Array ( [0] => 14660316 [id] => 14660316 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slovinština [uri] => Slovinština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Slovinština ''(slovenščina)'' [2] => | rozšíření = [[Slovinsko]], [[Rakousko]], [[Itálie]], [[Chorvatsko]], [[Maďarsko]] [3] => | mapa rozšíření = Idioma esloveno.png [4] => | mluvčích = 1,985 milionů [5] => | klasifikace = {{nic}} [6] => *[[Indoevropské jazyky]] [7] => **[[Slovanské jazyky]] [8] => ***[[Jihoslovanské jazyky]] [9] => | písmo = [[Latinka]] [10] => | úřední jazyk = [[Slovinsko]], [[Evropská unie]], [[Korutany]] ([[Rakousko]]), [[Provincie Terst|Terst]] a [[Provincie Gorizia|Gorizia]] ([[Itálie]]) [11] => | regulátor = [[Slovinská akademie věd a umění]] (Slovenska akademija znanosti in umetnosti) [12] => | ISO6391 = sl [13] => | ISO6392B = slv [14] => | ISO6392T = slv [15] => | SIL = SLV [16] => | wikipedie = [[:sl:Glavna stran|sl.wikipedia.org]] [17] => }} [18] => {{Možná hledáte|tento=jihoslovanském jazyku|jiné=[[Slovinčtina|pomořskou slovinštinu]], vymřelý západoslovanský jazyk}} [19] => '''Slovinština''' (''slovenščina, slovenski jezik'') je [[jihoslovanské jazyky|jihoslovanský jazyk]]. Je úředním jazykem ve [[Slovinsko|Slovinsku]], a tedy patří mezi úřední jazyky [[Evropská unie|EU]]. Jako jeden z místních jazyků se užívá také v [[Itálie|Itálii]] a v [[Rakousko|Rakousku]]. [20] => [21] => Ve slovinštině je psána a vydávána [[literatura]]. Ve slovinštině existuje také několik [[internetový vyhledávač|internetových vyhledávačů]] a [[Televizní společnost|televizních]] stanic. [22] => [23] => == Písmo a abeceda == [24] => Slovinština se píše upravenou latinkou s přidanými znaky č, š a ž. Po dlouhých sporech (tzv. abecedna vojna) mezi slovinskými vzdělanci byla v polovině [[19. století]] přejata [[chorvatština|chorvatská]] abeceda [[Ljudevit Gaj|Ljudevita Gaje]], ze které byly odstraněny znaky, které slovinština nepoužívá. Ta nahradila předchozí tzv. [[metelčica|metelčici]] a [[bohoričica|bohoričici]], tedy písma, která nepoužívala diakritiku, ale pokoušela se hlásky, které nemají v latince ekvivalent, nahradit zcela novými znaky – mnohdy výpůjčkami z [[cyrilice]] nebo tvorbou [[Ligatura (typografie)|ligatur]] písmen latinky. [25] => [26] => == Výslovnost == [27] => * i neměkčí d, t, n [28] => * h se čte jako ch [29] => * v a l před souhláskou, na konci slova (i jednopísmenného) se čte jako /ʊ/ [30] => * mluvená slovinština rozlišuje úzké e /e/ a široké e /ɛ/, dále pak úzké o /o/ a široké o /Ɔ/ [31] => * oproti češtině může rozdílná výslovnost rozlišovat význam stejně psaných slov, např. hotel /hotel/ označuje hotel, kdežto hotel /hoteʊ/ označuje sloveso chtěl; podobně slovo zadovoljen znamená ve čtené podobě /zadovóljen/ spokojen, ktežto v podobě /zadovoljén/ uspokojen [32] => [33] => Jinak je výslovnost stejná jako v [[čeština|češtině]]. Spolu se skutečností, že slovinština je vzhledem k češtině plna nepravých homonym (a to jak homofonních, tak homografních), bývají tyto rozdíly příčinou častých nedorozumění mezi Čechy a Slovinci. [34] => [35] => Příklad: [36] => * Píšeme: Hitri otroci so kuhali jed v vrtu na Dunaju. [37] => * Čteme: Chitri otro:ci so kuchali jɛd ʊ vŕtu na Du:naju [38] => * Přeloženo do češtiny: Rychlé děti vařily jídlo na zahradě ve Vídni. [39] => [40] => == Gramatika == [41] => Slovinština užívá v minulém čase pomocné sloveso ve všech osobách (podobně jako chorvatština), na rozdíl od [[čeština|češtiny]] nebo [[slovenština|slovenštiny]], kde pomocné sloveso ve 3. osobě jednotného i množného čísla vymizelo, nebo od [[ruština|ruštiny]], která neužívá pomocné sloveso vůbec. Příklad: Bil je še majhen – Byl ještě malý. [42] => [43] => Budoucí čas používá stejný tvar jako čas minulý, pouze pomocný tvar slovesa být (biti) se liší. Příklad: Pomagal ti bom – Pomůžu ti. [44] => [45] => Slovinština rozlišuje [[dokonavost]], avšak pouze u některých sloves. Příklad: [[:wikt:brati|brati]] (číst) × [[:wikt:prebrati|prebrati]] (přečíst) [46] => [47] => Slovinština jako jeden z mála jazyků na světě zná (a prakticky bez výjimek používá) ''duál'', tedy [[dvojné číslo]], ve slovinštině někdy též označovaná jako řeč milenců.{{Doplňte zdroj}} Příklad: [48] => * Jaz sem šel – já jsem šel [49] => * Midva sva šla – já a ty (přičemž alespoň jeden z nás je mužského rodu) jsme šli [50] => * Midve sva šli – já a ty (obě ženského rodu) jsme šly [51] => * Mi smo šli – my (tři a více osob, z toho alespoň jedna mužského rodu) jsme šli [52] => * Me smo šle – my (tři a více osob ženského rodu) jsme šly [53] => * Srečala sem te – Potkala jsem tě [54] => * Srečala sem vaju – Potkala jsem vás dva [55] => * Srečala sem vas – Potkala jsem vás [56] => * Okni sta umazani – (Právě) dvě okna jsou špinavá [57] => [58] => == Ukázky slovinského textu a lexika == [59] => [60] => === Informace o slovinském spisovateli Ivanu Cankarovi === [61] => ''Cankar je že kot tretješolec, leta 1891, napisal nekaj pesmi. Objavljati je začel kot dijak. Leta 1892 je v rokopisnem listu Sloga objavil krajši kritični članek in Junaško pesem iz naših dni. Otroško glasilo Vrtec mu je natisnilo pesem Pes, maček in miši. Že naslednje leto so mu v Dijaški prilogi Rimskega katolika objavili sestavek Moj prvi pogled na morje.'' [62] => [63] => Překlad: [[Ivan Cankar|Cankar]] už jako žák třetí třídy, roku 1891, napsal několik básní. Publikovat začal jako středoškolák. Roku 1892 publikoval v rukopisném listu Sloh kritický článek a Hrdinskou báseň z našich dní. Dětský oznamovatel Školka mu vytisklo báseň Pes, kočka a myši. Již rok nato mu ve Středoškolské příloze Řimského katolíka vydali črtu Můj první pohled na moře. [64] => [65] => === [[Falešní přátelé]] === [66] => * slov. otrok – čes. dítě [67] => * slov. družina – čes. rodina [68] => * slov. moč – čes. síla [69] => * slov. zrak – čes. vzduch [70] => * slov. kaditi – čes. kouřit [71] => * slov. les – čes. dřevo [72] => * slov. obraz – čes. obličej [73] => * slov. časopis – čes. noviny [74] => [75] => === Znamení horoskopu === [76] => * beran – oven [77] => * býk – bik [78] => * blíženci – dvojčka [79] => * rak – rak [80] => * lev – lev [81] => * panna – devica [82] => * váhy – tehtnica [83] => * štír – škorpijon [84] => * střelec – strelec [85] => * kozoroh – kozorog [86] => * vodnář – vodnar [87] => * ryby – ribi [88] => [89] => === Dny v týdnu === [90] => * pondělí – ponedeljek [91] => * úterý – torek [92] => * středa – sreda [93] => * čtvrtek – četrtek [94] => * pátek – petek [95] => * sobota – sobota [96] => * neděle – nedelja [97] => [98] => === Měsíce v roce === [99] => Oficiálně se používají názvy odvozené z [[Latina|latiny]]: [100] => [101] => * leden – ''januar'' [102] => * únor – ''februar'' [103] => * březen – ''marec'' [104] => * duben – ''april'' [105] => * květen – ''maj'' [106] => * červen – ''junij'' [107] => * červenec – ''julij'' [108] => * srpen – ''avgust'' [109] => * září – ''september'' [110] => * říjen – ''oktober'' [111] => * listopad – ''november'' [112] => * prosinec – ''december'' [113] => [114] => Ve slovinštině existují i alternativní neoficiální názvy měsíců [[Slovanské jazyky|slovanského původu]], a to: [115] => [116] => * leden – ''prosinec'' [117] => * únor – ''svečan'' [118] => * březen – ''sušec'' i ''brezen'' [119] => * duben – ''mali traven'' [120] => * květen – ''veliki traven'' [121] => * červen – ''rožnik'' [122] => * červenec – ''mali srpan'' [123] => * srpen – ''otravnik'' i ''veliki srpan'' [124] => * září – ''kimavec'' [125] => * říjen – ''vinotok'' [126] => * listopad – ''listopad'' [127] => * prosinec – ''gruden'' [128] => [129] => V [[nářečí]]ch se lze setkat i se staršími slovanskými názvy. [130] => [131] => == Příklady == [132] => [133] => === Číslovky === [134] => {| cellspacing="7" [135] => |- [136] => |'''Slovinsky''' || '''Česky''' [137] => |- [138] => | ena || jeden [139] => |- [140] => | dva || dva [141] => |- [142] => | tri || tři [143] => |- [144] => | štiri || čtyři [145] => |- [146] => | pet || pět [147] => |- [148] => | šest || šest [149] => |- [150] => | sedem || sedm [151] => |- [152] => | osem || osm [153] => |- [154] => | devet || devět [155] => |- [156] => | deset || deset [157] => |} [158] => [159] => == Užitečné fráze == [160] => [161] => {| class="wikitable" [162] => | '''Slovinsky''' [163] => | '''Česky''' [164] => |- [165] => | ''Živjo!'' || Ahoj! [166] => |- [167] => | ''Adijo!'' || Na shledanou! [168] => |- [169] => | ''Dobro jutro!'' || Dobré ráno! [170] => |- [171] => | ''Dober dan!'' || Dobré odpoledne! [172] => |- [173] => | ''Dober večer!'' || Dobrý večer! [174] => |- [175] => | ''Da / Ne'' || Ano / Ne [176] => |- [177] => | ''Prosim'' || Prosím [178] => |- [179] => | ''Hvala!'' || Děkuji! [180] => |- [181] => | ''Najlepša hvala!'' || Děkuji mnohokrát! [182] => |- [183] => | ''Oprostite'' || Promiň [184] => |- [185] => | ''Levo / Desno'' || Levý / Pravý [186] => |} [187] => [188] => == Vzorový text == [189] => {{Vzorový text [190] => |VDLP=ano [191] => |Komentář= [192] => |Jazyk 1=slovinsky [193] => |Text=Vsi ljudje se rodijo svobodni in imajo enako dostojanstvo in enake pravice. Obdarjeni so z razumom in vestjo in bi morali ravnati v duhu bratstva. [194] => }} [195] => [196] => == Související články == [197] => {{InterWiki|code=sl|Slovinská}} [198] => * [[Zámuřština]] [199] => [200] => == Externí odkazy == [201] => * {{Commonscat}} [202] => * {{Wikislovník|heslo=slovinština}} [203] => * {{Wikislovník|kategorie=Slovinština}} [204] => [205] => {{Pahýl}} [206] => {{Slovanské jazyky}} [207] => {{Oficiální jazyky EU}} [208] => {{Autoritní data}} [209] => {{Portály|Jazyk|Slovinsko}} [210] => [211] => [[Kategorie:Slovinština| ]] [212] => [[Kategorie:Jazyky Slovinska]] [213] => [[Kategorie:Jihoslovanské jazyky]] [214] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [215] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Slovinština

Slovinština (slovenščina, slovenski jezik) je jihoslovanský jazyk. Je úředním jazykem ve Slovinsku, a tedy patří mezi úřední jazyky EU.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Slovinsko','Rakousko','Itálie','čeština','Evropská unie','Slovanské jazyky','Ivan Cankar','Chorvatsko','jihoslovanské jazyky','Kategorie:Jihoslovanské jazyky','Kategorie:Slovinština','Falešní přátelé'

Čeština

Chorvatsko

Itálie

Kategorie:Slovinština

Rakousko

Slovinsko