Array ( [0] => 14688988 [id] => 14688988 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sofisté [uri] => Sofisté [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Plato Silanion Musei Capitolini MC1377.jpg|náhled|[[Platón]]. [[Mramor]]ová kopie busty od [[Silanion|Silania]] kolem roku 370 př. Kr. zhotovené pro [[Athény|athénskou]] [[Akademie platónská|Akademii]].]] [1] => [[Soubor: Plato's Academy mosaic from Pompeii.jpg|thumb|upright=1.0|Platónova Akademie na mozaice z Pompejí]] [2] => '''Sofisté''' je označení pro [[Starověké Řecko|starořecké]] učitele a [[Filosofie|filosofy]], kteří působili v 5. a 4. století př. n. l. Jméno pochází z [[řečtina|řeckého]] ''sofos'' ("moudrý") a ''sofistai'' („učitelé moudrosti“) a charakterizuje tak jejich činnost – sofisté obcházeli města a profesionálně vyučovali nejrůznějším naukám, jako například počtářství, astronomii, geometrii, hudbě a zejména [[rétorika|rétorice]]. Zabývali se psaním řečí před soudem (kde případně také sami vystupovali) a řečnictvím ve shromážděních a na veřejnosti (Platón, ''Faidros'' 261b4). [3] => [4] => Naše vědomosti o sofistech čerpáme hlavně z [[Platón]]ových dialogů, kde [[Sókratés]] vystupuje jako jejich odpůrce. Dnes je sofista hanlivé označení člověka, který provozuje '''sofistiku''', tj. záměrně používá [[Argumentační klam|klamavé a logicky nekorektní úsudky a argumenty]] k vyvozovaní chybných závěrů, kterými zdánlivě dokazuje něco nesprávného, nepravdivého. [5] => [6] => == Charakteristika == [7] => Sofisté netvořili jednotnou školu a navzájem si byli spíše konkurenty. Jejich výskyt v různých obcích antického Řecka v určité době naznačuje, že jejich způsob myšlení a vyučování odpovídal tehdejší společenské situaci v Řecku. Od tehdejších filosofů se odlišovali tím, že se moudrostí a výřečností zabývali pro výdělek. [[Platón]]ův [[Gorgiás z Leontín|Gorgiás]] charakterizuje své umění jako "schopnost přemlouvat na soudě, v radě i ve sněmu"Platón, ''Gorgias'' 454b. a i z jiných náznaků je patrné, že sofisté nabízeli řečnické služby u soudů a slibovali také svým žákům, že budou mít před soudem úspěch. Zejména v [[demokracie|demokratických]] obcích to zřejmě mnozí uvítali. [8] => [9] => === Někteří významní sofisté a jejich výroky === [10] => Sofisty lze chronologicky rozdělit na starší, mladší a tak zvanou druhou sofistiku. [11] => [12] => [[Prótagorás z Abdér]] (asi 481-411 př. n. l.), žák [[Démokritos|Démokritův]]. [13] => Podle vlastních slov do úst mu vložených Platónovým dialogem Protágoras (319a, překlad F.N.) učil toho, kdo se stane jeho žákem "rozvážnost i v soukromých věcech, aby co nejlépe spravoval své hospodářství, i ve věcech obecních, aby byl co nejschopnější činem i slovem říditi věci obce." [14] => :''Člověk je mírou všech věcí; jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou.'' (zl. B 1 ze Sexta) [15] => :''O bozích nelze věděti ani že jsou, ani že nejsou, ani jakou mají podobu.'' (zl. B 4 z Diogena, Eusebia aj.) [16] => [17] => [[Gorgiás z Leontín]] (asi 483-375 př. n. l.), žák [[Korax ze Syrakús|Koraxe ze Syrakús]], rétor. [18] => :''Nic není, a je-li něco, je to nepoznatelné, a je-li něco poznatelné, je to nesdělitelné a nevysvětlitelné.'' [19] => [20] => [[Thrasymachos z Chalkedónu]] (asi 459 př. n. l. – 400 př. n. l.), který vystupuje jako postava v Platónově Ústavě. [21] => :''Já tvrdím, že spravedlivé není nic jiného než to, co je prospěšné pro silnějšího.''(Platón, ''Ústava'' 338.) [22] => [23] => [[Hippias z Elidy]] [24] => Podle Platónova dialogu (Protágoras) vyučoval počtářství, astronomii, geometrii a hudbě, všem či některé z těchto nauk. [25] => :''Neboť ti jiní týrají mladé lidi; kteří utekli od odborných nauk, ty proti jejich vůli vodí zase nazpět a vrhají je do odborných nauk, učíce je počtářství a astronomii a geometrii a hudbě — při tom pohlédl na Hippiu —...'' (Platón, Protágoras 318e) [26] => [27] => Mezi další sofisty patří např. [[Prodikos z Keu]], [[Lykofrón]], [[Kalliklés]], [[Antifón]] či [[Kratylos]]. [28] => [29] => '''Druhá sofistika''' je oživení sofistické argumentace v Římě ve 2. století: [30] => [[Dión z Prúsy]], [[Herodes Atticus]] a další. [31] => [32] => == Sofisté, Sókratés a Platón == [33] => Hlavním zdrojem našich vědomostí o sofistech jsou [[Sókratés|Sókratovy]] polemiky s nimi, jak jsou zapsány v Platónových dialozích [[Gorgias (Platón)|Gorgias]], [[Protagoras (Platón)|Protagoras]], [[Hippias Větší]], [[Hippias Menší]] a [[Sofistés]]. [34] => [35] => V Platónově dialogu Protágoras (313c,d) upozorňuje Sókratés Hippokrata (osoba odlišná od [[Hippokratés|Hippokrata z Kósu]]), na užívání řečnictví – úlisného lahodění, jak ošklivý druh řečnictví označuje v dialogu Gorgias -, při získávání svých žáků sofisty: [36] => :Sókr. Není-li pak, Hippokrate, sofista jakýsi obchodník nebo kupec se zbožím, kterým se živí duše? Mně aspoň se zdá, že to je někdo takový. [37] => :Druh. A čím se živí duše, Sókrate? [38] => :Sókr. Zajisté naukami, děl jsem já. A jen ať nás, příteli, sofista neoklame vychvalováním toho, co prodává, jako to dělají prodavači tělesných potravin, obchodník a kupec. [39] => [40] => V dialogu Sofistés Platón vypočítává na více místech, kdo je to vlastně sofista, jelikož stejný název sofista označoval různé dovednosti (Sofistés 232a); například jeden ze závěrů: [41] => :Theaitétos: Říci o něm, že je moudrý, je asi nemožné, když jsme ho prohlásili za neznalého; ale protože je napodobitelem moudrého, dostane patrně jakési pojmenování podle něho a je mi už skoro jasné, že o tom muži je třeba říci, že to je doopravdy ten docela skutečný sofista. [42] => :Host z Eleje: Je tu tedy napodobovací činnost, projevující se v umění zaplétati do rozporů, které náleží k záludné části umění pracujícího se zdáním, rodu přeludového, kejklířství v řečech, ne božská, nýbrž lidská část tvoření, oddělená od umění obrazotvorného. Kdo řekne, že skutečný sofista pochází z takového původu a krve, vysloví, jak se podobá, čistou pravdu. [43] => :(překlad Františka Novotného 268 b,c,d) [44] => [45] => Je ovšem třeba říct, že například k Prodikovi z Kéu nebývá Platón příliš kritický, avšak i Gorgiu v dialogu Gorgias líčí jako mírného člověka, schopného naslouchat; snad proto, že některým sofistům přisuzoval určitou míru vědění. [46] => [47] => Athénská žaloba vytýká Sókratovi, "že zkoumá věci pod zemí i nebeské, že slabší důvody činí silnějšími a že tomu učí i jiné"''Obrana Sokratova'' 19b., podobně jako učení sofistů. [[Aristofanés|Aristofanova]] satirická komedie ''Oblaka'' líčí Sókratovu školu jako místo, kde se mladí muži učí přehádat podivnými argumenty své rodiče, a zároveň líčí, jak učitel i žáci zoufale shánějí něco k snědku. [48] => W. K. C. Guthrie, který napsal "Historii řecké filosofie", proto řadí i Sókrata mezi sofisty a ostře polemický tón přisuzuje Platónovi.W. K. C. Guthrie, ''History of Greek Philosophy''. Cambridge 1969, III. 399. [49] => [50] => == Sofistika == [51] => Z výše zmíněného a možná ne nestranného Platónova vylíčení mohl i nemusel vzniknout pozdější hanlivý význam slova sofista a sofistika, totiž na první pohled přesvědčivý způsob argumentace, založený však často na dvojznačnostech a jiných tricích – viz [[Eristická dialektika|Eristika]] -, které posluchač v první chvíli neprohlédne. Jako příklad sofistiky v tomto smyslu se tradičně uvádí následující argumentace (druhem argumentace je zde [[sylogismus]]): "Myš je slabika. - Myš hryže. - Takže slabika hryže." (Nesmysl vzniká tím, že "myš" poprvé znamená slovo "myš", podruhé hlodavce.) [52] => [53] => == Zhodnocení == [54] => Historické hodnocení sofistů tedy musí být opatrné. Byli to patrně první profesionální učitelé, kteří své služby nabízeli každému, kdo je ochoten zaplatit. Někteří moderní badatelé jim proto přisuzují zásluhu o jistou "demokratizaci" vzdělanosti, jež byla dříve privilegiem [[Šlechta|aristokracie]]. [55] => [56] => Z dochovaných výroků (viz výše) se zdá, že sofisté skutečně byli myslitelé skeptičtí, že dovedli nečekaně zpochybňovat zdánlivé samozřejmosti – například možnosti lidského poznání – a možná i zavedené zvyky, obyčeje a náboženství své obce. Kallikleovu obhajobu síly a moci proti právu a spravedlnosti, což jsou podle něho jen nepřirozené nástroje, jak si otroci a slabí podrobují ty nejlepší a nejsilnější, později rozvinul [[Friedrich Nietzsche|Nietzsche]]. Možná naznačuje, že sofisté byli ochotni relativizovat morálku a jako řečníci obhajovat u soudu i věci těžko obhajitelné. Jen tak si lze totiž vysvětlit, že byli patrně pronásledováni a vyháněni z měst,Platón, ''Gorgias'' 456e. protože se občané cítili jejich učením ohroženi. Něco podobného ovšem platilo i o Sókratovi. [57] => [58] => Můžeme snad předpokládat, že mezi sofisty byli jak vážní myslitelé, tak také lidé bez skrupulí, ochotní hájit kohokoli a cokoli. Většinou asi působili jako profesionální učitelé, advokáti a popularizátoři. Sofisté však v každém případě měli velký podíl na vývoji [[rétorika|rétoriky]] a patří mezi zakladatele kritiky poznání. Pozdější filosofická tradice, silně ovlivněná dílem Platónovým, je možná hodnotila jednostranně, tím větší efekt pak způsobilo, když například Nietzsche začal jejich stanoviska hájit. [59] => [60] => === Význam === [61] => Sofisté relativizovali vládnoucí názory a hodnoty své doby a lze jim přiznat zásluhu o velký obrat filosofie, k němuž došlo v jejich době a patrně i s jejich přičiněním: [62] => * přenesení pozornosti od přírody k člověku; [63] => * předmětem se stalo myšlení samo, kritické zkoumání podmínek a hranic myšlení; [64] => * kritické zkoumání morálky a její začlenění do filosofie jako etiky; [65] => * rozvoj [[stylistika|stylistiky]] a rétoriky. [66] => [67] => == Odkazy == [68] => === Reference === [69] => [70] => [71] => === Literatura === [72] => * Kirk – Raven – Schofield, ''Předsókratovští filosofové''. Praha: Oikumené 2004 [73] => * Graeser, ''Řecká filosofie klasického období''. Praha: Oikumené 2000 [74] => * Vojtěch Zamarovský, ''Řecký zázrak.'' Praha: Mladá fronta 1972 [75] => * H. J. Störig, ''Malé dějiny filosofie''. 5. vyd. Praha: Zvon 1996. [76] => [77] => === Související články === [78] => * [[Starověké Řecko|Antické Řecko]] [79] => * [[Starověká filosofie|Antická filosofie]] [80] => * [[Předsókratici]] [81] => [82] => === Externí odkazy === [83] => * {{Commonscat}} [84] => * {{Otto|heslo=Sofisté}} [85] => [86] => {{Předsókratikové}} [87] => {{Starořecká filosofie}} [88] => {{Autoritní data}} [89] => [90] => [[Kategorie:Sofisté| ]] [91] => [[Kategorie:Antická filozofie]] [92] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [] => )
good wiki

Sofisté

Akademii. .

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Platón','rétorika','Starověké Řecko','Sókratés','Gorgiás z Leontín','Hippokratés','Hippias Menší','Protagoras (Platón)','Dión z Prúsy','Herodes Atticus','Lykofrón','Šlechta'

Hippokratés

Lykofrón

Platón

Rétorika

Šlechta

Sókratés