Array ( [0] => 14658141 [id] => 14658141 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tekutina [uri] => Tekutina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Tekutina''' je společný název pro [[Kapalina|kapaliny]] a [[plyn]]y (patrně i pro [[plazma]] a [[Kvark-gluonové plazma|kvark gluonové plazma]][http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/plazma/basics.html Co je to plazma?] na Aldebaran.cz), jejichž významnou společnou vlastností je [[tekutost]], neboli neschopnost udržet svůj stálý tvar díky snadnému vzájemnému pohybu [[Částice|částic]]. K tekutinám se většinou řadí také sypké látky, které jsou sice pevného skupenství, ale splňují kritérium tekutosti. [1] => [2] => Tekutiny se liší od [[pevná látka|pevných látek]] především velkou pohyblivostí svých [[částice|částic]], nemají vlastní tvar a snadno se dělí. Protože tekutiny kladou malý odpor vůči silám působícím ve směru vnější [[normála plochy|normály plochy]], která tekutinu omezuje, nemluvíme u tekutin o [[tlak]]u, ale o [[Napětí (mechanika)|napětí]]. [3] => [4] => Odpor tekutin proti změně tvaru nazýváme [[viskozita|viskozitou]], která se projevuje jen pokud není tekutina v klidu. [[Viskózní síla]] má snahu zmenšit vzájemný rozdíl rychlostí v proudící tekutině a je tudíž analogií k [[třecí síla|třecí síle]], která je součástí [[Fyzika pevných látek|mechaniky pevných látek]].
[5] => Tekutinu, u které se neprojevují viskózní síly, nazýváme dokonalou. Jak je z názvu zřejmé, taková tekutina je pouze myšlenkový konstrukt, který nemá v reálném světě oporu. V praxi se ovšem setkáme s některými tekutinami, které mají tak malou viskozitu, že je dokonalá tekutina jejich dobrou aproximací.
[6] => Tekutiny dělíme na [[kapalina|kapaliny]] a [[plyn]]y. Vzájemně se liší především [[stlačitelnost]]í a [[Teplotní rozpínavost#Rozpínavost|rozpínavostí]]. Plyny jsou rozpínavé, kdežto kapaliny vytvářejí volnou hladinu. Kapaliny jsou stlačitelné jen nepatrně, kdežto plyny jsou stlačitelné velmi jednoduše. [7] => [8] => Tekutiny se dělí na [9] => * [[Newtonská tekutina|newtonské]] (např. voda) [10] => * [[Nenewtonská tekutina|nenewtonské]] (např. barvy, škrobové roztoky, mléko) [11] => podle toho, zda splňují [[Newtonův zákon viskozity]], který říká, že odpor způsobený [[vnitřní tření|vnitřním třením]] v tekutině je přímo úměrný rychlosti toku. Studiem vlastností tekutin se zabývá [[rheologie]]. [12] => [13] => == Ideální tekutina == [14] => '''Ideální (dokonalá) tekutina''' je taková tekutina, v níž jsou všechna [[smykové napětí|smyková napětí]] [[nula|nulová]], a [[tenzor napětí]] lze vyjádřit ve tvaru [15] => :\sigma_{ij} = -\delta_{ij}p \,, [16] => kde p\ge 0. V každém bodě ideální tekutiny (tedy na všech [[rovina|rovinách]] proložených tímto bodem) je napětí [[čistý tlak|čistým tlakem]] o velikosti p. [[Modul pružnosti ve smyku]] ideální tekutiny je [[nula|nulový]], tzn. G = 0. Nepřítomnost smykového napětí znamená, že v ideální tekutině nepůsobí [[vnitřní tření]]. [17] => [18] => Ideální tekutina se nebrání změně [[tvar]]u, tzn. je dokonale [[tekutost|tekutá]]. [19] => [20] => Zvláštním případem ideální tekutiny je: [21] => * [[ideální kapalina]] [22] => * [[ideální plyn]] [23] => [24] => == Základní rovnice rovnováhy tekutin == [25] => '''Základní rovnice rovnováhy tekutin''' je fyzikální rovnice popisující rovnovážný stav v tekutině. Běžný její zápis je -\frac{\partial p}{\partial {x_i}} + F_i = 0. [26] => [27] => Následuje její postup odvození. [28] => [29] => === Postup odvození === [30] => Předpokládejme, že se ideální tekutina pohybuje tak, že jedna vrstva molekul pomalu [31] => klouže po druhé vrstvě. [32] => [33] => [34] => Vyjděme z rovnice rovnováhy [[elastické kontinuum|elastického kontinua]] [35] => F_i + \frac{\partial \tau_{ji}}{\partial x_j} = 0 (rovnice 1) [36] => , kde F_i jsou složky síly a \tau_{ji} jsou složky [[tenzor]]u napětí, pro které platí \tau_{ji} = \tau_{ij}. [37] => [38] => [39] => Dokonalá tekutina neodporuje změnám tvaru a proto jsou [[tečné mapětí|tečná napětí]] nulová, tedy \tau_{12} = \tau_{23} = \tau_{31} = 0 [40] => [41] => Rovnici \tau_{ji} = 0\ (i \ne j) (2) tedy můžeme považovat za definiční rovnici tekutiny v rovnováze. Protože tato rovnice platí pro libovolnou [[Kartézská soustava souřadnic|kartézskou soustavu souřadnic]], jsou její osy hlavními osami [[tenzor]]u napětí a [[tenzorová plocha]] je v tomto případě kulová. Proto jsou si normálová napětí rovna \tau_{11} = \tau_{22} = \tau_{33} [42] => [43] => [44] => Položíme-li \tau_{11} = \tau_{22} = \tau_{33} = -p, kde p je tlak, pak musí platit \tau_{ij} = -{\delta_{ij} \cdot p}. [45] => [46] => [47] => Po dosazení (2) do (1) dostaneme základní [[hydrostatika|hydrostatickou]] rovnici -\frac{\partial p}{\partial {x_i}} + F_i = 0 nebo vektorově -{\nabla p} + F = 0 [48] => [49] => [50] => Poslední rovnice je nutná a postačující podmínka rovnováhy tekutiny. [[Úplný diferenciál]] [[tlak]]u p, který je funkcí souřadnic xi, vychází ze základní hydrostatické rovnice \mathrm{d}p = \frac{\partial p}{\partial x_i}\cdot\mathrm{d}x_i = F_i \cdot \mathrm{d}x_i [51] => [52] => [53] => U stlačitelných tekutin závisí hustota ρ na stavu [[kontinuum|kontinua]], nevztahujeme proto vnější síly na jednotku objemu, nýbrž na jednotku hmotnosti. Objemovou sílu vztaženou na jednotku hmotnosti budeme značit G, její složky Gi, tedy F_i = \rho \cdot G_i. [54] => Rovnici rovnováhy tekutin můžeme přepsat takto -{\frac{1}{\rho}\,\frac{\partial p}{\partial x_{ii}}} + G_i = 0 nebo vektorově -{\frac{1}{\rho}\,\nabla{p}} + G = 0 [55] => [56] => ==== Poznámka ==== [57] => U tekutin, které jsou v rovnováze, se neuplatňují [[viskózní síla|viskózní síly]]. Takže zde uvedené rovnice se vztahují jak na ideální tak na [[Viskozita|viskózní]] tekutiny. [58] => [59] => == Reference == [60] => [61] => [62] => == Literatura == [63] => * Miroslav Brdička, Ladislav Samek a Bruno Sopko: Mechanika kontinua,Academia, 2000 [64] => * Miroslav Brdička, Arnošt Hladík: Teoretická mechanika, Academia, 1988, [65] => [66] => == Související články == [67] => * [[Mechanika tekutin]] [68] => * [[Mechanika kontinua]] [69] => * [[Tekoucí písek]] [70] => [71] => == Externí odkazy == [72] => * {{Commonscat}} [73] => * {{Wikislovník|heslo=tekutina}} [74] => {{Pahýl}} [75] => {{Autoritní data}} [76] => [77] => [[Kategorie:Mechanika tekutin]] [78] => [[Kategorie:Hmota]] [] => )
good wiki

Tekutina

Tekutina je společný název pro kapaliny a plyny (patrně i pro plazma a kvark gluonové plazma), jejichž významnou společnou vlastností je tekutost, neboli neschopnost udržet svůj stálý tvar díky snadnému vzájemnému pohybu částic. K tekutinám se většinou řadí také sypké látky, které jsou sice pevného skupenství, ale splňují kritérium tekutosti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'plyn','nula','tlak','vnitřní tření','tekutost','tenzor','Mechanika tekutin','Částice','Kvark-gluonové plazma','plazma','stlačitelnost','Newtonská tekutina'

Částice

Nula

Plazma

Plyn

Stlačitelnost

Tekutost

Tenzor

Tlak