Array ( [0] => 15521323 [id] => 15521323 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sukhávatí [uri] => Sukhávatí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Sukhávatí''' ([[Sanskrt|sa.]] सुखावती; {{Vjazyce|cs}}: ''Čistá země'' (dosl. ''Země blaženosti''); {{Vjazyce|bo}}: ''Devačen'' བདེ་བ་ཅན་; {{Vjazyce|zh}}: 極樂, ''jílè''; {{Vjazyce|vi}}: ''Cực lạc''; {{Vjazyce|ja}}: 浄土, ''jōdo'') je pojem používaný v [[Mahájána|mahájánovém]] a [[Vadžrajána|vadžrajánovém]] buddhismu a označující rajskou zemi nebo sféru, které vládne její zakladatel [[buddha]] [[Amitábha]]. Sukhávatí je hlavně praktikována ve [[Vadžrajána|vadžrajánovém]] buddhismu, a je také předmětem úcty zejména v mahájánové buddhistické škole [[Čistá země]], jejíž praktikující věří, že se zde mohou spontánně narodit, po nespočetný počet kalp tu žít v blaženosti a věnovat se tak v ideálním prostředí buddhistické praxi vedoucí k realizaci [[Bódhi|probuzení]]. Jelikož má být Sukhávatí umístěna na západě, je často nazývána jako '''Západní čistá země''' nebo '''Západní ráj'''. Podle vadžrajány patří do kategorie vysoké úrovně čistých zemí [[Nirmánakája|nirmánakáji]] nebo se jedná o most z nižší úrovně [[Sambóghakája|sambhógakáji]].{{Citace monografie [1] => | příjmení = kalu Rinpoče [2] => | jméno = [3] => | titul = Klenotová ozdoba ústních poučení [4] => | kapitola = 12. Čtyři příčiny narození v Dewačen [5] => | vydavatel = DAZER Měsíční paprsek [6] => | místo = Grabnik [7] => | jazyk = Polština [8] => | strany = 141 [9] => }} [10] => [11] => == Původ == [12] => Nauka o existenci čisté zemi Sukhávatí vychází z mahájánové sútry nazvané [[Sukhávatívjúha]], která se dochovala ve dvou verzích - kratší a delší. Obě sútry měl pronést údajně samotný [[Gautama Buddha|Buddha]]. V delší verzi Buddha rozmlouvá se svým žákem [[Ánanda|Ánandou]], i když v určité části rozpravy a na jejím konci se obrací na svého žáka Agitu. V kratší verzi je Buddhův proslov adresován [[Sáriputta|Šáriputrovi]]. [13] => {{Citace monografie [14] => | příjmení = P. Hall [15] => | jméno = Manly [16] => | titul = The Western Paradise of Amitabha [17] => | kapitola = Part II: Amitabha and His Blessed Land [18] => | vydavatel = The Philosophical Research Society [19] => | místo = Los Angeles [20] => | jazyk = angličtina [21] => | strany = 20 [22] => }} [23] => O Amitábhově čisté zemi vyprávěla i ztracená ''Amitájurbuddhánusmrti'' (Vzpomínka na buddhu Amitájuse), dochovaná jen v čínském překladu, a velmi populární ''Aparimitájuš'' (Nezměrně dlouhověký), či ''Aparimitájurdžňána'' (Poznání nezměrně dlouhověkého). [24] => {{Citace monografie [25] => | příjmení = Miltner [26] => | jméno = Vladimír [27] => | titul = Vznik a vývoj buddhismu [28] => | kapitola = Zlomky sanskrtského kánonu atd. [29] => | vydavatel = Vyšehrad [30] => | místo = Praha [31] => | rok = 2001 [32] => | vydání = 1 [33] => | isbn = 80-7021-410-4 [34] => | strany = 313 [35] => }} [36] => [37] => Dle [[mahájána|mahájány]] tyto nauky byly zpracovány a rozšířeny díky [[Ánanda|Ánandovi]], [[Maitréja|Maitréjovi]] a [[Mandžušrí]]mu. Dalšími učiteli nauk [[Dharma|Dharmy]] o čistých krajinách jsou [[Nágárdžuna]], [[Vasubandhu]], [[Ašvaghoša]] a [[bódhisattva]] [[Samantabhadra]]. Buddha předvídal, že lidé v budoucnu budou mít potíže uvěřit tomu, co je napsáno v sútře Sukhávatívjúha, a proto prohlásil: Až dharma zanikne, moc mé [[bódhičitta|bódhičitty]] pro všechny bytosti zapříčiní, že tato sútra bude známá nejméně dalších sto let. [38] => [39] => Budoucí buddha [[Maitréja]] ještě jako [[bódhisattva]] obdržel nauky [[dharma|dharmy]] od [[Gautama Buddha|Gautama buddhy]] a poté vstoupil do nebeské krajiny [[Tušita]], kde sám učí nauky [[dharma|dharmy]]. Podle tradice se říká: „900 let po smrti [[buddha|Buddhy]] sestoupil [[Maitréja]] z nebeské krajiny [[Tušita]] do [[Indie]], kde 4 měsíce učil [[Asanga|Asangu]]“. Pět traktátů předaných Asangovi jsou základem toho, co dnes známe jako [[mahájána]] a [[vadžrajána]]. V tomto čase učil [[Maitréja]] Asangu také nauku o čistých krajinách. Tím se vytvořil svazek mezi [[Maitréja|Maitréjou]] a Asangou a položil základ tradice jógačáry. [40] => [41] => Z [[Indie]] se doktrína čistých zemí rozšířila do [[Čína|Číny]], [[Korea|Koreje]], [[Vietnam]]u a [[Japonsko|Japonska]], kde je dodnes nejsilnější buddhistickou tradicí. Odhaduje se, že tato tradice má na světě kolem sto miliónů praktikujících. V japonské tradici čisté země Jodo Shu je [[Nágárdžuna]] popisován jako první indický patriarcha. [42] => [43] => == Popis == [44] => Ve výše zmíněných sútrách je podán popis Čisté země (''Sukhávatí''). V kratší verzi ''Sukhávatívjúhy'' je vládce této sféry či země nazýván ''Amitájus'', kdežto v delší verzi je používáno i jméno ''Amitábha''. [45] => [46] => [[Soubor:Buddha Amithaba.jpg|náhled|220px|vlevo|Buddha Amithába [[tibetský buddhismus]], tradiční [[Thangka.]]]] [47] => ''Sukhávatí'' je blažená země, která podle představy těchto textů leží daleko na západě. (Není tam žen a není spojení muže se ženou.{{Citace monografie [48] => | příjmení = Lesný [49] => | jméno = Vincenc [50] => | titul = Buddhismus [51] => | kapitola = Některé články mahájána [52] => | vydavatel = Votobia [53] => | místo = Olomouc [54] => | rok = 1996 [55] => | vydání = 2 [56] => | isbn = 80-7198-062-5 [57] => | strany = 271 [58] => }} Tento překlad je ale velmi nepřesný, napsáno je - není tam muž ani žena). Vzduch je zde prosycen rozmanitými sladkými vůněmi, kvetou zde nejrůznější květiny a zrají mnohé plody. Je okrášlena mnohými drahokamy, které se na zemi nevyskytují. Rostou zde zázračné stromy, celé nebo částečně zlaté, stříbrné nebo z drahého kamení. Na stromech zpívají nesmrtelní ptáci, kteří jsou emanací buddhy Amitábhy, o [[dharma|dharmě]]. Tekoucí vody mají 8. specifických vlastností, uvolňují příjemnou vůni, přičemž voda je hluboká, teplá či studená, jak si kdo přeje. K nasycení není třeba jíst hrubou potravu, ale jakékoli jídlo si kdo přeje, okamžitě se dostaví dle toho ukojení hladu, aniž by jídlo požil. Zemí se line líbezná hudba a každý slyší jen takové tóny, jaké si přeje. Tato čistá země je prostá zla, utrpení i stavu v němž se necítí ani radost ani utrpení. Jediným cílem bytostí v této zemi je duchovní rozvoj, tento rozvoj tyto bytosti dovede k manifestaci všehovědění. Ten, kdo má takovou moc, může pomáhat bytostem na zemi, nebo v jiných sférách [[Samsára|samsáry]]. Tisíce a milióny tvorů se zde rodí v lotosových květech na 9. lotosových úrovních, podle stupně své negativní [[Karma (buddhismus)|karmy]]. Ovšem ti, kteří si přáli narodit se v tomto světě, měli nějaké pochybnosti, musí čekat v uzavřených lotosových poupatech celých 500 let, než se kalich rozevře, přičemž po celou dobu nemohou vidět ani slyšet buddhu Amitábhu.{{Citace monografie [59] => | příjmení = Lesný [60] => | jméno = Vincenc [61] => | titul = Buddhismus [62] => | kapitola = Některé články mahájána [63] => | vydavatel = Votobia [64] => | místo = Olomouc [65] => | rok = 1996 [66] => | vydání = 2 [67] => | isbn = 80-7198-062-5 [68] => | strany = 272–273 [69] => }} K zrození v lotosovém květu v západní čisté zemi Sukhávatí postačí 4. podmínky, jedna z nich je samotné vzývání Amitábhova jména, především v hodině smrti.{{Citace monografie [70] => | titul = Lexikon východní moudrosti [71] => | překladatelé = Jan Filipský, Helena Heroldová, Josef Kolmaš, Vladimír Liščák, Stanislava Vavroušková [72] => | vydavatel = Votobia [73] => | místo = Olomouc [74] => | rok = 1996 [75] => | vydání = 1 [76] => | isbn = 80-7198-168-0 [77] => | strany = 12 [78] => }} [79] => Charakter podmínek se v rámci jednotlivých tradic liší, někdy jsou popisovány takto: [80] => [81] => * 1. Představování si západní čisté země spolu s buddhou Amitábhou. [82] => * 2. Očištění negativní karmy díky nahromadění zásluh a moudrosti. [83] => * 3. Rozvíjení čisté motivace [[bódhisattva|bódhisattvy]] a [[bódhičitta|bódhičitty]]. [84] => * 4. Modlitby o narození v západní čisté zemi Sukhávatí. [85] => [86] => == Odkazy == [87] => [88] => === Reference === [89] => [90] => [91] => === Externí odkazy === [92] => * {{Commonscat}} [93] => * {{en}}[https://web.archive.org/web/20080412035954/http://www.drba.org/dharma/amitabhasutra.asp The Buddha Speaks of Amitabha Sutra (Pure Land)] [94] => * {{en}}[https://web.archive.org/web/20080229212540/http://www.amtbweb.org/ Amitabha Pure Land Web] [95] => * {{en}}[https://web.archive.org/web/20090326200501/http://www.abrc.org.au/eBooks/In%20One%20Lifetime%20Pure%20Land%20Budhism.pdf In one Lifetime: Pure Land Buddhism] [96] => * {{en}}[http://www.shingon.org/deities/jusanbutsu/amida.html Shingon Buddhism: Amida Nyorai/Buddha of Infinite light and Life] [97] => * {{en}}[http://www.amidabuddha.org/ Site dedicated to Jodo Shu] [98] => * {{en}}[http://www.dharma-media.org/media/kagyu/drigung/chetsang/amitabha_dewechen.pdf H.H. Chetsang Rinpoche about Amitabha and Dewachen] {{Wayback|url=http://www.dharma-media.org/media/kagyu/drigung/chetsang/amitabha_dewechen.pdf |date=20110626234137 }} [99] => * {{en}}[http://www.berzinarchives.com/tantra/buddha_family_traits.html The Berzin Archives] - Buddha-Family Traits (Buddha-Families) and Aspects of Experience [100] => * {{en}}[https://web.archive.org/web/20041226235539/http://www.drukpa.org/amitabha/benefits.htm Benefits about Amitabha Practice by the Twelfth Gyalwang Drukpa] [101] => * {{en}}[http://www.pitaka.ch/vlpl.htm Pure Land Buddhism WWW Virtual Library] [102] => * {{en}}[http://www.crystalrivers.com/poetry/amida.html Amida - The Buddha of the Land of Bliss (Pure Land)] [103] => * {{en}}[http://www.yogichen.org Yogi C.M.Chen Pureland Buddhism] [104] => {{Autoritní data}} [105] => [106] => [[Kategorie:Buddhismus]] [] => )
good wiki

Sukhávatí

Sukhávatí (sa. सुखावती; : Čistá země (dosl.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Maitréja','bódhisattva','dharma','Indie','mahájána','Ánanda','bódhičitta','Vadžrajána','Tušita','Nágárdžuna','buddha','Gautama Buddha'