Array ( [0] => 14684788 [id] => 14684788 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Supratekutost [uri] => Supratekutost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:helium-II-creep.svg|náhled|vpravo|[[Helium|Hélium]] II se „vyplazí“ po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu – po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. [[Rollinova vrstva]] též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo.]] [1] => [[Soubor:Fázový_diagram.GIF|náhled|Fázový diagram helia]] [2] => '''Supratekutá látka''' nebo též '''supratekutina''' (z [[latina|lat.]] ''supra'' = nad) je kapalina s nulovou [[viskozita|viskozitou]]. Tato vlastnost se nazývá '''supratekutost'''. Donedávna byla pozorovaná jen u [[helium|helia]] při teplotách blízkých [[absolutní nula|absolutní nule]]. [3] => [4] => ==Objevení == [5] => Supratekutost objevil v roce [[1937]] ruský vědec [[Pjotr Leonidovič Kapica]] a nezávisle i [[John F. Allen]] spolu s [[A. D. Misener]]em v laboratoři v [[Cambridge]], a to pozorováním toho, že [[Helium-4|4He]] při teplotách nižších než 2,17 [[Kelvin|K]] (nazývané He II) protéká trubicemi o průměru 4–10 cm bez měřitelného odporu. Přitom již v prvním dni úspěšného zkapalnění [[helium|hélia]] ([[10. červenec|10. července]] [[1908]]) [[Heike Kamerlingh Onnes]] dokázal vytvořit teplotu nižší než 2 [[Kelvin|K]], v dalších experimentech dokonce teploty nižší než 1 [[Kelvin|K]]. V těchto teplotách je již 4He supratekuté. Na podivné chování kapalného helia pod teplotou 2,17 [[Kelvin|K]] ovšem upozornil až [[Willem Hendrik Keesom]], žák profesora [[Heike Kamerlingh Onnes|Onnese]], v březnu roku [[1926]] na základě studia [[měrná tepelná kapacita|měrné tepelné kapacity]]. Pro odlišení kapalné fáze nad a pod teplotou 2,17 [[Kelvin|K]] zavedl označení He I a He II. Teorii (semimikroskopickou) supratekutosti 4He vytvořil [[Lev Davidovič Landau]] v roce [[1941]]. Mikroskopická teorie v roce [[1998]] nebyla uspokojivě vybudována.{{Citace monografie [6] => | příjmení = Šafrata … [et al.] [7] => | jméno = R.S. [8] => | titul = Fyzika nízkých teplot [9] => | vydavatel = Matfyzpress [10] => | místo = Praha [11] => | rok = 1998 [12] => | isbn = 80-85863-19-7 [13] => | vydání = 1 [14] => | strany = 89–90 [15] => | počet stran = 218 [16] => | kapitola = Supratekutost [17] => | jazyk = čeština [18] => | url = http://www.mff.cuni.cz/fakulta/mfp/download/books/safrata_a_kol._-_fyzika_nizkych_teplot.pdf [19] => |poznámka =ve formátu PDF, velikost 25,5 MB [20] => }} [21] => [22] => [23] => ==Supratekutost hélia == [24] => Atom {{su|p=4|b=2}}He obsahuje 2 [[proton]]y, 2 [[neutron]]y a 2 [[elektron]]y, má tedy sudý počet částic. Všechny zmíněné částice jsou [[fermion]]y, dohromady tvoří ale celek, který nemůže mít poloviční [[spin]]. Atom jako celek se tedy chová jako [[boson]]. Pro bosony ale neplatí [[Pauliho vylučovací princip]], a proto k jevu supratekutosti dochází díky vzniku [[Boseho-Einsteinův kondenzát|Bose-Einsteinova kondenzátu]]. [25] => [26] => Supratekutosti lze dosáhnout také u izotopu [[helium-3|3He]], jehož atomy se chovají jako [[fermion]]y, k vzniku supratekutého stavu tedy dochází díky tvorbě [[Cooperův pár|Cooperových párů]], tj. párování dvojic atomů s opačnými [[spin]]y. 3He se stává supratekutým při teplotách pod přibližně 0,0025 K. [27] => [28] => == Odkazy == [29] => === Související články === [30] => * [[Kapalné helium]] [31] => * [[Supravodivost]] [32] => [33] => {{Portály|Fyzika}} [34] => [35] => === Reference === [36] => [37] => [38] => === Literatura === [39] => * Miloš Rotter: Sto let kapalného helia (Pokroky matematiky, fyziky & astronomie, 4/2008) [40] => * {{Citace monografie [41] => | příjmení = Skrbek [42] => | jméno = Ladislav a kol [43] => | titul = Fyzika nízkých teplot [44] => | vydavatel = Matfyzpress [45] => | místo = Praha [46] => | rok = 2011 [47] => | isbn = 978-80-7378-168-2 [48] => | vydání = 1 [49] => | strany = [50] => | počet stran = [51] => }} [52] => [53] => === Externí odkazy === [54] => * {{Commonscat}} [55] => * [http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/429-supratekutost Encyklopedie fyziky – Supratekutost] [56] => * [http://www.superfluid.cz/ www.superfluid.cz] {{Wayback|url=http://www.superfluid.cz/ |date=20141019141643 }} [57] => {{Autoritní data}} [58] => [59] => [[Kategorie:Fyzika kondenzovaného stavu]] [60] => [[Kategorie:Kvantová mechanika]] [61] => [[Kategorie:Helium]] [] => )
good wiki

Supratekutost

Hélium II se „vyplazí“ po povrchu nádoby, aby našlo svoji vlastní hladinu - po krátké chvíli se hladiny v obou nádobách vyrovnají. Rollinova vrstva též pokryje vnitřek větší nádoby; kdyby nebyla zavřená, hélium II by se vyplazilo ven a uniklo.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kelvin','Heike Kamerlingh Onnes','fermion','helium','spin','1908','10. červenec','1998','Cambridge','proton','Helium-4','Lev Davidovič Landau'

1908

1998

Cambridge

Fermion

Fermion je jednou ze dvou hlavních kategorií částic v kvantové fyzice.

Helium

Helium-4

Kelvin

Proton

Spin

Spin je český film z roku 2004, který režíroval Jiří Menzel.