Array ( [0] => 15503229 [id] => 15503229 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slovácko [uri] => Slovácko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=národopisné oblasti jihovýchodní Moravy|druhý=fotbalovém týmu|stránka=1. FC Slovácko}} [1] => [[Soubor:Búda_Havřice.JPG|náhled|Drobná vinařská stavba „búda“ v [[Uherský Brod|Uherském Brodě]]-[[Havřice|Havřicích]]]] [2] => [[Soubor:Kaplička_Havřice-vinohrady.JPG|náhled|[[kaple|Kaplička]] v Uherském Brodě-Havřicích, lokalita „Vinohrady“]] [3] => [[Soubor:Slovácko mapa.jpg|náhled|Oblast Slovácko – na základě dialektu (Východomoravská nářeční skupina, Slovácká podskupina){{Citace elektronického periodika [4] => | příjmení = Čižmárová [5] => | jméno = Libuše [6] => | příjmení2 = Kloferová [7] => | jméno2 = Stanislava [8] => | příjmení3 = Šipková [9] => | jméno3 = Milena [10] => | titul = Mapa českých nářečí [11] => | periodikum = ujc.cas.cz [12] => | vydavatel = Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR [13] => | url = http://www.ujc.cas.cz/sd/publikace/knizni/dialektologicke-odd-publikace/Mapa-ceskych-nareci.html [14] => | datum vydání = [15] => | datum přístupu = 3.6.2017 [16] => }}]] [17] => '''Slovácko''' (též zastarale '''moravské Slovensko''' či etnograficky nesprávně '''moravské Slovácko'''){{Citace kvalifikační práce | příjmení = Sečková | jméno = Ludmila | instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie | odkaz na instituci = Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého | titul = Slovácko a moravští Slováci : Pokus o vymezení pojmu | url = http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2007/2007_Seckova.pdf | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Miloš Fňukal | odkaz na vedoucího = | místo = Olomouc | rok = 2007 | počet stran = 69 | strany = 29 | citace = 2015-08-21 | poznámka = „Název ''Moravské Slovensko'', užívaný převážně ve starší národopisné literatuře, vznikl jako protějšek uherského Slovenska, tedy součásti Rakouska-Uherska. Vycházel z nepodloženého předpokladu, že zdejší lid byl slovenského původu[.] […] Pojem ''Slovácko'' […] postupně vytlačoval původní název Moravské Slovensko. Pojem Moravské Slovácko je etnografy považován za nesprávný.“ | jazyk = }}{{Citace periodika | titul = Z našich časopisů | periodikum = Naše řeč | odkaz na periodikum = Naše řeč | rok = 1937 | ročník = 21 | číslo = 7 | strany = | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3205 | poznámka = 'Slovácko či moravské Slovensko?''}} je [[etnografie|národopisná]] oblast na jihovýchodě [[Morava|Moravy]], jejímž jádrem je [[Dolnomoravský úval]]. Geograficky území vymezují na severozápadě [[Středomoravské Karpaty]] (vůči oblasti [[Středomoravská nářeční skupina|hanáckých nářečí]]), na severovýchodě okraj [[Vizovická vrchovina|Vizovické vrchoviny]] (vůči [[Valašsko|Valašsku]]), na jihovýchodě [[Bílé Karpaty]] a řeka [[Morava (řeka)|Morava]] (státní hranice se [[Slovensko|Slovenskem]]) a na jihozápadě řeka [[Dyje]] (hranice s [[Rakousko|Rakouskem]]).{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Sečková | jméno = Ludmila | instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie | odkaz na instituci = Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého | titul = Slovácko a moravští Slováci : Pokus o vymezení pojmu | url = http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2007/2007_Seckova.pdf | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Miloš Fňukal | odkaz na vedoucího = | místo = Olomouc | rok = 2007 | počet stran = 69 | strany = 18 | citace = 2015-08-21 | poznámka = | jazyk = }} Zaujímá rozlohu 2500–3000 km² a má 400–500 tisíc obyvatel (jen orientační údaje, oblast není přesně definována). V [[Raný středověk|raném středověku]] se zde nacházelo jádro [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]]. [18] => [19] => Sídelní struktura Slovácka je polycentrická, bez jednoho dominantního střediska, nicméně tradičním centrem oblasti je [[Uherské Hradiště]]. Zhruba stejné velikosti dosahují města [[Hodonín]] a [[Břeclav]], a nelze pominout krajské město [[Zlín]], které leží na slovácko-hanácko-valašském trojmezí. Dalšími většími regionálními centry jsou [[Kyjov]], [[Uherský Brod]], [[Otrokovice]] nebo [[Veselí nad Moravou]]. Významnými středisky slovácké kultury jsou také [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnice]] a [[Bzenec]]. Podél řeky [[Morava (řeka)|Moravy]], resp. [[silnice I/55]], se táhne téměř souvisle urbanizovaný pás měst a velkých vesnic, od [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starého Města]] po [[Vnorovy]], který má celkem asi 60 tisíc obyvatel. [20] => [21] => Slovácko není a prakticky nikdy nebylo administrativně zakotveno. V přemyslovských dobách bylo součástí [[Lucká provincie|Lucké provincie]], v dobách [[Morava#Raný novověk|moravského krajského zřízení]] bývalo rozděleno mezi [[Hradišťský kraj|Hradišťsko]] (většina) a [[Brněnský kraj|Brněnsko]] (západ), stejným způsobem je dodnes rozděleno mezi [[Arcidiecéze olomoucká|arcidiecézi olomouckou]] a [[Diecéze brněnská|diecézi brněnskou]]. Návrh správního členění [[Československo|Československa]] z roku 1920 zaváděl sice [[Uherskohradišťská župa|uherskohradišťskou župu]], která dosti přesně odpovídala Slovácku (zvětšenému o jižní okraj Valašska), nebyl ale nikdy realizován. Reforma z roku 1948 přiřkla většinu území [[Gottwaldovský kraj|Gottwaldovskému kraji]] a roku 1960 se celé Slovácko stalo součástí [[Jihomoravský kraj (1960–2020)|Jihomoravského kraje]], rozděleno mezi okresy [[Okres Hodonín|Hodonín]], [[Okres Uherské Hradiště|Uherské Hradiště]] a části okresů [[Okres Břeclav|Břeclav]] a [[Okres Zlín|Zlín]]. Správní reformou z roku 2000 je pak Slovácko zhruba rozpůleno mezi kraje [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] a [[Zlínský kraj|Zlínský]]. Na území Slovácka se rozprostírá [[Slovácká vinařská podoblast]]. [22] => [23] => == Etnografické vymezení == [24] => Podkladem pro etnografické vymezení Slovácka, které bylo dokončeno teprve ve 20. století, byly zejména analýzy místně používaného [[dialekt]]u,viz např. [[František Bartoš (etnograf)|František Bartoš]]: ''Dialektologie moravská'', studie [[Národní ústav lidové kultury|Národního ústavu lidové kultury]] ve [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]] který je spjat zejména se [[slovenština|slovenštinou]] a [[staročeština|staročeštinou]]. Čím blíže k hranicím dnešního [[Slovensko|Slovenska]], tím více převažoval v dialektu vliv [[Uhersko|uherský]]. Přirozenou vnitřní [[dialektická hranice|dialektickou hranici]] představovala [[Morava (řeka)|řeka Morava]], která je historickou hranicí nárazníkového pásma oddělujícího v oblasti [[Bílé Karpaty|Bílých Karpat]] Moravu od Uher (tzv. [[Lucká provincie]] či ''Zámoraví''), které mělo v mnoha ohledech odlišný historický vývoj od zbytku Moravy. Obyvatelé Zámoraví byli ještě začátkem 20. století hojně nazýváni jako Zámoravčíci, přičemž jim dialekticky příbuzné lokality se v závislosti zejména na rozložení a přesunem obyvatel panství či na kolonizačním procesu a původu osedlých vyskytovaly i v historicky trvale moravské části Slovácka, tj. na pravém břehu řeky Moravy a dále k vnitrozemí (např. [[Milotice]] či [[Halenkovice]]). [25] => [26] => Za součást Slovácka bývají považovány i oblasti přesahující do příhraniční oblasti dnešního [[Slovensko|Slovenska]] (tzv. uherské Slovácko, [[Záhorie]]) a historicky k němu patří i některá území nacházející se dnes v [[Rakousko|Rakousku]] ([[germanizace|germanizované]] obce jako např. Cáhnov – dnešní [[Hohenau an der March]]). [27] => [28] => Areál slováckého dialektu se po roce 1945 mírně rozšířil západním směrem, od řeky Dyje do [[Pavlovské vrchy|Pavlovských vrchů]], když toto území po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu Němců]] dosídlili z velké části obyvatelé z blízkého slováckého okolí. [29] => [30] => == Obyvatelé a jazyk == [31] => [[Soubor:Kroj 6 ženatý pár a svobodná žena.jpg|náhled|Slavnostní [[kroj]] svobodné dívky, vdané ženy a ženatého muže ze Slovácka]] [32] => Obyvateli Slovácka jsou [[moravští Slováci]], v částech s převažujícím vlivem [[Haná|Hané]] pak [[slovenští Hanáci]], eventuálně [[Luhačovské Zálesí|Zálešáci/Zálesáci]] (oblast se silným [[Valašsko|valašským]] vlivem). Jazyková identita obyvatel Slovácka se však postupně vytrácí a od konce 20. století stále více splývá s identitou ostatních [[Moravané|Moravanů]] a [[Češi|Čechů]]. Jednou z příčin je postupná [[bohemizace]] moravských Slováků. Jejich původní řeč i díky vzdělávání ve [[čeština|spisovné češtině]] a vlivu [[hromadné sdělovací prostředky|médií]] postupně ztrácí původní [[dialekt]]ickou formu a sbližuje se se [[spisovný jazyk|spisovným jazykem]] (tak dochází např. k vymizení tzv. obalovaného [[ł]] na [[Uherský Ostroh|Ostrožsku]]). Tento jev je typický zejména pro [[město|městské]] aglomerace Slovácka, které se již jazykově jen málo podobají původnímu slováckému prostředí. Zdejší hovorová mluva patří v Česku mezi nejbližší spisovnému jazyku,{{Fakt/dne|20210213033046|}} stále více se však prosazují prvky češtiny [[Obecná čeština|obecné]]. [33] => [34] => Systematickému výzkumu vývoje dialektu na Slovácku se věnuje například [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofická fakulta]] [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] v [[Brno|Brně]]. [35] => [36] => === Osobnosti === [37] => [[Soubor:Jan Amos Comenius (Komensky) (1592-1670). Tsjechisch humanist en pedagoog. Als voorganger van de Moravische of Boheemse Broedergemeente verdreven en sedert 1656 gevestigd te Amsterdam Rijksmuseum SK-A-2161.jpeg|náhled|Jan Amos Komenský]] [38] => [[Soubor:Tomáš Garrigue Masaryk 1925.PNG|náhled|Tomáš Garrigue Masaryk]] [39] => Ze Slovácka pocházejí dvě z nejvýznamnějších osobností českých dějin: [40] => [41] => * [[Jan Amos Komenský]], filozof, literát, kněz a reformátor pedagogiky, narozen na Uherskobrodsku (nejspíše v [[Nivnice|Nivnici]]) [42] => * [[Tomáš Garrigue Masaryk]], filozof, politik a státník, první prezident [[Československo|Československa]], narozen v Hodoníně [43] => [44] => Výběr dalších osobností (v abecedním pořadí): [45] => [46] => * [[Antonín Baťa starší]], obuvník a podnikatel, otec [[Tomáš Baťa|Tomáše]] a Jana Antonína Bati [47] => * [[Jan Antonín Baťa]], podnikatel [48] => * [[Ladislav Boháč]], herec [49] => * [[Otakar Borůvka]], matematik [50] => * [[Bedřich Beneš Buchlovan]], spisovatel a knihovník [51] => * [[Jožka Černý]], lidový zpěvák [52] => * [[Rudolf Firkušný]], klavírista [53] => * [[Antoš Frolka]], malíř [54] => * [[Radola Gajda]], československý legionář a politik [55] => * [[Zdeněk Galuška]], spisovatel a lidový vypravěč [56] => * [[Zdeněk Chalabala]], hudebník a dirigent [57] => * [[Sergěj Ingr]], československý generál a exilový politik [58] => * [[Josef Kolmaš]], sinolog a tibetolog [59] => * [[Valtr Komárek]], ekonom a politik [60] => * [[František Kožík]], spisovatel [61] => * [[Petr Nečas]], politik [62] => * [[Václav Nedomanský]], hokejista [63] => * [[Jiří Pavlica]], hudebník [64] => * [[Josef Polášek (architekt)|Josef Polášek]], architekt [65] => * [[Alois Pražák]], moravský šlechtic, právník a politik [66] => * [[Břetislav Rychlík]], divadelník a dokumentarista [67] => * [[Alois Schweiger (podnikatel)|Alois Schweiger]], podnikatel a filantrop [68] => * [[Jan Skácel]], básník [69] => * [[Josef Somr]], herec [70] => * [[Svatopluk I.|Svatopluk]], velkomoravský kníže [71] => * [[František Úprka|Franta Úprka]], sochař [72] => * [[Joža Uprka]], malíř [73] => * [[Jan Hrubý (voják)|Jan Hrubý]], voják, příslušník protinacistického odboje [74] => * [[Josef Bublík]], voják, příslušník protinacistického odboje [75] => * [[Antonín Zelnitius]], učitel a amatérský archeolog [76] => * [[František Zýbal]], kněz, spisovatel a básník [77] => [78] => == Kultura a tradice == [79] => [[Soubor:Jožka Uprka - Jízda králů ve Vlčnově.jpg|náhled|[[Jízda králů]] ve [[Vlčnov]]ě na obraze slováckého malíře [[Joža Uprka|Joži Uprky]]]] [80] => Slovácko je bohaté na řadu lidových zvyků a tradic, které jsou často charakteristické pro jeho etnografické podregiony. Jde jak o řadu [[mikroregion]]álně typických písní a tanců (sedlácké na Horňácku, vrťěná či hošije na Podluží, sedlcké na Uherskobrodsku apod.), tak událostí ([[Posvícení|hody]], [[fašank]], [[jízda králů]], svaté poutě ad.), či o lidovou architekturu (viz [[Skanzen lidové architektury jihovýchodní Moravy]] ve [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]]). Studiem tradic, zvyků a architektury Slovácka se zabývá [[Národní ústav lidové kultury]] ve Strážnici. [81] => [82] => Rovněž hudební projevy vynikají na Slovácku vlastní originalitou a patří k nejtypičtějším formám folklóru na území České republiky. Z hudeckých uskupení či tzv. štrajchů, doložených v řadě obcí Slovácka již v 19. století, se postupně vyvinuly dnešní formy cimbálových muzik či dechovek. Dnes typický cimbál jako hudební nastroj však na Slovácko pronikl až v průběhu 20. století ze sousedního Slovenska a Maďarska. [83] => [84] => Dosud nejzachovalejší projevy lidového umění si zachoval mikroregion Horňácka, jehož hudecká tradice prokazatelně sahá do poloviny 19. století a patří i díky jeho zaostalosti a značnému uherskému vlivu mezi nejvýraznější. Teprve v pozdější době byly v městských aglomeracích Slovácka zakládány folklórní uskupení, které čerpaly z hodnot okolních mikroregionů (Hradišťan, Břeclavan a další). Častým pomocníkem se stala rovněž sběratelská činnost v mikroregionech. Mezi přední sběratele lidových písní na Slovácku patřil například [[Leoš Janáček]], [[František Bartoš (etnograf)|František Bartoš]], [[František Sušil]] a další. [85] => [86] => Silná je na většině území Slovácka i vinařská a ovocnářská tradice. Výroba vína a pálenek na Slovácku prokazatelně probíhá po staletí. Příznivé klimatické podmínky jsou této dlouhé tradici nakloněny. Ve výrobě vína je pak region Slovácka nejproduktivnějším v rámci České republiky. I tato tradice se silně prolíná s lidovou architekturu Slovácka. Vinné sklepy, v některých mikroregionech nazývané "búdy", patří k nejčastějším cílům návštěvníků Slovácka. [87] => [88] => Slovácko disponuje i částečně specifickou kuchyní, ovlivněnou často kuchyní slovenskou či maďarskou (''báleše'', ''pagáče ad.).'' [89] => [90] => Slovácku, jeho obyvatelům a zvykům věnovalo pozornost řada umělců. K nejvýznamnějším a nejstarším patří malíři [[Joža Úprka]] či [[Antoš Frolka]] či německý fotograf Erwin Raupp. Později život moravských Slováků mediálně proslavilo i humoristické dílo [[Zdeněk Galuška|Zdeňka Galušky]], které se ještě za jeho života dočkalo filmového zpracování ([[Slovácko sa nesúdí (seriál)|Slovácko sa nesúdí]])''.'' [91] => [92] => == Podoblasti Slovácka == [93] => [[Soubor:Presentation of Slovácko at Regiontour 2010.jpg|náhled|Prezentace Slovácka na [[Go-Regiontour|Regiontouru]] 2010]] [94] => Systematické členění Slovácka do etnografických podregionů sice nemá dlouhé tradice (počátky lze najít v polovině 20. století), sběru [[etnografie|národopisných]] poznatků na Slovácku je však na Slovácku věnována pozornost již od druhé poloviny 19. století (práce Františka Bartoše ad.). Rozdělení Slovácka do [[národopisná podoblast|podoblasti]] je založeno na odlišnostech typu krajiny, bývalého způsobu života, [[zemědělství]], původu obyvatel, [[nářečí]], [[lidová hudba|lidové hudby]], původní [[lidová architektura|lidové architektury]] apod. Významným prvkem je i [[kroj|tradiční lidový oděv]]. [95] => [96] => Hlavní slovácké podregiony jsou tyto (řazeno dle rozlohy): [97] => * [[Dolňácko]], jádrová oblast Slovácka, dělené dále na [98] => ** [[Uherskohradišťské Dolňácko|Uherskohradišťsko]] [99] => ** [[Strážnické Dolňácko|Strážnicko]] [100] => ** [[Kyjovské Dolňácko|Kyjovsko]] [101] => ** [[Uherskobrodské Dolňácko|Uherskobrodsko]], používá se i starší název ''Záhoří'' (což se ovšem může mást s jinými oblastmi podobného jména, např. [[Záhoří (kraj)|Hostýnské Záhoří]] nebo [[Slovensko|slovenské]] [[Záhorie (region)|Záhorie]]). Některé prameny uvádějí Uherskobrodsko jako samostatný region, jiné jako specifickou část Dolňácka. [102] => * [[Podluží]] [103] => * [[Horňácko]] [104] => * [[Moravské Kopanice]] (přechodná oblast moravské a slovenské kultury) [105] => * [[Hanácké Slovácko]] (přechodná oblast mezi Brněnskem, Slováckem a Hanou) [106] => * [[Luhačovské Zálesí]] (přechodná oblast mezi Slováckem a Valašskem) [107] => [108] => V současné době některé komerční zdroje uvádí jako součást Slovácka i oblast kolem [[Mikulov]]a ([[Pavlovské vrchy|Pálava]]). Nejedná se ovšem o tradiční slováckou oblast, nýbrž o území do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] osídlené [[Němčina|německy]] mluvícím obyvatelstvem a v menší míře [[moravští Chorvati|moravskými Chorvaty]]. Folklórní nadšenci z řad dosídleného českého obyvatelstva zde později vytvořili novou lidovou kulturu, přičemž často čerpali z folklorního odkazu moravských Chorvatů, v minulosti žijících v [[Jevišovka (okres Břeclav)|Jevišovce]], [[Nový Přerov|Novém Přerově]] a [[Dobré Pole|Dobrém Poli]]. Někdy bývá tato oblast nazývána jako [[Charvatsko (folklorní oblast)|Charvatsko]], Podpálaví nebo Mikulovsko. [109] => [110] => == Tanec == [111] => [[Soubor:Tanec-krojovaných.jpg|náhled|180px|[[Historie svatomartinských tradic|Martinské hody]] v [[Nedachlebice|Nedachlebicích]]]] [112] => Lidové tance na Slovácku se liší podle oblasti. Na Podluží je nejznámější párový tanec vrtěná a mužské sólové tance verbuňk a hošije. Na Hanáckém Slovácku se tančí především zavádka. Mezi tance Dolňácka patří skočná, verbuňk, danaj (Strážnicko), sedlcká a mužské tance se šablemi, které se tančí v hornatých krajích. Na Zálesí jsou nejznámější točivé párové tance, např. sedlcká, stejně jako na Horňácku a Moravských Kopanicích, kde se tančí i čardáš. [113] => [114] => == Kroj == [115] => [[Soubor:Kroj Staré Město - nevěsta, ženich a družba.jpg|náhled|180px|Kroje nevěsty, ženicha a družby ze [[Staré Město (okres Uherské Hradiště)|Starého Města]] u Uherského Hradiště]] [116] => [117] => === Rozdělení === [118] => 1. Kroj dolácký [119] => [120] => # Kroj uherskohradišťský [121] => # Kroj kunovský [122] => # Kroj uherskoostrožský [123] => # Kroj veselský [124] => # Kroj strážnický [125] => # Kroj rohatecký [126] => [127] => 2. Kroj břeclavsko - hodonský [128] => [129] => # Kroj jihokyjovský [130] => # Kroj mutěnsko - hovoranský [131] => # Kroj podlužácký [132] => [133] => 3. Kroj uhersko - brodský [134] => [135] => # Kroj uhersko - brodský [136] => # Kroj hradčovský [137] => # Kroj vlčnovský [138] => # Kroj nivnický [139] => # Kroj bánovský [140] => # Kroj stráňanský [141] => # Kroj březovský [142] => [143] => 4. Kroj horňácký [144] => [145] => # Kroj horňácký [146] => [147] => 5. Kroj kopaničářský [148] => [149] => # Kroj kopaničářský [150] => [151] => 6. Kroj severokyjovský [152] => [153] => # Kroj severokyjovský [154] => # Kroj vracovský [155] => # Kroj osvětimansko - domanský [156] => # Kroj žeravský [157] => # Kroj buchlovský [158] => # Kroj bohuslavský [159] => [160] => 7. Kroj zálesácký [161] => [162] => # Kroj luhačovicko - pozlovský [163] => # Kroj slavicko - bojkovský [164] => [165] => 8. Kroj hanácko - slovácký [166] => [167] => # Kroj hanácko - slovácký severní [168] => # Kroj hanácko - slovácký jižní [169] => [170] => == Snahy o připojení Slovácka ke Slovenskému státu == [171] => {{Podrobně|Velké Slovensko}} [172] => V období počátku [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace Československa]] [[nacistické Německo|nacistickým Německem]] a vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] vyvíjela skupina aktivistů blízká nacionálně laděnému sdružení [[Národopisná Morava]] snahy o připojení Slovácka („Slovenska“) ke [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenskému státu]]. ''„Moravští Slováci z kraje hodonínského, strážnického, kyjovského, hradišťského i uherskobrodského se počítají ke [[Slováci|slovenskému národu]] a vítají vytvoření samostatné suverénní Slovenské republiky, jejíž suverenitu uznávají i nad krajem moravských Slováků,“'' znělo v prohlášení Moravsko-slovenské společnosti. Apel byl kladen na údajný dominantní etnický původ obyvatelstva Slovácka. [173] => [174] => V roce 1940 napsal premiér Slovenského státu [[Vojtech Tuka]] memorandum [[Adolf Hitler|Adolfu Hitlerovi]], že „na hranicích [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] žije půl milionu moravských Slováků bez menšinových práv a většina z nich žádá připojení ke Slovensku“. Ke [[Slovensko|Slovensku]] se podle memoranda měla připojit oblast s městy Hodonín, Kyjov, Strážnice, Veselí nad Moravou, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Otrokovice, Zlín, Hranice, Valašské Meziříčí, Vsetín a Bylnice. Podle druhé mapy připojené k žádosti by hranice vedla po trase Valtice-Poštorná-Chorvatská Nová Ves-Podivín-Šakvice, následně shodně s první mapou až k městu Kroměříž a odtud přes Holešov, Bystřici pod Hostýnem, Teplice nad Bečvou, Spálov, Odry. [175] => [176] => Žádný z návrhů se však nedočkal potřebné podpory a oba byly odmítnuty.http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/235706-slovensko-touzilo-zabrat-zlin-i-vsetin.html {{Wayback|url=http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/235706-slovensko-touzilo-zabrat-zlin-i-vsetin.html |date=20110614220252 }} Slovensko toužilo zabrat Zlín i Vsetínhttp://www.lidovky.cz/slovaci-chteli-ziskat-slovacko-myslenka-prisla-z-moravy-pe1-/ln_domov.asp?c=A110610_144145_ln_domov_OGO Slováci chtěli získat Slovácko, myšlenka přišla z Moravyhttp://zpravy.idnes.cz/slovaci-chteli-za-valky-pripojit-kus-moravy-hitler-to-zatrhl-ptl-/zahranicni.aspx?c=A110610_124401_zahranicni_btw Slováci chtěli za války připojit kus Moravy, Hitler to zatrhl [177] => [178] => == Fotogalerie == [179] => [180] => Soubor:Slovácká_búda_Uherské_Hradiště.JPG|Slovácká búda v [[Uherské Hradiště|Uherském Hradišti]] – postavena u příležitosti výstavy „[[Výstava Slovácka 1937|Slovácko 1937]]“ [181] => Soubor:Slovácká_búda_Uherské_Hradiště_-_detail_žudra.JPG|Slovácká búda v Uherském Hradišti – detail [[žudro|žudra]] zdobeného ornamentem [182] => Soubor:Vstup_do_vinného_sklepa_v_Kyjově.JPG|Vstup do sklepa v [[Kyjov]]ě s tradičním slováckým ornamentem [183] => [184] => [185] => == Odkazy == [186] => [187] => === Reference === [188] => [189] => [190] => === Literatura === [191] => * [http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000610760&local_base=AUT KOPECKÝ, Josef]. Slovácká svatba na Podluží. V Praze: [s.n.], 1898. [http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:122c4840-1032-11e6-b304-005056827e52 dostupné online] [192] => [193] => === Související články === [194] => * [[Slovácká vinařská podoblast]] [195] => [196] => === Externí odkazy === [197] => * {{Commonscat|Moravian Slovakia}} [198] => * [http://www.slovacko.cz www.slovacko.cz] – Stránky Regionu Slovácko [199] => * [http://www.malovanykraj.cz www.malovanykraj.cz] – Stránky národopisného a vlastivědného časopisu Slovácka [200] => * [http://www.slovacko.org www.slovacko.org] {{Wayback|url=http://www.slovacko.org/ |date=20200722204113 }} – Stránky o Slovácku a jeho lidech [201] => * [http://www.slovackemuzeum.cz www.slovackemuzeum.cz] – Stránky nejen o tradiční lidové kultuře na Slovácku [202] => * [https://web.archive.org/web/20070521034615/http://www.jizni-morava.cz/Slovacko/ www.jizni-morava.cz/Slovacko/] – Turistická místa Slovácka [203] => * [https://www.youtube.com/channel/UC43rn7ouMPfj_AInF4WUi1A/videos www.youtube.com] – Dokumentární kanál o Slovácku [204] => * [http://www.eknihovna.maxzone.eu/slovacko.html František Kretz: '''''Slovácko'''''] [205] => [206] => {{Pahýl}} [207] => {{Autoritní data}} [208] => [209] => {{Portály|Morava}} [210] => [[Kategorie:Slovácko| ]] [211] => [[Kategorie:Morava]] [212] => [[Kategorie:Etnografické regiony Česka]] [] => )
good wiki

Slovácko

Havřicích Kaplička v Uherském Brodě-Havřicích, lokalita „Vinohrady“ Oblast Slovácko - na základě dialektu (Východomoravská nářeční skupina, Slovácká podskupina) Slovácko (též zastarale moravské Slovensko či etnograficky nesprávně moravské Slovácko) je národopisná oblast na jihovýchodě Moravy, jejímž jádrem je Dolnomoravský úval. Geograficky území vymezují na severozápadě Středomoravské Karpaty (vůči oblasti hanáckých nářečí), na severovýchodě okraj Vizovické vrchoviny (vůči Valašsku), na jihovýchodě Bílé Karpaty a řeka Morava (státní hranice se Slovenskem) a na jihozápadě řeka Dyje (hranice s Rakouskem).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slovensko','Morava (řeka)','Pavlovské vrchy','Strážnice (okres Hodonín)','Lucká provincie','dialekt','Antoš Frolka','Rakousko','etnografie','Bílé Karpaty','Valašsko','Uherské Hradiště'

Etnografie

Rakousko

Slovensko

Valašsko