Array ( [0] => 15492677 [id] => 15492677 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Teplá [uri] => Teplá [3] => Teplá, south view.jpg [img] => Teplá, south view.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Chebsku}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Teplá [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Karlovarský kraj|Karlovarský]] [5] => | NUTS3 = CZ041 [6] => | okres = Cheb [7] => | obec s rozšířenou působností = [[Mariánské Lázně]] [8] => | pověřená obec = [[Mariánské Lázně]] [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 364 61 [11] => | počet částí obce = 24 [12] => | počet katastrálních území = 24 [13] => | počet ZSJ = 26 [14] => | adresa = Masarykovo náměstí 1
364 61 Teplá [15] => | web = http://www.tepla.cz [16] => | úřední web = [17] => | e-mail = podatelna@tepla.cz [18] => | starosta = Karel Hermann [19] => | starosta aktuální k = 2023 [20] => | mapa = Tepla CH CZ.png [21] => }} [22] => [[Město]] '''Teplá''' ({{Vjazyce2|de|''Tepl resp. Tepl Stadt''}}) je rozlohou [[Seznam největších obcí v Česku|devátá největší]] [[obec]] v [[Česko|České republice]]. Nachází se v západních [[Čechy|Čechách]] v [[okres Cheb|okrese Cheb]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]], na horním toku [[Teplá (řeka)|řeky Teplé]], v [[Tepelská vrchovina|Tepelské vrchovině]], 46 km jihovýchodně od okresního města [[Cheb]] a 37 km jižně od krajského města [[Karlovy Vary]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => == Historie města == [25] => [[Soubor:Tepla.jpg|náhled|vlevo|Teplá od nádraží]] [26] => [27] => Po odtržení [[Cheb]]ska od Českého [[knížectví]] k [[Německá říše|Německé říši]] se v 11. století posunula zemská [[Státní hranice|hranice]] více k východu. Hranice procházela právě územím dnešní Teplé, kde tehdy na zemské stezce z Plzně do Chebu vznikla kupecká [[osada]] s [[celnice|celnicí]]. Ve 12. století se v okolí této hranice stále více a více prohluboval vliv [[Německo|Německa]]. [28] => [29] => Česká práva v této oblasti tehdy hájil velmož [[Hroznata]], který byl správcem rozsáhlého území okolo dnešní Teplé a Mariánských Lázní. Z hospodářských důvodů založil v roce 1193 poblíž své tvrze v Teplé nový [[Klášter Teplá|premonstrátský klášter]]. Blahoslavený Hroznata založil klášter jako náhradu za účast na křížové výpravě. Dal slib k účasti na osvobození Božího hrobu z rukou muslimů, tato výprava byla u Říma rozpuštěna, ale slib byl stále platný. Proto si Hroznata vyjednal u papeže dispens a ten mu jako náhradu uložil založit klášter.{{Fakt/dne|20100718145006}} [30] => [31] => [[První písemná zmínka|První datovaná písemná zmínka]] o městě pochází z roku 1197, kdy byla v jedné Hroznatově listině zmíněna osada Teplá, majetek Tepelského kláštera. Po Hroznatově smrti převzal veškerou „administrativní správu“ klášter a [[tvrz]] zanikla. Osada se ale rozvíjela dál a postupem času se z ní stala [[Trhová obec|trhová ves]]. V roce 1322 bylo Chebsko opět připojeno k Čechám a Teplá tím pádem přestala být strategickým hraničním bodem. V letech 1380–1381 zasáhl ves [[mor]], kdy skoro celé české obyvatelstvo této epidemii podlehlo. Na jejich místo přicházeli později noví němečtí osadníci. V roce 1385 byla Teplá povýšena na [[poddanské město]]. [32] => [33] => V [[Husitství|husitském období]] byla Teplá celkem třikrát vypleněna (v letech 1421, 1427 a 1431). V roce 1525 se vzbouřili tepelští poddaní a zajali [[opat]]a kláštera. Vadily jim neustále zvyšující dávky, které museli odvádět klášteru. Vzpoura byla nakonec potlačena, její předáci popraveni a [[Protestantismus|protestantská víra]] systematicky likvidována (po celý zbytek 16. stol.). V této době město také vyhořelo (1539) a došlo k další morové epidemii (1549), která opět doslova vylidnila celé okolí. Koncem 16. století docházela k další vlně německé [[kolonizace]], kdy ve městě získalo naprostou převahu německé obyvatelstvo. [34] => [35] => V období [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] městem prošlo mnoho vojsk, které ho plenily a ničily, roku 1647 se u města odehrálo [[střetnutí u Teplé]].{{Citace elektronického periodika [36] => | titul = Bitevní pole u Teplé [37] => | periodikum = turistika.cz [38] => | url = https://www.turistika.cz/mista/bitevni-pole-u-teple/detail [39] => | datum přístupu = 2021-10-02 [40] => }} Po válce došlo k další vlně [[germanizace]] a město opět mnohokrát vyhořelo (1669, 1747, 1794). Po posledním požáru došlo k velké přestavbě města a v 19. století byly zbourány hradby. Rozvoji města pomohla výstavba [[Železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně|železniční tratě]]. Trať byla otevřená v roce 1898. Obživou obyvatel v 19. století byla řemeslná výroba, ve městě bylo tkalcovství, uzenářství, pivovar a podniky na zpracování kamene. Známá byla místní puškařská dílna. [41] => [42] => Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] v roce 1938 připadl celý bývalý [[okres]] Teplá pod [[Německá říše|Německou říši]], protože v celém okrese měli Němci drtivou převahu. [[Druhá světová válka]] ve městě skončila 6. května 1945, kdy byla Teplá obsazena [[Armáda Spojených států amerických|Americkou armádou]]. Nedlouho po válce v roce 1945 byly ustanoveny [[Národní výbor (1945–1990)|Národní výbory]], v Teplé vznikl [[městský národní výbor]] a ještě se zatím udržel i [[okresní národní výbor]]. Dne 1. září 1945 byla otevřena česká škola. Mezi významné kulturní události patřilo také otevření Městské knihovny a přestavba sálu Hotelu U nádraží na kulturní místnosti. [43] => [44] => [[Soubor:Teplá, south view.jpg|náhled|vlevo|Celkový pohled na město]] [45] => [[Soubor:Fucikova ulice v Teple.jpg|náhled|Dům v Klášterní ulici]] [46] => [47] => Po druhé světové válce začalo pro město období [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého]] (to znamená téměř veškerého) obyvatelstva. Tento odsun probíhal od března do října 1946. V roce 1945, tedy ještě před odsunem Němců, byla do této oblasti (například do [[Rankovice|Rankovic]]) [[Repatriace|repatriována]] část potomků českých [[Exulanti|exulantů]] z doby [[Doba pobělohorská|pobělohorské]] z okolí polského [[Zelów|Zelova]].{{Citace elektronického periodika [48] => | titul = Exil.cz: Zelow – cesta zase zpátky [49] => | periodikum = www.rozhlas.cz [50] => | url = https://www.rozhlas.cz/krajane/clanky/_zprava/exilcz-zelow-cesta-zase-zpatky--1456384 [51] => | datum přístupu = 2019-11-14 [52] => }} Pro jejich původ, silné [[Reformovaná církev|náboženské]] cítění i archaickou (biblickou) češtinu byli tito reemigranti považováni mylně za Poláky.{{Citace monografie [53] => | vydání = 1 [54] => | titul = Z nouze o spasení : česká emigrace v 18. století do Pruského Slezska [55] => | vydavatel = Kalich [56] => | místo = Praha [57] => | isbn = 8070729481 [58] => | isbn2 = 9788070729489 [59] => | počet stran = 182 [60] => | oclc = 27451117 [61] => | příjmení = Štěříková [62] => | jméno = Edita [63] => | rok vydání = 1992 [64] => }}{{Citace elektronického periodika [65] => | titul = Návraty [66] => | periodikum = Věstník spolku Exulant [67] => | číslo = 44 [68] => | url = http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/ex217.pdf [69] => | strany = 17–20 [70] => | datum vydání = 2017-06-22 [71] => | datum přístupu = 2019-12-02 [72] => }} K udržení jejich pospolitosti stále významně přispívá spolek [[Exulant (spolek)|Exulant]].{{Citace elektronického periodika [73] => | titul = O nás [74] => | url = http://exulant.evangnet.cz/?q=node/4 [75] => | periodikum = exulant.evangnet.cz [76] => | datum přístupu = 2019-11-06 [77] => }} Po vysídlení Němců se do vylidněné oblasti Tepelska (kromě Čechů z vnitrozemí) stěhovali také Maďaři ze Slovenska, Slováci, Rumuni a Bulhaři. V roce 1949 okres Teplá zanikl a jeho území bylo připojeno k okresu Toužim. [78] => [79] => V období po válce a nástupu [[komunismus|komunismu]] v roce 1948 ovlivňovala život ve městě vojenská posádka, která si jako své sídlo vybrala klášter, který byl odebrán premonstrátům. Toto období bylo pro klášter asi nejhorší v celé jeho historii, protože docházelo k rozsáhlým a necitlivým devastacím této krásné stavby. Bylo založeno [[jednotné zemědělské družstvo]], které se postupně slučovalo do větších celků. Zakládány byly také pobočky průmyslových podniků (jako např. [[Jitona|JITONA]] nebo TOSTA), proto byly pro zaměstnance stavěny nové bytové domy nejen ve vlastní Teplé, ale také v místních částech (např. v Poutnově nebo Služetíně). Vybydlené staré domy chátraly, a v mnoha případech byly zbourány. Dne 1. června 1960 došlo k další reformě územní správy, při které vzniklo nové členění okresů. Teplá byla přičleněna do [[Západočeský kraj|Západočeského kraje]] (se sídlem v [[Plzeň|Plzni]]) a [[okres Karlovy Vary|okresu Karlovy Vary]]. Ten vznikl spojením více okresů z roku 1949, mezi nimi byl i tehdejší okres [[Toužim]]. V roce 1975 město získalo dnešní rozlohu. Byly totiž připojeny obce Beranov, Poutnov, Křepkovice a Staré Sedlo. Jejich místní národní výbory byly zrušeny a jejich pravomoci plně převzal Městský národní výbor Teplá. [80] => [81] => Ve městě a okolí po roce 1989 zaniklo několik významných podniků, a proto se zvýšila nezaměstnanost až k hranici 20 procent. [82] => [83] => Po roce 1989 došlo k opětovnému rozvoji podnikání. Klášter byl navrácen premonstrátům, ale ve špatném stavu. Od roku 2000 se Teplá stala součástí nově vzniklého [[Karlovarský kraj|Karlovarského kraje]], po zrušení okresních úřadů [[1. leden|1. ledna]] 2003 byla přiřazena pod správní obvod obce s rozšířenou působností [[Mariánské Lázně]]. Přesto ale ještě čtyři roky zůstala součástí okresu Karlovy Vary. K 1. lednu 2007 bylo město podle působnosti vyhlášky č. 513/2006 Sb. přičleněno do okresu Cheb, aby bylo sjednoceno území okresu i správního obvodu obce s rozšířenou působností. [84] => [85] => == Obyvatelstvo == [86] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 2 597 obyvatel, z nichž bylo 20 Čechoslováků, 2 556 Němců a 21 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 2 566 obyvatel, k evangelické šest obyvatel, jeden k církvi československé, 22 k církvi izraelitské a dva byli bez vyznání. [87] => {| class="wikitable" [88] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů Teplé (bez místních částí) [89] => |- [90] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [91] => |- style="text-align: right;" [92] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [93] => |2 421||2 733||2 662||2 789||2 822||2 597||2 474||1 080||1 841||1 933||2 126||2 145||2 255||2 218 [94] => |- style="text-align: right;" [95] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [96] => |315||337||337||357||375||396||425||374||351||315||363||406||422||449 [97] => |} [98] => [99] => {| class="wikitable" [100] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů Teplé (včetně místních částí) [101] => |- [102] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [103] => |- style="text-align: right;" [104] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [105] => |6 996||7 458||7 400||7 426||7 379||7 017||6 807||2 843||3 444||3 318||3 115||2 924||3 101||2 981 [106] => |- style="text-align: right;" [107] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [108] => |958||1 014||1 025||1 066||1 108||1 143||1 211||957||653||606||598||677||737||779 [109] => |} [110] => [111] => == Obecní správa == [112] => Správní území města Teplá zabírá 11 % z celého [[okres Cheb|okresu Cheb]] (tj. celou jeho jihovýchodní část), počtem obyvatel se však podílí asi jen 3 %.{{Fakt/dne|20200511185516|}} Hustota zalidnění je pouhých 26 obyvatel/km².{{Citace elektronické monografie [113] => | vydavatel = Územně identifikační registr ČR [114] => | titul = Obec Teplá [115] => | url = http://www.uir.cz/obec/555631/Tepla [116] => | datum přístupu = 2020-05-11 [117] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200530131412/http://www.uir.cz/obec/555631/Tepla [118] => | datum archivace = 2020-05-30 [119] => | nedostupné = ano [120] => }} [121] => [122] => Teplá má celkem 24 místních částí ([[Babice (Teplá)|Babice]], [[Beranov]], [[Beranovka]], [[Beroun (Teplá)|Beroun]], [[Bezvěrov (Teplá)|Bezvěrov]], [[Bohuslav (Teplá)|Bohuslav]], [[Číhaná (Teplá)|Číhaná]], [[Heřmanov (Teplá)|Heřmanov]], [[Horní Kramolín]], [[Hoštěc]], [[Jankovice (Teplá)|Jankovice]], [[Kladruby (Teplá)|Kladruby]], [[Klášter (Teplá)|Klášter]], [[Křepkovice]], [[Mrázov]], [[Nezdice (Teplá)|Nezdice]], [[Pěkovice]], [[Popovice (Teplá)|Popovice]], [[Poutnov]], [[Rankovice]], [[Služetín (Teplá)|Služetín]], [[Staré Sedlo (Teplá)|Staré Sedlo]], Teplá a [[Zahrádka (Teplá)|Zahrádka]]) z nichž nejlidnatější jsou Poutnov (v severozápadní části katastru, 6 km od Teplé) a Staré Sedlo (na jihovýchodní části katastru, 8 km od Teplé). [123] => [124] => == Doprava == [125] => Teplá neleží na žádné hlavní komunikaci. Ve městě se křižují [[silnice II/198]] v trase [[Závišín (Zádub-Závišín)|Závišín]] ([[Mariánské Lázně]]) – Teplá – [[Toužim]] – [[Bochov]] a číslo 210 v trase [[Krsy]] – [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]] – Teplá – [[Mnichov (okres Cheb)|Mnichov]] – [[Prameny]] – [[Sokolov]] – [[Kraslice (okres Sokolov)|Kraslice]](státní hranice). [[železniční doprava|Železniční obsluhu]] města zajišťuje [[železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně]]. Na území města leží železniční dopravny Teplá, Mrázov, Hoštěc a Poutnov. Kolem roku 2010 se objevily dosud nerealizované úvahy o železničním propojení Bezdružic a Teplé (respektive Plzně a Karlových Varů). Autobusová doprava má v okolí města spíše doplňkový charakter a v roce 2020 je provozována pouze v pracovních dnech. Nejdůležitější relací [[autobus|autobusové dopravy]] je spojení [[Toužim]] – Teplá – [[Mariánské Lázně]], které obsluhuje mnoho mezilehlých sídel. Nejhorší dopravní obsluhu mají tepelské části ležící v jihovýchodní oblasti města při hranicích s Plzeňským krajem.{{Fakt/dne|20200511185516|}} [126] => [127] => == Společnost == [128] => [[Soubor:Radnice v Teple.jpg|náhled|Budova na náměstí, kde do roku 2015 sídlil tepelský městský úřad]] [129] => [130] => Školství je ve městě zastoupeno základní školou, do střední školy musí studenti dojíždět (např. do Mariánských Lázní nebo Karlových Varů). Ve městě sídlí dva praktičtí lékaři, jeden pediatr, zubař a gynekolog.{{Fakt/dne|20200511185516|}} Kulturní život ve městě zajišťuje například městská knihovna a infocentrum ve spolupráci s radnicí. Pořádá různé akce nejen pro mládež a také zajišťuje informační servis turistům. Ve městě sídlí také různé zájmové spolky, městský úřad vydává pro občany města každý měsíc zpravodaj. [131] => [132] => == Pamětihodnosti == [133] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Teplé}} [134] => [[Soubor:Teplá sloup se sousoším Nejsvětější Trojice červen 2020 (1).jpg|náhled|upright|Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice]] [135] => [[Soubor:Teplá kostel svatého Jiljí červen 2020 (1).jpg|náhled|Gotický kostel svatého Jiljí v Teplé]] [136] => [137] => * Nejvýznamnější tepelská památka – [[Klášter Teplá|tepelský klášter]] – se nachází asi dva kilometry jižně od centra města. Založen byl v roce 1193. Hned z počátku umožnil osídlení původně velmi řídce obydlené oblasti a po staletí pak byl duchovním, kulturním, vědeckým, ale také hospodářským centrem celého kraje. V roce 1950 byl zrušen a stal se [[kasárna]]mi [[Československá lidová armáda|Československé lidové armády]]. Knihovna a muzeum byly od roku 1958 zpřístupněny veřejnosti. Od roku 1990, kdy byl klášter navrácen původnímu majiteli ([[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|řádu premonstrátů]]) postupně probíhá rekonstrukce celého areálu. V kostele probíhají pravidelné bohoslužby, objekt je přístupný turistům k prohlídkám a konají se zde koncerty, výstavy a další kulturní akce. Nejstarší, dodnes dochovanou, architektonickou částí je [[románský sloh|románsko]]-[[gotika|gotický]] trojlodní halový kostel Zvěstování Panny Marie. Na přelomu 17. a 18. století postavil [[Kryštof Dientzenhofer]] na místě původních gotických budov, zničených požárem, [[baroko|barokní]] prelaturu a [[Konvent (církev)|konvent]] (jižní křídlo). Hospodářské budovy vznikaly postupně v 15.–19. století. Zajímavostí je klášterní knihovna, která je co do počtu svazků druhá největší v České republice. Při klášteru se nachází také park, který je v poslední době znovu upravován. [138] => * [[Sloup Nejsvětější Trojice (Teplá)|Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice]] z roku 1721 [139] => * V Teplé pravděpodobně stával Hroznatův hrad, o kterém se však nedochovaly žádné písemné zprávy. V okolí kostela svatého Jiljí se podle popisů z devatenáctého století nacházely zbytky opevnění v podobě příkopů a valů. Menší relikty zemního opevnění, které vymezuje oválný areál a nesouvisí s městskými hradbami, se nacházejí mezi domy jižně od kostela.{{Citace monografie [140] => | příjmení = Durdík [141] => | jméno = Tomáš [142] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [143] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 4 [144] => | vydavatel = Libri [145] => | místo = Praha [146] => | rok = 2011 [147] => | počet stran = 164 [148] => | isbn = 978-80-7277-489-0 [149] => | kapitola = Teplá [150] => | typ kapitoly = heslo [151] => | strany = 107 [152] => }} [153] => * Stará škola (budova současné radnice) byla postavena v roce 1574. Založil ji [[opat]] Jan Myšín. Budova má [[Renesance|renesanční]] [[Portál (architektura)|portál]] s nápisem „Představený Jan Myšín ctitel vzdělanosti dal pevný základ školství městu tomuto“. [154] => * [[Kostel svatého Jiljí (Teplá)|Kostel svatého Jiljí]] pochází z let 1762–1765 na místě původního staršího kostela. Opraven kolem roku 1850. Hodnotný hlavní [[oltář]], přenesený v roce 1785 z kláštera v Chotěšově. Zařízení kostela je v barokním stylu. [155] => * [[Soubor městských domů čp. 30 a 31]] [156] => * Ve správním území města se nachází velký počet [[smírčí kříž|smírčích křížů]]. [157] => [158] => == Osobnosti == [159] => * [[Jan Nepomuk František Desolda]] (1811–1885), katolický duchovní, filosof, překladatel [160] => [161] => == Odkazy == [162] => === Reference === [163] => [164] => {{Citace monografie [165] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb [166] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150411.pdf/ [167] => | vydavatel = Český statistický úřad [168] => | místo = Praha [169] => | rok = 2015 [170] => | počet stran = 20 [171] => | strany = 7 [172] => }} [173] => {{Citace monografie [174] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [175] => | svazek = I. Čechy heslo Tepl Stadt [176] => | url = https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:a51ad8d0-27eb-11eb-979b-005056827e52?page=uuid:36c4b610-a5de-4149-ad2e-1122d8c2a8d5&fulltext=tepl%20Stadt [177] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický [178] => | místo = Praha [179] => | rok = 1924 [180] => | počet stran = 634 [181] => | strany = 310 [182] => }} [183] => [184] => [185] => === Související články === [186] => [187] => * [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Teplé]] [188] => [189] => === Externí odkazy === [190] => * {{Commonscat}} [191] => * {{Otto|heslo=Teplá}} [192] => * {{Oficiální web}} [193] => * {{RÚIAN}} [194] => * [http://maps.google.com/maps/ms?msid=212630556185296554477.0004a6d57cdc405dd3902&msa=0 Drobné sakrální památky v okolí města Teplá] [195] => *[https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/42088/BPTX_2010_2__0_287917_0_108776.pdf?sequence=1&isAllowed=y Zelovští Češi] [196] => [197] => {{Části české obce}} [198] => {{Okres Cheb}} [199] => {{Autoritní data}} [200] => {{Portály|Česko|Geografie}} [201] => [202] => [[Kategorie:Teplá| ]] [203] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [204] => [[Kategorie:Obce v okrese Cheb]] [205] => [[Kategorie:Sídla v Tepelské vrchovině]] [206] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [207] => [[Kategorie:Slavkovský les pro obnovu venkova]] [208] => [[Kategorie:Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech]] [209] => [[Kategorie:Města v okrese Cheb]] [210] => [[Kategorie:Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis]] [211] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Slavkovský les]] [] => )
good wiki

Teplá

Město Teplá je rozlohou devátá největší obec v České republice. Nachází se v západních Čechách v okrese Cheb v Karlovarském kraji, na horním toku řeky Teplé, v Tepelské vrchovině, 46 km jihovýchodně od okresního města Cheb a 37 km jižně od krajského města Karlovy Vary.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mariánské Lázně','Karlovarský kraj','Toužim','opat','Klášter Teplá','Německá říše','Čechy','okres Cheb','Cheb','Rankovice','Bohuslav (Teplá)','První písemná zmínka'

Čechy

Cheb

Opat

Rankovice

Toužim

Toužim je město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, poblíž hranic s Německem.