Array ( [0] => 14852036 [id] => 14852036 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Smír [uri] => Smír [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Smír''' je v [[Civilní proces|občanském soudním řízení]] dohoda mezi spornými stranami, kterou na jejich návrh schválí [[soud]] a která tím získá účinky pravomocného [[Rozsudek|rozsudku]]. Schválena může být v předběžném smírčím řízení, pak se jedná o tzv. '''prétorský smír''', nebo už v zahájeném soudním řízení jako tzv. '''soudní smír''', který nahradí rozhodnutí soudu ve věci. Oba tyto druhy smíru jsou svou povahou stejné. [1] => [2] => Soud ale smír schválí jen tehdy, pokud to připouští povaha věci, což znamená jen v případech spadajících pod [[Civilní proces|civilní]] pravomoc soudů, navíc musí jít o taková práva a povinnosti, kterými účastníci mohou nakládat podle předpisů [[Hmotné právo|hmotného práva]], nikoli tedy ve věcech osobního stavu ([[rozvod]], [[popření otcovství]], [[osvojení]] či povolení uzavřít [[manželství]]). Smír také nelze schválit ve věcech, kde lze zahájit [[Nesporné řízení|řízení i bez návrhu]], i kdyby zde účastníci dohodu uzavřít mohli (v takovém případě ji soud jako smír neschválí, ale pojme do rozsudku), a ve věcech, kde je nutný soudní výrok, který právo vytvoří.[[Alena Winterová|WINTEROVÁ, Alena]] a kol.: ''Civilní právo procesní'', Linde Praha, 2008, {{ISBN|978-80-7201-726-3}}, str. 353–356, 381 a 382 [3] => [4] => == Smírčí řízení == [5] => Smírčí řízení je specifické předběžné řízení před soudem, jehož účelem je pouze uzavření smíru a kde na návrh jedné ze sporných stran soud provede pokus o smír. Součinnost nebo přítomnost účastníků ale nemůže žádným způsobem vynucovat.§ 67–69 zákona č. 99/1963 Sb., [[Občanský soudní řád (Československo, 1963)|občanský soudní řád]] (dále jen „o. s. ř.“) Průběh smírčího řízení má tři etapy: [6] => # návrh, aby soud provedl pokus o smír [7] => # uzavření smíru – souhlas obou stran s textem dohody [8] => # schválení smíru soudem [9] => [10] => === Náležitosti návrhu === [11] => Náležitosti návrhu při použití [[Analogie (právo)|analogie legis]] budou vycházet z obecných ustanovení občanského soudního řádu§ 42 a § 79 o. s. ř. s hlavní odchylkou, kterou je, že není nutné navrhovat [[Důkaz (právo)|důkazy]] k prokázání žalobního tvrzení. Jde o návrh hmotněprávní dohody, kde musí být přesně vymezeny strany a specifikován předmět dohody, respektive vzájemné vypořádání stran. Návrh musí být učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně. Obsahem může být např. dohoda o [[Splátka|splátkách]], vzdání se práva, [[uznání dluhu]], [[narovnání]] atd. [12] => [13] => === Schválení smíru soudem === [14] => Smírčí řízení provádí [[samosoudce]], popř. předseda senátu ve věcech, v nichž jedná a rozhoduje [[soudní senát]]. Jestliže bude věcně příslušným v prvním stupni [[krajský soud]], může provést smírčí řízení a schválení smíru i kterýkoli [[okresní soud]]. Místně příslušný je kterýkoli okresní (krajský) soud. Dokazování se neprovádí, nezjišťuje se skutkový stav a soud pouze zkoumá, zda obsah smíru není v rozporu s právními předpisy, shledá-li takový rozpor, smír neschválí, v opačném případě jej [[Usnesení (soud)|usnesením]] schválí. Takové rozhodnutí má pak účinky [[Právní moc|pravomocného]] rozsudku a vytváří tedy také překážku [[Res iudicata|věci rozhodnuté]]. [15] => [16] => == Uzavření smíru v průběhu soudního řízení == [17] => Klasické [[Řízení nalézací|soudní řízení]] lze skončit kromě autoritativního rozhodnutí soudu ve věci i uzavřením smíru mezi jeho účastníky a následným jeho schválením ze strany soudu. Soud by dokonce měl na účastníky vždy působit tak, aby k uzavření smíru došlo, přičemž je při svém pokusu o uzavření smíru má upozornit na stanoviska [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššího soudu]] a publikovanou [[Judikát|judikaturu]], která se dané věci týká.§ 99 odst. 1 o. s. ř. [18] => [19] => Obsah dohody účastníků řízení, její schválení soudem a charakter usnesení o schválení smíru je stejný jako u smírčího řízení.§ 69 o. s. ř. [20] => [21] => == Opravné prostředky == [22] => Protože jde o dohodu mezi spornými stranami, není proti usnesení, kterým byl smír schválen, přípustné [[odvolání]].§ 202 odst. 1 písm. f) o. s. ř. Z toho vyplývá i nepřípustnost [[dovolání]] jako mimořádného [[Opravný prostředek|opravného prostředku]]. Naopak nelze vyloučit využití žaloby na [[Obnova řízení|obnovu řízení]], lze-li důvody obnovy vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován,§ 228 odst. 2 o. s. ř. nebo [[Žaloba pro zmatečnost|žaloby pro zmatečnost]]. [23] => [24] => === Žaloba o neplatnost smíru === [25] => Jako zvláštní opravný prostředek zákon nicméně umožňuje použít žalobu o neplatnost smíru, kterou je nutné podat do tří let od [[právní moc]]i usnesení o schválení smíru. Soud pak může dané usnesení rozsudkem zrušit, pokud by byl smír podle hmotného práva neplatný.§ 99 odst. 3 o. s. ř. [26] => [27] => == Reference == [28] => [29] => {{Autoritní data}} [30] => [31] => [[Kategorie:Občanské právo procesní]] [] => )
good wiki

Smír

Smír je v občanském soudním řízení dohoda mezi spornými stranami, kterou na jejich návrh schválí soud a která tím získá účinky pravomocného rozsudku. Schválena může být v předběžném smírčím řízení, pak se jedná o tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Civilní proces','Nesporné řízení','právní moc','Obnova řízení','dovolání','Judikát','Řízení nalézací','Právní moc','okresní soud','soudní senát','samosoudce','narovnání'

Dovolání

Judikát

Narovnání

Samosoudce

Samosoudce je česká filmová adaptace stejnojmenného románu Františka Kožíka, vyšlého v roce 2018.