Array ( [0] => 15492969 [id] => 15492969 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Smalt [uri] => Smalt [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Tea set.jpg|náhled|Smaltovaná čajová souprava]] [1] => [2] => '''Smalt''' (nebo také '''email''') je křemičitá tavenina příbuzná [[sklo|sklu]], ale i [[porcelán]]u, která po zahřátí na vysokou teplotu vytvoří na [[Kovy|kovu]] celistvý ochranný povlak hladkého a lesklého charakteru. Teplotou výpalu v peci vykazuje vlastnosti na rozhraní skla a porcelánu. I když je smalt křehký, dokáže bez změny barvy i lesku přečkat stovky let. Dodnes se vyrábí smaltované cedule pro označení ulic a čísel domů. [3] => [4] => Původně se smaltování používalo především jako zdobící prvek na [[šperk|špercích]], později přešlo i jako povrchová úprava kovů [[litina|litin]], [[plech]]ů, které tak byly chráněny proti korozi a povětrnostním vlivům. Význam má také v zubním lékařství při metalokeramice, kdy je zubní náhrada, zhotovená z kovu, tavením pokryta vrstvou [[dentální keramika|dentální keramiky]]. [5] => [6] => == Historie == [7] => Technologie smaltování byla již používána ve starověkých zemích dálného východu ([[Japonsko]], [[Indie]], [[Čína]] a v [[Egypt]]ě). Výraznější zlom v použití smaltu nastal v období [[Byzantská říše|Byzance]], kdy se jím zdobily [[reliéf (sochařství)|reliéfy]] z [[Kovy|kovů]] (technikou [[cloisonné]]). V [[5. století|5.]] až [[7. století]] n. l. technologie smaltování byla přenesena i do [[Evropa|Evropy]].{{Citace elektronické monografie [8] => | příjmení = Schindler [9] => | jméno = Jiří [10] => | příjmení2 = Mazánek [11] => | jméno2 = Mojmír [12] => | titul = Smaltování [13] => | url = http://www.konstrukce.webz.cz/sups/8tro4.html [14] => | vydavatel = konstrukce.webz.cz [15] => | místo = [16] => | datum vydání = [17] => | datum přístupu = 2019-11-26 [18] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200702122252/http://www.konstrukce.webz.cz/sups/8tro4.html [19] => | datum archivace = 2020-07-02 [20] => | nedostupné = ano [21] => }} [22] => [23] => V českých zemích je nejstarší použití smaltu zaznamenáno na [[české korunovační klenoty|českých korunovačních klenotech]] ([[svatováclavská koruna]]) a na kříži [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] V ozdobnictví byly nejdříve používány barevné smalty na zlatě, výjimečně na stříbře. Až později s výrobou smaltovaných odznaků se objevuje na [[tombak]]u, což je vlastně mosaz Ms90 resp. Ms95 (číslo udává procentuální zastoupení [[měď|mědi]] ve slitině, zbytek je [[zinek]]) velmi vhodná pro [[tváření]]. A to buď smalt průhledný, připomínající barevné sklo, nebo neprůhledný – jakási barevná intarzie. Speciální odnoží ozdobnického smaltéřství je tzv. limožský smalt. Jde o ruční malbu, většinou miniatur, štětcem, za použití vypalovacích keramických barvítek na bílý již vypálený smalt, který se s barvítky opět vypaluje. [24] => [25] => Smalt jako povrchová úprava kovů je použita v [[19. století]] (kolem r. [[1850]]). Smaltovaly se nejdříve železné nádoby na vodu, pak i pekáče, kbelíky a i celé litinové vany na koupání. Smaltované nádoby odolávaly rzi a bylo možné je keramickými barvami zdobit. K nanášení smaltu se používalo sypání suchého smaltu sítkem nebo později máčení v mokré smaltové kaši, což byl vlastně vířený smaltový pudr ve vodě. Smalt se poté před vypálením musel pečlivě vysušit. Teplota pro vypalování smaltu na kov leží mezi 750–850 °C a její působení je velmi krátké. Teplota vypalování keramických barvítek do smaltu je mezi 700–750 °C. [26] => [27] => Někdy jsou jako smaltované označovány také vodiče pro vinutí [[Cívka|cívek]] elektrických strojů. Ani zde nejde o pravý smalt, ale o vypalovací lak, který musí být pružný, tak aby bylo umožněno navíjení cívek.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.isstechn.cz/objekty/vy-32-inovace-h-2-13.pdf |datum přístupu=2016-07-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160804131533/http://www.isstechn.cz/objekty/vy-32-inovace-h-2-13.pdf |datum archivace=2016-08-04 |nedostupné=ano }} [28] => [29] => == Druhy smaltových povlaků == [30] => Vlastnosti smaltu ovlivňuje složení smaltéřských surovin.{{Citace kvalifikační práce [31] => | příjmení = Dvořáková [32] => | jméno = Hana [33] => | instituce = Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra mechanické technologie [34] => | titul = Studium vlivu vypalování na vznik vad sklovitých smaltových povlaků [35] => | url = https://dspace.vsb.cz/bitstream/handle/10084/104978/DVO0102_FS_B2341_2303R002_2014.pdf?sequence=1&isAllowed=y [36] => | typ_práce = Bakalářská [37] => | vedoucí = Jitka Podjuklová [38] => | místo = Ostrava [39] => | počet_stran = 50 [40] => | strany = 15–17 [41] => | rok = 2014 [42] => | citace = 2019-11-26 [43] => }} [44] => ;'''Smalty dělíme na''' [45] => * dvouvrstvé [46] => ** základní [47] => ** krycí [48] => *** zakalené [49] => *** transparentní [50] => * jednovrstvé [51] => [52] => '''Podle podkladového materiálu''' [53] => * ocel [54] => * litina [55] => * neželezné kovy [56] => [57] => '''Podle použití''' [58] => * technický [59] => * potravinářský [60] => * chemicky odolný [61] => * dekorační [62] => [63] => == Smaltovny == [64] => V minulosti byla v českých zemích technologie smaltování značně rozšířena a smaltovny bývaly dosti časté, nicméně obvykle se jednalo o menší provozy z nichž do dnešních dnů zůstaly zachovány třeba smaltovny v [[Tupesy|Tupesích]] (Uherskohradišťsko), [[Želechovice nad Dřevnicí|Želechovicích]] (Zlínsko) nebo [[Záluží (Dolní Třebonín)|Záluží]] (Českobudějovicko) – všechny využívají tradiční technologii máčení plechu ve smaltárenské břečce a následný výpal, tj. mokrý výrobní postup. V letech 1870 až 1948 fungovala velká továrna na smaltované nádobí v Plzni - [[Bývalá Bartelmusova továrna|Bartelmus]] ([[Eduard Bartelmus|podnikatel Eduard Bartelmus]]). [65] => [66] => K velkým smaltovacím provozům můžeme zařadit pouze smaltovnu v [[Ostrava|Ostravě]] (Vítkovice ENVI a.s.), dále [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] (bývalý Sfinx dnešní Belis), který se specializoval na oblévané varné nádoby. Jediná průmyslová smaltovna na území Česka, která je stále v provozu, je v [[Mariánské Údolí (Hlubočky)|Mariánském Údolí]] u Olomouce (MORA Moravia s.r.o.). Zde se jedná o vysoce moderní provoz s ročním objemem produkce cca 6 000 000 ks dílců, kdy je v automatizovaném režimu stříkacími pistolemi nanášen práškový smalt na ocelové plechové výlisky a ty jsou následně vypáleny v jedné ze 3 tunelových pecích při teplotách 820–840 °C (suchý výrobní postup). [67] => [68] => == Odkazy == [69] => === Reference === [70] => [71] => === Literatura === [72] => * {{Citace monografie [73] => | příjmení = Bouše [74] => | jméno = Václav [75] => | příjmení2 = Moravčík [76] => | jméno2 = Alfonz [77] => | příjmení3 = Krajina [78] => | jméno3 = Antonín [79] => | titul = Smalty a jejich použití v protikorozní ochraně [80] => | vydání = 1 [81] => | vydavatel = SNTL [82] => | místo = Praha [83] => | rok vydání = 1986 [84] => | počet stran = 216 [85] => | edice = Knižnice technických aktualit [86] => | strany = [87] => | isbn = [88] => }} [89] => [90] => === Externí odkazy === [91] => * {{Commonscat}} [92] => * [https://web.archive.org/web/20110920033342/http://www.muzeumsmaltu.cz/ Soukromá sbírka smaltovaných výrobků v Netvořicích na Benešovsku] [93] => * [http://skvorsmalt.cz/index.php?s=101&lan=cs&str=Historie%20smaltu/ Smaltéřský slovníček] [94] => {{Autoritní data}} [95] => [96] => [[Kategorie:Technologie]] [] => )
good wiki

Smalt

Smaltovaná čajová souprava Smalt (nebo také email) je křemičitá tavenina příbuzná sklu, ale i porcelánu, která po zahřátí na vysokou teplotu vytvoří na kovu celistvý ochranný povlak hladkého a lesklého charakteru. Teplotou výpalu v peci vykazuje vlastnosti na rozhraní skla a porcelánu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kovy','Indie','Cívka','19. století','zinek','tombak','Evropa','svatováclavská koruna','cloisonné','5. století','reliéf (sochařství)','Byzantská říše'

Cívka

Cívka je základní elektrotechnický prvek používaný k vytvoření elektromagnetického pole.

Cloisonné

Evropa

Indie

Kovy

Tombak

Tombak je hudební nástroj známý především v Persii a oblastech blízkých západnímu a jižnímu Íránu.

Zinek

Zinek je odborník na výživu a přírodní medicínu, který se zabývá studiem a propagací zdravého životního stylu.