Array ( [0] => 14678001 [id] => 14678001 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Terorismus [uri] => Terorismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{možná hledáte|[[teror]]}} [1] => [[Soubor:National Park Service 9-11 Statue of Liberty and WTC.jpg|náhled|[[New York]], [[11. září]] [[2001]], bezprostředně po [[Teroristické útoky 11. září 2001|útoku teroristů]] na budovy [[Světové obchodní centrum|Světového obchodního centra]]]] [2] => [[Soubor:Marriot Hotel Islamabad Pakistan bombing.jpg|náhled|[[Bombový útok na hotel Marriott v Islamabádu]]. Okolo 35 000 Pákistánců zemřelo v posledních letech na následky terorismu"[http://www.bbc.co.uk/news/world-south-asia-13318673 Pakistan: A failed state or a clever gambler?]". BBC News. May 7, 2011.]] [3] => [[Soubor:Oslo view of city after July 2011 bombing.jpg|náhled|[[Oslo]] v [[Norsko|Norsku]] krátce po [[Útoky v Norsku v červenci 2011|útoku v roce 2011]]]] [4] => '''Terorismus''' je užití [[násilí]] nebo hrozby násilím za účelem zastrašit protivníka a dosáhnout politických (případně politicko-náboženských) cílů. Terčem teroristických akcí jsou většinou civilisté. Mezi teroristické metody patří [[atentát]]y, bombové útoky, únosy osob nebo dopravních prostředků a další násilné akty. Akty násilí bývají plánovány tak, aby u veřejnosti vyvolaly pocit strachu a nejistoty. Někdy má terorismus podobu [[vydírání]] s cílem dosáhnout splnění konkrétních politických požadavků. Vedlejším účelem teroristických akcí je také získání publicity. Nestátní teroristické skupiny mají obvykle malý počet členů, omezené zdroje a do povědomí veřejnosti se snaží dostat násilnými útoky prováděnými taktikou „udeř a uteč“, v poslední době{{kdy}} též "udeř a zemři". [5] => [6] => Teroristických metod používají zejména skupiny [[krajní pravice|ultrapravicové]] či rasistické, [[krajní levice|ultralevicové]], náboženské (teď především [[islamismus|islamistické]], což je počátkem 21. století nejznámější a nejnebezpečnější druh terorismu, ale teroristické útoky páchali také extremisté jiných náboženství jako [[Judaismus|židovství]], [[křesťanství]] a [[hinduismus|hinduismu]]) a nacionalistické či separatistické. Výjimečně byly teroristické útoky motivovány i jinými ideologiemi, například v souvislosti s hnutím za [[práva zvířat]] ([[Earth Liberation Front|''ELF'']]) a ekologickým hnutím ([[ekoterorismus]]), hnutím proti potratům ([[prolife|pro-life]]) anebo odporem proti lidem odlišné sexuální orientace. [7] => [8] => V současnosti je terorismus v očích veřejnosti spojen především s [[Islámský terorismus|islámským radikalismem]].{{Citace elektronického periodika|titul=GTD Search Results|periodikum=www.start.umd.edu|url=http://www.start.umd.edu/gtd/search/Results.aspx?expanded=no&casualties_type=b&casualties_max=&start_yearonly=2014&end_yearonly=2015&dtp2=all&success=yes&ob=GTDID&od=desc&page=1&count=100#results-table|datum přístupu=2016-07-18}} Separatistické útoky působí škody převážně materiální, na rozdíl od nábožensky motivovaných útoků.{{Citace elektronické monografie|titul=Terorismus v Evropské unii mezi lety 2006–2014|url=http://www.armadninoviny.cz/terorismus-v-evropske-unii-mezi-lety-2006-2014.html|datum přístupu=2016-08-15}} [9] => [10] => V případě, že jsou k páchání terorismu používány státní složky ([[armáda]], [[policie]]), hovoří se o [[státní terorismus|státním terorismu]]. [11] => [12] => == Definice terorismu == [13] => [[Soubor:Stragedibologna-2.jpg|náhled|[[Atentát v Boloni]] 2. srpna 1980]] [14] => Terorismus má řadu definic a používání tohoto pojmu je tudíž v mnoha případech velice kontroverzní. Pojem terorismus byl poprvé použit během Velké francouzské revoluce pro popis metod používaných vládou vůči jejím nepřátelům.[http://www.etymonline.com/index.php?term=terrorism Online Ethymology Dictionary – Terrorism] [15] => [16] => Schmidt a Jongman provedli v roce 1988 výzkum mezi odborníky na terorismus a zjistili, že existuje nejméně 109 definic terorismu.Schmid, A. & Jongman, A. (1988, 2nd ed. 2005). ''Political Terrorism.'' SWIDOC and Transaction Books. [http://books.google.com/books?id=NgDks1hUjhMC&pg=PA26&hl=cs&sig=ACfU3U3YNI35Qm9LuP-84sIlhEBf01UqjA&vq=%22An+order+in+which+a+certain+way+of+life+and+thought+is+dominant,+in+which+one+concept+of+reality+is%22&source=gbs_quotes_s&cad=2 On-Line text] Z analýzy vyplynulo, že v definicích se opakovaly nejčastěji tyto prvky: [17] => [18] => * Násilí, síla (83,8 %) [19] => * Politický motiv (65 %) [20] => * Strach (53 %) [21] => * Výhrůžky (48 %) [22] => * Psychologické efekty a očekávané reakce (41,2 %) [23] => * Nesoulad mezi cíli útoků a jejich oběťmi (37,5 %) [24] => * Úmyslná, plánovaná, systematicky organizovaná akce (32 %) [25] => * Metody boje, strategii, taktiku (30,8 %) [26] => [27] => Dle Ganora jsou typickými prvky terorismu „použití či výhrůžka použitím násilí“, „politické cíle“ a „civilisté jako oběti“.Ganor, B. (2002). ''Defining Terrorism: Is One Man’s Terrorist Another Man’s Freedom Fighter?'' Police Practice and Research. 3(4). [28] => [29] => Lze nabídnout i několik dalších definic terorismu: [30] => [31] => {{Citát|Termín 'terorismus' označuje promyšlené, politicky motivované násilí prováděné proti [[Kombatant|nekombatantům]] subnacionálními skupinami či tajnými agenty, obvykle za účelem ovlivnění veřejnosti.|Title 22 of the United States Code, Section 2656f(d)}} [32] => [33] => {{Citát|Terorismus je metoda použití síly či hrozby silou prováděná skrytými jednotlivci, skupinami nebo státem podporovanými aktéry. Akt násilí je zaměřen proti nevinným osobám nebo civilním cílům. Hlavním účelem teroristického aktu je vyvolat pocit [[strach]]u. Vedlejším účelem může být upoutání pozornosti (tzv. propaganda činem), nebo získání dílčích výhod či ústupků ze strany atakovaného aktéra. Konečným cílem terorismu je politická změna.|Šedivý, Jiří: Nové paradigma terorismu in Mezinárodní politika 1/2003) [http://www.iir.cz/display.asp?ida=351] {{Wayback|url=http://www.iir.cz/display.asp?ida=351 |date=20071218210218 }}}} [34] => [35] => Český právní řád definuje '''teroristický útok''' následovně: [36] => {{Citát|(1) Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla,
[37] => a) provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví,
[38] => b) zmocní se rukojmí nebo provede únos,
[39] => c) zničí nebo poškodí ve větší míře veřejné zařízení, dopravní nebo telekomunikační systém, včetně informačního systému, pevnou plošinu na pevninské mělčině, energetické, vodárenské, zdravotnické nebo jiné důležité zařízení, veřejné prostranství nebo majetek s cílem ohrozit tím lidské životy, bezpečnost uvedeného zařízení, systému nebo prostranství anebo vydat majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,
[40] => d) naruší nebo přeruší dodávku vody, elektrické energie nebo jiného základního přírodního zdroje s cílem ohrozit tím lidské životy nebo vydat majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,
[41] => e) zmocní se letadla, lodi nebo jiného prostředku osobní či nákladní dopravy nebo nad ním vykonává kontrolu, anebo zničí nebo vážně poškodí navigační zařízení nebo ve větším rozsahu zasahuje do jeho provozu nebo sdělí důležitou nepravdivou informaci, čímž ohrozí život nebo zdraví lidí, bezpečnost takového dopravního prostředku anebo vydá majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,
[42] => f) nedovoleně vyrábí nebo jinak získá, přechovává, dováží, přepravuje, vyváží či jinak dodává nebo užije výbušninu, jadernou, biologickou, chemickou nebo jinou zbraň, anebo provádí nedovolený výzkum a vývoj jaderné, biologické, chemické nebo jiné zbraně nebo bojového prostředku nebo výbušniny zakázané zákonem nebo mezinárodní smlouvou, nebo
[43] => g) vydá lidi v obecné nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění [...]|Zákon č. 40/2009 Sb., § 311 – Teroristický útok}} [44] => [45] => Z hlediska [[Mezinárodní právo|mezinárodního práva]] se rozdělují kriminální a válečné činy (''criminal act'' vs. ''act of war''). Terorismus spadá do kategorie válečného činu, neboť jeho motivací není zabíjet, ale změnit politickou situaci. Terorismus je taktikou [[nekonvenční konflikt|nekonvenčního konfliktu]] (tedy konfliktu mezi státním a nestátním aktérem). V rámci nekonvenčního konfliktu se rozlišuje [[Partyzánská válka|guerilla]], tedy útoky na vojenské cíle a terorismus, tedy útoky na civilní cíle. [46] => [47] => == Mezinárodní spolupráce v boji proti terorismu == [48] => [[Soubor:Terrorincidents2001atlas.jpg|náhled|350px|Atlas mezinárodních teroristických incidentů ve světě v roce 2001]]{{Viz též|Boj proti terorismu}} [49] => [50] => Mezinárodní terorismus v posledních desetiletích dosáhl kvalitativního posunu ve vytváření mezinárodně propojených struktur, pročež se mezinárodní společenství již několik desetiletí víceméně úspěšně snaží spojit své síly v boji proti tomuto [[fenomén]]u. To byl také hlavní důvod, proč [[Organizace spojených národů|OSN]] od 60. let přijala řadu úmluv, které umožnily podstatně zdokonalit mezinárodní spolupráci v této oblasti tím, že určily její legislativní rámec. Až dosud bylo přijato 13 hlavních mezinárodních [[Mezinárodní smlouva|konvencí]], které vymezily odpovědnost a závazky jednotlivých států v oblasti [[trestní právo|trestního]] práva hmotného (závazek kriminalizovat předmětná jednání) i v oblasti [[mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech]], a přispěly tak k vyšší koordinaci spolupráce. Většina těchto konvencí byla podepsána a následně ratifikována i vládami České republiky. V rámci [[Organizace spojených národů|OSN]] pokračují diskuse o textu návrhu Obecné úmluvy OSN o boji proti mezinárodnímu terorismu (''UN Comprehensive Convention on Combatting International Terrorism''). Několik mezinárodních úmluv v oblasti boje proti terorismu bylo sjednáno i v rámci [[Rada Evropy|Rady Evropy]] (zejm. ''Evropská úmluva o potlačování terorismu'' a ''Evropská úmluva o prevenci terorismu''). [51] => [52] => Následující přehled základních úmluv a jejich stručného obsahu nasvědčuje, že mezinárodní společenství dokázalo prosadit společný zájem na potlačení nejzávažnějších projevů mezinárodního terorismu. [53] => [54] => === Některé mezinárodní úmluvy === [55] => * ''Úmluva o trestných činech a některých jiných činech spáchaných na palubě civilních letadel'' ([[Tokio]], [[14. září]] [[1963]]). Velitel letadla je oprávněn přijmout přiměřená opatření, včetně omezení osoby, která spáchala trestný čin na palubě, porušila kázeň nebo pořádek na palubě nebo ohrozila bezpečnost letu. Velitel letadla je oprávněn postupovat v souladu s Tokijskou úmluvou i tehdy, pokud je závažný důvod se domnívat, že se osoba k výše uvedeným činům teprve chystá. Velitel letadla má pravomoc předat osobu státním orgánům země, jež je signatářem úmluvy. Tokijská úmluva je aplikovatelná pouze v době kdy je letadlo považováno za „letadlo za letu“. Jedná se o okamžik od uzavření všech vnějších dveří letadla do okamžiku jejich otevření. Výjimkou je nouzové přistání, kdy lze postupovat v souladu s touto úmluvou až do okamžiku, kdy příslušný státní orgán převezme zodpovědnost za cestující, posádku, letadlo a majetek na palubě. [56] => * ''Úmluva o potlačení protiprávního zmocnění se letadel'' ([[Haag]], [[16. prosinec|16. prosince]] [[1970]]). Podle úmluvy je každá osoba na palubě [[letadlo|letadla]], která nezákonně a s použitím síly, vyhrožováním nebo jinou formou zastrašování převezme kontrolu nad letadlem nebo se o to alespoň pokusí, obviněna z [[trestný čin|trestného činu]]. Všechny strany úmluvy jsou zavázány k tomu, aby takové činy trestaly co nejpřísněji [57] => * ''Úmluva o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního [[letectví]]'' ([[Montréal|Montreal]], [[23. září]] [[1971]]). Podle úmluvy je považován za trestný čin jakýkoliv čin, který je spáchán jako akt násilí proti osobám na palubě letadla, pokud tento akt ohrožuje bezpečnost na palubě letadla, tedy včetně uložení [[výbušnina|výbušniny]] na jeho palubě, pokusu takový čin spáchat nebo spoluúčastí při takovém činu. [58] => * ''Úmluva o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců'' ([[New York]], [[14. prosinec|14. prosince]] [[1973]]). Úmluva definuje mezinárodně chráněné osoby jako jsou hlavy státu, [[ministr|ministři]] zahraničních věcí, reprezentanti státu nebo mezinárodních organizací, které mají právo zvláštní ochrany před útoky podle mezinárodního práva. Každý [[stát]] má podle úmluvy povinnost přiměřeně trestat [[vražda|vraždy]], únosy nebo útoky proti mezinárodně chráněným osobám, násilné útoky na úřední budovy, soukromé objekty nebo dopravní prostředky takových osob. Zároveň má být podle úmluvy potrestán i pokus spáchat takový trestný čin nebo spoluúčast při něm. [59] => * ''Úmluva o fyzické ochraně jaderného materiálu'' ([[Vídeň]], [[26. říjen|26. října]] [[1979]]). Úmluva je zaměřena proti nezákonnému držení a použití jaderného materiálu, krádežím jaderného materiálu a hrozbám použití jaderného materiálu, které by mohly způsobit zranění více osob nebo podstatné poškození majetku. [60] => * ''Mezinárodní úmluva proti braní rukojmí'' ([[New York]], [[17. prosinec|17. prosince]] [[1979]]). Úmluva stanoví, že „každá osoba, která zajme nebo násilím drží a hrozí smrtí, zraněním nebo pokračuje v násilném držení jiné osoby s tím cílem, aby si vynutila ze strany státu, [[mezinárodní organizace|mezinárodních organizací]], fyzických nebo právnických osob nebo skupin osob určitý krok nebo zdržení se nějaké činnosti jako explicitní nebo implicitní podmínku pro propuštění rukojmí, se dopouští podle této úmluvy trestného činu braní [[rukojmí]].“ [61] => * ''Protokol o boji s protiprávními činy násilí na [[letiště|letištích]] sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví'' ([[Montréal|Montreal]], [[24. únor]]a [[1988]] – doplnění Montrealské úmluvy z roku [[1971]]). Protokol rozšiřuje opatření Montrealské úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví. [62] => * ''Úmluva o zamezení nezákonných aktů proti bezpečnosti námořní dopravy'' ([[Řím]], [[10. březen|10. března]] [[1988]]). Úmluva stanovuje právní režim v případech činů proti mezinárodní námořní plavbě. Tento právní režim je podobný režimu v oblasti mezinárodní letecké dopravy. Všechny pokusy o násilné obsazení lodi, pokus o její obsazení, hrozba, že k takovému činu dojde, akt násilí proti osobě na palubě lodi, pokud tento čin ohrožuje bezpečnost lodi, kladení výbušných zařízení nebo substancí na palubu lodi nebo další činy proti bezpečnosti lodi jsou podle tohoto protokolu trestnými činy. [63] => * ''Protokol o stíhání nezákonných aktů proti bezpečnosti plovoucích plošin v pevninské mělčině'' ([[Řím]], [[10. březen|10. března]] [[1988]]). Protokol stanovuje právní režim pro akty násilí zaměřené proti pevným plovoucím plošinám v kontinentálním šelfu a svými ustanoveními je podobný právnímu režimu pro oblast mezinárodní letecké dopravy. [64] => * ''Úmluva o označování [[Plastická trhavina|plastických trhavin]] pro účely jejich [[identifikace]]'' ([[Montréal|Montreal]], [[1. březen|1. března]] [[1991]]). Úmluva se skládá ze dvou částí: samotné úmluvy a technické přílohy, která je nedílnou součástí úmluvy. Byla podepsána k zlepšení kontroly a omezení použití neznačených a nezjistitelných plastických trhavin. Jednotlivé strany úmluvy jsou povinny zajistit efektivní kontrolu nad „neoznačenými“ plastickými trhavinami, které neobsahují žádný z detekčních prostředků popsaných v technické příloze této úmluvy. Každý [[stát]] musí mimo jiné přijmout nezbytná a efektivní opatření k zákazu výroby neznačených plastických trhavin, omezení jejich přepravy uvnitř i vně teritoria státu. Zároveň musí dbát na kontrolu vlastnictví a přepravy trhavin, které byly vyrobeny ještě před přijetím úmluvy. Úmluva mimo jiné uložila všem signatářským státům, aby během tří let zničily, znehodnotily nebo co nejdříve spotřebovaly všechny zásoby neoznačených trhavin, které nejsou v držení [[policie]] nebo [[armáda|armády]]. [65] => * ''Mezinárodní úmluva o potlačování teroristických bombových útoků'' ([[New York]], [[15. prosinec|15. prosince]] [[1997]]). Tato úmluva vytváří režim univerzální [[jurisdikce]] nad nezákonným a úmyslným použitím výbušnin a dalších smrtících prostředků proti různým veřejným objektům se záměrem zabít nebo zranit, nebo způsobit rozsáhlé poškození veřejného zařízení. [66] => * ''Mezinárodní úmluva o potlačování financování terorismu'' ([[New York]], [[9. prosinec|9. prosince]] [[1999]]). Smluvní státy se zavazují stanovit ve svých právních řádech trestnost nejrůznějších forem financování terorismu, přijmout opatření pro identifikaci, odhalování a zmrazení nebo zabavení jakýchkoliv finančních prostředků určených k financování terorismu a vzájemně spolupracovat. (Pro [[Česko|ČR]] vstoupila smlouva v platnost [[26. leden|26. ledna]] [[2006]].) [67] => * ''Mezinárodní úmluva o potlačování činů jaderného terorismu'' ([[New York]], [[14. září]] [[2005]]) – pro [[Česko|ČR]] dosud nevstoupila v platnost. [68] => [69] => === Spolupráce států G7 === [70] => Státy skupiny [[G7]] se zaměřují na spolupráci proti teroristickým aktivitám od roku [[1978]]. Experti z těchto zemí si vyměňují [[informace]], diskutují o slabých místech mezinárodních teroristických dohod a zvažují možné způsoby zdokonalení spolupráce k omezení vyzbrojování teroristů a jejich volného pohybu. V červnu [[1995]] na summitu v [[Halifax (Nové Skotsko)|Halifaxu]] se představitelé států G7 dohodli na posílení protiteroristické spolupráce v oblasti [[výzkum]]u a využití nových technologií. Na následujícím setkání ministrů vnitra států G7 v prosinci [[1995]] v [[Ottawa|Ottawě]] byl přijat ''Akční plán'', založený na doporučeních [[expert]]ů na terorismus ze zemí G7. Tento plán předpokládá přijetí opatření zaměřených na prevenci a vyšetřování teroristických aktivit. Tento plán mimo jiné obsahuje požadavky: [71] => [72] => * aby všechny státy přistoupily k protiteroristickým úmluvám [[Organizace spojených národů|OSN]] do roku 2000 [73] => * uplatňovat [[Extradice|extradici]] a zdokonalit vzájemnou legislativní spolupráci [74] => * kvalitnější výměnu zpravodajských informací [75] => * zabránit teroristům zneužít [[Zbraň hromadného ničení|jaderné, chemické a biologické zbraně]] [76] => * zabránit falšování cestovních dokladů a tím znesnadnit pohyb teroristů [77] => * další zkvalitnění ochrany letecké dopravy, námořní plavby a dalších dopravních systémů proti teroristickým útokům [78] => * zdokonalit výcvik a spolupráci ve společných protiteroristických aktivitách [79] => [80] => V [[Paříž]]i se poté v červnu [[1996]] sešla další ministerská konference států G7 věnovaná terorismu. Konference přijala 25 doporučení, založených na ''Akčním plánu'' z Ottawy. Následné pařížské setkání expertů ze zemí G7 v prosinci [[1996]] podpořilo vytvoření [[Databáze protiteroristických zkušeností a možných způsobů reakce]]. [81] => V květnu [[1998]] se ministři zahraničních věcí G7 sešli v [[Birmingham]]u a potvrdili svůj zájem na společném boji proti terorismu ve všech jeho formách. Vyslovili se proti jakýmkoliv ústupkům vůči teroristům a pro zkvalitnění mezinárodní spolupráce. Identifikovali čtyři základní oblasti pro další společný postup: [82] => [83] => * zabránit financování terorismu ve státech [[G8|G7]] [84] => * v žádném případě neustupovat požadavkům teroristů, neplatit [[výkupné]] [85] => * zabránit teroristům v přístupu ke zbraním a výbušninám [86] => * posílit bezpečnost letecké dopravy [87] => [88] => == Terorismus v historii == [89] => Terorismus je vojenskou taktikou už od dob [[Starověký Řím|Říše římské]], ale poprvé bylo tohoto termínu použito během [[Velká francouzská revoluce|Francouzské revoluce]], a to v souvislosti s „''Vládou teroru''“ (Hrůzovládou).Alex Abella, Scott Gordon: Hitlerovi agenti. Tajné teroristické spiknutí A. Hitlera proti USA, Nakladatelství Deus, 2005, {{ISBN|80-86215-70-9}}, str. 10 V 19. století sloužil tento pojem k označení extrémistických politických činů. Podle [[Karel Pacner|Karla Pacnera]] se moderní terorismus zrodil v [[Ruské impérium|carském Rusku]], kde [[bolševici]] v letech 1900–1910 uskutečnili 23 000 atentátů, kterým podlehlo přibližně 17 000 lidí.{{Citace monografie [90] => | příjmení = Pacner [91] => | jméno = Karel [92] => | odkaz na autora = Karel Pacner [93] => | titul = Osudové okamžiky Československa [94] => | vydavatel = Nakladatelství BRÁNA [95] => | místo = Praha [96] => | rok = 2012 [97] => | počet stran = 720 [98] => | strany = 40 [99] => | isbn = 978-80-7243-597-5 [100] => }} Podle Alexe Abelly a Scotta Gordona dnešní definice slova terorismus pochází z období vojenských akcí v [[Palestina|Palestině]] v letech [[1946]] až [[1947]] během formování [[Izrael]]e. [101] => [102] => === Propaganda činem === [103] => Na konci [[19. století]] a začátku [[20. století]] se taktikou [[anarchismus|anarchistického hnutí]] stala mimo jiné [[propaganda činem]], teroristické akce proti státním reprezentantům za účelem vybuzení mas k povstání. Anarchisté v rámci propagandy činem provedli úspěšné atentáty na italského krále [[Umberto I.|Umberta I.]], rakouskou císařovnu [[Alžběta Bavorská|Alžbětu Bavorskou]], amerického prezidenta [[William McKinley|Williama McKinleyho]], řeckého krále [[Jiří I. Řecký|Jiřího I.]] a československého ministra financí [[Alois Rašín|Aloise Rašína]]. [104] => [105] => === Československá podpora terorismu === [106] => V 60. letech [[20. století]] probíhal v tehdejší [[Československá socialistická republika|ČSSR]] výcvik asijských a afrických teroristů pod vedením první správy ministerstva vnitra (politické rozvědky). To však skončilo likvidací [[Pražské jaro|pražského jara]] v roce [[1968]]{{Zdroj?}}. K dalšímu obnovení kurzů došlo v roce [[1975]] a výběr kandidátů byl zaměřen zejména s ohledem na podporu tzv. ''národně osvobozeneckých hnutí'' a to zejména asijských a z řad Palestinců.PACNER, Karel – Československo ve zvláštních službách (1961–1989) díl IV., Themis, 2002, {{ISBN|80-7312-013-5}}, s. 469–470 [107] => [108] => Z důvodu nárůstu počtu frekventantů těchto kurzů (které vybíralo mezinárodní oddělení ÚV KSČ) došlo k 1. květnu [[1982]] ke vzniku ''Ústavu zahraničních studií Vysoké školy SNB'' v [[Zastávka (okres Brno-venkov)|Zastávce u Brna]]. Zde neprobíhal výcvik samotných teroristů (tedy jedinců provádějících akce), ale lidí zajišťujících podporu (velitelů, plánovačů, spojařů, členů ochranek atd.). Veškerý výcvik podle některých dokumentů probíhal na čistě komerční bázi. Kvůli uzavřenosti ČSSR mohlo mnoho teroristů pobývat v Československu bez obav z prozrazení. [[Státní bezpečnost|StB]] přes veškeré sympatie ale těmto teroristům nevěřila a snažila se jejich organizace infiltrovat vlastními agenty.PACNER, Karel – Československo ve zvláštních službách (1961–1989) díl IV., Themis, 2002, {{ISBN|80-7312-013-5}}, s. 471 Pokud se na území ČSSR dostal známý terorista, byl obvykle v krátké době vypovězen. Týkalo se to např. proslulého [[Ilich Ramírez Sánchez|Carlose]], který přes území Československa projížděl v 80. letech 20. století několikrát; pokaždé StB omezila jeho pobyt na minimum a obvykle nesměl opustit letiště. Od roku [[1985]] měl Carlos do ČSSR vstup zakázán úplně.PACNER, Karel – Československo ve zvláštních službách (1961–1989) díl IV., Themis, 2002, {{ISBN|80-7312-013-5}}, s. 478 [109] => [110] => Začátkem 80. let se [[Central Intelligence Agency|CIA]] v jedné ze svých zpráv domnívala, že socialistické státy mají rozděleny úlohy v podpoře významných teroristických skupin. Československo v této zprávě chybělo. [111] => [112] => ==== Československo a Rudé brigády ==== [113] => V roce 1972, po smrti jednoho ze zakladatelů [[Rudé brigády|Rudých brigád]] (RB) G. Feltrinelliho se objevily první informace o možném spojení ČSSR a RB. Vodítkem mělo být 22 československých vstupních razítek v jeho pasu. Další informace o spojení následně přinesli výpovědi zatčených příslušníků RB (hovořilo se např. o návštěvách teroristů v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]]). V roce [[1976]] byl v italském týdeníku ''Il Settimanale'' otištěn článek přinášející informace o spojení RB a čs. zpravodajských služeb. Podobné informace obdrželo ÚV KSČ od Komunistické strany Itálie. Naproti tomu v roce 1982 dospěl římský státní zástupce F. Imposimato k závěru, že RB byly napojeny na [[KGB]], ale i [[Libye|Libyi]], [[Sýrie|Sýrii]] a [[Lidová fronta pro osvobození Palestiny|LFOP]]. Československo ve výčtu nefigurovalo.PACNER, Karel – Československo ve zvláštních službách (1961–1989) díl IV., Themis, 2002, {{ISBN|80-7312-013-5}}, s. 476 [114] => [115] => Koncem roku [[1999]] probíhalo z rozhodnutí [[Úřad pro zahraniční styky a informace|ÚZSI]] vyšetřování mající nalézt v archivech důkazy o stycích čs. rozvědky s RB. Nic se však nenašlo. Naopak bylo konstatováno, že Československé zpravodajské služby měly o RB velmi málo informací. Navíc od začátku 70. let měla československá rozvědka nařízeno ''vyhýbat se kontaktům s ultralevicovými, komunistickými a tzv. progresivními (teroristickými) organizacemi''. Důvodem byla snaha zabránit v případě prozrazení mezinárodním skandálům a kompromitacím komunistických stran. [116] => [117] => Podle některých informací se mohlo jednat buď o dezinformace italských tajných služeb, které prováděly infiltrace RB, nebo o tzv. [[Operace pod falešnou vlajkou|operaci pod cizí vlajkou]], v rámci níž někdo neznámý RB podporoval, ale snažil se vyvolat dojem, že tím podporovatelem jsou československé zpravodajské služby (v rámci této možnosti se např. uvádí, že některé objekty v K. Varech, do kterých československá bezpečnost neměla přístup, vlastnila KGB a dále že v sovětském vojenském prostoru v Milovicích přistávala letadla, jejichž pasažéry československé orgány nekontrolovaly). [118] => [119] => ==== Československo a Frakce Rudé armády ==== [120] => Teroristé z [[Frakce Rudé armády]] (RAF) byli dlouhodobě podporováni východoněmeckou [[Stasi]]. Československé zpravodajské služby se podílely pouze na druhotné podpoře; v první polovině 80. let se např. tři teroristky z RAF zachránily útěkem ze [[Německo|SRN]] do [[Německá demokratická republika|NDR]] přes ČSSR. [121] => [122] => === Balkán === [123] => Na konci [[19. století|devatenáctého]] a na začátku dvacátého století se formy terorismu vyskytly na [[Balkán]]ě jako součást boje za získání [[Svrchovanost|samostatnosti]].[[VMRO|Vnitřní makedonská revoluční organizace]] (VRMO) vznikla v roce [[1893]] jako tajné hnutí proklamující ideály demokratického typu. Cílem bylo vyvolat ozbrojené [[povstání]], které se mělo proměnit v [[partyzán]]skou válku. Tak po pětileté přípravě byla roku [[1903]] vyhozena do povětří francouzská loď naložená zbraněmi pro [[Osmanská říše|Turky]], zapáleny [[plynovod]]y a v [[kasino|kasinech]], lokálech a barech navštěvovaných lidmi ze Západu vybuchovaly bomby. Jelikož teroristické akce nepřinesly očekávaný efekt, byla zvolena jiná cesta – ozbrojené lidové povstání, které bylo v srpnu [[1903]] zahájeno útokem na tureckou posádku v Albánii. [124] => [125] => === SSSR === [126] => [[Soubor:KGB Symbol.png|náhled|upright|Znak KGB]] [127] => Šéf rumunské depozitury KGB a šéf rumunské tajné služby generál [[Ion Mihai Pacepa]] ve svých knihách uvádí, že OOP byl projekt KGB a Jásir Arafat byl vycvičen v KGB.http://www.tyzden.sk/podlampou/27226/kto-moze-za-syriu-a-co-pomoze/ od 31:30{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.aim.org/aim-column/vatican-facilitates-russias-designs-on-the-middle-east/ |datum přístupu=2016-04-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160424022149/http://www.aim.org/aim-column/vatican-facilitates-russias-designs-on-the-middle-east/ |datum archivace=2016-04-24 }}http://www.nationalreview.com/article/218533/russian-footprints-ion-mihai-pacepa OOP byla desetiletí financována a zásobována ze států socialistického bloku ([[Semtex]] z Československé socialistické republiky). Ion Mihai Pacepa, [[Viktor Suvorov]] a [[Stanislav Luněv]] uvádějí, že za vznikem novodobého islámského terorismu stojí SSSR, jednou z prvních akcí bylo financování a zásobování OOP a vyškolení jeho čelných představitelů.[[Stanislav Luněv]]. ''Through the Eyes of the Enemy: The Autobiography of Stanislav Lunev'', Regnery Publishing, Inc., 1998. {{ISBN|0-89526-390-4}}.[[Viktor Suvorov]] ''[http://lib.ru/WSUWOROW/intelligence_engl.txt Inside Soviet Military Intelligence] {{Wayback|url=http://lib.ru/WSUWOROW/intelligence_engl.txt|date=20050830232410}}'', 1984, {{ISBN|0-02-615510-9}}.[[Viktor Suvorov]] ''[http://lib.ru/WSUWOROW/specnaz_engl.txt Spetsnaz] {{Wayback|url=http://lib.ru/WSUWOROW/specnaz_engl.txt|date=20050910035911}}'', 1987, Hamish Hamilton Ltd, {{ISBN|0-241-11961-8}}. Terorismus SSSR viděl jako efektivnější taktiku oproti standardní vojenské operaci proti Izraeli, které vždy skončily prohrou. Toto potvrzuje např. [[Wallace Edward Brand]] z University of California nebo Marius Laurinavičius, Senior Analyst, EESC ve své práci Do traces of KGB, FSB and GRU lead to Islamic State?http://www.eesc.lt/uploads/news/id834/Putins%20Russia%20ENG%20No8.pdf Generál KGB [[Alexandr Sacharovskij]] řekl: „V dnešním světě, kdy jaderné zbraně mají zastaralou vojenskou sílu, terorismus by se měl stát naší hlavní zbraní.“Russian Footprints - by Ion Mihai Pacepa, National Review Online, August 24, 2006 [128] => [129] => === Rusko === [130] => [[Soubor:Savinkov.jpg|náhled|upright|[[Boris Savinkov]], osobnost ruského terorismu]] [131] => Zejména na počátku [[20. století]] se v Rusku na terorismus specializovala [[strana socialistů-revolucionářů]] (tzv. Eseři), jejichž aktivity způsobily smrt mnoha ruských vládních představitelů. Na začátku [[Ruská občanská válka|občanské války]] se teror zvýšil, zejména na venkově. Teror (tehdy státní) působil i za stalinských čistek k zastrašování lidí či k jejich zfanatizování (udají souseda nebo vlastní rodinu). Po [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinově]] smrti se situace uklidnila. [132] => [133] => === Spojené království === [134] => [135] => ==== Británie ==== [136] => * 7. červenec 2005 – [[Teroristické útoky v Londýně v roce 2005]] [137] => [138] => ==== Skotsko ==== [139] => * 21. prosince 1988 – [[let Pan Am 103]] – atentát zaměřen především proti občanům USA [140] => [141] => ==== Irsko ==== [142] => Irský terorismus představuje první městské teroristické hnutí se širokou škálou projevů. Bylo motivováno bojem o [[nezávislost]] zaměřeným proti „vnitřnímu kolonialismu“ ekonomického typu, jehož bylo [[Irsko]] obětí a jehož kořeny sahají až do [[16. století]]. Integrace [[boj]]ovníků a obyvatelstva byla úplná a solidární. Nejvýznamnějším prvkem irského terorismu je očividnost jeho vítězství: [[Spojené království|Velká Británie]] musela ustoupit ne proto, že by její [[Armáda|vojsko]] bylo horší než teroristické ([[Irská republikánská armáda|Irish Republican Army]]), ale proto, že řadové irské obyvatelstvo podporovalo odpor s nadšením. Ani nelítostná represe hnutí o [[nezávislost]] nedostala na kolena. Pod vedením [[Eamon de Valera|Eamona de Valery]] a [[Michael Collins (politik)|Michaela Collinse]] pak vznikla [[Irská republikánská armáda|IRA]], jíž připadla úloha dovést Irsko k úplné samostatnosti. [[Irská republikánská armáda|IRA]] byla organisována jako skutečné vojsko, ačkoli ilegální. Velká Británie proti [[Irská republikánská armáda|IRA]] nasadila pomocné síly [[policie]] Black and Tans (Černí a hnědí); násilí na obou stranách neustále přibývalo. Represe ze strany Black and Tans byla neúprosná: např. 14 zastřelených při fotbalovém utkání. Veřejné mínění (v Británii, a hlavně v [[Spojené státy americké|USA]]) se obrátilo proti britské vládě a premiér [[David Lloyd George|Lloyd George]] musel přistoupit na kompromis: [[6. prosinec|6. prosince]] [[1921]] podepsal Michael Collins dohodu, kterou Irsko získávalo autonomní status. Historie irského terorismu tím však neskončila, jen se o čtyřicet let později přestěhovala na sever. [143] => [144] => === Izrael === [145] => [[Soubor:KD 1946.JPG|náhled|Následky [[Bombový útok na hotel Krále Davida|bombového útoku na hotel Krále Davida]] provedeného sionistickou skupinou [[Irgun]], červenec 1946]] [146] => V listopadu [[1917]] byl [[Balfourova deklarace (1917)|Balfourovou deklarací]] přislíben Židům nárok na vlastní stát v [[Palestina|Palestině]]. Od té doby se datuje konflikt, který přetrvává dodnes. Střety mezi [[Arabové|arabským]] a [[Židé|židovským]] etnikem začaly roku [[1920]]. Vedle prosté sebeobrany organizované asociací sebeobrany [[Ha-Šomer]], která vznikla v Palestině r. [[1909]], a [[Hagana|Haganou]] (od r. [[1921]]), založil [[Vladimír Žabotinský]] tajnou vojenskou organizaci [[Irgun]], jež zahájila činnost roku [[1937]]. V Evropě s nástupem nacismu začaly protižidovské represe a židovská sebeobrana nemohla být za těchto podmínek brzděna. V roce [[1939]] však [[Spojené království|Velká Británie]] nepovolila vstup 450 tisícům Židů do Palestiny (srov. tzv. [[MacDonaldova bílá kniha|Bílou knihu]]), což se setkalo se značnou nevolí mezi osadníky. Cíl Irgunu již nebyla pouze obrana, ale i útoky proti [[Arabové|Arabům]]. Dne [[27. únor]]a [[1939]] a 9. dubna 1948 se mu podařilo rozsít paniku mezi arabskými obyvateli. V oblasti Palestiny se tak rozhořela pravá válka. Ačkoli Irgun sám se zavázal k neútočení na britské cíle na území Palestiny, jeho odštěpenecká frakce [[Lechi]] pod vedením [[Avraham Stern|Avrahama Sterna]] (odtud pejorativní název pro Lechi "Stern Gang") tuto dohodu nerespektoval. Jejich největší akcí byl útok na vesnici [[Masakr Dejr Jásin|Deir Jassin]] a na [[hotel]] King David v [[Jeruzalém]]ě, kde sídlil hlavní britský štáb. K velitelům útočného komanda patřil i [[Menachem Begin]], budoucí [[Předseda vlády|premiér]] [[Izrael]]e a nositel [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny za mír]] (po rozhovorech s egyptským [[prezident]]em [[Anvar as-Sádát|Sadatem]]). [147] => [148] => ==== Od roku 1967 ==== [149] => {{Neověřeno část}} [150] => [[Soubor:Israeli West Bank Barrier.jpg|náhled|[[Izraelská bezpečnostní bariéra|Bezpečnostní bariéra]], důvod uváděný izraelskou vládou pro stavbu, je obava před pronikáním teroristů na území Izraele a zabránění přímé střelbě]] [151] => [[Palestinská autonomie|Palestinský]] terorismus vznikl roku [[1967]], přesněji v období po [[Šestidenní válka|šestidenní válce]], kterou vedl [[Izrael]] s [[Egypt]]em, [[Sýrie|Sýrií]] a [[Jordánsko|Jordánskem]].{{Fakt/dne|20110910110541}} Od roku [[1948]] byl [[Izrael]] ve válce se sousedními zeměmi a jeho vzrůstající moc přinutila vlády arabských zemí (prakticky celá [[Liga arabských států|LAS]]), aby podporovaly rodící se palestinské hnutí.{{Fakt/dne|20110910110541}} K jejich vystoupení došlo už na konferenci arabských zemí, která podpořila vznik [[Organizace pro osvobození Palestiny]] (OOP). V OOP se spojily různé organizace, z nichž nejvýznačnější byl [[Fatah|Al Fatah]], řízený [[Jásir Arafat|Jásirem Arafatem]], [[Lidová fronta pro osvobození Palestiny]], řízená [[George Habáš|Georgem Habášem]] a posléze [[Wádí Haddád|Wádím Haddádem]], a [[Demokratická fronta pro osvobození Palestiny]]. V roce [[1969]] byl Arafat zvolen výkonným předsedou [[Organizace pro osvobození Palestiny]]. O úspěšnosti tohoto boje svědčí i fakt, že pět let poté, [[13. říjen|13. října]] [[1974]], byl Arafat pozván do [[Organizace spojených národů|OSN]], aby zde [[Valné shromáždění OSN|Valnému shromáždění]] předestřel palestinskou otázku.{{Fakt/dne|20110910110541}} Nejvyšší počet [[atentát]]ů byl spáchán v období mezi lety [[1969]] a [[1986]].{{Fakt/dne|20110910110541}} Během těchto osmnácti let byla frekvence jeden atentát za dvanáct dní.{{Fakt/dne|20110910110541}} Zároveň také probíhal systematický boj Izraele proti terorismu prostřednictvím [[Mosad]]u (tajná služba Izraele), kterému bylo svěřeno vyhledávání a pronásledování teroristů po celém světě. Palestinský terorismus měl celosvětový rozměr a snažil se zasahovat spíš země stojící za „sionisty“. Došlo však i k atentátům uvnitř Izraele. Mezi lety [[1968]] a [[1986]] došlo k 565 teroristickým akcím mimo hranice Izraele. Mezi nejzávažnější patřil [[mnichovský masakr]] v r. 1972, kdy během letních olympijských her bylo zajato 11 izraelských sportovců, drženo jako rukojmí a pak zabito. Svůj význam má i rozmístění teroristických akcí: na prvním místě je [[Itálie]], následuje [[Francie]], [[západní Německo]], [[Řecko]] a [[Spojené království|Velká Británie]]. Tento výskyt není náhodný, neboť Itálie byla vybírána za nejčastější cíl hlavně pro svou zvláštní politicko – ideologickou protikladnost.{{Fakt/dne|20110910110541}} Itálie vždy stála jednoznačně na proizraelských pozicích ve shodě se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]]. Byla však současně zemí, která jasně vyjadřovala neutrální postoje a otevřenost vůči arabskému světu. [152] => [153] => ===== Únosy letadel palestinskými teroristy ===== [154] => {{Viz též|Únosy Dawson's Field}} [155] => Nejoblíbenějšími terči se staly dopravní prostředky, zvláště pak letadla.{{Fakt/dne|20110910110541}} K jednomu z prvních mezinárodních únosů došlo [[29. srpen|29. srpna]] [[1969]] na římském [[Letiště Řím-Fiumicino|letišti Fiumicino]], kdy dva [[Palestinská autonomie|Palestinci]] unesli letadlo společnosti [[Trans World Airlines|TWA]] do [[Damašek|Damašku]]. [[6. září]] [[1970]] došlo snad k nejkomplexnější akci v celé historii únosů letadel: byla unesena tři letadla ([[Pan American World Airways|PanAm]], [[Trans World Airlines|TWA]], [[Swissair]]) a jedno letadlo [[El Al]] (požadavek teroristů byl propuštění Leily Cháledové, palestinské teroristky). Po skončení akce byla první tři letadla vyhozena do povětří. Sedmnáctého prosince [[1973]] došlo na letišti Fiumicino k přepadení letadla společnosti PanAm a povraždění dvaatřiceti cestujících. Neúspěšnou palestinskou akcí byl zásah v [[Entebbe]], kdy izraelská armáda rozvinula největší protiteroristickou akci v historii. Dvacátého osmého června [[1976]] skupina teroristů z LFOP unesla na lince z [[Izrael]]e do [[Francie]] letadlo [[Air France]] s 248 cestujícími na palubě. Letadlo nakonec přistálo v [[Entebbe]] v [[Uganda|Ugandě]], jíž tehdy vládl [[Diktatura|diktátor]] [[Idi Amin]]. Po marných pokusech o [[vyjednávání]] se izraelská vláda rozhodla vyslat záchrannou misi. Útok trval pouhých 90 minut a v jeho průběhu bylo zabito 7 únosců, aniž by některý cestující přišel o život. K akci, která vzbudila největší zděšení, však došlo na [[Letní olympijské hry|olympijských hrách]] v [[Mnichov]]ě při [[Mnichovský masakr|mnichovském masakru]], kde [[5. září]] [[1972]] osm teroristů (z [[Fatah|Al Fattáh]] a [[Černé září (skupina)|Černého září]]) zajalo členy izraelské výpravy. Na letišti ve [[Fürstenfeldbruck]]u bylo při pokusu o záchrannou akci zabito 5 teroristů, ale i devět atletů. Událost v Mnichově je nejděsivější stránkou středovýchodního terorismu. Únosy letadel prakticky ustaly až v roce [[1988]]. Už při události v Mnichově se projevila spolupráce LFOP a RAF ([[Frakce Rudé armády|Rote Armee Fraktion]]). [156] => [157] => ===== Únos jedenácti ministrů OPEC ===== [158] => Jejich společnou akcí poté byl únos jedenácti ministrů zemí [[Organizace zemí vyvážejících ropu|OPEC]], k němuž došlo [[26. prosinec|26. prosince]] [[1975]] ve [[Vídeň|Vídni]]. Celé akci velel jeden z nejznámějších teroristů tzv. [[Ilich Ramírez Sánchez|Carlos]]. Akce měla (zřejmě na popud plukovníka [[Muammar Kaddáfí|Kaddáfího]]) přinutit umírněné arabské země k zaujetí tvrdé protiizraelské politiky. [159] => [160] => ==== Palestinská otázka jako impulz pro terorismus ==== [161] => Palestinská otázka dala mezinárodnímu terorismu rozhodující impulz.{{Fakt/dne|20110910110541}} Vypěstovala v něm oslavovaný kult násilí, iluzi zkratky vedoucí k řešení velkých politických a společenských problémů. Palestinští teroristé během [[Druhá intifáda|druhé intifády]], kterou rozpoutali v r. 2000, dovedli intenzitu a brutalitu teroristických útoků proti [[izrael]]skému obyvatelstvu do zatím nepoznané krajnosti. [162] => [163] => === Indie === [164] => Indický terorismus sahá od roku [[1905]] do konce čtyřicátých let, tedy do doby získání [[nezávislost]]i. Zdomácněl hlavně v [[Bengálsko|Bengálsku]], které bylo tradičně zastáncem [[autonomie]] a [[nezávislost]]i na britském impériu, a které je dnes rozděleno mezi [[Indie|Indii]] a [[Bangladéš]]. V indickém nacionalistickém hnutí ční dvě postavy: [[Bál Gangádhar Tilak]] a [[Vinájak Dámódar Sávarkar]], který se odstěhoval do [[Anglie]], kde mezi indickými studenty hledal síly pro své teroristické akce. Ty vyvrcholily vraždou sira [[William Curzon Wyllie|Williama Curzona Wyllieho]]. Poté byl vypovězen do [[Indie]], kde ve [[Věznice|vězení]] strávil dvacet let, aby se poté stal hlavou teroristické organizace [[Ráštrija Svajamsévak Sangh]], která měla za cíl [[sjednocení Indie]]. Proto je také považován za „duchovního otce“ vraždy [[Mahátma Gándhí|Gándhího]]. [165] => [166] => === Alžírsko === [167] => V roce [[1954]] začal v [[Alžírsko|Alžírsku]] boj za [[nezávislost]] na [[Francie|Francii]], který v roce [[1956]] nabyl formy regulérního terorismu. Teroristická ofenzíva začala v [[Alžír]]u výbuchem dvou bomb; o několik dní později vyletěla do povětří dvě auta. Vůdcové alžírského osvobozeneckého boje v čele s [[Ferhat Abbás|Ferhatem Abbásem]] řídili operace z [[exil]]u v [[Maroko|Maroku]]. Přímo v Alžíru pak řídil operace [[Jacev Sádí]]. Roku 1961 v Madridu vznikla [[Organizace tajné armády|OAS]], která se stavěla proti jakékoli myšlence na to, že by [[Francie]] opustila svou [[kolonie|kolonii]]. OAS bojovala i proti francouzské vládě. Spáchala několik teroristických výbuchů ve Francii i Alžírsku, a [[21. duben|21. dubna]] [[1961]] se neúspěšně pokusila o [[státní převrat]] ve Francii. Cíl OAS ve Francii byl paralyzovat ústřední moc vytvořením atmosféry nejistoty a strachu. Kromě přepadů v [[muslim]]ské čtvrti [[Paříž]]e a [[atentát]]ů proti sídlům [[Parti communiste français|Komunistické strany Francie]] se OAS rozhodla zabít samotného [[Charles de Gaulle|de Gaulla]]. Její záměr se jí však nejméně třikrát nezdařil. Proti OAS nakonec zasáhla francouzská [[policie]], které se podařilo organizaci rozvrátit. Roku [[1962]] byla v [[Evian]]u podepsána dohoda, kde byla dohodnuta alžírská [[nezávislost]] a referendum [[1. červen|1. června]] válku ukončilo, i přes několik zoufalých pokusů extrémní pravice ve Francii. [168] => [169] => === Itálie === [170] => Dějiny italského terorismu začaly [[12. prosinec|12. prosince]] [[1969]], kdy vybuchla v [[Řím]]ě na ''Oltáři vlasti'' [[bomba]]. Ještě téhož dne vybuchla druhá bomba v ''Zemědělské bance'' v [[Milán]]ě, kde zabila šestnáct lidí. Viníci nebyli nikdy nalezeni. Tím začaly dějiny italského terorismu v němž vynikla organizace zvaná [[Rudé brigády]]. Historie této skupiny začala v roce [[1969]]. Tehdy se vytvořila organizace nazvaná [[Metropolitní politický kolektiv]]. Jeho duchovními vůdci byli [[Renato Cucio]] a [[Margherita Cagolová]]. [[Rudé brigády]] se aktivizovaly v roce [[1970]]. Jejich první velkou akcí byl únos [[Idalgo Macchiarini|Idalga Macchiariniho]], vedoucího pracovníka firmy Sit-[[Siemens AG|Siemens]], z [[3. březen|3. března]] [[1972]]. Následovaly únosy čelných představitelů velkých italských firem; poté se Rudé brigády začaly specializovat na únosy soudců. Organizace byla extrémně levicově zaměřená, o čemž svědčí stejné názory s [[Italská komunistická strana|Italskou komunistickou stranou]] (IKS). Někteří její členové dokonce projevovali s teroristy sympatie. IKS zvítězila ve volbách postavila se proti terorismu. Uvnitř strany se však vytvořilo několik seskupení ([[Hnutí 1977]]), které s teroristy nadále sympatizovalo. Italský systém se ani po této události nezhroutil a terorismus tak přišel o svou myšlenku (koho většího zabít?). Proti brigádám se navíc přidal i odpor veřejnosti. [171] => [172] => === Německo === [173] => {{Aktualizovat| část}} [174] => Druhého června [[1967]] v průběhu studentské [[manifestace]] (které proběhly v těchto letech snad celou Evropou) zastřelila policie při zásahu [[student]]a [[Benno Ohnesorg]]a. To se pro některé radikální studenty stalo impulsem k rozhodnutí přejít k ozbrojenému boji. Prvními vůdci skupiny se stali [[Andreas Baader]] a [[Gudrun Ensslinová]]. [[Policie]] je však zatkla po bombovém útoku ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. [[14. květen|14. května]] 1970 však na scénu vstoupila nejznámější osobnost skupiny [[Ulrike Meinhofová]], která velice riskantní operací osvobodila Baadera z [[Věznice|vězení]]. Vedle [[Hnutí 2. června]] tak souběžně vznikla ''Skupina Baader-Meinhofová'' (sami se však nazvali [[Frakce Rudé armády]]). Jejich strategická linie byla na rozdíl od italských teroristů internacionálnější. Proto se také okamžitě spojili s palestinskými teroristickými hnutími, od nichž za poskytnutí základen získali zbraně a odpovídající výcvik. Německý stát se vůči teroristům ukázal daleko neústupnějším než italský. Poměrně rychle se objevil zvláštní zákon, tzv. [[Berufsverbot]], na jehož základě byla možná velice přísná kontrola loajality státních zaměstnanců. Došlo také ke zpřísnění policejní kontroly a rozšíření pravomocí [[policie]]. To vše pomohlo pořádkovým silám dosáhnout brzy významných výsledků: v květnu [[1972]] po sérii atentátů policie zadržela Andrease Baadera. Ensslinová byla zatčena [[8. červen|8. června]] 1972 a do policejní sítě padla i Ulrike Meinhofová. Následujícího roku [[Hnutí 2. června]] uneslo představitele křesťanskodemokratické strany v [[Berlín]]ě [[Peter Lorenz|Petera Lorenze]]. Německá vláda tak poprvé (a také naposled) ustoupila a propustila šest teroristů. [[9. květen|9. května]] [[1976]] byla ve své cele nalezena oběšená Meinhofová, ačkoli její druzi sebevraždu zcela vyloučili. Zahájil se tím nejdramatičtější rok německého terorismu. [[Frakce Rudé armády]] spáchala vraždu generálního prokurátora v [[Karlsruhe]] a následovala vražda prezidenta [[Dresdner Bank]]. [[5. září]] došlo k únosu prezidenta [[Asociace německých průmyslníků]] [[Hanns-Martin Schleyer|Hannse-Martina Schleyera]] a události dostaly rychlý spád. Německá [[policie]] zahájila rozsáhlé [[represe]]. Dne [[13. říjen|13. října]] [[1977]] teroristé zaútočili znovu: unesli [[letadlo]] společnosti [[Lufthansa]]. [[18. říjen|18. října]] byla ve věznici ve [[Stammheim]]u nalezena mrtvá těla Baadera, Ensslinové a Raspeho (v důsledku sebevraždy). Následujícího dne bylo v [[Mylhúzy|Mylhúzách]] ve Francii nalezeno Schleyerovo mrtvé tělo. K poslední vraždě došlo 1. února 1985, kdy byl zavražděn německý průmyslník Zimmermann. Poté stopa RAF mizí. [175] => [176] => === Islámský terorismus === [177] => {{viz též|Islámský terorismus}} [178] => [[Soubor:Islamic terrorism.png|náhled|upright=1.7|Země, kde mezi 11. zářím 2001 a rokem 2011 došlo k islámským teroristickým útokům.{{cite web|url=http://www.telegraph.co.uk/news/uknews/terrorism-in-the-uk/10077373/Graphic-terrorist-attacks-by-al-Qaeda-Islamist-and-Islamic-terrorist-groups-2001-2011.html|title=Graphic: terrorist attacks by al-Qaeda, Islamist and Islamic terrorist groups, 2001 - 2011|date=23. května 2013|work=Telegraph.co.uk}}]] [179] => [180] => ==== Turecko ==== [181] => V roce 2014 bylo odhaleno, že turecká [[Národní zpravodajská organizace]] dodává zbraně [[Islamismus|islamistickým]] [[Sunnitský islám|sunnitským]] bojovníkům v [[Sýrie|Sýrii]].{{cite news|url=https://www.reuters.com/article/us-mideast-crisis-turkey-arms-idUSKBN0O61L220150521|title=Exclusive: Turkish intelligence helped ship arms to Syrian Islamist rebel areas|publisher=Reuters|date=2015-05-21}} Turečtí novináři, kteří o turecké podpoře islamistů informovali, byli zatčeni a obvinění ze špionáže.{{cite news|url=https://www.theguardian.com/world/2015/nov/27/turkish-journalists-charged-over-claim-that-secret-services-armed-syrian-rebels|title=Turkish journalists charged over claim that secret services armed Syrian rebels |work=The Guardian|date=2015-11-27}} [[Turecko]], Saúdská Arábie a [[Katar]] podporovaly zbraněmi a penězi příslušníky teroristické organizace [[Fronta an-Nusrá]], která je syrskou pobočkou teroristické organizace [[Al-Káida]].[http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/369326-turci-a-saudove-sokovali-zapad-v-syrii-vsadili-na-dzihadisty.html Turci a Saúdové šokovali Západ, v Sýrii vsadili na džihádisty] {{Wayback|url=http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/369326-turci-a-saudove-sokovali-zapad-v-syrii-vsadili-na-dzihadisty.html |date=20150629045415 }}. Novinky. 13. května 2015. V říjnu 2014 obvinil americký viceprezident [[Joe Biden]] Turecko, Saúdskou Arábii a [[Spojené arabské emiráty]], že v boji proti syrské vládě podporovaly teroristické organizace An-Nusrá a Al-Káida i další [[džihád]]istické radikály, kteří přicházeli z celého světa bojovat v Syrské občanské válce.{{cite news|url=http://edition.cnn.com/2014/10/05/politics/isis-biden-erdogan-apology/|title=Vice President Joe Biden apologises to Turkey, UAE|last1=Carter|first1=Chelsea J.|last2=Brumfield|first2=Ben|last3=Mazloumsaki|first3=Sara|publisher=''CNN''|date=6. října 2014}} [182] => [183] => Někteří komentátoři a politici vinili Turecko,[https://www.lidovky.cz/turecko-vs-islamsky-stat-ankara-netusila-jake-monstrum-podporuje-rika-expert-1hl-/zpravy-svet.aspx?c=A150728_141806_ln_zahranici_msl Turecko vs. Islámský stát? Ankara netušila, jaké monstrum podporuje, vysvětluje expert]. Lidovky. 29. července 2015.{{cite news |last1=Guiton |first1=Barney |title='ISIS Sees Turkey as Its Ally': Former Islamic State Member Reveals Turkish Army Cooperation |url=http://www.newsweek.com/isis-and-turkey-cooperate-destroy-kurds-former-isis-member-reveals-turkish-282920 |work=Newsweek |date=7. listopadu 2014}} Saúdskou Arábii,{{cite news |url=https://www.nytimes.com/2014/08/23/opinion/isis-atrocities-started-with-saudi-support-for-salafi-hate.html |title=ISIS Atrocities Started With Saudi Support For Salafi Hate |last=Husain |first=Ed |date=22. srpna 2014 |work=The New York Times}} a Katar z podpory [[Islámský stát|Islámského státu]].{{cite news |first1=Ned |last1=Parker |first2=Louise |last2=Ireland |url=https://www.reuters.com/article/2014/03/09/us-iraq-saudi-qatar-idUSBREA2806S20140309 |title=Iraqi PM Maliki says Saudi, Qatar openly funding violence in Anbar |agency=Reuters |date=9. března 2014 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2020-11-19 |url archivu=https://web.archive.org/web/20151122233133/http://www.reuters.com/article/2014/03/09/us-iraq-saudi-qatar-idUSBREA2806S20140309 |datum archivace=2015-11-22 |nedostupné=ano }} Turecko bylo také obviněno z obchodních styků s Islámským státem.[https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/387657-islamsky-stat-ma-denne-milion-dolaru-z-ropy-zrejme-i-diky-turecku.html Islámský stát má denně milión dolarů z ropy. Zřejmě i díky Turecku]. Novinky. 27. listopadu 2015. [184] => [185] => V březnu 2018 v reakci na propuštění zadrženého představitele [[Kurdové|kurdské]] politické strany [[Sjednocená demokratická strana|PYD]], kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci, obvinilo Turecko [[Česko|Českou republiku]] z podpory terorismu.[https://zahranicni.ihned.cz/c1-66065570-erdogan-kritizuje-cesko-kvuli-propusteni-muslima-neumite-vysvetlit-proc-jste-ho-zatkli-a-pak-propustili-jde-tedy-o-podporu-terorismu Erdogan kritizuje Česko kvůli propuštění Muslima: Neumíte vysvětlit, proč jste ho zatkli a pak propustili, jde tedy o podporu terorismu]. Hospodářské noviny. 1. března 2018. [186] => [187] => ==== Saúdská Arábie ==== [188] => Od roku 2015 uzavírá [[Saúdská Arábie]] dohody s bojovníky al-Kajdy, kterým platí, aby na straně vládního vojska bojovali v občanské válce v [[Jemen]]u proti [[Hútíové|hútíjským]] povstalcům, které podporuje Írán.{{Citace elektronického periodika [189] => | titul = Fraška v Jemenu? Američtí spojenci uplácejí teroristy z al-Káidy, uzavírají s nimi tajné dohody [190] => | periodikum = Aktuálně.cz [191] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [192] => | vydavatel = Economia [193] => | odkaz na vydavatele = Economia [194] => | datum_vydání = 8. srpna 2018 [195] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/americti-spojenci-uplaceji-bojovniky-al-kaidy/r~e365b8129ae911e8a4d90cc47ab5f122/?redirected=1534715915 [196] => }} Některé dohody umožnily bojovníkům al-Kajdy opustit území i s výzbrojí a bojovou technikou. Podle AP analytika Michaela Hortona: „Někteří z americké armády dobře vědí, že podporou koalice v Jemenu pomáhají i tamní odnoži al-Kajdy. Ale podpora SAE a Saúdské Arábie proti tomu, co USA vidí jako íránský expanzionismus, má přednost před bojem proti al-Kajdě.“{{Citace elektronického periodika [197] => | titul = Rijád platí bojovníkům al-Kajdy za pomoc ve válce v Jemenu [198] => | periodikum = Týden [199] => | datum_vydání = 6. srpna 2018 [200] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/asie-a-oceanie/rijad-plati-bojovnikum-al-kajdy-za-pomoc-ve-valce-v-jemenu_491454.html [201] => }} [202] => [203] => ==== Islámský stát ==== [204] => [[Soubor:Memorial to November 2015 Paris attacks at French embassy in Moscow 05.jpg|náhled|Rusové pokládají květiny u velvyslanectví Francie po [[Teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015|útocích]] [[Islámský stát|Islámského státu]] v Paříži v listopadu 2015]] [205] => Islámský stát má na svědomí mnoho desítek tragických teroristických útoků. V červnu roku 2015 se IS přihlásil k teroristickým útokům proti západním turistům v [[Tunisko|tuniském]] letovisku [[Súsa]], dále k teroristickým útokům proti kurdským a levicovým aktivistům v tureckém Suruçu a v [[Ankara|Ankaře]],"[http://www.lidovky.cz/turecko-vs-islamsky-stat-ankara-netusila-jake-monstrum-podporuje-rika-expert-1hl-/zpravy-svet.aspx?c=A150728_141806_ln_zahranici_msl Turecko vs. Islámský stát? Ankara netušila, jaké monstrum podporuje, vysvětluje expert]". Lidovky. 27. července 2015. k sebevražedným atentátům proti šíitským civilistům v jemenském [[Saná]], v libanonském [[Teroristické útoky v Bejrútu v listopadu 2015|Bejrútu]] a v iráckém Bagdádu.{{Citace elektronické monografie [206] => | příjmení = [207] => | jméno = [208] => | odkaz na autora = [209] => | titul = Islámský stát se přihlásil k pátečnímu útoku na tržiště v Iráku. Zemřelo při něm nejméně 120 lidí [210] => | url = https://zahranicni.ihned.cz/c1-64337370-islamsky-stat-se-prihlasil-k-patecnimu-utoku-na-trziste-v-iraku-zemrelo-pri-nem-vic-nez-100-lidi [211] => | datum vydání = 2015-07-18 [212] => | datum aktualizace = [213] => | datum přístupu = 2018-04-29 [214] => | vydavatel = iHned.cz [215] => | jazyk = cs [216] => }} V říjnu 2015 se přihlásil k umístění [[Let Kogalymavia 9268|bomby na palubu ruského airbusu]] zříceného na [[Sinajský poloostrov|Sinaj]] v [[Egypt]]ě a o měsíc později k [[Teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015|teroristickým útokům v Paříži]] provedeným dne 13. listopadu 2015, které si vyžádaly 130 obětí a více než 350 zraněných. V lednu 2016 Islámský stát spáchal [[Bombový útok v Istanbulu (leden 2016)|bombový útok v Istanbulu]] proti západním turistům a v březnu 2016 provedl [[Teroristické útoky v Bruselu v březnu 2016|teroristické útoky v Bruselu]] s několika desítkami obětí."[https://web.archive.org/web/20160306181205/http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/profil-udaje-o-islamskem-statu-a-vyber-utoku-teto-organizace/1281468 PROFIL: Údaje o Islámském státu a výběr útoků této organizace]". ČeskéNoviny.cz. 14. listopadu 2015. [217] => [218] => Islámský stát se přihlásil k [[Útok kamionem na vánočních trzích v Berlíně|útoku kamionem na vánočních trzích v Berlíně]] 19. prosince 2016,{{Citace elektronického periodika [219] => | titul = K útoku v Berlíně se přihlásil Islámský stát [220] => | periodikum = Česká televize [221] => | datum_vydání = 20. prosince 2016 [222] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1988407-k-utoku-v-berline-se-prihlasil-islamsky-stat [223] => }} k [[Sebevražedný bombový útok v Manchester Areně|sebevražednému bombovému útoku v Manchester Areně]] 22. května 2017,{{Citace elektronického periodika [224] => | titul = ISIS Claims Deadly Ariana Grande Concert Bombing That Killed 22 [225] => | periodikum = Vocativ [226] => | url = http://www.vocativ.com/432183/isis-claims-deadly-ariana-grande-concert-bombing-that-killed-22/ [227] => | datum vydání = 2017-05-23 [228] => | jazyk = anglicky [229] => | datum přístupu = 2020-11-19 [230] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181002102533/https://www.vocativ.com/432183/isis-claims-deadly-ariana-grande-concert-bombing-that-killed-22/ [231] => | datum archivace = 2018-10-02 [232] => }} k [[Teroristické útoky v Katalánsku v srpnu 2017|teroristickým útokům v Katalánsku]] 17. srpna 2017{{Citace elektronického periodika [233] => | titul = Islamist terrorism in Catalonia leaves the Spanish wondering why [234] => | periodikum = The Economist [235] => | datum_vydání = 18. srpna 2017 [236] => | url = https://www.economist.com/europe/2017/08/18/islamist-terrorism-in-catalonia-leaves-the-spanish-wondering-why [237] => }} i k [[Teroristický útok ve Vídni 2020|teroristickému útoku ve Vídni]] 2. listopadu 2020.{{Citace elektronického periodika [238] => | titul = K pondělnímu teroristickému útoku ve Vídni se přihlásil Islámský stát. Atentát provedl ‚voják chalífátu‘ [239] => | periodikum = Lidovky.cz [240] => | datum_vydání = 3. listopadu 2020 [241] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/kluk-z-normalni-rodiny-mel-smulu-na-pratele-rekl-o-atentatnikovi-z-vidne-jeho-obhajce.A201103_181717_ln_zahranici_ceh [242] => }} [243] => [244] => ==== Írán ==== [245] => [[Írán]] podporuje libanonské [[Šíitský islám|šíitské]] politické a militantní hnutí [[Hizballáh]], které je Izraelem a některými západními zeměmi považováno za teroristickou organizaci.{{Citace elektronického periodika [246] => | titul = Británie zařadila celý Hizballáh na seznam teroristických organizací [247] => | periodikum = Seznam Zprávy [248] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [249] => | vydavatel = Seznam.cz [250] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [251] => | datum_vydání = 25. února 2019 [252] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/britanie-zaradila-cely-hizballah-na-seznam-teroristickych-organizaci-66922 [253] => }} [254] => [255] => {{pahýl část}} [256] => [257] => == Odkazy == [258] => [259] => === Reference === [260] => ''Toto heslo je založeno na heslu ''[http://en.citizendium.org/wiki/Terrorism Terrorism]'' dostupném on-line v encyklopedii [[Citizendium]] pod licencí Creative Commons-Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, jehož autory jsou [http://en.citizendium.org/wiki/User:D._Matt_Innis D. Matt Innis], [http://en.citizendium.org/wiki/User:Chris_Day Chris Day] a [http://en.citizendium.org/wiki/User:Gareth_Leng Gareth Leng].'' [261] => [262] => [263] => === Literatura === [264] => * {{Citace monografie [265] => | příjmení = Corte Ibáñez [266] => | jméno = Luis de la [267] => | titul = Logika terorismu [268] => | vydavatel = Academia [269] => | místo = Praha [270] => | rok = 2009 [271] => | isbn = 9788020017246 [272] => | počet stran = 321 [273] => | jazyk = čeština [274] => }} [275] => * PEŠTA, Mikuláš. ''O ozbrojeném boji v západní Evropě. Italský a německý levicový terorismus sedmdesátých let v transnacionální perspektivě''. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018. {{ISBN|978-80-7308-752-4}} [276] => [277] => === Související články === [278] => * [[Islámský terorismus]] [279] => * [[Válka proti terorismu]] [280] => * [[Boj proti terorismu]] [281] => * [[Asymetrická válka]] [282] => * [[Ekoterorismus]] [283] => * [[Extremismus]] [284] => * [[Fundamentalismus]] [285] => * [[Kyberterorismus]] [286] => * [[Partyzánská válka]] [287] => * [[Psychologická operace|Psychologická válka]] [288] => * [[Státní terorismus]] [289] => * [[Špinavá bomba]] [290] => [291] => === Externí odkazy === [292] => * {{Commonscat}} [293] => * {{Wikislovník|heslo=terorismus}} [294] => * {{Wikicitáty|téma=Terorismus}} [295] => * {{en}} [http://www.tkb.org/Home.jsp Databáze teroristických organizací a teroristických činů] [296] => * Sekce ''Terorismus'' na serveru [http://www.valka.cz/ válka.cz] [297] => * {{en}} [http://www.wifi-forum.com/wf/showthread.php?t=6034 Web Site Killings Rise Dilemmas for Media]{{Nedostupný zdroj}} – Článek o tom, jak média pomáhají teroristům zveřejňováním např. brutálních videí s popravami. [298] => [299] => {{Autoritní data}} [300] => {{Portály|Politika}} [301] => [302] => [[Kategorie:Terorismus| ]] [303] => [[Kategorie:Násilí]] [304] => [[Kategorie:Politika]] [] => )
good wiki

Terorismus

Světového obchodního centra Bombový útok na hotel Marriott v Islamabádu. Okolo 35 000 Pákistánců zemřelo v posledních letech na následky terorismu útoku v roce 2011 Terorismus je užití násilí nebo hrozby násilím za účelem zastrašit protivníka a dosáhnout politických (případně politicko-náboženských) cílů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'policie','nezávislost','New York','Izrael','1969','Organizace spojených národů','Frakce Rudé armády','1988','Francie','Irská republikánská armáda','Spojené království','20. století'

1969

1988

Francie

Izrael

Nezávislost

Policie