Array ( [0] => 15520211 [id] => 15520211 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Svitavy [uri] => Svitavy [3] => Czech city of Svitavy.jpg [img] => Czech city of Svitavy.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Svitavy jsou malebné město nacházející se na severní Moravě v Česku, obklopené krásnou přírodou a bohatou historií. S populací okolo 17 000 obyvatel představují Svitavy příjemné místo k životu i k návštěvě. Historie města sahá do hlubokého středověku, kdy bylo založeno jako tržní místo. Díky své strategické poloze se Svitavy staly důležitým centrem obchodu a kultury. Město si zachovalo mnoho historických památek, které dokládají jeho bohatou minulost, včetně kostela svatého Jakuba a renesančních staveb, které přispívají k jeho jedinečné atmosféře. Svitavy jsou také proslulé svými tradicemi a kulturním životem. Město hostí řadu akcí, jako jsou festivaly, trhy a výstavy, které přitahují jak místní obyvatele, tak návštěvníky z širokého okolí. Mezi tyto akce patří například Svitavské slavnosti, které posilují komunitní soudržnost a oslavují místní kulturu. Okolní příroda nabízí široké možnosti pro outdoorové aktivity, jako jsou turistika a cykloturistika. V blízkosti se nachází krásné přírodní rezervace a chráněné oblasti, které lákají milovníky přírody k objevování místních krás. Město je ideálním výchozím bodem pro výlety do nádherných regionů Moravy. Svitavy se vyznačují také přátelským přístupem místních obyvatel, kteří rádi přivítají nové návštěvníky a sdílí s nimi svou lásku k městu. Díky aktivnímu zapojení občanů do různých projektů a spolkového života vzniká příjemná a inspirativní atmosféra, která činí Svitavy skvělým místem pro život. Celkově Svitavy nabízejí příjemné spojení historie, kultury a přírody, což z nich činí atraktivní destinaci pro všechny, kteří chtějí objevovat krásy naší země. [oai_cs_optimisticky] => Svitavy jsou malebné město nacházející se na severní Moravě v Česku, obklopené krásnou přírodou a bohatou historií. S populací okolo 17 000 obyvatel představují Svitavy příjemné místo k životu i k návštěvě. Historie města sahá do hlubokého středověku, kdy bylo založeno jako tržní místo. Díky své strategické poloze se Svitavy staly důležitým centrem obchodu a kultury. Město si zachovalo mnoho historických památek, které dokládají jeho bohatou minulost, včetně kostela svatého Jakuba a renesančních staveb, které přispívají k jeho jedinečné atmosféře. Svitavy jsou také proslulé svými tradicemi a kulturním životem. Město hostí řadu akcí, jako jsou festivaly, trhy a výstavy, které přitahují jak místní obyvatele, tak návštěvníky z širokého okolí. Mezi tyto akce patří například Svitavské slavnosti, které posilují komunitní soudržnost a oslavují místní kulturu. Okolní příroda nabízí široké možnosti pro outdoorové aktivity, jako jsou turistika a cykloturistika. V blízkosti se nachází krásné přírodní rezervace a chráněné oblasti, které lákají milovníky přírody k objevování místních krás. Město je ideálním výchozím bodem pro výlety do nádherných regionů Moravy. Svitavy se vyznačují také přátelským přístupem místních obyvatel, kteří rádi přivítají nové návštěvníky a sdílí s nimi svou lásku k městu. Díky aktivnímu zapojení občanů do různých projektů a spolkového života vzniká příjemná a inspirativní atmosféra, která činí Svitavy skvělým místem pro život. Celkově Svitavy nabízejí příjemné spojení historie, kultury a přírody, což z nich činí atraktivní destinaci pro všechny, kteří chtějí objevovat krásy naší země. ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Svitavy [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]] [4] => | NUTS3 = CZ053 [5] => | okres = Svitavy [6] => | obec s rozšířenou působností = Svitavy [7] => | pověřená obec = Svitavy [8] => | země = [[Morava]] [9] => | počet katastrálních území = 4 [10] => | PSČ = 568 02 [11] => | počet ZSJ = 20 [12] => | počet částí obce = 4 [13] => | adresa = T. G. Masaryka 35, 568 02 Svitavy [14] => | starosta = Mgr. Bc. {{nowrap|[[David Šimek]], MBA ([[Nestraníci (politické hnutí)|Nestran.]])}} [15] => | starosta aktuální k = 2023 [16] => | web = http://www.svitavy.cz [17] => | úřední web = https://www.svitavy.cz/obcan-a-urad/cinnost-uradu/uredni-deska [18] => | e-mail = radnice@svitavy.cz [19] => }} [20] => '''Svitavy''' ({{Vjazyce2|de|''Zwittau''}})http://www.zwittau.de/orte/zwittau-stadt/zwittau-stadt.htm Stadt Zwittau jsou [[město]] ležící v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]] v [[Okres Svitavy|okrese Svitavy]], 59 km severozápadně od [[Olomouc]]e. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Jsou součástí [[Mikroregion Svitavsko|Mikroregionu Svitavsko]]. Svitavy se nacházejí v jihovýchodním výběžku [[Česká tabule|České tabule]], známém jako [[Svitavská pahorkatina]], který však už zasahuje do povodí [[Morava (řeka)|Moravy]]. Městem protéká řeka [[Svitava]], která pramení v lese nedaleko města. Téměř celé území města leží na severozápadní [[Morava|Moravě]], velice malá nezastavěná severovýchodní část území však dříve náležela ke k.ú. [[Opatovec]], tudíž leží v [[Čechy|Čechách]]. [21] => [22] => == Historie == [23] => Původní osadu s kostelem založili premonstrátští mniši z [[Litomyšl]]e a nazvali ji podle zde protékající řeky [[Svitava|Svitavy]], o něco později sem začali přicházet [[Němci|němečtí]] osadníci povolaní [[olomouc]]kým biskupem, kteří založili novou ves s kostelem sv. Jiljí, původní Svitava postupně s novou vsí splynula. Oblast v okolí Svitav se tak stala předmětem sporu mezi [[olomouc]]kým biskupstvím a [[litomyšl]]ským klášterním panstvím, roku 1256 byl spor urovnán ve prospěch olomouckého biskupství. [24] => [25] => * [[6. listopad]] [[1256]] – Nejstarší písemná zmínka o Svitavách v listině sporu mezi olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu a litomyšlským premonstrátským klášterem. [26] => * [[1513]] – Olomoucký biskup Stanislav Thurzo osvobodil město a okolní obce od [[Odúmrť|odúmrti]]. [27] => * [[1515]] – Založení městských knih, do kterých byly zapisovány majetkoprávní ujednání.Bartoš Josef a kol. , Svitavy, dějiny a současnost města. Hradec Králové, 1987 [28] => * [[1539]] – První písemná zmínka o škole ve Svitavách.Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli.Hradec Králové, 1972,str.314 [29] => * [[6. říjen]] [[1606]] – Olomoucký biskup František z Ditrichštejna udělil městu právo pečetit červeným voskem a povolil koňské trhy. Dále biskupskou listinou potvrdil městu privilegia svých předchůdců z roku 1513, 1527, 1538, 1540, 1547, 1564,1580, 1581 a 1587 a krále Matyáše z roku 1486.Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli.Hradec Králové, 1972 [30] => * [[31. červenec]] [[1645]] – Švédský vojevůdce Torstenson vydal pro města Svitavy, Březová nad Svitavou a okolní obce ochranný list. [31] => * [[1679]]–[[1689]]Pomezí Čech a Moravy, svazek 4. Kovařík Petr, Emporové kostely s podélnou dispozicí a jejich příklady na okrese Svitavy, str. 23 až 53 – Raně barokní přestavba věže kostela sv. Jiljí do dnešní podoby. [32] => * z 4. na 5. července [[1758]] – Ve Svitavách přenocoval pruský král Bedřich II. [33] => * [[1771]] až [[1772]] – Ve Svitavách a Litomyšli v důsledku [[Hladomor v českých zemích 1770–1772|velkého hladomoru v českých zemích]], který vznikl neúrodou vlivem nepříznivého počasí, pohřbívali kněží průměrně 10 – 15 lidí denně.Němeček Jiří, Dějiny obce Dětřichov, Hradec Králové, 1996 [34] => * [[4. září]] [[1781]] – Město postihl obrovský požár, kterému padlo za oběť 249 novějších domů a 35 stodol.Fikejz Radoslav, Velešík Vladimír, Kronika města Svitavy, Svitavy 2006 [35] => * do roku [[1804]] – Kostel sv. Jiljí farním kostelem. [36] => * [[1848]]–[[1849]] – Svitavy vydaly u třech vydavatelů Ludvíka Tempese, Karla Ulihraa K. A.Blodera nouzové peněžní poukázky v pěti hodnotách od 3 kr. do 10 kr.Zprávy z muzeí od Trstenické stezky, č. 4 roč. 1968 [37] => * [[1873]] – Otevřena jednoroční textilní škola pro obor tkalcovství s německým vyučovacím jazykem.Roku 1945 zanikla. [38] => * [[1895]] – Zřízena Vyšší reálná škola s německým vyučovacím jazykem. [39] => * [[1914]]–[[1919]] – Městská rada v reakci na nedostatek drobných peněz v důsledku hrozící krize vydala celkem třikrát nouzové poukázky v letech 1914 až 1919. První vydání s platností od 10.8.1914 do 16.9.1914 v hodnotách 1/2 K, 1 K, 2 K, 5 K, 10 K s označením města Zwittau a datem vydání. Druhé vydání proběhlo v důsledku rozpadu Rakouska-Uherska 31. 3. 1919 s platností do 30. 11. 1919 v nominálních hodnotách 50 hal., 1 Kč a 2 Kč o celkové výši 35 000 Kč a třetí vydání nouzových poukázek, proběhlo s platností do 30. listopadu 1919 s jejich prodloužením do 31. 3. 1920 v hodnotách 10 hal., 20 hal. a 50 hal. [40] => * [[1922]] – Založena Soukromá dvouletá obchodní škola Ústřední Matice školské. [41] => * [[9. červenec]] [[1929]] – město oficiálně navštívil prezident republiky [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.G. Masaryk]], diskutoval rovněž s německy mluvícím obyvatelstvem města [42] => * v roce [[1955]] byly při stavbě domu na náměstí nalezeny tři dřevěné soudky stříbrných mincí o celkové hmotnosti přes 23 kg a celkovém počtu 4347 mincí, převážně z doby vlády Marie Terezie, Josefa II. a Františka I. Poklad byl pravděpodobně ukryt v roce 1830. V současné době je uložen v Moravském muzeu v Brně, kde ho lze spatřit ve stálé expozici v Biskupském dvoře.Petrtyl Josef, Nálezy mincí v oblasti Trstenické stezky na Litomyšlsku a jejich historická dokumentárnost. Litomyšl 1966 [43] => * [[1. leden|1. ledna]] [[1960]] – usnesením [[okresní národní výbor|okresního národního výboru]] ve Svitavách ze dne [[18. prosinec|18. prosince]] [[1959]] byly ke Svitavám připojeny dosud samostatné obce [[Lačnov (Svitavy)|Moravský Lačnov]] a [[Lány (Svitavy)|Čtyřicet Lánů]]Úřední list republiky Československé, ročník 1960, částka 13, str 98, vydáno v [[Praha|Praze]] dne [[30. březen|30. března]] [[1960]] [44] => * [[28. říjen|28. října]] [[1990]] – založena Nadace Josefa Plívy, za účelem podpory vzdělávání a kultury,rozvoje a prohlubování mezinárodních styků mladé generace.informační leták Nadace Josefa Plívy [45] => [46] => Svitavy byly do roku 1945 součástí německého [[jazykový ostrov|jazykového ostrova]] [[Hřebečsko]]. Při sčítání v roce 1910 se 9 471 obyvatel města hlásilo k německé národnosti a 123 obyvatel k české.http://zwittau.de/verweise/schoenhengstgau/4.m-volkszaehlung.htm Po odsunu bylo město osídleno českým obyvatelstvem. [47] => [48] => == Vývoj názvu města == [49] => * 1569 – Suitta ([[Fabriciova mapa|Fabriciova mapa Moravy]] z roku 1569, vydání z roku 1625){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1569half.jpg |datum přístupu=2010-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140805134526/http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1569half.jpg |datum archivace=2014-08-05 |nedostupné=ano }} [50] => * 1627 – Zwitta, Zwitawy (Komenského mapa Moravy z roku 1680 podle rytiny z roku 1627){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1627half.jpg |datum přístupu=2010-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140805125012/http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1627half.jpg |datum archivace=2014-08-05 |nedostupné=ano }} [51] => * 1705 – Zwittau (Wigand Christian, Neu-vermehrte und auf eine dem Gedächtnis dienliche Methode … eingerichtete Teutsche Staats-Geographie: worinnen alle in Europa befindliche Königreiche, Republiquen und Länder … abgehandelt … werden, Volume 1) [52] => * 1712 – Swytawy ([[Johann Georg Vogt|Vogtova]] mapa Čech z roku 1712){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1712half.jpg |datum přístupu=2010-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140805123109/http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1712half.jpg |datum archivace=2014-08-05 |nedostupné=ano }} [53] => * 1720 – Zwittau, Switawa, Vierzighuben, Bredmiesta (Müllerova mapa Čech z roku 1720)http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=mul&map_region=mo&map_list=m006 [54] => * 1742 – Zwittau, Vierzighuben (Mapa Moravy Cóvense a Mortiera z roku 1742){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1742half.jpg |datum přístupu=2010-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140805143652/http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/m1742half.jpg |datum archivace=2014-08-05 |nedostupné=ano }} [55] => : Zwittau (Nederlansch gedenkboek: of, Europische mercurius,A. van Damme, 1742) [56] => * 1764–1768 – Zwittau, (I. vojenské mapování – josefské)http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=1vm [57] => * 1802 – Zwittau, VierzigHuben (Karte des Markgrafthum Mähren){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://mapy.vkol.cz/mapy/v51796a.htm |datum přístupu=2010-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100812105622/http://mapy.vkol.cz/mapy/v51796a.htm |datum archivace=2010-08-12 }} [58] => * 1804 – Zwittau, VierzigHuben (Karte des Markgrafthum Mähren){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://mapy.vkol.cz/mapy/v51796.htm |datum přístupu=2010-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100812104341/http://mapy.vkol.cz/mapy/v51796.htm |datum archivace=2010-08-12 }} [59] => * 1836–1852 – Zwittau, VorstZwittau,Vierzieghuben (II. vojenské mapování – Františkovo)http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=2vm [60] => * 1855 – Zwittau (Ethnographische Karte der oesterreichischen Monarchie){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://mapy.vkol.cz/ |datum přístupu=2010-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100727121721/http://mapy.vkol.cz/ |datum archivace=2010-07-27 }} [61] => * 1857 – Zwittau,Vierzighuben (Speciální mapa Markrabství moravského 1:144 000)http://www.vilemwalter.cz/mapy/ [62] => * 1861 – Zwittau (General-Karte der Markgrafschaft Mähren und des Herzogthum's Schlesien){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://mapy.vkol.cz/mapy/v20114.htm |datum přístupu=2010-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100812175304/http://mapy.vkol.cz/mapy/v20114.htm |datum archivace=2010-08-12 }} [63] => * 1876–1878 – Svitavy, Zwittau, Čtyřicet Lánů (III. vojenské mapování – Františko-josefské)http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=3vm&map_region=75&map_list=4057 [64] => * 1880–1888? – Svitavy (Visecí mapa Markrabství moravského a Vévodství slezského){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://mapy.vkol.cz/mapy/iii86014.htm |datum přístupu=2010-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100812104333/http://mapy.vkol.cz/mapy/iii86014.htm |datum archivace=2010-08-12 }} [65] => * 1881 – Svitavy, Čtyrycet lánů (Šemberova mapa Moravy 1:288 000) [66] => * 1883 – Svitava (Erbenova mapa Čech z roku 1883){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1883half.jpg |datum přístupu=2010-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130409142225/http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1883half.jpg |datum archivace=2013-04-09 |nedostupné=ano }} [67] => * 1935 – Svitavy (Mapa Republiky československé z roku 1935){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1935half.jpg |datum přístupu=2010-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130401215135/http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1935half.jpg |datum archivace=2013-04-01 |nedostupné=ano }} [68] => * 1941 – Zwittau (Mapa Protektorátu Čechy a Morava z roku 1941){{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1941half.jpg |datum přístupu=2010-08-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140805131633/http://www.oahshb.cz/staremapy/full_big/1941half.jpg |datum archivace=2014-08-05 |nedostupné=ano }} [69] => [70] => == Svitavský klášter == [71] => Svitavské převorství vzniklo zřejmě v období povýšení [[Diecéze litomyšlská|litomyšlského biskupství]]. K roku 1364 známe jméno prvního doloženého převora svitavského kláštera. Od roku 1417 se svitavští převorové stali administrátory litomyšlského biskupství. Písemností o svitavském klášteru je velmi málo. Kolem roku 1556 odevzdali Svitavské převorství olomouckému biskupovi a svitavští premonstráti odešli do Hradištského kláštera u Olomouce.{{Citace monografie [72] => | příjmení = [73] => | jméno = Dominik Karel Čermák [74] => | příjmení2 = [75] => | jméno2 = [76] => | titul = Premonstráti v Čechách a na Moravě [77] => | vydání = [78] => | vydavatel = Nákladem kanonie Strahovské [79] => | místo = [80] => | rok vydání = 1877 [81] => | počet stran = [82] => | strany = [83] => | isbn = [84] => }} [85] =>
[86] => {| class="wikitable" [87] => |+Seznam doložených [[převor]]ů: [88] => !rok [89] => !jméno převora [90] => |- [91] => |1364 [92] => |Mikuláš [93] => |- [94] => |1453 [95] => 1457 [96] => |Benedikt [97] => |- [98] => |1463 [99] => |Jan de Ruina [100] => |- [101] => |1497 [102] => 1503 [103] => |Mikuláš [104] => |- [105] => |1509 [106] => |Arnošt (?) [107] => |- [108] => |1519 [109] => 1525 [110] => |Lukáš [111] => |- [112] => |1554 [113] => |Wolfgang [114] => |} [115] => [116] => == Části města == [117] => Svitavy se člení na čtyři [[Část obce|místní části]] nacházejících se na čtyřech jim odpovídajících [[Katastrální území|katastrálních územích]]:{{Citace elektronické monografie [118] => | titul = Obec Svitavy: podrobné informace [119] => | url = http://www.uir.cz/obec/577731/Svitavy [120] => | datum přístupu = 2017-01-25 [121] => | vydavatel = Územně identifikační registr ČR [122] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170202024955/http://www.uir.cz/obec/577731/Svitavy [123] => | datum archivace = 2017-02-02 [124] => | nedostupné = ano [125] => }} [126] => * k. ú. ''Svitavy-město'' – část [[Město (Svitavy)|Město]] [127] => * k. ú. ''Svitavy-předměstí'' – část [[Předměstí (Svitavy)|Předměstí]] [128] => * k. ú. ''Moravský Lačnov'' – část [[Lačnov (Svitavy)|Lačnov]] [129] => * k. ú. ''Čtyřicet Lánů'' – část [[Lány (Svitavy)|Lány]] [130] => [131] => Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce [[Hradec nad Svitavou]], [[Javorník (okres Svitavy)|Javorník]] a [[Opatovec]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 173, 204 a 374. [132] => [133] => == Obyvatelstvo == [134] => [135] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 577731 Svitavy, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Svitavy roku 2011 [136] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 577731 Svitavy, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Svitavy roku 2011 [137] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 577731 Svitavy, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Svitavy roku 2011 [138] => [139] => [140] => == Doprava == [141] => Svitavy leží na [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční trati Brno – Česká Třebová]], která je součástí [[První železniční koridor|I. tranzitního koridoru]]. Ve [[Svitavy (nádraží)|zdejší stanici]] zastavují rychlíky mezi [[Praha|Prahou]] a [[Brno|Brnem]], ne však vlaky kategorie [[EuroCity]]. Odbočuje zde také [[Železniční trať Svitavy – Žďárec u Skutče|lokální trať do Poličky a Žďárce u Skutče]]. [142] => [143] => Svitavy jsou silničním uzlem celostátního významu, kříží se zde dálkové silnice propojující východní [[Čechy]], [[Českomoravská vrchovina|Vysočinu]], střední a jižní Moravu a [[Kladské hrabství|Kladsko]]. Z [[evropská silnice E442|evropské silnice E442]] vedené po [[Silnice I/35|silnici I/35]] se zde odpojuje [[evropská silnice E461]] ([[silnice I/43]]). Dále odsud vycházejí [[silnice I/14]] (severně od Svitav) a [[silnice I/34]]. [144] => [145] => == Muzea a galerie == [146] => * [[Městské muzeum a galerie (Svitavy)|Městské muzeum a galerie]] – Máchova alej 1 [147] => * [[Muzeum esperanta ve Svitavách|Muzeum esperanta]] – Náměstí Míru 1 (v [[Ottendorferův dům|Ottendorferově domě]]) [148] => [149] => == Pamětihodnosti == [150] => [[Soubor:Ottendorferova vila 2.JPG|náhled|[[Ottendorferův dům]]]] [151] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Svitavách}} [152] => * [[Stará radnice (Svitavy)|Stará radnice]] [153] => * [[Dům U Mouřenína (Svitavy)|Dům U Mouřenína]] [154] => * [[Langrova vila]] [155] => * [[Kostel Navštívení Panny Marie (Svitavy)|Kostel Navštívení Panny Marie]] [156] => * [[Kostel svatého Jiljí (Svitavy)|Kostel svatého Jiljí]] [157] => * [[Lány (Svitavy)#Kostel sv. Josefa|Kostel svatého Josefa ve Čtyřiceti Lánech]] [158] => * [[Mariánský sloup]] [159] => * [[Městské opevnění (Svitavy)|Městské opevnění]] – zbytky zdí [160] => * [[Ottendorferův dům]] (tzv. ''Červená knihovna'', sídlo [[Muzeum esperanta ve Svitavách|Muzea esperanta]]) [161] => * [[Židovský hřbitov ve Svitavách|Židovský hřbitov]] – část dochovaná při silnici na [[Moravská Třebová|Moravskou Třebovou]] [162] => * [[Památník Oskara Schindlera]] [163] => * kamenná socha sedícího Krista z roku 1712 (park na Školní ulici), nápis: ECCE/HOMO/1712/RENOVIRT/1866/T:I:B. [164] => * socha Nejsvětější Trojice z roku 1734 (park na Školní ulici), nápisy: ANTON RICHTER/RENOVATUM/1847 MARTINVS/EMBERTH/17.34 [165] => * Fara římskokatolické církve – raně barokní městský dům z let 1626 – 1635 s umělecky hodnotným portáleminformační tabule při vstupu na faru [166] => * kamenný kříž u vjezdu na faru z roku 1845 [167] => * socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1708 (Školní ulice), nápisy: 1708/PRANOBILIS/AC/CLARISSIMVS/……., RENOVIERT:A:1.7.5.0, RENOVIERT A 1807, RENOVIERT A 1836 [168] => * náhrobní desky v hřbitovní zdi u kostela Svatého Jiljí z roku 1585 a r. 1707 (nápis: Anno 1707 den 31/Oktobrist Verschiden/Justina des Sebastian/Achtl seine Gemahlin. Anno 1823 den 20/Oktober starb Rosina /und in Jahre 1838 den 24/April ihr Ehegattte/ Joseph Tempes der/ Herr giebihnen die/ ervige Ruhe. Renovirt Thomas Haberhauer.). Náhrobní deska na bývalé márnici z roku 1611. [169] => * kamenný kříž u kostela Svatého Jiljí z roku 1850 [170] => * železný kříž na hřbitově z roku 1847, nápis: Dieses Kreuz liegs/Agnes Iaich geb. Dittrich/ihrem Ehegattien Anselm/Iaich welcher im 66.Lebensjahr/am 4.Mai 1847 das Zeitliche/gesegnet hat so wie auch für alle/hier Ruhende errichten. [171] => [172] => [[Soubor:Kostel Navštívení Panny Marie (Svitavy).jpg|vpravo|náhled|200px|Kostel Navštívení Panny Marie (vlevo fotky je fragment Mariánského sloupu)]] [173] => [174] => == Zajímavosti == [175] => Po městě a jeho okolí vede 12 km dlouhá naučná stezka ''Českomoravské pomezí'', která informuje o historii města či řadě [[České země|zemských]] hraničních kamenů v okolních lesích. [176] => [177] => V červenci roku 1904 v blízkosti Svitav ztroskotal balón „Sirius“, jenž byl vypuštěn ve Vídni. Čtyři důstojníci byli zraněni.{{Citace periodika [178] => | příjmení = [179] => | jméno = [180] => | titul = [181] => | periodikum = Čech [182] => | datum vydání = [183] => | ročník = 1904 [184] => | číslo = [185] => | strany = [186] => | url = [187] => }} [188] => [189] => == Pověsti == [190] => * Jedna z pověstí praví, že v dobách obléhání Svitav husity zbyla ve městě poslední kráva. Obyvatele napadlo vyhodit hlavu zvířete přes hradby. Husité si pomysleli proč tak zbytečně mrhají masem a že mají ještě zásoby. Odtáhli s vojskem pryč a město přežilo. Od toho také pochází znak města.{{Doplňte zdroj}} [191] => * SvitavaŠustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996 [192] => * Poklad [193] => * Zdíkova záchrana [194] => * Šibeničníky [195] => * Záviš z Falkenštejna před Svitavami [196] => * Svitavský znak – pověst pojednává o době obléhání Svitav švédskými vojsky [197] => * Proč mají Svitavy na radniční věži půlměsíc a hvězdu – oslava konce vpádu Turků do střední Evropy [198] => * Naše prastará radnice – zakoupení městské radnice od měšťana Michela Dyttricha v roce 1538 [199] => * Husitský kámen – postavený na paměť odvrácení husitského obléhání [200] => * Nešťastný Světlov – příběh o nenaplněné lásce pana Kuna z Ostrého Kamene a dcery rytíře ze Světlova [201] => * Mrtvým o Všech svatých [202] => * Gregorius Palma [203] => * Žhavá ruka [204] => * Josef II. u nás – návštěva Josefa II. ve Svitavách v roce 1776 [205] => * Prokletý prušák – události r. 1866 [206] => * Po výhře v loterii [207] => * Zaklínání na hřbitově [208] => [209] => == Osobnosti == [210] => * [[Hugo Albrecht]] (1862–1920), podnikatel, majitel továrny na rukavice a politik, poslanec zemského sněmu a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] [211] => * P.M. [[Jan Baptista Crystellius Svitavský z Bochova]], též ''[[Jan Svitavský]]'' (?–1637), lektor (1581), převor [[Klášter augustiniánů (Praha)|augustiniánského kláštera]] u [[Kostel svatého Tomáše (Praha)|sv. Tomáše]] v Praze [[Malá Strana|Malé Straně]] (1601–1637), 1. provinciál samostatné české provincie [[Řád augustiniánů|řádu sv. Augustina]] (1604), provinciálem byl zvolen celkem třikrát, ve svém třetím funkčním období v roce 1637 zakoupil osobně v [[Antverpy|Antverpách]] u [[Peter Paul Rubens|Petra Pavla Rubense]] 2 oltářní obrazy pro kostel sv. Tomáše (''Umučení sv. Tomáše'' a ''Sv. Augustin''), originály obrazů byly roku 2014 v restituci církevního majetku vráceny řádu a vystaveny jsou v [[Národní galerie Praha|Národní galerii]] ve [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberském paláci]] (jediné 2 obrazy tohoto umělce nyní v Česku), zasloužil se o potvrzení práv várečných pro svatotomášský pivovar roku 1608 u Rudolfa II., v dvorském kostele sv. Tomáše založil kryptu pro cizí příslušníky u dvora (1612), několikrát jednal s [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]] (o prodeji domů z klášterního majetku, od roku 1621) a také o založení [[Klášter augustiniánů (Česká Lípa)|augustiniánského kláštera]] v [[Česká Lípa|České Lípě]] (jednání v letech 1623–1624), klášter oficiálně založen (druhou) listinou z roku 1627, dnes muzeum a galerie [212] => * [[František Černý (hudebník)|František Černý]], (* 1957), kapelník a zakládající člen skupiny [[Čechomor]] [213] => * [[Viktor Felber]] (1880–1942), profesor [[České vysoké učení technické v Praze|Českého vysokého učení technického v Praze]] a jeho rektor v letech 1930–1931 [214] => * [[Maximilian Felzmann]] (1894–1962), generál dělostřelectva, nositel [[Rytířský kříž Železného kříže|Rytířského kříže]] [215] => * [[Herbert Fiedler]] (* 1929), právník [216] => * [[Wilhelm Gerlich]] (1915–2001), Prof. Phil.Dr., OStR, pedagog, nositel nejvyšších vatikánských a rakouských vyznamenání [217] => * [[Hermann Franz Haupt]] (1926–2017), emeritní univerzitní profesor astronomie na [[Univerzita Štýrský Hradec|Univerzitě ve Štýrském Hradci]], Phil.Dr., Předseda rakouské astronomické společnosti, člen mnoha astronomických společností světa [218] => * [[Maximilian Haupt]] (1876–1959), JUDr., soudce v [[Sterzing|Sterzingu]] a [[Merano|Meranu]], dvorní rada v [[Tyrolský zemský sněm|zemské vládě]] v [[Innsbruck|Innsbrucku]], dědeček Mag. Herberta Ernsta Haupta (* 1947, Seeboden), ministra rakouské spolkové vlády (2000), vicekancléře (2003), sociálního ombudsmana, místopředsedy [[Rakouská strany svobodných|Strany svobodných]] a veterináře [219] => * [[Jiří Antonín Heinz]] (1698–1759), sochař [220] => * [[Julius Hönig]] (1902–1945), nacistický politik [221] => * [[Tomáš Christ]] (1791 - 1870), ThDr., profesor dogmatiky na olomouckém C. k. lyceu, v letech 1831-1833 děkanem Františkovy univerzity v Olomouci [222] => * [[Franz Jesser]] (1869–1954), sudetoněmecký politik [223] => * P. [[Benedikt Knauer ze Svitav]] (?–1609), šlechtic (2. 5. 1608), kaplan u [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Brno)|sv. Jakuba]] v Brně (1587–1589), u sv. Václava v Brně (do 1591), kanovník a arcijáhen olomoucký, probošt [[Kolegiátní kapitula u svatého Mořice v Kroměříži|Kolegiátní kapituly]] u [[Kostel svatého Mořice (Kroměříž)|sv. Mořice]] v [[Kroměříž|Kroměříži]] (1600 – 1609) [224] => * P. [[Josef Kristelli z Bochova]] (1658–1740), převor v [[Klášter Gaming|kartouze]] v [[Gaming|Gamingu]] – OCart. (1702–1739) v Dolním Rakousku u St. Pölten, též asketický spisovatel [225] => * [[Petr Kvíčala]] (* 1960), malíř [226] => * [[Carl Lick]] (1859–1935), ředitel Sparkasse, starosta města v letech 1918–1935, historik, autor děl: ''Geschichte der Stadt Zwittau und ihre Umgebung'' (1910) a ''Die Beiträge zur Geschichte der Stadt Zwittau und ihre Umgebung'' (1937, posmrtně vydal jeho syn Ing. Lick) [227] => * [[Heidi Lück]] (* 1943), německá politička [228] => * [[Alexander Makowsky]] (1833–1908), geolog, projektoval [[Březovské vodovody|I. březovský vodovod]] u [[Muzlov]]a [229] => * P. [[Martin Svitavský z Bochova]] (?–1602), strýc P.M. Jana Baptisty Crystellia Svitavského z Bochova, převor v [[Klášter augustiniánů (Praha)|augustiniánském klášteře]] u sv. Tomáše v Praze Malé Straně a [[Klášter augustiniánek (Praha)|klášteře]] [[Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Praha)|sv. Kateřiny]] na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]] (1565–1601), ve funkci potvrzen českým králem [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliánem II.]] roku 1568, zasloužil se o obnovu obou klášterů [230] => * [[Jana Musilová (herečka)|Jana Musilová]] (* 1966), herečka [231] => * [[Jaroslav Novák Večerníček]] (* 1967), novinář [232] => * [[Valentin Oswald Ottendorfer]] (1826–1900), anarchista, překladatel, filantrop [233] => * [[Adolf Paar]] (1889–1964), Ing. arch., rodák z M. Lačnova, zemřel v Linci, architekt, absolvent [[Akademie výtvarných umění ve Vídni|vídeňské Akademie]]. Ve svém vídeňském ateliéru od roku 1920 projektoval řadu soukromých obytných budov a bytových interiérů, v letech 1923–1931 se podílel i na světově proslulé výstavbě komunálních budov a dělnických bytů ve Vídni-Floridsdorfu. V roce 1935 po sňatku s dcerou šumperského senátora Gustava Oberleithnera působil i v Šumperku. Vedle řady soukromých zakázek se tu věnoval také rekonstrukcím několika reprezentativních budov města (Spolkového domu, hotelu Na Vyhlídce aj.) a je i autorem regulačního plánu historického jádra Šumperka z roku 1935. Po roce 1945 se vrátil do Rakouska a působil v Linci. [234] => * [[Petr Pakosta]] (* 1957), český politik [235] => * [[Jiří Pernes]] (* 1948), moravský historik [236] => * [[Oskar Schindler]] (1908–1974) sudetoněmecký obchodník, zachránil před smrtí na 1200 Židů [237] => * [[Evžen Snítilý]] (* 1954), politik [238] => * [[Martin Sodomka]] (* 1968), výtvarník, grafik a autor knih pro děti [239] => * [[Hans Tyderle]] (* 1926), malíř a kreslíř [240] => * [[Řehoř Vencelius z Bochova]] (?–1653), v roce 1634 je uveden jako nový měšťan na Starém Městě pražském, roku 1650 je uveden jako dárce 100 zlatých „na dodělání oltáře velkého“ v Týnském chrámu v Praze na Staroměsts. náměstí, v té době byl registrátorem desk zemských na hradě pražském, předtím služebníkem v komoře české, bratr Dr. jur. Pavla Vencelia z Bochova, manželka: Kateřina Hadová z Proseče [241] => * Dr. jur. [[Pavel Vencelius z Bochova]] (před rokem 1600 – 1663), královský apelační rada v Praze, „''Herr Doktoris Pauli Wenzelii von Bochau auf Triebsch''“, od roku 1623 vlastnil panství Třebušín a Vrbičany, dnes okres Litoměřice, které za válečnou půjčku z roku 1622 ve výši 2000 zlatých zakoupil jako konfiskát po nejstarším z popravených na Staroměstském nám. [[Kaplířové ze Sulevic|Smilu Kaplíři ze Sulevic]]. Dne 9. listopadu 1651 byl panovníkem povýšen do rytířského stavu. Nemaje mužských potomků smrtí rytíře Pavla rod Venceliů z Bochova roku 1663 vymřel po meči. Rodový majetek tak drželi dědici – panství roku 1634 vypálená od [[Švédské výboje v době třicetileté války|Švédů]] zdědila nejprve jeho manželka a 3 dcery, nakonec po vyplacení a smrti manželky získala panství jeho dcera Růžena Anna z Bochova (z druhého manželství) provdaná za vyslance v Anglii a Dánsku Fr. Karla rytíře Kressla z Gwaltenburgu a po nich potomci (po přeslici) z rodu Kresslů z Gwaltenburgu a z rodu z Puteani až do roku 1913, kdy jej Adéla ze Skal a Gross-Elguthu, roz. z Puteani, prodala příbuznému Charlotty Garrigue Masarykové. Mezi hojné potomstvo po přeslici Dr. Pavla Vencelia z Bochova patří velké množství středoevropské šlechty – od rodů [[Kinští|Kinských z Vchynic a Tetova]], [[Kinští dal Borgo|Kinských dal Borgo]], [[Lobkovicové|Lobkovice]] (dolnobeřkovická větev, např. tedy exministr obrany [[Michal Lobkowicz|Michal z Lobkovic]]), [[Strachwitzové|Strachwitze]], [[Dobřenští z Dobřenic|Dobřenské z Dobřenic]], [[Silva-Taroucové|Silva-Tarouca]], [[Nosticové|Nosticové-Rieneck]], vládnoucí knížecí rod [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] až po rod [[Neippergové|Neippergů]] ve službách rakouských panovníků, spojený s nimi i sňatky, mediálně nejznámějším byl morganatický sňatek gen. [[Adam Albert Neipperg|Adama Alberta]] hraběte z Neippergu s [[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská|Marií Louisou]], manželkou Napoleona, dcerou císaře Františka II. Současně žijící Karel Evžen hrabě Neipperg (potomek Dr. jur. Pavla rytíře Vencelia z Bochova) má za manželku [[Andrea Habsbursko-Lotrinská|Andreu Habsburg-Lothringen]], vnučku posledního českého krále [[Blahoslavený|blahoslaveného]] [[Karel I.|Karla I.]] Spolu mají 5 dětí (jedna dcera provdaná také do rodu [[Lobkovicové|Lobkoviců]]) a 2 vnoučata [242] => * [[Zdeněk Veselý]] (* 1932), malíř, grafik a ilustrátor [243] => * [[Gustav Witlatschil]] (* 1935), fotbalista [244] => [245] => == Významné osobnosti, které přenocovaly ve Svitavách == [246] => {| class="wikitable" [247] => |+ [248] => !datum {{Citace monografie [249] => | příjmení = Fikejz Radoslav [250] => | jméno = [251] => | příjmení2 = Velešík Vladimír [252] => | jméno2 = [253] => | titul = Kronika města Svitavy [254] => | vydání = [255] => | vydavatel = [256] => | místo = Svitavy [257] => | rok vydání = 2006 [258] => | počet stran = [259] => | strany = [260] => | isbn = [261] => }}{{Citace monografie [262] => | příjmení = [263] => | jméno = [264] => | příjmení2 = [265] => | jméno2 = [266] => | titul = Kroniky města Svitav [267] => | vydání = [268] => | vydavatel = SOA Svitavy se sídlem v Litomyšli [269] => | místo = [270] => | rok vydání = [271] => | počet stran = [272] => | strany = [273] => | isbn = [274] => }} [275] => ! [276] => ! [277] => !místo přenocování [278] => |- [279] => |16. září 1776 [280] => |[[Josef II.]] [281] => |císař Habsburské monarchie [282] => |hostinec U Mouřenína [283] => |- [284] => |2. února 1800 [285] => |[[Alexandr Vasiljevič Suvorov]] [286] => |ruský vojevůdce [287] => |náměstí Míru [288] => |- [289] => |21. září 1833 [290] => |[[František I. Rakouský|František I.]] [291] => |císař Rakouský [292] => |úřední budova ve Čtyřiceti Lánech [293] => |- [294] => |10. červenec 1866 [295] => |[[Vilém I. Pruský]] [296] => |pruský král pozdější německý císař [297] => |dům Adalberta Neumeistra [298] => |- [299] => |10. červenec 1866 [300] => |[[Otto von Bismarck]] [301] => |německý politik [302] => |Ponceletův dům čp. 159 [303] => |} [304] => [305] => == Návštěvy významných osobností ve Svitavách == [306] => {| class="wikitable" [307] => |+ [308] => !datum návštěvy [309] => ! [310] => ! [311] => |- [312] => |9. července 1929 [313] => |[[Tomáš Garrigue Masaryk]] [314] => |prezident ČSR [315] => |- [316] => |2. září 2006 [317] => |[[Václav Havel]] [318] => |prezident České republiky [319] => |} [320] => [321] => == Školství == [322] => Ve městě je šest [[Mateřská škola|mateřských škol]], šest [[Základní škola|základních škol]], z toho jedna neúplná. Pro některé děti je tu speciální mateřská a základní škola. Je zde [[gymnázium]] s osmiletým i čtyřletým studiem. Dále [[obchodní akademie]], střední zdravotnická škola a učiliště. [323] => [324] => === Mateřské školy === [325] => * Mateřská škola Svitavy, Větrná 11 [326] => * Speciální mateřská škola Svitavy [327] => * Mateřská škola Svitavy, Pražská 2A  [328] => * Mateřská škola Svitavy, Marie Majerové 13 [329] => * Mateřská škola Svitavy, Milady Horákové 27 [330] => * Mateřská škola Svitavy – Lány [331] => [332] => === Základní školy === [333] => * Základní škola Svitavy, Riegrova 4 [334] => * Základní škola Svitavy, T. G. Masaryka 27 [335] => * Základní škola Svitavy, náměstí Míru 7 [336] => * Základní škola Svitavy, Sokolovská 1 [337] => * Základní škola Svitavy, Felberova 2 [338] => * Základní škola a mateřská škola Svitavy – Lačnov [339] => * Speciální základní škola Svitavy, Milady Horákové 44 [340] => * Základní umělecká škola Svitavy, T.G. Masaryka 25A [341] => [342] => === Střední školy === [343] => * [[Gymnázium Svitavy|Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy, Sokolovská 1638]] [344] => * Střední zdravotnická škola, Purkyňova 9 [345] => * Obchodní akademie a VOŠ ekonomická, T.G. Masaryka 20 [346] => * Střední odborné učiliště Svitavy, Nádražní 1083 [347] => [348] => == Kultura == [349] => === Svitavy a literatura === [350] => * na budově Základní školy T.G.Masaryka je v blízkosti vchodu umístěna pamětní deska s následujícím obsahem : Zde, v bývalé Státní vyšší reálné škole, se v letech 1900 – 1901 vzdělával Vinzenz Sagner (1884 – 1927) budoucí důstojník Rakousko-uherské a Československé armády a postava proslavená Jaroslavem Haškem v románu „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ „Zmatek je to nejhorší co může být v poli, pánové“ dodal prorocky hejtman Ságner a odmlčel se. Město Svitavy a svitavský klub Laurus 2006. [351] => [352] => === Hudební skupinySvitavský kulturní a informační měsíčník Naše město === [353] => * Big Band Svitavy [354] => * Dechový orchestr Astra Svitavy (kapelník Pavel Pospíšil) [355] => * Dechový orchestr Svitavská dvanáctka (kapelník Roman Kalvoda) [356] => * Dětský dechový orchestr ZUŠ Svitavy [357] => * Jarda Gang Svitavy (kapelník Jaroslav Dvořák) [358] => * Do větru (folk, jazz) [359] => * FAITH [360] => * Fialový expres [361] => * BezLimitu (world rock) [362] => * pěvecký sbor IUVENTUShttp://www.iuventus.cz/ [363] => * Kanafas [364] => * Los Hongos (svitavsko-mýtská kapela) [365] => * SIN JOY (žánr: LIKVID BIGBÍT, současné složení – Funnus (kytara), Jackob (bicí), Radus (bas kytara), Pady (řev) [366] => * Povijan [367] => * Syfon (rock, založena r. 1979 jako Veteráni, přejmenována na Kapitol a Syfon (SY – Svitavy a FON – zvuk)Naše město – svitavský kulturní a informační měsíčník, listopad 2010 [368] => * Varianta (Stanislava Plívová – zpěv, sbor, percuse, Ladislav Plíva – zpěv, sbor, akustická kytara, mandolína, Karel Sax – klávesy, Karel Walta – flétny, saxofony, hoboj, klarinet,prog.bicí, Jiří Bečka – housle, Jiří Mikyska – baskytara)CD Varianta Folk ze Svitav 1984 – 1994, Odrodily trnky [369] => * The Pink Panthers, soubor založen v r. 1997 – skupina hrající rock and roll 50. let minulého století, kapelník Karel Sax – piáno, Milan Kalina – zpěv, Marcela Andrlová-Bártová – zpěv, Karel Víšek – saxofon, Dalibor Peňáz – kytara, Pavel Bolcek – kontrabas, Petr Walta – bicí [370] => * Kowalski – zpěv Petr Svatoš, kytara Martin Sodomka, basa Petr Šedý, bicí Etienne van Sas la Rue [371] => * SYxtet (vokální skupina) [372] => * Dozing Brothers (jazz – swing, https://www.facebook.com/dozingbrothers/) [373] => * PPS [374] => * Flying South [375] => [376] => === Divadelní soubory === [377] => * Divadelní soubor Céčko{{Citace elektronického periodika [378] => | titul = Svitavy: C (Céčko), LD (od 1970) [379] => | periodikum = www.amaterskedivadlo.cz [380] => | url = http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=634 [381] => | datum přístupu = 2018-05-18 [382] => }} [383] => * Jabloň (soubor Dramatické školičky ve Svitavách) [384] => * DOcela MAlé divadlo{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.divadlodoma.wz.cz/ |datum přístupu=2010-08-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090412050845/http://www.divadlodoma.wz.cz/ |datum archivace=2009-04-12 }} [385] => * Bubliny (soubor Dramatické školičky ve Svitavách)http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=20725 [386] => [387] => == Sport == [388] => [389] => * Atletika Svitavy, založena roku 1958 [390] => * [[Tuři Svitavy]], soutěž: [[Národní basketbalová liga]] (NBL) [391] => * [[FbK TJ Svitavy]], od roku 1995, soutěž: Regionální liga mužů (2024), 1. liga žen (2024) [392] => * [[TJ Svitavy]] fotbalový klub, soutěž: [[Přebor Pardubického kraje]] [393] => * Volejbalový oddíl TJ Svitavy, založen roku 1949 [394] => * Lední hokej [395] => * TJ Sršni Svitavy (hokejbal) [396] => * Box Club Dynamo Svitavy{{Citace elektronického periodika [397] => | příjmení = [398] => | jméno = [399] => | titul = Svitavy [400] => | periodikum = Sportovní oddíly [401] => | vydavatel = [402] => | url = https://www.svitavy.cz/cs/m-109-sportovni-oddily/ [403] => | datum vydání = [404] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181209110922/https://www.svitavy.cz/cs/m-109-sportovni-oddily/ [405] => | datum přístupu = [406] => | datum archivace = 2018-12-09 [407] => }} [408] => * Silový trojboj:extraliga družstev [409] => [410] => == Požárníci == [411] => Ve Svitavách působí Hasičský záchranný sbor České republiky se sídlem na Olbrachtově ulici. Ředitelem HZS územního odboru Svitavy je plk. Ing. Oldřich Jedlička (r. 2020).{{Citace elektronické monografie [412] => | příjmení = [413] => | jméno = [414] => | titul = HZS Pardubického kraje [415] => | url = https://www.hzscr.cz/clanek/uo-svitavy.aspx [416] => | vydavatel = [417] => | místo = [418] => | datum vydání = [419] => | datum přístupu = [420] => }} [421] => [422] => Dále působí ve Svitavách Jednotka sboru dobrovolných hasičů Svitavy od roku 2009. Velitelem jednotky je Petr Lédl (r. 2020).{{Citace elektronické monografie [423] => | příjmení = [424] => | jméno = [425] => | titul = JSDH Svitavy [426] => | url = http://www.jsdh.svitavy.cz/index.php?l=cze&m=fotogalerie [427] => | vydavatel = [428] => | místo = [429] => | datum vydání = [430] => | datum přístupu = [431] => }} [432] => [433] => Z historie: Svitavský hasičský obvod v roce 1906 byl součástí Deutscher Feuerwehr-Landesverband für Mähren (založen r. 1869) s 13 sbory a 750 členy. Starosta: Konrad Randa (Svitavy) a místostarosta: Rudolf Duchatschek (Chrastová), {{Citace elektronické monografie [434] => | příjmení = [435] => | jméno = [436] => | titul = Fromme's Österreichischer Feuerwehr-Kalender [437] => | url = [438] => | vydavatel = [439] => | místo = [440] => | datum vydání = 1906 [441] => | datum přístupu = [442] => }} [443] =>
[444] => == Partnerská města == [445] => Partnerskými městy jsou:{{cite web |title=Partnerská města|url=https://www.svitavy.cz/o-meste/informace/partnerska-mesta|publisher=Město Svitavy|language=cs|access-date=2021-10-14}} [446] => * {{Flagicon|POL}} [[Gmina Lądek-Zdrój|Lądek-Zdrój]], Polsko [447] => * {{Flagicon|UKR}} [[Perečín]], Ukrajina [448] => * {{Flagicon|GER}} [[Stendal]], Německo [449] => * {{Flagicon|POL}} [[Strzelin]], Polsko [450] => * {{Flagicon|SVK}} [[Žiar nad Hronom]], Slovensko [451] => [452] => Město má také přátelské vztahy s městem [[Plochingen]] v Německu. [453] => [454] => == Odkazy == [455] => === Reference === [456] => [457] => [458] => === Literatura === [459] => * DVOŘÁK, Jan: ''Vrchnostenské město v raném novověku. Vztahy k vrchnosti a venkovskému zázemí na příkladu Svitav v 17. století''; [[Matice moravská]], Brno, 2013; 248 s. ISBN 978-80-87709-03-0 [460] => [461] => === Související články === [462] => * [[Seznam kulturních památek ve Svitavách]] [463] => * [[TJ Svitavy]] [464] => [465] => === Externí odkazy === [466] => * {{Commonscat}} [467] => * {{Otto|heslo=Svitavy}} [468] => * {{Wikislovník|heslo=Svitavy}} [469] => * {{RÚIAN}} [470] => * [http://www.svitavy.cz Oficiální stránky] [471] => * [http://schoenhengstgau.eu/c/archiv?O=Zwittau|zwi Historické fotografie Svitav z 1. pol. 20. století] [472] => * [https://web.archive.org/web/20101202071603/http://is.svitavy.cz/ Informační server města] [473] => * [https://web.archive.org/web/20120125141428/http://www.nasetelevize.cz/search.php?rsvelikost=sab&rstext=all-phpRS-all&rstema=64&rsmisto=Svitavy&mapa=2 Internetová televize Svitavy] [474] => * [http://www.booksy.cz Městská knihovna] [475] => * [http://www.muzeum.svitavy.cz/index.php?L=1 Městské muzeum a galerie Svitavy] [476] => * [http://www.fabrikasvitavy.eu Multifunkční centrum Fabrika] [477] => * [http://muzeum.esperanto.cz/cs Muzeum esperanta] [478] => * [https://web.archive.org/web/20090131171047/http://svitavskoweb.cz/place.asp?place=15 Stránky mikroregionu Svitavsko] [479] => * [http://www.kultura-svitavy.cz Středisko kulturních služeb] [480] => * [http://svitavsky.denik.cz Svitavský deník] [481] => [482] => {{Části české obce}} [483] => {{Okres Svitavy}} [484] => {{Autoritní data}} [485] => {{Portály|Geografie|Morava}} [486] => [487] => [[Kategorie:Svitavy| ]] [488] => [[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]] [489] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [490] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [491] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [492] => [[Kategorie:Města na pomezí Čech a Moravy]] [493] => [[Kategorie:Obce v okrese Svitavy]] [494] => [[Kategorie:Mikroregion Svitavsko]] [495] => [[Kategorie:Českomoravské pomezí]] [496] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [497] => [[Kategorie:Města v okrese Svitavy]] [498] => [[Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině]] [] => )
good wiki

Svitavy

Svitavy jsou město ležící v Pardubickém kraji v okrese Svitavy, 59 km severozápadně od Olomouce. Žije zde obyvatel.

More about us

About

S populací okolo 17 000 obyvatel představují Svitavy příjemné místo k životu i k návštěvě. Historie města sahá do hlubokého středověku, kdy bylo založeno jako tržní místo. Díky své strategické poloze se Svitavy staly důležitým centrem obchodu a kultury. Město si zachovalo mnoho historických památek, které dokládají jeho bohatou minulost, včetně kostela svatého Jakuba a renesančních staveb, které přispívají k jeho jedinečné atmosféře. Svitavy jsou také proslulé svými tradicemi a kulturním životem. Město hostí řadu akcí, jako jsou festivaly, trhy a výstavy, které přitahují jak místní obyvatele, tak návštěvníky z širokého okolí. Mezi tyto akce patří například Svitavské slavnosti, které posilují komunitní soudržnost a oslavují místní kulturu. Okolní příroda nabízí široké možnosti pro outdoorové aktivity, jako jsou turistika a cykloturistika. V blízkosti se nachází krásné přírodní rezervace a chráněné oblasti, které lákají milovníky přírody k objevování místních krás. Město je ideálním výchozím bodem pro výlety do nádherných regionů Moravy. Svitavy se vyznačují také přátelským přístupem místních obyvatel, kteří rádi přivítají nové návštěvníky a sdílí s nimi svou lásku k městu. Díky aktivnímu zapojení občanů do různých projektů a spolkového života vzniká příjemná a inspirativní atmosféra, která činí Svitavy skvělým místem pro život. Celkově Svitavy nabízejí příjemné spojení historie, kultury a přírody, což z nich činí atraktivní destinaci pro všechny, kteří chtějí objevovat krásy naší země.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'olomouc','Muzeum esperanta ve Svitavách','Ottendorferův dům','Klášter augustiniánů (Praha)','Pardubický kraj','Tomáš Garrigue Masaryk','Čechy','Lány (Svitavy)','Lobkovicové','Morava','Lačnov (Svitavy)','Opatovec'

Čechy

Lobkovicové

Lobkovicové jsou významným českým šlechtickým rodem, který získal svůj původ pravděpodobně koncem 13.

Morava

Olomouc

Opatovec