Array ( [0] => 15483088 [id] => 15483088 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Stonek [uri] => Stonek [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy | tento = vegetativním orgánu rostlin | druhý = specifické struktuře u některých jednobuněčných | stránka = stonek (prvoci)}} [1] => [2] => [[Soubor:Casti stonku.jpg|náhled|vpravo|Schéma stonku. [[Internodium]] je úsek stonku mezi dvěma [[uzlina]]mi.
Z uzlin vyrůstají [[řapík]]y [[list]]ů a postranní [[větve]]]] [3] => [4] => '''Stonek''' je vegetativní orgán [[cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]] a společně s [[kořen]]y a [[list]]y představuje hlavní stavební jednotku rostlinného těla. Charakter stonku a způsob jeho [[větvení]] určuje růstovou formu rostliny, tedy jedná-li se o [[strom]], [[keř]], [[bylina|bylinu]], [[liána|liánu]] a podobně. Stonek nese nad zemí [[list]]y a reprodukční orgány ([[květ]]y a [[plod (botanika)|plody]]), pod zemí [[kořen]]y. Mimo to může plnit i řadu různých dalších funkcí. U většiny [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin je stonek bylinný, u [[nahosemenné|jehličnanů]] a většiny [[dvouděložné|dvouděložných]] je [[druhotné tloustnutí|druhotně tloustnoucí]] a více či méně dřevnatý. [5] => [6] => == Funkce == [7] => Stonek je základním [[orgán]]em velké většiny [[cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]]. Jako takový má i některé zásadní funkce. Nese [[orgán]]y [[fotosyntéza|fotosyntézy]] ([[list]]y) a orgány pohlavního rozmnožování ([[květ]]y, [[plod (botanika)|plody]]). Stonek dále rozvádí [[roztok]]y [[minerální látka|minerálních látek]] z [[kořen]]ů do listů a organické [[asimilát]]y z listů do růstových [[rostlinné pletivo|pletiv]]. Neméně důležitá je i skutečnost, že umožňuje [[růst]] rostliny, na něm se opět podílejí [[dělivá pletiva]], umístěná ve [[vzrostný vrchol|vzrostném vrcholu]]. Stonek také pomáhá orientovat listy ke světlu a vyzdvihuje [[květ]]y nad ostatní rostlinné části. [8] => [9] => Někdy mají stonky i další, méně významné funkce. Mladé stonky s [[chlorenchym]]em pod [[Pokožka (rostliny)|pokožkou]] mají například funkci [[asimilace (biologie)|asimilační]]. Některé [[Stonek#Modifikace stonku|modifikace stonku]] mají zásobní funkci. [10] => [11] => == Typy stonku == [12] => ;Podle tvaru: [13] => [14] => Dužnaté stonky [15] => * [[Lodyha]] (caulis), bylinný stonek, který nese [[list]]y, [16] => * [[Stvol]], stonek, který nenese listy [17] => * [[Stéblo]] (culmus), dutý stonek trav s [[kolénko|kolénky]] [18] => * [[Lodyžka]], „stonek“ některých [[mechorosty|mechorostů]] [19] => [20] => Dřevnaté stonky. Dochází k dřevnatění původně dužnatého stonku. Například [[Kmen (botanika)|kmen]], hlavní stonek stromů. [21] => * [[keř]] (šípek) [22] => * [[strom]] (javor) [23] => * [[polokeř]] (levandule) [24] => * [[keřík]] (borůvka) [25] => [26] => ;Podle polohy: [27] => [28] => * přímý [29] => * poléhavý [30] => * plazivý [31] => * vystoupavý [32] => * ovíjivý [33] => * popínavý [34] => [35] => == Metamorfózy stonku == [36] => [[Soubor:Gingembre.jpg|náhled|vpravo|Oddenek, častá modifikace stonku]] [37] => [38] => Podle specializovaných funkcí se často mění tvar a uspořádání stonku. Existují různé metamorfózy: [39] => [40] => * [[oddenek]]: podzemní ztlustlý stonek, např. [[přeslička]] [41] => * [[šlahoun]]: nadzemní výběžky např.: jahodník [42] => * [[oddenková hlíza]]: podzemní část stonku ztloustne, má funkci zásobní, např. [[brambor]] [43] => * [[stonková hlíza]]: ztlustlá nadzemní část stonku, např. [[kedluben]] [44] => * [[úponek|úponky]]: k zachytávání se na podkladě, [[popínavé rostliny]], např. [[réva vinná]] [45] => * stonkové [[Trn (botanika)|trny]] – kolce: ochrana před [[Býložravec|býložravci]], např. [[trnka obecná|trnka]] [46] => * zdužnatělé stonky: zásobárna vody, např. u [[kaktus]]ů [47] => * rozšiřování stonku do plochy: souvisí s [[asimilace (biologie)|asimilační]] funkcí, mívá podobu [[list]]ů ([[listnatec]]) [48] => * [[brachyblast]]: např.: modřín (to je modifikace, nemění se funkce) [49] => [50] => == Růst a výška stonku == [51] => Růst stonku se uskutečňuje [[dělení buněk|dělením]] [[buňka|buněk]] na [[vegetační vrchol|vegetačním vrcholu]] a dále zvětšováním buněk v [[internodium|internodiích]]. Tloustnutí stonku se děje buď zvětšováním buněk, nebo vytvářením [[druhotná pletiva|druhotných pletiv]], produkovaných [[kambium|kambiem]]. [52] => [53] => Výška stonku je velmi různorodá. Některé druhy vůbec stonek v pravém smyslu nevytváří (např. [[okřehek]]). Naopak, nejvyšší stonek má [[liána]] [[rotan rákosovitý]] (''Calamus rotang''), a to 200–300 metrů. [54] => [55] => == Morfologie stonku == [56] => [57] => === Větvení === [58] => {{Podrobně|Větvení}} [59] => Způsob [[větvení]] stonku má velký vliv na celkový vzhled (habitus) rostliny. Vývojově nejstarším typem větvení stonku je vidličnaté (dichotomické) větvení, při němž se růstový vrchol rozděluje na dvě shodné poloviny. Je charakteristické pro [[nižší rostliny|nižší]] a [[výtrusné rostliny]], vyskytuje se však i u některých vývojově pokročilejších skupin rostlin ([[arekovité|palmy]], [[kaktusovité|kaktusy]] aj.).{{Citace periodika [60] => | příjmení = Gola [61] => | jméno = Edyta M. [62] => | titul = Dichotomous branching: The plant form and integrity upon the apical meristem bifurcation [63] => | periodikum = Frontiers in Plant Science [64] => | rok = 2014 [65] => | měsíc = June [66] => | číslo = 5(263) [67] => | url = https://archive.org/details/pubmed-PMC4047680 [68] => }} Pro stonky většiny dnešních rostlin je charakteristické větvení postranní, při němž nová větévka vyrůstá z pupenu v paždí listu. Pokud hlavní stonek pokračuje v růstu, jedná se o monopodiální větvení. V případě sympodiálního větvení přebírá růst postranní větévka. [69] => [70] => [71] => PikiWiki Israel 29270 Palm Dome.JPG|Vidličnatě větvený kmen palmy dumy thébské [72] => 20171209Alnus glutinosa2.jpg|Monopodiální kmen olše lepkavé [73] => Tilia cordata winter.jpg|Monochaziálně větvená lípa [74] => 3426-Viburnum edule-Arb.Brno.jpg|Dichaziální větvení kaliny [75] => [76] => [77] => === Redukce stonku === [78] => Některé rostliny mají vlivem specializované životní formy stonek velmi redukovaný. To je případ některých vodních rostlin vzplývajících na hladině ([[okřehek]], [[Babelka řezanovitá|babelka]], [[drobnička]]), stejně jako některých plně parazitických rostlin ([[raflézie]], [[saprie]] aj.).{{Citace elektronické monografie [79] => | titul = Obecná botanika: Stavba stonku [80] => | url = http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/MorfologieStonek.htm [81] => | vydavatel = Mendelova univerzita v Brně [82] => }} [83] => [84] => U některých epifytických orchidejí (např. ''[[Polyradicion lindenii]]'', ''[[Campylocentrum pachyrrhizum]]'', ''[[Harrisella porrecta]]'') je stonek redukovaný na nepatrnou část nutnou k vývoji květních orgánů, zatímco hlavní část rostlinného těla tvoří zelené, asimilující, dužnaté kořeny. [85] => [86] => Extrémním případem redukce stonku i ostatních vegetativních částí je čilské jmelí ''[[Tristerix aphyllus]]'', rostoucí na některých druzích sloupcovitých [[kaktusovité|kaktusů]]. Rostlina část života žije pouze uvnitř hostitele a v této fázi nemá ani listy, ani kořeny nebo stonek. Její tělo je tvořeno pouze tenkými parenchymatickými vlákny bez cévních svazků, proplétajícími se mezi buňkami hostitelské rostliny. V určité fázi života vlákna prorostou blízko k povrchu, kde vytvoří pevnou uzlinu, z níž skrz tuhou pokožku hostitele proráží z adventivního pupene výhon květenství. [87] => [88] => [89] => Campylocentrum burchellii.jpg|Epifytická orchidej ''Campylocentrum burchellii'' [90] => Tristerix aphyllus flowers.jpg|Květy ''Tristerix aphyllus'' na kaktusu [91] => Sapria himalayana Rafflesiacea (23965493139).jpg|Poupě saprie ''Sapria himalayana'', vyrůstající přímo z kořene hostitelské rostliny [92] => [93] => [94] => == Anatomie stonku == [95] => [[Soubor:Hypericum perforatum stem cross section.jpg|náhled|Řez druhotně tloustnoucím stonkem třezalky tečkované]] [96] => [97] => Primární, druhotně neztloustlý stonek rostlin je tvořen třemi základními pletivy: [[pokožka (rostliny)|pokožkou]], základním pletivem [[stélé|středního válce]] a vodivými pletivy. Hlavní hmotu stonku tvoří [[parenchym]], v němž jsou uložena vodivá pletiva. U primárně rostoucích, bylinných stonků se všechna pletiva zakládají prostřednictvím vrcholového [[Dělivé pletivo|meristému]]. Při druhotném tloustnutí se z druhotného dělivého pletiva zakládá dřevní hmota ([[xylém]]) a lýko ([[floém]]). [98] => [99] => === Pokožka a primární kůra === [100] => Povrch bylinného stonku tvoří jednovrstevná [[pokožka (rostliny)|pokožka]] (''epidermis'') krytá voskovou [[kutikula#Kutikula rostlin|kutikulou]], která zamezuje odparu vody a chrání pokožku před patogeny. Pokožka často nese [[průduch]]y a [[trichom|chlupy]] různých typů. U ponořeně rostoucích vodních rostlin většinou kutikula i průduchy chybějí, zatímco pouštní rostliny mívají pokožku ztloustlou, tvořenou několika vrstvami buněk a krytou tlustou kutikulou, někdy i průhlednou [[korek|korkovou]] vrstvou (například některé [[kaktusovité|kaktusy]] a [[pryšec|pryšce]]). Pod pokožkou je [[primární kůra]] (cortex). U některých rostlin je tato kůra tvořena v podstatě jen parenchymem, u jiných má složitou stavbu, na níž se podílejí i různé specializované buňky produkující [[latex]], [[pryskyřice|pryskyřici]] či [[sliz]], případně krystaly [[šťavelan vápenatý|šťavelanu vápenatého]] nebo [[Oxid křemičitý|křemičitá]] tělíska. Buňky primární kůry často obsahují [[chloroplast]]y a podílejí se na [[fotosyntéza|fotosyntéze]].{{Citace elektronické monografie [101] => | titul = Obecná botanika: Primární stavba stonku [102] => | url = http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/obecna_botanika/texty-organologie-primarni_stavba_stonku.html [103] => | vydavatel = Mendelova univerzita v Brně [104] => }}{{Citace monografie [105] => | příjmení = Mauseth [106] => | jméno = James D. [107] => | titul = Botany. An introduction to plant biology [108] => | url = https://archive.org/details/botanyintroducti0000maus_a1n6 [109] => | vydavatel = Jones and Barlett Publishers [110] => | místo = Austin [111] => | rok = 1998 [112] => | isbn = 0-7637-0746-5 [113] => | jazyk = en [114] => }}{{Citace monografie [115] => | příjmení = Capon [116] => | jméno = Brian [117] => | titul = Botany for gardeners [118] => | url = https://archive.org/details/botanyforgardene0000capo_k8y2 [119] => | vydavatel = Timber Press [120] => | místo = Portland [121] => | rok = 2005 [122] => | isbn = 0-88192-655-8 [123] => | jazyk = en [124] => }} [125] => [126] => === Růstový vrchol === [127] => Na vrcholu stonku se nachází vrcholový pupen s [[dělivé pletivo|dělivým pletivem]] (meristémem), jehož prostřednictvím se stonek prodlužuje a v němž se tvoří základy budoucích listů (listová primordia). U [[krytosemenné|krytosemenných]] je růstový vrchol krytý tunikou tvořenou jednou nebo několika vrstvami buněk a obklopující jádro vrcholu, tvořené méně pravidelně orientovanými buňkami. U [[nahosemenné|nahosemenných]] není tunika jasně diferencovaná. Listy se zakládají z okrajů růstového vrcholu dělením buněk tuniky a jádra růstového vrcholu. V paždí listů se tvoří úžlabní [[pupen]]y, z nichž vyrůstají buď postranní větévky, anebo květy či květenství.{{Citace monografie [128] => | příjmení = Bowes [129] => | jméno = Bryan G. [130] => | titul = A colour atlas of plant structures. [131] => | vydavatel = Manson Publishing [132] => | rok = 1999 [133] => | isbn = 978-1874545163 [134] => | jazyk = en [135] => }} [136] => [137] => === Střední válec a vodivá pletiva === [138] => Hlavní hmotu primárního stonku tvoří střední válec ([[stélé]]). Je tvořen převážně parenchymem, v němž jsou uloženy cévní svazky. U řady [[dvouděložné|dvouděložných]] a řidčeji i u [[jednoděložné|jednoděložných]] bývá vnitřní válec vyplněný dření obklopenou cévními svazky. V pletivu jsou často [[sklerenchym]]atická vlákna. Parenchym středního válce může dřevnatět. [139] => [140] => Vodivá pletiva stonku lze rozdělit na ta, která vedou vodu a minerální živiny od kořenů k listům ([[xylém]]) a ta, která vedou asimiláty od listů na místo spotřeby spolu s minerálními látkami a také rostlinnými hormony ([[floém]]). Trubice xylému jsou tvořené odumřelými, tlustostěnnými buňkami (vodivý sklerenchym), zatímco floém drobnějšími, živými buňkami. U druhotně tloustnoucích stonků se mezi oběma typy vodivých pletiv v cévních svazcích nachází jednovrstevná vrstva dělivých meristematických buněk, [[kambium]].{{Citace monografie [141] => | příjmení = Glimn-Lacy [142] => | jméno = Janice [143] => | příjmení2 = Kaufman [144] => | jméno2 = Peter B [145] => | titul = Botany illustrated [146] => | url = https://archive.org/details/botanyillustrate0000glim_ed02 [147] => | vydavatel = Springer [148] => | místo = New York [149] => | rok = 2006 [150] => | isbn = 0-387-28870-8 [151] => | jazyk = en [152] => }} [153] => Uspořádání cévních svazků je pro různé skupiny rostlin charakteristické. V primárních stoncích dvouděložných jsou zpravidla uspořádány do kruhu okolo vnitřní dřeně, zatímco u jednoděložných bývají roztroušené v pletivech středního válce. [154] => [155] => [156] => Pteridium pinetorum ssp. sibiricum.jpg|Cévní svazek kapradiny ''Pteridium pinetorum'' [157] => Herbaceous Dicot Stem Xylem Vessels Cucurbita (35463815631).jpg|Cévy xylému ve stonku tykve, podélný řez [158] => Rumex sp. 11.JPG|Cévní svazek šťovíku [159] => Cyperus alternifolius, stalk, Etzold green 11.jpg|Roztroušené cévní svazky ve stonku šáchoru ''Cyperus alternifolius'' [160] => [161] => [162] => === Druhotné tloustnutí === [163] => U všech nahosemenných a u většiny dvouděložných rostlin dochází k [[druhotné tloustnutí|druhotnému tloustnutí]] stonku. Při něm se z vrstvy druhotného meristému, zvaného [[kambium]], zakládají směrem dovnitř stonku vrstvy druhotného [[xylém]]u, formujícího dřevní hmotu, a směrem vně vrstvy druhotného [[floém]]u, tvořícího lýko. U dřevin je činnost kambia nejintenzivnější a probíhá po celý život rostliny, zatímco u bylin je dočasná a vytváří jen omezené množství dřevní hmoty. Dřevnatějící stonky jsou kryté druhotnými krycími pletivy, která se vytvářejí dělením buněk [[felogén]]u. Jsou tvořena korkovým pletivem, které později vlivem ukládání vrstviček [[suberin]]u odumírá a vytváří [[borka|borku]]. U jednoděložných rostlin je druhotné tloustnutí výjimečné ([[juka]], [[dračinec]], [[dračinka]]) a odlišného charakteru než u dvouděložných a jehličnanů. U [[arekovité|palem]] a [[pandán]]ů dochází k formování dřevnatého kmene bez účasti sekundárního meristému.{{Citace monografie [164] => | příjmení = Slavíková [165] => | jméno = Zdeňka [166] => | titul = Morfologie rostlin [167] => | vydavatel = Karolinum [168] => | místo = Praha [169] => | rok = 2002 [170] => }} [171] => [172] => [173] => Gymnosperm Stem Periderm and Cortex in Three Year Pinus (35487307634).jpg|Řez kmínkem tříletého semenáče borovice [174] => Woody Dicot Stem Ray System in One Year Quercus (35678974282).jpg|Řez jednoletým stonkem dubu [175] => Woody Dicot Stem Four Year Sambucus (35837215284).jpg|Řez čtyřletým stonkem bezu [176] => [177] => [178] => == Odkazy == [179] => [180] => === Reference === [181] => [182] => [183] => === Externí odkazy === [184] => * {{Commonscat}} [185] => * {{Wikislovník | heslo = stonek}} [186] => {{Autoritní data}} [187] => {{Portály|Rostliny}} [188] => [189] => [[Kategorie:Vegetativní orgány]] [190] => [[Kategorie:Morfologie rostlin]] [] => )
good wiki

Stonek

Schéma stonku. Internodium je úsek stonku mezi dvěma uzlinami.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'list','květ','floém','kořen','kaktusovité','xylém','kambium','stélé','liána','plod (botanika)','jednoděložné','asimilace (biologie)'

Floém

Jednoděložné

Jednoděložné jsou jedním ze dvou hlavních oddělení vyšších rostlin.

Kaktusovité

Kambium

Kambium je meristémová vrstva rostlin zajišťující sekundární tloustnutí rostliny tzn.

Kořen

Květ

Liána

List

Stélé

Xylém