Array ( [0] => 15484082 [id] => 15484082 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Týden [uri] => Týden [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Sloh|relikty po strojovém překladu}} [1] => {{Různé významy|druhý=časopisu|rozlišovač=časopis}} [2] => '''Týden''' je [[Kalendář|kalendářní]], cyklicky se opakující časové období sedmi po sobě následujících [[Den|dnů]], existují ale i týdny s jiným počtem dnů. Sedmidenní týden se objevuje v různých kalendářích od [[Starověk|starověku]], v [[Gregoriánský kalendář|gregoriánském kalendáři]] byly [[dny v týdnu]] původně řazeny v pořadí [[neděle]], [[pondělí]], [[úterý]], [[středa]], [[čtvrtek]], [[pátek]], [[sobota]]. Tento kalendář se celosvětově rozšířil jako občanský kalendář a v řadě zemí světa se vžilo řazení dnů v týdnu od pondělí, kterým začíná pět [[pracovní den|pracovních dní]] následovaných [[víkend]]em. [3] => [4] => Týdenní cyklus běží nezávisle na [[Kalendářní měsíc|měsících]] a [[Rok|rocích]], které tak začínají různými dny v týdnu, protože jejich délka není sladěna s délkou týdne (počet dní v roce a měsíci není až na únor v nepřestupném roce dělitelný sedmi). V gregoriánském kalendáři má měsíc 28–31 dní, trvá proto 4 týdny a 0–3 dny, a rok má 365–366 dní, což odpovídá délce 52 týdnů a 1–2 dnů. [5] => [6] => Pořadí týdne v roce se označuje čísly 1–52 (příp. 53). Ve světě existují různé způsoby počítání podle toho, jakým dnem týden začíná a jak se započítá první neúplný týden, pokud se začátek roku nekryje se začátkem týdne. Ve většině zemí Evropy se dle normy [[ISO 8601]] jako 1. týden počítá první týden obsahující čtvrtek, tedy "První týden se 4 dny". Pokud má první neúplný týden jen tři dny ([[Nový rok]], sobota a neděle) nebo méně, počítá se jako první až následující týden. Číslo platí vždy pro celý týden, tedy i pro část týdne, přesahující do předchozího či následujícího roku. [7] => [8] => == Název == [9] => Slovo „týden“ vzniklo z označení ''tý(ž) den'' (dříve proto skloňované i téhodne, témudni…), které označovalo stejný den za/před 7 dny. Pojem týdne přišel ke Slovanům s křesťanstvím a slovo samotné má původ na [[Velkomoravská říše|Velké Moravě]], odkud se rozšířilo do jednotlivých, zejména [[Západoslovanské jazyky|západoslovanských jazyků]].Machek, Václav: Etymologický slovník jazyka českého. Academia, Praha 1971. S. 663 [10] => [11] => V pozdní [[Latina|latině]] týden označuje slovo ''septimana'', ze kterého se odvozují názvy v [[Románské jazyky|románských jazycích]] a které je odvozeno od počtu dnů v týdnu (''septem'' sedm). Starší ''hebdomas'' bylo převzato z [[Starořečtina|řečtiny]], kde bylo utvořeno stejným způsobem (od ''hepta'', resp. ''hembdomos''). Tyto výrazy se objevují v některých cizích slovech, např. v klášterním prostředí v názvu týdenní funkce [[hebdomadář]]e neboli septimanáře. [12] => [13] => Germánské názvy (anglicky ''week'', německy ''Woche'') jsou odvozeny od slova, které původně znamenalo "změna", a je příbuzné např. s německým wechseln. [14] => [15] => == Historie == [16] => Týden o 7 dnech začal být užíván v [[Babylón]]ě již 600 let [[př. n. l.]], ve [[4. století]] byl přijat [[římská říše|římskou říší]].http://www.bbc.co.uk/religion/0/20394641 {{Wayback|url=http://www.bbc.co.uk/religion/0/20394641 |date=20180501200528 }} - Why are there seven days in a week? [17] => [18] => === Týden jako indikátor tržního dne === [19] => I když je v nynější moderní společnosti běžný sedmidenní týden, [[Antropologie|antropologové]] zjistili, že v mnoha prehistorických společnostech lze nalézt týdny různé délky, a to od tří do deseti dnů. Zpozorovali také, že název pro týden je v mnoha případech shodný s pojmenováním „tržního dne“, takže koncept týdne zřejmě vychází ze zemědělských nebo předzemědělských společností, ve kterých existovala tržiště či tržní dny. [20] => [21] => V oblastech s rozptýleným osídlením, kde se neobchodovalo každý den, bylo nutné, aby se zemědělci a spotřebitelé dohodli, ve který den se budou setkávat. Zvláště pokud cesta na trh trvala několik hodin nebo dní. Týden jako fixovaný počet dnů umožnil přesně určit tržní dny, na rozdíl od určování podle [[Lunární kalendář|lunárního kalendáře]] nebo podle rotace [[Nebeská sféra|nebeské sféry]]. Lidé tak raději používali týden založený na prostém počítání dní, než na vzájemném pohybu Měsíce a hvězd. Týden tedy nebyl „nebeský“, ale každému dni v týdnu bylo přiřazeno [[Slunce]], [[Měsíc]] a tehdy pět známých planet, tedy [[Merkur (planeta)|Merkur]], [[Venuše (planeta)|Venuše]], [[Mars (planeta)|Mars]], [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] a [[Saturn (planeta)|Saturn]]. [22] => [23] => === Původ sedmidenního týdne === [24] => [[Soubor:Weekday heptagram.svg|náhled|Týdenní [[heptagram]] použitý{{kdy?}}{{kde?}} pro planety dnů týdne.]] [25] => Pro vysvětlení zavedení sedmidenního týdne v různých částech světa se nabízí hypotéza, že čtyři týdny (28 dní) hrubě odpovídají čtyřem [[Měsíční fáze|měsíčním fázím]], které se střídají s periodou [[Synodický měsíc|synodického měsíce]] (přibližně 29,5 dne). Pro tuto hypotézu však chybějí důkazy a sedmidenní týden pravděpodobně vznikal uměle, bez vazby na cyklus měsíce či roku. [26] => [27] => Sedmidenní týden mohl být ustanoven na [[Západní kultura|Západě]] a [[Východní svět|Východě]] různými cestami. [28] => [29] => ==== Hindský, babylonský a židovský sedmidenní týden ==== [30] => * Starověcí [[Babylonie|Babyloňané]] dodržovali sedmidenní týden, vycházející z [[Astronomie|astronomického]] pozorování a představ. Dny a božstva byly založeny na sedmi světelných tělesech neboli „světlech“, viditelných pouhým okem ([[Slunce]], [[Měsíc]] a pět viditelných [[Planeta|planet]]). [[Zoroastrismus]] používal kombinovaně sedmi- a osmi- denní týdny a dělil tak 30 dní měsíce na 4 „týdny“. Vzhledem k časové posloupnosti je pravděpodobné, že hindský i hebrejsko-křesťansko-muslimský týden rovněž navazují na právě tento babylonský, ačkoliv zdůvodnění mohou mít vlastní. [31] => * [[Hebrejština|Hebrejský]] (a později [[křesťan]]ský a [[muslim]]ský) sedmidenní týden odpovídá biblickému příběhu o stvoření, ve kterém Bůh vytvořil svět během šesti dnů a poté sedmý den odpočíval. Ovšem [[babylonské zajetí]] přišlo v době, kdy zemřel [[Jóšijáš]], který teprve prosadil s reformami [[monoteismus]]. [[Teorie vzniku Tóry]] a Bible z jednoho zdroje není vědecky přijímána a považuje se spíše, že jde o kompilaci textů, které vznikly i později, takže se sedm dnů mohlo dostat do textu babylónským vlivem. Tento vliv se projevuje například v názvu [[šabat]], významný den týdne, který je odvozen od babylónské oslavy úplňku Měsíce (Shabbât). [32] => * Hindská civilizace má sedmidenní pracovní týden, zmíněný v [[Rámájana|Rámájaně]], posvátném eposu, psaném [[sanskrt]]em okolo roku 400 př. n. l., kde ''Bhanu-vaar'' znamená [[Neděle|neděli]], ''Soma-vaar'' pak měsíční den atd. [33] => [34] => ==== Východoasijský sedmidenní týden ==== [35] => Ve starověké Asii se používal týden o 5 či 10 dnech. Používání [[Čínský kalendář|čínského]] sedmidenního týdne a rovněž [[Korejský kalendář|korejského]], [[Japonský kalendář|japonského]], [[Tibetský kalendář|tibetského]] a [[Vietnamský Nový rok|vietnamského]] lze zaznamenat od středověku, kdy se babylonský pojem sedmi „světel“ rozšířil do Číny. Dny byly přiděleny každému ze sedmi světel, ale týden neovlivňoval společenský život nebo úřední kalendář. Byl většinou používán pro astrologické účely a byl citovaný v několika buddhistických textech do té doby, než ho [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuité]] v [[16. století]] znovu zavedli. Japonci v 19. století převzali sedmidenní západní týden spolu s vlastním astrologickým týdnem se jmény pro dny týdne, která odpovídají [[Angličtina|anglickým]] názvům a vychází tedy z názvů bohů [[Germánská mytologie|germánské mytologie]] . Pokud by se tak nestalo, zachovaly by se babylonské názvy. Japonské názvy odkazují na čínský Měsíc, Slunce a pět planet. [36] => [37] => === Pozdější vývoj sedmidenního týdne === [38] => Starověcí Egypťané používali týden o 10 dnech ([[dekan (astrologie)|dekan]]) a dělili tak měsíc s třiceti dny na 3 týdny. Starověcí Řekové ale přejali týden od Babyloňanů ([[Eudoxos z Knidu]]). Různé skupiny obyvatel [[Starověký Řím|Římského impéria]], pokud dlouhodobě pobývaly ve východní části říše,postupně přebíraly sedmidenní týden. V občanském životě byla v Římě (už od Etrusků) totiž obvyklá osmidenní období, která vznikla z každodenní praxe. Každý osmý den přicházeli totiž rolníci z okolí Říma do města na trh a vyřídit si své záležitosti. Tento osmý den se nazýval ''nundinae'' a dny celého osmidenního týdne se označovaly písmeny ''A'' až ''H''. V tomto má svůj původ i [[oktáv]]a. [39] => [40] => Roku [[321]] n. l. římský císař [[Konstantin I. Veliký|Konstantin]] reguloval používání týdne kvůli problému používání různých dnů pro náboženské slavnosti a zavedl neděli jako den náboženského svátku a odpočinku pro všechny, nejen pro křesťany a jiné skupiny, které již neděli slavily. [41] => [42] => Současně převzali sedmidenní týden i křesťané. Jak se společenství raných křesťanů rozvíjelo, začalo se odlišovat od původní židovské společnosti např. i v tom, že hlavní svátek připadl na neděli, zatímco židovský hlavní svátek je v sobotu. Středověké křesťanské tradice spojené se šťastnou nebo nešťastnou povahou určitých dnů v týdnu přežily do moderní doby. Týká se to především [[Pátek|pátku]] spojeného s [[Ukřižování Ježíše Krista|ukřižováním Ježíše]]. [[Neděle]], někdy personifikovaná jako [[Anastázie Patricijka|svatá Anastázie]], byla sama o sobě předmětem uctívání v Rusku, což je praxe odsuzovaná v kázáních dochovaných v opisech sahající až do 14. století.{{Citace monografie [43] => | příjmení = Ryan [44] => | jméno = William Francis [45] => | titul = The Bathhouse at Midnight: An Historical Survey of Magic and Divination in Russia [46] => | url = https://books.google.cz/books?id=S3qJMMYH6VYC&pg=PA383&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [47] => | vydavatel = Penn State Press [48] => | počet stran = 518 [49] => | isbn = 978-0-271-01967-3 [50] => | poznámka = Google-Books-ID: S3qJMMYH6VYC [51] => | jazyk = en [52] => }} [53] => [54] => Židé ve 4. století si uchovali jako tradiční svátek ''sobotu'' a pokračovali v jejím uctívání dále. Později po vzestupu [[islám]]u se stal svátečním dnem pro toto náboženství ''pátek''. [55] => [56] => Sedmidenní týden se brzy stal zvykem pro [[Křesťanství|křesťany]], [[Židé|židy]] i [[Islám|muslimy]]. Následující evropská kolonizace a z toho vyplývající rozvoj globálního obchodu zavedl sedmidenní týden jako univerzální časový úsek i v kulturách, kde se do té doby nepraktikoval. Dvoudenní víkendové volno utvrdilo pondělní začátek týdne. Část normy [[ISO 8601]], týkající se datování týdne, definuje také pondělí jako první den týdne. [57] => [58] => V tomto mezinárodním standardu je „prvním týdnem roku“ takový týden, který zahrnuje první čtvrtek roku. Takto je zajištěno, že první týden v roce nezačíná tzv. dlouhým víkendem (od pátku do neděle), což je v mnoha zemích způsobeno tím, že [[Nový rok]] je svátkem. [59] => [60] => == Týdny a kalendářní rok == [61] => === Počet týdnů === [62] => Délka týdne neodpovídá délce žádného jiného kalendářního období ani [[Astronomické cykly|astronomického cyklu]]. Nejblíže má ke čtvrtině [[měsíční fáze]], ale [[synodický měsíc]] má cca 29,5 dne oproti pouhým 28 dnům 4 týdnů. [63] => [64] => * 1 běžný rok = 52 týdnů + 1 den [65] => * 1 [[přestupný rok]] = 52 týdnů + 2 dny [66] => * 1 průměrný rok = 52,1775 týdnů (přesně) [67] => * 1 [[kalendářní měsíc]] = 4 týdny + (0 až 3) dny [68] => [69] => V [[Gregoriánský kalendář|gregoriánském kalendáři]] má průměrný rok přesně 365,2425 dnů, tj. přesně 52,1775 týdnů. [70] => Ve starším [[Juliánský kalendář|juliánském kalendáři]] má průměrný rok 365,25 dny, tedy zaokrouhleně 52,1786 týdne (délka roku dělená [[7 (číslo)|sedmi]] nepředstavuje konečnou desetinnou hodnotou). [71] => [72] => === Sedmidenní cyklus týdnů === [73] => Týdny tvoří sedmidenní neustále se opakující [[Kalendářní cykly|kalendářní cyklus]], který běží nezávisle na dalších cyklech jako jsou měsíce a roky. Dny týdne se opakují stále bez přerušení od dob starého [[Judaismus|judaismu]], takže ve všech kulturách, které používají tento sedmidenní týden, je vždy stejný den v týdnu. Tak například i při gregoriánské reformě kalendáře, kdy bylo v kalendáře vynecháno 10 dní, byla zachována týdenní posloupnost a po čtvrtku 4. října 1582 následoval pátek 15. října 1582. [74] => [75] => Ve starším [[Juliánský kalendář|juliánském kalendáři]], ve kterém je pravidelně každý čtvrtý [[Přestupný rok|rok přestupný]], odpovídá 28 let přesně 1461 týdnům a tak každých 28 let připadají na stejná data roku stejné dny v týdnu. Na základě pořadí roku v 28letém [[Sluneční kruh|slunečním kruhu]] byla jednotlivým rokům přiřazována tzv. [[Nedělní písmeno|nedělní písmena]]. Při gregoriánské reformě kalendáře (1582) byly pro zpřesnění délky průměrného roku vynechány 3 přestupné roky během každých 400 let. Tak se cyklus přestupných let prodloužil z 28 na 400 let, které odpovídají přesně 20 871 týdnům. V gregoriánském kalendáři se tak po 400 letech opakují stejné dny v týdnu ke stejnému datu, např. 10. dubna 1605 byla neděle podobně jako 10. dubna 2005. [76] => [77] => === Číslování týdnů === [78] => Každému týdnu gregoriánského kalendářního roku lze přiřadit číslo, určující jeho pořadí v daném roce. Tak např. {{LOCALDAY}}. {{LOCALMONTHNAME}} {{LOCALYEAR}} náleží dle normy [[ISO 8601]] do {{LOCALWEEK}}. týdne. Číslování týdnů se často používá např. v obchodě, a to zejména v evropských a asijských zemích – v některých jiných částech světa je jeho používání naopak vzácné. Koná-li se nějaká událost (např. výuka nebo setkání) jednou za dva týdny, bývá datum jejího konání často určeno dnem týdne a [[sudá a lichá čísla|paritou]] čísla týdne – hovoří se o [[Sudá a lichá čísla|lichých]] nebo [[Sudá a lichá čísla|sudých]] týdnech.{{Citace elektronického periodika [79] => | příjmení = calendar.center [80] => | titul = Sudý a lichý týden 2023. Jaký je týden v roce 2023? {{!}} Calendar Center [81] => | periodikum = calendar.center [82] => | url = https://calendar.center/cz/sudy-nebo-lichy-tyden/ [83] => | jazyk = cs [84] => | datum přístupu = 2023-11-19 [85] => }} [86] => [87] => Podle normy ISO 8601 je prvním týdnem roku takový týden, který obsahuje [[čtvrtek]]. Pokud neúplný týden na začátku roku neobsahuje čtvrtek, tedy nový rok začíná pátkem, sobotou či nedělí, náleží tento týden větší částí do předchozího roku a jako první týden se označuje až týden následující. První týden roku tedy může začínat následovně: [88] => # Pondělí je [[29. prosinec|29.]]–[[31. prosinec|31. prosince]] – menší část (3–1 den) prvního týdne náleží do prosince [89] => # Pondělí je [[1. leden|1. ledna]] – začátek roku se kryje se začátkem týdne [90] => # Pondělí je [[2. leden|2.]]–[[4. leden|4. ledna]] – do začátku roku přesahuje menší část (1–3 dny) posledního (52./53.) týdne předchozího roku [91] => [92] => Tak například v roce [[2016]] připadal první čtvrtek na 7. ledna, proto 1. týden roku 2016 (dle normy zapisovaný 2016W01) byl týden od pondělí 4. do neděle 10. ledna 2016. První tři dny roku 2016 (pátek 1. až neděle 3. ledna 2016) patřily ještě do 53. týdne roku 2015. [93] => [94] => Poslední týden v roce mívá číslo 52, pouze pokud rok začíná čtvrtkem – nebo v případě přestupného roku i středou –  má poslední týden číslo 53. [95] => [96] => {|class="wikitable" [97] => |+Číslování týdnů dle ISO 8601 [98] => |- [99] => ! Den 1. ledna !! 1. týden !! 52. týden !! 53. týden !! 52. týden přestupný rok !! 53. týden přestupný rok [100] => |- [101] => | Pondělí || 1.–7. ledna || 24.–30. prosince || –{{Poznámka|name=p1|group=p}} || 23.–29. prosince || –{{Poznámka|name=p1|group=p|Pokud 52. týden končí 28.–30. prosince, počítají se poslední 1–3 dny prosince do 1. týdne následujícího roku.}} [102] => |- [103] => | Úterý || 31. prosince{{Poznámka|name=p1|group=p}}–6. ledna || 23.–29. prosince || –{{Poznámka|name=p1|group=p}} || 22.–28. prosince || –{{Poznámka|name=p1|group=p}} [104] => |- [105] => | Středa || 30. prosince{{Poznámka|name=p1|group=p}}–5. ledna || 22.–28. prosince || –{{Poznámka|name=p1|group=p}} || 21.–27. prosince || 28. prosince–3. ledna{{Poznámka|name=p2|group=p|Pokud poslední týden začíná 26.–28. prosince, zasahuje tento týden 1–3 dny do ledna následujícího roku.}} [106] => |- [107] => | Čtvrtek || 29. prosince{{Poznámka|name=p1|group=p}}–4. ledna || 21.–27. prosince || 28. prosince–3. ledna{{Poznámka|name=p2|group=p}} || 20.–26. prosince || 27. prosince–2. ledna{{Poznámka|name=p2|group=p}} [108] => |- [109] => | Pátek || 4.–10. ledna{{Poznámka|name=p2|group=p}} || 27. prosince–2. ledna{{Poznámka|name=p2|group=p}} || – || 26. prosince–1. ledna{{Poznámka|name=p2|group=p}} || – [110] => |- [111] => | Sobota || 3.–9. ledna{{Poznámka|name=p2|group=p}} || 26. prosince–1. ledna{{Poznámka|name=p2|group=p}} || – || 25.–31. prosince || – [112] => |- [113] => | Neděle || 2.–8. ledna{{Poznámka|name=p2|group=p}} || 25.–31. prosince || – || 24.–30. prosince || –{{Poznámka|name=p1|group=p}} [114] => |} [115] => [116] => Systém číslování týdnů používaný v některých zemích se může odchylovat od normy ISO. Následující tabulka popisuje některé z používaných možností: [117] => [118] => {|class="wikitable" [119] => ! První den týdne [120] => !colspan="3"| První týden roku obsahuje [121] => ! Poslední týden je zároveň prvním [122] => ! Oblast používání [123] => |- [124] => | pondělí || 1. leden|| první neděle|| 1–7 dní roku || ano || [[Spojené království]] [125] => |- [126] => | středa || 1. leden|| první čtvrtek|| 1–7 dní roku || ano || {{Fakt/dne|20220222110555|}} [127] => |- [128] => | sobota || 1. leden|| první pátek|| 1–7 dní roku || ano || [129] => |- [130] => | neděle || 1. leden|| první sobota|| 1–7 dní roku || ano || [[Spojené státy americké]] [131] => |- [132] => | pondělí || 4. leden|| první čtvrtek|| 4–7 dní roku || ne || většina Evropy [[ISO 8601]] ([[1988]]) – evropská norma [[EN 28601]] ([[1992]]) [133] => |- [134] => | pondělí || 7. leden|| první pondělí|| 7 dní roku || ne || [135] => |} [136] => [137] => == Dělení týdne == [138] => === Dny v týdnu === [139] => {{Podrobně|Dny v týdnu}} [140] => Pojmenování jednotlivých dnů v týdnu je ve většině evropských jazyků odvozeno z [[mytologie]] daných národů. [[Čeština]], stejně jako jiné [[slovanské jazyky]], vytváří jména dní převážně z řadových číslovek nebo vymezením pozice jednotlivých dní vzhledem k jiným dnům. [141] => [142] => V [[Čeština|češtině]] jsou názvy [[dny týdne|dnů v týdnu]] následující: [143] => [144] => * [[pondělí]] [145] => * [[úterý]] [146] => * [[středa]] [147] => * [[čtvrtek]] [148] => * [[pátek]] [149] => * [[sobota]] [150] => * [[neděle]] [151] => [152] => === První a poslední den týdne === [153] => Týden začínající pondělím předepisují mezinárodní i evropské normy, ale [[ISO 8601]] nebyla běžně přijata nebo implementována po celém světě, takže se v praxi v různých státech používá i týden začínající nedělí (např. USA nebo Japonsko) nebo sobotou ([[Blízký východ]]). [154] => [155] => Pořadí vychází z uspořádání týdne začínajícího všedními dny a končící svátečním dnem. V původní hebrejské tradici, která je podložena mýtem o [[stvoření světa]] v biblické knize ''[[Genesis]]'', začíná týden nedělí a končí v sobotu dnem odpočinku – [[šabat]]em. V křesťanské tradici se sváteční den posunul na neděli, kdy se připomíná klíčová novozákonní událost – [[zmrtvýchvstání]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]], a prvním pracovním dnem je tak pondělí. Podobně v muslimském tradici je svátečním dnem pátek a pracovní týden začíná sobotou. [156] => [157] => === Víkend a dny volna === [158] => {{Podrobně|Víkend}} [159] => Víkend (z anglického {{cizojazyčně|en|week end}}, ''konec týdne'') vznikl zrušením [[Pracovní sobota|pracovní soboty]] a tím rozšíření volna na sobotu a neděli. Pětidenní [[Pracovní den|pracovní týden]] se postupně prosazoval během 20. století. [160] => [161] => Víkend o jiných dnech se uplatňuje v zemích s jiným pořadím dnů vlivem náboženské tradice (viz výše). Pátek a sobota jsou dny odpočinku v některých [[Islám|muslimských]] zemích a [[Izrael]]i. V některých zemích, jako je [[Írán]], je víkendem pouze jediný den (pátek) a týden začíná sobotou. Jiné muslimské země mají víkend ve čtvrtek a pátek. [162] => [163] => === Délka týdne === [164] => * 1 týden = 7 dní [165] => * 1 týden = 168 [[hodina|hodin]] = 10 080  [[minuta|minut]] = 604  800 [[sekunda|sekund]] (s výjimkou přechodu na [[letní čas]] a zpět a [[Přestupná sekunda|přestupných sekund]]) [166] => [167] => == Alternativní systémy == [168] => === Kalendáře s pevnými týdny v roce === [169] => Některé originální kalendáře byly navrženy tak, aby týdny a roky byly synchronizovány přidáváním skokových, přestupných týdnů nebo dní do kalendáře. Výhodou takovýchto kalendářů je to, že dané datum připadá každým rokem na stejný den v týdnu. [170] => * Například navrhovaný [[světový kalendář]] má 52 týdnů a každoročně jeden nebo dva dodatečné dny, [171] => * zatímco [[francouzský revoluční kalendář]] z 18. století měl 36 týdnů (dekád) po 10 dnech a pět nebo šest zvláštních dnů. [172] => Případně, namísto přidávání dalších dnů mimo týden, je možné přidat celý týden do kalendáře, jehož roky mají kolísavou délku. Tak např. [173] => * bývalý [[island]]ský kalendář měl roky o 52 nebo 53 týdnech. [174] => * Nejranější [[Severské státy|severský kalendář]], z počátku [[Vikingský věk|vikinských dob]], měl pětidenní týdny, nazývané ''fimmty'', uspořádaný do 12 měsíců po šesti fimmtech, s pěti obřadními dny nepříslušejícími žádnému měsíci. [175] => * Hermetický lunární týdenní kalendář používá týden v délce čtvrtiny [[lunace]] a má 6, 7, 8 nebo 9 dnů (průměrně 7.382647 dnů). [176] => * Návrh [[ISO 8601|ISO]] týdenního kalendáře nepoužívá měsíce, ale jenom týdny a označení dne v týdnu (např. poslední den v roku: 7.52.W2019.). Viz [[Kalendář]]→Novodobé reformy kalendáře. [177] => * Další návrhy kalendářů s přestupným týdnem: Hankeho a Henryho permanentní kalendář, Symetrie 454 a Symetrie 010. [178] => [179] => === Systémy s jinou délkou týdne === [180] => Systém sedmidenních týdnů se dnes používá ve většině kultur, které počítají s deseti číslicemi. V dřívějších kulturách ale byly pozorovány i týdny jiné délky. Týden je přitom chápán jako jeden z prvních pracovních rytmů lidského společenství, který nebyl orientován podle přírody. [181] => [182] => * Tak jsou ve starých kulturách pozorovány dílčí rytmy, složené ze dvou dnů práce a jednoho dne odpočinku. [183] => * V [[Starověký Řím|římské říši]] se do císařských dob nepoužíval žádný týden, ale [[Římská datace|kalendy, nony, idy]] a [[terminalie]]. Roku [[321]] n. l. byly vystřídány křesťanským týdnem s nedělí, jako oficiálním dnem odpočinku. [184] => * Pětidenní a třináctidenní týden měli [[Aztécká říše|Aztékové]]. Aztécký kalendář se řídil slunečním rokem a nazýval se ''xihuitl'' (u [[Mayové|Mayů]] ''haab''). Obsahoval 18 měsíců po 20 dnech a 5 zvláštních dnů, které byly považovány za nešťastné. Každý měsíc měl 4 týdny po 5 dnech. Poslední den v týdnu byl dnem veřejného trhu (tianquiztli) a současně svátečním dnem a dnem odpočinku. Týdny tak obsahovaly dohromady za rok 288 pracovních dnů a 72 tianquiztli. V pěti nešťastných dnech se nesmělo pracovat. To dalo celkem 365 dní. Díky tomu je ale sluneční rok přibližně o 6 hodin delší, čímž se posunuje kalendář vůči skutečnému slunečnímu roku. Někteří badatelé se domnívají, že Aztékové tento deficit vyrovnávali, ale o systému, jakým to bylo prováděno, existují pouze různé hypotézy. [185] => [186] => : Existuje ještě druhý, svatý kalendář o 260 dnech, nazývaný tonalpohualli, který byl používán ke věštění. Měl délku 260 dnů a byl rozdělen na 20 týdnů po 13 dnech. Každý den byl zasvěcen jednomu bohu nebo bohyni. Osud člověka závisel na tom, zda se dni jeho narození připisovaly dobré nebo špatné vlastnosti. Tak např. den „Sedm dešťů“ byl dnem výhodným, zatímco den „Dva králíci“ oproti tomu dnem špatným. [187] => [188] => * Také u [[Francouzský revoluční kalendář|francouzského revolučního kalendáře]] se nachází desetidenní týden. Jeden měsíc tak obsahoval tři tyto týdny. Každý měsíc tak měl třicet dnů. Na konci roku bylo přidáno 5 zvláštních dnů. Po 13 letech [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] tento kalendář opět zrušil. [189] => * [[Sovětský revoluční kalendář|Sovětský revoluční říjnový kalendář]] měl od roku 1929 do roku 1940 pětidenní týden (čtyři pracovní dny a jeden volný) s šestitýdenními měsíci. Tento systém umožňoval nepřetržitý provoz podniků. [190] => * Na [[Bali]] je ještě v roce 2018 používáno současně několik různých [[Hinduismus|hinduistických]] týdenních systému pro rituální účely ([[Pakuwon]]). Z kombinace těchto týdnů pak můžeme dostat 55 různých dnů ((= 1+2+3+4+5+6+7+8+9+10). V praxi je ze všeho nejdůležitější tato kombinace : [191] => ::Triwara = Třídenní týden [192] => ::Pancawara = Pětidenní týden [193] => ::Saptawara = Sedmidenní týden [194] => :Třídenní týden (Triwara) je na Bali obvyklým cyklem tržních dnů: každým třetím dnem se koná ve vesnicích trh. [195] => [196] => == Liturgický týden == [197] => {{Neověřeno část}} [198] => V křesťanské [[Liturgie|liturgii]] je týden hlavně dominantní speciálním postavením [[neděle]]. [199] => [200] => Týden byl pokládán mezi Židy za posvátný pojem vzhledem k zákonu ohledně odpočinku o [[Šabat|sabatu]] a jeho asociací s první kapitolou knihy [[Genesis]]. Raní křesťané převzali jeho používání zprvu v židovské podobě s číslovanými dny beze jmen, včetně sabatu. Neděle, „první den týdne“ (Skutky 20:7, 1. Korintským 16:2, Zjevení 1:10), brzy nahradila sabat jako den náboženského svátku, ale samotný týden zůstal samostatný. Je také vhodné si připomenout, že prvá dvě století oslavy velkých křesťanských mystérií tvořily týdenní a ne celoroční cyklus. Neděle, podle [[Barnabášova epištola|epištoly Barnabáše]] (xv), byla „začátek jiného světa“, a pisatel dále prohlašuje: „Pročež také my držíme osmý den pro slávu, že Ježíš vstal z mrtvých a prokazatelně vstoupil na nebesa“. Dále [[Didaché]] (viii) stanoví: „Neslavte svůj svátek s pokrytci; oni slaví druhý [Pondělí] a pátý [Čtvrtek] den v týdnu, ale vy slavte čtvrtý den [Středa] a den přípravy [Pátek]“, zatímco v c.xiv jsme seznámeni „A v den Páně se shromažďujte, lámejte chléb a vzdávejte dík“. Úplně jasně to vyplývá z řeči [[Tertullianus|Tertulliana]], apoštolské konstituce a dalších raných spisovatelů, že neděle každého týdne byla považována za připomínku vzkříšení Krista, středa a pátek pak za dny zrady a ukřižování Krista. [201] => [202] => Ačkoliv tato jednoduchá prvotní koncepce zaplňovala místa v čase, jak byly jednotlivé svátky vkládány a násobeny, v každoročním kalendáři, týden si vždy udržoval svůj význam; je to možné zvláště poznat u bohoslužeb v týdenním dělení [[žaltář]]e. [[Amalarius z Mét|Amalarius]] pro nás zachoval podrobnosti o uspořádání přijatém v královské kapli v [[Cáchy|Cáchách]] roku 802, při kterém byl týdně přednesen celý žaltář. Ve svých širších rysech dělení byl shodný s teoretickým vyhlášeným římským breviářem do té doby, než byla 1. listopadu 1911 vydána publikace apoštolské konstituce „Divine afflatu“. Navíc se objevuje v Amalariovi, že karolínské uspořádání bylo v podstatě stejné jako to již přijaté římskou církví. Již v 6. století [[Benedikt z Nursie|sv. Benedikt]] stanovil jasný princip, že celý žaltář by měl být přednesen nejméně jednou v týdnu; přesto je podobné uspořádání přisuzováno papeži [[Damasus I.|sv. Damasusovi]]. [203] => [204] => Požehnání zvláštních dnů týdne zvláštními subjekty zbožnosti je také oficiálně uznaná speciální mše požehnané Panny Marie v sobotu, v pátek pašijové bohoslužby během [[Postní doba|půstu]] a uspořádání děkovných mší pro speciální dny týdne schválené papežem [[Lev XIII.|Lvem XIII]]. Po dlouhou dobu v raném středověku byl na západě čtvrtek pokládán za druh menšího svátku nebo neděli, pravděpodobně proto, že to byl den týdne, kdy se týden přesunul do své druhé poloviny (srovnej Bede, "Hist. Eccl.", IV, 25). Znovu breviář odsouhlasený po [[Tridentský koncil|koncilu v Tridentu]] povolil jistý bohoslužebný přírůstek ke mši, např. zádušní mši, [[Graduále|graduální žalmy]] apod., přednášené jednou v týdnu, zvláště v [[advent]]ní a postní pondělí. [205] => [206] => == Odkazy == [207] => === Poznámky === [208] => {{Poznámky|group=p}} [209] => [210] => === Reference === [211] => [212] => [213] => === Literatura === [214] => * S. I. Selešnikov (1974), ''Člověk a čas'' – nakl. Práce, Praha [215] => * Marie Bláhová (2001), ''Historická chronologie'' – nakl. Libri, s.r.o., Praha, {{ISBN|80-7277-024-1}} [216] => [217] => === Související články === [218] => * [[Datum]] [219] => * [[Den]] [220] => * [[Chronologie]] [221] => * [[Kalendář]] [222] => * [[Kalendářní data]] [223] => * [[Liturgický rok]] [224] => * [[Měsíc]] [225] => * [[Palachův týden]] [226] => * [[Pracovní týden]] [227] => * [[Rok]] [228] => * [[Svatý týden]] [229] => * [[Víkend]] [230] => [231] => === Externí odkazy === [232] => * {{Commonscat}} [233] => * {{Otto|Týden}} [234] => * {{Wikislovník|heslo=týden}} [235] => * {{Wikicitáty|téma=Týden}} [236] => {{Pahýl}} [237] => [238] => {{dny v týdnu}} [239] => {{Autoritní data}} [240] => [241] => [[Kategorie:Týden| ]] [242] => [[Kategorie:Kalendář]] [243] => [[Kategorie:Jednotky času]] [] => )
good wiki

Týden

Týden je kalendářní, cyklicky se opakující časové období sedmi po sobě následujících dnů, existují ale i týdny s jiným počtem dnů. Sedmidenní týden se objevuje v různých kalendářích od starověku, v gregoriánském kalendáři byly dny v týdnu původně řazeny v pořadí neděle, pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek, sobota.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ISO 8601','čtvrtek','Kalendář','Měsíc','neděle','středa','Neděle','Rok','Islám','Čeština','Sudá a lichá čísla','Den'

Čeština

Čtvrtek

Den

"DEN je český internetový deník, který se zaměřuje na aktuální události, analýzy a komentáře z oblasti politiky, ekonomiky, kultury, sportu a vědy.

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Kalendář

Měsíc

Neděle

Rok

Středa