Array ( [0] => 14913282 [id] => 14913282 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Staroštokavština [uri] => Staroštokavština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Staroštokavština je historický jazyk, který byl používán ve středověkém Česku až do 16. století. Jednalo se o variantu staročeského jazyka, která se vyvinula na základě staroslověnštiny a některých germanizmů. Staroštokavština byla předchůdcem moderní češtiny a měla významný vliv na vývoj českého jazyka. Ve známých literárních dílech té doby, jako například kroniky Václava Hájka z Libočan, je používána právě staroštokavština. Postupně však byla nahrazena některými germanismy a začala se vyvíjet v současnou češtinu. V moderní době je staroštokavština studována jako důležitá etapa v historii českého jazyka. [oai] => Staroštokavština je historický jazyk, který byl používán ve středověkém Česku až do 16. století. Jednalo se o variantu staročeského jazyka, která se vyvinula na základě staroslověnštiny a některých germanizmů. Staroštokavština byla předchůdcem moderní češtiny a měla významný vliv na vývoj českého jazyka. Ve známých literárních dílech té doby, jako například kroniky Václava Hájka z Libočan, je používána právě staroštokavština. Postupně však byla nahrazena některými germanismy a začala se vyvíjet v současnou češtinu. V moderní době je staroštokavština studována jako důležitá etapa v historii českého jazyka. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{globalizovat}} [1] => [[Soubor:Dijalekti-Štokavskog-narečja.svg|right|thumb|Staroštokavské dialekty na mapě srbsko-chorvatského jazykového prostoru jsou vyznačeny hnědou (slavonský), zelenou (východobosenský), červenou (zetsko-sjenický), tmavě modrou (kosovsko-resavský), fialovou (prizrensko-jihomoravský), růžovou (svrljuško-zaplanský) a šedou (timocko-lužnický) barvou]] [2] => [3] => Jako '''staroštokavština''' se označuje taková podoba [[srbština|srbského]], [[chorvatština|chorvatského]], [[bosenština|bosenského]] a [[černohorština|černohorského]] jazyka, která neprošla tzv. novoštokavskými jazykovými změnami. Jedná se o několik dialektů na východě [[Chorvatsko|Chorvatska]], [[Bosna a Hercegovina|BiH]] a dále jihu a východě [[Srbsko|Srbska]] a [[Černá Hora|Černé Hory]]: [[Slavonský dialekt|slavonský]], [[Východobosenský dialekt|východobosenský]], [[Kosovsko-resavský dialekt|kosovsko-resavský]], [[Prizrensko-jihomoravský dialekt|prizrensko-jihomoravský]], [[Svrljuško-zaplanský dialekt|svrljuško-zaplanský]], [[Timocko-lužnický dialekt|timocko-lužnický]] a [[Zetsko-sjenický dialekt|Zetsko-sjenický]]. [4] => [5] => Staroštokavské dialekty jazyka mohou mít jak [[ekavice|ekavskou]], tak i [[ijekavština|ijekavskou]] podobu. Spisovná podoba ať už [[srbština|srbštiny]], [[chorvatština|chorvatštiny]], či [[bosenština|bosenštiny]], nebo [[černohorština|černohorštiny]]{{Doplňte zdroj}}, stojí na [[novoštokavština|novoštokavském]] základu. [6] => [7] => Základní rozdíl staroštokavských dialektů od nových je především v podobě přízvuku. Ten se řídí většinou jinými pravidly a nachází se na tzv. "starém" místě, tedy většinou o jednu slabiku dále ke konci slova, tam, kde je i v některých jiných slovanských jazycích (to však neplatí absolutně, neboť některá nářečí mají zcela vlastní pravidla akcentace). To také znamená, že pod přízvukem se může nacházet i poslední slabika slova; takový rys v [[novoštokavština|novoštokavských]] dialektech nalézt nelze. Velký vliv má v případě jiho- a východo- srbských dialektů postupný nárůst prvků tzv. [[balkánský jazykový svaz|balkánského jazykového svazu]]. Staroštokavské dialekty kromě toho nemají systém čtyř přízvuků, ale většinou okolo dvou/tří (západní polovina směrem do [[Černá Hora|Černé Hory]], či jednoho (východní směrem k hranicím s [[Bulharsko|Bulharskem]]); s tím, že regionální odlišnosti připouští občas i skutečnost, že se v některých poddialektech jsou zachované i některé další přízvuky, které již dávno ve spisovném jazyce zanikly. [8] => [9] => Velký význam má také i užívání [[mluvnický pád|pádů]] v těchto dialektech. V různých případech se toto užití mění a obecně lze vysledovat tendenci, že směrem k jihu, přesněji k severnímu okraji [[makedonština|makedonského]] a západní hranici [[bulharština|bulharského jazyka]] pádů obecně ubývá; jako první se ztrácejí [[lokál]] a [[instrumentál]] (sjednotily se s [[dativ]]em), v dialektech, které jsou více integrované do [[balkánský jazykový svaz|balkánského jazykového svazu]] pak mizí i ostatní, až zůstane struktura, kdy se používají pády jen dva - [[nominativ]] a [[casus generalis]] (obecný pád). Namísto pádových koncovek mluvčí používají [[předložka|předložky]] (jedná se tedy o [[analytický jazyk|analytickou koncepci]]). V některých případech se lze setkat např. i s tím, kdy se pády používají, ale zcela jiným způsobem, než jak je tomu ve standardní podobě jazyka. [10] => [11] => [[Kategorie:Chorvatština]] [12] => [[Kategorie:Srbština]] [13] => [[Kategorie:Bosenština]] [14] => [[Kategorie:Černohorština]] [] => )
good wiki

Staroštokavština

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'srbština','balkánský jazykový svaz','černohorština','Černá Hora','novoštokavština','chorvatština','bosenština','Bulharsko','ekavice','casus generalis','Srbsko','lokál'

Bosenština

Bulharsko

Černohorština

Chorvatština

Lokál

Srbsko

Srbština