní [[Görlitz|německou část Zhořelce]], město [[Niesky|Nízký]] (Niesky), [[Hoyerswerda|Hojeřice]] (Hoyerswerda) a [[Bad Muskau|Mužakov]] (Bad Muskau). Slezská identita je tam pořád živá, čehož důkazem je třeba ''Slezské muzeum'' v německém Zhořelci, ''Schlesisches Musikfest'' a další akce se Slezskem v názvu nebo uvítací cedule ''Niederschlesien'' (''Dolní Slezsko'') na příjezdech do obcí a na [[dálnice A4 (Německo)|dálnici A4]]. [30] => [31] => Od [[Dolní Lužice]] odděluje Slezsko v úseku mezi [[Zaháň|Zahání]] a obcí Łagoda [[Bobr (přítok Odry)|Bobr]], předtím historické Slezsko vráží klin mezi obě Lužice a tvoří výběžek, který sahá okrajově i za [[Lužická Nisa|Lužickou Nisu]] a zahrnuje bývalé město [[Przewóz (Lubušské vojvodství)|Przewóz]] (Priebus). [[Krosno Odrzańskie|Krosensko]] a [[Sulechów]]sko odpadly od slezského [[Hlohovské knížectví|Hlohovského knížectví]] ve prospěch [[Braniborské markrabství|braniborské]] [[Nová marka|Nové marky]] v roce 1482. [[Świebodzin|Svobodínsko]] tvořilo do roku 1815 nejsevernější slezskou enklávu, poté bylo připojeno k [[Braniborsko|Braniborsku]]. Z dnešního [[Lubušské vojvodství|Lubušského vojvodství]] tak do Slezska ve smyslu bývalé pruské provincie patří [[Zelená Hora (Polsko)|Zelená Hora]], [[Zaháň]], [[Nowa Sól]], [[Sława]] či [[Szprotawa]], ale slezská identita je tam velmi slabá a obyvatelé se ztotožňují spíše s novodobým pojmem ''Lubušsko'' (polsky ''Ziemia Lubuska'') zahrnujícím celé vojvodství jakožto jednu funkční oblast. [32] => [33] => === Přírodní podmínky === [34] => [[Soubor:Opole, Poland - panoramio (160).jpg|náhled|[[Odra]] v [[Opolí]]]] [35] => [[Soubor:Śnieżka_z_zachodu.jpg|náhled|[[Sněžka]]]] [36] => Většina Slezska leží v [[Povodí Odry|povodí]] [[Odra|Odry]], jejímiž hlavními přítoky jsou zleva: [[Opava (řeka)|Opava]], [[Cina]], [[Osoblaha (řeka)|Osoblaha]], [[Kladská Nisa]], [[Olava (řeka)|Olava]], [[Ślęza]], [[Bystrzyca|Bystřice]], [[Kačava]], [[Bobr (řeka)|Bobr]] s [[Kwisa|Kwisou]] a [[Lužická Nisa]]; zprava: [[Ostravice (řeka)|Ostravice]], [[Olše (řeka)|Olše]], [[Kłodnica]], [[Malá Pěna]], [[Stobrava]], [[Widawa]] a [[Barycz]]. Jen jihozápadní okraj leží v [[povodí Visly|povodí]] [[Visla|Visly]], do níž ústí [[Bělá (přítok Visly)|Bělá]] a [[Přemše]] s [[Brynica|Brynicí]]. [37] => [38] => Přírodní jezera se ve Slezsku téměř nevyskytují, pouze na severozápadě v [[Lubušské vojvodství|Lubušském vojvodství]]. Největší je [[Sławské jezero]] (8,17 km²). Na umělé vodní nádrže je obzvlášť bohatá hornolužická část Slezska – zatopením opuštěných hnědouhelných lomů vzniká v okolí [[Niesky|Nízkého]] (Niesky), [[Hoyerswerda|Hojeřic]] (Hoyerswerda) a [[Weißwasser|Bílé Vody]] (Weisswasser) [[Lužická jezera|největší oblast uměle založených jezer v Evropě]]. V polské části Slezska je největší [[Goczałkowická přehradní nádrž]] (32 km²) na [[Visla|Visle]] následovaná [[Turawská přehradní nádrž|Turawskou přehradní nádrží]] (24 km²) na [[Malá Pěna|Malé Pěně]], v české části pak [[Vodní nádrž Slezská Harta|Slezská Harta]] (10,7 km²) na [[Moravice (řeka)|Moravici]] spojená s [[vodní nádrž Kružberk|vodním dílem Kružberk]]. [[Miliczské rybníky]] v [[Chráněná krajinná oblast Dolina Baryczy|údolí Barycze]] jsou největší [[Rybniční soustava|rybniční soustavou]] ve Slezsku, k dalším patří [[Žabí kraj]] na [[Těšínsko|Těšínsku]] a [[Chráněná krajinná oblast Poodří|oblast Poodří]] jižně od [[Ostrava|Ostravy]]. [39] => [40] => Převážná část území se rozprostírá v nížinách. Z hlediska geomorfologického členění jde o [[Geomorfologická oblast|oblasti]] [[Slezská nížina]], [[Wał Trzebnicki|Třebnický val]] a [[Obniżenie Milicko-Głogowskie|Miliczsko-hlohovská sníženina]] v rámci [[Středopolské nížiny|subprovincie Středopolské nížiny]], na západě zasahují také [[Sasko-lužické nížiny]] a na severozápadním okraji několik menších celků náležejících [[Jihobaltské pojezeří|Jihobaltskému pojezeří]]. Pahorkatiny se vyskytují na východě, jsou začleněny do oblastí [[Slezská vysočina]] a [[Wyżyna Woźnicko-Wieluńska|Woźnicko-wieluńská vysočina]]. Jižně od nich se táhne pás [[Severní Vněkarpatské sníženiny|Severních Vněkarpatských sníženin]]. [41] => [42] => Přirozenou jižní hranicí Slezska tvoří řada pohoří [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]], v polštině, němčině a slezštině dodnes hromadně označovaných ''Sudety'', a také [[Moravskoslezské Beskydy]] a [[Slezské Beskydy]], které jsou součástí [[Karpaty|Karpat]]. Obě pohoří od sebe odděluje [[Moravská brána]]. Nejvyššími horami jsou: [[Sněžka]] (1603 m n. m.), [[Vysoké kolo (Krkonoše)|Vysoké kolo]] (1509 m n. m.) a [[Praděd]] (1491 m n. m.). [43] => [44] => === Dolní a Horní Slezsko === [45] => [[Soubor:Przesieka_slaka.jpg|náhled|Slezská přeseka na mapě středověkého Slezska]] [46] => Slezsko se tradičně dělí na „[[Dolní Slezsko|Dolní]]“ a „[[Horní Slezsko|Horní]]“ podle relativní polohy ve vztahu k [[Odra|Odře]]: Horním Slezskem se myslí jihovýchodní část země na horním toku řeky, Dolním severozápadní, která leží dále od pramene (byť se jedná o střední, nikoli dolní tok). Termín ''Silesia Superior'' (''Horní Slezsko'') se v historických pramenech začíná objevovat na sklonku 15. století, pak byl k němu ''per analogiam'' vytvořen pojem ''Silesia Inferior'' (''Dolní Slezsko''). Oddělovala je [[Slezská přeseka]] – pás neprostupných lesů táhnoucích se podél [[Kladská Nisa|Kladské Nisy]] a [[Stobrava|Stobravy]], který představoval přirozenou hranici mezi kmenovými územími Opolanů a Slenzanů, později mezi [[Opolské knížectví|Opolským]] a [[Vratislavské knížectví|Vratislavským knížectvím]]. [47] => [48] => V novějších dobách toto rozdělení zpečetily kulturní odlišnosti. Dolní Slezsko bylo převážně německé a protestantské, Horní Slezsko etnicky smíšené a spíše katolické. Po druhé světové válce prošlo Dolní Slezsko výměnou populace a úplnou polonizací, Horní Slezsko si naopak zachovalo svůj mnohokulturní ráz. V souvislosti s problematikou slezské národnosti, jazyka a autonomie, která se dolnoslezských oblastí netýká, bývá pojem ''Slezsko'' zužován jenom na Horní Slezsko. [49] => [50] => Moderní průběh hranice mezi Dolním a Horním Slezskem je diskutabilní. V hornoslezských regionalistických kruzích se nejčastěji Horní Slezsko definuje jako území bývalého pruského [[vládní obvod Opolí|vládního obvodu Opolí]] spolu s celým bývalým [[Rakouské Slezsko|Rakouským Slezskem]].Viz například: [https://wachtyrz.eu/gorny-slask-w-pigulce/ přehled statistických údajů o Horním Slezsku na portálu Wachtyrz], [http://alt.haus.pl/m/arch-465.html nástěnná mapa Horního Slezska vydaná Domem polsko-německé spolupráce], [https://gornyslask.wordpress.com/mapy-gornego-slaska/ mapa Horního Slezska na blogu Górny Śląsk wg Marasa], [https://dziennikzachodni.pl/tworza-mape-gornego-slaska-ze-slaskimi-nazwami-miast/ar/894563 mapa Horního Slezska v deníku Dziennik Zachodni] [[Niské knížectví]] včetně [[okres Jeseník|Jesenicka]] a také okolí [[Kluczbork]]u (součást [[Břežské knížectví|Břežského knížectví]]) se však původně řadily k Dolnímu Slezsku a kulturně-společensky s ním vykazují mnoho společných rysů (např. výměna populace po roce 1945). Termín ''Horní Slezsko'' je odmítán částí obyvatel [[Těšínsko|Těšínska]], kteří zdůrazňují svou odlišnou identitu („císařáci“ vs. „prušáci“) a prosazují vyčleňování Těšínska, potažmo celého Rakouského Slezska, jako třetího hlavního subregionu.Viz například [https://forum.gazeta.pl/forum/w,423,35068967,35068967,Slask_Cieszynski_a_Gorny_Slask.html tuto diskuzi na fóru Gazety Wyborczé]{{Citace monografie [51] => | příjmení = Greń [52] => | jméno = Zbigniew [53] => | titul = Identity at the Borders of Closely-Related Ethnic Groups in the Silesia Region [54] => | strany = 102 [55] => | rok vydání = 2017 [56] => | jazyk = cs [57] => | url = https://www.academia.edu/38140372/Identity_at_the_Borders_of_Closely-Related_Ethnic_Groups_in_the_Silesia_Region [58] => }} V českém úzu je běžné používat pro celou českou část výraz ''Slezsko'' bez přívlastků a pojem ''Horní Slezsko'' vztahovat jen na oblasti ležící v Polsku.Viz například: {{Citace elektronické monografie [59] => | příjmení = Patková [60] => | jméno = Jana [61] => | titul = Familoky, podzemí, haldy. Horní Slezsko nabízí bohatství po uhlobaronech [62] => | url = https://vikend.ihned.cz/c1-62987770-horni-slezsko [63] => | datum vydání = 22.10.2014 [64] => | datum aktualizace = [65] => | datum přístupu = 5.3.2021 [66] => | vydavatel = [[Hospodářské noviny]] [67] => | jazyk = cs [68] => }} ''Dolní Slezsko'' bývá hovorově ztotožňováno s územím [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezského vojvodství]]. [69] => [70] => === Největší města === [71] => [[Soubor:Уроцлаўскія замалёўкі 06.jpg|náhled|[[Vratislav (město)|Vratislav]]]] [72] => [[Soubor:Katowice.jpg|náhled|[[Katovice]]]] [73] => [[Soubor:Výhled z Nove radnice na kostel.jpg|náhled|[[Ostrava]]]] [74] => Největším městem Slezska a jeho tradiční metropolí je [[Vratislav (město)|Vratislav]]. V roce 2019 měla 642 869 trvale registrovaných obyvatel,Všechny údaje o počtu obyvatel měst v Polsku byly převzaty z [https://www.polskawliczbach.pl/ oficiálního statistického portálu Polska w liczbach (Polsko v číslech)], přístup dne 5. 3. 2021, stav k 31. 12. 2019. přičemž reálný počet obyvatel včetně studentů, cizinců a dalších osob bez trvalého bydliště byl vratislavským magistrátem odhadován na 825 tisíc až 1 milion.{{Citace elektronické monografie [75] => | titul = We Wrocławiu mieszka aż milion ludzi? To całkiem możliwe! [76] => | url = https://wroclaw.naszemiasto.pl/we-wroclawiu-mieszka-az-milion-ludzi-to-calkiem-mozliwe/ar/c1-7570141 [77] => | datum vydání = 26.2.2020 [78] => | datum přístupu = 5.3.2021 [79] => | vydavatel = Wrocław-Naszemiasto.pl [80] => | jazyk = pl [81] => }} Aktuálně je čtvrtým největším městem v Polsku, podle populačních prognóz má ale do roku 2030 předstihnout [[Lodž]] a posunout se na třetí pozici.{{Citace elektronické monografie [82] => | příjmení = Mierzwa [83] => | jméno = Maciej [84] => | titul = Wrocław rośnie. Będzie trzecim miastem w Polsce [85] => | url = https://gazetawroclawska.pl/wroclaw-rosnie-bedzie-trzecim-miastem-w-polsce/ar/13957627 [86] => | datum vydání = 13.3.2019 [87] => | datum přístupu = 5.3.2021 [88] => | vydavatel = Gazeta Wrocławska [89] => | jazyk = pl [90] => }} [91] => [92] => [[Katovice]] čítaly na konci roku 2019 292 774 stálých obyvatel a jsou jádrem [[katovická konurbace|dvoumilionové konurbace]] rozkládající se na obou stranách slezsko-malopolské zemské hranice. Podle nejužší definice tvoří konurbaci 19 měst, z nichž kromě Katovic 13 leží ve Slezsku. Jsou to [[Gliwice|Hlivice]] (178 603), [[Zabrze]] (172 360), [[Bytom]] (165 263), [[Slezská Ruda]] (137 360), [[Tychy]] (127 590), [[Chořov]] (107 807), [[Mysłowice|Myslovice]] (74 618), [[Siemianowice Śląskie]] (66 841), [[Tarnovské Hory]] (61 422), [[Slezské Pěkary]] (55 030), [[Świętochłowice]] (49 557), [[Mikulov (Polsko)|Mikulov]] (40 423) a [[Knurów]] (38 310). [93] => [94] => Srovnatelnou velikost má [[Ostrava]]: 298 335 k 1. lednu 2019.{{Citace elektronické monografie [95] => | titul = Počet obyvatel přihlášených k pobytu na území Statutárního města Ostrava ke dni 01.01.2019 [96] => | url = https://www.ostrava.cz/cs/urad/hledam-informace/aktualni-informace/pocet-obyvatel-ve-spravnim-obvodu-statutarniho-mesta-ostravy/copy3_of_Obvody.pdf [97] => | datum přístupu = 5.3.2021 [98] => | vydavatel = Statutární město Ostrava [99] => | jazyk = cs [100] => }} Ve Slezsku leží 14 ze 23 městských obvodů, které dohromady měly 121 520 obyvatel, ostatní se nacházejí na [[Morava|Moravě]]. Většina ostravské aglomerace se rozkládá ve Slezsku, včetně měst [[Havířov]] (71 698), [[Frýdek-Místek]]Pravobřežní část Frýdku-Místku, tedy bývalé město [[Frýdek]], leží v historickém Slezsku. [[Místek]] se řadí k Moravě. (54 805), [[Karviná]] (51 373), [[Orlová]] (29 122) a [[Bohumín]] (20 960).Údaje o počtu obyvatel měst v ČR byly s výjimkou Ostravy převzaty z [https://www.mistopisy.cz/ portálu Mistopisy.cz], přístup dne 5. 3. 2021, stav k 1. 1. 2021. [101] => [102] => Mezi katovickou a ostravskou metropolitní oblastí se rozkládá [[Rybnický uhelný okruh]], jehož jádro tvoří města [[Rybnik]] (137 782), [[Jastrzębie-Zdrój]] (88 425), [[Żory|Žárov]] (62 670) a [[Wodzisław Śląski|Vladislav]] (47 813). Tyto tři aglomerace bývají dohromady označovány jako [[Slezská metropolitní oblast]]. [103] => [104] => Dále nad 100 tisíc obyvatel mají: [105] => * [[Bílsko-Bělá]] (170 663) [106] => * [[Zelená Hora (Polsko)|Zelená Hora]] (141 222) [107] => * [[Opolí]] (128 305) [108] => * [[Valbřich]] (111 356) [109] => [110] => Mezi 50 až 100 tisíc obyvatel čítají: [111] => * [[Lehnice]] (99 350) [112] => * Zhořelec (z toho 55 980 v [[Görlitz|německé části]]{{Citace monografie [113] => | titul = Statistisches Jahrbuch 2019 [114] => | url = https://www.goerlitz.de/uploads/02-Buerger-Dokumente/Statistiken/Statistisches_Jahrbuch_2019.pdf [115] => | vydavatel = Stadtverwaltung Görlitz – Kommunale Statistikstelle [116] => | místo = Görlitz [117] => | rok vydání = 2020 [118] => | strany = 21 [119] => | jazyk = de [120] => }} a 30 231 v [[Zgorzelec|polské části]]) [121] => * [[Jelení Hora]] (79 061) [122] => * [[Lubin]] (72 300) [123] => * [[Hlohov]] (66 980) [124] => * [[Kandřín-Kozlí]] (60 641) [125] => * Těšín (z toho 34 424 v [[Těšín|polské části]] a 23 488 v [[Český Těšín|české části]]) [126] => * [[Svídnice (Polsko)|Svídnice]] (56 803) [127] => * [[Opava]] (56 112) [128] => * [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboř]] (55 189) [129] => [130] => == Dějiny == [131] => [132] => === Rané dějiny === [133] => [[Soubor:Krzyzyk_wielkomorawski_Wroclaw.jpg|náhled|150px|Velkomoravský kříž z 10. století nalezený ve Vratislavi]] [134] => V [[doba bronzová|době bronzové]] obývali dnešní Slezsko nositelé [[lužická kultura|lužické kultury]]. V posledních staletích před naším letopočtem se objevily [[Germáni|germánské kmeny]], které byly v období [[stěhování národů]] kolem roku 550 až 600 nahrazeny [[Slované|Slovany]]. Germánské osídlení proběhlo prostřednictvím [[Vandalové|Vandalů]], kteří se sem přesunuli z jižní [[Skandinávie]] okolo roku 120 př. n. l. K hlavním vandalským kmenům patřili [[Silingové]], první obyvatelé Slezska doložení v římských kronikách, od nichž je podle některých teorií odvozen název země. Archeologické nálezy dokazují, že v předgermánské době zde žili rovněž [[Keltové]]. Podle mladších objevů lze usuzovat, že kultury obou společností časem splynuly. V 6. století n. l. se vydala většina Vandalů na jih, některé klany však zůstaly a nově příchozí Slované žili zpočátku po boku zůstavších Germánů. Rovněž v tomto případě poukazují archeologické výzkumy na to, že obě společnosti přirozeně splynuly. Místa větších ozbrojených střetů nejsou známa. [135] => [136] => [[Bavorský geograf]] se zmiňuje o čtyřech slezských kmenech: Slenzané (v Dolním Slezsku v okolí hory [[Ślęża]]), Dědošané (pravděpodobně na severozápadě Dolního Slezska v okolí [[Hlohov]]a), Opolané (v Horním Slezsku v okolí města [[Opolí]]) a [[Holasici]] (na Těšínsku a Opavsku). [[Kosmova kronika česká]] uvádí také Bobřany (na řece [[Bobr (přítok Odry)|Bobr]]) a Třebovany (pravděpodobně v okolí [[Trzebnica|Třebnice]]). V 9. století se jejich kmenová území dostala pod vliv [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]], což potvrzují archeologické nálezy, ovšem to, jestli Slezsko bylo přímo součástí mojmírovského státu, zůstává mezi historiky spornou otázkou. Podle populární hypotézy proběhla velkomoravská expanze ve dvou etapách: roku 875 ovládla vojska [[Svatopluk I.|Svatopluka I.]] kraj Holasiců a Opolanů a následně po roce 885 vtrhla přes [[Kladská kotlina|Kladskou kotlinu]] do Dolního Slezska. Po pádu Velké Moravy v roce 907 si Slezsko podmanila [[české knížectví|česká knížata]] z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. [[Vratislav I.|Vratislavovi I.]] se někdy přisuzuje založení hradiště [[Vratislav (město)|Vratislav]] – budoucího hlavního města Slezska. Nicméně pravděpodobnější je, že to vzniklo až kolem roku 983 a bylo na počest Vratislava pojmenováno zpětně, pokud souvislost mezi názvem města a jménem českého knížete vůbec existuje. [137] => [[Soubor:Polska 1039 - 1058-es.svg|náhled|Slezsko mezi českým a polským státem v 11. století.]] [138] => V roce 990 dobyl Slezsko s [[Svatá říše římská|říšskou]] podporou [[Piastovci|piastovský]] kníže [[Měšek I.]] Třebaže [[zakládací listina pražského biskupství]] zahrnuje i slezská území, hlavním nástrojem christianizace se stalo [[Arcidiecéze vratislavská|vratislavské biskupství]] založené v roce 1000, které spadalo pod [[Hnězdenská církevní provincie|hnězdenskou církevní provincii]]. Hranice Slezska v té době jsou běžně ztotožňovány právě s územím vratislavské diecéze. 11. století uplynulo ve znamení přetahované o Slezsko mezi raně českým a raně polským státem. V roce 1038 obsadil zemi [[Břetislav I.]], který využil trvajícího pohanského lidového povstání proti Piastovcům. Takzvaná ''pohanská reakce'' měla ve Slezsku proběhnout obzvlášť vehementně, již kolem roku 1033 byla zbourána vratislavská katedrála a na jejím místě obnoven slovanský chrám. Opět k Polsku připojil Slezsko [[Kazimír I. Obnovitel]] kolem roku 1050, což stvrdil [[Quedlinburský mír]] v roce 1054. Kazimír se rovněž zasloužil o obnovení vratislavského biskupství. Další česko-polská válka vypukla záhy v 60. letech, když [[Boleslav II. Smělý]] odmítl platit Čechům tribut ze Slezska. Konflikty a vzájemné vpády na území pokračovaly s různou intenzitou i na přelomu 11. a 12. století (významnou epizodou je například neúspěšné [[obležení Hlohova]] roku 1109, kterého se zúčastnil [[Svatopluk Olomoucký]]) a ukončil je teprve [[Kladský mír]] z roku 1137, jenž ponechal většinu slezského území Polsku. Jen [[Opava|Opavsko]], [[Krnov]]sko a [[Hlubčice|Hlubčicko]], které již za Břetislava I. přešly do [[olomoucká arcidiecéze|olomoucké diecéze]], připadla [[Soběslav I.|Soběslavovi I.]] a stala se načas součástí [[Morava|Moravy]]. Byla též vyřešena otázka českého [[Kladské hrabství|Kladska]], na které si v průběhu 11. století dělali Piastovci nároky. [139] => [[Soubor:Henryk_I_Brodaty.jpg|náhled|150px|vlevo|Náhrobní deska Jindřicha I. Bradatého]] [140] => [[Soubor:Silesia_1177-1185.jpg|náhled|Slezsko po roce 1177 s vyděleným Hlohovskem, Opolskem a Ratibořskem]] [141] => Roku 1138 dochází na základě testamentu [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III. Křivoústého]] k rozdělení polského státu na čtyři části. Vzniká tak [[Vratislavské knížectví|Slezské knížectví]], jehož prvním panovníkem a zakladatelem [[Slezští Piastovci|slezské větve Piastovců]] byl [[Vladislav II. Vyhnanec]]. Vladislavův spletitý konflikt s bratry nakonec vedl k jeho útěku do Čech a následně do Saska v roce 1146 a období vlády [[Boleslav IV. Kadeřavý|Boleslava IV. Kadeřavého]] ve Slezsku, proti němuž bojovali císařové [[Konrád III.]] a [[Fridrich I. Barbarossa]]. Roku 1162 se do země vrátili Vladislavovi synové: [[Boleslav I. Vysoký]], [[Měšek I. Křivonohý]] a [[Konrád Hlohovský]]. Na podnět Boleslava I. vznikl [[Klášter Lubuš|cisterciácký klášter Lubuš]], který se stal významným střediskem slezského písemnictví a pohřebištěm prvních slezských knížat. Vydělením [[Ratibořské knížectví|ratibořského]], [[Opolské knížectví|opolského]] a [[Hlohovské knížectví|hlohovského údělu]] v roce 1172, potažmo 1177, začíná proces drobení Slezska na [[Slezská knížectví|řadu polonezávislých knížectví]]. Zároveň v roce 1177 došlo k rozšíření Slezska (ratibořského údělu) na východě o [[bytom]]skou a [[osvětim]]skou kastelánii, jež byly dříve součástí [[Krakovsko|Krakovska]]. Dočasně zemi sjednotil [[Jindřich I. Bradatý]] v roce 1230, který zároveň vešel do dějin jako zakladatel měst (prvním slezským městem vysazeným v roce 1211 podle [[magdeburské právo|magdeburského práva]] byl Goldberg neboli [[Złotoryja]]) a iniciátor [[německá východní kolonizace|německé kolonizace]]. Jeho žena [[Hedvika Slezská|Hedvika]] byla prohlášena za světici a je hlavní patronkou Slezska. Syn [[Jindřich II. Pobožný]] padl roku 1241 v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]] při [[Mongolský vpád do Evropy|mongolském vpádu]], jehož důsledkem bylo zpustošení a vylidnění velké části země a opětovný rozpad ''monarchie slezských Jindřichů'' na samostatná knížectví. [142] => [143] => === Slezsko součástí Koruny české === [144] => [[Soubor:Země_Koruny_české.jpg|náhled|300px|[[Země Koruny české]] včetně slezských knížectví]] [145] => [[Kazimír Bytomský|Kazímir Bytomsko-Kozelský]] byl prvním slezským knížetem, který složil lenní slib českému králi [[Václav II.|Václavovi II.]], a sice 9. ledna 1289. Proces sbližování slezských státečků s [[České království|Českým královstvím]] pokračoval i po nástupu [[Lucemburkové|lucemburské dynastie]] a jeho vrcholným okamžikem byl rok 1327, kdy se leníky [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] stali [[Vratislavské knížectví|vratislavský kníže]] [[Jindřich VI. Dobrý]] a také všichni zbývající panovníci v Horním Slezsku ([[Těšínské knížectví|Těšínsko]], [[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]], [[Opolské knížectví|Opolsko]], [[Pštinské panství|Pštinsko]], [[Ratibořské knížectví|Ratibořsko]], [[Falkenberské knížectví|Falkenbersko]], [[Střelecké knížectví|Střelicko]]). V roce 1329 následovala knížectví [[Lehnické knížectví|Lehnické]], [[Břežské knížectví|Břežské]], [[Olešnické knížectví|Olešnické]], [[Zaháňské knížectví|Zaháňské]] a [[Stínavské knížectví|Stínavské]], roku 1331 pak knížectví [[Hlohovské knížectví|Hlohovské]], 1336 [[Minstrberské knížectví|Minstrberské]] a 1342 [[Niské knížectví|Niské]], které bylo majetkem vratislavských biskupů. Bulou ze dne 7. dubna 1348 inkorporoval [[Karel IV.]] všechny tyto země do [[Země Koruny české|Koruny království českého]]. Mimo se ocitlo jen [[Javorské knížectví|Svídnicko-javorské knížectví]], které bylo začleněno až po smrti [[Anežka Habsburská (1392)|Anežky Habsburské]], manželky [[Boleslav II. Malý|Boleslava II. Malého]], v roce 1392. Začleněním do Koruny české se Slezsko stalo součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], nicméně slezští vladaři nezískali postavení [[Říšské stavy|říšských stavů]] a byli tak podřízení českým králům bez místa a hlasu v [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|říšském sněmu]]. Již roku 1335 se na základě [[Trenčínská smlouva|Trenčínské smlouvy]] polský král [[Kazimír III. Veliký]] vzdal nároků na Slezsko výměnou za to, že se Jan Lucemburský vzdal nároků na polský trůn, který drželi poslední Přemyslovci. Tuto dohodu potvrdil [[Namyslovský mír]] z roku 1348 a roku 1372 Kazimírův nástupce [[Ludvík I. Veliký|Ludvík I]]. [146] => [147] => Vymíráním jednotlivých piastovských větví (1335 vratislavské, 1368 svídnické, 1428 minstrberské, 1492 olešnické, 1504 hlohovské, 1532 opolské, 1625 těšínské, 1675 břežsko-lehnické) připadala postupně jejich území jako odúmrť přímo České koruně. Vůbec posledním mužským představitelem dynastie byl [[Jiří Vilém Lehnický]] (1660–1675). Po vymření ratibořských Piastovců v roce 1336 bylo s Ratibořskem na čas spojeno [[Opavské knížectví]], čímž začala opětovná integrace toho území se Slezskem. [[Mikuláš I. Opavský]] založil [[Opavští Přemyslovci|slezskou větev Přemyslovců]], která vládla nejdéle v Ratiboři do roku 1521. V 15. století odpadla od Slezska některá území na východě a severozápadě: [[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]] bylo odprodáno [[Polské království|Polskému království]] v roce 1457, z něj vydělené [[Zátorské knížectví|Zátorsko]] taktéž v roce 1494, [[Seveřské knížectví|Seveřsko]] (původně východní část Bytomska) odkoupil v roce 1443 krakovský biskup a území kolem [[Krosno Odrzańskie|Krosna]] (Crossen) a [[Sulechów]]a (Züllichau) odpadlo v roce 1482 ve prospěch [[Braniborsko|Braniborska]]. [148] => [[Soubor:Cieszyn_57.jpg|náhled|150px|vlevo|Kostel milosti v Těšíně]] [149] => Za [[husitské války|husitských válek]] došlo k oslabení vztahu Slezska k Českému království. Jediným významnějším slezským pánem, který se postavil na stranu kališníků byl [[Boleslav V. Heretik]]. Řada slezských měst byla dobyta během [[spanilé jízdy|spanilých jízd]], nicméně obyvatelstvo zůstalo převážně katolické. [[Jiří z Poděbrad]] zakoupil pro sebe [[Minstrberské knížectví]], jeho potomci drželi potom i [[Olešnické knížectví|Olešnicko]] až do roku 1647. Za vlády [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] (1469–1490) došlo k určité centralizaci slezské správy, byl zřízen post vrchního hejtmana jakožto zástupce krále (zpravidla jím býval vratislavský biskup) a stavovský sněm. Na rozdíl od husitských myšlenek padly ve Slezsku na úrodnou půdu ideje [[Martin Luther|Martina Luthera]]. V průběhu 16. století přijala [[luteránství]] naprostá většina obyvatel. V [[Lehnice|Lehnici]] působící [[Kaspar Schwenkfeld]] vyvinul osobitý náboženský směr, který je dodnes zastoupený mezi potomky slezských emigrantů v [[Spojené státy americké|USA]] v podobě ''Schwenckfelder Church''. Jistého významu dosáhla též [[Novokřtěnci|novokřtěnecká]] skupina [[gabrielité|gabrielitů]]. Protestantská víra si udržela své postavení i v [[pobělohorská doba|pobělohorské době]] zejména v Dolním Slezsku a na Těšínsku. Po [[vestfálský mír|vestfálském míru]] byla náboženská svoboda pro protestanty ponechána na základě ''[[cuius regio, eius religio]]'' ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]], na [[Břežské knížectví|Břežsku]], [[Lehnické knížectví|Lehnicku]], [[Olešnické knížectví|Olešnicku]] a [[Volovské knížectví|Volovsku]].{{Citace periodika [150] => | příjmení1 = Harasimowicz [151] => | jméno1 = Jan [152] => | titul = Reformacja na Śląsku z perspektywy historii religii i historii sztuki [153] => | periodikum = Quart [154] => | ročník = 18 [155] => | číslo = 4 [156] => | datum = 2010 [157] => | strany = 3–16 [158] => | url = https://quart.uni.wroc.pl/pdf/18/quart18_Harasimowicz.pdf [159] => | jazyk = pl [160] => }} V ostatních [[rekatolizace|rekatolizovaných]] knížectvích musel [[Ferdinand III. Habsburský]] musel souhlasit s výstavbou v 50. letech 17. století tří „[[kostely míru|kostelů mírů]]“ v [[Jawor|Javoru]], [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] a [[Hlohov]]ě. [[Altranstädtská konvence|Po roce 1709]] následovalo šest „[[kostely milosti|kostelů milosti]]“. [161] => [[Soubor:Chełmsko_Śląskie_IMGP9027A.jpg|náhled|Tkalcovské domky ze 17. století v obci [[Chełmsko Śląskie]]]] [162] => Ekonomický vývoj Slezska v raném novověku se opíral především o dvě odvětví: textilní výrobu a těžbu rud. Významnými centry tkalcovství a soukenictví bylo [[Bílsko-Bělá|Bílsko]] a města v podhůří Sudet: [[Jelení Hora]], [[Nowa Ruda|Nová Ruda]], [[Kamienna Góra|Landeshut]] (Kamienna Góra) či [[Lwówek Śląski|Löwenberg]] (Lwówek Śląski). Díky ložiskům stříbra, olova, mědi a železa se rozvíjel podsudetský hornický revír: [[Kowary|Schmiedeberg]] (Kowary), [[Miedzianka|Kupferberg]] (Miedzianka), [[Valbřich]], [[Stříbrná Hora]] a další. [[Zlato]] se těžilo v [[Zlaté Hory|Cukmantlu]] (Zlaté Hory), [[Hlucholazy|Hlucholazech]] a [[Złotoryja|Goldbergu]] (Złotoryja). Důlní řád z roku 1526 a Horní řád z roku 1528 – dvě privilegia vydaná [[Jan II. Opolský|Janem II. Opolským]] a [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřím Braniborsko-Ansbašským]] – položily základ hornictví v Horním Slezsku. Vzniklo tehdy město [[Tarnovské Hory]], jehož stříbrné, zinkové a olověné doly jsou dnes památkou UNESCO. Na těžbu plynule navazovalo hutnictví a hamernictví. V 17. století bylo Slezsko považováno za ekonomicky nejvýznamnější oblast celé [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]], k níž od roku 1526 patřilo. Roku 1702 vznikla ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] první slezská univerzita – [[Vratislavská univerzita|Academia Leopoldina]]. [163] => [164] => === Pruské a Rakouské Slezsko === [165] => [[Soubor:Silesia 18th c.png|náhled|300px|Proměny Slezska po roce 1742]] [166] => Výsledkem [[první slezská válka|první slezské války]] mezi Habsburskou monarchií a Pruskem – jedné z tzv. válek o rakouské dědictví vypuklých v souvislosti s neuznáním [[Pragmatická sankce|pragmatické sankce]] zajišťující [[Marie Terezie|Marii Terezii]] nástupnictví na císařském trůnu –, stvrzeným [[Vratislavský mír|Vratislavským příměřím]] z 11. června 1742 a [[Berlínský mír|Berlínským mírem]] z 28. července 1742, bylo rozdělení Slezska mezi dva státy. Většina území připadla [[Pruské království|Pruskému království]], Habsburkové si ponechali pouze [[Těšínsko]] (včetně části [[Bohumínské panství|bohumínského panství]]) a jižní části [[Opavské knížectví|Opavského]], [[Krnovské knížectví|Krnovského]] a [[Niské knížectví|Niského knížectví]]. [[Druhá slezská válka|Druhá]] (1744–1745) a [[sedmiletá válka|třetí slezská válka]] (1756–1763), v nichž se Marie Terezie pokoušela zvrátit ztrátu Slezska, nedopadly pro habsburskou říši úspěšně a jen upevnily status quo dosažený v roce 1742. [167] => [168] => Z habsburské části vznikla [[korunní země]] hovorově nazývaná [[Rakouské Slezsko]] se sídlem v [[Opava|Opavě]], jež byla v období 1782–1850 spojena s [[Morava|Moravou]] v rámci jednoho správního celku s názvem [[Země moravskoslezská (1782–1850)|Země moravskoslezská]]. Prusové svůj díl nejdříve rozdělili na 48 okresů a dva departementy (vratislavský a hlohovský), načež při správní reformě v roce 1815 vytvořili [[Pruské Slezsko|provincii Slezsko]]. Do ní nebyla zahrnuta [[świebodzin|svobodínská]] (świebodzinská) enkláva, která nově spadala pod [[Braniborsko]], zato se její součástí stalo [[Kladské hrabství]] připojené k Prusku také v roce 1742 a podstatná část [[Horní Lužice]]. Provincie se dělila na tři vládní obvody (''Regierungsbezirk''): [[Vládní obvod Lehnice|Lehnice]], [[Vládní obvod Vratislav|Vratislav]] a [[Vládní obvod Opolí|Opolí]]. Vratislav se stala nejen hlavním městem nové provincie, ale i jedním ze tří, vedle [[Berlín]]a a [[Kaliningrad|Královce]], sídelních měst pruských králů. Právě na vratislavském zámku sepsal [[Fridrich Vilém III.]] v roce 1813 prohlášení ''An Mein Volk'' (''Mému lidu'') povzbuzující k boji proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]], které je považováno za významný milník v utváření celoněmecké národní identity. Od roku 1871 bylo Pruské Slezsko součástí [[Německé císařství|sjednoceného Německa]], kdežto Rakouské Slezsko spolutvořilo po roce 1867 [[Rakousko-Uhersko]]. [169] => [[Soubor:Friedrich_Wilhelm_von_Reden.jpg|náhled|150px|Friedrich Wilhelm von Reden]] [170] => V 19. století se začala formovat moderní národní hnutí, což ovlivnilo politické a společenské dění především v etnicky smíšeném Horním Slezsku. Podrobněji jazykovou a národnostní problematiku popisuje [[Slezsko#Obyvatelstvo|→ sekce Obyvatelstvo]]. [171] => [[Soubor:Lange_diercke_sachsen_deutschland_oberschlesien.jpg|náhled|vlevo|Bytomsko-hlivicko-katovická konurbace na sklonku 19. století]] [172] => Jinak do života Slezanů ve velkém zasáhla industrializace. V druhé polovině 18. století byla objevena bohatá ložiska [[černé uhlí|černého uhlí]] v [[Hornoslezská uhelná pánev|Hornoslezské uhelné pánvi]] a vznikly tam první černouhelné doly a velkoprůmyslové železárny. Rozvoj oblasti podnítila zejména činnost [[Friedrich Wilhelm von Reden|Friedricha Wilhelma von Redena]], ředitele Vyššího báňského úřadu ve Vratislavi v letech 1779–1802, a [[John Baildon|Johna Baildona]], skotského odborníka na metalurgii, který přišel do Slezska v roce 1793. [[Klodnický průplav]] spojil v letech 1792–1812 novou průmyslovou oblast s [[Odra|Odrou]]. Na východním okraji Horního Slezska postupně vzniklo [[katovická konurbace|rozsáhlé souměstí]], jehož centrem se vedle starých měst [[Bytom]] a [[Gliwice|Hlivice]] staly [[Katovice]] založené na zelené louce v polovině 19. století. K Hornoslezské uhelné pánvi se počítá též ostravsko-karvinský revír, který byl nejvýznamnější průmyslovou oblastí Rakouska-Uherska. V Dolním Slezsku se černé uhlí začalo těžit v oblasti [[Valbřich]]u a [[Nová Ruda|Nové Rudy]]. Velkoprůmyslový charakter získalo i tradiční slezské odvětví, tedy textilní výroba. Do dějin vešlo [[povstání slezských tkalců]] v roce 1844, jež získalo celoevropský ohlas v rodícím se dělnickém hnutí.{{Citace monografie [173] => | příjmení = Ahlreip [174] => | jméno = Heinz [175] => | titul = Karl Marx und der schlesische Weberaufstand 1844. Eine politische Revolution mit einer sozialen Seele [176] => | rok vydání = 2018 [177] => | url = https://www.grin.com/document/492812 [178] => | isbn = 978-3-66899-76-77 [179] => | jazyk = de [180] => }} První vlak projel z Vratislavi do Olavy dne 22. května 1845. Do konce 19. století Slezsko disponovalo jednou z nejhustších železničních sítí na světě. V roce 1880 byla Vratislav třetím největším městem celého Německa, po [[Berlín]]ě a [[Hamburk]]u. Na začátku 20. století čítala již přes půl milionu obyvatel, ale v důsledku růstu ostatních metropolí spadla na sedmou pozici. [181] => [182] => === Po první světové válce === [183] => [[Soubor:Silesia 20th c.png|náhled|300px|Rozdělení Slezska po první a druhé světové válce]] [184] => Po [[první světová válka|první světové válce]] se Slezsko stalo sporným územím na pomezí [[Výmarská republika|Německa]] a nově vzniklých států: [[Druhá polská republika|Polska]] a [[Československo|Československa]], které si z historických, etnických a především hospodářských důvodů nárokovaly část země. Jablkem sváru byly zejména uhelné revíry v Horním Slezsku. Situaci komplikovala skutečnost, že se velká část tamních obyvatel nehlásila k žádné státotvorné národnosti, nýbrž k tzv. šlonzáckému hnutí zastupovanému [[Slezská lidová strana|Slezskou lidovou stranou]] v Rakouském Slezsku a [[Svaz Hornoslezanů|Svazem Hornoslezanů]] v Pruském Slezsku. [185] => [[Soubor:Tam_i_tu.jpg|náhled|vlevo|„Tady a tam“ – polský propagandistický plakát z období plebiscitu]] [186] => [[Československo-polský spor o Těšínsko]] vygradoval v lednu 1919 do podoby [[sedmidenní válka|sedmidenní války]], následně se měl konat [[Plebiscit na Těšínsku|plebiscit]], od nějž bylo nakonec upuštěno a bývalé Těšínské knížectví rozdělila [[Konference velvyslanců]] dne 28. července 1920 na dvě zhruba rovné části s tím, že ostravsko-karvinský uhelný revír a [[Košicko-bohumínská dráha]] připadly Československu a samotný Těšín byl rozpůlen podél řeky [[Olše (řeka)|Olše]]. Bez hlasování a proti vůli obyvatelstva přiznala [[Versailleská smlouva]] Československu [[Hlučínsko]] – jižní část bývalého pruského okresu Ratiboř. Dále se součástí československého státu stala ostatní území Rakouského Slezska s [[Opava|Opavou]], [[Krnov]]em a [[Jeseník]]em i přesto, že se tamní obyvatelstvo ze začátku pokoušelo o sjednocení s [[Německé Rakousko|Německým Rakouskem]]. Plebiscit se naopak uskutečnil [[Hornoslezský plebiscit|20. března 1921]] v Pruském Slezsku na celém území [[vládní obvod Opolí|vládního obvodu Opolí]] s výjimkou okresu [[okres Nisa|Nisa]], [[Niemodlin|Falkenberg]], Hlučínska a části [[Prudník|Prudnicka]]. 40,4 % hlasujících se vyslovilo pro připojení k Polsku, 59,6 % zvolilo setrvání v Německu, přičemž Polsko podpořily zejména venkovské oblasti na jihovýchodě plebiscitního území, kdežto Německo západ, sever a všechna větší města.Přesné výsledky hlasování podle okresů a jednotlivých obcí lze najít [https://web.archive.org/web/20080309204632/http://oberschlesiende.h619444.serverkompetenz.net/oberschlesien/Abstimmung/abstimm.htm tady] Vyznačení hranic přesně podle výsledků hlasování se jevilo jako neproveditelné a zároveň by bylo neuspokojivé pro obě strany, proto o rozdělení regionu nakonec rozhodla Rada [[Společnost národů|Společnosti národů]] v říjnu 1921 (s platností od roku 1922). Polsku připadla třetina sporného území (ovšem s polovinou obyvatel a většinou průmyslu) a došlo k rozdělení hlavní průmyslové aglomerace: [[Bytom]], [[Zabrze]] a [[Gliwice|Hlivice]] zůstaly na německé straně, ostatní města včetně [[Katovice|Katovic]] byla připojena k Polsku. Spor doprovázely tři ozbrojené střety mezi propolskými iredentisty a příslušníky německých paramilitantních organizací ([[Grenzschutz Ost]], [[Bojová organizace Horního Slezska]]) známé jako [[hornoslezská povstání]]. Od Německa ve prospěch Polska odpadla po první světové válce také okrajová území v Dolním Slezsku: [[Rychtal]]sko, část [[Syców|Sycovska]] a několik pohraničních obcí. [187] => [[Soubor:Katowice_-_nowy_Gmach_Wojewodztwa_Slaskiego._przed_1939_(69617608).jpg|náhled|Budova [[Slezský parlament|Slezského sněmu]] v Katovicích]] [188] => V části Slezska připojené k Polsku bylo vytvořeno [[Slezské vojvodství (1920–1945)|autonomní Slezské vojvodství]] s [[Slezský parlament|vlastním parlamentem]] a státní pokladnou. Jeho hlavním městem byly [[Katovice]], které po připojení vícera sousedních obcí v roce 1924 přesáhly sto tisíc obyvatel a po celé meziválečné období zažívaly prudký stavební boom. Jižně od původního centra vznikla funkcionalistická administrativní čtvrť s monumentální budovou Slezského sněmu a jedním z prvních výškových domů v Polsku. Hornoslezský průmysl povzbudil mnoho Poláků z jiných částí Polska k osídlení již v meziválečném období, a proto se mnoho Poláků usadilo v oblasti Horního Slezska před rokem 1939. Československá část Slezska tvořila původně [[Země Slezská|samosprávnou zemi Slezskou]], která byla roku 1928 sloučena s Moravou do [[Země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]]. Byť hlavním městem země Slezské zůstala nadále Opava, přirozeným centrem pro české Slezsko začala být [[Moravská Ostrava]], jež stejně jako Katovice zažila období prudkého rozvoje. V roce 1941 byly k Moravské Ostravě připojeny obce na slezském břehu [[Ostravice (řeka)|Ostravice]] a vznikla tak dnešní [[Ostrava]]. Německá provincie Slezsko byla v roce 1919 rozdělena na [[Dolní Slezsko (provincie)|provincii Dolní Slezsko]] se sídlem ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a [[Horní Slezsko (provincie)|provincii Horní Slezsko]] se sídlem v [[Opolí]]. K opětovnému sloučení došlo v roce 1938. [189] => [190] => === Druhá světová válka a její následky === [191] => [[Soubor:Gau_Oberschlesien.png|náhled|Nacistická provincie Horní Slezsko]] [192] => [[Soubor:Cathedral_of_Wroclaw_1945.jpg|náhled|Zničená [[Katedrála ve Vratislavi|vratislavská katedrála]] v roce 1945]] [193] => [[Soubor:Kongres1.png|náhled|Světový kongres intelektuálů na obranu míru]] [194] => [[Národně socialistická německá dělnická strana|Nacistickou stranu]] podpořilo ve [[Německé volby do říšského sněmu 1933 (březen)|volbách v březnu 1933]] 52 % voličů v Dolním Slezsku a 43,2 % v německé částí Horního Slezska (kde do roku 1932 měla převahu [[Deutsche Zentrumspartei|Německá strana centrum]]).Horním Slezskem se rozumí vládní obvod Opolí, výsledek pro Dolní Slezsko byl vypočítán z průměru výsledků ve vládních obvodech Vratislav (50,2 %) a Lehnice (54,0 %), údaje podle [http://www.digizeitschriften.de/dms/img/?PID=PPN514401303_1933|log81&physid=phys584#navi Statistické ročenky Německé říše pro rok 1933] Mezi německou menšinou v Polsku působila [[Mladoněmecká strana v Polsku]], která měla centrálu ve slezském [[Bílsko-Bělá|Bílsku]] a jejímž lídrem byl budoucí starosta toho města [[Rudolf Wiesner]]. V československém Slezsku se velké oblibě těšila [[Sudetoněmecká strana]] a většina jeho území se v roce 1938 na základě [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] stala součástí [[Říšská župa Sudety|Říšské župy Sudety]]. Ve stejném roce Polsko zabralo část západního Těšínska, tzv. [[Zaolzie|Záolší]]. Jen několik slezských obcí v okolí Ostravy a Frýdku patřilo pak k [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]]. Fingované [[Přepadení vysílačky v Gliwicích|přepadení vysílačky v Hlivicích]] 31. srpna 1939 posloužilo jako jedna ze záminek pro německý útok na Polsko. Nacistická správa obnovila [[Horní Slezsko (provincie)|provincii Horní Slezsko]], tentokrát se sídlem v [[Katovice|Katovicích]], k níž připojila rozsáhlá území v okupovaném Polsku, která od Slezska odpadla v 15. století nebo k němu vůbec nikdy nepatřila: [[Osvětimské knížectví|Osvětimsko]], [[Dąbrowská pánev|Dąbrowskou pánev]], [[Żywiec]]ko, [[Chrzanów]], [[Zawiercie]]. [[Auschwitz]] se tak formálně nacházelo v hornoslezské provincii. V Dolním Slezsku byl zřízen [[koncentrační tábor Gross-Rosen]]. Za 2. světové války Němci pronásledovali polské a české aktivisty z Horního Slezska (např. 4. září 1939 zavraždili polské aktivisty z [[Katovice|Katovic]]). Němci navíc začali pronásledovat Židy a posílat je do koncentračních táborů a táborů smrti. [195] => [196] => Příchod [[Rudá armáda|Rudé armády]] do Slezska začátkem roku 1945 byl spojen s vlnou násilností, rabování a obrovskými materiálními škodami. Některá slezská města byla zničena v souvislosti s boji, například [[Vratislav (město)|Vratislav]] prohlášená za ''Festung Breslau'' a fanaticky bráněná ještě v květnu několik dnů po pádu Berlína nebo [[Hlohov]], který po dvouměsíčním obležení přišel o 92 % veškeré zástavby.{{Citace elektronické monografie [197] => | příjmení = Maciejewska [198] => | jméno = Beata [199] => | odkaz na autora = [200] => | titul = Koniec wojny w Breslau. Fotografie z umarłego miasta [201] => | url = https://wroclaw.wyborcza.pl/wroclaw/1,35771,17867327,Koniec_wojny_w_Breslau__Fotografie_z_umarlego_miasta.html [202] => | datum vydání = 6.5.2015 [203] => | datum přístupu = 16.3.2021 [204] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [205] => | jazyk = pl [206] => }}{{Citace monografie [207] => | příjmení = Lewicki [208] => | jméno = Przemysław [209] => | odkaz na autora = [210] => | titul = Festung Glogau 1944–1945 [211] => | vydavatel = Towarzystwo Ziemi Głogowskiej [212] => | místo = Głogów [213] => | rok vydání = 2008 [214] => | isbn = 978-83-89306-11-1 [215] => | jazyk = pl [216] => }} Jiná byla zdevastována již po obsazení Sověty, například [[Nisa (Polsko)|Nisa]] nebo [[Lehnice]], kde se požárům úmyslně zakládaným po kapitulaci Německa říkalo „ohně vítězství“.Informace o událostech v Nise v roce 1945 shromáždil Maciej Krzysik na blogu [http://1945.nysa.pl/ Nysa 1945]{{Citace elektronické monografie [217] => | příjmení = Dobrowolski [218] => | jméno = Marcin [219] => | odkaz na autora = [220] => | titul = "Ognie zwycięstwa" - jak Armia Czerwona niszczyła Legnicę [221] => | url = https://www.pb.pl/ognie-zwyciestwa-jak-armia-czerwona-niszczyla-legnice-830461 [222] => | datum vydání = 11.5.2016 [223] => | datum přístupu = 16.3.2021 [224] => | vydavatel = Puls Biznesu [225] => | jazyk = pl [226] => }} V Horním Slezsku je poslední lednová neděle vyhlášena Dnem památky hornoslezské tragédie.{{Citace elektronické monografie [227] => | titul = Dzień Pamięci o Tragedii Górnośląskiej [228] => | url = http://muzeumtg.pl/2021/01/30/dzien-pamieci-o-tragedii-gornoslaskiej/ [229] => | datum vydání = 30.01.2021 [230] => | datum přístupu = 16.03.2021 [231] => | vydavatel = Muzeum w Tarnowskich Górach [232] => | jazyk = pl [233] => }} Má připomínat mj. masové znásilňování slezských žen, masakry na civilním obyvatelstvu (viz např. [[Miechowický masakr]] a [[Przyszowický masakr]]), oběti deportací do SSSR a také vězně [[pracovní tábor|pracovních táborů]] zřizovaných po válce polskou komunistickou správou nejen pro skutečné nacisty, ale i celou řadu lidí, kteří se provinili jen zápisem na [[Deutsche Volksliste]], přičemž kategorie III. zahrnovala i Slezany mluvící slovanským dialektem a jejími nositeli bylo v roce 1942 přes milion obyvatel provincie Horní Slezsko. Nejznámější jsou tábory v [[Łambinowice|Łambinowicích]] (Lamsdorf) a v [[Świętochłowice|świętochłowické]] městské části Zgoda.{{Citace monografie [234] => | redaktoři = Gabryjela Zielińska [235] => | titul = Konferencja ''Tragedia Górnośląska 1945'' [236] => | vydavatel = Wydawnictwo Sejmowe [237] => | místo = Warszawa [238] => | rok vydání = 2015 [239] => | isbn = 978-83-7666-390-6 [240] => | jazyk = pl [241] => | url = http://orka.sejm.gov.pl/WydBAS.nsf/0/5A6AD74FCC75985AC1257E73003723A7/$file/Tragedia.pdf [242] => }}{{Citace elektronické monografie [243] => | příjmení = Tudzierz [244] => | jméno = Łukasz [245] => | odkaz na autora = [246] => | titul = Nigdy nie nadejdzie czas na prawdę? Mała zbrodnia. Polskie obozy koncentracyjne [247] => | url = https://tuudi.net/mala-zbrodnia-polskie-obozy-koncentracyjne/ [248] => | datum vydání = 24.07.2017 [249] => | datum přístupu = 16.03.2021 [250] => | vydavatel = Tuudi.net [251] => | jazyk = pl [252] => }} [253] => [254] => [[Postupimská dohoda]] určila novou východní hranici Německa na [[Odra|Odře]] a [[Lužická Nisa|Lužické Nise]]. Téměř celé bývalé pruské Slezsko připadlo Polsku a stalo se součástí takzvaných [[Znovuzískaná území|Znovuzískaných území]]. Postupně bylo rozděleno mezi čtyři [[vojvodství]]: [[Katovické vojvodství (1950–1975)|Katovické]], [[Opolské vojvodství (1950–1975)|Opolské]], [[Vratislavské vojvodstvi (1946–1975)|Vratislavské]] a [[Zelenohorské vojvodství (1950–1975)|Zelenohorské]]. Československá část Slezska se vrátila k hranicím před rokem 1938 a po zániku [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] v roce 1948 byla rozdělena mezi [[Olomoucký kraj (1948–1960)|Olomoucký]] a [[Ostravský kraj]]. Uvnitř nových německých hranic zůstal jen západní hornolužický výběžek někdejší pruské provincie, který náležel k [[Sovětská okupační zóna Německa|sovětské okupační zóně]] a roku 1949 se stal součástí [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] (zpočátku spolková země Sasko, potom rozděleno mezi kraje Drážďany a Chotěbuz). [255] => [[Soubor:Vertreibungsgebiet.jpg|náhled|vlevo|Mapa německé populace určené k vysídlení z území připadlých Polsku včetně Slezska]] [256] => V letech 1945–1947 proběhl odsun většiny německého obyvatelstva ze Slezska, které nahradili polští přesídlenci z [[Kresy|východních území postoupených Sovětskému svazu]], polští resp. českoslovenští osadníci z vnitrozemí, polští resp. českoslovenští reemigranti a další skupiny. Poválečná výměna populace je podrobněji popsána v [[Slezsko#Obyvatelstvo|→ sekci Obyvatelstvo]]. [257] => [258] => Ve zničené Vratislavi se roku 1948 konala propagandistická [[Výstava znovuzískaných území]] a [[Světový kongres intelektuálů na obranu míru]], kterého se zúčastnilo mnoho prominentních osobností poválečné Evropy jako například [[Pablo Picasso]] či [[Aldous Huxley]].{{Citace periodika [259] => | příjmení = Woźniczka [260] => | jméno = Zygmunt [261] => | titul = Wrocławski Kongres Intelektualistów w Obronie Pokoju [262] => | periodikum = Kwartalnik Historyczny [263] => | odkaz na periodikum = [264] => | rok vydání = 1987 [265] => | měsíc vydání = [266] => | ročník = 100 [267] => | číslo = 2 [268] => | strany = 130–155 [269] => | url = http://rcin.org.pl/Content/16547/WA303_25005_KH94-r1987-R94-nr2_KH-07-Woz.pdf [270] => | jazyk = pl [271] => }} Od hlavního města Slezska si nové Polsko slibovalo, že svým způsobem nahradí ztracený [[Lvov]], čemuž sloužil přesun některých lvovských vědců na [[Vratislavská univerzita|Vratislavskou univerzitu]], znovuzřízení polské [[Ossolineum|Národní knihovny Ossolinských]] ve Vratislavi nebo obnovení na vratislavském náměstí lvovského pomníku [[Aleksander Fredro|Aleksandra Fredry]].{{Citace elektronické monografie [272] => | příjmení = Dymarski-Eggers [273] => | jméno = Jana [274] => | příjmení2 = Gizewska [275] => | jméno2 = Joanna [276] => | příjmení3 = Lenk [277] => | jméno3 = Karin [278] => | příjmení4 = Pfeifer [279] => | jméno4 = Gabriele [280] => | titul = Pomiędzy starą a nową ojczyzną: Lwowianie we Wrocławiu [281] => | url = https://homepage.univie.ac.at/philipp.ther/breslau/html/pomiedzy.html [282] => | datum přístupu = 17.03.2021 [283] => | vydavatel = Universität Wien [284] => | jazyk = pl [285] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211024223441/https://homepage.univie.ac.at/philipp.ther/breslau/html/pomiedzy.html [286] => | datum archivace = 2021-10-24 [287] => | nedostupné = ano [288] => }} Nicméně teprve v 80. letech dosáhla Vratislav předválečného počtu obyvatel. Mnoho slezských městeček jak v Polsku, tak v Československu, se nikdy nepodařilo dosídlit a ztratila status města ([[Osoblaha]], [[Andělská Hora (okres Bruntál)|Andělská Hora]], [[Dobromierz]], [[Miedzianka]], [[Chełmsko Śląskie]] a další). Při obnově zničených měst se jen zřídka počítalo s rekonstrukcí památek mladších nežli „piastovské“ gotické kostely a historická jádra často nahradila panelová zástavba. Docházelo rovněž k rozsáhlým asanacím ve městech, která nebyla zasažena válkou (např. [[Jelení Hora]], [[Kladsko (město)|Kladsko]], [[Svídnice (Polsko)|Svídnice]]).{{Citace elektronické monografie [289] => | příjmení = Przezdzięk [290] => | jméno = Konrad [291] => | titul = Zbrodnia na placu Ratuszowym [292] => | url = https://www.jelonka.com/zbrodnia-na-placu-ratuszowym-12713 [293] => | datum vydání = 10.12.2007 [294] => | datum přístupu = 20.03.2021 [295] => | vydavatel = Jelonka.com [296] => | jazyk = pl [297] => }}{{Citace elektronické monografie [298] => | titul = Kłodzko – północna pierzeja rynku [299] => | url = https://polska-org.pl/897476,foto.html?idEntity=3330160 [300] => | datum vydání = 27.10.2010 [301] => | datum přístupu = 20.03.2021 [302] => | vydavatel = Polska-org.pl [303] => | jazyk = pl [304] => }}{{Citace periodika [305] => | příjmení = Kaluch-Tabisz [306] => | jméno = Marta [307] => | titul = Przegląd zmian w podejściu do kształtowania zabudowy uzupełniającej na terenie historycznego ośrodka miejskiego w Świdnicy [308] => | periodikum = Kurier Konserwatorki [309] => | odkaz na periodikum = [310] => | rok vydání = 2010 [311] => | číslo = 9 [312] => | strany = 41–46 [313] => | url = https://nid.pl/upload/iblock/87d/87deed14c253c4b6e6f77dd019eb4713.pdf [314] => | jazyk = pl [315] => | datum přístupu = 2021-03-20 [316] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210119075701/https://www.nid.pl/upload/iblock/87d/87deed14c253c4b6e6f77dd019eb4713.pdf [317] => | datum archivace = 2021-01-19 [318] => | nedostupné = ano [319] => }} {{Wayback|url=https://nid.pl/upload/iblock/87d/87deed14c253c4b6e6f77dd019eb4713.pdf |date=20210119075701 }} [320] => [321] => === Nejnovější dějiny === [322] => [[Soubor:Ostrava,_Poruba,_Hlavní_třída,_rohový_dům_II.jpg|náhled|[[Poruba (Ostrava)|Sídliště Poruba]] v Ostravě]] [323] => [[Soubor:Palace_in_Sławików_(2).jpg|náhled|Zámek Sławików zdevastovaný v poválečném období]] [324] => [[Soubor:VI_Marsz_Autonomii_VI_March_for_the_Autonomy_(2012)_(7573876190).png|náhled|Pochod za autonomii Slezska v Katovicích v roce 2012]] [325] => V období socialismu důraz byl kladen na rozvoj průmyslových oblastí Slezska. Po celé období Polské lidové republiky a ČSR se Horní Slezsko velmi silně rozvíjelo díky uhelným zdrojům, v polské části Horního Slezska se usadilo mnoho Poláků z různých částí Polska a mnoho Čechů z celého Československa se usadilo v Česká část. [[Katovice]] prošly v 60. a 70. letech velkolepou výstavbou nového centra a měly punc města protežovaného a lépe zásobovaného nežli zbytek Polska.{{Citace elektronické monografie [326] => | příjmení = Ogiolda [327] => | jméno = Krzysztof [328] => | odkaz na autora = [329] => | titul = Na Śląsku w PRL-u żyło się dobrze? To mit z epoki Gierka [330] => | url = https://plus.nto.pl/na-slasku-w-prlu-zylo-sie-dobrze-to-mit-z-epoki-gierka/ar/12004888 [331] => | datum vydání = 22.04.2017 [332] => | datum přístupu = 17.03.2021 [333] => | vydavatel = Nowa Trybuna Opolska [334] => | jazyk = pl [335] => }} [[Katovická konurbace]] postupně srostla se sousední [[Dąbrowská pánev|Dąbrowskou pánví]], s níž poprvé v dějinách ležela v jedné administrativní jednotce. V oblasti – zkratkovitě nazývané ''Slezsko'' (''Śląsk''), což vedlo k vytvoření stereotypu „Slezsko = uhlí“ a mylnému zaměňování rozsáhlé historické země za jedinou aglomeraci na jejím okraji – vznikl nespočet nových sídlišť, ve kterých se usadili přistěhovalci z polského vnitrozemí.{{Citace elektronické monografie [336] => | příjmení = Dziuba [337] => | jméno = Adam [338] => | odkaz na autora = [339] => | titul = W poszukiwaniu lepszego życia. Katowickie w PRL – obszar migracji [340] => | url = https://przystanekhistoria.pl/pa2/teksty/43042,W-poszukiwaniu-lepszego-zycia-Katowickie-w-PRL-obszar-migracji.html [341] => | datum vydání = 29.12.2019 [342] => | datum přístupu = 17.03.2021 [343] => | vydavatel = Przystanek Historia [344] => | jazyk = pl [345] => }} [[Ostrava]] si vydobyla přezdívku „ocelové srdce republiky“ a taktéž zažila masivní příliv obyvatel z celého Československa a velké urbanistické proměny. Mezi stotisícová města se díky rozvoji průmyslu a přílivu nových obyvatel zařadily [[Valbřich]] nebo [[Bílsko-Bělá]]. [[Havířov]], [[Tychy]] a [[Jastrzębie-Zdrój]] jsou příklady [[Satelitní město|satelitních měst]] vystavěných na zelené louce pro zaměstnance těžkého průmyslu, částečně v duchu [[socialistický realismus|socialistického realismu]]. V 60. letech vznikla nová průmyslová oblast v Dolním Slezsku: Dolnoslezská měďařská pánev kolem [[Lehnice]], [[Lubin]]u a [[Hlohov]]a. Krajinu té části bývalé provincie Slezsko, která od roku 1949 patřila NDR, navždy proměnily povrchové hnědouhelné doly. [346] => [347] => Stinnou stránkou reálněsocialistického vývoje bylo kulturní zglajchšaltování Slezska, potírání regionálních odlišností, překrucování historie, které někdy vedlo i k cílenému ničení historických památek („německých“ a „kapitalistických“).{{Citace monografie [348] => | příjmení = Kamusella [349] => | jméno = Tomasz [350] => | titul = Uwag kilka o dyskryminacji Ślązaków i Niemców górnośląskich w postkomunistycznej Polsce [351] => | vydavatel = Narodowa Oficyna Śląska [352] => | místo = Zabrze [353] => | rok vydání = 2007 [354] => | strany = [355] => | isbn = 978-83-60540-68-8 [356] => | jazyk = pl [357] => }}{{Citace periodika [358] => | příjmení = Szmeja [359] => | jméno = Maria [360] => | titul = Adaptacja? Asymilacja? Wykluczenie? Powojenna polityka państwa polskiego wobec Ślązaków [361] => | periodikum = Opuscula Sociologica [362] => | rok vydání = 2016 [363] => | ročník = 18 [364] => | číslo = 4 [365] => | url = https://wnus.edu.pl/os/file/article/download/7318.pdf [366] => | issn = 2299-9000 [367] => | jazyk = pl [368] => }}{{Citace monografie [369] => | příjmení = Rokita [370] => | jméno = Zbigniew [371] => | titul = Kajś. Opowieść o Górnym Śląsku [372] => | vydavatel = Czarne [373] => | místo = Wołowiec [374] => | rok vydání = 2020 [375] => | strany = [376] => | isbn = 978-83-8191-077-4 [377] => | jazyk = pl [378] => }}Mezi nejznámější příklady zničených slezských památek patří zámek Neudeck/Świerklaniec vyhozený do povětří v roce 1962 a katovická vila Friedricha Grundmanna zbouraná v roce 1973. Zatímco se stavěla nová města a sídliště, mnohá v souvislosti s těžbou také zanikla, například [[Doly (Karviná)|původní Karviná]] nebo řada lužickosrbských obcí v Horní Lužici. [379] => [[Soubor:PL_Bielsko-Biala_Fabryka.JPG|náhled|vlevo|Opuštěné textilní závody v Bílsku-Bělé v roce 2006]] [380] => Ekonomická transformace po roce 1989 vedla k uzavření mnoha průmyslových podniků ve Slezsku a uvrhla industriální města do dlouhodobé krize. Na Ostravsku, v katovické konurbaci a v podhůří Sudet vznikla řada [[Sociálně vyloučená lokalita|sociálně vyloučených lokalit]]. Míra nezaměstnanosti činila například v roce 2002 27,1 % ve [[Valbřich]]u a 25,0 % v [[Bytom]]i.{{Citace elektronické monografie [381] => | příjmení = Wyszkowski [382] => | jméno = Michał [383] => | titul = Bezrobocie w Wałbrzychu jednocyfrowe i najniższe w historii [384] => | url = https://www.radiowroclaw.pl/articles/view/56514/Bezrobocie-w-Walbrzychu-jednocyfrowe-i-najnizsze-w-historii [385] => | datum vydání = 26.7.2016 [386] => | datum přístupu = 17.3.2021 [387] => | vydavatel = Radio Wrocław [388] => | jazyk = pl [389] => }}{{Citace monografie [390] => | titul = Raport o stanie bezrobocia w Bytomiu [391] => | url = https://bytom.praca.gov.pl/documents/1158222/1331733/Raport%20o%20stanie%20bezrobocia%20w%20Bytomiu%20za%202004/b5f1e7f7-bff7-4e29-bfc9-d75d53c50ba5?t=1427059255000 [392] => | vydavatel = Powiatowy Urząd Pracy w Bytomiu [393] => | místo = Bytom [394] => | rok vydání = 2005 [395] => | strany = 5 [396] => | jazyk = pl [397] => }} Tato dvě města nejsilněji vešla na přelomu století do obecného povědomí v Polsku jako symboly nezvládnutých reforem. Fenoménem 90. let se staly tzv. bídašachty (''biedaszyby''), v nichž se po uzavření dolů ilegálně a primitivním způsobem dobývalo uhlí.{{Citace elektronické monografie [398] => | titul = Biedaszyby w Wałbrzychu – Wywiad z Romanem Janiszkiem [399] => | url = https://innyswiat.com.pl/biedaszyby-w-walbrzychu-22-22005/ [400] => | datum vydání = 2005 [401] => | datum přístupu = 17.03.2021 [402] => | vydavatel = Inny Świat [403] => | jazyk = pl [404] => }}O bídašachtách vypráví také mj. film Tomasze Wiśniewského [https://www.youtube.com/watch?v=LUcY90UKx4E&ab_channel=noevidence ''Wszyscy jesteśmy z węgla'' (''Všichni jsme z uhlí'')] Situace se začala postupně zlepšovat po vstupu Polska a Česka do [[Evropská unie|Evropské unie]], byť některé strukturální problémy v postižených oblastech přetrvávají. [405] => [406] => Na druhou stranu uvolnění politických poměrů přineslo zvýšený zájem o slezskou historii a kulturní dědictví regionu. Vznikly organizace německé menšiny a mnoho lidí se začalo opět hlásit ke slezské národnosti (přes 500 000 lidí z téměř 5 milionů obyvatel Horního Slezska), viz [[Slezsko#Obyvatelstvo|→ sekce Obyvatelstvo]]. Důležitým politickým tématem se stalo obnovení autonomie pro polskou část Horního Slezska, o něž od roku 1991 usiluje [[Hnutí autonomie Slezska|Hnutí za autonomii Slezska]]. Vstup Polska a Česka do [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]] v roce 2007 výrazně přispěl k procesu opětovné integrace rozdělené země. [407] => [408] => Při správní reformě v Polsku v roce 1975 získaly status krajského města kromě [[Vratislavské vojvodství|Vratislavi]], [[Katovické vojvodství (1975–1998)|Katovic]], [[Opolské vojvodství (1975–1998)|Opolí]] a [[Zelenohorské vojvodství|Zelené Hory]] také [[Bílské vojvodství|Bílsko-Bělá]], [[Valbřišské vojvodství|Valbřich]], [[Jelenohorské vojvodství|Jelení Hora]] a [[Lehnické vojvodství|Lehnice]]. Části Slezska byly připojeny k [[Čenstochovské vojvodství|Čenstochovskému]], [[Lešenské vojvodství|Lešenskému]] a [[Kališské vojvodství|Kališskému vojvodství]]. Hranice těchto celků vůbec nerespektovaly historické a kulturní hranice Slezska. V roce 1998 je nahradila čtyři dodnes existující vojvodství, která do značné míry navázala na členění v letech 1950–1975: [[Slezské vojvodství|Slezské]] se sídlem v [[Katovice|Katovicích]], [[Opolské vojvodství|Opolské]] se sídlem v [[Opolí]], [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]] se sídlem ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a [[Lubušské vojvodství|Lubušské]] se sídlem v [[Zelená Hora (Polsko)|Zelené Hoře]]. Ani jejich hranice neodpovídají Slezsku v zemském smyslu. Československá a následně česká část Slezska byla od roku 1960 začleněna do [[Severomoravský kraj|Severomoravského kraje]] a při správní reformě v roce 2000 rozdělena mezi [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] a [[Moravskoslezský kraj]]. Německé lužické Slezsko patří po [[Znovusjednocení Německa|znovusjednocení]] spolkové zemi [[Sasko]]. [409] => [410] => == Obyvatelstvo == [411] => V [[doba bronzová|době bronzové]] obývali dnešní Slezsko nositelé [[lužická kultura|lužické kultury]]. V posledních staletích před naším letopočtem se objevily [[Germáni|germánské kmeny]], které byly v období [[stěhování národů]] kolem roku 550 až 600 nahrazeny [[Slované|Slovany]]. Germánské osídlení proběhlo prostřednictvím [[Vandalové|Vandalů]]. Mezi jejich hlavní kmeny patřili [[Silingové]], první obyvatelé Slezska doložení v římských kronikách, od nichž je podle některých teorií odvozen název země. Archeologické nálezy dokazují, že v předgermánské době zde žili rovněž [[Keltové]]. Kultury obou společností časem splynuly, stejně jako v 6. století n. l. nově příchozí Slované splynuli s některými zůstavšími germánskými klany. [412] => [[Soubor:Lokalizacja_plemion_śląskich_w_IX_i_X_wieku.svg|náhled|Slezské kmeny v 10. století
Existence kmene ''Głubczyce'' (Hlubčici) je sporná, někteří badatelé takto interpretují jméno ''Lupiglaa'' u Bavorského geografa.]] [413] => [[Bavorský geograf]] se zmiňuje o čtyřech slezských kmenech: Slenzané (v Dolním Slezsku v okolí hory [[Ślęża]]), Dědošané (pravděpodobně na severozápadě Dolního Slezska v okolí [[Hlohov]]a), Opolané (v Horním Slezsku v okolí města [[Opolí]]) a [[Holasici]] (na Těšínsku a Opavsku). [[Kosmova kronika česká]] uvádí také Bobřany (na řece [[Bobr (přítok Odry)|Bobr]]) a Třebovany (pravděpodobně v okolí [[Trzebnica|Třebnice]]). Některé polské zdroje řadí mezi slezské kmeny Běžunčany (''Besunzane''),Viz např. {{Citace monografie [414] => | příjmení = Winiarska [415] => | jméno = Izabela [416] => | titul = Dialekt śląski wczoraj i dziś [417] => | kapitola = Plemiona słowiańskie w okresie przedpiastowskim [418] => | url = http://www.dialektologia.uw.edu.pl/index.php?l1=opis-dialektow&l2=dialekt-slaski&l3=dialekt-slaski-wczoraj-i-dzis&l4=slask-plemiona [419] => }} jejich území se ale rozkládalo již v Horní Lužici a jedná se patrně o lužickosrbský kmen.{{Citace monografie [420] => | příjmení = Richthofen [421] => | jméno = Jasper von [422] => | titul = Milicz. Clavis Regni Poloniae. Gród na pograniczu [423] => | kapitola = Bieżunczanie – Milczanie – Serbowie. Słowiańskie osadnictwo na niemieckich i polskich Górnych Łużycach po obu stronach Nysy [424] => | url = https://www.academia.edu/13740201/Bie%C5%BCunczanie_Milczanie_Serbowie_S%C5%82owia%C5%84skie_osadnictwo_na_niemickich_i_polskich_G%C3%B3rnych_%C5%81u%C5%BCycach_po_obu_stronach_Nysy_In_Milicz_Clavis_Regni_Poloniae_Gr%C3%B3d_na_pograniczu_Wroc%C5%82aw_2008_S_271_287 [425] => | strana = 271–287 [426] => | místo = Wrocław [427] => | rok = 2008 [428] => | redaktoři = J. Kolenda [429] => | isbn = 978-83-89499-52-3 [430] => }} V [[Kniha Jindřichovská|kronice kláštera Jindřichov]] byla roku 1270 zapsána věta ''day, ut ia pobrusa, a ti poziwai'' ve slovanské mluvě Dolního Slezska, která je nejstarším známým zápisem ve slezštině, případně staré polštině. [431] => [[Soubor:Deutsche_Ostsiedlung.jpg|náhled|vlevo|[[Německá východní kolonizace]]]] [432] => Začátkem 13. století začala na popud [[Jindřich I. Bradatý|Jindřicha I. Bradatého]] a [[Hedvika Slezská|Hedviky Slezské]] [[Německá východní kolonizace|německá kolonizace Slezska]]. Prvním městem založeným podle [[magdeburské právo|magdeburského práva]] byl [[Złotoryja|Goldberg]] (Złotoryja) v roce 1211. Ve velkém se německé osídlení rozběhlo po [[Bitva u Lehnice|vpádu Mongolů]] v roce 1241, který zanechal Slezsko zpustošené a vylidněné. Dříve neosídlené horské a podhorské oblasti v [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Sudetech]] se záhy staly čistě německé, zatímco germanizace nížinné části Dolního Slezska byla dlouho trvajícím procesem završeným až v moderní době. Ještě na začátku 19. století se mluvilo slovansky na předměstích [[Vratislav (město)|Vratislavi]], v letech 1809–1824 sepsal Baltazar Działas z obce Beckern (Piekary) u [[Oława|Olavy]] slovník dolnoslezského nářečí.{{Citace monografie [433] => | příjmení = Działas [434] => | jméno = Baltazar [435] => | titul = Działasa zbiór wyrazów szląsko-polskich [436] => | rok vydání = 1824 [437] => | url = https://jbc.bj.uj.edu.pl/dlibra/docmetadata?id=323579&from=publication [438] => }} Od 17. století se pro slovansky mluvící Slezany ujal termín „Vasrpoláci“ (''Wasserpolen'', ''Wasserpolacken'') odvozen od toho, že jedním z jejich typických povolání bylo plavení zboží po Odře.{{Citace periodika [439] => | příjmení = Kwaśniewski [440] => | jméno = Krzysztof [441] => | titul = Wasserpolacken i inne polsko-niemiecki etnopaulizmy [442] => | periodikum = Przegląd Zachodni [443] => | rok vydání = 2001 [444] => | číslo = 4 [445] => | strana = 3–18 [446] => | jazyk = pl [447] => }} [448] => [[Soubor:Ethnographische_Karte_der_Oesterreichischen_Monarchie_von_Carl_Freiherr_von_Czoernig_1855_Oesterreichische_Schlesien.jpg|náhled|Etnická situace v Rakouském Slezsku kolem roku 1855]] [449] => [[Soubor:Sprachen in Schlesien 1905 06.svg|náhled|Jazykové poměry v pruské provincii Slezsko podle sčítání lidu 1905]] [450] => Horní Slezsko si na rozdíl od Dolního udrželo etnicky smíšený charakter do období vzniku a rozmachu moderních národních hnutí v polovině 19. století. Současně s rostoucím germanizačním tlakem ze strany pruské administrativy pod [[Otto von Bismarck|Bismarckem]] se šířila mezi slovanskými Hornoslezany polská národní identita a standardní polština jako jazyk hornoslezského tisku a knih. Rovněž na [[Těšínsko|Těšínsku]] získalo velký význam polské buditelské hnutí podporované navíc vlnou přistěhovalectví z [[Halič]]e. Na [[Opavské knížectví|Opavsku]] a západním Těšínsku, mezi lidem, který používal [[lašská nářečí]] a sám sebe označoval za „moravský“, působili čeští buditelé. [451] => [452] => Čtvrté vydání ''[[Meyers Konversations-Lexikon]]'' uvádí v celé [[Pruské Slezsko|pruské provincii Slezsko]] v roce 1885 77,8 % Němců, 20 % Poláků, 1,33 % Čechů (kromě [[Moravci|Moravců]] v okresech [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboř]] a [[Hlubčice]] se jednalo o obyvatele tzv. [[Český koutek|Českého koutku]] v [[Kladské hrabství|Kladském hrabství]] a potomky českých exulantů v [[Gęsiniec|Husinci]], [[Gościęcice|Nových Poděbradech]] a [[Friedrichův Hradec|Friedrichově Hradci]]) a 0,7 % Lužických Srbů. Poměry v [[Rakouské Slezsko|Rakouském Slezsku]] pro rok 1880 jsou popsány následovně: 49 % Němců, 28 % Poláků a 23 % Čechů.{{Citace monografie [453] => | titul = Meyers Konversations-Lexikon [454] => | vydavatel = Bibliografisches Institut [455] => | místo = Leipzig [456] => | rok vydání = 1890 [457] => | url = https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Meyers_b14_s0516.jpg [458] => | kapitola = Das österreichische Herzogtum Schlesien [459] => | vydání = IV [460] => | svazek = 14 [461] => | jazyk = de [462] => | strana = 516 [463] => }} V Pruském Slezsku klesl podíl Němců do roku 1905 na 71,8 % (viz mapa) a v Rakouském Slezsku do roku 1910 na 43,9 %.{{Citace monografie [464] => | příjmení = Belzyt [465] => | jméno = Leszek [466] => | odkaz na autora = [467] => | titul = Sprachliche Minderheiten im preußischen Staat 1815-1914: Die preußische Sprachenstatistik in Bearbeitung und Kommentar [468] => | vydavatel = Verlag Herder-Institut [469] => | místo = Marburg [470] => | rok vydání = 1998 [471] => | isbn = 978-38-796-9267-5 [472] => | jazyk = de [473] => }}{{Citace monografie [474] => | příjmení = Jan [475] => | jméno = Němeček [476] => | příjmení2 = Jan [477] => | jméno2 = Kuklík [478] => | titul = Od národního státu ke státu národností?: Národnostní statut a snahy o řešení menšinové otázky v Československu v roce 1938 [479] => | url = https://books.google.cz/books?id=PA03BAAAQBAJ&pg=PA323&lpg=PA323&dq=#v=onepage&q&f=false [480] => | vydavatel = Karolinum Press [481] => | počet stran = 450 [482] => | isbn = 978-80-246-2377-1 [483] => | poznámka = Google-Books-ID: PA03BAAAQBAJ [484] => | jazyk = cs [485] => }} [486] => [487] => Před první světovou válkou se jako čtvrtá kulturně-politická orientace vyvinulo šlonzácké hnutí – zastánci svébytné slezské národnosti, kteří obzvlášť velkého významu nabyli během územních konfliktů a dělení regionu po roce 1918. Šlonzáčtí aktivisté však toužili především po zachování politického ''[[status quo|statu quo]]'', zdůrazňovali hornoslezskou národnostní nevyhraněnost a jejich činnost neměla povahu klasického národního obrození, např. nesnažili se v té době o kodifikaci spisovného slezského jazyka a nadále používali ve svých publikacích hlavně polštinu a němčinu.Viz například [https://sbc.org.pl/dlibra/publication/19431/edition/16961/slazak-1910-nry-1-53-bannert-andrzej-red?language=pl týdenik „Ślązak“], orgán [[Slezská lidová strana|Slezské lidové strany]] [[Josef Koždoň|Josefa Koždoně]]. [488] => [489] => [[Reformace|Náboženská reformace]] se prosadila především v dolnoslezských knížectvích a na [[Těšínsko|Těšínsku]]. V Pruském Slezsku žilo v roce 1885 52,4 % katolíků (v dolnoslezských vládních obvodech Vratislav a Lehnice 31,3 %), 46,1 % evangelíků (v dolnoslezských obvodech 67,3 %), 1,71 % jiných křesťanů a 1,2 % židů.{{Citace monografie [490] => | titul = Meyers Konversations-Lexikon [491] => | vydavatel = Bibliografisches Institut [492] => | místo = Leipzig [493] => | rok vydání = 1890 [494] => | url = https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Meyers_b14_s0514.jpg [495] => | kapitola = Die preußische Provinz Schlesien [496] => | vydání = IV [497] => | svazek = 14 [498] => | jazyk = de [499] => | strana = 514 [500] => }} Rakouské Slezsko čítalo v roce 1880 84,4 % katolíků, 13,9 % evangelíků (z toho čtyři pětiny v okresech Těšín a Bílsko) a 1,5 % židů.{{Citace monografie [501] => | titul = Die Bevölkerung der im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder nach Religion, Bildunsgrad, Umgangsprache und nach ihren Gebrechen [502] => | vydavatel = K. K. Statistische Central-Commision [503] => | místo = Wien [504] => | rok vydání = 1882 [505] => | url = https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=ors&datum=0001&size=45&page=328 [506] => | svazek = 2 [507] => | jazyk = de [508] => | strana = 88 [509] => }} [510] => [511] => K převrácení národnostních, jazykových a náboženských poměrů došlo po druhé světové válce. V letech 1945–1947 proběhlo na základě ujednání [[Postupimská konference|Postupimské konference]] vysídlení Němců ze Slezska, kterému předcházely spontánní útěk před blížící se sovětskou armádou a „divoký odsun“ na jaře 1945. Část obyvatel však zůstala, a to na základě smíšených manželství nebo jako odborníci v průmyslu, kteří pro svou nepostradatelnost nebyli zařazeni k odsunu a naopak jim bylo zakázáno opustit nové Polsko, popř. Československo. Zejména v oblasti [[Valbřich]]u žily i po roce 1947 tisíce Němců zaměstnaných v hornickém a hutnickém průmyslu,{{Citace elektronické monografie [512] => | jméno = Piotr [513] => | příjmení = Retecki [514] => | titul = Obcy w swojej własnej ojczyźnie – mniejszość niemiecka w powiecie wałbrzyskim [515] => | url = http://dtr-dtsk.pl/index.php/piotr-retecki-obcy-w-swojej-wlasnej-ojczyznie-mniejszosc-niemiecka-w-powiecie-walbrzyskim/ [516] => | vydavatel = Dolnośląskie Towarzystwo Regionalne [517] => | jazyk = pl [518] => }} oficiální údaje pro celé [[Vratislavské vojvodství (1946–1975)|Vratislavské vojvodství]] z roku 1950 hovoří o 51 578 osobách.{{Citace elektronické monografie [519] => | titul = Niemieckie dialekty Śląska. Historia [520] => | url = http://inne-jezyki.amu.edu.pl/Frontend/Language/Details/30 [521] => | vydavatel = Dziedzictwo językowe Rzeczypospolitej [522] => | jazyk = pl [523] => }} Po ukončení odsunu a vzniku [[Německá demokratická republika|NDR]] umožnila polská správa v Dolním Slezsku otevřít základní a střední školy s německým jazykem vyučovacím, založit německý kulturní spolek a vydávat německojazyčný týdeník (později deník) „Arbeiterstimme“. Velká část těchto zůstavších dolnoslezských Němců však dobrovolně opustila Polsko během vystěhovalecké vlny v letech 1955–1959.{{Citace monografie [524] => | příjmení = Rosenbaum [525] => | jméno = Sebastian [526] => | titul = Mniejszość niemiecka w faktach i liczbach [527] => | kapitola = Historia Niemców w Polsce po 1945 roku [528] => | vydavatel = Towarzystwo Społeczno-Kulturalne Niemców na Śląsku Opolskim [529] => | místo = Opole [530] => | rok vydání = 2018 [531] => | url = http://ryszard-galla.pl/wp-content/uploads/2020/01/MN-Fakty-i-liczby-105x190-070219-154-252.pdf [532] => | jazyk = pl [533] => | strana = 30–44 [534] => }}{{Citace periodika [535] => | příjmení = Kurasz [536] => | jméno = Irena [537] => | titul = Media ludności niemieckiej Dolnego Śląska na tle przeobrażeń politycznych, społecznych i demograficznych w latach 1950–2013 [538] => | periodikum = Studia Humanistyczne AGH [539] => | rok vydání = 2014 [540] => | číslo = 3 [541] => | url = https://core.ac.uk/download/pdf/229290941.pdf [542] => | jazyk = pl [543] => }}{{Nedostupný zdroj}}{{Citace periodika [544] => | příjmení = Anna [545] => | jméno = Tutaj [546] => | titul = Społeczno-polityczne uwarunkowania organizacji szkolnictwa dla mniejszości narodowych na Dolnym Śląsku w okresie powojennym [547] => | periodikum = Społeczności Lokalne. Studia Interdyscyplinarne [548] => | rok vydání = 2018 [549] => | číslo = 2 [550] => | url = http://cejsh.icm.edu.pl/cejsh/element/bwmeta1.element.desklight-c0a6ebe5-47c6-4fc4-93bd-a43eb7bac403/c/Anna_Tutaj.pdf [551] => | jazyk = pl [552] => }}{{Citace periodika [553] => | příjmení = Rosenbaum [554] => | jméno = Sebastian [555] => | titul = Operacja „Tama”. Służba Bezpieczeństwa wobec masowej emigracji do RFN [556] => | periodikum = Biuletyn IPN [557] => | rok vydání = 2010 [558] => | číslo = 3 [559] => | url = https://www.polska1918-89.pl/pdf/operacja-tama.-sluzba-bezpieczenstwa-wobec-masowej-emigracji-do-rfn,3582.pdf [560] => | jazyk = pl [561] => }} Naopak v Horním Slezsku byl odsun proveden v mnohem menším rozsahu (proběhla tzv. národnostní verifikace a původní obyvatelé mohli zpravidla zůstat, pokud složili příslib věrnosti polskému národu a státu),{{Citace periodika [562] => | příjmení = Kacprzak [563] => | jméno = Paweł [564] => | titul = Weryfikacja narodowościowa ludności rodzimej i rehabilitacja tzw. „volksdeutschów” w latach 1945-1949 [565] => | periodikum = Czasopismo Prawno-Historyczne [566] => | odkaz na periodikum = [567] => | rok vydání = 2011 [568] => | měsíc vydání = [569] => | ročník = LXIII [570] => | číslo = 2 [571] => | strany = 149–164 [572] => | url = http://repozytorium.amu.edu.pl:8080/bitstream/10593/2215/1/Kacprzak.pdf [573] => | jazyk = pl [574] => }} ale zato polská správa zavedla politiku násilné polonizace etnicky smíšeného a národnostně nevyhraněného obyvatelstva. Potíralo se používání němčiny a slezského dialektu považovaného za „zkomolenou polštinu“, na hornoslezských školách se na rozdíl od zbytku země vyučovala němčina i jako cizí jazyk jen ojediněle, byla provedena akce popolšťování křestních jmen a příjmení, regionální kulturní činnost se prakticky omezila na folklorní úroveň.{{Citace elektronické monografie [575] => | příjmení = Klimaschka [576] => | jméno = Natalia [577] => | titul = W obronie własnej tożsamości. Przymusowe zmiany nazwisk w powojennym Raciborzu [578] => | url = https://wachtyrz.eu/w-obronie-wlasnej-tozsamosci-przymusowe-zmiany-nazwisk-w-powojennym-raciborzu/ [579] => | datum vydání = 4.4.2019 [580] => | vydavatel = Wachtyrz.eu [581] => | jazyk = pl [582] => }}{{Citace elektronické monografie [583] => | příjmení = Pędziwoł [584] => | jméno = Aureliusz [585] => | titul = Po wojnie, na Górnym Śląsku. "Odniemczanie" [586] => | url = https://www.dw.com/pl/po-wojnie-na-g%C3%B3rnym-%C5%9Bl%C4%85sku-odniemczanie/a-18427934-0 [587] => | datum vydání = 9.5.2015 [588] => | vydavatel = [[Deutsche Welle]] [589] => | jazyk = pl [590] => }} Několik set tisíc Hornoslezanů se v letech 1950–1990 rozhodlo emigrovat do [[Západní Německo|Západního Německa]].{{Citace periodika [591] => | příjmení = Kijonka [592] => | jméno = Justyna [593] => | titul = Migracje z Górnego Śląska do Republiki Federalnej Niemiec w latach 1970-1989, czyli między ojczyzną prywatną a ideologiczną [594] => | periodikum = Górnośląskie Studia Socjologiczne [595] => | rok vydání = 2013 [596] => | číslo = 4 [597] => | url = https://core.ac.uk/download/pdf/197743419.pdf [598] => | jazyk = pl [599] => }} [600] => [[Soubor:Herkunft-Ansiedler.jpg|náhled|Původ obyvatel polských „[[Znovuzískaná území|Znovuzískaných území]]“ v roce 1946]] [601] => Místo vysídlených Němců zaujali v polské části Slezska Poláci přesídlení z [[Kresy|Kresů]], tj. východních území postoupených [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]], osadníci z centrálního Polska, a také polští reemigranti z [[Porúří]], [[Francie]], [[Belgie]] apod. Ve Vratislavském vojvodství tvořili v roce 1950 přesídlenci z východu 34,9 % obyvatel, osadníci z vnitrozemí 53,9 %, reemigranti 4,9 %. [[Opolské vojvodství (1950–1975)|Opolské]] a část [[Katovické vojvodství (1950–1975)|Katovického vojvodství]] patřící před válkou Německu čítaly 18,34 % východních přesídlenců, 22,25 % vnitropolských osadníků a 1,81 % reemigrantů (přes polovinu tedy tvořili původní obyvatelé).{{Citace monografie [602] => | příjmení = Kosiński [603] => | jméno = Leszek [604] => | titul = Pochodzenie terytorialne ludności Ziem Zachodnich w 1950 r. [605] => | url = http://rcin.org.pl/Content/33932/WA51_50482_r1960-z2_Dokumentacja-Geogr.pdf [606] => | vydavatel = Polska Akademia Nauk. Instytut Geografii [607] => | místo = Warszawa [608] => | rok vydání = 1960 [609] => | jazyk = pl [610] => }} Taktéž do československého Slezska přišly po odsunu Němců různorodé skupiny obyvatelstva z českých zemí a Slovenska, jakož i částečně čeští reemigranti (viz [[osídlování pohraničí]]). [[Dzierżoniów]] (Reichenbach) byl v prvních poválečných letech významným střediskem židovské komunity, [[Židé]] vracející se z různých koutů Evropy tvořili v roce 1948 třetinu obyvatel.{{Citace elektronické monografie [611] => | příjmení = Grużlewska [612] => | jméno = Anna [613] => | příjmení2 = Frąckowiak [614] => | jméno2 = Małgorzata [615] => | titul = Cmentarz żydowski w Dzierżoniowie [616] => | url = http://cmentarze-zydowskie.pl/dzierzoniow.htm [617] => | datum vydání = [618] => | datum aktualizace = [619] => | datum přístupu = [620] => | vydavatel = Cmentarzezydowskie.pl [621] => | jazyk = pl [622] => }} V [[Krnov]]ě a [[Zgorzelec|polském Zhořelci]] se na konci 40. let usadil velký počet řeckých emigrantů prchajících před [[řecká občanská válka|občanskou válkou]].{{Citace monografie [623] => | příjmení = Botu [624] => | jméno = Antula [625] => | příjmení2 = Konečný [626] => | jméno2 = Milan [627] => | titul = Řečtí uprchlíci. Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948-1989 [628] => | isbn = 80-239-5462-8 [629] => | vydavatel = Řecká obec Praha [630] => | místo = Praha [631] => | rok vydání = 2005 [632] => | jazyk = cs [633] => }}{{Citace monografie [634] => | příjmení = Kurpiel [635] => | jméno = Anna [636] => | kapitola = Uchodźcy z greckiej wojny domowej na Dolnym Śląsku – zarys problematyki [637] => | url = https://depot.ceon.pl/bitstream/handle/123456789/3895/A.K.%20uchod%C5%BAcy-2.pdf?sequence=1&isAllowed=y [638] => | vydavatel = Centrum Studiów Niemieckich i Europejskich im. Willy'ego Brandta Uniwersytetu Wrocławskiego [639] => | místo = Wrocław [640] => | rok vydání = 2012 [641] => | jazyk = pl [642] => | titul = Ziemie Zachodnie – historia i perspektywy [643] => | isbn = 978-83-927018-9-7 [644] => | strana = 157–169 [645] => | redaktoři = W. Kucharski, G. Strauchold [646] => }} V rámci [[Operace Visla]] bylo mnoho polských občanů ukrajinské a rusínské národnosti přesunuto do Dolního Slezska (okolí [[Lubin]]u, [[Lehnice]] a [[Wołów|Volova]]).{{Citace monografie [647] => | příjmení = Starzyński [648] => | jméno = Jerzy [649] => | titul = Łemkowie i Łemkowszczyzna [650] => | url = https://lemko.org/history/exhibit/index.html [651] => | vydavatel = [652] => | místo = Legnica [653] => | rok vydání = 1998 [654] => | jazyk = pl [655] => }} Na [[okres Jeseník|Jesenicku]] byly po zrušení klášterů v Československu v roce 1950 shromážděny řeholnice z celé republiky.{{Citace elektronické monografie [656] => | titul = V Bílé Vodě si lidé připomněli 69. výročí násilné internace řádových sester. V nedalekém Javorníku měly šicí dílnu [657] => | url = https://olomouc.rozhlas.cz/v-bile-vode-si-lide-pripomneli-69-vyroci-nasilne-internace-radovych-sester-v-8083221 [658] => | datum vydání = 28.10.2019 [659] => | vydavatel = Český rozhlas Olomouc [660] => | jazyk = cs [661] => }} [[Lehnice|Lehnici]] se pro velký počet tam žijících sovětských vojáků a důstojníků i s rodinami přezdívalo ''Malá Moskva''.{{Citace monografie [662] => | příjmení = Kondusza [663] => | jméno = Wojciech [664] => | titul = Mała Moskwa. Rzecz o radzieckiej Legnicy [665] => | isbn = 978-83-61176-92-3 [666] => | vydavatel = Edytor [667] => | místo = Legnica [668] => | rok vydání = 2011 [669] => | jazyk = pl [670] => }} Tyto menšiny výrazně poznamenaly Slezsko v poválečných dekádách, ovšem v důsledku pozdější emigrace a postupné asimilace mají „poněmecké“ oblasti v současnosti monokulturní ráz – polský anebo český. Rovněž náboženské poměry odpovídají situaci ve zbytku země: v Polsku převládají římskokatoličtí věřící, v Česku osoby bez vyznání. [671] => [672] => Další příliv nových obyvatel do Slezska byl spojen především s růstem průmyslových aglomerací: [[katovická konurbace|katovické]] a [[Ostrava|ostravsko]]-[[Karviná|karvinské]]. Na Ostravsku se usadilo mnoho lidí původem ze Slovenska včetně slovenských [[Romové|Romů]], kteří nyní představují v některých obcích významnou menšinu.{{Citace elektronické monografie [673] => | příjmení = Navrátil [674] => | jméno = Boleslav [675] => | titul = Jak se Romové začali stěhovat na Ostravsko [676] => | url = https://www.denik.cz/z_domova/jak-se-romove-zacali-stehovat-na-ostravsko-20131103-ic9i.html [677] => | datum vydání = 3.11.2013 [678] => | vydavatel = Deník.cz [679] => | jazyk = cs [680] => }} [681] => [682] => Slezsko ve smyslu bývalé pruské provincie zasahuje na západě do území historicky obývaného [[Lužičtí Srbové|Lužickými Srby]]. Následkem asimilace a extenzivní těžby hnědého uhlí, která v poválečných desetiletích zničila řadu tradičně lužických vesnic a přivedla usedlíky z jiných regionů [[Německá demokratická republika|NDR]], žije tam už jen zanedbatelný počet osob ovládajících [[Hornolužická srbština|hornolužickou srbštinu]], přestože mnoho obcí má oficiální dvojjazyčné pojmenování a je úředně zařazeno do tzv. Lužickosrbské sídelní oblasti (''Sorbisches Siedlungsgebiet''). [683] => [[Soubor:German_Minority_Upper_Silesia.png|náhled|vlevo|Německá národnost v polském Slezsku v roce 2002]] [684] => Po uvolnění poměrů v roce 1989 se o slovo přihlásily menšiny v polském Horním Slezsku. Od roku 1990 aktivně působí v regionu německé kulturní spolky a politická reprezentace německé menšiny – strana [[Mniejszość Niemiecka|Mniejszość Niemiecka – Deutsche Minderheit]], která je v mnoha obcích [[Opolské vojvodství|Opolského vojvodství]] nejsilnějším uskupením.{{Citace periodika [685] => | příjmení = Kuczała [686] => | jméno = Agnieszka [687] => | titul = Mniejszość niemiecka w życiu politycznym województwa opolskiego [688] => | periodikum = Politeja [689] => | rok vydání = 2014 [690] => | měsíc vydání = [691] => | ročník = 31 [692] => | číslo = 1 [693] => | strany = 395–410 [694] => | url = https://www.jstor.org/stable/24919761?seq=1 [695] => | issn = 2391-6737 [696] => | jazyk = pl [697] => }} Ve 31 hornoslezských [[gmina|gminách]] platí nyní [[dvojjazyčnost Horního Slezska|dvojjazyčnost]]. Při sčítání lidu v roce 2002 se k německé národnosti přihlásilo 138 737 osob v Opolském a [[Slezské vojvodství|Slezském vojvodství]],{{Citace elektronické monografie [698] => | titul = Ludność według deklarowanej narodowości oraz województw w 2002 r. [699] => | url = https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultstronaopisowa/5743/1/1/nsp2002_tabl3.xls [700] => | datum vydání = [701] => | vydavatel = Główny Urząd Statystyczny [702] => | jazyk = pl [703] => }} v roce 2011 pak 113 782. Německou identitu v současnosti přijímají často potomci někdejších „Vasrpoláků“ a Moravců, jejichž rodnou řečí není němčina, nýbrž slovanská nářečí, a jedná se tak především o projev regionální příslušnosti a vymezení se proti polské většině.Viz např. město [[Krzanowice|Křenovice]] (Krzanowice/Kranowitz) s 27,8 % Němců v roce 2011 a zavedenou dvojjazyčností, přičemž na začátku 20. století zde tvořili 97 % obyvatel Moravci, srov. {{Citace elektronického periodika [704] => | příjmení = Kowalski [705] => | jméno = Mariusz [706] => | titul = Morawianie (Morawcy) w Polsce [707] => | periodikum = Studia z Geografii Politycznej i Historycznej 5 (2016) [708] => | vydavatel = Uniwersytet Łódzki [709] => | odkaz na vydavatele = Lodžská univerzita [710] => | datum vydání = 2016 [711] => | jazyk = pl [712] => | url = https://www.researchgate.net/publication/316458866_Morawianie_Morawcy_w_Polsce [713] => }} [714] => [[Soubor:Odsetek_Ślązaków_w_powiatach_województw_śląskiego_i_opolskiego_z_roku_2011.png|náhled|Slezská národnost v polském Slezsku v roce 2011]] [715] => V počátcích 21. století zažívá svou renesancí slezské hnutí. V roce 2011 se ke slezské národnosti přihlásilo 847 tisíc polských občanů.{{Citace elektronické monografie [716] => | titul = Przynależność narodowo-etniczna ludności – wyniki spisu ludności i mieszkań 2011 [717] => | url = https://stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf [718] => | datum vydání = 29.1.2013 [719] => | vydavatel = Główny Urząd Statystyczny [720] => | jazyk = pl [721] => }} V [[okres Rybnik|okrese Rybnik]] dosáhl podíl Slezanů dokonce 41,5 %, v [[Katovice|Katovicích]] se za Slezany označilo 24,4 % obyvatel.{{Citace elektronické monografie [722] => | titul = Narodowość śląska w powiatach wg GUS [723] => | url = http://slonzoki.org/2013/07/narodowosc-slaska-w-powiatach-wg-gus/221 [724] => | datum vydání = 26.7.2013 [725] => | vydavatel = Stowarzyszenie Osób Narodowości Śląskiej [726] => | jazyk = pl [727] => }} 529,4 tisíc osob uvedlo jako obcovací jazyk [[slezština (lechický jazyk)|slezštinu]]{{Citace monografie [728] => | odkaz na autora = [729] => | titul = Struktura narodowo-etniczna, językowa i wyznaniowa ludności Polski [730] => | url = https://stat.gov.pl/files/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5670/22/1/1/struktura_narodowo-etniczna.pdf [731] => | vydavatel = Główny Urząd Statystyczny [732] => | místo = Warszawa [733] => | rok vydání = 2015 [734] => | strany = 69 [735] => | jazyk = pl [736] => }}, která si razí cestu k tomu stát se dalším spisovným západoslovanským jazykem. Vychází v ní stále více knih, je stále více přítomná ve veřejném prostoru a v komunitě slezských aktivistů sílí snahy o její kodifikaci – prosazení jednotného pravopisu, vydání kompletního slovníku a vytvoření jazykového korpusu.Viz [https://wachtyrz.eu/ portál Wachtyrz.eu], [https://silling.org/kontext/first_form?corpname=silesian Silling.org – Slezský jazykový korpus], [https://silling.org/slownik/Przodni%C5%8F_str%C5%8Dna slovník SileSłownik], nabídka [https://www.silesiaprogress.com/ nakladatelství Silesia Progress]. V České republice se ve stejném roce ke slezské národnosti přihlásilo 12 214 osob,{{Citace elektronické monografie [737] => | titul = Národnostní struktura obyvatel [738] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20551765/170223-14.pdf [739] => | datum vydání = 30.6.2014 [740] => | vydavatel = Český statistický úřad [741] => | jazyk = cs [742] => }} nejvíce v obcích na [[Hlučínsko|Hlučínsku]].{{Citace elektronické monografie [743] => | titul = Slezská národnost ve sčítání lidu 2011 [744] => | url = https://dalsimoravak.wordpress.com/2013/03/21/slezska-narodnost-ve-scitani-lidu-2011/ [745] => | datum vydání = 21.3.2013 [746] => | vydavatel = dalsimoravak.wordpress.com [747] => | jazyk = cs [748] => }} Do roku 2021 se počet českých Slezanů zvýšil na 30 451, z toho 12 451 uvedlo slezskou národnost jako jedinou. Celkově 2,7 % obyvatel [[České Slezsko|Českého Slezska]] se považovalo za Slezany v národnostním smyslu, přičemž v rámci Hlučínska 9,7 %.{{Citace elektronické monografie [749] => | příjmení1 = Czaiński [750] => | jméno1 = Kamil [751] => | titul = Ślōnskŏ nŏrodowość na czeskim Ślōnsku: wyniki spisu we gminach [752] => | url = https://wachtyrz.eu/slonsko-norodowosc-na-czeskim-slonsku-wyniki-spisu-we-gminach/ [753] => | vydavatel = wachtyrz.eu [754] => | datum_vydání = 2022-04-03 [755] => | datum_přístupu = 2022-04-03 [756] => | jazyk = szl [757] => }} Naopak v Polsku klesl počet příslušníků slezské národností na 585 700 a počet uživatelů slezského jazyka na 457 900 (z toho jen pro 53,3 tisíc to byl jediný obcovací jazyk).{{Citace elektronické monografie [758] => | titul = Wstępne wyniki Narodowego Spisu Powszechnego Ludności i Mieszkań 2021 w zakresie struktury narodowo-etnicznej oraz języka kontaktów domowych [759] => | url = https://stat.gov.pl/download/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/6494/10/1/1/wstepne_wyniki_nsp_2021_w_zakresie_struktury_narodowo-etnicznej_oraz_jezyka_kontaktow_domowych.pdf [760] => | datum vydání = 11.4.2023 [761] => | vydavatel = Główny Urząd Statystyczny [762] => | jazyk = pl [763] => }} [764] => [765] => V české části Těšínska žije téměř 30 tisíc příslušníků [[Polská menšina v Česku|polské menšiny]],28 430 v Moravskoslezském kraji, viz {{Citace elektronické monografie [766] => | titul = Obyvatelstvo podle národnosti podle krajů [767] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20534476/pvcr062.pdf/7769ca2d-cdb3-4b3b-84ac-5ad5e2b1a912?version=1.0 [768] => | vydavatel = Český statistický úřad [769] => | jazyk = cs [770] => }} která disponuje vyvinutou sítí škol s polským jazykem vyučovacím a [[Polský kulturně-osvětový svaz v České republice|kulturně-osvětových spolků]]. V obcích s více než 10% podílem Poláků (nejvíce v obci [[Hrádek (okres Frýdek-Místek)|Hrádek]] – 31 %){{Citace elektronické monografie [771] => | titul = Hrádek, 4. Obyvatelstvo podle národnosti - statistika [772] => | url = https://www.kurzy.cz/obec/hradek-okres-frydek-mistek/stats-PU-SLDB-4-stranka/ [773] => | vydavatel = Kurzy.cz [774] => | jazyk = cs [775] => }} platí dvojjazyčnost. Běžnou mluvou podstatné části obyvatel toho kraje je nehledě na národnostní deklarace (Poláci, Češi, Slezané a nevyhranění ''tustelocy'') smíšené nářečí ''ponašymu'' založené na libovolném kombinování prvků češtiny, slezštiny, polštiny a slovenštiny.{{Citace periodika [776] => | příjmení = Czaiński [777] => | jméno = Kamil [778] => | titul = Ponašymu – the mixed language codeof Těšín Silesia [779] => | periodikum = Adeptus [780] => | rok vydání = 2019 [781] => | číslo = 14 [782] => | url = http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:TAgnz-7kC_0J:cejsh.icm.edu.pl/cejsh/element/bwmeta1.element.ojs-doi-10_11649_a_1974/c/a.1974-5478.pdf+&cd=2&hl=cs&ct=clnk&gl=cz [783] => | jazyk = en [784] => }} Těšínské Slezsko patří mezi regiony s nejvyšší mírou religiozity v Česku, přičemž relativně silně jsou zastoupeni jak [[římskokatolická církev|římští katolíci]], tak [[luteránství|evangelíci]].{{Citace elektronické monografie [785] => | příjmení = Pospíšilová [786] => | jméno = Lucie [787] => | příjmení2 = Přidalová [788] => | jméno2 = Ivana [789] => | titul = Náboženství v Česku [790] => | url = http://www.atlasobyvatelstva.cz/sites/default/files/5.1_nabozenstvi_v_cesku_cz.pdf [791] => | datum vydání = 2013 [792] => | vydavatel = Atlas obyvatelstva.cz [793] => | jazyk = cs [794] => }}{{Citace elektronické monografie [795] => | titul = Náboženství v Česku [796] => | url = http://www.atlasobyvatelstva.cz/cs/51-nabozenstvi-v-cesku [797] => | datum vydání = 2013 [798] => | vydavatel = Atlas obyvatelstva.cz [799] => | jazyk = cs [800] => }} [801] => [802] => == Osobnosti == [803] => [804] => === Literatura === [805] => [[Soubor:Andreas_Gryphius_1.jpg|náhled|150px|[[Andreas Gryphius]]]] [806] => [[Soubor:Gerhart_Hauptmann_by_Hugo_Erfurth_1929.jpg|náhled|150px|[[Gerhart Hauptmann]]]] [807] => [[Soubor:Janosch_2002-11.jpg|náhled|150px|[[Janosch]]]] [808] => [[Soubor:Olga_Tokarczuk-9739.jpg|náhled|150px|[[Olga Tokarczuková]]]] [809] => [[Martin z Opavy]] byl středověkým kronikářem, jehož ''[[Chronicon Martimiani]]'' se stal nejvlivnějším zdrojem pro středověkou legendu o [[Papežka Jana|Papežce Janě]]. Latinská kázání ''De tempore'' a ''De sanctis'' [[Peregrinus z Opolí|Peregrina z Opolí]] se těšily na přelomu 13. a 14. století velké popularitě a zachovalo se na tři sta jejich kopií. [810] => [811] => První významná slezská literární díla vznikla v 17. století. [[Martin Opitz]] z [[Bolesławiec|Boleslavi]], autor ''Knížky o německém básnictví'' (''Buch von der Deutschen Poeterey'') z roku 1624, je považován za zakladatele tzv. [[Slezská básnická škola|slezské básnické školy]], k níž patřili též mj. [[Daniel Casper von Lohenstein]] z [[Niemcza|Němčí]] a [[Christian Hoffmann von Hoffmannswaldau]] z Vratislavi. Dalším významným slezským básníkem období baroka byl [[Andreas Gryphius]] z [[Hlohov]]a proslulý především svými sonety. [[Jakob Böhme]], „první německý filozof“, žil a tvořil v té době ve [[Görlitz|Zhořelci]] a jeho myšlenky ovlivnily tvorbu [[Daniel Czepko von Reigersfeld|Daniela Czepka von Reigersfeld]] z dnešních Koskowic u [[Lehnice]]. Pozornost si zaslouží mystická duchovní poezie [[Angelus Silesius|Angela Silesia]] (vlastním jménem Johannes Scheffler) z Vratislavi, obzvlášť jeho ''Poutník cherubínský'' (''Cherubinischer Wandersmann'') z roku 1674. Ve staré polštině napsal v roce 1612 [[Walenty Roździeński]] z dnešních Katovic poemu ''Officina Ferraria, abo Hutá i Wárstát z Kuźniámi szlachetnego dzieła Zelaznego'' pojednávající o tehdejším stavu slezského hornictví a hutnictví. České evangelické nábožné písně vydal v roce 1636 pod titulem ''[[Cithara sanctorum]]'' těšínský teolog a kazatel [[Jiří Třanovský]]. Druhá polovina 18. století patřila [[Anna Louisa Karsch|Anně Louise Karschové]], „německé [[Sapfó]]“ ze [[Świebodzin|Svobodínska]]. [812] => [813] => [[Joseph von Eichendorff]] z [[Lubovice|Lubovic]] u [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboře]], autor novely ''[[Ze života darmošlapa]]'' (''Aus dem Leben eines Taugenichts''), byl nejdůležitějším slezským představitelem [[romantismus (literatura)|romantismu]]. Na pomezí romantismu, [[biedermeier]]u a [[realismus (literatura)|realismu]] se řadí tvorba [[Karl Eduard von Holtei|Karla Eduarda von Holteie]] z Vratislavi, který napsal rovněž mnoho básní ve [[slezská němčina|slezskoněmeckém dialektu]], stejně jako [[Robert Rössler]] působící jako učitel v různých městech celého pruského Slezska nebo [[Johannes Reinelt]] z [[Gołuszowice|Křížovic]] známý pod pseudonymem ''Philo vom Walde''. [814] => [815] => [[Gerhart Hauptmann]], autor mohutného [[naturalismus (literatura)|naturalistického]] dramatu ''[[Tkalci]]'' (''Die Weber'', první vydání ve slezskoněmeckém dialektu s titulem ''De Waber'') a nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] z roku 1912, pocházel z [[Szczawno-Zdrój|Obersalzbrunnu]] (Szczawno-Zdrój) a strávil většinu života v podkrkonošském [[Jagniątków|Agnetendorfu]]. Realistický román ''Má dáti – dal'' (''Soll und Haben'') z roku 1855 je nejznámějším dílem [[Gustav Freytag|Gustava Freytaga]] z [[Kluczbork]]u. [[Kurd Lasswitz]], průkopník německé vědeckofantastické literatury, pocházel z Vratislavi. [816] => [817] => Do dějin české literatury se zapsaly ''[[Slezské písně]]'' [[Petr Bezruč|Petra Bezruče]], představitele [[Anarchističtí buřiči|generace anarchistických buřičů]] původem z [[Opava|Opavy]]. Polsky psali v 19. století v pruském Slezsku [[Józef Lompa]] z [[Olesno|Olesna]], [[Karol Miarka]] z [[Pielgrzymowice|Pielgrzymowic]] či [[Konstanty Damrot]] a [[Juliusz Ligoń]] z [[Lubliniec]]ka, na Těšínsku pak např. [[Jan Kubisz]] z [[Konská (Třinec)|Konské]], autor písně ''[[Płyniesz Olzo po dolinie]]''. [818] => [819] => Mezi německy píšící spisovatele ze Slezska ve 20. století patří [[Arnold Zweig]] z [[Hlohov]]a, autor protiválečného cyklu ''Velká válka bílých mužů'' (''Der große Krieg der weißen Männer''), či [[Horst Bienek]] z [[Gliwice|Hlivic]] proslulý svou Hlivickou tetralogií: ''První polka'' (''Die erste Polka''), ''Zářijové světlo'' (''Septemberlicht''), ''Čas beze zvonů'' (''Zeit ohne Glocken'') a ''Země a oheň'' (''Erde und Feuer''). [[Janosch]] (vlastním jménem Horst Eckert) je autorem více než 300 knih pro děti a románu ''Cholonek oder der liebe Gott aus Lehm'', v němž kriticky vylíčil život v rodné dělnické kolonii Poremba u [[Zabrze]] v meziválečném období a za druhé světové války. [[August Scholtis]] z [[Bolatice|Bolatic]] napsal mj. ''Východní vítr. Román hornoslezské katastrofy''. [[Hermann Stehr]] z [[Bystrzyca Kłodzka|Kladské Bystřice]] psal romány ze života dolnoslezského lidu, [[Max Herrmann-Neisse]] z [[Nisa (Polsko)|Nisy]] byl představitelem [[Expresionismus (literatura)|expresionismu]]. [[Joy Adamsonová]] (vlastním jménem Friederike Gessner) narozená v [[Opava|Opavě]], která pak odcestovala do Afriky a věnovala se ochraně zvířat, je autorkou světoznámé knihy ''Příběh lvice Elsy'' (v anglickém originálu třídílná série ''Born Free'', ''Living Free'' a ''Forever Free''). [820] => [821] => [[Ota Filip]] se narodil ve [[Slezská Ostrava (část obce)|Slezské Ostravě]] a zážitky ze svého dětství a mládí zpracoval v románu ''Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy'', další ostravský rodák [[Oldřich Šuleř]] popisoval osudy Jesenicka a slezsko-moravského pomezí, zatímco [[Zdeněk Jirotka]] proslul jako autor románu ''[[Saturnin (román)|Saturnin]]''. Z [[Háj ve Slezsku|Háje ve Slezsku]] pocházel [[Vladislav Vančura]]. Hornoslezskou problematikou se ve své polskojazyčné tvorbě zabývali [[Gustaw Morcinek]] z [[Karviná|Karviné]] a [[Wilhelm Szewczyk]] z [[Czerwionka-Leszczyny|Czerwionky-Leszczyn]]. [[Óndra Łysohorsky]] (vlastním jménem Ervín Goj) z [[Frýdek-Místek|Frýdku]] vytvořil na základě nářečí slezsko-moravského pomezí spisovnou [[lašská nářečí|laštinu]], v níž psal své básně a další texty. [822] => [823] => Z [[Visla (město)|Visly]] pocházel [[Jerzy Pilch]], v [[Bytom]]i se narodil [[Leszek Engelking]], ve [[Złotoryja|Złotoryji]] [[Mariusz Szczygieł]]. [[Marek Krajewski]] je autorem populární série detektivních příběhů s Eberhardem Mockem odehrávajících se v meziválečné Vratislavi. Ve slezské metropoli také žije sci-fi spisovatel [[Jacek Inglot]] a strávil zde půlku života [[Tadeusz Różewicz]]. [[Karin Lednická]] z [[Karviná|Karviné]] proslula trilogií ''Šikmý kostel'' o osudech svého města, karvinskou rodačkou je rovněž [[Renata Putzlacher-Buchtová]]. V [[Bruntál]]e se narodil sci-fi a fantasy autor [[Leoš Kyša]] alias ''František Kotleta''. Mezi nejvýznamnější spisovatele mladší generace patří [[Szczepan Twardoch]] z [[Pilchowice (Slezské vojvodství)|Pilchowic]], autor „hornoslezské epopeje“ ''Drach'' a románu ''Morfium'' (''Morfina''). [[Olga Tokarczuková]], nositelka [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] za rok 2018, se narodila v [[Sulechów]]ě na okraji historického Slezska, vyrůstala v [[Ketř]]i, působila ve [[Valbřich]]u a Vratislavi a nyní žije v dolnoslezské obci [[Krajanów]]. [824] => [825] => V moderní [[slezština (lechický jazyk)|slezštině]] píší např. [[Alojzy Lysko]] z obce [[Bojszowy]] (''Duchy wojny''), [[Marek Szołtysek]] z [[Gierałtowice|Gierałtowic]], [[Marcin Melon]], autor detektivní série z prostředí katovické konurbace ''Kōmisorz Hanusik'', [[Mirosław Syniawa]] z [[Chořov]]a, spoluzakladatel spolku ''Pro Loquela Silesiana'', či [[Grzegorz Kulik]] z [[Bytom]]i, tvůrce slezských překladů světové literatury (''[[Vánoční koleda (Dickens)|Vánoční koleda]]'', ''[[Malý princ]]'', ''[[Alenka v říši divů]]'' a další). Lašské nářečí [[Hlučínsko|Hlučínska]] ve své tvorbě využívá [[Petr Čichoň]] z [[Ludgeřovice|Ludgeřovic]], autor ''Slezského románu'' a ''Lanovky nad Landekem'', nebo opavská rodačka [[Eva Tvrdá]]. [826] => [827] => === Hudba === [828] => [[Soubor:Jaromir_Nohavica_in_Brno_March_9th_2010.jpg|náhled|150px|[[Jaromír Nohavica]]]] [829] => Z [[Těšín]]a pocházel houslista [[Max Rostal]] a skladatel [[Viktor Ullmann]], z [[Vratislav (město)|Vratislavi]] dirigent a skladatel [[Otto Klemperer]]. V dnešním [[Grodków]]ě se narodil [[Józef Elsner]], učitel [[Fryderyk Chopin|Fryderyka Chopina]]. [[Franz Eckert]] z [[Nowa Ruda|Nové Rudy]] složil v roce 1901 korejskou hymnu ''[[Hymna Korejského císařství|Ägukga]]'' a podílel se na vzniku japonské hymny ''[[Japonská hymna|Kimigajo]]''. [[Holasovice]] u Opavy byly rodištěm [[Pavel Křížkovský|Pavla Křížkovského]]. V Katovicích žili a působili skladatelé [[Henryk Górecki]] a [[Wojciech Kilar]]. Ze [[Zabrze]] pochází klávirista [[Krystian Zimerman]]. [830] => [831] => Slezská reálie jsou častým námětem písniček ostravského rodáka [[Jaromír Nohavica|Jaromíra Nohavicy]]. V [[Petřkovice (Ostrava)|Petřkovicích]] se narodila [[Hana Zagorová]]. Výraznou osobností české alternativní hudební scény je [[Iva Bittová]] z [[Bruntál]]u. Z [[Třinec|Třince]] pochází [[Renata Drössler]] a [[Tomáš Klus]], z [[Vendryně]] [[Ewa Farna]], z ostravské městské části [[Hrušov (Ostrava)|Hrušov]] [[Marie Rottrová]] a z [[Jeseník]]u [[Jaromír Švejdík]] známý pod pseudonymem ''Jaromír 99'', frontman kapely [[Priessnitz (hudební skupina)|Priessnitz]] a spoluautor komiksu ''[[Alois Nebel]]''. V Ostravě byla [[Radek Pastrňák|Radkem Pastrňákem]] v roce 1986 založena populární kapela [[Buty]]. V [[Mysłowice|Myslovicích]] vznikla roku 1992 rocková skupina [[Myslovitz]] v čele s [[Artur Rojek|Arturem Rojkem]]. Představitelem stylu [[post-punk]] a [[new wave]] je vratislavský zpěvák [[Lech Janerka]], ve slezské metropoli se také narodili [[Maria Peszek]] a [[Jan Borysewicz]], zakladatel skupiny [[Lady Pank]]. Z [[Paczków|Pačkova]] pochází [[Paweł Kukiz]], z [[Čechovice-Dědice|Čechovic-Dědic]] [[Stachursky]], z [[Wojcieszów]]a [[Maciej Maleńczuk]], ze [[Zelená Hora (Polsko)|Zelené Hory]] [[Maryla Rodowicz]]. Katovice daly světu šlágrového zpěváka [[Krzysztof Krawczyk|Krzysztofa Krawczyka]], sousední [[Chořov]] bluesovou hvězdu [[Ryszard Riedel|Ryszarda Riedela]]. [832] => [833] => === Film, divadlo a výtvarná umění === [834] => [[Soubor:Kazimierz_Kutz_Kancelaria_Senatu_(cropped).jpg|náhled|150px|[[Kazimierz Kutz]]]] [835] => [[Soubor:Joseph_Maria_Olbrich.jpg|náhled|150px|[[Joseph Maria Olbrich]]]] [836] => Důležitým představitelem [[Polská filmová škola|polské filmové školy]] byl [[Kazimierz Kutz]] ze [[Szopienice|Szopienic]] (nyní městská část Katovic), který natočil mj. filmovou trilogii na téma hornoslezské historie 20. století: ''Sůl černé země'' (''Sól ziemi czarnej'', 1969), ''Perla v koruně'' (''Perła w koronie'', 1971) a ''Jako korálky v růženci'' (''Paciorki jednego różańca'', 1979). [[Jan Jakub Kolski]] pochází z Vratislavi, [[Lech Majewski]] z Katovic, [[Bohdan Sláma]] z Opavy. [[Věra Chytilová]], režisérka [[česká nová vlna|české nové vlny]], se narodila v Ostravě, stejně jako [[Radim Špaček]]. [[Bernhard Grzimek]] z [[Nisa (Polsko)|Nisy]] natočil spolu se synem Michaelem dokumentární film ''Ráj divokých zvířat (Serengeti darf nicht sterben)'' o [[Serengeti|Národním parku Serengeti]], který byl oceněn [[Oscar]]em v roce 1960. [837] => [838] => V [[Opolí]] a následně ve Vratislavi působil [[Jerzy Grotowski]], významný experimentátor a reformátor divadelního projevu. Důležitou osobností současného slezského divadla je katovický herec, režisér a producent [[Robert Talarczyk]]. [839] => [840] => Mezi populární soudobé německé herečky původem ze Slezska patří [[Judy Winterová]] z [[Korfantów|Friedlandu]] (Korfantów) a [[Hanna Schygulla]] z [[Chořov]]a. Hvězdou německého kina první poloviny 20. století byl [[Willy Fritsch]] z Katovic. Z polských herců se ve Slezsku narodili mj. [[Tomasz Kot]] ([[Lehnice]]), [[Marian Dziędziel]] ([[Gołkowice]]), [[Anna Dymná]] ([[Lehnice]]), [[Franciszek Pieczka]] ([[Godów]]) a [[Robert Więckiewicz]] ([[Nowa Ruda]]). Ve Vratislavi žil a působil [[Zbigniew Cybulski]] označovaný za „polského [[James Dean|Jamesa Deana]]“. [[Vlastimil Brodský]] pocházel z [[Hrušov (Ostrava)|Hrušova]], populárním ostravským hercem je [[Norbert Lichý]]. [841] => [842] => Významnými architekty ze Slezska byli Vratislavan [[Hans Poelzig]], [[Leopold Bauer]] z [[Krnov]]a a opavský rodák [[Joseph Maria Olbrich]], který patřil mezi čelné představitele [[Vídeňská secese|Vídeňské secese]]. [843] => [844] => Z Katovic pocházel [[Surrealismus|surrealistický]] malíř [[Hans Bellmer]], z [[Bierutów|Bernstadtu]] (Bierutów) [[expresionismus|expresionista]] [[Ludwig Meidner]]. Představitelem [[realismus (výtvarné umění)|realismu]] byl [[Adolf von Menzel]] z Vratislavi. [[Janowská skupina]] byla skupina [[Naivní umění|naivních umělců]] z katovické městské části Janów-Nikiszowiec založená v roce 1946 kolem [[Teofil Ociepka|Teofila Ociepky]]. Jejími členy byli mj. [[Ewald Gawlik]], [[Erwin Sówka]] a [[Gerhard Urbanek]]. [845] => [846] => === Věda === [847] => [[Soubor:Max_Born.jpg|náhled|150px|[[Max Born]]]] [848] => [[Soubor:Grygar_Jiří_foto_AV_ČR.jpg|náhled|150px|[[Jiří Grygar]]]] [849] => Slezským představitelem [[renesance]] je [[Jan z Hlohova]] – filosof, astronom, matematik a učitel [[Mikuláš Koperník|Mikuláše Koperníka]] (jehož předkové z otcovy strany pocházeli z obce [[Koperniki]] u [[Nisa (Polsko)|Nisy]]). V [[Zelená Hora (Polsko)|Zelené Hoře]] se narodil a působil [[Bartholomaeus Pitiscus]], který v roce 1595 poprvé použil výraz „[[trigonometrie]]“. [850] => [851] => [[Josef Božek]] z obce [[Běry]] u [[Bílsko-Bělá|Bílska-Bělé]] zvaný „slezským [[George Stephenson|Stephensonem]]“ je známý konstrukcí prvního [[parní automobil|parovozu]] ve Střední Evropě v roce 1815. [852] => [853] => [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] obdrželi [[Otto Stern]] z [[Żory|Žárova]] (1943), který objevil [[magnetický moment]] [[proton]]u, [[Max Born]] z [[Vratislav (město)|Vratislavi]] (1950), přední badatel v oblasti [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]], [[Maria Göppert-Mayer]] z [[Katovice|Katovic]] za svůj výzkum [[atomové jádro|atomového jádra]] (1964) a [[Hans Georg Dehmelt]] ze [[Görlitz|Zhořelce]] za vyvinutí metody [[ion]]tových pastí (1989). [[Philipp Lenard]] (Nobelova cena 1905) přednášel na [[Vratislavská univerzita|Vratislavské univerzitě]]. [[Theodor Kaluza]] z [[Opolí]] byl spoluautorem Kaluzovy-Kleinovy teorie zahrnující polní rovnice v pětirozměrném prostoročasu. [[Hedwig Kohnová]] pocházela z Vratislavi a na tamní univerzitě získala jako jedna z prvních žen na světě [[habilitace|habilitaci]]. [854] => [855] => Nositeli [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] byli Vratislavané [[Fritz Haber]] (1918), vynálezce průmyslové metody výroby [[amoniak]]u zvaný „otcem chemické války“, a [[Friedrich Bergius]] (1931), jenž vymyslel Bergiusův proces, při kterém se vyrábí syntetické palivo z uhlí, a také [[Kurt Alder]] z [[Chořov]]a (1950), objevitel syntézy [[dieny|dienů]]. Profesorem Vratislavské univerzity byl též [[Eduard Buchner]] (Nobelova cena 1907). [[Moritz Traube]] z [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|Ratiboře]] poprvé navrhl použití [[chlor]]u při dezinfekci pitné vody. [856] => [857] => [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Za fyziologii a medicínu]] obdrželi Nobelovu cenu [[Paul Ehrlich]] ze [[Strzelin|Střelína]] za objev [[salvarsan]]u (1908), [[Konrad Bloch]] z [[Nisa (Polsko)|Nisy]] za vysvětlení mechanismu a způsobu regulace látkové přeměny [[cholesterol]]u a [[Mastná kyselina|mastných kyselin]] (1964), [[Günter Blobel]] z dnešních Niegosławic u [[Zaháň|Zaháně]] za objev signálu řídících pohyb [[Bílkovina|proteinů]] v buňce (1999). [[Carl Wernicke|Carla Wernickeho]] z [[Tarnovské Hory|Tarnovských Hor]] proslavil objev tzv. Wernickeovy oblasti v mozku zodpovědné za porozumění řeči. [[Kurt Goldstein]] z Katovic byl průkopníkem [[neuropsychologie]] a [[psychosomatika|psychosomatiky]], [[Vinzenz Priessnitz]], zakladatel [[Lázně Jeseník|jesenických lázní]], zase průkopníkem moderní [[hydroterapie]]. [[Oskar Troplowitz]], vynálezce univerzálního krému [[Nivea]], pocházel z [[Gliwice|Hlivic]]. [[Alois Alzheimer]] působil na Vratislavské univerzitě a v hlavním městě Slezska zemřel. [858] => [859] => Zakladatel [[genetika|genetiky]] [[Gregor Mendel]] se narodil v [[Hynčice (Vražné)|Hynčicích]] na samém jižním okraji Slezska a vystudoval opavské gymnázium. [[Johann Dzierzon]] z Łowkowic u [[Kluczbork]]u objevil [[partenogeneze|partenogenezi]] u včel a je považován za „otce moderního včelařství“, na jeho počest bylo dolnoslezské město Rychbach v roce 1946 přejmenované na [[Dzierżoniów]]. [860] => [861] => [[Reinhard Selten]] z Vratislavi obdržel za svůj přínos k [[teorie her|teorii her]] [[Nobelova cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomii]] v roce 1994. Samotnou teorii her spoluzakládal zhořelecký rodák [[Oskar Morgenstern]]. [[Richard Courant]] z [[Lubliniec|Lublince]] položil matematické základy [[Metoda konečných prvků|metody konečných prvků]]. V [[Dziewiętlice|Pruském Jindřichově]] (Dziewiętlice) se narodil astronom a astrofyzik, popularizátor vědy v oblasti astronomie v Česku, [[Jiří Grygar]]. [862] => [863] => [[Benno Landsberger]] byl významným [[asyriologie|asyriologem]] původem z [[Frýdek-Místek|Frýdku]]. [[Richard Pipes]], historik specializující se na ruské dějiny a poradce prezidenta USA [[Ronald Reagan|Ronalda Reagana]], se narodil v [[Těšín]]ě. Z [[Bílsko-Bělá|Bílska-Bělé]] pochází izraelský politolog [[Šlomo Avineri]] (původním jménem Jerzy Wiener). [864] => [865] => === Politika === [866] => [[Soubor:Ferdinandlasalle.jpg|náhled|150px|[[Ferdinand Lassalle]]]] [867] => [[Soubor:Flickr_-_europeanpeoplesparty_-_EPP_Congress_Bonn_(746).jpg|náhled|150px|[[Jerzy Buzek]]]] [868] => Prvním [[Slezské knížectví|slezským knížetem]] a zakladatelem [[Slezští Piastovci|slezské větve Piastovců]] byl [[Vladislav II. Vyhnanec]]. Ze středověkých panovníků vešli do dějin zejména zakladatel měst a iniciátor německé kolonizace [[Jindřich I. Bradatý]] spolu se svou manželkou [[Hedvika Slezská|Hedvikou Slezskou]], která byla prohlášena za svatou a stala se hlavní patronkou země, a jejich syn [[Jindřich II. Pobožný]] padlý v [[bitva u Lehnice|bitvě u Lehnice]]. [869] => [870] => [[Ferdinand Lassalle]] z Vratislavi založil v roce 1863 ''Allgemeiner Deutscher Arbeiterverein'' (Všeobecný německý dělnický spolek), první socialistickou stranu na světě. [[Hans Kudlich]] z [[Úvalno|Úvalna]] je známý jako „osvoboditel sedláků“, neboť během [[revoluce v roce 1848|revolučního roku 1848]] podal v [[Kroměřížský sněm|rakouském Říšském sněmu]] návrh na zrušení [[poddanství]]. [871] => [872] => [[Skočov]]ský učitel [[Josef Koždoň]] (zakladatel [[Slezská lidová strana|Slezské lidové strany]]) a [[Ratiboř (Slezské vojvodství)|ratibořský]] právník [[Ewald Latacz]] byli na začátku 20. století hlavními ideology slezské národnosti a propagátory nezávislosti Horního Slezska po první světové válce. Z [[Bavorov]]a pocházel [[Carl Ulitzka]], tvůrce [[Katolická lidová strana Horního Slezska|Katolické lidové strany Horního Slezska]] a taktéž zastánce nezávislosti. Lídrem moderního [[Hnutí autonomie Slezska]] je [[Jerzy Gorzelik]] z Katovic. [873] => [874] => Mezi hlavní polské národní buditelé ve Slezsku patřili [[Wojciech Korfanty]] ze [[Siemianowice Śląskie|Siemianowic]], [[Arka Bożek]] z [[Markowice|Markowic]], [[Józef Londzin]] ze [[Zábřeh (Polsko)|Zábřeha]] a [[Paweł Stalmach]] z [[Bažanovice|Bažanovic]]. Čelným českým buditelem Slezska byl [[František Sláma (buditel)|František Sláma]]. [[Herbert Hupka]] z Ratiboře a [[Herbert Czaja]] z [[Těšín]]a po mnoho let zastupovali [[Svaz vyhnanců|německé vyhnance]] v Západním Německu, zatímco [[Henryk Kroll]] se stal po roce 1989 lídrem zůstavší německé menšiny v Horním Slezsku. [875] => [876] => Vratislavan [[Dietrich Bonhoeffer]] byl jedním z lídrů [[Vyznávající církev|Vyznávající církve]] a odpůrcem nacistické diktatury. [[Helmuth James von Moltke]] založil protinacisticky zaměřený [[Kreisavský kroužek]] pojmenovaný podle obce, kde se jeho členové scházeli na Moltkově statek. Naopak mezi prominentní nacisty patřil [[Kurt Daluege]] z [[Kluczbork]]u, zastupující [[Seznam představitelů Protektorátu Čechy a Morava|říšský protektor v Čechách a na Moravě]] v letech 1942–1943, a [[Hans Lammers]] z [[Lubliniec|Lublince]], šéf Říšské kanceláře po celých dvanáct let Hitlerovy vlády. V [[Auschwitz|Osvětimi]] zahynula vratislavská katolická filosofka a světice [[Terezie Benedikta od Kříže]] (vlastním jménem Edith Stein). Významným představitelem zahraničního [[Československý odboj (1939–1945)|československého protinacistického odboje]] a po [[Únor 1948|únorovém převratu]] obětí komunistického režimu byl generál [[Heliodor Píka]] ze [[Štítina|Štítiny]]. [877] => [878] => V 80. letech působilo ve Vratislavi protikomunistické hnutí [[Oranžová alternativa]], které spojovalo odpor proti režimu s prvky studentské recese a uměleckého happeningu inspirovaného [[dadaismus|dadaismem]]. Jeho lídrem byl [[Waldemar Fydrych]]. [879] => [880] => Ve [[Smilovice (okres Frýdek-Místek)|Smilovicích]] se narodil [[Jerzy Buzek]], bývalý polský premiér a předseda [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]]. [[Elżbieta Bieńkowská]] z Katovic působila jako komisařka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky v [[Junckerova komise|Junckerově evropské komisi]]. Polský premiér [[Mateusz Morawiecki]] pochází z Vratislavi, český ministr kultury [[Lubomír Zaorálek]] ze slezské části Ostravy. LGBT aktivista [[Czeslaw Walek]] vyrůstal v [[Třinec|Třinci]], bývalý český prezidentský kandidát [[Jiří Drahoš]] v [[Jablunkov]]ě. [881] => [882] => === Sport === [883] => [[Soubor:Wanda_Rutkiewicz,_Góry_Sokole,_fot._Seweryn_Bidziński.jpg|náhled|150px|[[Wanda Rutkiewiczová]]]] [884] => Z Horního Slezska pocházejí slavní němečtí fotbalisté [[Miroslav Klose]] (z [[Opolí]]) a [[Lukas Podolski]] (z [[Gliwice|Hlivic]]). Legendou slezského fotbalu ve 30. a 40. letech 20. století byl katovický rodák [[Ernest Wilimowski]] hrající jak za polskou, tak za německou reprezentaci. [885] => [886] => [[Wanda Rutkiewiczová]], první žena na [[K2]] a třetí na [[Mount Everest]]u vyrůstala ve Vratislavi. [[Jerzy Kukuczka]] z Katovic jako druhý člověk na světě zdolal všech 14 [[osmitisícovky|osmitisícovek]]. Z [[Visla (město)|Visly]] pocházejí slavní skokani na lyžích: [[Adam Małysz]] a [[Piotr Żyła]], z [[Bílovec|Bílovce]] tenistka [[Petra Kvitová]], z Katovic hokejista [[Josef Kompalla]]. [887] => [888] => Mnohonásobná medailistka v plavání [[Otylia Jędrzejczaková]] se narodila ve [[Slezská Ruda|Slezské Rudě]]. [[Józef Schmidt]] z [[Bytom]]i jako první člověk na světě skočil v trojskoku více než 17 metrů. [[Hanna Reitsch]] z [[Jelení Hora|Jelení Hory]] byla úspěšná pilotka, která zdolala přes 40 rekordů ve všech třídách a u všech druhů letadel. [889] => [890] => == Významné turistické cíle == [891] => [[Soubor:Wroclaw-Rathaus.jpg|náhled|Vratislavská radnice]] [892] => [[Soubor:Zamek_Moszna_-_wschodnie_skrzydło.JPG|náhled|Zámek Moszna]] [893] => [[Soubor:Industriada_2014_-_Nikiszowiec_2.JPG|náhled|Nikiszowiec]] [894] => [895] => === Kulturní === [896] => * Historické jádro [[Vratislav (město)|Vratislavi]] včetně [[Vratislavská radnice|Vratislavské radnice]] a [[Aula Leopoldina|Auly Leopoldiny]] [897] => * [[Hala století ve Vratislavi]] (zapsaná na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]) [898] => * Historické jádro [[Těšín]]a včetně [[Rotunda svatého Mikuláše a svatého Václava|rotundy svatého Mikuláše a svatého Václava]] [899] => * Historické jádro [[Görlitz|Zhořelce]] [900] => * [[Nikiszowiec]] a další historické dělnické kolonie (viz ''[[familok]]y'') v [[Katovice|katovické konurbaci]] [901] => * Lázeňské obce [[Jeseník]], [[Karlova Studánka]], [[Ustroň]], [[Goczałkowice-Zdrój]], [[Szczawno-Zdrój]], [[Cieplice Śląskie-Zdrój]] (část [[Jelení Hora|Jelení Hory]]), [[Świeradów-Zdrój]], [[Lądek-Zdrój|Landek]] (Lądek-Zdrój), [[Polanica-Zdrój|Starý Bor]] (Polanica-Zdrój), [[Duszniki-Zdrój|Dušníky]] (Duszniki-Zdrój), [[Lázně Chudoba]] (Kudowa-Zdrój) [902] => * [[Książ|Hrad Książ/Fürstenstein]] a [[Zámek Pszczyna|zámek Pština]] (Pszczyna) – rodová sídla Hochbergů [903] => * [[Hrad Czocha]] [904] => * Romantický [[zámek Moszna]] [905] => * [[Park Muskau|Pücklerův krajinářský park Mužakov]] (zapsaný na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]) [906] => * [[Pevnost Stříbrná Hora]] [907] => * [[Pevnost Kladsko]] [908] => * Středověké opevnění [[Pačkov]]a [909] => * [[Kostely míru]] ve [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] a [[Jawor|Javoru]] (zapsané na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]) [910] => * [[Kostel Wang]] w [[Karpacz]]i [911] => * [[Kostnice v Čermné]] [912] => * Poutní komplex ve [[Vambeřice|Vambeřicích]] zvaný ''Slezský Jeruzalém'' [913] => * Poutní místo [[Hora Svaté Anny]] [914] => * Cisterciácká opatství [[Klášter Lubuš|Lubuš]] (Lubiąż), [[Klášter Křesobor|Křesobor]] (Krzeszów), [[Klášter Jindřichov|Jindřichov]] (Henryków), [[Klášter Kamenec|Kamenec]] (Kamieniec Ząbkowicki) a [[Klášter Rudy|Rudy]] [915] => * [[Důl Guido]] v [[Zabrze|Zabrzi]], [[Hornické muzeum Landek Park|Landek Park]] v [[Ostrava|Ostravě]]-[[Petřkovice (Ostrava)|Petřkovicích]]Proslulá [[Dolní oblast Vítkovice]] se nachází již v moravské části toho slezsko-moravského města. a další technické památky [[Hornoslezská uhelná pánev|Hornoslezské uhelné pánve]] [916] => * Stříbrné, olověné a zinkové doly v [[Tarnovské Hory|Tarnovských Horách]] a jejich vodohospodářský systém (zapsané na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]) [917] => * Podzemní stavby v [[Soví hory|Sovích horách]] postavené v rámci nacistického [[Projekt Riese|Projektu Riese]] [918] => * [[Koncentrační tábor Gross-Rosen|Bývalý nacistický koncentrační tábor Gross-Rosen]] [919] => [920] => === Přírodní === [921] => [[Soubor:Szczeliniec_Panorama_na_Karłów.jpg|náhled|Národní park Stolové hory ([[Velká Hejšovina]])]] [922] => * [[Krkonošský národní park (Polsko)|Krkonošský národní park]] (polská část) a [[Sněžka]] [923] => * [[Národní park Stolové hory]] [924] => * [[Hlavní sudetská magistrála]] [925] => * [[Praděd]] [926] => * [[Ślęża|Hora Ślęża]] [927] => * [[Slezské Beskydy]] a horské středisko [[Visla (město)|Visla]] [928] => * [[Moravskoslezské Beskydy]] a [[Lysá hora (Moravskoslezské Beskydy)|Lysá hora]] [929] => * [[Park Krajobrazowy Dolina Baryczy|Chráněná krajinná oblast Údolí Barycze]] a [[Miliczské rybníky]] [930] => [931] => == Ekonomika == [932] => [[Soubor:Důl_ČSM.jpg|náhled|Černouhelný [[důl ČSM]] ve [[Stonava|Stonavě]]]] [933] => [[Soubor:Wrocław, 2006 - 2012 - budowa Sky Tower - fotopolska.eu (311433).jpg|náhled|Sky Tower – nejvyšší budova Vratislavi a celého Slezska]] [934] => Rozsáhlé oblasti ve Slezsku jsou silně poznamenány industrializací. Těžba [[černé uhlí|černého uhlí]] a na ni navazující odvětví proměnila v 19. a 20. století krajinu východního Horního Slezska (viz [[Hornoslezská uhelná pánev]]), kde vyrostly průmyslové aglomerace: [[Ostravská aglomerace|ostravská]], [[Rybnický uhelný okruh|rybnická]] a [[katovická konurbace|katovická]]. Rovněž okolí [[Valbřich]]u v Dolním Slezsku bylo významným střediskem těžby černého uhlí. Po roce 1989 došlo k výraznému útlumu dolů. V roce 2021 jich bylo v provozu ještě 15 v polské části Horního Slezska a jeden na Ostravsku ([[důl ČSM]]). [935] => [936] => [[Hnědé uhlí]] se ve velkém těžilo v [[Horní Lužice|Horní Lužici]], po roce 1989 byla většina povrchových dolů uzavřena a rekultivována (viz [[Lužická jezera]]). Z rozlehlé hnědouhelné pánve zbyly v roce 2021 lomy [[Lom Nochten|Nochten]], [[Lom Reichswalde|Reichswalde]] a také [[Důl Turów|Turów]], jehož plánované rozšíření je předmětem sporu polské vlády s Českem a Německem, jelikož se nachází v těsném sousedství polsko-česko-německého trojmezí.{{Citace elektronické monografie [937] => | příjmení = Brolík [938] => | jméno = Tomáš [939] => | titul = Boj o vodu na trojmezí [940] => | url = https://www.respekt.cz/tydenik/2020/7/boj-o-vodu-na-trojmezi [941] => | datum vydání = 9.2.2020 [942] => | vydavatel = [[Respekt (časopis)|Respekt]] [943] => | jazyk = cs [944] => }} Kolem [[Lehnice]], [[Lubin]]u a [[Hlohov]]a se rozkládá Dolnoslezská měďařská pánev. Ve třech dolech (''Lubin'', ''Rudna'' a ''Polkowice-Sieroszowice'') a třech hutích (''Legnica'', ''Głogów'' a ''Cedynia'') [[KGHM Polska Miedź|státní podnik KGHM Polska Miedź]] těží a zpracovává [[měď]]. V podhůří Sudet se v minulosti nacházely [[těžba uranu|uranové doly]]. [[Třinecké železárny]] a [[Nová huť]] v [[Kunčice (Ostrava)|Ostravě-Kunčicích]] jsou největšími železárenskými kombináty ve Slezsku. V obci [[Miasteczko Śląskie]] se nachází velká zinková huť. [945] => [946] => [[Bílsko-Bělá]], [[Tychy]] a [[Gliwice|Hlivice]] jsou důležitými centry automobilového průmyslu ([[FIAT (automobilka)|Fiat]], [[Opel]]), stejně jako obec [[Nošovice]] na Těšínsku ([[Hyundai Motor Manufacturing Czech|Hyundai]]). V minulosti bylo [[Bílsko-Bělá]] také významným střediskem textilního průmyslu, stejně jako [[Krnov]] či [[Bielawa]], [[Valbřich]] pak byl známý výrobou skla a porcelánu. Mezinárodně proslulá je keramika z [[Bolesławiec|Boleslavi]]. Ze Slezska pocházejí značky [[Kofola]], [[Opavia]], [[Prince Polo]] nebo pivo [[Tyskie]]. [947] => [948] => Útlum průmyslu po roce 1989 a přechod do ekonomického modelu založeného na službách nebyl v silně industrializovaném Slezsku jednoduchý a dodnes se některé oblasti – zejména v katovické konurbaci, na Ostravsku, v podhůří Sudet a v Lužici – potýkají s vážnými strukturálními problémy. Města jako [[Valbřich]], [[Bytom]] či [[Orlová]] ztratily za třicet let více než pětinu obyvatel, lužické [[Hoyerswerda|Hojeřice]] (Hoyerswerda) dokonce polovinu. [949] => [950] => Naopak stoupá počet obyvatel [[Vratislav (město)|Vratislavi]], která je v žebříčku ''Globalization and World Cities Research Network'' řazena jako [[globální město]] kategorie ''Gamma''. [[Katovice]] byly zařazeny do kategorie ''Gamma–''.[https://www.lboro.ac.uk/gawc/world2020t.html Žebříček globálních měst za rok 2020] V těchto dvou slezských metropolích se koncentrují moderní služby a high-tech průmysl. Ostravsko a katovická konurbace poskytují mnoho [[brownfield]]ů. [951] => [952] => Zemědělství má spíše velkoplošný charakter a koncentruje se především v nížinách [[Opolské vojvodství|Opolského]] a [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezského vojvodství]]. U [[Zelená Hora (Polsko)|Zelené Hory]] se nachází jedna z nejsevernějších vinařských oblastí Evropy. Cestovní ruch je významný zejména pro podhorské oblasti, nejdůležitějšími horskými středisky jsou [[Visla (město)|Visla]] ve [[Slezské Beskydy|Slezských Beskydech]] a také [[Karpacz]] a [[Szklarska Poręba]] v [[Krkonoše|Krkonoších]]. [953] => [954] => == Doprava == [955] => [956] => === Letecká === [957] => [[Soubor:Terminal T2 we Wrocławiu (cropped).jpg|náhled|Letiště Vratislav]] [958] => Na slezském území leží jedno mezinárodní letiště: [[Letiště Vratislav|Letiště Mikuláše Koperníka Vratislav]] (Strachowice). Leteckou obsluhu [[Katovická konurbace|katovické konurbace]] a velké části Horního Slezska zajišťuje [[Letiště Katowice|Letiště Katovice]], které se nachází v obci [[Pyrzowice]] pouhých 5 km od východní hranice Slezska. Stejně tak [[Letiště Leoše Janáčka Ostrava]] v [[Mošnov]]ě leží v těsné blízkosti (2 km) [[moravsko-slezská hranice|moravsko-slezské zemské hranice]]. [959] => [960] => === Silniční === [961] => [[Soubor:Wezelsosnicafromthesky.JPG|náhled|Dálniční křižovatka ''Sośnica'']] [962] => Páteřní slezskou komunikací je [[dálnice A4 (Polsko)|dálnice A4]], která vede od německé ([[Sasko|saské]]) hranice přes [[Lehnice|Lehnici]], [[Vratislav (město)|Vratislav]] do [[Katovice|Katovic]] a dále směrem na [[Krakov]] a k ukrajinské hranici. Její severozápadní větev ve směru [[Braniborsko|Braniborska]] a [[Berlín]]a tvoří [[dálnice A18 (Polsko)|dálnice A18]]. Ta vznikla stejně jako některé úseky dnešní A4 už ve 30. letech 20. století v rámci nacistického programu na výstavbu dálnic.{{Citace elektronické monografie [963] => | příjmení = Kokoszkiewicz [964] => | jméno = Mateusz [965] => | příjmení2 = Nogaj [966] => | jméno2 = Magda [967] => | titul = Zaczyna się remont A4. Tak ją budowano [968] => | url = https://wroclaw.wyborcza.pl/wroclaw/56,35771,17172790,Autostrada_z_Rzeszowa_do_Lizbony__Jak_budowano_A4.html [969] => | datum vydání = 21.6.2017 [970] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [971] => | jazyk = pl [972] => }} [973] => [974] => [[Katovická konurbace|Katovickou]] a [[Rybnický uhelný okruh|rybnickou aglomeraci]] v Horním Slezsku protíná v ose sever–jih [[dálnice A1 (Polsko)|dálnice A1]], na kterou navazuje [[Dálnice D1|česká D1]] sloužící i jako obchvat Ostravy. Křižovatka A1 a A4 v [[Gliwice|hlivické]] městské části Sośnica bývá považována za jednu z největších dálničních křižovatek v Evropě.{{Citace elektronické monografie [975] => | jméno = Sieroń [976] => | příjmení = Adam [977] => | titul = Sośnica w drogowym sercu Europy [978] => | url = https://polskiprzemysl.com.pl/budownictwo/sosnica-w-drogowym-sercu-europy/ [979] => | datum vydání = 30.9.2010 [980] => | vydavatel = Polski Przemysł [981] => | jazyk = pl [982] => }}{{Citace elektronické monografie [983] => | jméno = Sumara [984] => | příjmení = Agata [985] => | titul = Gigantyczny węzeł drogowy [986] => | url = https://inzynieria.com/uploaded/magazines/pdf/06_gigantyczny_wezel_drogowy.pdf [987] => | datum vydání = leden 2010 [988] => | vydavatel = Geoinżynieria drogi mosty tunele [989] => | jazyk = pl [990] => }} Páteřní silnicí Těšínska je [[dálnice D48]] pokračující od Těšína do [[Bílsko-Bělá|Bílska-Bělé]] jako [[rychlostní silnice S52 (Polsko)|rychlostní silnice S52]]. [991] => [992] => Dálniční obchvat Vratislavi nese označení [[dálnice A8 (Polsko)|A8]]. [[Rychlostní silnice S8 (Polsko)|Rychlostní silnice S8]] spojuje slezskou metropoli s centrálním Polskem a po dostavění povede též na jih k české hranici ([[Náchod]]/[[Kudowa-Zdrój|Lázně Chudoba]]). Z Vratislavi na sever přes [[Trzebnica|Třebnici]] do [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolska]] vede [[rychlostní silnice S5 (Polsko)|rychlostní silnice S5]]. Probíhá výstavba [[rychlostní silnice S3 (Polsko)|rychlostní silnice S3]], která má v roce 2023 propojit [[Lehnice|Lehnici]], [[Zelená Hora (Polsko)|Zelenou Horu]] a města na severozápadě Polska s českou hranicí ([[Královec (okres Trutnov)|Královec]]/[[Lubawka]]).{{Citace elektronické monografie [993] => | příjmení = Matejuk [994] => | jméno = Tomasz [995] => | titul = Drogą S3 dojedziemy do czeskiej granicy. A docelowo aż do Pragi [996] => | url = https://wroclife.pl/nasze-miasto/droga-s3/ [997] => | datum vydání = 20.1.2020 [998] => | vydavatel = Wroclife.pl [999] => | jazyk = pl [1000] => }} [1001] => [1002] => === Železniční === [1003] => [[Soubor:WK14_Wrocław_Główny_Travelarz.JPG|náhled|Hlavní nádraží ve Vratislavi]] [1004] => [[Soubor:36WEa-008.jpg|náhled|Vlak společnosti Koleje Śląskie]] [1005] => Nejvýznamnější železniční magistrály Slezska představují bývalá [[Hornoslezská dráha]] spojující Vratislav s [[Opolí]]m a [[Katovice]]mi (nyní polská trať 132, součást [[Panevropské koridory|III. panevropského dopravního koridoru]]) spolu s [[Vilémova dráha|Vilémovou dráhou]] (polská trať 151, spojení s [[Bohumín]]em), [[Severní dráha císaře Ferdinanda]] procházející Ostravou, [[Bohumín]]em a [[Čechovice-Dědice|Čechovicemi-Dědicemi]] (česká [[Železniční trať Přerov–Bohumín|trať 271/001]] a polská trať 93) spolu s [[Košicko-bohumínská dráha|Košicko-bohumínskou dráhou]] (česká [[Železniční trať Bohumín–Čadca|trať 320]]) a tratě vybíhající z Vratislavi severním a západním směrem do [[Poznaň|Poznaně]] (polská trať 271), přes [[Zelená Hora (Polsko)|Zelenou Horu]] do [[Štětín]]a (polská trať 273) a přes [[Lehnice|Lehnici]] do [[Berlín]]a ([[Dolnoslezsko-markická dráha]], nyní polská trať 275). [1006] => [1007] => Nejfrekventovanějším slezským nádražím je [[Wrocław Główny|vratislavské hlavní nádraží]] (''Wrocław Główny'') s denním průměrem 57,7 tisíc odbavených cestujících v roce 2019, následované nádražím Katovice (''Katowice'') se 43 tisíci pasažérů.{{Citace elektronické monografie [1008] => | titul = Największe dworce kolejowe w Polsce. Dokąd najchętniej jeżdżą pasażerowie? [1009] => | url = https://www.polsatnews.pl/wiadomosc/2021-01-25/najwieksze-dworce-kolejowe-w-polsce-dokad-najchetniej-jezdza-pasazerowie/ [1010] => | datum vydání = 25.1.2021 [1011] => | vydavatel = [[Polsat]] News [1012] => | jazyk = pl [1013] => }} [1014] => [1015] => Dálkové vlaky projíždějící slezským územím vypravují [[České dráhy]] a [[PKP Intercity]] (včetně vlaků Nightjet ve spolupráci s [[Österreichische Bundesbahnen|ÖBB]]), a také [[Regiojet]] a [[Leo Express]]. Regionální dopravu zajišťují v české části Slezska především [[České dráhy]], ve [[Slezské vojvodství|Slezském vojvodství]] společnost [[Koleje Śląskie]] (Slezské dráhy), v [[Opolské vojvodství|Opolském vojvodství]] dopravce [[Polregio]] a v [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]] [[Koleje Dolnośląskie]] (Dolnoslezské dráhy), přičemž část linek obsluhuje také Polregio. Počítáme-li k Slezsku i slezskou Lužici, pak mezi slezské dopravce patří rovněž [[Deutsche Bahn]], [[Ostdeutsche Eisenbahn]] a [[Die Länderbahn]]. [1016] => [1017] => Dříve velmi hustá síť lokálek byla v polské části Slezska po druhé světové válce zanedbána a mnoho tratí zrušeno v průběhu 90. a 00. let.{{Citace monografie [1018] => | příjmení = Trammer [1019] => | jméno = Karol [1020] => | titul = Ostre cięcie. Jak niszczono polską kolej [1021] => | isbn = 978-83-66232-33-4 [1022] => | místo = Warszawa [1023] => | rok vydání = 2019 [1024] => | vydavatel = Wydawnictwo Krytyki Politycznej [1025] => | jazyk = pl [1026] => }}; Viz také: [https://ziemianarozdrozu.pl/artykul/2861/mamy-%E2%80%9Enie-po-kolei%E2%80%A6%E2%80%9D porovnání hustoty železniční sítě v roce 1988 a 2009] {{Wayback|url=https://ziemianarozdrozu.pl/artykul/2861/mamy-%E2%80%9Enie-po-kolei%E2%80%A6%E2%80%9D |date=20210615000615 }} Po roce 2010 dochází k postupné obnově některých zlikvidovaných tratí zejména v Dolnoslezském vojvodství.Například trať Dzierżoniów – Bielawa obnovená v roce 2019, viz: {{Citace elektronické monografie [1027] => | příjmení = Matejuk [1028] => | jméno = Tomasz [1029] => | titul = Kolejowa rewolucja na Dolnym Śląsku [1030] => | url = https://wroclife.pl/nasze-miasto/kolejowa-rewolucja-na-dolnym-slasku/ [1031] => | datum vydání = 21.5.2020 [1032] => | vydavatel = Wroclife.pl [1033] => | jazyk = pl [1034] => }}; {{Citace elektronické monografie [1035] => | příjmení = Fiszer [1036] => | jméno = Kacper [1037] => | titul = Bielawa z nowym przystankiem kolejowym. Rok po przywróceniu połączeń [1038] => | url = https://www.rynek-kolejowy.pl/wiadomosci/bielawa-tlumy-ludzi-w-pociagach-tory-zablokowane-przez-protestujacych-94810.html [1039] => | datum vydání = 21.12.2020 [1040] => | vydavatel = Rynek Kolejowy [1041] => | jazyk = pl [1042] => }} [[Železniční trať Třemešná ve Slezsku – Osoblaha]] je poslední úzkokolejnou dráhou ve Slezsku s pravidelným osobním provozem. [1043] => [1044] => === Městská a příměstská === [1045] => [[Soubor:Pesa_Twist_Step_Katowice_1.JPG|náhled|Tramvaj v Katovicích]] [1046] => Ve Slezsku existují v současnosti čtyři tramvajové systémy: [[Tramvajová doprava ve Vratislavi|ve Vratislavi]], [[Tramvajová doprava v Ostravě|Ostravě]], [[Tramvajová doprava v katovické aglomeraci|katovické konurbaci]] a také [[Tramvajová doprava v Görlitzu|v německé části Zhořelce]]. Trolejbusy jsou v provozu [[Trolejbusová doprava v Ostravě|v Ostravě]], [[Trolejbusová doprava v Opavě|Opavě]] a [[Trolejbusová doprava v Tychách|Tychách]]. V minulosti tramvaje jezdily rovněž [[Tramvajová doprava v Bílsku-Bělé|v Bílsku-Bělé]], [[Tramvajová doprava v Těšíně|Těšíně]], [[Tramvajová doprava v Jelení Hoře|Jelení Hoře]], [[Tramvajová doprava v Lehnici|Lehnici]], [[Tramvajová doprava ve Wałbrzychu|Valbřichu]] a [[úzkorozchodné dráhy na Ostravsku|na Karvinsku]], trolejbusy pak [[Trolejbusová doprava ve Wałbrzychu|ve Valbřichu]] a velmi krátce [[Trolejbusová doprava v Lehnici|v Lehnici]] a [[Trolejbusová doprava ve Vratislavi|Vratislavi]]. Nejrozsáhlejší systém MHD se zhruba 450 linkami a sedmi tisíci zastávek{{Citace elektronické monografie [1047] => | titul = ZTM precyzuje z rządem obostrzenia komunikacyjne [1048] => | url = https://metropoliagzm.pl/2020/08/07/ztm-precyzuje-z-rzadem-obostrzenia-komunikacyjne/ [1049] => | datum vydání = 7.8.2020 [1050] => | vydavatel = Metropolia-GZM.pl [1051] => | jazyk = pl [1052] => }} má katovická konurbace. Žádné slezské město nemá [[metro]] ani typický [[S-Bahn]], ale v katovické konurbaci, Vratislavi a Ostravě má železnice velký význam i pro vnitroměstskou dopravu a je s ostatními druhy MHD alespoň částečně integrována. [1053] => [1054] => Kvalita příměstské autobusové dopravy se v různých částech Slezska výrazně liší. Zatímco na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje je integrována v rámci [[Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS|ODIS]] a [[Integrovaný dopravní systém Olomouckého kraje|IDSOK]], v polském Slezsku jsou běžným jevem soukromí minibusoví dopravci a mnoho venkovských oblastí se po zániku nebo rozsáhlém omezení provozu někdejšího státního dopravce [[Państwowa Komunikacja Samochodowa|PKS]] potýká s problémem tzv. dopravního vyloučení.{{Citace elektronické monografie [1055] => | příjmení = Kurczab [1056] => | jméno = Karolina [1057] => | titul = Czy wykluczenie komunikacyjne dotyka mieszkańców wsi Jurcz? [1058] => | url = https://www.radiowroclaw.pl/articles/view/102860/Czy-wykluczenie-komunikacyjne-dotyka-mieszkancow-wsi-Jurcz [1059] => | datum vydání = 8.12.2020 [1060] => | vydavatel = Radio Wrocław [1061] => | jazyk = pl [1062] => }}{{Citace elektronické monografie [1063] => | příjmení = Stelmach [1064] => | jméno = Sebastian [1065] => | titul = Miliczanie wykluczeni komunikacyjne. Od sierpnia znikają autobusy do Wrocławia [1066] => | url = https://www.eska.pl/wroclaw/miliczanie-wykluczeni-komunikacyjne-od-sierpnia-znikaja-autobusy-do-i-z-wroclawia-aa-PxYV-cem5-CKVu.html [1067] => | datum vydání = 8.7.2020 [1068] => | vydavatel = Eska.pl [1069] => | jazyk = pl [1070] => }}{{Citace elektronické monografie [1071] => | titul = Szedł 10 godzin piechotą, by odwiedzić żonę w szpitalu. Bo w weekend autobusy nie kursują [1072] => | url = https://wiadomosci.gazeta.pl/wiadomosci/7,114871,22085799,szedl-10-godzin-piechota-by-odwiedzic-zone-w-szpitalu-bo-w.html [1073] => | datum vydání = 12.7.2017 [1074] => | vydavatel = [[Gazeta Wyborcza]] [1075] => | jazyk = pl [1076] => }}{{Citace monografie [1077] => | příjmení = Gitkiewicz [1078] => | jméno = Olga [1079] => | titul = Nie zdążę [1080] => | isbn = 978-83-65970-39-8 [1081] => | místo = Warszawa [1082] => | rok vydání = 2019 [1083] => | vydavatel = Dowody na Istnienie [1084] => | jazyk = pl [1085] => }} [1086] => [1087] => == Odkazy == [1088] => [1089] => === Poznámky === [1090] => [1091] => [1092] => === Reference === [1093] => [1094] => [1095] => === Literatura === [1096] => * {{Citace monografie | příjmení = Bahlcke | jméno = Joachim | odkaz na autora = Joachim Bahlcke | příjmení2 = Gawrecki | jméno2 = Dan | odkaz na autora2 = Dan Gawrecki | příjmení3 = Kaczmarek | jméno3 = Ryszard | odkaz na autora3 = Ryszard Kaczmarek | spoluautoři = a kol. | titul = Historia Górnego Śląska : polityka, gospodarka i kultura europejskiego regionu | vydavatel = Dom Współpracy Polsko-Niemieckej | místo = Gliwice | rok = 2011 | počet stran = 555 | isbn = 978-83-60470-41-1}} [1097] => * {{Citace monografie [1098] => | příjmení = Bein [1099] => | jméno = Werner [1100] => | příjmení3 = Neubach [1101] => | titul = Schlesien. Geschichte, Kultur und Wirtschaft [1102] => | příjmení2 = Irgang [1103] => | vydavatel = Verlag Wissenschaft und Politik [1104] => | místo = Köln [1105] => | rok vydání = 1995 [1106] => | jméno2 = Wilfried [1107] => | počet stran = 279 [1108] => | jméno3 = Helmut [1109] => | isbn = 3-8046-8819-5 [1110] => | jazyk = de [1111] => }} [1112] => * {{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko - neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4}} [1113] => * {{Citace monografie | příjmení = Gawrecki | jméno = Dan | odkaz na autora = Dan Gawrecki | spoluautoři = a kol. | rok = 2003 | titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie | místo = Opava | počet stran = 656 | isbn = 80-7248-226-2}} [1114] => * {{Citace monografie [1115] => | příjmení = Herzig [1116] => | jméno = Arno [1117] => | titul = Schlesien. Das Land und seine Geschichte in Bildern, Texten und Dokumenten [1118] => | vydavatel = Ellert & Richter Verlag [1119] => | místo = Hamburg [1120] => | rok vydání = 2008 [1121] => | počet stran = 256 [1122] => | isbn = 978-3-8319-0282-8 [1123] => | jazyk = de [1124] => }} [1125] => * {{Citace monografie | příjmení = Jež | jméno = Radim | odkaz na autora = Radim Jež | příjmení2 = Pindur | jméno2 = David | odkaz na autora2 = David Pindur | spoluautoři = a kol. | rok = 2010 | titul = Těšínsko v proměnách staletí : sborník přednášek z let 2008-2009 k dějinám Těšínského Slezska | vydavatel = Muzeum Těšínska ; Matice slezská | místo = Český Těšín | počet stran = 281 | isbn = 978-80-86696-12-6}} [1126] => [1127] => * {{Citace monografie | příjmení = Jirásek | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Jirásek | spoluautoři = a kol. | titul = Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490 | url = | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 708 | isbn = 978-80-7422-168-2}} [1128] => * {{Citace monografie | příjmení = Jirásek | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Slezsko v dějinách českého státu II. 1490–1763 | url = | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 595 | isbn = 978-80-7422-169-9}} [1129] => * {{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Dějiny Slezska v datech | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 546 | isbn = 80-7277-172-8}} [1130] => * {{Citace monografie | příjmení = Žáček | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Žáček | titul = Slezsko | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran = 214 | isbn = 80-7277-245-7}} [1131] => [1132] => === Související články === [1133] => * [[České Slezsko]] [1134] => * [[Dolní Slezsko]] [1135] => * [[Horní Slezsko]] [1136] => * [[Seznam největších měst ve Slezsku]] [1137] => * [[Slezané]] [1138] => * [[Slezská architektura]] [1139] => * [[Slezská němčina]] [1140] => * [[Slezština (lechický jazyk)]] [1141] => [1142] => === Externí odkazy === [1143] => * {{Commonscat}} [1144] => * {{Commons}} [1145] => * {{Wikislovník|heslo=Slezsko}} [1146] => [1147] => {{České země}} [1148] => {{Historické regiony Polska}} [1149] => {{Autoritní data}} [1150] => {{Portály|Slezsko}} [1151] => [1152] => [[Kategorie:Slezsko| ]] [1153] => [[Kategorie:Země Koruny české]] [1154] => [[Kategorie:Historická území Německa]] [1155] => [[Kategorie:Historická území Polska]] [1156] => [[Kategorie:Historická území Česka]] [1157] => [[Kategorie:Rozdělená území]] [1158] => [[Kategorie:Geografie střední Evropy]] [] => )
good wiki

Slezsko

pruská provincie Slezsko Znak Dolního a Horního Slezska (slezská orlice) Slezsko (slezsky Ślůnsk/Ślōnsk/Ślónsk, Ślónsko, Ślesko apod. , slezskoněmecky Schläsing, německy Schlesien, polsky Śląsk, latinsky Silesia) je historická země ve střední Evropě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Katovice','Vratislav (město)','Lehnice','Valbřich','Hlohov','Bílsko-Bělá','Opolí','Bytom','Gliwice','Zelená Hora (Polsko)','Ostrava','Dolnoslezské vojvodství'

Bílsko-Bělá

Bytom

Gliwice

Hlohov

Katovice

Lehnice

Opolí

Ostrava

Ostrava je třetí největší město v České republice a leží v Moravskoslezském kraji.

Valbřich