Array ( [0] => 15536039 [id] => 15536039 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tetovo [uri] => Tetovo [3] => Northwestern Macedonia.png [img] => Northwestern Macedonia.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Tetovo je město ležící na severozápadě Severní Makedonie, které se nachází v malebné oblasti obklopené horami a přírodními krásami. Tato oblast je známá svou bohatou historií a kulturním dědictvím, které mnozí návštěvníci oceňují. Tetovo je také významným centrem pro různorodé etnické skupiny, což přispívá k její jedinečné a pestré atmosféře. Město se může pyšnit fascinujícími architektonickými památkami, jako je známý Klášter svatého Jana Káry, jehož výzdoba a historie lákají jak místní obyvatele, tak turisty. Tetovo je rovněž proslulé svým rozmanitým gastronomickým nabídkovým spektrem, kde si můžete vychutnat tradiční speciality z regionu. Lidé v Tetovu jsou známí svou pohostinností a otevřeností, což vytváří příjemné prostředí pro návštěvníky i místní obyvatele. V posledních letech se město vyvíjí a modernizuje, čímž se zvyšuje jeho atraktivita pro investice a turistický ruch. Tetovo nabízí skvélé možnosti pro aktivní trávení volného času, včetně pěší turistiky a objevování okolní přírody. Regionální parky a přírodní rezervace lákají milovníky přírody, kteří zde mohou sledovat bohatou biodiverzitu a vychutnávají si klid a harmonii. Tetovo je tedy městem nejen s pestrou historií, ale i s pozitivní budoucností. S každým rokem roste jeho potenciál stát se jedním z vyhledávanějších míst v rámci regionu, což jistě přispívá k jeho celkovému rozvoji a prosperitě. [oai_cs_optimisticky] => Tetovo je město ležící na severozápadě Severní Makedonie, které se nachází v malebné oblasti obklopené horami a přírodními krásami. Tato oblast je známá svou bohatou historií a kulturním dědictvím, které mnozí návštěvníci oceňují. Tetovo je také významným centrem pro různorodé etnické skupiny, což přispívá k její jedinečné a pestré atmosféře. Město se může pyšnit fascinujícími architektonickými památkami, jako je známý Klášter svatého Jana Káry, jehož výzdoba a historie lákají jak místní obyvatele, tak turisty. Tetovo je rovněž proslulé svým rozmanitým gastronomickým nabídkovým spektrem, kde si můžete vychutnat tradiční speciality z regionu. Lidé v Tetovu jsou známí svou pohostinností a otevřeností, což vytváří příjemné prostředí pro návštěvníky i místní obyvatele. V posledních letech se město vyvíjí a modernizuje, čímž se zvyšuje jeho atraktivita pro investice a turistický ruch. Tetovo nabízí skvélé možnosti pro aktivní trávení volného času, včetně pěší turistiky a objevování okolní přírody. Regionální parky a přírodní rezervace lákají milovníky přírody, kteří zde mohou sledovat bohatou biodiverzitu a vychutnávají si klid a harmonii. Tetovo je tedy městem nejen s pestrou historií, ale i s pozitivní budoucností. S každým rokem roste jeho potenciál stát se jedním z vyhledávanějších míst v rámci regionu, což jistě přispívá k jeho celkovému rozvoji a prosperitě. ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Tetovo [2] => | originální jméno = Тетово
Tetovë
Kalkandelen{{Citace sborníku [3] => | příjmení = İnbaşı [4] => | jméno = Mehmet [5] => | titul = The kaza of Kalkandelen [6] => | sborník = Turkish Review of Balkan Studies [7] => | odkaz na sborník = [8] => | vydavatel = [9] => | odkaz na vydavatele = [10] => | místo = Istanbul [11] => | rok vydání = 2001 [12] => | strany = 17 [13] => | jazyk = angličtina [14] => }} [15] => | obrázek = 20090715 Tetovo view from the mountain.jpg [16] => | popisek = Tetovo [17] => | vlajka = Flag of Tetovo Municipality.svg [18] => | znak = Coat of arms of Tetovo Municipality, Macedonia.svg [19] => | zeměpisná šířka = 42 [20] => | zeměpisná délka = 20.9666667 [21] => | nadmořská výška = 468 [22] => | stát = Severní Makedonie [23] => | pojem vyššího celku = [[Statistické regiony v Severní Makedonii|Statistický region]] [24] => | název vyššího celku = [[Položský region|Položský]] [25] => | pojem nižšího celku = [[Opština (Severní Makedonie)|Opština]] [26] => | název nižšího celku = [[Opština Tetovo|Tetovo]] [27] => | administrativní dělení = [28] => | loc-map = {{LocMap |Severní Makedonie |label=Tetovo |position=left |width=250 |lat=42 |long=20.97 |float=center |caption=}} [29] => | rozloha = 1068 [30] => | počet obyvatel = 52915{{Citace monografie [31] => | příjmení = Ristovski [32] => | jméno = Blaže [33] => | odkaz na autora = [34] => | titul = Makedonska enciklopedija M-Š [35] => | vydavatel = [[MANU]] [36] => | místo = Skopje [37] => | rok = 2009 [38] => | počet stran = [39] => | isbn = 978-608-203-023-4 [40] => | kapitola = Тетово [41] => | strany = 1479 [42] => | jazyk = makedonština [43] => }} [44] => | obyvatelé aktuální k = 2002 [45] => | etnické složení = [[Albánci]] (70,32 %), [[Makedonci]] (23,16 %), [[Romové]] (2,72 %), [[Turci]] (2,17 %) [46] => | náboženské složení = [[islám]], [[pravoslaví]] [47] => | starosta = Teuta Arifi [48] => | web = http://tetovo.gov.mk [49] => | telefonní předvolba = (+389) 044 [50] => | psč = 1200 [51] => }} [52] => '''Tetovo''' ({{Vjazyce2|mk|''Тетово''}}, {{Vjazyce2|sq|''Tetova, Tetovë''}}, {{Vjazyce2|tr|''Kalkandelen''}}) je páté největší město v [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]]. Leží na západě země na úpatí [[Šar planina|Šar planiny]], na říčce [[Pena (řeka)|Pena]], která se v rozšířeném údolí asi 8 km východně vlévá do řeky [[Vardar]]. Hranice s [[Kosovo|Kosovem]] je vzdálena zhruba 16 km. Administrativně je součástí [[Položský region|Položského regionu]], samo leží na okraji [[Položská nížina|Položské nížiny]] v nadmořské výšce od 470 do 540 m n. m. [53] => [54] => Od roku 1994 zde působí ''Tetovská univerzita'' a v roce 2001 vznikla ''Univerzita jihovýchodní Evropy''.{{Citace monografie [55] => | příjmení = Ristovski [56] => | jméno = Blaže [57] => | odkaz na autora = [58] => | titul = Makedonska enciklopedija M-Š [59] => | vydavatel = [[MANU]] [60] => | místo = Skopje [61] => | rok = 2009 [62] => | počet stran = [63] => | isbn = 978-608-203-023-4 [64] => | kapitola = [65] => | strany = 1059 [66] => | jazyk = makedonština [67] => }} Město má dobré silniční spojení s hlavním městem [[Skopje]] (dálniční), leží zde i stanice trati Skopje – Tetovo – [[Gostivar]] – [[Kičevo]]. [68] => [69] => == Název == [70] => Název ''Tetovo'' odkazuje k místní legendě, kdy muž jménem ''Teto'' porazil strašlivého hada, který sužoval celý kraj během období [[Osmanská říše|turecké nadvlády]]. Dle jiného výkladu vznikl [[Slované|slovanský]] název města od [[církevní slovanština|staroslovanského]] slovesa ''хътѢти'' (''chtít'') a původně mělo podobu ''хътѣтово'', tedy chtěné místo. Vlivem přirozeného vývoje jazyka (zániku ch- na začátku slov v oblasti dnešní Severní Makedonie a jižního Srbska) získalo město název ''Tetovo''. V této podobě byl převzat i do [[albánština|albánštiny]] jako ''Tetova''/''Tetovë''. [71] => [72] => Občas se také objevuje název v podobě ''Штитоброд/Štitobrod'', který odkazuje na uvedenou legendu a užití štítu. [[Turečtina|Turecký]] název Kalkandelen je přímým překladem ([[kalk]]em) do tureckého jazyka. [73] => [74] => == Administrativní dělení a obyvatelstvo == [75] => Tetovo je sídlem stejnojmenné [[Opština Tetovo|opštiny]] o rozloze 1 080 km². V roce 2002 žilo v opštině celkem 88 580 obyvatel, z toho v samotném městě přes 52 900 obyvatel. Více než polovinu z nich tvořili [[Albánci]] (28 897) a zhruba třetinu [[Makedonci]] (18 555). Dále zde žilo 2 352 [[Romové|Romů]], 1 878 [[Srbové|Srbů]], 587 [[Turci|Turků]], 156 [[Bosňáci|Bosňáků]] a několik stovek příslušníků dalších národností. Zejména počet Albánců se během 20. století prudce zvýšil. [76] => [77] => == Historie == [78] => Oblast dnešního města Tetova byla díky své úrodnosti osídlena již od [[doba kamenná|doby kamenné]]. Z této doby pochází řada [[archeologické naleziště|archeologických nalezišť]] v blízkosti města (Balltepe). Dlouhodobě však byla oblast součástí nejprve [[Římská říše|římské]] a poté [[Byzantská říše|Byzantské říše]]; známá byla pod [[latina|latinským]] názvem ''Oaeneum'' a [[řečtina|řeckým]] ''Ωαινέον''). Ve [[4. století]] n. l. se stalo součástí provincie [[Epirus Nova]]. Na začátku [[středověk]]u byla oblast osídlena [[Slované|Slovany]]; jejich příchod je spojen s vypleněním města, nebylo však zničeno zcela. V závěru [[10. století]] se oblast dnešního Tetova stala součástí [[První bulharská říše|První bulharské říše]]. Poté roku [[1018]] se celá oblast stala opět součástí Byzance. [79] => [80] => V [[12. století]] zde leželo sídlo Gradište, které je předchůdcem současného města. Ve [[13. století]] se nacházel nedaleko města klášter sv. Bohorodice. Za vlády [[Štěpán Nemanja|Štěpána Nemanji]] se jednalo o malé nevýznamné sídlo.{{Citace sborníku [81] => | příjmení = İnbaşı [82] => | jméno = Mehmet [83] => | titul = The kaza of Kalkandelen [84] => | sborník = Turkish Review of Balkan Studies [85] => | odkaz na sborník = [86] => | vydavatel = [87] => | odkaz na vydavatele = [88] => | místo = Istanbul [89] => | rok vydání = 2001 [90] => | strany = 18 [91] => | jazyk = angličtina [92] => }} [[Osmanská říše]] obsadila dnešní Tetovo v roce [[1392]] a pod její správou zůstalo až do roku [[1912]]. S Turky přišla islamizace oblasti, ale také řemeslný a ekonomický rozvoj. Kolonizační politika zajistila příchod nových lidí, náboženská politika umožnila snadnou konverzi místních k islámu.{{Citace sborníku [93] => | příjmení = İnbaşı [94] => | jméno = Mehmet [95] => | titul = The kaza of Kalkandelen [96] => | sborník = Turkish Review of Balkan Studies [97] => | odkaz na sborník = [98] => | vydavatel = [99] => | odkaz na vydavatele = [100] => | místo = Istanbul [101] => | rok vydání = 2001 [102] => | strany = 19 [103] => | jazyk = angličtina [104] => }} Z Tetova se v průběhu staletí stala velká křižovatka obchodních tras. V roce [[1436]] bylo evidováno jako sídlo ve vlastnictví [[vakuf]]u Mehmeta Beguta. V závěru [[15. století]] se transformovalo z iniciativy Mehmeda Beḱira Ḱelebija do podoby menšího města. [105] => [106] => [[Soubor:Tetovo 1913.jpg|vlevo|náhled|Pohled na Tetovo v roce [[1913]].]] [107] => [[Albánci v Severní Makedonii|Albánské obyvatelstvo]], které dnes tvoří v Tetovu většinu (město je kulturním centrem albánského obyvatelstva v Severní Makedonii) zde žilo již v roce [[1455]]{{chybí zdroj}}. K větší výstavbě staveb typických pro turecká islámská města došlo v [[15. století]]. Zatímco v roce [[1453]] žilo v Tetovu 153 křesťanských a 56 muslimských rodin, roku [[1568]] se tento poměr podle [[Osmanská říše|tureckých]] záznamů změnil na 329 muslimských a 108 křesťanských rodin. Vzestup islámu doprovázelo ale i sestěhování albánského obyvatelstva do města. [108] => [109] => Na přelomu [[18. století|18.]] a [[19. století]] začali do města přicházet intenzivněji i vesničané z okolí Tetova. Dle [[Francie|francouzského cestovatele]] [[Ami Boue]]ho mělo v té době 4500 obyvatel, polovina z nich byla křesťanské víry, zbytek muslimské. Město bylo rozděleno na dvě části; horní a dolní, s tím, že v první uvedené žili převážně muslimové a v dolní potom křesťané. Boue si povšiml a zaznamenal také orientální charakter města. V roce [[1905]] odhadoval bulharský exarchát počet obyvatel města na cca 20 tisíc. [110] => [111] => V roce [[1844]] vypuklo v Tetovu, [[Skopje]] a [[Priština|Prištině]] povstání proti vysokým daním a centralizaci osmanské správy.{{Citace monografie [112] => | příjmení = Vickers [113] => | jméno = Miranda [114] => | odkaz na autora = [115] => | titul = The Albanians: A modern history [116] => | vydavatel = I. B. Tauris [117] => | místo = [118] => | rok = 2001 [119] => | počet stran = 652 [120] => | isbn = [121] => | kapitola = [122] => | strany = 25 [123] => | jazyk = angličtina [124] => }} V roce [[1878]] bylo území tehdejší Osmanské říše až po Tetovo (a pohoří [[Šar Planina]]) přislíbeno v rámci Sanstefanské mírové smlouvy [[Bulharsko|Bulharsku]].{{Citace monografie [125] => | příjmení = Vickers [126] => | jméno = Miranda [127] => | odkaz na autora = [128] => | titul = The Albanians: A modern history [129] => | vydavatel = I. B. Tauris [130] => | místo = [131] => | rok = 2001 [132] => | počet stran = 652 [133] => | isbn = [134] => | kapitola = [135] => | strany = 29 [136] => | jazyk = angličtina [137] => }} [138] => [139] => V roce [[1876]] zde byla otevřena bulharsko-slovenská škola.{{Citace elektronického periodika [140] => | titul = Бугарскиот училишен систем имаше клучна улога [141] => | periodikum = Nezavisen [142] => | datum_přístupu = 2022-09-06 [143] => | url = https://nezavisen.mk/bugarskiot-uchilishen-sistem-imashe-kluchna-uloga/ [144] => | jazyk = mk [145] => }} [146] => [147] => Neexistují žádné záznamy o tom, že se Tetovo a místní obyvatelstvo zapojily do [[Ilindenské povstání|Ilindenského postání]] v roce [[1903]]. Je však známo, že zde působila místní buňka organizace [[VMRO]] (''Vnitřní makedonská revoluční organizace''). Místní dobrovolníci, kteří se chtěli zapojit do povstání, odjížděli většinou do města [[Kičevo]], neboť ve většinově [[islám v Severní Makedonii|muslimském]] Tetovu měla osmanská vláda pevnější pozici a snadněji by povstání porazila. Tehdy zde žilo 19 200 obyvatel. [148] => [149] => [[File:Tetovo, razglednica, 1936.jpg|right|thumb|Tetovo v roce [[1936]].]] [150] => V roce [[1912]] připadlo město po [[První balkánská válka|první balkánské válce]] [[Srbsko|Srbsku]]. Ještě před tím jej však obsadil [[Hasan Prishtina]]. Válečná vřava vedla k emigraci značné části tehdejší [[turečtina|turecky]] mluvící populace. V [[první světová válka|první světové válce]] jej obsadilo [[Bulharsko]], po prolomení [[Soluňská fronta|soluňské fronty]] potom srbská armáda. V této době nechala německá okupační správa zbudovat železniční trať mezi [[Skopje|Skopjí]] a [[Ohrid]]em a od té doby tak má Tetovo železniční spojení se zbytkem země. Po skončení konfliktu se město stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, resp. Jugoslávie. [151] => [152] => V roce [[1918]] byl budován [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Tetovo)|kostel sv. Cyrila a Metoděje]], který byl následně vysvěcen roku [[1925]]. Roku [[1921]] mělo město podle prvního [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|jugoslávského]] sčítání lidu přes patnáct tisíc obyvatel, okolo 3 200 domů a zhruba stejný počet rodin. Během existence královské Jugoslávie nechala vláda budovat v okolí města doly a průmysl; vznikly i malé vodní elektrárny. K tomu se jugoslávským úřadům podařilo získat investora ze [[Švédsko|Švédska]].{{Citace monografie [153] => | příjmení = Boškovska [154] => | jméno = Nada [155] => | odkaz na autora = [156] => | titul = Yugoslavia and Macedonia Before Tito [157] => | vydavatel = I. B. Tauris [158] => | místo = [159] => | rok = 2009 [160] => | počet stran = [161] => | isbn = 978-1-78453-338-0 [162] => | kapitola = [163] => | strany = 136 [164] => | jazyk = angličtina [165] => }} [166] => [167] => Na počátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město připojeno k Itálií kontrolované okupovanému [[Italský protektorát v Albánii (1939–1943)|Albánskému království]]. Rovněž zde oficiálně vznikla ([[19. březen|19. března]] [[1943]]) [[Svaz komunistů Makedonie|Komunistická strana Makedonie]], založena byla v domě rodiny Jovanovců, kde později vzniklo také muzeum. Její vznik byl možný za pomoci řady komunistů ze [[Srbsko|Srbska]] a dalších oblastí Jugoslávie.{{chybí zdroj}} V Tetovu bojovali proti fašistům také po nějakou dobu i albánští komunisté a působnost obou národnostně vymezených stran způsobovala konflikt.{{chybí zdroj}} Město bylo nakonec osvobozeno dne [[19. listopad]]u [[1944]] 3., 13., 14. a 19. makedonskou údernou brigádou. Bylo posledním osvobozeným na území dnešní [[Severní Makedonie]]. [168] => [169] => V rámci industrializace Jugoslávie byla v Tetovu zřízena textilní továrna Teteks. Město bylo do jisté míry modernizováno, zachovalo si ale svůj výrazně balkánský a orientální ráz. V 50. a 60. letech zde byla postavena řada modernistických bytových domů, které lemovaly hlavní třídy. Modernizováno bylo také náměstí (okolo roku [[1970]]), vzniklo zde [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalistní]] obchodní centrum, čtyřproudé třídy, které byly probity mezi úzkými domy. V Tetovu nebyla realizována rozsáhlejší výstavba panelových domů. Průmyslové objekty byly omezeny na oblast okolo železniční stanice. V socialistické Makedonii patřilo k slušně se rozvíjejícím centrům.{{Citace monografie [170] => | příjmení = Dolničar [171] => | jméno = Ivan [172] => | odkaz na autora = [173] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [174] => | vydavatel = eksport pres [175] => | místo = Bělehrad [176] => | rok = 1981 [177] => | počet = [178] => | isbn = [179] => | kapitola = [180] => | strany = 169 [181] => | jazyk = srbochorvatština [182] => }} [183] => [184] => V etnicky rozděleném městě byla nálada po nástupu komunistů neklidná. Docházelo často k protestům i nepokojům, např. z této doby lze zmínit incident v továrně Yucel z roku [[1957]] a další. V roce [[1968]] se i do Tetova přelily [[Studentské nepokoje v Prištině (1968)|studentské demonstrace]] z nedalekého Kosova. Protestující žádali připojení Tetova a severozápadní Makedonie ke [[SAP Kosovo|Kosovu]].{{Citace monografie [185] => | příjmení = Vickers [186] => | jméno = Miranda [187] => | odkaz na autora = [188] => | titul = The Albanians: A modern history [189] => | vydavatel = I. B. Tauris [190] => | místo = [191] => | rok = 2001 [192] => | počet stran = 652 [193] => | isbn = [194] => | kapitola = [195] => | strany = 192 [196] => | jazyk = angličtina [197] => }} Rovněž požadovali status Kosova jako sedmé republiky [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]]. Jugoslávská vláda na toto reagovala revizí učebních osnov ve školách a apelem na boj proti propagandě z [[Albánie]]. V této době činilo [[Albánci v Makedonii|albánské]] obyvatelstvo zhruba polovinu počtu obyvatel Tetova. V roce [[1981]], kdy v Kosovu vypukla další řada nepokojů, byla v Tetovu posílena podstatným způsobem přítomnost jednotek jugoslávské milice, aby bylo zabráněno případným protestům.{{Citace monografie [198] => | příjmení = Vickers [199] => | jméno = Miranda [200] => | odkaz na autora = [201] => | titul = The Albanians: A modern history [202] => | vydavatel = I. B. Tauris [203] => | místo = [204] => | rok = 2001 [205] => | počet stran = 652 [206] => | isbn = [207] => | kapitola = [208] => | strany = 205 [209] => | jazyk = angličtina [210] => }} [211] => [212] => [[File:Tetovo-08.jpg|right|thumb|Střed města v roce [[2001]].]] [213] => Dne [[30. červenec|30. července]] [[1969]] došlo na železniční trati do Gostivaru u Tetova k vážné železniční nehodě, když se nehlídané nákladní vozy srazily s motorovým vlakem přijíždějícícm z Tetova. Zemřelo 29 lidí. [214] => [215] => Od roku [[1991]] je součástí [[Severní Makedonie]]. Rozpad Jugoslávie místní etnicky smíšené obyvatelstvo sledovalo s jistým napětím. V roce [[1990]] někteří místní Albánci požadovali spojení města, resp. i jeho širší okolí, s nedalekou [[Albánie|Albánií]]. Od roku [[1995]] má město albánskojazyčnou univerzitu.{{Citace monografie [216] => | příjmení = Phillips [217] => | jméno = John [218] => | odkaz na autora = [219] => | titul = Macedonia [220] => | url = https://archive.org/details/macedonia00phil [221] => | vydavatel = I. B. Tauris [222] => | místo = New York [223] => | rok = 2004 [224] => | počet stran = [225] => | isbn = 978-1-86064-841-0 [226] => | kapitola = [227] => | strany = [https://archive.org/details/macedonia00phil/page/n79 69] [228] => | jazyk = angličtina [229] => }} V roce [[1999]] město přijalo řadu uprchlíků z [[Kosovo|Kosova]], kteří byli vyhnáni [[Válka v Kosovu|válkou]]. [230] => [231] => V roce 2001 bylo Tetovo jedním z dějišť ozbrojeného konfliktu mezi severomakedonskou vládou a povstalci z proalbánské [[Národní osvobozenecká armáda (Makedonie)|Národní osvobozenecké armády]].[https://balkaninsight.com/2021/01/22/20-years-on-armed-conflicts-legacy-endures-in-north-macedonia/ Článek na portálu balkaninsight.com {{en}}] Během konfliktu utekly ze Severní Makedonie stovky obyvatel Tetova, {{Citace elektronického periodika [232] => | titul = V Tetovu se ráno opět střílelo [233] => | periodikum = iDNES.cz [234] => | datum_vydání = 2001-03-26 [235] => | datum_přístupu = 2014-11-11 [236] => | url = http://zpravy.idnes.cz/v-tetovu-se-rano-opet-strilelo-dz2-/zahranicni.aspx?c=A010324_130139_zahranicni_dip [237] => | jazyk = česky [238] => }} dočasně město opustila řada lidí, bez ohledu na svoji národnost. Po nějakou dobu tak bylo Tetovo téměř opuštěné.{{Citace elektronického periodika [239] => | titul = "168 чаcа": Конфликът в Тетово през 2001 г. – като сега в Мариупол" [240] => | periodikum = 24 Časa [241] => | datum_přístupu = 2022-05-03 [242] => | url = https://www.24chasa.bg/novini/article/11385573 [243] => | jazyk = bulharsky [244] => }} Střety probíhaly od března do srpna [[2001]]. Během rozmíšek se uskutečnily demonstrace ve [[Skopje]]; protestující žádali zbraně a ráznou akci na zastavení povstání.[https://www.theguardian.com/world/2001/jun/26/balkans3 Článek na portálu The Guardian {{en}}] Přístupy k městu hlídala armáda s hlídkovacími místy a obrněnými transportéry. Napjatou situaci ukončila nakonec [[Ochridská rámcová dohoda]]. [245] => [246] => V roce [[2017]] patřilo Tetovo k nejvíce postiženým městům v Evropě z hlediska znečištění ovzduší.{{Citace elektronického periodika [247] => | titul = Pant by numbers: the cities with the most dangerous air – listed [248] => | periodikum = Guardian [249] => | datum_přístupu = 2022-09-06 [250] => | url = https://www.theguardian.com/cities/datablog/2017/feb/13/most-polluted-cities-world-listed-region [251] => | jazyk = en [252] => }}{{Citace elektronického periodika [253] => | titul = Най-мръсният въздух в света е в Тетово, най-чистият - в Хелзинки [254] => | periodikum = Vremeto [255] => | datum_přístupu = 2023-10-16 [256] => | url = https://vremeto.dir.bg/novini/tetovo-s-nay-mrasniya-vazduh-v-sveta-helzinki-nay-chist [257] => | jazyk = bg [258] => }} Kromě toho je zde nízká kvalita života, dle zjištění Ministerstva financí Severní Makedonie značný počet nedokončených infrastrukturních projektů a velké množství opuštěných průmyslových areálů, mnohdy ještě z dob existence socialistické Jugoslávie. Rozšířené je vystěhovalectví místního obyvatelstva buď do Skopje, nebo do zahraničí.{{Citace elektronického periodika [259] => | titul = Традицијата на неостварените инфраструктурни и културни ветувања во Општина Тетово [260] => | periodikum = Fokus [261] => | datum_přístupu = 2023-10-16 [262] => | url = https://fokus.mk/traditsijata-na-neostvarenite-infrastrukturni-i-kulturni-vetuvana-vo-opshtina-tetovo/ [263] => | jazyk = mk [264] => }} [265] => [266] => Během pandemie nemoci [[COVID-19]] došlo v městské nemocnici k výbuchu, který znamenal smrt šestnácti lidí.{{Citace elektronického periodika [267] => | titul = Godinu nakon požara u kovid bolnici u Tetovu suđenje odgođeno [268] => | periodikum = Slobodna Evropa [269] => | datum_přístupu = 2022-09-06 [270] => | url = https://www.slobodnaevropa.org/a/severna-makedonija-tetovo-modularna-bolnica/32019014.html [271] => | jazyk = sh [272] => }} [273] => [274] => == Kultura == [275] => [276] => [[File:Centar za kultura - Tetovo.JPG|right|thumb|Fasáda kulturního centra v Tetovu.]] [277] => Hlavní kulturní institucí ve městě je Kulturní centrum ({{vjazyce2|sq|Qender kulturore}}, {{vjazyce2|mk|Центар за култура}}). Instituce byla založena v roce [[1975]] a je pojmenována po [[Iljo Anteski – Smok|Ilju Anteském]]. Sídlí v [[Brutalismus v Jugoslávii|brutalistní budově]], kterou má doplnit nové kulturní centrum.[https://marh.mk/kulturen-i-socijalen-centar-tetovo-saiti/ Článek na stránkách marh.mk {{mk}}] Konají se zde například různé výstavy, nachází se zde studio pro výtvarné umění apod. Město má také vlastní divadlo. [278] => [279] => Od roku [[1949]] působí ve městě [[Albánci v Severní Makedonii|albánská]] kulturní a umělecká společnost Dželadina Zećiriho. Turecká národnostní menšina má rovněž svojí kulturní společnost. [280] => [281] => === Kulturní památky === [282] => [283] => Nejvýznamnější.{{Citace elektronického periodika [284] => | titul = "Painted Mosque of North Macedonia: Elegant Ottoman heritage" [285] => | periodikum = Daily Sabah [286] => | datum_přístupu = 2022-05-03 [287] => | url = https://www.dailysabah.com/arts/painted-mosque-of-north-macedonia-elegant-ottoman-heritage/news [288] => | jazyk = anglicky [289] => }} památkou je tzv. ''[[Šarena Džamija|Malovaná mešita]]'' ({{Vjazyce2|mk|''Шарена џамија''}}), vystavěná roku 1438 a přebudovaná v roce 1833, na níž vynikají zejména zdobené exteriéry.{{Citace elektronického periodika |titul=Културни споменици: ШАРЕНА ЏАМИЈА ТЕТОВО |url=http://www.culture.in.mk/story_mk.asp?id=14479&rub=43 |datum přístupu=2009-07-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070928041720/http://www.culture.in.mk/story_mk.asp?id=14479&rub=43 |datum archivace=2007-09-28 |nedostupné=ano }} Stojí zde také i [[Begův hamam (Tetovo)|Begův hamam]] (turecké lázně). [290] => [291] => Z dalších islámských staveb je zde zachováno [[derviš]]ské posvátné místo [[Arabati Baba Teḱe]] ze 16. století. V něm existovala po nějakou dobu také [[knihovna]]. K vidění jsou také ruiny [[Tetovská pevnost|tetovské pevnosti]] postavené [[Osmanská říše|Osmany]] počátkem 19. století ({{vjazyce2|mk|Тетовското кале}}).[http://www.tic.com.mk/eng/malli.asp?id=15 Tetovo Fortress]{{Nedostupný zdroj}}. Pevnost se nachází v nadmořské výšce okolo 800 m n. m. a o její vznik se zasloužil Abdurrahman Paša. Dochován je rovněž kamenný [[Starý most (Tetovo)|Starý most]]). [292] => [293] => V Tetovu stojí i několik [[Pravoslaví|pravoslavných]] kostelů, např. již zmíněný chrám [[Svatý Cyril|sv. Cyrila]] a [[Svatý Metoděj|Metoděje]] či [[Theotokos|sv. Bohorodičky]]. V blízkosti Tetova se nachází [[Klášter Lešok]]. [294] => [295] => V blízkosti města se nachází zimní letovisko [[Popova Šapka]], které patří k turisticky značně navštěvovaným i v celé Severní Makedonii. Je rovněž i výchozím bodem pro návštěvy pohoří [[Šar planina]] s vrcholem [[Titov vrv]]. [296] => [297] => == Ekonomika == [298] => [[Soubor:Stadtzentrum Tetovo.jpg|vpravo|náhled|Střed města.]] [299] => V letech [[1951]] až [[2020]] byla ve městě v provozu textilní továrna společnosti [[Teteks]].[https://sdk.mk/index.php/dopisna-mrezha/po-69-godini-teteks-prestanuva-so-rabota/ Článek na portálu sdk.mk {{mk}}] Po roce [[1990]] se značným způsobem zvýšila zaměstnanost v sektoru služeb, především v obchodu. Do té doby byly dominujícími oblastmi průmyslu především výroba plastových a dřevěných výrobků a také stavebních materiálů. Mezi největší zaměstnavatele v této oblasti patřila např. společnost ''Medicinska plastika'' nebo ''Jelak-stolarija''.{{Citace kvalifikační práce [300] => | příjmení = Mazlami [301] => | jméno = Jeton [302] => | instituce = Univerzita sv. Cyrila a Metoděje ve Skopje [303] => | odkaz na instituci = [304] => | titul = Инвестициите и локалниот економски развој во тетовскиот регион [305] => | url = https://www.researchgate.net/publication/349442965_THE_NEW_MODEL_OF_LOCAL_ECONOMIC_DEVELOPMENT_OF_THE_MUNICIPALITY_OF_TETOVO_A_COMPARATIVE_ANALYSIS_BETWEEN_TETOVO_AND_MARIBOR_SLOVENIA [306] => | typ práce = [307] => | vedoucí = Metodija Nestorovski [308] => | odkaz na vedoucího = [309] => | místo = Skopje [310] => | rok vydání = 2011 [311] => | počet stran = 273 [312] => | strany = 175 [313] => | datum přístupu = 2022-12-01 [314] => | poznámka = [315] => | jazyk = makedonština [316] => }} [317] => [318] => V [[21. století]] vznikla východně od města u dálnice A2 průmyslová zóna, která se postupně rozvíjela. Vznikl zde také závod, který se podílí na výrobě [[elektromobil]]ů.{{Citace elektronického periodika [319] => | titul = Next.e.GO Mobile is headed to North Macedonia [320] => | periodikum = Electrive.com [321] => | datum_přístupu = 2022-09-06 [322] => | url = https://www.electrive.com/2022/08/16/next-e-go-mobile-is-headed-to-macedonia/ [323] => | jazyk = en [324] => }} [325] => [326] => Tetovo se proslavilo v Severní Makedonii i v regionu díky unikání soutěži, která se zaměřuje na kvalitu [[med]]u.[https://www.linkiesta.it/2021/02/api-miele-macedonia-del-nord/ Článek na portálu linkiesta.it {{it}}] [327] => [328] => Město v některých měsících je vystaveno znečištění ovzduší.{{Citace elektronického periodika [329] => | titul = Skopje, Tetovo trigger air pollution response measures [330] => | periodikum = Balkan Energy News [331] => | datum_přístupu = 2023-08-15 [332] => | url = https://balkangreenenergynews.com/skopje-tetovo-trigger-air-pollution-response-measures/ [333] => | jazyk = angličtina [334] => }} [335] => [336] => == Doprava == [337] => [338] => === Silniční === [339] => [340] => [[File:Kalkandelen - Genel R01.JPG|right|thumb|Rušná třída.]] [341] => [[Dálnice A2 (Severní Makedonie)|Dálnice A2]] směřuje z Tetova na jih do města [[Gostivar]] a na východ do metropole [[Skopje]]. Samotné město potom obchází obchvatem, vedeným jihovýchodně od něj. Regionální silnice poté směřují také do nedalekého [[Kosovo|Kosova]] a okolních obcí (např. [[Jegunovce|Jegunovců]]) a dalších. [342] => [343] => Do Kosova je spojení vedeno většinou přes pohoří [[Šar Planina]], ačkoliv existuje zájem vybudovat moderní rychlostní komunikaci do nedalekého [[Prizren]]u.{{chybí zdroj}} [344] => [345] => V samotném městě se nachází několik širokých bulvárů, jako např. [[Maršal Tito (ulice v Tetovu)|Maršála Tita]] nebo třídy Blagoe Smilevski Bato, resp. ulice Ilindenska. [346] => [347] => === Železniční === [348] => [349] => Železniční spojení kopíruje hlavní dálniční tah. [[Železniční trať Skopje–Kičevo]] prochází východně od města. Na území města stojí celkem dvě stanice; [[Tetovo (nádraží)|hlavní nádraží]] na východním okraji města (v jehož blízkosti je i autobusová stanice) a zastávka Brvenica jižně od středu města. [350] => [351] => === Městská === [352] => [353] => V roce [[2021]] byl zahájen provoz městské hromadné dopravy v podobě tří autobusových linek, na které bude vypravováno celkem pět autobusů. Město Tetovo zakoupilo dopravní prostředky za celkovou sumu 720 tisíc [[euro|eur]].[https://meta.mk/tetovo-dobiva-gradski-prevoz-pet-avtobusi-kje-soobrakjaat-na-tri-gradski-linii/ Článek na portálu meta.mk {{mk}}] [354] => [355] => == Bezpečnost == [356] => [357] => Na severním okraji města stojí kasárna severomakedonského vojska. [358] => [359] => == Školství == [360] => V Tetovo působí Státní univerzita v Tetovu ({{vjazyce2|mk|Државен универзитет во Тетово}}), která vyučuje v [[makedonština|makedonštině]] a [[albánština|albánštině]]. Kromě toho je zde již i zmíněná [[Univerzita Jihovýchodní Evropy]]. Nachází se zde 6 škol středních (z toho jedno gymnázium) a 7 škol základních.) [361] => [362] => == Sport == [363] => [[Soubor:StadiumTetovo.jpg|right|thumb|Městský fotbalový stadion.]] [364] => V Tetovu působí čtyři fotbalové kluby. Dva z nich (FK Shkëndija a FK Renova) hrají v první makedonské lize. FK Teteks hrál také dlouho nejvyšší soutěž, ale od sezóny 2015/2016 působí ve druhé lize (Division 1). Nejstarším fotbalovým týmem, který ve městě působí, je [[FK Ljuboten]]. Město má k dispozici jeden velký fotbalový stadion, který jednotlivé týmy mezi sebou sdílejí. [365] => [366] => Mezi další sporty, které mají vlastní týmy ve městě, potom patří wrestling a volejbal. Zápasy ve wrestlingu se konají během letní sezony v letovisku [[Popova Šapka]] nedaleko města. [367] => [368] => == Zdravotnictví == [369] => [370] => Na břehu řeky Pena se nachází rozsáhlý nemocniční areál. [371] => [372] => == Známé osobnosti == [373] => [374] => * [[Hayrullah Fişek]] (1885-1975), osmanský a turecký generál [375] => * [[Blaga Aleksova]] (1922-2007), archeolog [376] => * [[Borka Avramova]] (1924–1993), sochařka [377] => * [[Branko Gapo]] (1931-2008), divadelní, televizní a filmový režisér [378] => * [[Alajdin Abazi]] (narozený 1942), profesor a fyzik [379] => * [[Arbën Xhaferi]] (1948-2012), politik [380] => * [[Refet Abazi]] (narozený 1964), herec a vysokoškolský pedagog [381] => * [[Isuf Sherifi]] (narozený 1967), básník [382] => * [[Harun Isa]] (narozený 1969), fotbalista [383] => * [[Teuta Arifi]] (narozený 1969), politik a starosta Tetova [384] => * [[Spend Abazi]] (narozen 1978), profesionální boxer [385] => * [[Bajram Fetai]] (narozený 1985), fotbalista [386] => * [[Big Mama]] (narozený 1986), zpěvák a komik [387] => * [[Blerim Džemaili]] (narozený 1986), fotbalista [388] => * [[Ferhan Hasani]] (narozený 1990), fotbalista [389] => * [[Xhelil Abdulla]] (narozený 1991), fotbalista [390] => * [[Flamur Aljiji]] (narozený 1991), filmový herec [391] => * [[Egzon Bejtulai]] (narozený 1994), fotbalista [392] => * [[Lina Gjorčeska]] (narozený 1994), tenistka [393] => * [[Valmir Nafiu]] (narozený 1994), fotbalista [394] => [395] => == Literatura == [396] => [397] => * [https://www.mchamber.mk/upload/Documents/Regionalni/tetovo.pdf Основни подаци за општина Тетово] {{mk}} [398] => * Besime Mustafi, Blerta Zhupani, Lindita Liman: Mbi ndërtimet në qytetin e Tetovës {{sq}} [399] => [400] => == Reference == [401] => [402] => {{Překlad|de|Tetovo|219509443}} [403] => [404] => == Externí odkazy == [405] => * {{Commonscat}} [406] => {{mk}}{{sq}}{{en}} [407] => * [https://web.archive.org/web/20090706064811/http://www.tetova.gov.mk/mk/ Oficiální stránky opštiny Tetovo] [408] => * [https://web.archive.org/web/20090406172751/http://www.tic.com.mk/mak/ Turismus v Tetovu] [409] => [410] => {{Sídla v opštině Tetovo}} [411] => {{Autoritní data}} [412] => {{Portály|Geografie|Severní Makedonie}} [413] => [414] => [[Kategorie:Tetovo| ]] [415] => [[Kategorie:Opština Tetovo]] [416] => [[Kategorie:Města v Severní Makedonii]] [417] => [[Kategorie:Sídla opštin v Severní Makedonii]] [] => )
good wiki

Tetovo

Tetovo je páté největší město v Severní Makedonii. Leží na západě země na úpatí Šar planiny, na říčce Pena, která se v rozšířeném údolí asi 8 km východně vlévá do řeky Vardar.

More about us

About

Tato oblast je známá svou bohatou historií a kulturním dědictvím, které mnozí návštěvníci oceňují. Tetovo je také významným centrem pro různorodé etnické skupiny, což přispívá k její jedinečné a pestré atmosféře. Město se může pyšnit fascinujícími architektonickými památkami, jako je známý Klášter svatého Jana Káry, jehož výzdoba a historie lákají jak místní obyvatele, tak turisty. Tetovo je rovněž proslulé svým rozmanitým gastronomickým nabídkovým spektrem, kde si můžete vychutnat tradiční speciality z regionu. Lidé v Tetovu jsou známí svou pohostinností a otevřeností, což vytváří příjemné prostředí pro návštěvníky i místní obyvatele. V posledních letech se město vyvíjí a modernizuje, čímž se zvyšuje jeho atraktivita pro investice a turistický ruch. Tetovo nabízí skvélé možnosti pro aktivní trávení volného času, včetně pěší turistiky a objevování okolní přírody. Regionální parky a přírodní rezervace lákají milovníky přírody, kteří zde mohou sledovat bohatou biodiverzitu a vychutnávají si klid a harmonii. Tetovo je tedy městem nejen s pestrou historií, ale i s pozitivní budoucností. S každým rokem roste jeho potenciál stát se jedním z vyhledávanějších míst v rámci regionu, což jistě přispívá k jeho celkovému rozvoji a prosperitě.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Skopje','Osmanská říše','Severní Makedonie','Kosovo','Romové','Opština Tetovo','albánština','Makedonci','Položský region','Popova Šapka','15. století','1912'