Array ( [0] => 15522219 [id] => 15522219 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Szentendre [uri] => Szentendre [3] => Szentendre Fő tér.jpg [img] => Szentendre Fő tér.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Szentendre je malebné město v Maďarsku, nacházející se na břehu řeky Dunaj, pouhých 20 kilometrů od hlavního města Budapešti. Je známo svou bohatou historií a uměleckou tradicí, což z něj činí oblíbenou destinaci pro turisty i místní obyvatele. Historie Szentendre sahá daleko do minulosti a město je známé svými romantickými uličkami, které jsou lemovány pastelovými domy a malebnými náměstími. Místní umělci a řemeslníci přetvářeli toto město na živé centrum kultury a umění, kde se pravidelně konají různé výstavy a festivaly. Můžete zde nalézt množství galerií, ateliérů a řemeslných obchodů, které okouzlí svou kreativitou a originalitou. Szentendre je také domovem mnoha historických památek, jako je barokní kostel sv. Jakuba a Muzeum marcipánu, které oslavuje sladkou tradici města. Kromě toho je z města krásný výhled na okolní krajinu a řeku Dunaj, což dodává návštěvě na nezapomenutelnosti. Kromě kulturního bohatství Szentendre nabízí také úžasné přírodní scenérie. V okolních kopcích a lesích si můžete užít procházky a cyklovýlety, které vám umožní nasát atmosféru této oblasti a objevovat její přírodní krásy. Celkově Szentendre představuje místo, kde se setkává historie, umění, tradice a příroda, a nabízí jedinečný zážitek pro každého, kdo touží po inspiraci a relaxaci. Je to ukázkový příklad toho, jak se kultura a příroda mohou spojit v harmonický celek, který obohacuje životy místních obyvatel i návštěvníků. [oai_cs_optimisticky] => Szentendre je malebné město v Maďarsku, nacházející se na břehu řeky Dunaj, pouhých 20 kilometrů od hlavního města Budapešti. Je známo svou bohatou historií a uměleckou tradicí, což z něj činí oblíbenou destinaci pro turisty i místní obyvatele. Historie Szentendre sahá daleko do minulosti a město je známé svými romantickými uličkami, které jsou lemovány pastelovými domy a malebnými náměstími. Místní umělci a řemeslníci přetvářeli toto město na živé centrum kultury a umění, kde se pravidelně konají různé výstavy a festivaly. Můžete zde nalézt množství galerií, ateliérů a řemeslných obchodů, které okouzlí svou kreativitou a originalitou. Szentendre je také domovem mnoha historických památek, jako je barokní kostel sv. Jakuba a Muzeum marcipánu, které oslavuje sladkou tradici města. Kromě toho je z města krásný výhled na okolní krajinu a řeku Dunaj, což dodává návštěvě na nezapomenutelnosti. Kromě kulturního bohatství Szentendre nabízí také úžasné přírodní scenérie. V okolních kopcích a lesích si můžete užít procházky a cyklovýlety, které vám umožní nasát atmosféru této oblasti a objevovat její přírodní krásy. Celkově Szentendre představuje místo, kde se setkává historie, umění, tradice a příroda, a nabízí jedinečný zážitek pro každého, kdo touží po inspiraci a relaxaci. Je to ukázkový příklad toho, jak se kultura a příroda mohou spojit v harmonický celek, který obohacuje životy místních obyvatel i návštěvníků. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Szentendre [2] => | originální jméno = [3] => | znak = HUN Szentendre COA.svg [4] => | vlajka = Flag of Szentendre.svg [5] => | obrázek = SzentendrePlagueColumn.jpg [6] => | popisek = Szentendre - ''Fö tér'' (Hlavní náměstí) [7] => | stát = Maďarsko [8] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [9] => | název vyššího celku = [[Pest (župa)|Pest]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [11] => | název nižšího celku = [[Okres Szentendre|Szentendre]] [12] => | administrativní dělení = [13] => | rozloha = 43,833 [14] => | počet obyvatel = 25936 [15] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [16] => | etnické složení = [[Maďaři]] [17] => | náboženské složení = [[Římskokatolická církev v Maďarsku|Římští katolíci]], [[Srbská pravoslavná církev|srbští pravoslavní]], [[Řecká pravoslavná církev|řečtí pravoslavní]], [[Reformovaná církev|reformovaní]] [18] => | loc-map = {{LocMap |Maďarsko |label=Szentendre |lat=47.70440 |lon=19.06858 |float=center|caption=}} [19] => | zeměpisná šířka = 47.70440 [20] => | zeměpisná délka = 19.06858 [21] => | psč = 2000, 2001 [22] => | telefonní předvolba = [23] => | starosta = Miklós Zoltán Verseghi-Nagy ([[Fidesz – Maďarská občanská unie|Fidesz]]-[[Křesťanskodemokratická lidová strana (Maďarsko)|KDNP]]) [24] => | web = http://www.szentendre.hu [25] => | mapa = [26] => }} [27] => '''Szentendre''' ({{vjazyce2|sr|''Сентандреја''/''Sentandreja''}}{{Citace sborníku [28] => | příjmení = Ninković [29] => | jméno = Nenad [30] => | příjmení2 = Vasin [31] => | jméno2 = Goran [32] => | titul = Microunits Taban, Sentanreja and Pomaz as a Paradigm of Fighting Plague Epidemic 1738–173 [33] => | sborník = Acta Historica Medicinae, Pharmaciae, Veterinae [34] => | odkaz na sborník = [35] => | vydavatel = [36] => | odkaz na vydavatele = [37] => | místo = Novi Sad [38] => | rok vydání = 2016 [39] => | strany = 39 [40] => | jazyk = angličtina [41] => }}, {{vjazyce2|de|''Sankt Andrä''}}, {{vjazyce2|hr|''Senandrija''}}, {{vjazyce2|sk|''Svätý Ondrej''}}) je město v [[Maďarsko|Maďarsku]], v župě [[Pest (župa)|Pest]], několik kilometrů severně od [[Budapešť|Budapešti]]. Je okresním městem [[Okres Szentendre|stejnojmenného okresu]]. Město stojí na [[Dunaj|dunajském]] břehu, protéká jím potůček s názvem [[Bükkös-patak]]. [42] => [43] => V roce 2005 zde žilo necelých 24 000 obyvatel. Szentendre je jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v Maďarsku a turistika je jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmů města. Město je známé také tím, že do začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo významnou uměleckou kolonií.{{Citace periodika [44] => | titul = In and around Szentendre: An oasis of serenity [45] => | periodikum = Hindustan times [46] => | jazyk = en [47] => | url = https://www.hindustantimes.com/travel/in-and-around-szentendre-an-oasis-of-serenity/story-iTbWzzm45jOLgJqMlKZvPO.html [48] => | datum přístupu = 2021-12-14 [49] => }}{{Citace elektronického periodika [50] => | titul = Za hranice Budapešti. Prozkoumejte turistické klenoty Visegrádu a Szentendre [51] => | periodikum = Novinky.cz [52] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [53] => | vydavatel = Borgis [54] => | jazyk = čeština [55] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/clanek/za-hranice-budapesti-prozkoumejte-turisticke-klenoty-visegrad-a-szentendre-40396800 [56] => | datum přístupu = 2022-05-17 [57] => }}{{Citace monografie [58] => | příjmení = Linde [59] => | jméno = Helmut [60] => | odkaz na autora = [61] => | titul = Baedeker's Budapest [62] => | url = [63] => | vydavatel = Cambridge University Press [64] => | místo = Stuttgart [65] => | rok = 1987 [66] => | počet stran = 178 [67] => | isbn = 0-86145-411-1 [68] => | kapitola = [69] => | strany = 117 [70] => | jazyk = angličtina [71] => }} [72] => [73] => == Název == [74] => [75] => Název města znamená v překladu [[Svatý Ondřej]], který se používá v překladu např. i ve [[slovenština|slovenštině]] (''Svätý Ondrej''). Název vznikl spojením obou slov do jednoho názvu. V jihoslovanských jazycích se používá maďarský název ve fonetickém přepisu (''Сентандреја''/''Sentandreja'') nebo v jiných zkrácených podobách (např. ''Sendrija''/''Sendra''). Přeložený název se objevuje i v historických [[němčina|německých]] zdrojích jako ''Sankt Andrä''. [76] => [77] => == Přírodní poměry == [78] => [79] => Město se nachází na pravém břehu [[Dunaj]]e jen několik málo kilometrů severně od [[Budapešť|Budapešti]]. Vzniklo hned za [[Dunajské ohbí|ohbím Dunaje]], kde se krajina otevírá na obou březích a kde leží různé aluviální roviny. Neleží při hlavním toku Dunaje, od něho jej odděluje Szentendrejský ostrov, ale jen u jednoho z ramen veletoku. Zástavba města ještě přechází na svahy pohoří Piliš směrem na severozápad. Severozápadním směrem začínají husté lesy a vedou tudy různé turistické trasy. Severovýchodně od města se nachází rekreační oblasti na břehu Dunaje (např. ostrov [[Pap-Sziget]], kde je umístěno také tábořiště). Podél břehu Dunaje vede [[Stezka pro cyklisty|cyklostezka]]. [80] => [81] => == Historie == [82] => [83] => === Nejstarší dějiny === [84] => [85] => [[Soubor:Szentendre légifotón.jpg|náhled|vlevo|Letecký snímek města]] [86] => Oblast Szentendre zahrnovala různé na sobě nezávisle vznikající osady, které zde vznikaly v různých časových rozestupech již od dávnověku. Tyto osady vznikaly podél čtyř místních vodních toků regionu, obvykle v souvislosti s dopravou po Dunaji, a ve starověku byly shromaždištěm cest vedoucích z regionu Pilis. V místním muzeu se dnes nacházejí různé nálezy z [[doba bronzová|doby bronzové]] a [[doba železná|železné]]. Na ostrově Pap-sziget bylo nalezeno pohřebiště z doby bronzové. To se ale samo nachází poměrně daleko na sever od historického centra Szentendre a daleko od koryta Bükkös-pataku (kde přirozeně osídlení vznikalo). [87] => [88] => Na počátku našeho letopočtu, kdy byla tato oblast osídlena [[Keltové|keltskými]] kmeny sem pronikaly římské legie a [[Augustus]] ji připojil k [[Římská říše|Římské říši]], [[Vespasianus]] zde založil provincii [[Panonie]]. Na místě, kde leží dnes Szentendre stavěli Římané vojenský tábor, který pojmenovali ''Ulcisia Castra'' (vlčí hrad nebo tábor). Význam lokality byl pro Římany stěžejní, neboť místní břeh patřil k [[Dunajský limes|dunajskému limu]]. Ve 4. století to byl dobře opevněný strategický bod. Možná se zde nacházelo i zimoviště římské dunajské flotily. V této době byla pevnost přejmenována na ''Castra Constantina'' (podle císaře [[Konstantin I. Veliký|Konstantina Velikého]]). Na některých místech dnešního Szentendre jsou archeologické naleziště nebo pozůstatky římských staveb. V areálu dnešního skanzenu jsou např. základy tzv. [[Vila Rustica (Szentendre)|vily Rustica]]. [89] => [90] => Tábor čelil náporu barbarů a nakonec byl vyvrácen [[Hunové|Huny]] roku [[430]]. Později na tomto strategickém místě sídlili [[Avaři]]. Již od [[19. století]] zde byly nalézány při výkopových pracích šperky z této doby. Díky jejich frekvenci lze předpokládat, že lokalita byla pro Avary významnějším centrem. Po jejich zániku patřilo toto území s hradiskem pod Velkou Moravu. Když sem vpadli na začátku 10. století maďarští kočovní válečníci, tak si toto místo za své sídlo zvolil kníže Kurszán. Nacházel se zde dvůr, kam maďarský panovník občas zavítal. Postaven zde byl kostel, který se nacházel v místech dnešní radnice nebo potoka. [91] => [92] => Ve [[středověk]]u spadala tato oblast pod biskupství ve [[Veszprém]]u. První písemná zmínka o městě pochází z roku [[1146]], a to v záznamu o panství veszprémského biskupa.{{Citace monografie [93] => | příjmení = Horler [94] => | jméno = Miklós [95] => | odkaz na autora = [96] => | titul = Szentendre [97] => | url = [98] => | vydavatel = Műszak i Könyvkiadó [99] => | místo = Budapešť [100] => | rok = 1960 [101] => | počet stran = [102] => | isbn = [103] => | kapitola = [104] => | strany = 129 [105] => | jazyk = maďarština [106] => }} Za [[Karel I. Robert|Karla Roberta z Anjou]] roku [[1318]] se stala královským zbožím. [107] => [108] => === Příchod jižních Slovanů a nástup Turků === [109] => [110] => V [[15. století]] se zde začínali usazovat ti přistěhovalci z [[Balkán]]u, kteří odmítali žít pod tureckou nadvládou. Původ některých z nich z města [[Požarevac]] dodnes dokládá{{Citace monografie [111] => | příjmení = Horler [112] => | jméno = Miklós [113] => | odkaz na autora = [114] => | titul = Szentendre [115] => | url = [116] => | vydavatel = Műszak i Könyvkiadó [117] => | místo = Budapešť [118] => | rok = 1960 [119] => | počet stran = [120] => | isbn = [121] => | kapitola = [122] => | strany = 19 [123] => | jazyk = maďarština [124] => }} název kostela ({{vjazyce2|sr|Požarevačka crkva}}). [[Turci]] však roku [[1541]] dobyli nedaleký [[Budín (Budapešť)|Budín]] a součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]] se stalo i Szentendre. V té době již bylo Szentendre [[srbsko]]-[[Dalmácie|dalmatinsko]]-[[Řecko|řeckým]] městem. [125] => [126] => Dramatické události turecké invaze do Uher a ničení města se projevily i zde. Z období před invazí se dochovalo jen velmi málo staveb; v podstatě pouze jediná [[středověk]]á budova. Jsou nalezeny pozůstatky středověkého opevnění města, nicméně nedochovaly se žádné informace o tom, kudy [[Městské opevnění (Szentendre)|městské opevnění]] vedlo a jakou mělo podobu. Ruiny původních staveb později překryly [[barokní architektura|barokní]] domy. Uliční síť centra města, kterou lze vidět dodnes, vznikla v letech [[1785]] až [[1850]], což lze doložit srovnáním map vojenských mapování tehdejší Habsburské monarchie. [127] => [128] => === 18. století === [129] => [130] => Kolonisté přišli v několika vlnách; nejprve se sem dosídlili lidé z oblasti dnešní [[Severní Makedonie]] a [[Dalmácie]], impulzem byla [[Bitva na Kosově poli]]{{chybí zdroj}}. Další osadníci přišli později z centrálního Srbska (v rámci tzv. [[Stěhování Srbů]]) v roce [[1690]].{{Citace periodika [131] => | titul = Sentandreja je srpski dragulj [132] => | periodikum = politika.rs [133] => | jazyk = srbština [134] => | url = https://www.politika.rs/scc/clanak/388702/Sentandreja-je-srpski-dragulj [135] => | datum přístupu = 2022-06-07 [136] => }} Dorazilo sem asi 8 tisíc rodin. {{Citace elektronického periodika [137] => | titul = Mađarski grad u kome se upoznaje srpska istorija [138] => | periodikum = Telegraf [139] => | jazyk = sr [140] => | url = https://ona.telegraf.rs/putovanja-destinacije/3578777-madjarski-grad-u-kome-se-upoznaje-srpska-istorija [141] => | datum přístupu = 2023-09-11 [142] => }} Jihoslované zde získali výsady výměnou za to, že uznali tehdejšího panovníka [[Leopold I.|Leopolda I.]] jako svého představitele v boji proti Turkům.{{Citace monografie [143] => | příjmení = Horler [144] => | jméno = Miklós [145] => | odkaz na autora = [146] => | titul = Szentendre [147] => | url = [148] => | vydavatel = Műszak i Könyvkiadó [149] => | místo = Budapešť [150] => | rok = 1960 [151] => | počet stran = [152] => | isbn = [153] => | kapitola = [154] => | strany = 24 [155] => | jazyk = maďarština [156] => }} Podmínky byly výhodné, neboť místním bylo během turecké moci bráněno ve vlastní náboženské praxi a dále museli platit vysoké daně. Získali svobodu vyznávat svoji pravoslavnou víru, volbu vlastních soudců, používání starého ([[Juliánský kalendář|juliánského]]) kalendáře, zřizování vlastních škol, používání svého (slovanského, srbského) jazyka a významné daňové výhody. Dohoda byla sjednána ve [[Vídeň|Vídni]]. Za vlastní peníze si potom mohli pravoslavní stavět své kostely. Ty tak vznikaly nejprve ze dřeva.{{Citace monografie [157] => | příjmení = Horler [158] => | jméno = Miklós [159] => | odkaz na autora = [160] => | titul = Szentendre [161] => | url = [162] => | vydavatel = Műszak i Könyvkiadó [163] => | místo = Budapešť [164] => | rok = 1960 [165] => | počet stran = [166] => | isbn = [167] => | kapitola = [168] => | strany = 25 [169] => | jazyk = maďarština [170] => }} Kamenné svatostánky byly postaveny až v [[18. století]]. Došlo rovněž k oživení místní ekonomiky a byly stavěny školy a kostely. Místní obchodníci vydělali dost peněz na to, aby si postavili kamenné domy ještě v závěru století a řemeslníci se k nim přidali krátce poté. V roce [[1720]] se k pravoslavné církvi hlásilo 88 % obyvatel.{{Citace periodika [171] => | titul = Srba manje nego tragova predaka [172] => | periodikum = Novosti.rs [173] => | jazyk = srbština [174] => | url = https://www.novosti.rs/vesti/naslovna/reportaze/aktuelno.293.html:578891-Srba-manje-nego-tragova-predaka [175] => | datum přístupu = 2022-08-08 [176] => }} V roce [[1696]] zde žilo celkem přes tisíc rodin. Jejich město bylo označováno jako ''mahala'' (z [[turečtina|turečtiny]]), dle výrazu, který si přinesli ze svojí bývalé vlasti. [177] => [178] => Na počátku [[18. století]] se v Rákócziho povstání přidalo místní slovanské obyvatelstvo na stranu císařského vojska, čímž mu byla potvrzena jeho privilegia. V druhé polovině 30. let [[18. století]] město zasáhla epidemie moru, která si vyžádala relativně nižší počet obětí.{{Citace sborníku [179] => | příjmení = Ninković [180] => | jméno = Nenad [181] => | příjmení2 = Vasin [182] => | jméno2 = Goran [183] => | titul = Microunits Taban, Sentanreja and Pomaz as a Paradigm of Fighting Plague Epidemic 1738–173 [184] => | sborník = Acta Historica Medicinae, Pharmaciae, Veterinae [185] => | odkaz na sborník = [186] => | vydavatel = [187] => | odkaz na vydavatele = [188] => | místo = Novi Sad [189] => | rok vydání = 2016 [190] => | strany = 42 [191] => | jazyk = angličtina [192] => }} Díky důsledné izolaci se podařilo zajistit, aby se zpočátku mor do města nerozšířil, nicméně z nedalekého Pomázu, který byl zasažen podstatně hůře, byl cítit zápach mrtvých.{{Citace sborníku [193] => | příjmení = Ninković [194] => | jméno = Nenad [195] => | příjmení2 = Vasin [196] => | jméno2 = Goran [197] => | titul = Microunits Taban, Sentanreja and Pomaz as a Paradigm of Fighting Plague Epidemic 1738–173 [198] => | sborník = Acta Historica Medicinae, Pharmaciae, Veterinae [199] => | odkaz na sborník = [200] => | vydavatel = [201] => | odkaz na vydavatele = [202] => | místo = Novi Sad [203] => | rok vydání = 2016 [204] => | strany = 43 [205] => | jazyk = angličtina [206] => }} Okolo města byly ozbrojené stráže, které odmítaly do Szentendre kohokoliv vpustit a hrozily případně i zabitím návštěvníků. Bylo zřízeno celkem pět kontrolních stanovišť.{{Citace sborníku [207] => | příjmení = Ninković [208] => | jméno = Nenad [209] => | příjmení2 = Vasin [210] => | jméno2 = Goran [211] => | titul = Microunits Taban, Sentanreja and Pomaz as a Paradigm of Fighting Plague Epidemic 1738–173 [212] => | sborník = Acta Historica Medicinae, Pharmaciae, Veterinae [213] => | odkaz na sborník = [214] => | vydavatel = [215] => | odkaz na vydavatele = [216] => | místo = Novi Sad [217] => | rok vydání = 2016 [218] => | strany = 44 [219] => | jazyk = angličtina [220] => }} [221] => [222] => V době vlády císařovny [[Marie Terezie]] v druhé polovině [[18. století]] se původní město s většinově jihoslovanským obyvatelstvem stalo městem královským. [223] => [224] => === 19. století === [225] => [226] => [[File:Szentendre térkép 2.jpg|left|thumb|Město s okolím na mapě z [[druhé vojenské mapování|druhého vojenského mapování]].]] [227] => [[File:Szelesdomb, Püspökmajori (Felszabadulás) lakótelep építése. Fortepan 60503.jpg|left|thumb|Výstavba panelového sídliště.]] [228] => [[Soubor:SzentendreCross.jpg|náhled|Kříž na Hlavním náměstí (Fö tér) v Szentendre. Na pozadí farní kostel Jana Křtitele]] [229] => Kvetoucí město ale zasáhla ohromná povodeň roku [[1838]]. O povodni se psaly knihy ([[Mór Jókai]]) a stavěly se jí pomníky (např. reliéf na kostele sv. Františka v [[Pešť|Pešti]]). Zničeno bylo téměř na dvě stě domů. V polovině [[19. století]] přišli do města další noví osadníci, kteří byli především [[Němci|německého]], [[Slováci|slovenského]] a maďarského původu. Až do této doby si nicméně město uchovalo většinově srbský ráz.{{Citace monografie [230] => | příjmení = Cartledge [231] => | jméno = Brian [232] => | odkaz na autora = [233] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [234] => | url = [235] => | vydavatel = Hurst & Company [236] => | místo = Londýn [237] => | rok = 2006 [238] => | počet stran = [239] => | isbn = 978-184904-112-6 [240] => | kapitola = [241] => | strany = 116 [242] => | jazyk = angličtina [243] => }} Na mapě [[druhé vojenské mapování|druhého vojenského mapování]] se proto uvádí i vedle maďarského názvu i slovenský (''Swetý Ondrej''). Obec je na mapě soustředěna přímo k dunajskému břehu a mírně přechází do údolí sousedního potoka. [244] => [245] => Roku [[1872]] byl správní reformou v Uhrách vrácen Szentendre status města. To získalo také svoje zastupitelstvo. I tak se jednalo o jedno z nejmenších měst v Uhrách, jeho počet obyvatel se v této době pohyboval někde mezi třemi až čtyřmi tisíci lidí. Je historicky prvním městem okolo Budapešti, které tento statut získalo před tím, než u ostatních došlo k jejich rychlému růstu na přelomu 20. a 21. století.{{Citace sborníku [246] => | příjmení = Ildikó [247] => | jméno = Laki [248] => | titul = Agglomeration Issues in respect of Budapest [249] => | sborník = Belvedere Meridionale [250] => | odkaz na sborník = [251] => | vydavatel = University of Szeged [252] => | odkaz na vydavatele = [253] => | místo = [254] => | rok vydání = 2008 [255] => | issn = 2064-5929 [256] => | url = https://www.academia.edu/71824081/Agglomeration_issues_in_respect_of_Budapest [257] => | kapitola = [258] => | strany = 175 [259] => | jazyk = angličtina [260] => }} [261] => [262] => Roku 1888 sem potom byla z [[Budín (Budapešť)|Budína]] zavedena [[železnice]]. Místní tak mohli efektivněji prodávat vlastní výrobky, např. sadaři i květináři přímo v Budapešti.{{Citace monografie [263] => | příjmení = Horler [264] => | jméno = Miklós [265] => | odkaz na autora = [266] => | titul = Szentendre [267] => | url = [268] => | vydavatel = Műszak i Könyvkiadó [269] => | místo = Budapešť [270] => | rok = 1960 [271] => | počet stran = [272] => | isbn = [273] => | kapitola = [274] => | strany = 46 [275] => | jazyk = maďarština [276] => }} [277] => [278] => To, spolu s příchodem nových kolonistů znamenalo podstatnou změnu národnostního složení města. Ještě v roce [[1905]] uváděly srbské zdroje, že z 915 domů, které v Szentendre tehdy stály, je 121 obýváno srbskými rodinami. Mapa [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] kromě železniční trati ale uvádí ještě i jihoslovanské místní názvy v okolních kopcích (např. ''Slatina, Prekobrdica, Staro Groblje, Jasenovo Brdo'' apod.). Uvádí také název místního potoka jako ''Bela Voda''. V obci byl v provozu i přívoz na Szentenderský ostrov, kde vedla cesta do nedaleké obce [[Dunakeszi]], která leží na druhém břehu Dunaje. Na ostrově naproti městu stál minimálně jeden dům. [279] => [280] => === 20. a 21. století === [281] => [282] => Po roce [[1918]] a vzniku [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] se místní srbská komunita vystěhovala zpět do vlasti, čímž počet obyvatel města podstatným způsobem poklesl.{{chybí zdroj}} Zůstal zde sice pravoslavný episkopát, ale jeho činnost byla víceméně pouze administrativní. V roce [[1931]] zde z původního srbského obyvatelstva zůstalo jen 150 lidí. [283] => [284] => Mezi světovými válkami se Szentendre stalo cílem mnoha umělců{{Citace monografie [285] => | příjmení = Cartledge [286] => | jméno = Brian [287] => | odkaz na autora = [288] => | titul = The will to survive: A history of Hungary [289] => | url = [290] => | vydavatel = Hurst & Company [291] => | místo = Londýn [292] => | rok = 2006 [293] => | počet stran = [294] => | isbn = 978-184904-112-6 [295] => | kapitola = [296] => | strany = 364 [297] => | jazyk = angličtina [298] => }}, kterým se Budapešť zdála být příliš hlučná a nenacházeli tam tvůrčí klid. Vznikla zde plodná umělecká komunita.{{Citace monografie [299] => | příjmení = Bedford [300] => | jméno = Neal [301] => | příjmení2 = Fallon [302] => | jméno2 = Steve [303] => | odkaz na autora = [304] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [305] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [306] => | vydavatel = Lonely Planet [307] => | místo = [308] => | rok = 2006 [309] => | počet stran = [310] => | isbn = 978-174-104-223-8 [311] => | kapitola = [312] => | strany = [https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall/page/133 133] [313] => | jazyk = angličtina [314] => }} [315] => [316] => Po druhé světové válce město díky blízkosti k Budapešti i nadále rostlo. Kolem roku [[1954]] zde žilo zhruba deset tisíc lidí.{{Citace monografie [317] => | příjmení = Horler [318] => | jméno = Miklós [319] => | odkaz na autora = [320] => | titul = Szentendre [321] => | url = [322] => | vydavatel = Műszak i Könyvkiadó [323] => | místo = Budapešť [324] => | rok = 1960 [325] => | počet stran = [326] => | isbn = [327] => | kapitola = [328] => | strany = 5 [329] => | jazyk = maďarština [330] => }} Vznik nových rodinných domů, bytů a další zástavby znamenal konec tradice sadařství a ovocnářství na svazích pohoří Pilis v okolí města. Roku [[1979]] se město také administrativně rozšířilo a zabralo několik okolních vesnic ([[Pannóniatelep]], [[Püspökmajor]], [[Pismány]], [[Szarvashegy]]). V této době nicméně již obce byly územně propojené se Szentendre. V okolí města vznikly papírna a cementárna. Ještě v 80. letech 20. století ale potomci původních obyvatel z Dalmácie ([[Chorvati|Chorvatů]]) žili v [[Dalmatská ulice (Szentendre)|Dalmatské ulici]]. Tehdy zde žilo zhruba šestnáct tisíc obyvatel. Do politických změn na počátku 90. let [[20. století]] neslo hlavní náměstí název po [[Karl Marx|Karlu Marxovi]] ({{vjazyce2|hu|Marx tér}}).{{Citace monografie [331] => | příjmení = Horler [332] => | jméno = Miklós [333] => | odkaz na autora = [334] => | titul = Szentendre [335] => | url = [336] => | vydavatel = Műszak i Könyvkiadó [337] => | místo = Budapešť [338] => | rok = 1960 [339] => | počet stran = [340] => | isbn = [341] => | kapitola = [342] => | strany = 69 [343] => | jazyk = maďarština [344] => }} [345] => [346] => Plné otevření turistice město realizovalo v 90. letech [[20. století]]. Dnes městečkem prochází každý den tisíce turistů. [347] => [348] => V letech [[2012]] až [[2013]] bylo nábřeží Dunaje upraveno takovým způsobem, aby bylo možné v případě povodní vybudovat mobilní protipovodňovou stěnu. Výhledově má z města vzniknout na nedaleký ostrov most pro cyklistickou dopravu. [349] => [350] => == Obyvatelstvo == [351] => === Struktura obyvatelstva === [352] => [353] => Vlivem suburbanizace počet obyvatel Szentendre neustále roste; mezi lety [[1990]] a [[2016]] vzrostl dokonce o celou třetinu. [354] => [355] => Město má z historických důvodů odlišné národnostní i náboženské složení od zbytku měst na území současného Maďarska, resp. bývalého Uherska. Postupem času se nicméně vliv zbytku země a nedaleké Budapešti projevil i zde. V roce [[2015]] mělo Szentendre 25 542 obyvatel, většina z nich se hlásí k [[Maďaři|maďarské]] národnosti (87,9 %). Dále jsou zastoupeni [[Němci v Maďarsku|Němci]] s podílem 1,7 %, potom Romové s 0,5 %, dále Srbové s 0,4 %, Chorvati, Poláci, Rumuni a Slováci s 0,3 % a ještě méně potom Ukrajinci a Řekové s 0,1 %. Existuje zde menšinový samosprávný systém, kdy chorvatská, polská, německá a srbská národnostní menšina zde mají svoji organizaci. [356] => [357] => === Náboženský život === [358] => [359] => Z hlediska národnostního složení se 35 % obyvatel Szentendre hlásí k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]], 9,9 % k reformovaným církvím, 1,5 % k luteránství, 0,6 % k řeckokatolické církvi, 0,2 % k [[Judaismus|Židovství]] a 2,6 % obyvatel města k dalším církvím nebo náboženským organizacím. 21,1 % neuvedlo žádnou náboženskou organizaci a 28, 1 % odmítlo odpovědět. [360] => [361] => == Hospodářství == [362] => [363] => Ve městě se dříve nacházela papírna a cementárna, v okolních oblastech vznikly v minulosti malé továrny, které provozovalo průmyslové družstvo Szentendre. Dříve stál také průmyslový závod společnosti PEFÉM v [[Izbég]]u. Po roce [[1989]] byla papírna převzata řeckým investorem a později [[bankrot|zkrachovala]] Obdobně dopadl i závod na broušení diamantů, který provozovala po nějakou dobu [[izrael]]ská firma. Zanikla i původní vagonka, jejíž areál byl zbourán a přebudován na obytnou zónu. Z bývalé průmyslové oblasti tak prakticky zmizely malé továrny a nahradily je činnosti v oblasti služeb. [364] => [365] => Místní ekonomika se přeorientovala na služby (od roku [[1989]] zásadním způsobem vzrostl význam [[turistika|turistiky]]), případně místní obyvatelstvo ve velkém počtu dojíždí za prací do metropole Budapešti. [366] => [367] => == Doprava == [368] => [369] => [[File:Szentendre HÉV station 01.jpg|right|thumb|Vlaky příměstské železnice [[HÉV]].]] [370] => [[File:Bus at Szentendre, Izbégi elágazás bus stop.jpg|right|thumb|Městský autobus v Szentendre.]] [371] => Město je z nedaleké Budapešti dobře dostupné pomocí příměstské železnice ([[HÉV]], linka H5). Szentendre představuje konečnou a nejsevernější stanici této linky. Kromě této trati žádná jiná nádraží na území Szentendre nejsou. Pravidelné jsou také spoje po Dunaji lodí. [372] => [373] => Ve stejném severo-jižním směru z Budapešti proti proudu Dunaje dále vede silnice č. 11 (až do [[Ostřihom]]i). Po ní jsou provozovány autobusové linky, které spojují město s Budapeští, ale také s obcemi dále proti proudu Dunaje. V 70. a 80. letech [[20. století]] byla zrealizována v současné podobě mimo samotný historický střed města. Budována byla po částech, ve stejné době vzniklo i dnešní autobusové nádraží. Dálniční spojení Szentendre se zbytkem maďarské dálniční sítě nemá, silnice č. 11 z budapešťské strany byla nicméně v 80. letech přebudována jako čtyřproudá silnice. [374] => [375] => Výhledově má vést po dunajském břehu [[Stezka pro cyklisty|cyklostezka]] (v roce [[2023]] z části dokončená) až do [[Budapešť|Budapešti]].{{Citace periodika [376] => | titul = Végre elkezdik építeni a Szentendre-Budapest kerékpárutat [377] => | periodikum = index.hu [378] => | jazyk = hu [379] => | url = https://index.hu/kerekagy/2019/08/29/vegre_elkezdik_epiteni_a_szentendre-budapest_kerekparutat/ [380] => | datum přístupu = 2023-09-11 [381] => }} [382] => [383] => == Společnost == [384] => === Školství === [385] => [386] => Ve městě se nachází několik základních škol. Stojí zde také Základní škola a gymnázium Ference Rákócziho. Mezi další střední školy patří potom střední škola při reformované církvi nebo Střední škola při [[Františkánský klášter (Szentendre)|františkánském klášteře]]. Stojí zde také i střední odborné učiliště Józsefa Petzelta. [387] => [388] => V jižní části města se nachází vojenské vzdělávací zařízení při areálu místních vojenských kasáren. [389] => [390] => === Sport === [391] => [392] => Město mělo dvě fotbalová hřiště, která byly ve vlastnictví fotbalových FC Kossuth a SK Petőfi. Oba týmy ale nakonec zanikly. Působí zde [[baseball]]ový tým [[Szentendre Sleepwalkers]]. Oblíbeným sportem je rovněž [[házená]]. [393] => [394] => == Kultura == [395] => === Kulturní instituce === [396] => ==== Muzea ==== [397] => [398] => [[Soubor:Skanzen - Szentendre.jpg|right|thumb|Letecký snímek skanzenu]] [399] => [400] => * Ve městě sídlí Muzeum [[Srbská pravoslavná církev|srbské pravoslavné církve]].{{Citace periodika [401] => | titul = Сутра се отвара Музеј Српске православне епархије будимске у Сентандреји [402] => | periodikum = Politika [403] => | jazyk = srbština [404] => | url = https://www.politika.rs/scc/clanak/430303/Sutra-se-otvara-Muzej-Srpske-pravoslavne-eparhije-budimske-u-Sentandreji [405] => | datum přístupu = 2022-08-08 [406] => }} Zahrnuje sbírku ikon a dalších pravoslavných církevních předmětů.{{Citace monografie [407] => | příjmení = Bedford [408] => | jméno = Neal [409] => | příjmení2 = Fallon [410] => | jméno2 = Steve [411] => | odkaz na autora = [412] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [413] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [414] => | vydavatel = Lonely Planet [415] => | místo = [416] => | rok = 2006 [417] => | počet stran = [418] => | isbn = 978-174-104-223-8 [419] => | kapitola = [420] => | strany = [https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall/page/135 135] [421] => | jazyk = angličtina [422] => }} [423] => * Na místním [[Szentendre (nádraží)|nádraží]] se rovněž nachází i [[Muzeum veřejné dopravy (Szentendre)|muzeum veřejné dopravy]]. Patří [[budapešť]]skému dopravnímu podniku (BKV). [424] => * [[Muzeum Bély Czóbela]] je věnováno práci uvedeného maďarsko-[[Francouzi|francouzského]] malíře. [425] => * Muzeum [[Imre Ámos|Imreho Amose]] a [[Margit Anna|Margit Anny]] je věnováno práci těchto dvou malířů.{{Citace elektronického periodika [426] => | příjmení = Anna [427] => | jméno = Kolozs [428] => | titul = Ámos Imre – Anna Margit Memorial Museum [429] => | periodikum = [430] => | url = https://iranyszentendre.hu/en/amos-imre-anna-margit-memorial-museum/ [431] => | datum vydání = 2018-03-14 [432] => | jazyk = hu [433] => | datum přístupu = 2023-02-12 [434] => }} [435] => * Severozápadně od středu města se nachází rozlehlý [[Skanzen Szentendre|skanzen]]{{Citace monografie [436] => | příjmení = Linde [437] => | jméno = Helmut [438] => | odkaz na autora = [439] => | titul = Baedeker's Budapest [440] => | url = [441] => | vydavatel = Cambridge University Press [442] => | místo = Stuttgart [443] => | počet stran = 178 [444] => | kapitola = [445] => | strany = 119 [446] => | isbn = 0-86145-411-1 [447] => | jazyk = angličtina [448] => | rok = 1987 [449] => }}, jehož součástí je i muzeální dráha a také pozůstatky rustikální vily z římských časů. [450] => [451] => ==== Divadla ==== [452] => [453] => V Szentendre se nachází místní městské divadlo, známé pod názvem [[Theatrum]]. V provozu je po celý rok a v létě organizuje divadelní festival. Kromě toho zde od roku [[1999]] působí instituce s názvem MűvészetMalom (doslova ''divadelní mlýn''). [454] => [455] => ==== Galerie ==== [456] => [457] => Szentedreská galerie ({{vjazyce2|hu|Szentedrei képtár}}) se nachází na hlavním náměstí ({{vjazyce2|hu|Fő tér}}). Sídlí v historickém domě dalmatského typu, který však v 3. dekádě [[21. století]] byl ve špatném stavu.{{Citace periodika [458] => | titul = Teljesen tönkremehet Szentendre egy ikonikus épülete [459] => | periodikum = index.hu [460] => | jazyk = hu [461] => | url = https://index.hu/kultur/2020/06/26/teljesen_tonkremehet_szentendre_egy_ikonikus_epulete/ [462] => | datum přístupu = 2023-09-11 [463] => }} Kromě toho zde působí několik menších soukromých galerií, jako např. Őri-Art Galéria nebo [464] => [465] => ==== Kulturní akce ==== [466] => [467] => V létě se koná v Szentendre vždy již zmíněný divadelní letní festival. Trvá po měsíce červenec i srpen, jednotlivá představení se konají na scénách umístěných přímo v ulicích města.[https://iranyszentendre.hu/en/summer-theatre-in-szentendrei-teatrum/ Popis akce na stránkách iranyszentendre.hu {{en}}] [468] => [469] => === Kulturní památky a pamětihodnosti města === [470] => [471] => ==== Kostely ==== [472] => [[Soubor:SzentendreBeograda.jpg|náhled|vpravo|Pravoslavná katedrála Beograda]] [473] => [474] => Szentendre bylo vždy městem, kde žili lidi různých národností a různého vyznání. Najdeme zde proto kostely [[Římskokatolická církev|katolické]], [[Protestantismus|protestantské]] i [[Pravoslaví|pravoslavné]]. [[Synagoga]] již zanikla, dnes se v centru města nachází jen [[Židé|židovská]] modlitebna. Věže kostelů nejrůznějších vyznání ční nad městem jako symbol harmonické koexistence všech vyznání ve městě. Takto to znázornila nejslavnější místní umělkyně [[Margit Kovács]]ové v jedné své kompozici. Dodnes jsou kostely nazývány podle města, ze kterého přišli uprchlíci, kteří jej vystavěli. [475] => [476] => * '''[[Opovský kostel (Szentendre)|Opovský kostel]]''' – dnes [[kalvinismus|kalvinistický]] kostel z 18. století, původně srbský pravoslavný.{{Citace periodika [477] => | titul = Turista više nego starosjedilaca [478] => | periodikum = Portal novosti [479] => | jazyk = srbština [480] => | url = https://arhiva.portalnovosti.com/2012/05/turista-vise-nego-starosjedilaca/ [481] => | datum přístupu = 2022-06-07 [482] => }} [483] => * '''Kostel Blagověstenska''' – řecký ortodoxní kostel, postavený roku [[1752]] v barokním stylu, malby na [[ikonostas]]u ovlivněny obrazy svatých z maďarských katolických kostelů. Jeho [[ikonostas]] je ve stylu rokokovém. [484] => * '''[[Požarevacký kostel (Szentendre)|Požarevacký kostel]]''' ({{vjazyce2|sr|Пожаревачка црква}}) – [[Srbská pravoslavná církev|srbský pravoslavný kostel]], o jeho [[ikonostas]]u se povídá legenda, že si ho sem Srbové přinesli původně ze staré vlasti. [485] => * '''Kostel sv. Petra a Pavla zvaný ćiprovacka crkva''', původně dřevěný kostel vystavěn roku [[1690]] [[Bulhaři|Bulhary]] uprchnuvšími z města [[Ciprovac]], přestavěn v 18. století. Poškozen požárem roku [[1800]] a zrekonstruován v průběhu 19. a 20. století pravoslavnými Srby, od roku 1944 slouží katolíkům. [486] => * '''[[Katedrální chrám (Szentendre)|Katedrální chrám]]''', též '''Bělehradská katedrála''' ({{vjazyce2|sr|Саборна црква}}, resp. {{vjazyce2|sr|Београдска катедрала}}) – srbská pravoslavná, nejvýstavnější{{chybí zdroj}} a nejvýše se vypínající kostel ve městě. V zahradě vedle katedrály se nachází [[Diecéze|Diecézní]] muzeum s exponáty [[Religiozita|religiózních]] objektů [[Srbská pravoslavná církev|Srbské pravoslavné církve]]. Ikonostas chrámu byl vytvořen [[Vasilije Ostojić|Vasilijem Ostojićem]] z [[Novi Sad|Nového Sadu]]. [487] => * '''Farní kostel sv. Jana Křtitele''' – katolický kostel stojící na místě, kde byl snad první svatostánek vystavěn v období maďarské christianizace. Byl však zničen ve [[13. století]] [[Tataři|Tatary]] a poté vystavěn nový ve století 14., ten byl však poškozen Turky v 16. století a opraven ve století 18. Obdivuhodný je především nově zrekonstruovaný malovaný [[Chór (architektura)|chór]]. [488] => [489] => ==== Ostatní stavby ==== [490] => [491] => Místní [[Radnice (Szentendre)|budova radnice]] byla postavena v [[barokní architektura|barokním]] stylu.{{Citace monografie [492] => | příjmení = Linde [493] => | jméno = Helmut [494] => | odkaz na autora = [495] => | titul = Baedeker's Budapest [496] => | url = [497] => | vydavatel = Cambridge University Press [498] => | místo = Stuttgart [499] => | rok = 1987 [500] => | počet stran = 178 [501] => | isbn = 0-86145-411-1 [502] => | kapitola = [503] => | strany = 118 [504] => | jazyk = angličtina [505] => }} [506] => [507] => Na hlavním náměstí ({{vjazyce2|hu|Fő tér}}) se dodnes nachází [[pravoslaví|pravoslavný]] kříž, který zde vznkl v období přítomnosti srbské komunity. Postaven byl roku [[1763]] jako vyjádření díků za to, že se Szentendre víceméně vyhnula epidemie [[mor]]u, která jak již bylo uvedeno zdecimovala sousední [[Pomáz]]. Jeho výstavbu financovala Srbská obchodní společnost, která sdržovala srbské obchodníky ve městě. [508] => [509] => K původní katedrále patří rovněž i pravoslavný hřbitov, kde byli původní obyvatelé města pohřbíváni. Stojí zde celkem 424 starých náhrobků, nejstarší z nich jsou z [[18. století]]. [510] => [511] => == Ve filmu == [512] => [513] => V místním skanzenu se natáčely scény z filmu [[Smrtihlav (film, 2017)|Smrtihlav]] z roku [[2017]]. [514] => [515] => == Osobnosti == [516] => [517] => [[Soubor:SzentendreNoemi.jpg|náhled|Pamětní deska znázorňující Noemi Ferenczy při tvorbě gobelínu.|alt=|267x267bod]] [518] => * [[Avakum Avakumović]] ([[1774]]–[[1811]]) [[Srbové|srbský]] básník, voják, hudebník, flétnista z Szentendre [519] => * [[Dr. Ferenc Kucsera]] (1892–1919), římskokatolický kaplan ze Szentendre, mučedník [520] => * [[Jakov Ignjatović]] (1822–1889), srbský spisovatel z Maďarska [521] => * [[Pál Deim]] (1932–2016), maďarský malíř oceněný [[Kossuthova cena|Kossuthovou cenou]] [522] => * [[Mihály Borbély]] (1956–), hudebník, určující osobnost současného maďarského [[jazz]]u [523] => * [[János Pálinkás]] (1968–) malíř [524] => * [[Kati Wolf]] (1974–), maďarská zpěvačka [525] => * [[Zoltán Báthory]] (1978–), americký hudebník maďarského původu [526] => * [[Péter Andorka]] (1987–), maďarský skladatel [527] => * [[Judit Endrei]] (1953–), hlasatel, redaktor a moderátor [528] => * [[István Zámbó]] (1950–), malíř [529] => * [[János Aknay]] (1949–), malíř [530] => * [[Győző Bihon]] (1959–), malíř [531] => * [[István Regős]] (1954–), malíř [532] => * [[Ilona Ivancsics]] (1960–), herečka [533] => * [[Emil Ábrányi mladší]] (1850–1920) básník, literární překladatel, novinář [534] => * [[Béla Hamvas]] (1897–1968) spisovatel, filozof [535] => [536] => === Umělci === [537] => [538] => * [[Margit Kovács]]ová (1902–1977): sochařka a keramička, věnovala se motivům křesťanským, také ztvárňovala často smrt, svatbu, vesnické tradice, antické legendy. I jako dospělá viděla svět očima dítěte. Z hlíny byla schopna vytvořit cokoliv. Své dílo odkázala městu Szentendre, je možno jej obdivovat ve dvoupatrové expozici nedaleko od Hlavního náměstí. [539] => * [[Béla Czóbel]] (1883–1979): malíř, zástupce École de Paris, byl přítelem [[Pablo Picasso|Picassa]] a [[Georges Braque|Braquea]]. V Uhrách sympatizoval s uměleckými hnutí Neos a Nyolcak. Během [[První světová válka|první světové války]] byla většina jeho děl zničena. Od roku 1939 pobýval střídavě v [[Paříž]]i a v Szentendre. [540] => * [[Jenő Kerényi]] (1908–1975), sochař, jeho socha Tanečníci získala Grand Prix na [[Světová výstava|EXPO]] 58 v [[Brusel]]u. [541] => * [[Lajos Vajda]]: malíř [542] => * [[Jenö Barcsay]] (1900–1988): malíř ovlivněný [[impresionismus|impresionismem]] a [[kubismus|kubismem]]. [543] => * [[Károly Ferenczy]] (1862–1917) malíř, byl jedním z průkopníků maďarského impresionismu. Rád maloval [[akt (výtvarné umění)|akty]]. Byl profesorem [[Maďarská akademie umění|Akademie umění]] v Budapešti. Ve městě je mu věnováno muzeum na Hlavním náměstí. [544] => * [[Valér Ferenczy]] (1885–1954): syn Károlye Ferenczyho, malíř a grafik. Věnoval se krajinomalbě a [[portrét]]u. [545] => * [[Noémi Ferenczy]] (1890–1957) dcera Károlye Ferenczyho, malířka, její vášní byly [[Tapiserie|gobelíny]] a [[tapiserie]]. [546] => * [[Béni Ferenczy]] (1890–1967): syn Károlye Ferenczyho, sochař, experimentoval s kubismem a [[expresionismus|expresionismem]]. [547] => * [[Imre Ámos]]: malíř vizionářských děl. Ve městě sdílí muzeum malířky [[Margit Anna|Margit Anny]], kterou okouzlil maďarský [[Folklór|folklor]]. [548] => * [[János Kmetty]] (1889–1975): malíř a designér, významná byla jeho kubistická díla. [549] => * [[Pavle Sofrić]], srbský pedagog z období přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] [550] => [551] => == Partnerská města == [552] => [553] => * {{flagicon|Chorvatsko}} [[Stari Grad]], Chorvatsko [554] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Kruševac]], Srbsko [555] => * {{flagicon|Rumunsko}} [[Zalau]], Rumunsko [556] => * {{flagicon|Bulharsko}} [[Kazanlak]], Bulharsko [557] => * {{flagicon|Itálie}} [[Gubbio]], Itálie [558] => * {{flagicon|UK}} [[Manchester]], Velká Británie [559] => * {{flagicon|UK}} [[Huntingdon]], Velká Británie [560] => * {{flagicon|Německo}} [[Wertheim]], Německo [561] => * {{flagicon|Finsko}} [[Uusikaupunki]], Finsko [562] => [563] => == Odkazy == [564] => === Reference === [565] => [566] => [567] => [568] => === Literatura === [569] => [570] => * {{Citace monografie [571] => | příjmení = BÁN [572] => | jméno = András [573] => | odkaz na autora = [574] => | titul = Szentendre [575] => | vydavatel = Kunstverlag Arkadius [576] => | místo = Budapest [577] => | rok = 1990 [578] => | isbn = 963-336-528-7 [579] => | kapitola = [580] => | strany = [581] => }} [582] => * {{Citace monografie [583] => | příjmení = NÉMETH [584] => | jméno = Gyula [585] => | odkaz na autora = [586] => | titul = Hungary: A Complete Guide [587] => | vydavatel = Corvina [588] => | místo = Budapest [589] => | rok = 1992 [590] => | isbn = 963-13-3740-5 [591] => | kapitola = [592] => | strany = 70–74 [593] => }} [594] => * {{Citace monografie [595] => | příjmení = SZABÓ MASSÁNYI [596] => | jméno = Kinga [597] => | odkaz na autora = [598] => | titul = Hétvégi kirándulások: Szentendre [599] => | vydavatel = Tourinform [600] => | místo = Budapest [601] => | rok = [602] => | isbn = 963-229-486-6 [603] => | kapitola = [604] => | strany = [605] => }} [606] => [607] => === Související články === [608] => === Externí odkazy === [609] => [610] => * {{Commonscat}} [611] => * {{Oficiální web}} [612] => * [http://skanzen.hu/ Oficiální stránky skanzenu] [613] => [614] => {{Okres Szentendre}} [615] => {{Pest}} [616] => {{Autoritní data}} [617] => {{Portály|Geografie|Maďarsko}} [618] => [619] => [[Kategorie:Města v Maďarsku]] [620] => [[Kategorie:Obce v župě Pest]] [621] => [[Kategorie:Okres Szentendre]] [] => )
good wiki

Szentendre

Szentendre je město v Maďarsku, v župě Pest, několik kilometrů severně od Budapešti. Je okresním městem stejnojmenného okresu.

More about us

About

Je známo svou bohatou historií a uměleckou tradicí, což z něj činí oblíbenou destinaci pro turisty i místní obyvatele. Historie Szentendre sahá daleko do minulosti a město je známé svými romantickými uličkami, které jsou lemovány pastelovými domy a malebnými náměstími. Místní umělci a řemeslníci přetvářeli toto město na živé centrum kultury a umění, kde se pravidelně konají různé výstavy a festivaly. Můžete zde nalézt množství galerií, ateliérů a řemeslných obchodů, které okouzlí svou kreativitou a originalitou. Szentendre je také domovem mnoha historických památek, jako je barokní kostel sv. Jakuba a Muzeum marcipánu, které oslavuje sladkou tradici města. Kromě toho je z města krásný výhled na okolní krajinu a řeku Dunaj, což dodává návštěvě na nezapomenutelnosti. Kromě kulturního bohatství Szentendre nabízí také úžasné přírodní scenérie. V okolních kopcích a lesích si můžete užít procházky a cyklovýlety, které vám umožní nasát atmosféru této oblasti a objevovat její přírodní krásy. Celkově Szentendre představuje místo, kde se setkává historie, umění, tradice a příroda, a nabízí jedinečný zážitek pro každého, kdo touží po inspiraci a relaxaci. Je to ukázkový příklad toho, jak se kultura a příroda mohou spojit v harmonický celek, který obohacuje životy místních obyvatel i návštěvníků.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'18. století','20. století','Srbská pravoslavná církev','19. století','ikonostas','Budapešť','1690','Imre Ámos','1989','Margit Anna','Maďaři','Stezka pro cyklisty'

1690

1989

Budapešť

Ikonostas

Maďaři