Array ( [0] => 15492239 [id] => 15492239 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Subotica [uri] => Subotica [3] => Serbia Vojvodina Subotica WV Page Banner.jpg [img] => Serbia Vojvodina Subotica WV Page Banner.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Subotica [2] => | originální jméno = Суботица
Szabadka [3] => | obrázek = Subotica Town Hall View 2.jpg [4] => | popisek = Pohled na střed města z věže místní radnice. [5] => | vlajka = Flag of Subotica, Serbia.png [6] => | znak = Grb subotice.jpg [7] => | zeměpisná šířka = 46.098333 [8] => | zeměpisná délka = 19.67 [9] => | nadmořská výška = [10] => | časové pásmo = +1 [11] => | stát = Srbsko [12] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Srbska|Autonomní oblast]] [13] => | název vyššího celku = [[Vojvodina]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Srbska|Okruh]] [15] => | název nižšího celku = [[Severobačský okruh|Severobačský]] [16] => | pojem celku 3 = [17] => | název celku 3 = [18] => | pojem celku 4 = [19] => | název celku 4 = [20] => | pojem celku 5 = [21] => | název celku 5 = [22] => | administrativní dělení = [23] => | mapa = [24] => | velikost mapy = [25] => | popisek mapy = [26] => | loc-map = {{LocMap |Srbsko |label=Subotica |lat=46.098333 |long=19.67 |position=bottom |float=center|width=320|caption=}} [27] => | rozloha = [28] => | počet obyvatel = 97910 [29] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [30] => | hustota zalidnění = [31] => | etnické složení = [32] => | náboženské složení = [33] => | status = [34] => | představitel = [35] => | titul představitele = [36] => | starosta = Jenő Maglai ([[Vajdasági Magyar Szövetség|SVM]]) [37] => | vznik = [38] => | zakladatel = [39] => | web = http://www.subotica.rs [40] => | obecní úřad = [41] => | telefonní předvolba = [42] => | psč = [43] => | označení vozidel = SU [44] => | typ statistického celku = [45] => | název statistického celku = [46] => }} [47] => '''Subotica''' ({{Vjazyce2|sr|Суботица|Subotica}}, {{Vjazyce2|hu|Szabadka}}, {{Vjazyce2|de|Maria-Theresiopel nebo Theresiopel}}, {{Vjazyce2|ro|Subotita}}) je město na severu [[Srbsko|Srbska]], je to druhé největší město v [[autonomie|autonomní]] provincii [[Vojvodina]] (větší je jen [[Novi Sad]], metropole oblasti). Nachází se v historickém regionu [[Bačka]].{{Citace monografie [48] => | příjmení = Stamenković [49] => | jméno = Srboljub [50] => | odkaz na autora = [51] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š) [52] => | vydavatel = Stručna knjiga [53] => | místo = Beograd [54] => | rok = 2000 [55] => | počet stran = [56] => | isbn = 86-82657-21-X [57] => | kapitola = Subotica [58] => | strany = 108 [59] => | jazyk = srbština [60] => }} Subotica je kulturním centrem [[Maďaři v Srbsku|maďarské]] a [[Chorvati v Srbsku|chorvatské]] národnostní menšiny a jedním z center etnické skupiny [[Bunjevci|Bunjevců]]. [61] => [62] => Zároveň je to správní centrum pro [[Severobačský okruh]] a nejsevernější město v Srbsku. [63] => [64] => == Poloha == [65] => Město se nachází na severním okraji Srbska v [[Panonská pánev|Panonské nížině]], 7 km jižně od [[Maďarsko-srbská hranice|maďarsko-srbské hranice]]{{Citace monografie [66] => | příjmení = [67] => | jméno = [68] => | odkaz na autora = [69] => | titul = Subotica – Turistički vodič [70] => | vydavatel = OO SSRNS [71] => | místo = Subotica [72] => | rok = 1964 [73] => | počet stran = [74] => | isbn = [75] => | kapitola = [76] => | strany = 11 [77] => | jazyk = srbochorvatština [78] => }}, při hlavním silničním a železničním tahu mezi městy [[Budapešť]] a [[Bělehrad]] (zhruba v jeho polovině). Ze severu jej obklopují lesy (a přírodní rezervace [[Subotička peščara]]), z jihu otevřená krajina, která je intenzivně zemědělsky využívána. 8 km{{Citace monografie [79] => | příjmení = Aleković [80] => | jméno = Ivana [81] => | odkaz na autora = [82] => | titul = Subotica [83] => | vydavatel = Turistička organizacija grada Subotice [84] => | místo = Subotica [85] => | rok = [86] => | počet stran = [87] => | isbn = 978-86-89781-08-3 [88] => | kapitola = [89] => | strany = 32 [90] => | jazyk = srbština [91] => }} východně od města se rozkládá [[Palićské jezero]]. Nadmořská výška města činí 109 m n. m. Rozloha města (včetně všech jeho městských částí a dalších přilehlých oblastí) činí 1008 km², z toho 123 km² tvoří urbánní zóna. [92] => [93] => Subotica se nachází 41 km jihozápadně od [[Segedín]]u, 165 km jižně od [[Budapešť|Budapešti]], 80 km jihovýchodně od [[Szekszárd]]u, 92 km severně od [[Novi Sad|Nového Sadu]] a 168 km severozápadně od [[Bělehrad]]u. [94] => [95] => == Klimatické poměry == [96] => Město (stejně jako celá jižní část Podunajské nížiny) má prvky kontinentálního klimatu, které představují: chladné zimy, teplá léta a proměnlivost srážek v různých ročních dobách. Průměrná roční teplota zde činí 11,4 °C, relativní vlhkost vzduchu 69 %, počet deštivých dní činí 105 a úrhn srážek 491,3 mm. [97] => [98] => == Dějiny == [99] => {{Viz též|Dějiny Subotice}} [100] => Subotica je poprvé v písemných pramenech zmiňována [[7. květen|7. května]] roku [[1391]], nicméně místo bylo osídleno jistě v dřívějších dobách. Středověký vývoj dějin města je nezbytné odvozovat ze skutečnosti, že Subotica jako se jihouherské město nacházela poblíž hranic s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], která podnikala na sever časté výboje a v mnoha případech i úspěšné. [101] => [102] => [[Soubor:IASu-1911 IAS.jpg|vlevo|náhled|Mapa města z roku 1911]] [103] => Válečný chaos vedl k častému stěhování obyvatelstva, díky čemuž se v Subotici kromě Maďarů objevili také Němci, Slováci, Židé, Bulhaři a Srbové. Vrchnost se často střídala, stejně jako jméno města. Od původního Zabadka z roku 1391 se vystřídalo více než 200 názvů, nicméně vzhledem k tradici používání [[latina|latiny]] v [[Uhersko|Uhersku]] jsou nejpoužívanějšími z jmen Szent-Maria, Maria-Theresiopolis, Maria Theresiastadt a samozřejmě maďarské Szabadka a do [[srbština|srbštiny]] přeložené současné jméno – Subotica. [104] => [105] => Jako město vybudované na významných obchodních trasách se stala Subotica místem mnohých historických událostí. Sedmihradský vévoda János Pongrác zde proto vybudoval v roce 1740 pevnost. Avšak ani ta nebyla ušetřena vlivu času a agresivitě lidí. Pozůstatky této pevnosti jsou dodnes dochovány; část tehdejší zdi je nyní součástí věže [[františkáni|františkánského]] kostela. [106] => [107] => Turci město obsadili roku 1542 a vládli až do roku 1686, kdy byla Subotica spolu s celým Uherskem obsazena vojsky Habsburské monarchie. V roce 1743 prohlásila [[Marie Terezie]] Subotici svobodným stoličným městem a roku [[1779]] rakouský císař vyhlásil, že je Subotica svobodným královským městem.{{Citace monografie [108] => | příjmení = Aleković [109] => | jméno = Ivana [110] => | odkaz na autora = [111] => | titul = Subotica [112] => | vydavatel = Turistička organizacija grada Subotice [113] => | místo = Subotica [114] => | rok = [115] => | počet stran = [116] => | isbn = 978-86-89781-08-3 [117] => | kapitola = [118] => | strany = 15 [119] => | jazyk = srbština [120] => }} Roku [[1845]] získalo město současný název (maď. Szabadka podle dne v týdnu soboty). V roce [[1853]] zde bylo vybudováno první divadlo, roku 1869 přijel do města první vlak. Součástí Uherska město zůstalo až do roku 1918, kdy se stalo součástí Království SHS a později Jugoslávie. [[Zánik Rakousko-Uherska|Konec Rakousko-Uherska]] v Subotici znamenal příchod francouzské armády dne 13. listopadu 1918. [121] => [122] => Konec 19. století znamenal pro město příchod nových vymožeností; otevíraly se školy, spojení se světem zajistila pošta a později i železnice a vznikal průmysl. V roce 1896 byl do města zaveden elektrický proud. [123] => [124] => Druhá světová válka změnila národnostní složení obyvatelstva, Subotici opustili hlavně [[Němci]] a [[Židé]]. [125] => [126] => Historické centrum města bylo v roce 1986 prohlášeno za památkově chráněné. [127] => [128] => V roce 1999 mělo město 100 386 obyvatel. [129] => [130] => == Ekonomika == [131] => [[Soubor:Zorka (Hemijska industrija) Subotica, unutrašnjost 02.jpg|vpravo|náhled|Interiér chemického závodu v Subotici]] [132] => [[Soubor:Sinagoga Subotica.JPG|vpravo|náhled|Secesní synagoga.]] [133] => Mezi hlavní zaměstnavatele na území města Subotica patří především státní, resp. veřejný sektor, dále potom oblasti školství a obchodu. Vyniká ještě i řada subjektů, zaměstnávajících v oblasti průmyslu. Město mělo historicky vyšší míru HDP na obyvatele, než byl celojugoslávský, resp. srbský průměr. V roce [[2001]] měla místní ekonomika výkon o 38 % vyšší, než v celé zemi. [134] => [135] => Ve 20. století byl v Subotici rozvíjen potravinářský průmysl, a to vzhledem k intenzivnímu využívání okolní velmi úrodné rovinaté krajiny. Během existence socialistické Jugoslávie byly v Subotici zřízeny četné potravinářské podniky, mezi které patřily např. ''Pionir'', ''Fidelinka'' a další. Společnost ''Simex'' vyráběla alkoholické nápoje. Společnost ''29. novembar'' (pojmenovaná podle [[Den republiky (Jugoslávie)|Dne republiky]] např. vyráběla konzervy, firma ''Zorka'' např. umělá [[hnojivo|hnojiva]]. Zastoupeno bylo v menší míře i strojírenství, např. výroba kol pro [[motocykl]]y nebo železničních vagonů (továrna ''Ferum'').{{Citace monografie [136] => | příjmení = [137] => | jméno = [138] => | odkaz na autora = [139] => | titul = Subotica – Turistički vodič [140] => | vydavatel = OO SSRNS [141] => | místo = Subotica [142] => | rok = 1964 [143] => | počet stran = [144] => | isbn = [145] => | kapitola = [146] => | strany = 50 [147] => | jazyk = srbochorvatština [148] => }} [149] => [150] => Řada z těchto podniků se adaptovala po složité transformaci jugoslávské, resp. [[Ekonomika Srbska|srbské ekonomiky]] na nové poměry. Jen v roce 2009 byly ze Subotice vyvezeny potravinářské výrobky v hodnotě 30 milionů dolarů. V současné době působí v Subotici i nadále společnost [[Azotara]], která produkuje [[hnojivo|hnojiva]] a [[Bratstvo]], která se zabývala výrobou/opravou železničních vagonů. Svojí továrnu má ve městě i společnost [[Siemens (firma)|Siemens]]. Na území města se nachází volná hospodářská zóna ({{vjazyce2|sr|Slobodna zona Subotica}}){{Citace elektronického periodika [151] => | titul = Slobodna zona Subotica se širi do Sente [152] => | periodikum = b92 [153] => | url = https://www.b92.net/lokal/subotica/ekonomija-slobodna-zona-subotica-se-siri-do-sente-2120675 [154] => | jazyk = sr [155] => | datum přístupu = 2022-06-01 [156] => }}, která má obrat ve výši stovek milionů [[euro|eur]] a kde je zaměstnáno na šest tisíc lidí.[https://www.b92.net/lokal/subotica/ekonomija-slobodna-zona-subotica-pravi-primer-kako-bi-svaka-lokalna-samouprava-trebalo-da-radi-1899695 Článek na portálu b92 Lokal {{sr}}] Podílí se na přílivu obyvatel do města. V roce [[2021]] bylo oznámeno, že v Subotici vznikne i závod na výrobu baterií do [[elektromobil]]ů.{{Citace elektronického periodika [157] => | titul = U Subotici će se graditi fabrika baterija za vozila, najavljen posao za 2.000 radnika [158] => | periodikum = Subotica [159] => | url = https://www.subotica.com/vesti/u-subotici-ce-se-graditi-fabrika-baterija-za-vozila-najavljen-posao-za-2-000-radnika-id42490.html [160] => | jazyk = sr [161] => | datum přístupu = 2022-06-01 [162] => }} [163] => [164] => V zemědělské produkci Subotice a okolí převažují především obilniny, které jsou využívány v [[potravinářství]] (68 % osevní plochy v roce 2010). Cca 88 % území města tvoří obdělávaná půda. Místní půda je velmi písčitá, složení písku zadržuje velmi silně vodu. Lokalita, která je mimo jiné i chráněnou přírodní památkou, se táhne až k obci [[Horgoš]] a z menší části se nachází i u Tavankutu. Dále jsou zastoupeny technické plodiny (okolo 12 %), krmné plodiny (okolo 6 %) a další. 3 571 ha plochy města Subotica pokrývají lesy. [165] => [166] => V roce [[2021]] činil průměrný čistý plat na území města Subotica 59 427 [[RSD]][https://www.b92.net/lokal/subotica/ekonomija-koliko-se-zaraduje-u-najsevernijem-gradu-srbije-1896592 Článek na portálu b92 Lokal {{sr}}] (cca 12 800 [[Koruna česká|Kč]]). V roce [[2007]] činila nezaměstnanost 18 000 práceschopných osob (okolo 40 %). Atraktivitu města co do příjmů ohrožuje fakt, že ekonomicky silnější Maďarsko se nachází velmi blízko. Město vábí sezonní pracovníky především v letní sezoně.{{Citace elektronického periodika [167] => | titul = Subotica grad niske nezaposlenosti, Subotičani ipak odlaze [168] => | periodikum = Slobodna Evropa [169] => | url = https://www.slobodnaevropa.org/a/subotica-grad-niske-nezaposlenosti-suboti%C4%8Dani-ipak-odlaze/30194884.html [170] => | jazyk = sr [171] => | datum přístupu = 2023-01-16 [172] => }} [173] => [174] => Hlavní turistickou destinací města je [[Palićské jezero]], které je oblíbené jak mezi místními, tak i v regionu. V jeho blízkosti se také nachází [[Zoologická zahrada Palić|zoologická zahrada]]. Další oblíbenou přírodní rezervací v okolí je Zvláštní přírodní rezervace [[Ludaš]]. Historické centrum města má řadu [[secese|secesních]] památek. V roce 2010 navštívilo město okolo padesáti tisíc turistů, zhruba třicet tisíc z nich bylo domácích návštěvníků. Roku [[2021]] zaznamenala Subotica 150 000 přenocování, 1/3 byli zahraniční návštěvníci.{{Citace elektronického periodika [175] => | titul = Među top-5 destinacija u Srbiji: Grad u koji se strani turisti stalno vraćaju [176] => | periodikum = b92 [177] => | url = https://www.b92.net/putovanja/putuj-srbijom.php?yyyy=2022&mm=03&dd=31&nav_id=2130557 [178] => | jazyk = sr [179] => | datum přístupu = 2022-03-31 [180] => }} V rámci své turistické strategie a komunikace k veřejnosti se snaží prezentovat především [[Secesní architektura|secesní]] památky, které vznikly v období, kdy bylo město součástí Uherska. [181] => [182] => Město je také oblíbeným cílem návštěvníků z nedalekého [[Maďarsko|Maďarska]], především díky nižším cenám zboží nebo [[bleší trh|bleším trhům]].[https://www.b92.net/lokal/subotica/ekonomija-suboticki-buvljak-kao-nekada-raste-broj-kupaca-iz-madarske-1870821 Článek na portálu b92 Lokal {{sr}}] [183] => [184] => V roce [[2023]] činil průměrný plat v Subotici 105 000 [[RSD]].{{Citace elektronického periodika [185] => | titul = Subotica ima najveće plate u svom okrugu [186] => | periodikum = b92 Lokal [187] => | url = https://www.b92.net/lokal/subotica/ekonomija-subotica-ima-najvece-plate-u-svom-okrugu-2372224 [188] => | jazyk = srbština [189] => | datum přístupu = 2023-08-03 [190] => }} [191] => [192] => == Obyvatelstvo == [193] => [194] => === Struktura obyvatelstva === [195] => V roce 2002 v Subotici a okolních obcích žilo dle srbského [[Sčítání lidu (Srbsko, 2002)|sčítání lidu]] celkem 148 401 obyvatel. Město je etnicky velmi různorodé a je jedním z hlavních kulturních center maďarské národnosti na území Srbska. Téměř jednu třetinu obyvatelstva Subotice tvoří Maďaři, zbytek Srbové a další národnosti. Počet obyvatel města rostl až do 80. let 20. století, od té doby se drží zhruba na stejné úrovni okolo sta tisíc. Vzhledem k velikosti města si Subotica udržovala i na počátku [[21. století]] pozitivní trend co se týče růstu počtu obyvatel{{Citace elektronického periodika [196] => | titul = Subotičani odlaze, sve više radnika iz drugih delova Srbije [197] => | periodikum = Danas [198] => | url = https://www.danas.rs/vesti/drustvo/dok-suboticani-odlaze-u-inostranstvo-zbog-boljeg-zivota-i-vecih-plata-subotica-privlaci-radnike-iz-drugih-delova-srbije/ [199] => | jazyk = sr [200] => | datum přístupu = 2021-12-23 [201] => }}, byť byl přírůstek relativně nízký. Do Subotice se sestěhovávají lidé z okolních vesnic i vzdálenějších sídel. Z města naopak odcházejí někteří místní do jižního Maďarska nebo do [[Budapešť|Budapešti]]. [202] => [203] => === Náboženství === [204] => [[Soubor:Srpska pravoslavna crkva Sv. Dimitrije - panoramio.jpg|vpravo|náhled|Kostel sv. Dimitrije v Subotici]] [205] => V Subotici sídlí [[Římskokatolická církev v Srbsku|římskokatolická]] [[diecéze]] regionu [[Bačka]]. Statisticky představuje Subotica obec s nejvyšším podílem katolických věřící na území [[Srbsko|Srbska]], 57 % místních se hlásí k Římskokatolické církvi. Nachází se zde osm katolických farních kostelů, františkánské duchovní centrum a sídlí zde také katolická střední škola, jediná svého druhu v Srbsku. Hlavním římskokatolickým kostelem je [[Bazilika Terezie z Ávily (Subotica)|bazilika]] [[Terezie od Ježíše|Terezie z Ávily]], která se nachází na [[Náměstí obětí fašismu (Subotica)|náměstí obětí fašismu]]. [206] => [207] => Co do počtu věřících je druhou zastoupenou [[Srbská pravoslavná církev]]. Hlásí se k ní dle dat ze sčítání lidu 27,79 % místních obyvatel. V Subotici stojí dva pravoslavné kostely. Administrativně jsou součástí [[Eparchie Bačka]]. Své svatostánky mají v Subotici i věřící, kteří se hlásí ke [[kalvinismus|kalvinismu]], resp. [[luteránství]]. [208] => [209] => [[Židé v Subotici|Židovská komunita]] byla v Subotici historicky relativně početná, třetí po [[Bělehrad]]u a [[Židé v Novém Sadu|Novém Sadu]]. Židů zde žilo okolo čtyř tisíc. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] přežilo holocaust okolo 1 000 subotických Židů, značný počet z nich odešel do státu [[Izrael]]. V roce 2011 se ve sčítání lidu přihlásilo k [[Judaismus|judaismu]] okolo 90 místních obyvatel. [210] => [211] => Zhruba šest stovek obyvatel města se hlásí rovněž k islámu, od roku 2008 stojí v Subotici i [[Mešita Muhadžir|mešita]]. Místní islámská obec se rozvíjí postupně od 90. let [[20. století]], jejími příslušníky jsou především obyvatelé bývalé Jugoslávie z oblastí, kde je rozšířeným náboženstvím islám ([[Bosna a Hercegovina]], [[Sandžak]], [[Kosovo]] apod.) [212] => [213] => === Jazyky === [214] => Srbský jazyk je nejrozšířenějším jazykem v každodenním životě. Maďarský jazyk je ve svých každodenních rozhovorech využíván téměř třetinou obyvatel. Oba jazyky jsou také široce používány v komerčních a oficiálních značkách {{cite news | url= https://www.academia.edu/34510261/| title=''The Use of Hungarian and Serbian in the City of Szabadka/Subotica: An Empirical Study''| access-date=2017-09-08|}} Městská samospráva používá oficiálně srbský, maďarský a chorvatský jazyk, od roku [[2021]] k nim oficiálně přibyl i [[Bunjevci|bunjevecký]] jazyk.{{Citace elektronického periodika [215] => | titul = Skupština usvojila predlog da bunjevački postane četvrti službeni jezik Grada Subotice [216] => | periodikum = Subotica [217] => | url = https://www.subotica.com/vesti/skupstina-usvojila-predlog-da-bunjevacki-postane-cetvrti-sluzbeni-jezik-grada-subotice-id40377.html [218] => | jazyk = sr [219] => | datum přístupu = 2022-06-01 [220] => }} [221] => [222] => == Místní části == [223] => [[Soubor:Subotica quarters.png|vpravo|náhled|Současné dělení města]] [224] => Město Subotica je rozděleno na místní části, které se dále dělí na městské a příměstské. Zahrnují části města s počtem obyvatel od 2 000 do 10 500 u městských, a 600 do 9 000 u příměstských. Městské části jsou v Subotici následující: [225] => [226] => * [[Aleksandrovo (Subotica)|Aleksandrovo]] [227] => * [[Bajnat]] [228] => * [[Centar (Subotica)|Centar]] [229] => * [[Dudova Šuma]] [230] => * [[Gat (Subotica)|Gat]] [231] => * [[Graničar]] [232] => * [[Ker (Subotica)|Ker]] [233] => * [[Kertvaroš]] [234] => * [[Makova Sedmica]] [235] => * [[Mali Bajmok]] [236] => * [[Mali Radanovac]] [237] => * [[Novi Grad (Subotica)|Novi Grad]] [238] => * [[Novo Naselje (Subotica)|Novo Naselje]] [239] => * [[Prozivka]] [240] => * [[Srpski Šor]] [241] => * [[Teslino Naselje]] [242] => * [[Veliki Radanovac]] [243] => * [[Zorka (Subotica)|Zorka]] [244] => * [[Železničko Naselje]] [245] => [246] => == Kultura == [247] => [[Soubor:Sokolski dom i Dečje pozorište - panoramio.jpg|vpravo|náhled|Sokolský dům a divadlo pro děti.]] [248] => [249] => === Kulturní instituce === [250] => [251] => Mezi místní kulturní instituce patří např. místní [[Národní divadlo (Subotica)|národní divadlo]], dále zde působí divadlo "Deže Kostolanji". Místní [[Městské muzeum Subotica|městské muzeum]]. Druhé sídlí v [[Secesní architektura|secesní budově]] z roku [[1906]], instituce byla založena roku [[1892]] a reorganizována v roce [[1948]]. [252] => [253] => Významnou kulturní institucí zde také je [[Městská knihovna Subotica|městská knihovna]] nebo historický archiv. Město Subotica provozuje rovněž i galerii současného umění a Galerii Vinka Perčiće. [254] => [255] => Působí zde rovněž i divadlo pro děti. Stojí zde také Galerie současného umění. [256] => [257] => === Kulturní akce === [258] => [259] => Mezi pravidelné kulturní akce, které se pořádají v Subotici, patří např. Mezinárodní veletrh podnikatelů, Evropský filmový festival u Palićského jezera{{Citace monografie [260] => | příjmení = Aleković [261] => | jméno = Ivana [262] => | odkaz na autora = [263] => | titul = Subotica [264] => | vydavatel = Turistička organizacija grada Subotice [265] => | místo = Subotica [266] => | rok = [267] => | počet stran = [268] => | isbn = 978-86-89781-08-3 [269] => | kapitola = [270] => | strany = 18 [271] => | jazyk = srbština [272] => }}, Mezinárodní festival dětského divadla, Letní divadelní večery, festival elektronické hudby [[Summer3P]] a další. U Palićského jezera se rovněž slaví pravidelně od roku [[1989]] i dny sklizně na místních vinohradech a v ovocných sadech ({{vjazyce2|sr|berbanski dani}}). Svoje kulturní akce mají i národnostní menšiny, například [[Chorvati v Srbsku|chorvatská]] a [[Maďaři v Srbsku|maďarská]].{{Citace elektronického periodika [273] => | titul = Opština Subotica: Bogat kulturološki program nacionalnih manjina u Subotici [274] => | periodikum = Vesti.rs [275] => | url = https://www.biznis.vesti.rs/aktuelno/opstina-subotica-bogat-kulturoloski-program-nacionalnih-manjina-u-subotici [276] => | jazyk = sr [277] => | datum přístupu = 2023-01-28 [278] => }} [279] => [280] => === Kulturní památky === [281] => [282] => [[Soubor:Wiki.Vojvodina VII Subotica 5198 02.jpg|vpravo|náhled|[[Vojnovićův palác (Subotica)|Vojnovićův palác]].]] [283] => Subotica má celou řadu [[Kulturní památka (Srbsko)|kulturních památek]]. V roce [[1918]] byla jedním z největších měst v rámci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Značná část budov vznikla ve stylu maďarské secese{{Citace elektronického periodika [284] => | titul = Grad secesije: Oko 100 zaboravljenih bisera Subotice [285] => | periodikum = Slobodna Evropa [286] => | url = https://www.slobodnaevropa.org/a/subotica---grad-secesije-sinteza-umetnosti-i-zanatstva-/30870163.html [287] => | jazyk = sr [288] => | datum přístupu = 2022-06-01 [289] => }}{{Citace elektronického periodika [290] => | titul = Istražite Suboticu – grad secesije i evropskog šarma [291] => | periodikum = National Geographic [292] => | url = https://nationalgeographic.rs/priroda/zemlja/a26471/subotica-grad-secesije.html [293] => | jazyk = sr [294] => | datum přístupu = 2022-06-01 [295] => }} v období přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]], kdy tehdejší Uhry prožívaly ohromný hospodářský i společenský vzestup. [296] => [297] => * [[Subotická radnice]], která vznikla na počátku 20. století, slouží i nadále svému účelu a představuje jeden z největších radničních domů na území současného [[Srbsko|Srbska]]. Má věž o výšce 45 m.{{Citace monografie [298] => | příjmení = Aleković [299] => | jméno = Ivana [300] => | odkaz na autora = [301] => | titul = Subotica [302] => | vydavatel = Turistička organizacija grada Subotice [303] => | místo = Subotica [304] => | rok = [305] => | počet stran = [306] => | isbn = 978-86-89781-08-3 [307] => | kapitola = [308] => | strany = 8 [309] => | jazyk = srbština [310] => }} [311] => * [[Raichelův palác]], secesní stavba, která vznikla dle návrhu architekta [[Ferenc Raichle|Ference Raichleho]]. Dokončena byla roku [[1904]]. Uvnitř sídlí Muzeum současného umění.{{Citace monografie [312] => | příjmení = Aleković [313] => | jméno = Ivana [314] => | odkaz na autora = [315] => | titul = Subotica [316] => | vydavatel = Turistička organizacija grada Subotice [317] => | místo = Subotica [318] => | rok = [319] => | počet stran = [320] => | isbn = 978-86-89781-08-3 [321] => | kapitola = [322] => | strany = 9 [323] => | jazyk = srbština [324] => }} [325] => * [[Národní divadlo (Subotica)|Národní divadlo]], s průčelím inspirovaným antickou architekturou na hlavním náměstí. V rámci divadla působila, resp. působí i [[maďarština|maďarská]] scéna.{{Citace monografie [326] => | příjmení = Dolničar [327] => | jméno = Ivan [328] => | odkaz na autora = [329] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [330] => | vydavatel = eksport pres [331] => | místo = Bělehrad [332] => | rok = 1981 [333] => | počet = [334] => | isbn = [335] => | kapitola = [336] => | strany = 194 [337] => | jazyk = srbochorvatština [338] => }} [339] => * [[Manojlovićův palác (Subotica)|Manojlovićův palác]] v centru města. [340] => * Budova [[Městská knihovna (Subotica)|městské knihovny]] v centru města, založené r. [[1892]].{{Citace monografie [341] => | příjmení = [342] => | jméno = [343] => | odkaz na autora = [344] => | titul = Subotica – Turistički vodič [345] => | vydavatel = OO SSRNS [346] => | místo = Subotica [347] => | rok = 1964 [348] => | počet stran = [349] => | isbn = [350] => | kapitola = [351] => | strany = 44 [352] => | jazyk = srbochorvatština [353] => }} [354] => * [[Palác obchodní banky (Subotica)|Palác obchodní banky]]. [355] => * [[Levićův palác (Subotica)|Levićův palác]] [356] => * [[Městské muzeum (Subotica)|Městské muzeum]], sídlící v budově paláce Mikše Demetera, který vznikl ve stylu maďarské secese. Dokončena byla roku [[1906]], architektem byli bratři Vágóvé. [357] => * Fontány na náměstí z keramiky [[Zsolnay]] (původem z dnes maďarské [[Pécs]]i). [358] => * [[Františkánský klášter (Subotica)|Františkánský klášter]] v centrální části města. [359] => [360] => Mezi náboženské stavby potom patří následující: [361] => [362] => * Pravoslavný [[Chrám Nanebevstoupení Páně (Subotica)|chrám Nanebevstoupení Páně]], vybudovaný v letech 1723–1726. Věž k němu byla dobudována roku [[1910]].{{Citace monografie [363] => | příjmení = Aleković [364] => | jméno = Ivana [365] => | odkaz na autora = [366] => | titul = Subotica [367] => | vydavatel = Turistička organizacija grada Subotice [368] => | místo = Subotica [369] => | rok = [370] => | počet stran = [371] => | isbn = 978-86-89781-08-3 [372] => | kapitola = [373] => | strany = 11 [374] => | jazyk = srbština [375] => }} [376] => * Františkánský kostel z poloviny 18. století [377] => * Bazilika sv. Terezy z Ávily z druhé poloviny 18. století. Od roku [[1974]] se jedná o [[basilica minor|basilicu minor]].{{Citace monografie [378] => | příjmení = Aleković [379] => | jméno = Ivana [380] => | odkaz na autora = [381] => | titul = Subotica [382] => | vydavatel = Turistička organizacija grada Subotice [383] => | místo = Subotica [384] => | rok = [385] => | počet stran = [386] => | isbn = 978-86-89781-08-3 [387] => | kapitola = [388] => | strany = 10 [389] => | jazyk = srbština [390] => }} [391] => * Pravoslavný kostel v Aleksandrovu z roku [[1818]] [392] => * chrám sv. Jiří z roku [[1897]] [393] => * [[Synagoga v Subotici]], rovněž zbudovaná v secesním stylu, stejnými architekty, kteří vyprojektovali místní radnici.{{Citace monografie [394] => | příjmení = [395] => | jméno = [396] => | odkaz na autora = [397] => | titul = Subotica – Turistički vodič [398] => | vydavatel = OO SSRNS [399] => | místo = Subotica [400] => | rok = 1964 [401] => | počet stran = [402] => | isbn = [403] => | kapitola = [404] => | strany = 30 [405] => | jazyk = srbochorvatština [406] => }} [407] => * [[Mešita Muhadžir]], otevřená v roce [[2008]] [408] => [409] =>
[410] => [411] => File:Svetozar Marković Gimnázium, Szabadka.jpg|Gymnázium [[Svetozar Marković|Svetozara Markoviće]] v Subotici [412] => File:Wiki.Vojvodina VII Subotica 5045 03.jpg|Leovićův palác [413] => File:Tehnička Škola - Subotica.jpg|Technická škola [414] => File:Wiki.Vojvodina VII Subotica 4779 01.jpg|[[Žlutý dům (Subotica)|Žlutý dům]] – sídlo pedagogické fakulty [415] => File:Wiki.Vojvodina VII Subotica 5088 01.jpg|Prokešův palác [416] => File:Суботица.jpg|[[Subotická radnice|Budova radnice]] [417] => File:Centar I, Subotica, Serbia - panoramio (3).jpg|Rajchlův palác [418] => [419] => [420] => == Doprava == [421] => [[Soubor:Subotica railway station.jpg|vpravo|náhled|[[Subotica (nádraží)|Místní nádraží]]]] [422] => [[Soubor:Subotica, Autobusové nádraží, průchod.jpg|vpravo|náhled|Průchod na místním autobusovém nádraží]] [423] => [424] => === Silniční === [425] => [426] => Východně od města je severo-jižním směrem vedena [[Dálnice A1 (Srbsko)|dálnice A1]] která směrem na sever přes [[Hraniční přechod Horgoš-Röszke]] vede do [[Budapešť|Budapešti]] a jižním směrem do [[Novi Sad|Nového Sadu]] a [[Bělehrad]]u. [427] => [428] => Další hlavní silnice ze Subotice směřují přes hraniční přechod [[Kelebia]] do města [[Kiskunhalas]] (v Maďarsku), směrem na západ do [[Sombor]]u, směrem na jih do [[Bačka Topola|Bačky Topoly]] a směrem na východ do [[Segedín]]u. Z jihozápadní strany vede silnice celostátního významu č. 11, která obchází Subotici jako její obchvat. [429] => [430] => [[Autobusové nádraží Subotica]] je umístěno jižně od železniční stanice při ulici [[Senćanski put]]. [431] => [432] => === Železniční === [433] => [434] => Subotica je také významný železniční uzel.{{Citace monografie [435] => | příjmení = [436] => | jméno = [437] => | odkaz na autora = [438] => | titul = Subotica – Turistički vodič [439] => | vydavatel = OO SSRNS [440] => | místo = Subotica [441] => | rok = 1964 [442] => | počet stran = [443] => | isbn = [444] => | kapitola = [445] => | strany = 47 [446] => | jazyk = srbochorvatština [447] => }} Má jedno [[Subotica (nádraží)|centrální nádraží]], jižně od něj stojí nádraží nákladové. Na západním okraji města se dále nachází stanice ''Subotica-předměstí'' ({{vjazyce2|sr|Subotica-pregrađe}}). Roli hlavního dopravního uzlu měla již jako jihouherské město. Ta mu do značné míry zůstala i v dobách existence [[Jugoslávie]], byť byly některé původní železniční tratě přerušené vzhledem k vzniku nových hranic po podpisu Trianonské smlouvy. [448] => [449] => Jako železniční uzel slouží město i dnes. Směřuje sem [[Železniční trať Budapešť–Kelebia|trať z Budapešti]] a vede odsud [[Železniční trať Bělehrad–Subotica|hlavní trať do Bělehradu]], uvedené severojižní spojení představuje hlavní napojení města z hlediska železniční dopravy. Do konce roku 2023 má být trať z Bělehradu modernizována.{{Citace elektronického periodika [450] => | titul = Vesić: Brza pruga Novi Sad – Subotica gotova do avgusta [451] => | periodikum = Mojnovisad [452] => | url = https://www.mojnovisad.com/vesti/vesic-brza-pruga-novi-sad-subotica-gotova-do-avgusta-id51616.html [453] => | jazyk = srbština [454] => | datum přístupu = 2023-08-03 [455] => }} [456] => [457] => Kromě toho ze Subotice vede i několik menších regionálních železničních tratí, a to [[Sombor]]u, [[Senta|Senty]] a [[Segedín]]u v Maďarsku. V minulosti směřovala ze Subotice rovněž i [[Železniční trať Subotica–Bácsalmás|trať na západ]] (také na území Maďarska), a to do [[Bácsalmás]]e, ale ta byla později zrušena. Do roku [[2020]] byla opět obnovena.{{Citace elektronického periodika [458] => | titul = Dogodine obnova pruge Subotica - Segedin [459] => | periodikum = RTV [460] => | url = https://rtv.rs/sr_lat/vojvodina/backa/dogodine-obnova-pruge-subotica-segedin_1011521.html [461] => | jazyk = srbština [462] => | datum přístupu = 2023-08-03 [463] => }} [464] => [465] => === Letecká === [466] => [467] => V blízkosti města se nachází [[Sportovní letiště Ivana Sariće]], které slouží pro potřeby místního aeroklubu. Letiště může sloužit i lehkým sportovním letounům z EU.{{Citace elektronického periodika [468] => | titul = Aerodrom Subotica otvoren za letove tokom leta [469] => | periodikum = b92 Lokal [470] => | url = https://www.b92.net/lokal/subotica/drustvo-aerodrom-subotica-otvoren-za-letove-tokom-leta-2356810 [471] => | jazyk = srbština [472] => | datum přístupu = 2023-08-03 [473] => }} [474] => [475] => === Lodní === [476] => [477] => Nejbližší přístav se nachází ve městě [[Kanjiža]] na řece [[Tisa|Tise]]. Místní kanály a vodní plochy slouží pouze k zavlažování a nikoliv k dopravě. [478] => [479] => === Městská === [480] => [481] => Od roku 1897 zajišťovaly veřejnou dopravu v Subotici tramvaje{{Citace monografie [482] => | příjmení = [483] => | jméno = [484] => | odkaz na autora = [485] => | titul = Subotica – Turistički vodič [486] => | vydavatel = OO SSRNS [487] => | místo = Subotica [488] => | rok = 1964 [489] => | počet stran = [490] => | isbn = [491] => | kapitola = [492] => | strany = 38 [493] => | jazyk = srbochorvatština [494] => }} a od roku 1927 i [[Autobusová doprava v Subotici|autobusy]]. Tramvajová doprava byla zrušena roku [[1974]], v současné době jsou v provozu pouze autobusy. Provozovatelem je společnost Subotica Trans a cestujícím slouží je přes deset městských linek.{{Citace elektronického periodika |titul=Seznam linek na stránkách sutrans.rs {{sr}} |url=https://sutrans.rs/Redvoznje.html |datum přístupu=2023-08-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20230803205443/https://sutrans.rs/Redvoznje.html |datum archivace=2023-08-03 }} [495] => [496] => == Infrastruktura == [497] => Centrální část města má kanalizační síť, která pokrývá zhruba polovinu všech domů. V případě příměstských sídel, které spadají pod město Subotica, je tento počet ještě nižší. Některé kanalizační stoky jsou velmi staré a budovány jsou z cihel. [498] => [499] => Zhruba čtvrtina všech domů je vytápěna centrálně z místní teplárny. [500] => [501] => V roce [[2019]] byla dokončena výstavba místní skládky, její zprovoznění však bylo nakonec odloženo a měla by sloužit pro místní [[odpadové hospodářství]] od roku [[2023]].{{Citace elektronického periodika [502] => | titul = Rad deponije se odlaže za dve godine [503] => | periodikum = b92 Lokal [504] => | url = https://www.b92.net/lokal/subotica/ekonomija-rad-deponije-se-odlaze-za-dve-godine-1900012 [505] => | jazyk = sr [506] => | datum přístupu = 2023-10-16 [507] => }} [508] => [509] => == Média == [510] => Vzhledem k pestrému národnostnímu složení pohraničního města vychází v Subotici řada deníků v [[srbština|srbském]], [[maďarština|maďarském]] i [[chorvatština|chorvatském]] jazyce. Mezi maďarské deníky patří např. [[Magyar Szó]], který vychází od roku 1944, dále potom [[Hrvatska riječ]] a [[Zvonik]] vycházejí chorvatsky a mezi regionální srbské noviny patří [[Subotičke novine]]. [511] => [512] => == Školství == [513] => Vyučování v [[latina|latině]] probíhalo v Subotici již v polovině [[19. století]]. Později zde vzniklo i [[gymnázium]]. Do roku [[1918]] probíhal rozvoj školství v rámci [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherského]] systému, který následně Jugoslávie částečně převzala a doplnila. [514] => [515] => V Subotici se nachází 15 základních, 10 středních a 7 vyšších škol nebo fakult. Na základních školách studuje v průměru okolo deseti tisíc žáků, na školách středních je to okolo šesti tisíc. Zhruba 20 % místních studentů nebo žáků studuje v [[maďarština|maďarském]] jazyce. [516] => [517] => Svojí univerzitu město Subotica nemá, působí zde ale Ekonomická fakulta Univerzity v Novém Sadu,[https://www.b92.net/lokal/subotica/drustvo-sta-sve-nudi-ekonomski-fakultet-u-subotici-1859754 Článek na portálu b92 Lokal {{sr}}], fakulta stavební{{Citace monografie [518] => | příjmení = Schuman [519] => | jméno = Michael [520] => | odkaz na autora = [521] => | titul = Serbia and Montenegro [522] => | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu [523] => | vydavatel = Facts on File [524] => | místo = New York [525] => | rok = 2004 [526] => | počet stran = [527] => | isbn = 0-8160-5054-6 [528] => | kapitola = [529] => | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/125 125] [530] => | jazyk = angličtina [531] => }},od roku [[1920]] i Právnická fakulta.{{chybí zdroj}} Rovněž je zde dislokována i fakulta stavební UNS. [532] => [533] => Město má vlastní [[Hudební škola Subotica|hudební školu]], jejíž tradice sahá až do roku 1868. Ekonomická fakulta zaznamenala v roce [[2020]] a [[2021]] díky pandemii koronaviru podstatný nárůst studentů. Ve městě stojí rovněž i budova Otevřené univerzity. [534] => [535] => == Sport == [536] => [537] => [[Soubor:Gradski stadion Subotica 2.jpg|vpravo|náhled|Městský sportovní stadion]] [538] => [[Soubor:Radnički 1923 - Spartak Subotica (3).jpg|vpravo|náhled|Utkání místního týmu Spartak Subotica.]] [539] => V Subotici se nachází [[Městský stadion (Subotica)|městský fotbalový stadion]] (a několik dalších menších fotbalových hřišť), plavecký bazén a sportovní hala. Na konci místní části [[Radijalac]] na jejím severním okraji se nachází také obklopená lesem i sportovní hala. V centru města ještě stojí bývalá [[Sokolský dům (Subotica)|sokolovna]] s kluzištěm. [540] => [541] => Místní fotbalové týmy jsou: [[FK Spartak Subotica]] a [[FK Bačka 1901]]. Právě v roce [[1901]] se zde odehrál v prostoru u [[Somborská brána (Subotica)|Somborské brány]] první fotbalový zápas na území bývalé [[SFRJ]]. [542] => [543] => Během období existence [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]] byl v Subotici rozvíjen také [[pozemní hokej]], který zde získal velkou tradici. [544] => [545] => Město se uchází o titul [[Evropské město sportu]] pro rok [[2024]].{{Citace elektronického periodika [546] => | titul = Subotica u konkurenciji gradova za titulu „Evropski grad sporta“ za 2024. godinu [547] => | periodikum = Danas [548] => | url = https://www.danas.rs/sport/subotica-u-konkurenciji-gradova-za-titulu-evropski-grad-sporta-za-2024-godinu/ [549] => | jazyk = sr [550] => | datum přístupu = 2023-09-19 [551] => }} [552] => [553] => == Bezpečnost == [554] => [555] => Město Subotica má vlastní obvodní věznici ({{vjazyce2|sr|Okružni zatvor}}). Patří k menším vězením v Srbsku a vzniklo již v době existence Rakousko-Uherska.{{Citace elektronického periodika [556] => | titul = Ни мањег затвора, ни тежих злочинаца [557] => | periodikum = Politika [558] => | url = https://www.politika.rs/scc/clanak/371337/Ni-manjeg-zatvora-ni-tezih-zlocinaca [559] => | jazyk = sr [560] => | datum přístupu = 2023-09-19 [561] => }} [562] => [563] => == Zdravotnictví == [564] => V Subotici se nachází všeobecná nemocnice ({{vjazyce2|sr|Opšta bolnica}}) a dále poliklinika ({{vjazyce2|sr|dom zdravlja}}). První uvedená leží na jižním okraji města. Nachází se tu také Veterinární závod. [565] => [566] => == Osobnosti == [567] => * [[Danilo Kiš]] (1935–1989), spisovatel [568] => * [[Dezső Kosztolányi]] (1885–1936), maďarský spisovatel [569] => * [[Péter Lékó]] (* 1979), maďarský šachista [570] => * [[Sylvester Levay]] (* 1945), skladatel [571] => * [[Branimir Aleksić]], fotbalista [572] => * [[Sava Babić]] (1934–2012), spisovatel [573] => * [[Károly Ács]] (1928–2007), básník [574] => * [[Ignjat Stanimirović]] (1812–1878), rektor [575] => * [[Aksentije Marodić]] (1838–1909), malíř [576] => * [[Ištvan Ivanji]] (1845–1917), zakladatel místní městské knihovny [577] => * [[Branimir Aleksić]] (* 1990), fotbalista [578] => * [[Gyula Cseszneky]] (* 1914), maďarský básník [579] => * [[Sreten Damjanović]] (* 1946), wrestler [580] => * [[Oliver Dulić]] (* 1975), politik [581] => * [[Vlatko Dulić]] (* 1943), herec [582] => * [[Zoran Kalinić]] (* 1958), stolní tenista [583] => * [[Juci Komlós]] (* 1919), maďarská herečka [584] => * [[Zoran Kuntić]] (* 1967), srbský fotbalista [585] => * [[Károly Arnau]], ([[1843]]–[[1910]]), maďarský herec [586] => [587] => == Partnerská města == [588] => {{Sloupce|3|2= [589] => * {{flagicon|Hungary}} [[Budapešť]], [[Maďarsko]] [590] => * {{flagicon|Slovensko}} [[Dunajská Streda]], [[Slovensko]] [591] => * {{flagicon|GER}} [[Mnichov]], [[Německo]] [592] => * {{flagicon|BEL}} [[Namur]], [[Belgie]] [593] => * {{flagicon|Česko}} [[Olomouc]], [[Česko]] [594] => [595] => * {{flagicon|Romania}} [[Odorheiu Secuiesc]], [[Rumunsko]] [596] => * {{flagicon|Croatia}} [[Osijek]], [[Chorvatsko]] [597] => * {{flagicon|Hungary}} [[Segedín|Szeged]], [[Maďarsko]] [598] => * {{flagicon|NED}} [[Tilburg]], [[Nizozemsko]] [599] => * {{flagicon|England}} [[Wolverhampton]], [[Spojené království|Velká Británie]] [600] => * {{flagicon|Hungary}} [[Zirc]], Maďarsko [601] => }} [602] => [603] => == Reference == [604] => {{Překlad|en|Subotica|978651224|hu|Szabadka|24941062|sr|Суботица|23356421}} [605] => [606] => [607] => == Externí odkazy == [608] => * {{Commonscat}} [609] => * [http://www.subotica.rs Oficiální stránky města] [610] => * Ferdinand, S. and F. Komlosi. 2017. [https://www.academia.edu/34510261/The_Use_of_Hungarian_and_Serbian_in_the_City_of_Szabadka_Subotica_An_Empirical_Study The Use of Hungarian and Serbian in the City of Szabadka/Subotica: An Empirical Study], Hungarian Cultural Studies, Volume 10. Accessed 08 September 2017. [611] => * Profil zajednice: Grad Subotica {{sr}} [http://www.subotica.rs/documents/pages/4965_7.pdf http://www.subotica.rs/documents/pages/4965_7.pdf] [612] => * Strategija lokalnog održivog razvoja grada Subotice 2013 – 2022 {{sr}} [http://www.subotica.rs/documents/slor/slor_sr.pdf] [613] => [614] => {{Opština Subotica}} [615] => [616] => {{Srbsko}} [617] => {{Autoritní data}} [618] => {{Portály|Srbsko|Geografie}} [619] => [620] => [[Kategorie:Subotica| ]] [621] => [[Kategorie:Města v Srbsku]] [622] => [[Kategorie:Severobačský okruh]] [] => )
good wiki

Subotica

Subotica je město na severu Srbska, je to druhé největší město v autonomní provincii Vojvodina (větší je jen Novi Sad, metropole oblasti). Nachází se v historickém regionu Bačka.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Budapešť','2021','Bělehrad','Segedín','Novi Sad','Srbsko','maďarština','Maďarsko','1974','19. století','latina','Severobačský okruh'

1974

2021

Wikipedia stránka pro rok 2021 je rozsáhlým shrnutím událostí, jež se udály během tohoto ročníku.

Bělehrad

Budapešť

Latina

Maďarsko

Maďarština

Segedín

Srbsko