Array ( [0] => 15482690 [id] => 15482690 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Thajsko [uri] => Thajsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte| redirect=Siam| jiné=[[Si-an (rozcestník)|Si-an (více významů)]]}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Thajska [3] => | úřední název = ราชอาณาจักรไทย
Ratcha Anachak Thai [4] => | úřední název česky = Thajské království [5] => | vlajka = Flag of Thailand.svg [6] => | článek o vlajce = Thajská vlajka [7] => | znak = Emblem of Thailand.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Thajska [9] => | mapa umístění = Thailand (orthographic projection).svg [10] => | rozloha = 513 115 [11] => | rozlmisto = 50 [12] => | procent vody = 0,4 [13] => | počet obyvatel = 68 414 135 [14] => | obyvmisto = 20 [15] => | obyvatelé aktuální k = [[2017]] [16] => | hustota = 135 [17] => | hustmisto = 80 [18] => | HDI = 0,722 [19] => | HDIvývoj = růst [20] => | HDIvýše = vysoký [21] => | HDI aktuální k = 2014 [22] => | HDImísto = 89 [23] => | jazyk = [[thajština]] (úř. j.), [[čínština]], [[malajština]], [[angličtina]] a místní jazyky [24] => | náboženství = [[buddhismus]] 94 %, [[islám]] 5 %, [[křesťanství]] 1 % [25] => | nejvyšší hora = [[Doi Inthanon]] [26] => | výška nejvyšší hory = 2 576 [27] => | státní zřízení = Unitární, [[konstituční monarchie]], [[parlamentní systém]], [[anokracie]] [28] => | hlavní město = [[Bangkok]] [29] => | funkce1 = Král [30] => | vládce1 = [[Mahá Vatčirálongkón|Ráma X.]] [31] => | funkce2 = Předseda vlády [32] => | vládce2 = [[Srettha Thavisin]] [33] => | článek o hymně = Thajská hymna [34] => | hymna = Thajská hymna [35] => | datum vzniku = 1238 [36] => | způsob vzniku = vyčlenění z Khmerské říše [37] => | měna = [[baht]] [Bát] [38] => | kód měny = THB [39] => | HDP/ob. = 16 340{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [40] => | HDP/ob.misto = 72 [41] => | HDP aktuální k = 2015 [42] => | ison = 764 [43] => | iso3 = THA [44] => | iso2 = TH [45] => | mpz = T [46] => | doména = th [47] => | předvolba = +66 [48] => | čas = +7 [49] => | commonscat = Thailand [50] => }} [51] => '''Thajsko''', plným názvem '''Thajské království''', je stát v jihovýchodní [[Asie|Asii]]. Jeho sousedy jsou [[Myanmar]], [[Laos]], [[Kambodža]] a [[Malajsie]]. Hlavním městem je [[Bangkok]], thajsky nazývaný Krung Thep (กรุงเทพมหานคร). Země leží na poloostrově [[Zadní Indie]]. S rozlohou 513 120 kilometrů čtverečních je Thajsko 50. největší zemí světa a 3. největší zemí ve jihovýchodní Asii a 2. na poloostrově [[Zadní Indie]] (po [[Myanmar]]u). S počtem 68,4 milionu obyvatel je 21. nejlidnatější zemí a 3. nejlidnatější zemí v jihovýchodní Asii a 2. na poloostrově [[Zadní Indie]] (po [[Vietnam]]u).{{Citace elektronického periodika [52] => | titul = The most populous countries in the world [53] => | periodikum = www.countries-ofthe-world.com [54] => | url = https://www.countries-ofthe-world.com/most-populous-countries.html [55] => | jazyk = en [56] => | datum přístupu = 2018-12-04 [57] => }} [58] => [59] => Thajsko bylo v minulosti známo pod jménem '''Siam''' (สยาม), které bylo oficiálním názvem státu do [[11. květen|11. května]] [[1939]] a znovu v letech 1945 až 1949. [[Etnonymum]] ''Thai'' (ไทย) v [[thajština|thajštině]] původně znamenalo „svobodný“ a v překladu lze chápat jako "země svobodných".{{Citace elektronického periodika [60] => | příjmení = Nosek [61] => | jméno = Jiří [62] => | titul = Thai znamená svobodný [63] => | periodikum = Týdeník Rozhlas [64] => | vydavatel = [65] => | url = http://www.radioservis-as.cz/archiv09/33_09/33_tema.htm [66] => | datum vydání = [67] => | url archivu = [68] => | datum přístupu = 2018-12-04 [69] => }} [70] => [71] => Thajsko je jedinou zemí jihovýchodní Asie, která se vyhnula přímé [[Kolonialismus|koloniální]] vládě evropských mocností. Ačkoli je Thajsko formálně [[Konstituční monarchie|konstituční monarchií]] a [[Parlamentní systém|parlamentní demokracií]], převrat z roku 2014 nastolil de facto [[Diktatura|vojenskou diktaturu]]. V roce 2020 probíhaly v zemi, hlavně v hlavním městě [[Bangkok]]u, velké protivládní [[demonstrace]]. [72] => [73] => Thajsko je zakládajícím členem [[Sdružení národů jihovýchodní Asie]] (ASEAN) a je tradičním spojencem [[Spojené státy americké|Spojených států]] v oblasti. Má druhou největší ekonomiku v jihovýchodní Asii a 20. největší na světě ([[Parita kupní síly|HDP v paritě kupní síly]]).{{Citace elektronického periodika [74] => | titul = Countries by GDP (PPP) 2017 - StatisticsTimes.com [75] => | periodikum = statisticstimes.com [76] => | url = http://statisticstimes.com/economy/countries-by-gdp-ppp.php [77] => | datum přístupu = 2018-12-04 [78] => }} Velkou část jeho ekonomiky tvoří [[cestovní ruch]]. [79] => [80] => == Dějiny == [81] => {{Podrobně|Dějiny Thajska}}Území Thajska je nepřetržitě osídleno asi 20 000 let. Nejstarší důkazy o pěstování [[rýže]] se datují do roku 2000 př. n. l. [[Bronz]] se objevil v období 1250–1000 př. n. l.{{Citace periodika [82] => | příjmení = Higham [83] => | jméno = Charles [84] => | příjmení2 = Higham [85] => | jméno2 = Thomas [86] => | příjmení3 = Ciarla [87] => | jméno3 = Roberto [88] => | titul = The Origins of the Bronze Age of Southeast Asia [89] => | periodikum = Journal of World Prehistory [90] => | datum vydání = 2011-12-01 [91] => | ročník = 24 [92] => | číslo = 4 [93] => | strany = 227–274 [94] => | issn = 1573-7802 [95] => | doi = 10.1007/s10963-011-9054-6 [96] => | jazyk = en [97] => | url = https://doi.org/10.1007/s10963-011-9054-6 [98] => | datum přístupu = 2022-03-27 [99] => }} [[Ban Chiang]] v severovýchodním Thajsku se řadí mezi nejstarší známá centra výroby mědi a bronzu v jihovýchodní Asii. Výroba [[Železo|železa]] je doložena zhruba k roku 500 př. n. l. Prvním známým státem, který thajské území ovládal, byl na začátku letopočtu [[Funan]]. [100] => [101] => === Dváravatí a Lan Na === [102] => [[Soubor:Large-5d6e38b2567c4.jpg|vlevo|náhled|Dváravatský reliéf, asi z roku 650|200x200pixelů]] [103] => [[Soubor:Location_Lanna_(under_King_Tilok).png|vlevo|náhled|Lan Na na vrcholu územní expanze za krále Tiloka|200x200pixelů]] [104] => Na ústřední rovině se kolem 3. století zformoval stát zvaný [[Dváravatí]].{{Citace periodika [105] => | příjmení = Briggs [106] => | jméno = Lawrence Palmer [107] => | titul = Dvāravatī, the Most Ancient Kingdom of Siam [108] => | periodikum = Journal of the American Oriental Society [109] => | datum vydání = 1945 [110] => | ročník = 65 [111] => | číslo = 2 [112] => | strany = 98–107 [113] => | issn = 0003-0279 [114] => | doi = 10.2307/593932 [115] => | url = https://www.jstor.org/stable/593932 [116] => | datum přístupu = 2022-03-27 [117] => }} Jeho městské státy obývali převážně Monové, vyznávající [[Théraváda|théravádový]] [[buddhismus]].{{Citace periodika [118] => | příjmení = MURPHY [119] => | jméno = STEPHEN A. [120] => | titul = Buddhism and its Relationship to Dvaravati Period Settlement Patterns and Material Culture in Northeast Thailand and Central Laos c. Sixth–Eleventh Centuries a.d.: A Historical Ecology Approach to the Landscape of the Khorat Plateau [121] => | periodikum = Asian Perspectives [122] => | datum vydání = 2013 [123] => | ročník = 52 [124] => | číslo = 2 [125] => | strany = 300–326 [126] => | issn = 0066-8435 [127] => | url = https://www.jstor.org/stable/24569824 [128] => | datum přístupu = 2022-03-27 [129] => }} Dváravatí bylo pod silným [[Indie|indickým]] kulturním vlivem, a tak jistou pozici měl i [[hinduismus]].{{Citace monografie [130] => | příjmení = Coedes [131] => | jméno = George [132] => | titul = The Indianized States of Southeast Asia [133] => | url = https://books.google.cz/books?id=xZ8BEAAAQBAJ&dq=isbn:9780824803681&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [134] => | vydavatel = University of Hawaii Press [135] => | počet stran = 424 [136] => | isbn = 978-0-8248-0368-1 [137] => | poznámka = Google-Books-ID: xZ8BEAAAQBAJ [138] => | jazyk = en [139] => }} V 10. století se Dváravatí začalo dostávat pod vliv [[Khmérská říše|Khmerské říše]] (s centrem v Lobpuri) a nakonec bylo napadeno a uchváceno khmerským králem [[Súrjavarman II.|Súrjavarmanem II.]] v první polovině 12. století. [140] => [141] => [[Tajové]], o nichž se čínské kroniky zmiňují již v 6. století př. n. l., žili v éře Dváravatí na jihu [[Čína|Číny]] (v dnešních provinciích [[Jün-nan]] a [[S’-čchuan]]).{{Citace periodika [142] => | příjmení = Terwiel [143] => | jméno = B. J. [144] => | titul = The Origin of the T'ai Peoples Reconsidered [145] => | periodikum = Oriens Extremus [146] => | datum vydání = 1978 [147] => | ročník = 25 [148] => | číslo = 2 [149] => | strany = 239–258 [150] => | issn = 0030-5197 [151] => | url = https://www.jstor.org/stable/43382508 [152] => | datum přístupu = 2022-03-27 [153] => }} Vytvořili zde stát zvaný [[Nan-čao]].{{Citace periodika [154] => | příjmení = Herman [155] => | jméno = John [156] => | titul = The Kingdoms of Nanzhong China's Southwest Border Region Prior to the Eighth Century [157] => | periodikum = T'oung Pao [158] => | datum vydání = 2009 [159] => | ročník = 95 [160] => | číslo = 4/5 [161] => | strany = 241–286 [162] => | issn = 0082-5433 [163] => | url = https://www.jstor.org/stable/27867968 [164] => | datum přístupu = 2022-03-27 [165] => }} V roce 1253 však bylo Nan-čao vyvráceno [[Kublaj|Kublajchánem]] a Tajové zahájili masivní migraci na jih, do oblasti dnešního Thajska. První tajské migrační vlny jsou však ještě starší, již ve 12. století tvořili Tajové většinu populace v oblasti centrálních planin, které ovládala Khmerská říše. Tajové se usazovali hlavně kolem Lopburi. Oblasti se pak začalo říkat „Sijam“ (což v překladu značí zhruba "lidé tmavé pleti"). Název Siam se pak udržel dlouho, byť sami Tajové ho užívali jen zřídka. Roku 1281 Tajové oblast kolem Lobpuri plně ovládli a roku 1281 vytvořili stát zvaný [[Lan Na]].{{Citace monografie [166] => | příjmení = Castro-Woodhouse [167] => | jméno = Leslie [168] => | titul = Introducing Lan Na, Siam, and the Inland Constellation [169] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.7591/j.ctv1dwpzrr.4 [170] => | vydavatel = Cornell University Press [171] => | edice = Dara Rasami and the Making of Modern Thailand [172] => | strany = 1–31 [173] => | isbn = 978-1-5017-5550-7 [174] => | doi = 10.7591/j.ctv1dwpzrr.4 [175] => }} [176] => [177] => Lan Na znamená v překladu „země milionů rýžových polí“. Otcem zakladatelem říše byl král Mangrai.{{Citace elektronického periodika [178] => | titul = Mangrai {{!}} king of Lan Na {{!}} Britannica [179] => | periodikum = www.britannica.com [180] => | url = https://www.britannica.com/biography/Mangrai [181] => | jazyk = en [182] => | datum přístupu = 2022-03-27 [183] => }} Nechal postavit i nové hlavní město [[Čiang Mai]] (založeno 1296). Za vlády [[Tilok]]a, zvaného též Tilokaraj nebo Tilokarat (vládl 1441–1487) se království ocitlo na vrcholu moci politické i kulturní. Posledním mocným vládcem říše byl jeho vnuk Paja Kaew, který se roku 1507 pokusil dobýt Ajjuthajského království, ovšem neúspěšně. Po nešťastném pokusu se zapojit do dynastických bojů v jednom z barmských států v roce 1523, během nějž utrpěl Lan Na zdrcující porážku, jeho moc definitivně poklesla. V roce 1545 se stal vazalem Ajjuthajského království. [184] => [185] => === Suchothajské království === [186] => [[Soubor:Sukhothai.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|[[Buddha]] v chrámu Wat Mahathat v historickém parku Sukhóthaj]] [187] => [188] => Ve 13. století oslabila [[Khmérská říše|Khmerská říše]] i sousední [[Pugamská říše]]. Tajové na khmerském území toho využili a roku 1238 založili nezávislý stát, [[Suchothajské království]].{{Citace elektronického periodika [189] => | titul = Sukhothai kingdom {{!}} historical kingdom, Thailand {{!}} Britannica [190] => | periodikum = www.britannica.com [191] => | url = https://www.britannica.com/place/Sukhothai-kingdom [192] => | jazyk = en [193] => | datum přístupu = 2022-03-27 [194] => }} Prvním králem se stal [[Si Inthrathit]]. Hlavním městem byl [[Sukhothaj]]. Zpočátku šlo o jeden z mnoha menších států v oblasti, ale za krále [[Ram Khamhaeng|Rama Khamhaenga]] (vládl 1279–1298) zahájil mohutnou územní expanzi, která vedla k ovládnutí takřka celého území současného Thajska (pouze východní provincie zůstaly pod kontrolou Khmerů).{{Citace elektronického periodika [195] => | titul = Ramkhamhaeng {{!}} king of Sukhothai {{!}} Britannica [196] => | periodikum = www.britannica.com [197] => | url = https://www.britannica.com/biography/Ramkhamhaeng [198] => | jazyk = en [199] => | datum přístupu = 2022-03-27 [200] => }} Proto je Suchothajská říše velmi důležitá pro thajskou identitu a thajský nacionalismus. Nacionální historiografie 19. století hovořila o „zlatém věku thajských dějin“ nebo o „prvním thajském státě“. Na vrcholu své moci Suchothajci ovládali i část [[Myanmar|Barmy]] a [[Laos]]u. Lan Na na severu byl tradiční a dlouhodobý spojenec. Za Ram Khamhaenga se rozšířil i v Suchothajském království théravádový buddhismus (díky mnichům pozvaným ze [[Srí Lanka|Srí Lanky]]) a stal se [[Státní náboženství|státním náboženstvím]]. Říše se stala jakýmsi jeho centrem, z něhož se šířil i do jiných oblastí (misie do Lan Na). Král Ram Khamhaeng je též považován za tvůrce [[Thajské písmo|thajského písma]] (měl ho vytvořit roku 1283, přičemž důkazem má být [[stéla]] objevená roku 1833, o jejímž stáří a původu se nicméně odborníci přou).{{Citace periodika [201] => | příjmení = Suetrong [202] => | jméno = Cheuy [203] => | titul = Reflections on King Ram Khahhaeng of Sukhothai [204] => | periodikum = Crossroads: An Interdisciplinary Journal of Southeast Asian Studies [205] => | datum vydání = 1986 [206] => | ročník = 3 [207] => | číslo = 1 [208] => | strany = 1–5 [209] => | issn = 0741-2037 [210] => | url = https://www.jstor.org/stable/40860227 [211] => | datum přístupu = 2022-03-27 [212] => }} Pozval do země rovněž čínské hrnčíře a Suchothajské království se stalo načas centrem výroby [[Keramika|keramiky]] v čínském stylu (tradice se ovšem neudržela).{{Citace periodika [213] => | příjmení = ROONEY [214] => | jméno = Dawn F. [215] => | titul = A Field Guide to Glazed Thai Ceramics [216] => | periodikum = Asian Perspectives [217] => | datum vydání = 1988 [218] => | ročník = 28 [219] => | číslo = 2 [220] => | strany = 125–144 [221] => | issn = 0066-8435 [222] => | url = https://www.jstor.org/stable/42928197 [223] => | datum přístupu = 2022-03-27 [224] => }}{{Citace periodika [225] => | příjmení = Tobias [226] => | jméno = Stephen F. [227] => | titul = Buddhism, Belonging and Detachment--Some Paradoxes of Chinese Ethnicity in Thailand [228] => | periodikum = The Journal of Asian Studies [229] => | datum vydání = 1977 [230] => | ročník = 36 [231] => | číslo = 2 [232] => | strany = 303–326 [233] => | issn = 0021-9118 [234] => | doi = 10.2307/2053725 [235] => | url = https://www.jstor.org/stable/2053725 [236] => | datum přístupu = 2022-03-27 [237] => }} Ram Khamhaeng nechal též stavět [[Stúpa|stúpy]], typicky s kopulí ve tvaru poupěte [[lotos]]u. Přestože Ram Khamhaeng vytvořil všechny předpoklady pro to, aby se Suchothaj stal hegemonem v oblasti, jeho nástupci nedokázali toto očekávání naplnit. V roce 1349 začaly války s [[Ajutthajské království|Ajutthajským královstvím]], roku 1378 se Suchothajské království stalo jeho [[vazal]]em a v roce 1438 s ním zcela splynulo. [238] => [239] => === Ajutthajské království === [240] => [[Soubor:AMH-5626-NA Bird's eye view of the city of Judja.jpg|vlevo|náhled|200x200pixelů|Ayutthaya (Siam), cca 1686 CE]][[Soubor:WatChaiwatthanaram 2292 original.JPG|alt=|náhled|200x200pixelů|Ruiny chrámu Wat Chaiwatthanaram v bývalém hlavním městě [[Ayutthaya]], které bylo roku 1767 zničeno nájezdníky z Barmy]] [241] => [242] => V roce 1351 byl na ústřední rovině založen nový stát [[Ajutthajské království]].{{Citace monografie [243] => | příjmení = Baker [244] => | jméno = Chris [245] => | příjmení2 = Phongpaichit [246] => | jméno2 = Pasuk [247] => | titul = A History of Ayutthaya [248] => | url = https://books.google.cz/books?id=GHiuDgAAQBAJ&pg=PA27&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [249] => | vydavatel = Cambridge University Press [250] => | počet stran = 345 [251] => | isbn = 978-1-107-19076-4 [252] => | poznámka = Google-Books-ID: GHiuDgAAQBAJ [253] => | jazyk = en [254] => }} Během několika desetiletí se ajutthajským panovníkům podařilo vojenskou silou i sňatkovou politikou ovládnout Sukhothaj. Bylo založeno hlavní město [[Historický park Ayutthaya|Ayutthaya]] (poté, co centrum Lopburi zdevastovala epidemie [[Neštovice|neštovic]]). Zakladatelem města i prvním králem byl [[U Thong]].{{Citace monografie [255] => | příjmení = Smith [256] => | jméno = Robert [257] => | titul = The Kings of Ayutthaya: A Creative Retelling of Siamese History [258] => | url = https://books.google.cz/books?id=V65GDwAAQBAJ&pg=PT9&lpg=PT9&dq=king+Si+Inthrathit&source=bl&ots=fFSK_Ke7fq&sig=ACfU3U3XfSzQvVO7uQQMQm2KCr8FDGkcxQ&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiemeH2pub2AhXqMewKHWmnDz8Q6AF6BAhHEAM#v=onepage&q=king%20Si%20Inthrathit&f=false [259] => | vydavatel = Silkworm Books [260] => | počet stran = 261 [261] => | isbn = 978-1-943932-78-8 [262] => | poznámka = Google-Books-ID: V65GDwAAQBAJ [263] => | jazyk = ar [264] => }} Již roku 1378 ovládl Suchothajské království, a tak i celý region. V roce 1431 si Ajutthajský stát podrobil kdysi mocný [[Angkor]] (to vedlo k přenesení střediska [[Kambodža|kambodžské]] státní moci do [[Phnompenh|Phnom Penhu]]). Vedle Ajutthaje vznikl v polovině 14. století také stát [[Lan Xang]] v dnešním [[Laos]]u a severovýchodním Thajsku. Na severu nadále existoval stát Lan Na. [265] => [266] => Král [[Naresuan]] roku 1511 navázal kontakt s [[Portugalská koloniální říše|Portugalci]] a učinil z hlavního města epicentrum obchodu.{{Citace elektronického periodika [267] => | titul = Kingdom of Siam and the West [268] => | periodikum = Encyclopedia.com [269] => | url = https://www.encyclopedia.com/history/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/siam-and-west-kingdom [270] => | datum přístupu = 2022-03-27 [271] => }} Mnohé evropské národy (a ovšem i Číňané, Peršané či Indové) měly v Ayutthayae svou celou čtvrť, z níž zprostředkovávaly obchod s jihovýchodní Asií.Podrobněji viz WANNER, Michal. Siam a evropské mocnosti 1511-1688. ''Historický obzor'', 2004, 15 (5/6), s. 105-116. ISSN 1210-6097.{{Citace monografie [272] => | příjmení = Ruangsilp [273] => | jméno = Bhawan [274] => | titul = Dutch East India Company Merchants at the Court of Ayutthaya: Dutch Perceptions of the Thai Kingdom, Ca. 1604-1765 [275] => | url = https://books.google.cz/books?id=0xBGwFrYnaMC&redir_esc=y [276] => | vydavatel = BRILL [277] => | počet stran = 298 [278] => | isbn = 978-90-04-15600-5 [279] => | poznámka = Google-Books-ID: 0xBGwFrYnaMC [280] => | jazyk = en [281] => }} Moc království byla trnem v oku zejména Barmě a její ambiciózní [[Taunnguská dynastie|taunnguské dynastii]] a následné [[Dynastie Konbaung|dynastii Konbaung]]. Velké barmské nájezdy proběhly v letech 1547–1549 (první barmsko-siamská válka) a 1759–1760 (druhá barmsko-siamská válka). Osudovým se stal rok 1767, kdy Barmánci centrum říše, tehdy již milionovou metropoli, dobyli a zcela vyvrátili. Asi 30 000 lidí bylo odvlečeno do zajetí, včetně královské rodiny. [282] => [283] => Za půl roku sice generál [[Taksin]] zorganizoval proti Barmáncům úspěšnou vzpouru a nechal se korunovat králem, ovšem hlavní město bylo natolik zdevastované, že své sídlo přesunul do Thonburi (dnes součást [[Bangkok]]u).{{Citace elektronického periodika [284] => | titul = Taksin {{!}} king of Siam {{!}} Britannica [285] => | periodikum = www.britannica.com [286] => | url = https://www.britannica.com/biography/Taksin [287] => | jazyk = en [288] => | datum přístupu = 2022-03-27 [289] => }} Proto je rok 1767 považován za datum konce Ajutthajského království. [290] => [291] => === Rattanakósinské království === [292] => [[Soubor:Temple of the Emerald of buddha or Wat Phra Kaew.jpg|náhled|200x200pixelů|[[Wat Phra Kaeo|Wat Phra Kaew]], architektura doby Rattanakosin|vlevo]] [293] => [294] => Taksin byl roku 1782 svými dvořany prohlášen za nepříčetného a zabit. Vlády se ujal vojenský velitel Phra Phutthayotfa Chulalok a nastoupil na trůn jakožto Ráma I. Nová dynastie Rattanakosin neboli [[dynastie Čakrí|Čakrí]] (jež sedí na thajském trůnu dodnes) přesunula hlavní město na opačný břeh řeky [[Menam-Čao-Praja|Čaophraja]], do [[Bangkok]]u. Pokračovala v mocenské expanzi, zahájené už Taksinem, a vynutila si hegemonii na celém území mezi Barmou a [[Vietnam]]em. Koloniální pronikání [[Spojené království Velké Británie a Irska|Británie]] a [[Francie]] do regionu však představovalo vážnou hrozbu také pro Siam. [295] => [296] => Králové [[Mongkut]] (Ráma IV., 1851–1868) a [[Chulalongkorn]] (Ráma V., 1868–1910) reagovali vstřícnou diplomacií, územními ústupky a reformami, které měly jednak zvýšit prestiž Siamu v očích evropských mocností, jednak upevnit centralizovanou státní moc na územích, která byla dosud vůči Bangkoku ve volném vazalském poměru. Tak vznikl moderní thajský stát v nynějších hranicích. [297] => [[Soubor:Rama6suvadhana.jpg|náhled|[[Vajiravudh]]]] [298] => Podepsané smlouvy s Evropany, jako byla například Bowringova smlouva z roku 1855, byly typickým příkladem tzv. [[Nerovné smlouvy|nerovných smluv]].{{Citace periodika [299] => | příjmení = Bruce [300] => | jméno = Robert [301] => | titul = King Mongkut of Siam and his Treaty with Britain [302] => | periodikum = Journal of the Hong Kong Branch of the Royal Asiatic Society [303] => | datum vydání = 1969 [304] => | ročník = 9 [305] => | strany = 82–100 [306] => | issn = 0085-5774 [307] => | url = https://www.jstor.org/stable/23881479 [308] => | datum přístupu = 2022-03-27 [309] => }} Siamcům však umožnily se vyhnout přímé válce s kolonialisty, na rozdíl od jejich sousedů Laosanů a Barmánců, a také obchodní a ekonomický rozvoj.{{Citace periodika [310] => | příjmení = Harrison [311] => | jméno = Rachel V. [312] => | příjmení2 = Jackson [313] => | jméno2 = Peter A. [314] => | titul = Introduction: Siam's/Thailand's constructions of modernity under the influence of the colonial West [315] => | periodikum = South East Asia Research [316] => | datum vydání = 2009 [317] => | ročník = 17 [318] => | číslo = 3 [319] => | strany = 325–360 [320] => | issn = 0967-828X [321] => | url = https://www.jstor.org/stable/23750879 [322] => | datum přístupu = 2022-03-27 [323] => }} Thajsko je jediným národem jihovýchodní Asie, který nikdy nebyl kolonizován západní mocností. Avšak i proto, že se Británie a Francie dohodly, že bude cosi jako [[Nárazníkový stát|nárazníkovým státem]] mezi jejich sférami vlivu v oblasti. [324] => [325] => Chulalongkorn provedl též značnou centralizaci země. Zrušil [[otroctví]] a [[Robota|robotní systém]]. V roce 1888 zřídil dvanáct kromů, což byly ekvivalenty dnešních ministerstev. Palácová vzpoura v roce 1912 byla neúspěšným pokusem vojenských důstojníků se západním vzděláním svrhnout monarchii. Král [[Vajiravudh]] (vládl 1910–1925) jako nástroj boje s podobnými tendencemi užil propojení myšlenky thajského národa s tradičním monarchismem, čímž podnítil moderní nacionalismus.{{Citace periodika [326] => | příjmení = Murashima [327] => | jméno = Eiji [328] => | titul = The Origin of Modern Official State Ideology in Thailand [329] => | periodikum = Journal of Southeast Asian Studies [330] => | datum vydání = 1988 [331] => | ročník = 19 [332] => | číslo = 1 [333] => | strany = 80–96 [334] => | issn = 0022-4634 [335] => | url = https://www.jstor.org/stable/20070993 [336] => | datum přístupu = 2022-03-27 [337] => }} V roce 1917 se Siam zapojil do [[První světová válka|první světové války]] na straně [[Trojdohoda|Trojdohody]].{{Citace elektronického periodika [338] => | příjmení = Hell [339] => | jméno = Stefan [340] => | titul = Siam {{!}} International Encyclopedia of the First World War (WW1) [341] => | periodikum = Encyclopedia.1914-1918-online.net [342] => | url = https://encyclopedia.1914-1918-online.net/article/siam [343] => | datum přístupu = 2022-03-27 [344] => }} Díky tomu měl důstojné zastoupení na [[Pařížská mírová konference (1919)|Pařížské mírové konferenci]] a podařilo se mu vyvázat z řady nerovných smluv.{{Citace periodika [345] => | příjmení = Sayre [346] => | jméno = Francis Bowes [347] => | titul = The Passing of Extraterritoriality in Siam [348] => | periodikum = The American Journal of International Law [349] => | datum vydání = 1928 [350] => | ročník = 22 [351] => | číslo = 1 [352] => | strany = 70–88 [353] => | issn = 0002-9300 [354] => | doi = 10.2307/2188970 [355] => | url = https://www.jstor.org/stable/2188970 [356] => | datum přístupu = 2022-03-27 [357] => }} [358] => [359] => === Konstituční monarchie === [360] => [[Soubor:จอมพลป. พิบูลสงคราม ในปี 2484.jpg|vlevo|náhled|[[Pibul Songgram|Plaek Phibunsongkhram]]]] [361] => Za vlády krále [[Vajiravudh|Rámy VI.]] došlo k nekrvavé revoluci, po ní byla 24. června 1932 ustavena [[konstituční monarchie]].{{Citace monografie [362] => | příjmení = Mead [363] => | jméno = Kullada Kesboonchoo [364] => | titul = The Rise and Decline of Thai Absolutism [365] => | url = https://books.google.cz/books?id=4JxrL2S-pCQC&pg=PA158&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [366] => | vydavatel = Psychology Press [367] => | počet stran = 240 [368] => | isbn = 978-0-415-42194-2 [369] => | jazyk = en [370] => }} V roce 1933 došlo k aristokratickému kontrarevolučnímu povstání, jehož cílem bylo znovu nastolit [[Absolutní monarchie|absolutní monarchii]], ale neuspělo. Král musel nakonec abdikovat a vláda vybrala nového, [[Ananda Mahidol]]a. V době [[Druhá světová válka|2. světové války]] podpořila vláda [[Pibul Songgram|Plaeka Phibunsongkhrama]] [[Japonsko]] a [[Francouzsko-thajská válka|napadla francouzskou Indočínu]]. Thajsko díky tomu získalo některá laoská a kambodžská území. 8. prosince 1941 japonská armáda vpadla do Thajska a plně si ho podřídila. Thajsko se stalo součástí tzv. [[Velká východoasijská sféra vzájemné prosperity|Velké východoasijské sféry vzájemné prosperity]], ovládané Japonci. Jiní politici ale udržovali styky se [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]] a vytvořili odbojovou organizaci Seri Thaj. Po válce se tato frakce, v jejímž čele stál [[Pridi Banomyong|Pridi Phanomjong]], chopila moci a následovalo období demokratičtější politiky. Dvojice státních převratů v letech 1947 a 1948 přivedla k moci opět Plaeka Phibunsongkhrama a Thajsko se zapojilo do [[Studená válka|studené války]] na straně [[Spojené státy americké|USA]]. [[Královská thajská armáda]] pak bojovala na straně Američanů v [[Korejská válka|korejské]] a [[Válka ve Vietnamu|vietnamské válce]].{{Citace elektronického periodika [371] => | titul = Heroism of the Little Tigers [372] => | periodikum = The Korea Herald [373] => | url = http://www.koreaherald.com/view.php?ud=20100622000561 [374] => | datum vydání = 2010-06-22 [375] => | jazyk = en [376] => | datum přístupu = 2022-03-27 [377] => }}{{Citace periodika [378] => | příjmení = Marks [379] => | jméno = Thomas A. [380] => | titul = An Eclectic Model of Thailand's Participation in the Vietnam War [381] => | periodikum = Peace Research [382] => | datum vydání = 1979 [383] => | ročník = 11 [384] => | číslo = 2 [385] => | strany = 71–78 [386] => | issn = 0008-4697 [387] => | url = https://www.jstor.org/stable/23609533 [388] => | datum přístupu = 2022-03-27 [389] => }} Sarit Thanarat, který se postavil do čela vlády po dalších dvou převratech na konci 50. let, začal znovu zdůrazňovat úlohu monarchie v thajské společnosti. 60. léta ale přinesla také rostoucí modernizaci a westernizaci thajské společnosti. [390] => [[Soubor:C21120-14.jpg|náhled|[[Prem Tinsulanonda]] (vpravo) a [[Ronald Reagan]]]] [391] => V říjnu 1973, po rozsáhlých demonstracích v hlavním městě, někdy zvaných "krevoluce", tehdejší předseda vlády Thanom Kittikačorn uprchl ze země.{{Citace periodika [392] => | příjmení = Zimmerman [393] => | jméno = Robert F. [394] => | titul = Student "Revolution" in Thailand: The End of the Thai Bureaucratic Polity? [395] => | periodikum = Asian Survey [396] => | datum vydání = 1974 [397] => | ročník = 14 [398] => | číslo = 6 [399] => | strany = 509–529 [400] => | issn = 0004-4687 [401] => | doi = 10.2307/2642680 [402] => | url = https://www.jstor.org/stable/2642680 [403] => | datum přístupu = 2022-03-27 [404] => }} Král [[Pchúmipchon Adunjadét]] jmenoval úřednickou vládu (bylo to poprvé od roku 1932, kdy král zasáhl přímo do thajské politiky). Po třech letech reforem a volených vlád zvaných někdy „doba rozkvětu demokracie“ však byl obnoven vojenský režim. Velkým motivem byl [[pád Saigonu]] (vítězství komunistů ve [[Válka ve Vietnamu|vietnamské válce]]) a strach z komunistického povstání. Některé ultrapravicové skupiny označily za komunisty i levicové studenty, což vyvrcholilo masakrem na Thammasatské univerzitě v říjnu 1976, kdy dav začal studenty [[Lynčování|lynčovat]] a zabíjet.{{Citace elektronického periodika [405] => | příjmení = Feliz [406] => | jméno = Solomon [407] => | titul = Thailand Marks the Darkest Day in Its Living Memory [408] => | periodikum = Time [409] => | url = https://time.com/4519367/thailand-bangkok-october-6-1976-thammasat-massacre-students-joshua-wong/ [410] => | jazyk = en [411] => | datum přístupu = 2022-03-27 [412] => }} Ve stejný den došlo k převratu a krajní pravice se chopila moci.{{Citace periodika [413] => | příjmení = Marks [414] => | jméno = Thomas A. [415] => | titul = October 1976 and the Role of the Military in Thai Politics [416] => | periodikum = Modern Asian Studies [417] => | datum vydání = 1980 [418] => | ročník = 14 [419] => | číslo = 4 [420] => | strany = 603–644 [421] => | issn = 0026-749X [422] => | url = https://www.jstor.org/stable/312249 [423] => | datum přístupu = 2022-03-27 [424] => }}{{Citace periodika [425] => | příjmení = Darling [426] => | jméno = Frank C. [427] => | titul = Thailand: Return to Military Rule [428] => | periodikum = Current History [429] => | datum vydání = 1976 [430] => | ročník = 71 [431] => | číslo = 422 [432] => | strany = 197–230 [433] => | issn = 0011-3530 [434] => | url = https://www.jstor.org/stable/45314290 [435] => | datum přístupu = 2022-03-27 [436] => }} Komunisté byli pozatýkáni. Další převrat v následujícím roce nastolil umírněnější vládu, která v roce 1978 komunisty [[Amnestie|amnestovala]]. [437] => [438] => V letech v letech 1980 až 1988 vládl [[Prem Tinsulanonda]]. Jeho éra je někdy zvána „polodemokracie“.{{Citace elektronického periodika [439] => | titul = Prem Tinsulanonda: Man who let his action do the talking [440] => | periodikum = www.thaipbsworld.com [441] => | url = https://www.thaipbsworld.com/prem-tinsulanonda-man-who-let-his-action-do-the-talking-2/ [442] => | jazyk = en-US [443] => | datum přístupu = 2022-03-27 [444] => }}{{Citace periodika [445] => | příjmení = SAMUDAVANIJA [446] => | jméno = Chai-Anan [447] => | titul = Democracy in Thailand: A Case of a Stable Semi-democratic Regime [448] => | periodikum = World Affairs [449] => | datum vydání = 1987 [450] => | ročník = 150 [451] => | číslo = 1 [452] => | strany = 31–41 [453] => | issn = 0043-8200 [454] => | url = https://www.jstor.org/stable/20672123 [455] => | datum přístupu = 2022-03-27 [456] => }} Vládla armáda, ale limitována voleným parlamentem. Osmdesátá léta byla také érou rostoucích zásahů panovníka do politiky. Král se dokonce pokusil o dva převraty (1981 a 1985), ovšem neúspěšně. Thajsko se prvního demokraticky zvoleného premiéra dočkalo až v roce 1988. Byl svržen vojenským převratem roku 1991, ale v roce 1992, během nové vlny demonstrací, byl vojenský režim donucen odstoupit. Po těchto událostech byla za účasti široké veřejnosti sepsána nová ústava a parlament ji v roce 1997 přijal. [[Asijská finanční krize]] z toho roku zároveň ukončila 40 let nepřetržitého hospodářského růstu země. [457] => [458] => === 21. století === [459] => [[Soubor:2010 09 19 red shirt protest bkk 09.JPG|náhled|Protesty hnutí „červených košil“ v roce 2010.[http://www.bbc.com/news/world-asia-pacific-13294268 Profile: Thailand's reds and yellows]. BBC News. 13. července 2012.|alt=|200x200pixelů]] [460] => [461] => Roku 2001 byl ministerským předsedou zvolen telekomunikační magnát [[Tchaksin Šinavatra]]. Díky většině, kterou jeho strana ''Thaj rak Thaj'' (TRT) získala v parlamentu, mohl zahájit program reforem ekonomické i sociální politiky. Po volbách roku 2005 se parlamentní převaha TRT ještě zvýšila, vyvstala jí však silná opozice v hlavním městě. [[19. září]] [[2006]] došlo k vojenskému převratu. Vojenskou juntu vedl generál Sonthi Boonyaratkalin, ústava z roku 1997 byla zrušena. Juntou jmenovaná vláda prosadila 10. srpna 2007 ve veřejném referendu novou ústavu. [462] => [[Soubor:Yingluck Shinawatra - World Economic Forum Annual Meeting 2012.jpg|alt=|náhled|200x200pixelů|[[Jinglak Šinavatrová]] je první ženou, která se stala premiérkou v Thajsku.|vlevo]] [463] => 23. prosince 2007 se konaly nové volby, ve kterých zvítězila strana ''Pchak pchalang pračcháčchon'' (PPP), kterou vedl Samak Sundaravej. V této straně působila řada bývalých členů TRT, která byla za vojenského režimu soudně zakázána. PPP zformovala koalici s dalšími pěti stranami. Lidové sdružení pro demokracii, které organizovalo protivládní aktivity před převratem, ihned obnovilo svou činnost. Demonstrace v hlavním městě vyvrcholily v listopadu 2008 obsazením vládních budov a obou mezinárodních letišť. Za této situace vydal ústavní soud rozhodnutí, kterým rozpustil vládnoucí stranu a zakázal některým členům na pět let politickou činnost. Tím se změnilo složení parlamentu a opoziční Demokratická strana byla schopna sestavit novou vládu premiéra [[Apchisit Vedžadžíva|Apchisita Vedžadžívy]] v koalici s několika menšími stranami a s jednou z frakcí bývalé PPP. Stoupenci opozice opakovaně demonstrovali za uspořádání nových voleb. Rozsáhlé [[Nepokoje v Thajsku 2010|protesty na jaře 2010]] vedené hnutím [[Jednotná fronta za demokracii proti diktatuře]] armáda potlačila, přičemž bylo 90 demonstrantů zastřeleno a přes 1900 zraněno.{{Citace periodika [464] => | titul = Otázky a odpovědi: Thajsko spadlo do propasti, která dělí chudé a bohaté - iDNES.cz [465] => | periodikum = iDNES.cz [466] => | datum vydání = 2010-05-20 [467] => | url = https://zpravy.idnes.cz/otazky-a-odpovedi-thajsko-spadlo-do-propasti-ktera-deli-chude-a-bohate-1kn-/zahranicni.aspx?c=A100520_144055_zahranicni_stf [468] => | datum přístupu = 2018-12-04 [469] => }} [470] => [471] => Po mnohaměsíčních protivládních protestech provedla thajská armáda 22. května 2014 státní převrat a vládu v zemi převzala [[vojenská junta]]."[http://zpravy.idnes.cz/thajska-armada-pritvrzuje-expremierku-zajala-a-odvezla-neznamo-kam-1po-/zahranicni.aspx?c=A140523_162941_zahranicni_vrl Thajská armáda přitvrzuje. Expremiérku zajala a odvezla neznámo kam]". ''iDNES.cz.'' 23. května 2014. Zemi vedla vojenská junta vedená generálem [[Prajutch Čan-Oča]]em až do roku 2019. Političtí odpůrci a disidenti byli posláni do převýchovných táborů. Armáda silně pronikla do ekonomiky.{{Citace periodika [472] => | příjmení = Kongkirati [473] => | jméno = Prajak [474] => | příjmení2 = Kanchoochat [475] => | jméno2 = Veerayooth [476] => | titul = The Prayuth Regime: Embedded Military and Hierarchical Capitalism in Thailand [477] => | periodikum = TRaNS: Trans-Regional and -National Studies of Southeast Asia [478] => | datum vydání = 2018-07 [479] => | ročník = 6 [480] => | číslo = 2 [481] => | strany = 279–305 [482] => | issn = 2051-364X [483] => | doi = 10.1017/trn.2018.4 [484] => | jazyk = en [485] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/trans-trans-regional-and-national-studies-of-southeast-asia/article/prayuth-regime-embedded-military-and-hierarchical-capitalism-in-thailand/E94563EBE18DD73C5ED62F0FE5F9035E [486] => | datum přístupu = 2022-03-27 [487] => }} Junta nechala v referendu schválit novou ústavu, která zřídila „vojensky řízenou demokracii“.{{Citace elektronického periodika [488] => | titul = Thailand endorses guided military democracy [489] => | periodikum = Nikkei Asia [490] => | url = https://asia.nikkei.com/Politics/Thailand-endorses-guided-military-democracy [491] => | jazyk = en-GB [492] => | datum přístupu = 2022-03-27 [493] => }} Svobodné volby roku 2019 junta podmínila tím, že se všechny vlády v příštích dvaceti letech podřídí jí připravené „cestovní mapě“. Prajutch ovšem stejně zůstal v čele země i po volbách, s podporou strany Palang Pracharath a Senátu najmenovaného juntou.{{Citace periodika [494] => | příjmení = Chambers [495] => | jméno = Paul [496] => | příjmení2 = Waitoolkiat [497] => | jméno2 = Napisa [498] => | titul = Faction Politics in an Interrupted Democracy: the Case of Thailand [499] => | periodikum = Journal of Current Southeast Asian Affairs [500] => | datum vydání = 2020-04 [501] => | ročník = 39 [502] => | číslo = 1 [503] => | strany = 144–166 [504] => | issn = 1868-1034 [505] => | doi = 10.1177/1868103420906020 [506] => | url = https://journals.sagepub.com/doi/full/10.1177/1868103420906020 [507] => | datum přístupu = 2022-03-27 [508] => }} Opozice široce hovořila o volebním podvodu.{{Citace periodika [509] => | titul = 'We will fight back': Thailand election results delayed as both parties claim victory [510] => | periodikum = ABC News [511] => | datum vydání = 2019-03-25 [512] => | jazyk = en-AU [513] => | url = https://www.abc.net.au/news/2019-03-25/thailand-election-results-delayed-concerns-over-irregularities/10937910 [514] => | datum přístupu = 2022-03-27 [515] => }} Pokračují také „záhadná mizení“ politických odpůrců, jako je například demokratický aktivista [[Wanchalearm Satsaksit]].{{Citace periodika [516] => | příjmení = Praithongyaem [517] => | jméno = Issariya [518] => | příjmení2 = Wright [519] => | jméno2 = George [520] => | titul = Wanchalearm Satsaksit: The Thai satirist abducted in broad daylight [521] => | periodikum = BBC News [522] => | datum vydání = 2020-07-02 [523] => | jazyk = en-GB [524] => | url = https://www.bbc.com/news/world-asia-53212932 [525] => | datum přístupu = 2022-03-27 [526] => }} Jejich únosy probíhají i na území cizích států. [527] => [528] => == Státní symboly == [529] => === Vlajka === [530] => [531] => {{Podrobně|Thajská vlajka}} [532] => [533] => Thajská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 s pěti vodorovnými pruhy: červeným, bílým, modrým, bílým a červeným v poměru šířek 1:1:2:1:1. [534] => [535] => === Znak === [536] => [537] => {{Podrobně|Státní znak Thajska}} [538] => [539] => Thajsky státní znak je emblém tvořený mytickým ptákem [[Garuda|Garudou]], existující v [[Hinduismus|hinduistické]] a [[Buddhismus|buddhistické]] mytologii, v nichž je symbolem volnosti a lepšího rána. Na Garudovi údajně létal bůh [[Višnu]]. [540] => [541] => === Hymna === [542] => [543] => {{Podrobně|Thajská hymna}} [544] => [545] => Thajská hymna je hymnou země od roku 1932. Její současná slova byla přijata roku 1939. Slova napsal Luang Saranupraphan, hudbu složil Phra Chenduriyang. [546] => [547] => == Geografie == [548] => Thajsko se nachází ve střední části poloostrova [[Zadní Indie]] a zasahuje též na [[Malajský poloostrov]]. Severní část thajského území je hornatá, s nejvyšším vrcholem [[Doi Inthanon]], který měří 2 576 m n. m. Směrem k jihu z této oblasti vybíhají dvě horská pásma, vyšší podél hranice s [[Myanmar]]em a dále na Malajský poloostrov, nižší jako pohoří Phetchabun ve střední části země. Mezi oběma pásmy se nachází ústřední rovina s dolní částí povodí řeky [[Menam-Čao-Praja|Čao Phraja]], hospodářsky nejrozvinutější oblast Thajska. Zde leží i hlavní město [[Bangkok]]. Na východ od pohoří Phetchabun se táhne Khoratská plošina až po [[laos]]kou hranici, tvořenou převážně veletokem [[Mekong]], na jihu je oddělena pohořím Dangrek od [[Kambodža|kambodžského]] území. V jižní části Thajska, na Malajském poloostrově, se těží [[cín]], jehož je Thajsko významným vývozcem. [549] => Soubor:แสงยามเช้าที่กิ่วลม อุทยานแห่งชาติห้วยน้ำดัง.jpg|Severně od Thajska [550] => Soubor:01-พระที่นั่งคูหาคฤหาสน์.jpg|Západní Thajsko [551] => Soubor:Koh Ngai 07.jpg|Jižní Thajsko [552] => Soubor:อุทยานแห่งชาติเขาใหญ่2.jpg|Severovýchod Thajska [553] => [554] => [555] => === Podnebí === [556] => Thajské podnebí je tropické, s vysokými teplotami i vlhkostí a vlivem [[monzun]]ů. Duben a květen jsou měsíce s nejvyššími teplotami v roce, dosahující v průměru 35–36 °C. V červnu začíná jihozápadní [[monzun]], který ovlivňuje východní Thajsko a západní pobřeží. Přináší deštnou sezónu přibližně do konce října. Zimní, severovýchodní, monzun naopak přináší suché počasí. [557] => [558] => V jižním Thajsku (včetně Ko Samui a dalších ostrovů) přináší srážky i zimní monzun, který vrcholí od prosince do února. Počasí na Ko Samui dokáže být velmi deštivé. I během dešťové sezóny je občas podnebí vhodné pro turismus. Po většinu období dešťů ke srážkám dochází jen na krátký čas (hodinu) nebo přes noc. Velké množství srážek zvyšuje vlhkost (pocit prádelny, neschne prádlo, textil má tendenci plesnivět). [559] => [560] => V období zimního monzunu, od listopadu do konce února i déle, jsou v kontinentální části Thajska teploty nižší a srážky minimální. [561] => [562] => Na [[Vánoce]] roku [[2004]] po [[Zemětřesení v Indickém oceánu 2004|zemětřesení v Indickém oceánu]] bylo západní pobřeží Thajska podobně jako okolní státy zasaženo ničivou vlnou [[tsunami]].{{Citace periodika [563] => | titul = December 2004: Cunami zabili štvrť milióna ľudí [564] => | jazyk = sk [565] => | url = https://dennik.hnonline.sk/svet/149149-december-2004-cunami-zabili-stvrt-miliona-ludi [566] => | datum přístupu = 2018-12-04 [567] => }} Nejpostiženějším místem se stalo letovisko [[Phuket]], které je již ale obnoveno. [568] => [569] => === Flóra a fauna === [570] => [[Soubor:Malaienbaer 0744-2.jpg|náhled|[[Medvěd malajský]]]] [571] => Značná rozloha země v severojižním směru umožňuje neobvykle vysoké množství různých klimatických zón, od [[Rovníkové podnebí|rovníkových]] až po ty, které se podobají oblastem [[mírný pás|mírného pásu]]. Část území pokrývají stále zelené [[Tropický deštný les|tropické deštné lesy]], ve vyšších polohách je střídají opadavé lesy a [[savana|savany]]. Vegetaci tvoří především vlhkomilné a [[hygrofyty|bahenní rostliny]] rostoucí v [[bažina|močálech]], tropické deštné lesy a v horách [[borovice|borovicový]] porost. Pobřežní vody nabízejí bohatství korálových útesů. Kácením lesů a jejich přeměnou na hospodářskou půdu, popř. využitím v papírenském a dřevařském průmyslu, mizí řada druhů rostlin i živočichů. Například vzácné dřevo teak ([[teka obrovská]]) se dříve mohutně těžilo, ale dnes je jeho těžba vládou zakázána. [572] => [573] => V Thajsku žije 282 druhů [[savci|savců]]. Počet živočichů rok od roku klesá. Slon je národním symbolem. Populace divoce žijících slonů, v 19. století stotisícová, je však v současnosti odhadována již jen na 2000 až 3000 kusů (2009). Počet domestikovaných slonů je jen o něco málo vyšší. Ve 20. století se v Thajsku na práci využívalo 20 000 slonů, po zákazu soukromé těžby dřeva v roce 1989 tento počet znatelně klesl. Stavy přesto stále klesají, hlavně kvůli [[pytláctví]]. Pytláci dlouho lovili slony pro [[Slonovina|slonovinu]], nyní stále častěji pro maso.{{Citace elektronického periodika [574] => | příjmení = [575] => | jméno = [576] => | titul = Poaching for meat poses new extinction risk to Thai elephants [577] => | periodikum = The Guardian [578] => | url = http://www.theguardian.com/environment/2012/jan/26/poaching-thailand-elephant-meat [579] => | datum vydání = 2012-01-26 [580] => | jazyk = en [581] => | datum přístupu = 2022-03-28 [582] => }} [583] => [584] => Mezi savce, jejichž početní stav klesá, patří [[tygr]], [[levhart]], [[gibon]], [[makak]], [[medvěd malajský]] (nejmenší druh medvěda), [[medvěd ušatý]], [[kabar pižmový]] (drobný jelínek vážící 10–15 kg), [[gaur]] aj. Ohrožené jsou i některé druhy ptáků (ze 13 druhů [[zoborožcovití|zoborožců]], kteří tu žijí, např. [[zoborožec běloprsý]], [[dvojzoborožec velký]], [[zoborožec štítnatý]]) a plazů, zejména je to říční želva a sladkovodní krokodýl, kteří již téměř vymizeli. Na druhou stranu hadi jsou silně zastoupeni počtem druhů i jedinců včetně velmi jedovatých druhů. Mořská fauna je zastoupena živočichy [[marlín modrý]], [[Letounovití|letounovité ryby]], [[soltýn barakuda]] a různými druhy žraloků. V [[Andamanské moře|Andamanském moři]] i v [[Thajský záliv|Thajském zálivu]] je značný výskyt [[korálový útes|korálových útesů]] s bohatou [[fauna|faunou]]. [585] => [586] => === Ochrana přírody === [587] => [[Soubor:ThaiKhaoYaiNationalPark01.jpg|náhled|Národní park [[Khao Yai]]]] [588] => V Thajsku se nachází 63 národních parků a 32 přírodních rezervací o celkové rozloze 56 443 km2. Špatným příkladem ochrany přírody je rapidní úbytek lesní plochy. Před padesáti lety bylo v Thajsku 70 % území zalesněno, v současnosti (2009) pouhých 26 %. [[odlesňování|Odlesněné]] svahy kopců jsou mj. příčinou sesuvu lavin bahna. V Thajsku je rozšířené pytláctví a obchod s ohroženými druhy zvířat a zvířecími produkty. Tuto situaci se snaží stát řešit zakládáním národních parků a rezervací. Ty tvoří přes polovinu zalesněného území. Nejznámějším a nejstarším národním parkem je [[Khao Yai]] založený v roce 1962 (2168 km2).{{Citace elektronického periodika [589] => | příjmení = Funk [590] => | jméno = Andrej [591] => | příjmení2 = Koláčová [592] => | jméno2 = Kateřina [593] => | titul = Khao Yai – nejstarší národní park v zemi slonů a gibonů - Živa 2/2011 [594] => | periodikum = ziva.avcr.cz [595] => | url = https://ziva.avcr.cz/2011-2/khao-yai-nejstarsi-narodni-park-v-zemi-slonu-a-gibonu.html [596] => | datum přístupu = 2022-03-27 [597] => }} Dalším národním parkem je Erawan (550 km2) založený v roce 1972 v západním Thajsku v pohoří Tenasserim. Leží v údolí řeky Kwai Yai a je význačný nádhernými vodopády. Přírodní rezervace Hala-Bala o rozloze 433 km2 byla založena v roce 1996. Pokrývá oblast pohoří Titiwangsa a sousedí s rezervací Belum-Temengor v [[Malajsie|Malajsii]]. Hala-Bala je chráněný les se dvěma lesními oblastmi: lesem Hala (provincie Yala a Narathiwat) a lesem Bala (provincie Narathiwat). Lesy v rezervaci jsou považovány za nejbohatší z hlediska [[druhová rozmanitost|druhové rozmanitosti]]. Část rezervace pokrývá Národní park Bang Lang. [598] => [599] => == Politický systém == [600] => [[Soubor:Royal crematorium of King Rama IX at night.jpg|náhled|Krematorium krále [[Pchúmipchon Adunjadét|Rámy IX.]] v noci]] [601] => [602] => Thajsko je [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]]. Královská moc je regulovaná ústavou a je také podřízena jejím ustanovením. Král zahajuje zasedání parlamentu a jmenuje premiéra a také členy kabinetu. Jedná se o podobný systém jako ve [[Spojené království|Spojeném království]], i když v Thajsku má monarchie větší vliv. Král má daleko větší dozorčí úlohu ve státě a předkládá řadu projektů na rozvoj země. Někteří politologové, jako například Duncan McCargo, tvrdí, že thajský král má mnohem větší moc, než mu přiznává ústava, díky síti spřízněných osob v jednotlivých stranách a v zákulisí politiky. Hovoří dokonce o „síťové monarchii“.{{Citace periodika [603] => | příjmení = McCargo [604] => | jméno = Duncan [605] => | titul = Network monarchy and legitimacy crises in Thailand [606] => | periodikum = The Pacific Review [607] => | datum vydání = 2005-12-01 [608] => | ročník = 18 [609] => | číslo = 4 [610] => | strany = 499–519 [611] => | issn = 0951-2748 [612] => | doi = 10.1080/09512740500338937 [613] => | url = https://doi.org/10.1080/09512740500338937 [614] => | datum přístupu = 2022-03-28 [615] => }} Monarchie má tři správní články. Jedná se o Kabinetní (tajnou) radu, Úřad královského domu a Sekretariát krále. Kabinetní rada vystupuje jako poradce krále a někdy ho i zastupuje, Úřad královského domu spravuje nemovitosti a administrativu, organizuje ceremonie a Sekretariát vykonává administrativní a sekretářské práce. Podle ústavy musí být král buddhista. [616] => [617] => Král a jeho rodina jsou chráněni zákonem o [[Urážka majestátu|urážce majestátu]]. Trest za ni se pohybuje v rozmezí tři až patnáct let vězení.{{Citace periodika [618] => | titul = Explainer: Thailand's lese majeste law [619] => | periodikum = Reuters [620] => | datum vydání = 2020-08-04 [621] => | jazyk = en [622] => | url = https://www.reuters.com/article/us-thailand-protests-monarchy-explainer-idUSKCN2501Q1 [623] => | datum přístupu = 2022-03-28 [624] => }} V roce 2017 však vojenský soud za urážku majestátu udělil i 35letý trest, a to za vyjádření na [[facebook]]u.{{Citace elektronického periodika [625] => | titul = Man jailed for 35 years in Thailand over Facebook post [626] => | periodikum = The Independent [627] => | url = https://www.independent.co.uk/news/world/asia/thailand-monarchy-insult-man-jailed-king-facebook-vichai-thepwong-social-media-online-block-a7783166.html [628] => | datum vydání = 2017-06-12 [629] => | jazyk = en [630] => | datum přístupu = 2022-03-28 [631] => }}"[https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/440398-v-thajsku-odsoudili-na-35-let-muze-za-urazku-krale-na-facebooku.html V Thajsku odsoudili na 35 let muže za urážku krále na Facebooku]". Novinky. 9. června 2017. To proto, že tresty se sčítají podle počtu urážek."[http://zpravy.idnes.cz/30-let-vezeni-za-urazku-krale-dp9-/zahranicni.aspx?c=A150807_162250_zahranicni_mlb Thajci na Facebooku uráželi krále, za mřížemi stráví 30 let]". ''iDNES.cz.'' 7. srpna 2015. V roce 2015 byli Thajci souzeni například i za urážku králova psa nebo za olajkovaní upravené královy fotografie na sociální síti."[https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/thajsko-kral-facebook/r~d3794056a58511e59772002590604f2e/?redirected=1498318935 Thajští generálové přitvrzují. Muži hrozí 32 roků vězení za olajkování příspěvku o králi]". Aktuálně.cz. 20. prosince 2015. Junta, jež se chopila moci roku 2014, zákona na ochranu majestátu široce využívala k potírání opozice a Thajsko mělo v letech 2014-2019 zdaleka největší množství osob uvězněných "za urážku krále" ve své historii.{{Citace elektronického periodika [632] => | titul = 2014 coup marks the highest number of lese majeste prisoners in Thai history [633] => | periodikum = Prachatai English [634] => | url = https://prachatai.com/english/node/4218 [635] => | jazyk = en [636] => | datum přístupu = 2022-03-28 [637] => }} Tato praxe pokračuje i po formální ukončení vlády junty.{{Citace elektronického periodika [638] => | titul = Lèse-majesté epidemic reaches new milestone [639] => | periodikum = International Federation for Human Rights [640] => | url = https://www.fidh.org/en/region/asia/thailand/lese-majeste-epidemic-reaches-new-milestone [641] => | jazyk = en [642] => | datum přístupu = 2022-03-28 [643] => }} [644] => [645] => Král [[Pchúmipchon Adunjadét]], který nastoupil na trůn v roce [[1946]] a vládl až do roku [[2016]], byl nejdéle vládnoucím panovníkem. Od roku 2016 v čele země stojí král [[Mahá Vatčirálongkón]]. [646] => [[Soubor:Thai parliament.jpg|vlevo|náhled|Sídlo parlamentu]] [647] => Výkonná moc vlády je podřízena premiérovi, který je volen parlamentem, jenž se skládá z dolní (360 křesel) a horní (270 křesel) sněmovny. Ústava zřizuje dvoukomorové Národní shromáždění, které je složeno ze Senátu a Parlamentu. Členové dolní komory jsou voleni lidovým hlasováním na 4 roky, členové Senátu jsou jmenováni. Soudní moc je vykonávána ve jménu krále. Soudci jsou voleni a odvoláváni králem. Soudní systém existuje ve třech úrovních. Nejnižší jsou soudy první instance, střední úroveň plní odvolací soudy a na nejvyšším stupni stojí Vrchní soud. Soudy první instance se dělí na 20 smírčích soudů a 85 provinčních soudů. Existuje také Ústřední soud pro nezletilé. Nejvyšší soud se skládá z prezidenta a 21 soudců. Armáda se skládá z Královské thajské armády, Královského letectva a Královského námořnictva a konečně z policie. [648] => [649] => V Thajsku existují dva nesmiřitelné politické tábory a to takzvané „Žluté košile“ mající podporu royalistů, nacionalistů a městské střední vrstvy a „Červené košile“ mající podporu chudších lidí z venkova, studentů a levicových aktivistů."[http://www.bbc.com/news/world-asia-pacific-13294268 Profile: Thailand's reds and yellows]". BBC News. 13. července 2012. [650] => [651] => Jedním z typických rysů thajské politiky jsou převraty. Thajsko je zemí se čtvrtým nejvyšším počtem státních převratů na světě, mělo proto také dvacet různých ústav. S tím souvisí i výjimečná role armády. Ta velmi často zasahuje do politiky a provádí právě zmíněné státní převraty. V éře konstituční monarchie (od 1932) vedli zemi uniformovaní nebo bývalí vojáci zhruba po dvě třetiny doby její existence. [652] => [653] => === Administrativní členění === [654] => Thajsko je rozděleno na město Bangkok a 76 provincií. V čele každé provincie stojí guvernér, jmenovaný ministerstvem vnitra, kdežto guvernér Bangkoku je volen občany na čtyřleté funkční období. Provincie se dělí na okresy (''amphoe''), podokresy (''king-amphoe''), dále na újezdy (''tambon'') a vesnice (''muban''), ve významnějších sídlech existují paralelně s těmito správními jednotkami municipality (''thetsabaan'') různých úrovní. Hlavní město provincie mívá stejný název jako samotná provincie. Bangkok se dělí na 50 městských obvodů (''khet'').{{Citace elektronického periodika |titul=Bangkok Metropolitan Administration: Geography of Bangkok |url=http://city.bangkok.go.th/en/bt-geography.php |datum přístupu=2008-09-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080913220742/http://city.bangkok.go.th/en/bt-geography.php |datum archivace=2008-09-13 |nedostupné=ano }} [655] => [656] => === Lidská práva === [657] => V květnu 2014 se po ozbrojeném převratu dostala k moci [[vojenská junta]]. Podle článku v ''[[Reflex (časopis)|Reflexu]]'' z července 2016 junta „cenzurovala média, měnila ústavu a zatýkala své odpůrce, občanské aktivisty i politiky různých stran. Ti pak stáli ne před civilními, ale vojenskými soudy, které je často bez pardonu a velmi rychle posílali do vězení.“"[http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/73046/neuveritelne-thajska-junta-zatkla-dve-osmilete-holcicky-libily-se-jim-ruzove-listky-na-referendum.html Neuvěřitelné: Thajská junta zatkla dvě osmileté holčičky, líbily se jim růžové lístky na referendum]". [[Reflex]]. 28. července 2016. [658] => [659] => Oficiální ukončení vlády junty v roce 2019 však situaci příliš nezlepšilo. Organizace [[Human Rights Watch|Human Right Watch]] v roce 2022 stav lidských práv v Thajsku hodnotila slovy: "Vláda premiéra [[Prajutch Čan-Oča|Prajut Čan-oča]] omezuje základní práva, zejména svobodu projevu a shromažďování, svévolně zatýká demokratické aktivisty a kritiky monarchie, připravila rozpuštění velké opoziční strany a zneužívá [[pandemie covidu-19]] k udržování [[Výjimečný stav|výjimečného stavu]]. Úřady potlačují protesty proti demokracii, někdy násilně. Vládní agentury i soukromé společnosti pronásledují ochránce lidských práv. Tři miliony migrujících pracovníků ze zahraničí čelí systematickému zneužívání navzdory vládním slibům o reformě. Uprchlíci a žadatelé o azyl čelí zatýkání, dlouhodobému zadržování a deportacím."{{Citace elektronického periodika [660] => | titul = Thailand {{!}} Country Page {{!}} World {{!}} Human Rights Watch [661] => | periodikum = www.hrw.org [662] => | url = https://www.hrw.org/thailand [663] => | jazyk = en [664] => | datum přístupu = 2022-03-28 [665] => }} Také podle organizace [[Freedom House]] vláda i po roce 2019 "nadále omezuje občanská a politická práva a potlačuje opozici".{{Citace elektronického periodika [666] => | titul = Thailand: Country Profile [667] => | periodikum = Freedom House [668] => | url = https://freedomhouse.org/country/thailand [669] => | jazyk = en [670] => | datum přístupu = 2022-03-28 [671] => }} Organizace [[Reportéři bez hranic]] zařadila Thajsko ve svém Indexu svobody tisku z roku 2021 na 137. místo ze 180 zemí světa.{{Citace elektronického periodika [672] => | titul = 2021 World Press Freedom Index {{!}} Reporters Without Borders [673] => | periodikum = RSF [674] => | url = https://rsf.org/en/ranking [675] => | jazyk = en [676] => | datum přístupu = 2022-03-28 [677] => }} [678] => [679] => === Zahraniční vztahy === [680] => [[Soubor:Secretary Pompeo Meets With Thai Prime Minister Prayut Chan-o-cha (48437829066).jpg|náhled|[[Mike Pompeo]] s premiérem [[Prajutch Čan-Oča|Prajutem Čan-očou]]]] [681] => Od 50. let 20. století bylo Thajsko hlavním spojencem [[Spojené státy americké|Spojených států]] v oblasti [[jihovýchodní Asie]]. V roce 1954 utvořilo s Američany a jejich západními spojenci organizaci kolektivní bezpečnosti [[SEATO]].{{Citace periodika [682] => | příjmení = Nuechterlein [683] => | jméno = Donald E. [684] => | titul = Thailand and Seato: A Ten-Year Appraisal [685] => | periodikum = Asian Survey [686] => | datum vydání = 1964 [687] => | ročník = 4 [688] => | číslo = 12 [689] => | strany = 1174–1181 [690] => | issn = 0004-4687 [691] => | doi = 10.2307/2642551 [692] => | url = https://www.jstor.org/stable/2642551 [693] => | datum přístupu = 2022-03-28 [694] => }} Z oblasti jihovýchodní Asie byly členem ještě [[Filipíny]]. Primárním cílem bylo vytvořit blok k zadržení dalšího komunistického postupu v jihovýchodní Asii. To vedlo k zapojení thajské armády jak do [[Korejská válka|korejské]], tak [[Válka ve Vietnamu|vietnamské války]]. Sídlo organizace SEATO bylo v [[Bangkok]]u. V 70. letech však organizací začaly zmítat spory, nejprve vystoupil [[Pákistán]], pak [[Francie]] a roku 1977 byla i formálně zrušena. Thajské spojenectví s Američany však přetrvalo a oživlo zejména po [[Teroristické útoky 11. září 2001|11. září 2001]].{{Citace periodika [695] => | příjmení = CHAMBERS [696] => | jméno = PAUL [697] => | titul = U.S.-Thai Relations after 9/11: A New Era in Cooperation? [698] => | periodikum = Contemporary Southeast Asia [699] => | datum vydání = 2004 [700] => | ročník = 26 [701] => | číslo = 3 [702] => | strany = 460–479 [703] => | issn = 0129-797X [704] => | url = https://www.jstor.org/stable/25798704 [705] => | datum přístupu = 2022-03-28 [706] => }} Thajsko poté přispělo svými vojáky k americké invazi do Afghánistánu i Iráku.{{Citace elektronického periodika [707] => | titul = Thai troops join Iraq force [708] => | periodikum = CNN.com [709] => | url = http://edition.cnn.com/2003/WORLD/asiapcf/southeast/09/04/sprj.irq.thai.troops/index.html [710] => | datum vydání = 2003-09-04 [711] => | datum přístupu = 2022-03-28 [712] => }} [713] => [714] => Po konci [[Studená válka|studené války]] se Thajsko více zaměřilo na regionální spolupráci v rámci [[Sdružení národů jihovýchodní Asie|ASEAN]]. Utvořilo si mnohem těsnější vazby než v minulosti zvláště s [[Indonésie|Indonésií]], [[Malajsie|Malajsií]], [[Filipíny|Filipínami]], [[Singapur]]em, [[Brunej]]í, [[Laos]]em, [[Myanmar]]em i [[Vietnam]]em. Ještě o něco širší platformou je [[Východoasijský summit]], jehož ustavujícího zasedání se Thajsko aktivně účastnilo roku 2005, či [[Asijsko-pacifické hospodářské společenství]], jehož zasedání Thajsko hostilo roku 2003. [715] => [716] => Premiér [[Tchaksin Šinavatra]] (2001-2006) bazíroval na tom, že Thajsko je regionální velmocí.{{Citace monografie [717] => | příjmení = Chachavalpongpun [718] => | jméno = Pavin [719] => | titul = Reinventing Thailand: Thaksin and His Foreign Policy [720] => | url = https://books.google.cz/books?id=Sr0cAgAAQBAJ&pg=PA54&lpg=PA54&dq=Thaksin's+Chance+for+Leading+Role+in+the+Region&source=bl&ots=a2LExmoZ2K&sig=ACfU3U0Goxq3A6MOJGSZ3MbMwH0f_dvE9w&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiyzvevrej2AhVyhP0HHQacD0AQ6AF6BAgeEAM#v=onepage&q=Thaksin's%20Chance%20for%20Leading%20Role%20in%20the%20Region&f=false [721] => | vydavatel = Institute of Southeast Asian Studies [722] => | počet stran = 390 [723] => | isbn = 978-981-4279-19-2 [724] => | poznámka = Google-Books-ID: Sr0cAgAAQBAJ [725] => | jazyk = en [726] => }} Zastavil proto přijímání jakékoli zahraniční pomoci a naopak inicioval různé rozvojové projekty v chudších sousedních zemích, jako je [[Laos]]. Navzdory obavám, zda to Thajsko ekonomicky ustojí, zahájil jednání o zóně volného obchodu s [[Čína|Čínou]], [[Austrálie|Austrálií]], [[Bahrajn]]em, [[Indie|Indií]] i USA. Když se [[Východní Timor]] odtrhl od Indonésie, přispěl vojáky do mírové mise [[INTERFET]] (druhým největším počtem po Austrálii). [727] => [728] => V roce 2020 Thajsko uzavřelo dohodu o strategickém partnerství s [[Austrálie|Austrálií]].{{Citace elektronického periodika [729] => | příjmení = Blaxland [730] => | jméno = John [731] => | titul = Behind the Australia–Thailand Strategic Partnership [732] => | periodikum = East Asia Forum [733] => | url = https://www.eastasiaforum.org/2021/01/27/behind-the-australia-thailand-strategic-partnership/ [734] => | datum vydání = 2021-01-27 [735] => | datum přístupu = 2022-03-28 [736] => }} Spolupráce s Austrálií byla dobře patrna právě již během východotimorské mírové mise. [737] => [738] => Již od 60. let vede Thajsko spor o malé území bezprostředně sousedící s 900 let starými ruinami hinduistického chrámu [[Preah Vihear]].{{Citace periodika [739] => | příjmení = Wagener [740] => | jméno = Martin [741] => | titul = Lessons from Preah Vihear: Thailand, Cambodia, and the Nature of Low-Intensity Border Conflicts [742] => | periodikum = Journal of Current Southeast Asian Affairs [743] => | datum vydání = 2011-09 [744] => | ročník = 30 [745] => | číslo = 3 [746] => | strany = 27–59 [747] => | issn = 1868-1034 [748] => | doi = 10.1177/186810341103000302 [749] => | url = https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/186810341103000302 [750] => | datum přístupu = 2022-03-28 [751] => }} Roku 1962 ho [[Mezinárodní soudní dvůr]] přisoudil Kambodži. Když byl chrám roku 2008 zapsán na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]], napětí znovu vzrostlo. V dubnu 2009 vypukly na hranicích vojenské střety. Byli zabiti dva kambodžští a tři thajští vojáci. Obě armády vinily tu druhou, že střílela jako první, a popřely vstup na území druhé země.{{Citace elektronického periodika [752] => | příjmení = Reiner [753] => | jméno = Tomáš [754] => | titul = Na thajsko-kambodžské hranici už se zase střílí [755] => | periodikum = Novinky.cz [756] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/na-thajsko-kambodzske-hranici-uz-se-zase-strili-40223280 [757] => | datum vydání = 2009-04-03 [758] => | datum přístupu = 2022-03-28 [759] => }} I další výrok haagského tribunálu roku 2013 však byl ve prospěch Kambodže.{{Citace periodika [760] => | titul = Preah Vihear temple: Disputed land Cambodian, court rules [761] => | periodikum = BBC News [762] => | datum vydání = 2013-11-11 [763] => | jazyk = en-GB [764] => | url = https://www.bbc.com/news/world-asia-24897805 [765] => | datum přístupu = 2022-03-28 [766] => }} [767] => [768] => == Obyvatelstvo == [769] => {{bar box|title=Náboženství v Thajsku{{cite web|url=http://web.nso.go.th/en/survey/popchan/data/2015-2016-Statistical%20tables%20PDF.pdf|title=Population by religion, region and area, 2015|publisher=NSO|accessdate=12 October 2017|url-status=dead|archiveurl=https://web.archive.org/web/20171210020110/http://web.nso.go.th/en/survey/popchan/data/2015-2016-Statistical%20tables%20PDF.pdf|archivedate=10 December 2017}}|titlebar=#ddd|left1=Náboženství|right1=Procent|float=left|bars={{bar percent|[[Buddhismus]]|orange|94.50}} [770] => {{bar percent|[[Islám]]|green|4.29}} [771] => {{bar percent|[[Křesťanství]]|red|1.17}} [772] => {{bar percent|[[Hinduismus]]|yellow|0.03}} [773] => {{bar percent|ostatní|grey|0.01}}}}K roku 2018 mělo Thajsko 69,2 milionů obyvatel.{{Citace elektronického periodika [774] => | příjmení = [775] => | jméno = [776] => | titul = Thajsko: Základní charakteristika teritoria [777] => | periodikum = www.businessinfo.cz [778] => | vydavatel = [779] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/thajsko-zakladni-charakteristika-teritoria-18721.html [780] => | datum vydání = [781] => | jazyk = cs [782] => | url archivu = [783] => | datum přístupu = 2018-12-04 [784] => }} [785] => [786] => Z celkového počtu obyvatel země představují etničtí [[Thajci]] asi 75 %, etničtí [[Číňané]] 14 %, ostatní 11 % ([[Lao]], [[Malajci]], [[Khmerové]], [[Hmongové]], [[Karenové]], [[Šanové]], [[Akhové]], [[Rohingyové]], [[Orang Laut|Mořští lidé]] a další etnické skupiny). Thajská vláda uznává celkem 62 etnických skupin žijících v Thajsku. [787] => [788] => V metropolitní oblasti [[Bangkok]]u žije více než 14 milionů obyvatel, což je 22,2 % všech obyvatel země.[[Soubor:2600-Monks-receives-alms IMG 4573.jpg|náhled|Thajci věnují [[Bhikkhu|mnichům]] almužní jídlo|alt=|200x200pixelů]]93,6 % se hlásí k buddhismu. [[Théraváda|Theravádový buddhismus]] je rovněž jádrem thajského nacionálního sebeuvědomění.{{Citace periodika [789] => | příjmení = Taylor [790] => | jméno = J. L. [791] => | titul = Embodiment, nation, and religiopolitics in Thailand [792] => | periodikum = South East Asia Research [793] => | datum vydání = 2001 [794] => | ročník = 9 [795] => | číslo = 2 [796] => | strany = 129–147 [797] => | issn = 0967-828X [798] => | url = https://www.jstor.org/stable/23746887 [799] => | datum přístupu = 2022-03-27 [800] => }} Muslimové tvoří asi 5% obyvatel.{{cite web|url=http://www.state.gov/g/drl/rls/irf/2006/71359.htm|title=US Department of State, Thailand|publisher=State.gov}} V nejjižnějších oblastech Thajska [[islám]] převažuje. Od roku 2004 sužuje jih země ozbrojený konflikt mezi muslimskými separatisty a thajskou vládou."[https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/thajsko/r~0068e232607111e682380025900fea04/ Kdo stojí za útoky v Thajsku? Vojenská junta má nepřátele všude]". Aktuálně.cz. 16. srpna 2016. [[Křesťanství|Křesťané]] v zemi představují menšinu čítající 1,2 % populace. [801] => [802] => Jako ve většině asijských kultur, je klíčová v thajském spirituálním učení úcta k předkům. Jedním z významných představitelů moderního buddhismu byl [[Buddhadása]]. V Thajsku je přes 300 000 buddhistických mnichů. Od thajských mužů, včetně členů královské rodiny, se očekává, že přinejmenším jednou ve svém životě dočasně vstoupí do mnišského řádu, většinou na tři měsíce. V zemi je 40 000 tzv. [[wat]]ů, jež jsou něco mezi chrámem a klášterem, kde buddhistický výcvik probíhá.{{Citace elektronického periodika [803] => | příjmení = [804] => | jméno = [805] => | titul = Thajsko - Náboženství - Buddhismus [806] => | periodikum = www.thajsko.com [807] => | vydavatel = [808] => | url = http://www.thajsko.com/nabozenstvi/budhismus/budhismus.htm [809] => | datum vydání = [810] => | url archivu = [811] => | datum přístupu = 2018-12-04T17:52:03Z [812] => }} Typické je, že mniši putují zemí a lidé je obdarovávají jídlem, neboť věří, že jim to přinese štěstí.{{Citace elektronického periodika [813] => | titul = Thajští mniši nezdravě tloustnou. Věřící je příliš krmí sladkostmi [814] => | periodikum = Novinky.cz [815] => | url = https://www.novinky.cz/koktejl/490430-thajsti-mnisi-nezdrave-tloustnou-verici-je-prilis-krmi-sladkostmi.html [816] => | datum přístupu = 2018-12-04T17:43:32Z [817] => }} [818] => [819] => == Ekonomika == [820] => {{Podrobně|Ekonomika Thajska}} [821] => [[Soubor:Bangkok Night Wikimedia Commons.jpg|alt=|střed|náhled|671x671pixelů|[[Bangkok]], největší město v zemi, centrum obchodu a průmyslu]] [822] => [[Soubor:GDP per capita development in Thailand.jpg|náhled|Růst HDP Thajska 1890-2018]] [823] => [[Soubor:Steadywhenwalking.jpg|náhled|Thajsko je druhým největším vývozcem [[rýže]] na světě.]] [824] => Ekonomika je [[Postindustriální společnost|postindustriální]] – služby tvoří 55,6 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]], průmysl: 36,2 %, zemědělství: 8,2 %. [825] => [826] => Ekonomika Thajska patří k nejsilnějším v regionu a pro okolní země působí jako ekonomická opora, zejména pro Laos, Myanmar a Kambodžu funguje jako tzv. kotevní ekonomika.{{Citace elektronického periodika [827] => | titul = A Study of Anchor Economy: The Case of Thailand [828] => | periodikum = 9lib.co [829] => | url = https://9lib.co/document/oz1g4n8z-study-anchor-economy-case-thailand.html [830] => | jazyk = tw [831] => | datum přístupu = 2022-03-28 [832] => }} Patří mezi tzv. [[nově industrializované země]]. Hospodářství je založeno převážně na [[Vývoz|exportu]], vývoz tvoří více než dvě třetiny [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] (HDP). Thajsko je přední světový vývozce [[rýže]], [[Mořské plody|mořských plodů]], automobilů typu [[pick-up]], počítačů i spotřební elektroniky. Osm výrobců, pět japonských, dva američtí a Tata z Indie, vyrábí pick-upy v Thajsku. Výroba těchto vozů je oproti osobním automobilům daňově zvýhodněna, daň činí 3-12 %, kdežto u osobních vozů 17-50 %. Nejvíce Thajci vyváží do [[Čína|Číny]] a [[Spojené státy americké|Spojených států]]. Dovozy jsou nejvyšší z Číny a [[Japonsko|Japonska]].{{Citace elektronického periodika [833] => | příjmení = [834] => | jméno = [835] => | titul = Thajsko: Zahraniční obchod a investice [836] => | periodikum = www.businessinfo.cz [837] => | vydavatel = [838] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/thajsko-zahranicni-obchod-a-investice-18722.html [839] => | datum vydání = [840] => | jazyk = cs [841] => | url archivu = [842] => | datum přístupu = 2018-12-04 [843] => }} [844] => [845] => Hrubý domácí produkt v roce 2017 byl 18 060 [[Americký dolar|amerických dolarů]] na hlavu a růst činil 6,5%. Thajská ekonomika se nastartovala na konci 80. let a Thajsko zažilo éru prudkého růstu HDP v 90. letech 20. století (průměr 12,4 % ročně). [[Asijská finanční krize|Asijská finanční krize roku 1997]] křivku růstu zlomila, problémy thajské národní měny [[Thajský baht|bahtu]] byly dokonce jedním z iniciátorů krize v celé oblasti.{{Citace elektronického periodika [846] => | titul = Asian financial crisis {{!}} Causes, Effects, & Facts {{!}} Britannica [847] => | periodikum = www.britannica.com [848] => | url = https://www.britannica.com/event/Asian-financial-crisis [849] => | jazyk = en [850] => | datum přístupu = 2022-03-28 [851] => }} Ale potíže trvaly jen tři roky, poté se dynamika ekonomiky obnovila a vrátila se zhruba na předkrizovou úroveň. Třicet let od roku 1990 tak z Thajska udělalo svého druhu ekonomickou velmoc, která útočí na první dvacítku nejbohatších zemí planety. Podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] byla thajská ekonomika v roce 2021 dvaadvacátou největší na světě, z hlediska HDP v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] (počítáme-li jen skutečně nezávislé státy).{{Citace elektronického periodika [852] => | titul = Report for Selected Countries and Subjects [853] => | periodikum = IMF [854] => | url = https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2021/April/weo-report [855] => | jazyk = en [856] => | datum přístupu = 2022-03-28 [857] => }} Je druhou největší v jihovýchodní Asii (po [[Indonésie|Indonésii]]), byť [[Vietnam]] se začíná dostávat na podobnou úroveň. Po Singapuru, Bruneji a Malajsii je Thajsko čtvrtou nejbohatší zemí oblasti podle HDP na obyvatele, ovšem Singapur a Brunej jsou malé [[Městský stát|městské státy]]. Pozorovatelé již mnohokrát upozornili, že thajský ekonomický vývoj jako by byl nezávislý na častých politických krizích a zvratech. [858] => [859] => V zemi žije více než 2,2 milionu legálních a ilegálních migrantů. [860] => [861] => K úspěchům země patří boj s [[Chudoba|chudobou]].{{Citace elektronické monografie|titul=Thailand|url=http://www.worldbank.org/en/country/thailand|vydavatel=World Bank|datum přístupu=17 July 2012}} Přes nízký hrubý národní příjem na osobu se podařilo snížit podíl lidí žijících pod národním [[Práh chudoby|prahem chudoby]] z 65,26 % v roce 1988 na 13,15 % v roce 2011. Podíl lidí žijících v [[Extrémní chudoba|extrémní chudobě]] je pouze zlomek procenta. [[Nezaměstnanost]] je velmi nízká – v první čtvrtině roku 2014 činila pouze 0,9 %. To je způsobeno velkým počtem lidí živících se samozásobitelským hospodařením, majících živnost nebo zaměstnaných v rodině bez nároku na mzdu. [862] => [http://web.nso.go.th/en/survey/data_survey/560624_Summary_Labor_%20May57.pdf] {{Wayback|url=http://web.nso.go.th/en/survey/data_survey/560624_Summary_Labor_%20May57.pdf|date=20151112020930}} TNSO The National Statistical Office of Thailand. [863] => "over half of all Thailand’s workers are in vulnerable employment (defined as the sum of own-account work and unpaid family work) and more than 60 per cent are informally employed, with no access to any social security mechanisms." [http://www.ilo.org/wcmsp5/groups/public/---asia/---ro-bangkok/documents/publication/wcms_205099.pdf Thailand. A labour market profile], International Labour Organization, 2013. [864] => Relativně vysoká je ovšem zadluženost domácností – na úrovni 80 % HDP. [[Státní dluh]] je ovšem velmi nízký – 41,24 procent HDP (tedy zhruba na úrovni Česka). [865] => [866] => Na indexu bídy byla thajská ekonomika v r. 2018 vyhodnocena jako nejlepší na světě.{{Citace elektronického periodika [867] => | titul = Bez práce a vyhlídky žádné. Bída je nejvíce cítit ve Venezuele [868] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/ekonomiky-staty-zebricek-venezuela.A180215_115758_eko-zahranicni_mato [869] => | periodikum = iDNES.cz [870] => | datum vydání = 2018-02-16 [871] => | datum přístupu = 2019-06-08 [872] => }} [873] => [874] => Problémem ovšem je nerovnoměrné bohatství. V roce 2014 [[Credit Suisse]] uvedla, že Thajsko je po Rusku a Indii třetí zemí s největší nerovností na světě. Deset procent nejbohatších drželo 79 % majetku země. Jedno procento nejbohatších drželo 58 % aktiv. Padesát thajských nejbohatších rodin mělo celkové čisté jmění představující 30 % HDP. [875] => [876] => === Turismus === [877] => Důležitou součástí ekonomiky je turismus. Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP činí přibližně 10 % (zhruba dvakrát tolik co v České republice), pokud se ovšem zohlední nepřímé efekty turismu, dá se hovořit o tom, že je na cestovní ruch navázáno až 20 % HDP. V roce 2016 Thajsko navštívilo 32,6 milionu zahraničních turistů."[http://www.denik.cz/cestovani/thajsko-loni-navstivil-rekordni-pocet-turistu-20170201.html Thajsko loni navštívil rekordní počet turistů]". Deník.cz. 1. února 2017. [878] => [879] => Mezi hlavní turistické lokality patří hlavní město [[Bangkok]], přímořské město [[Pattaya]], [[Čiang Mai]], [[Phuket]] (ostrov), [[Ko Čang]] (ostrov) a provincie [[Krabi (provincie)|Krabi]]. Mezi oblasti s nižší cenovou hladinou turistického ubytování patří Khao Lak na západě Thajska. Pláže jsou zde opatřeny opěrnými zdmi proti vlnám. [880] => Soubor:วัดอรุณราชวราราม-2.jpg|Wat Arun, [[Bangkok]] [881] => Soubor:วัดพระศรีรัตนศาสดาราม-5.jpg|[[Wat Phra Kaeo]], Bangkok [882] => Soubor:Phra That Doi Suthep 01.jpg|Wat Phrathat Doi Suthep, [[Čiang Mai|Chiang Mai]] [883] => Součástí turismu v Thajsku byla tradičně také [[sexuální turistika]]. Ta se soustřeďovala do Bangkoku a zejména města [[Pattaya]], jemuž se kvůli tomu přezdívalo „město hříchu“. Opakující se zprávy o nezletilých prostitutkách a rozmachu mafie nakonec, v roce 2017, přiměly vládu k zásahu proti tomuto druhu turismu.{{Citace periodika [884] => | příjmení = [885] => | jméno = [886] => | titul = Thajské juntě došla trpělivost se sexuální turistikou ve „městě hříchu“ [887] => | periodikum = iDNES.cz [888] => | datum vydání = 2017-04-18 [889] => | ročník = [890] => | číslo = [891] => | strany = [892] => | url = https://zpravy.idnes.cz/thajsko-junta-prostituce-pattayi-sexualni-turistika-pfn-/zahranicni.aspx?c=A170418_105948_zahranicni_fka [893] => | datum přístupu = 2018-12-04 [894] => }} [895] => [896] => === Doprava === [897] => {{Podrobně|Doprava v Thajsku}}[[Soubor:BTS divergence route before the Central world. セントラルワールド前のBTS分岐路線 - panoramio.jpg|náhled|200x200pixelů|Trasa divergence BTS před ''Central world''.]][[Soubor:Suvarnabhumi Airport Bangkok Inner Courtyard.jpg|náhled|[[Letiště Bangkok-Suvarnabhumi]]|alt=|200x200pixelů]][[Autobusová doprava]] převažuje při přepravě na dlouhé vzdálenosti, zatímco na venkově je dlouhodobě užívána [[železnice]]. Thajská vláda v budoucnu plánuje dopravní infrastrukturu rozšířit vybudováním [[Vysokorychlostní trať|vysokorychlostní železnice]]. Železniční dopravu v Thajsku zabezpečuje státní dopravce State Railway of Thailand (SRT). Vlaky z Bangkoku odjíždí z Bangkok Railway Station (''neoficiálně'' stanice Hua Lamphong). Infrastrukturu představuje okolo 4500 kilometrů [[kolej]]í, přičemž kromě Airport Link jsou všechny [[Úzkorozchodná dráha|úzkorozchodné]] (1000 mm).{{Citace elektronického periodika [898] => | příjmení = [899] => | jméno = [900] => | titul = Getting around Thailand by train - Lonely Planet [901] => | periodikum = Lonely Planet [902] => | vydavatel = [903] => | url = https://www.lonelyplanet.com/thailand/transport/getting-around/train [904] => | datum vydání = [905] => | jazyk = en [906] => | url archivu = [907] => | datum přístupu = 2018-12-03 [908] => }} [909] => [910] => Podle údajů [[BBC]] z roku 2017 je v Thajsku 462 133 silnic, většinou zpevněných. Je zde registrováno 37 milionů vozidel, z nichž 20 milionů jsou motocykly.{{Citace periodika [911] => | příjmení = Head [912] => | jméno = Jonathan [913] => | titul = Life and death on Thailand's lethal roads [914] => | periodikum = BBC News [915] => | datum vydání = 2017 [916] => | jazyk = en-GB [917] => | url = https://www.bbc.com/news/world-asia-38660283 [918] => | datum přístupu = 2018-12-03 [919] => }} Pro dopravu osob na krátké vzdálenosti jsou motocykly využívány především. V [[Bangkok]]u, [[Pattaya|Pattaye]] a jiných velkých městech jsou provozovány motocyklové [[taxi]]služby (tzv. „moto-taxi“).{{Citace periodika [920] => | titul = Doprava v Thajsku [921] => | periodikum = MAHALO.cz [922] => | jazyk = cs-CZ [923] => | url = http://www.mahalo.cz/thajsko/informace-o-thajsku/doprava-v-thajsku.html [924] => | datum přístupu = 2018-11-17 [925] => }} Ve městech je hojně využívána přeprava [[tuk-tuk]]y – motorovými tříkolkami se sedátkem za řidičem. Jejich výhodou je nízká cena.{{Citace elektronické monografie [926] => | titul = Thajsko {{!}} Doprava {{!}} ATLAS INVIA.SK [927] => | url = https://www.invia.sk/thajsko/doprava/ [928] => | vydavatel = www.invia.sk [929] => | datum přístupu = 2018-11-17 [930] => | jazyk = sk [931] => }} První linka nadzemního metra v Bangkoku byla otevřena v roce 1999 a denně tento systému v roce 2018 přepravil kolem 650 000 cestujících.{{Citace elektronické monografie [932] => | titul = BTS Rail Mass Transit Growth Infrastructure Fund [933] => | url = http://btsgif.listedcompany.com/ridership.html [934] => | vydavatel = btsgif.listedcompany.com [935] => | datum přístupu = 2018-11-17 [936] => }} Přeprava soukromými automobily v 21. století prudce vzrostla. V roce 2015 bylo v Bangkoku registrováno 9 milionů automobilů, přičemž zdejší silnice dokážou zvládnout provoz maximálně 1,5 milionu vozidel.{{Citace periodika [937] => | příjmení = Limited [938] => | jméno = Bangkok Post Public Company [939] => | titul = City traffic jams burn up B97m of fuel a day [940] => | periodikum = https://www.bangkokpost.com [941] => | url = https://www.bangkokpost.com/news/general/1075777/city-traffic-jams-burn-up-b97m-of-fuel-a-day [942] => | datum přístupu = 2018-11-17 [943] => }} [[Dopravní zácpa|Dopravní zácpy]] jsou ve městě velmi častým jevem. [944] => [945] => Thajsko má 101 letišť, z nichž 63 má zpevněné [[Vzletová a přistávací dráha|vzletové a přistávací dráhy]]. [[Heliport]]ů je v zemi 7.{{Citace elektronického periodika [946] => | titul = Thailand Transport Facts & Stats [947] => | periodikum = www.nationmaster.com [948] => | url = https://www.nationmaster.com/country-info/profiles/Thailand/Transport [949] => | datum přístupu = 2018-12-03 [950] => }} Největším je [[Letiště Bangkok-Suvarnabhumi]]. Letiště proslavilo [[Němci|německého]] [[architekt]]a [[Helmut Jahn|Helmuta Jahna]], který jej navrhl v impozantních tvarech, barvách a rozměrech. Je jedno z největších na světě. Vnitrostátní letecká doprava zaznamenala od roku 2010 nárůst popularity, většinou díky rozšiřování nabídky nízkonákladových dopravců, jakými jsou například Thai Air Asia a Nok Air. Lodní doprava je provozována v oblastech splavných [[Vodní kanál|vodními kanály]]. Ve venkovských oblastech se používají různé domácí dopravní prostředky, někdy i [[Slon indický|sloni]]. [951] => [952] => === Energetika === [953] => 75 % thajské elektrické energie je vyráběno ze [[Zemní plyn|zemního plynu]] (k roku 2013).{{Citace elektronického periodika [954] => | titul = International Index of Energy Security Risk. Edition 2013 [955] => | periodikum = web.archive.org [956] => | vydavatel = Institute for 21st Century Energy [957] => | url = http://www.energyxxi.org/sites/default/files/pdf/InternationalIndex-Final2013.pdf [958] => | datum přístupu = 2022-03-28 [959] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150104014043/http://www.energyxxi.org/sites/default/files/pdf/InternationalIndex-Final2013.pdf [960] => | datum archivace = 2015-01-04 [961] => }} Je to díky tomu, že Thajsko samo je velkým producentem zemního plynu, se zásobami nejméně 10 bilionů kubických stop. Druhou nejdůležitější součástí thajského energetického mixu je [[uhlí]], uhelné elektrárny produkují 20 % elektřiny. Po Indonésii je Thajsko největším producentem uhlí v jihovýchodní Asii, přesto musí uhlí dovážet, aby uspokojilo domácí poptávku. Zbylých pět procent v energetickém mixu tvoří [[biomasa]], [[Vodní elektrárna|vodní elektrárny]] a [[bioplyn]]. Thajsko produkuje zhruba jednu třetinu [[Ropa|ropy]], kterou spotřebuje. Je druhým největším dovozcem ropy v jihovýchodní Asii. [962] => [963] => == Thajsko-české vztahy == [964] => Thajsko uznalo ČR hned po jejím vzniku [[1. leden|1. ledna]] [[1993]] a navázalo s ní diplomatické vztahy. Diplomatické vztahy mezi Thajskem a bývalým Československem na úrovni velvyslanců byly navázány [[15. březen|15. března]] [[1974]]. Efektivní zastupitelské úřady v Praze a Bangkoku na úrovni velvyslanců byly otevřeny v roce [[1990]][http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ParentIDO=2457&ido=3001&amb=13&idj=1 Ministerstvo zahraničních věcí]. [965] => [966] => Ke vstupu na území Thajska není pro občany České republiky vyžadováno vstupní vízum. V roce 2015 do Thajska přicestovalo 40 784 Čechů. [967] => [968] => == Kultura == [969] => [970] => === Umění === [971] => [[Soubor:0005574-พระบรมมหาราชวังและวัดพระศรีรัตนราศดาราม.jpg|náhled|[[Velký palác v Bangkoku]]]] [972] => Nejvýznamnějšími spisovateli v dějinách thajské literatury byli panovníci. Například národní epos ''[[Ramakien]]'' je připisován králi [[Taksin]]ovi.{{Citace periodika [973] => | příjmení = Goss [974] => | jméno = Frederick [975] => | titul = Living Literature: Ramakien, the Thai Rendition of the Rama Epic [976] => | periodikum = SangSaeng [977] => | datum vydání = 2012-01-01 [978] => | url = https://www.academia.edu/8044749/Living_Literature_Ramakien_the_Thai_Rendition_of_the_Rama_Epic [979] => | datum přístupu = 2022-03-27 [980] => }} Některé pasáže mýtu osobně později upravil jiný král, [[Ráma I.]] a jeho syn [[Ráma II.]] Ráma II. neboli Buddha Loetla Nabhalai byl i velkým podporovatelem umění a jeho vláda je zvána zlatou érou thajské literatury. Tradice, že literárně tvoří politici a vládci se udržela i v moderní éře, jak prokázaly literární aktivity kupříkladu premiéra [[Kukrit Pramoj|Kukrita Pramoje]]. [981] => [982] => Režisér [[Apichatpong Weerasethakul]] vyhrál se svým filmem ''Strýček Búnmí'' [[Zlatá palma|Zlatou palmu]] na [[Filmový festival v Cannes|festivalu v Cannes]] roku 2010.{{Citace periodika [983] => | příjmení = [984] => | jméno = [985] => | titul = Zlatou palmu si z Cannes odváží thajský film [986] => | periodikum = TÝDEN.cz [987] => | datum vydání = 2010-05-23 [988] => | ročník = [989] => | číslo = [990] => | strany = [991] => | jazyk = cs [992] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/kultura/film/zlatou-palmu-si-z-cannes-odvazi-thajsky-film_169957.html [993] => | datum přístupu = 2018-12-03 [994] => }} Největší výstavní institucí v Thajsku je [[Národní galerie (Thajsko)|Národní galerie]]. Otevřená byla roku 1977. [995] => [996] => Na [[Světové dědictví|seznam světového kulturního dědictví UNESCO]] byly zapsány zbytky historického města [[Ayutthaya]], město [[Sukhothaj]] a [[Ban Chiang]], nejvýznamnější naleziště předhistorického osídlení v jihovýchodní Asii.{{Citace elektronického periodika [997] => | titul = Thajsko - dědictví UNESCO: Můj průvodce [998] => | periodikum = mujpruvodce.cz [999] => | url = http://mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=1445 [1000] => | jazyk = cs [1001] => | datum přístupu = 2018-12-03 [1002] => }}{{Nedostupný zdroj}} K významným památkám patří [[Velký palác v Bangkoku]].{{Citace periodika [1003] => | příjmení = [1004] => | jméno = [1005] => | titul = AsianStyle.cz - Královský palác v Bangkoku – poznejte skvost Thajska [1006] => | periodikum = [1007] => | datum vydání = [1008] => | ročník = [1009] => | číslo = [1010] => | strany = [1011] => | jazyk = cs [1012] => | url = http://www.asianstyle.cz/cestovani/10024546-kralovsky-palac-v-bangkoku-poznejte-skvost-thajska [1013] => | datum přístupu = 2018-12-03 [1014] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181204010023/http://www.asianstyle.cz/cestovani/10024546-kralovsky-palac-v-bangkoku-poznejte-skvost-thajska [1015] => | datum archivace = 2018-12-04 [1016] => | nedostupné = ano [1017] => }} [1018] => [1019] => === Kuchyně === [1020] => {{Podrobně|Thajská kuchyně}} [1021] => [1022] => Thajský způsob přípravy pokrmů je mezinárodně velmi úspěšný. V roce [[2017]] [[Spojené státy americké|americká]] televize [[CNN]] vydala seznam padesáti nejlepších pokrmů světa, který byl vydán na základě průzkumu, jehož se účastnilo 35 000 lidí. Z těchto padesáti jídel bylo sedm jídel z thajské kuchyně. Konkrétně to byly ''tom yam'', [[Phad thai|pad thai]], [[som tam]], [[Massaman curry|kari massaman]], zelené kari, [[smažená rýže]] po thajsku a ''mu nam tok''.{{Citace elektronického periodika [1023] => | titul = Your pick: World's 50 best foods [1024] => | url = https://www.cnn.com/travel/article/world-best-foods-readers-choice/index.html [1025] => | periodikum = CNN Travel [1026] => | datum vydání = 2017-07-12 [1027] => | datum přístupu = 2019-11-03 [1028] => | jazyk = en [1029] => | jméno = Tim Cheung [1030] => | příjmení = CNN [1031] => }} [1032] => [1033] => Thajská kuchyně patří k pikantním způsobům přípravy jídel. Používá mnoho různých [[koření]], která se častěji používají v čerstvé formě než sušená. Populárními kořeními v Thajsku jsou: galangal, [[Koriandr setý|koriandr]], [[Voňatka citronová|citrónová tráva]], [[Cibule šalotka|šalotka]], [[Pepřovník černý|pepř]] a především [[Chilli paprička|chilli]]. Základem většiny jídel je rýže, slovní spojení „''jíst rýži''“ má v [[Thajština|thajštině]] dokonce stejný význam jako „''jíst jídlo''“. Používají se ale i nudle. V Thajsku se konzumuje i hmyz či krysy, v thajských restauracích po světě samozřejmě nikoli.{{Citace elektronické monografie [1034] => | titul = Thajská jídla: Patří mezi ně grilované krysy i smažený hmyz [1035] => | url = https://magazin.travelportal.cz/2014/09/30/thajska-jidla-krysy-hmyz/ [1036] => | datum vydání = 2014-09-30 [1037] => | datum přístupu = 2019-11-03 [1038] => | jazyk = cs-CZ [1039] => | příjmení = [1040] => | jméno = [1041] => | vydavatel = Magazin.TravelPortal.cz [1042] => | místo = [1043] => }} Jako dochucovadlo se používají různé pasty (krevetová pasta) a [[rybí omáčka]]. Jako sladidlo se používá palmový cukr. Jako základ omáček se často užívá [[kokosové mléko]]. [1044] => Soubor:Pad thai mound.jpg|''[[Phad thai]]'' [1045] => Soubor:Gai Pad Grapow with rice - Ghin Khao AUD10.90 (3973729228).jpg|''Pad grapow kai'' (Kuřecí míchačka s bazalkou) [1046] => Soubor:Mango with glutinous rice.jpg|''Khao niao mamuang'' [1047] => Soubor:TOMYUM.jpg|''Tom yam kung'' [1048] => Soubor:Tom yam noodles - Bangkok - 2017-07-20 (001).jpg|''Keow teow tom yam'' [1049] => Soubor:Phanaeng mu.jpg|''Phanaeng'' [1050] => Soubor:SomTam Larb StickyRice.JPG|[[Som tam]] [1051] => [1052] => [1053] => === Zábava === [1054] => [[Soubor:Tonyjaa.jpg|vlevo|náhled|[[Tony Jaa]] ]] [1055] => Bojové scény v akčních filmech jako ''Ong-bak, Tom-Yum-Goong, Ong-Bak 2, Ong Bak 3. Dva filmy, Ong-bak a Tom-Yum-Goong'', proslavily [[Tony Jaa]] a vydělaly na celém světě přes 47 milionů dolarů''.''{{Citace elektronického periodika [1056] => | příjmení = Hendrix [1057] => | jméno = Grady [1058] => | titul = Bow down before the awesomeness of Tony Jaa in Ong Bak 2. [1059] => | periodikum = Slate Magazine [1060] => | url = https://slate.com/culture/2009/10/bow-down-before-the-awesomeness-of-tony-jaa-in-ong-bak-2.html [1061] => | datum vydání = 2009-10-22 [1062] => | jazyk = en [1063] => | datum přístupu = 2020-06-14 [1064] => }}{{Citace elektronické monografie [1065] => | titul = Men's Journal [1066] => | url = https://www.mensjournal.com/adventure/how-ong-bak-star-tony-jaa-stays-in-fighting-shape-20150504/ [1067] => | datum vydání = 2015-05-04 [1068] => | datum přístupu = 2020-06-14 [1069] => | jazyk = en-US [1070] => }}{{Citace elektronické monografie [1071] => | titul = Fightland [1072] => | url = http://fightland.vice.com/blog/jack-slack-ong-bak-in-the-real-world [1073] => | datum přístupu = 2020-06-14 [1074] => | jazyk = en [1075] => }} [1076] => [1077] => Kromě filmů s bojovým uměním jsou populární i hororové filmy. Například snímek ''Shutter'' (2004), upravený a reprodukovaný [[20th Century Studios|20th Century Fox]] se stejným názvem.{{Citace periodika [1078] => | titul = "Shutter" a bland horror remake [1079] => | periodikum = Reuters [1080] => | datum vydání = 2008-03-24 [1081] => | jazyk = en [1082] => | url = https://uk.reuters.com/article/film-film-shutter-dc-idUKN2313717520080324 [1083] => | datum přístupu = 2020-06-14 [1084] => }} Dále jsou to horory jako ''The Uneeable'' (2006), ''Alone'' (2007), ''Body'' (2007), ''Coming Soon'' (2008), ''4bia'' (2008), ''Phobia 2'' (2009), ''Ladda Land'' (2011), ''The Swimmer'' (2013) nebo ''The Promise'' (2017). Thajské filmy jsou velmi úspěšné v jihovýchodní Asii a dalších asijských zemích. Film ''Pee Mak'' (2013){{Citace elektronického periodika [1085] => | příjmení = Limited [1086] => | jméno = Bangkok Post Public Company [1087] => | titul = New 'Mae Nak' packs cinemas [1088] => | periodikum = https://www.bangkokpost.com [1089] => | url = https://www.bangkokpost.com/learning/learning-news/344788/pee-mak-phra-kanong-a-huge-success [1090] => | datum přístupu = 2020-06-14 [1091] => }} představuje novinku: kombinací romantické komedie s hororem. ''Pee Mak'' vydělal po celém světě více než 33 milionů dolarů, nejvíce v [[Asie|Asii]].{{Citace elektronické monografie [1092] => | titul = The Malaysian Times [1093] => | url = http://www.themalaysiantimes.com.my/pee-mak-rides-high-on-horror-comedy-blend/ [1094] => | datum vydání = 2013-06-07 [1095] => | datum přístupu = 2020-06-14 [1096] => | jazyk = en-US [1097] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200604040550/http://www.themalaysiantimes.com.my/pee-mak-rides-high-on-horror-comedy-blend/ [1098] => | datum archivace = 2020-06-04 [1099] => | nedostupné = ano [1100] => }} Jiný snímek ''Bad Genius'' (2017) dokonce 42 milionů dolarů. Je to komerčně nejúspěšnější thajský film všech dob.{{Citace elektronického periodika [1101] => | příjmení = Limited [1102] => | jméno = Bangkok Post Public Company [1103] => | titul = Journey to the top [1104] => | periodikum = https://www.bangkokpost.com [1105] => | url = https://www.bangkokpost.com/thailand/special-reports/1477937/journey-to-the-top [1106] => | datum přístupu = 2020-06-14 [1107] => }}{{Citace elektronického periodika [1108] => | titul = The true genius of ‘Bad Genius’ {{!}} The Malaysian Insight [1109] => | periodikum = www.themalaysianinsight.com [1110] => | url = https://www.themalaysianinsight.com/s/37692 [1111] => | jazyk = en [1112] => | datum přístupu = 2020-06-14 [1113] => }} [1114] => [[Soubor:Lisa Manoban at a Black Pink fansign event at COEX's Live Plaza in Seoul on August 19, 2018 (3).jpg|náhled|180x180pixelů|[[Lalisa Manoban]]]] [1115] => Zábavní průmysl si v zemi vede také dobře. Populární jsou taneční umělci žánru [[luk thung]], klasikem byl [[Pumpuang Duangjan]] (1961–1992).{{Citace elektronické monografie [1116] => | příjmení = Thaitrakulpanich [1117] => | jméno = Asaree [1118] => | příjmení2 = Reporter [1119] => | jméno2 = Staff [1120] => | titul = Khaosod English [1121] => | url = https://www.khaosodenglish.com/featured/2018/06/14/fans-throng-temple-to-pay-tribute-to-luk-thung-legend-video/ [1122] => | datum vydání = 2018-06-14 [1123] => | datum přístupu = 2020-06-14 [1124] => | jazyk = en-US [1125] => }} I dnes jsou tanečníci v Thajsku populární. Zpěvačka a tanečnice [[Tata Young]] si získala i mezinárodní renomé, stejně jako [[Lalisa Manoban]] [1126] => [1127] => Dále se zde v posledních letech proslavil žánr BL [Boy´s love]. Například jako ''Bad buddy'' (2021), ''My school president'' (2022), ''Cutiepie'' (2022) nebo ''Bed friend'' (2023). [1128] => [1129] => Rostoucí je také thajský televizní průmysl. Základním žánrem je tzv. lakhon, thajská varianta [[Mýdlová opera|mýdlové opery]].{{Citace elektronického periodika [1130] => | příjmení = Policarpio [1131] => | jméno = Allan [1132] => | titul = Thailand’s ‘lakorn’ soap operas come to PH [1133] => | periodikum = INQUIRER.net [1134] => | url = https://entertainment.inquirer.net/281741/thailands-lakorn-soap-operas-come-ph [1135] => | datum vydání = 2018-07-03 [1136] => | jazyk = en [1137] => | datum přístupu = 2020-06-14 [1138] => }}{{Citace elektronického periodika [1139] => | titul = Young Chinese increasingly drawn to Thai pop culture and traditions - Global Times [1140] => | periodikum = www.globaltimes.cn [1141] => | url = http://www.globaltimes.cn/content/1089128.shtml [1142] => | datum přístupu = 2020-06-14 [1143] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200814054843/http://www.globaltimes.cn/content/1089128.shtml [1144] => | datum archivace = 2020-08-14 [1145] => }} I mimo Thajsko se staly fenoménem seriály jako ''Ugly Duckling'' (2015)'', U-Prince'' (2016)'', Khluen Chiwit'' (2017), ''The Crown Princess'' (2018) nebo ''My Husband in Law'' (2020)''.'' Zvláštní variantou je teen-lakhon, verze lakhonu pro dospívající. K takovým patřily například ''The Gifted'' (2018). [1146] => [1147] => === Sport === [1148] => [[Soubor:Panipak Wongpattanakit 2018b.jpg|vlevo|náhled|280x280pixelů|[[Panipak Wongpattanakitová]]]] [1149] => Thajsko se zúčastňuje olympijských her od roku [[Letní olympijské hry 1952|1952]]. Od té doby (k roku 2021) získalo deset zlatých olympijských medailí, a to ve třech sportech, ve [[vzpírání]], [[box]]u a [[Taekwondo|taekwondu]]. Tu vůbec první získal boxer [[Somluck Kamsing]] na olympiádě v [[Box na Letních olympijských hrách 1996|Atlantě roku 1996]]. Nejúspěšnějším olympionikem je další boxer [[Manus Boonjumnong]], jenž má jedno zlato ([[Box na Letních olympijských hrách 2004|2004]]) a jedno stříbro ([[Box na Letních olympijských hrách 2008|2008]]).{{Citace periodika [1150] => | titul = Manus BOONJUMNONG - Olympic Boxing {{!}} Thailand [1151] => | periodikum = International Olympic Committee [1152] => | datum vydání = 2017-01-13 [1153] => | jazyk = en [1154] => | url = https://www.olympic.org/manus-boonjumnong [1155] => | datum přístupu = 2018-12-04 [1156] => }} Taekwondistka [[Panipak Wongpattanakitová]] má zlato ([[Taekwondo na Letních olympijských hrách 2020|2020]]) a bronz ([[Taekwondo na Letních olympijských hrách 2016|2016]]).{{Citace elektronického periodika [1157] => | titul = Panipak wins Thailand's first gold at Tokyo Games [1158] => | periodikum = ESPN.com [1159] => | url = https://www.espn.com/olympics/story/_/id/31875178/flyweight-queen-panipak-wongpattanakit-wins-thailand-first-gold-tokyo [1160] => | datum vydání = 2021-07-24 [1161] => | jazyk = en [1162] => | datum přístupu = 2022-03-27 [1163] => }} Zajímavostí je, že všech pět zlatých ze vzpírání získaly ženy. [[Soubor:Buakaw Por. Pramuk 1.jpg|náhled|200x200pixelů|[[Buakaw Por. Pramuk|Buakaw]]]]Úspěchy v boxu nejsou nikterak náhodné. Jsou důsledkem velké tradice bojových umění v Thajsku. Nejznámější z nich, [[Muay Thai|muay thai]], je také zvané thajský box. Vyvinulo se z bojového umění [[Muay Boran|muay boran]] a má více než tisíciletou tradici.{{Citace periodika [1164] => | titul = Muay Thai - Thajský box: Od vzniku po současnost [1165] => | periodikum = Aktin [1166] => | jazyk = cs [1167] => | url = https://aktin.cz/2312-muay-thai-thajsky-box-od-vzniku-po-soucasnost [1168] => | datum přístupu = 2018-12-03 [1169] => }} Jedná se o jeden z nejtvrdších bojových sportů. Jsou povoleny údery [[Loket|lokty]] a [[Koleno|koleny]]. Ke známým thajboxerům patří [[Buakaw Por. Pramuk]]. Známý je rituál prováděný před originálními muay thai zápasy zvaný [[Wai Khru Ram Muay]]. Dalšími tradičními bojovými uměními jsou krabi–krabong či lerdrit.{{Citace elektronického periodika [1170] => | titul = Krabi krabong [1171] => | periodikum = www.bojovesporty.cz [1172] => | url = http://www.bojovesporty.cz/styly/krabi_krabong-1 [1173] => | datum přístupu = 2022-03-27 [1174] => }}{{Citace elektronického periodika [1175] => | titul = Lerdrit techniques, the Muay Thai Military martial art style [1176] => | periodikum = Enso Martial Arts Shop [1177] => | url = https://ensomartialarts.com/thailand/lerdrit_techniques/ [1178] => | datum vydání = 2013-11-13 [1179] => | jazyk = en-US [1180] => | datum přístupu = 2022-03-27 [1181] => }} [1182] => [1183] => Nejpopulárnějším sportem je [[fotbal]]. Největším úspěchem [[Thajská fotbalová reprezentace]] bylo třetí místo na [[Mistrovství Asie ve fotbale 1972|mistrovství Asie v roce 1972]]. Thajský podnikatel [[Vičaj Srivadtanaprapcha]] velmi ovlivnil anglickou [[Premier League]], když roku 2010 zakoupil klub [[Leicester City FC|Leicester City]] a dosáhl s ním nevídaných úspěchů. V roce 2018 zemřel při leteckém neštěstí.{{Citace elektronického periodika [1184] => | titul = Král bezcelních obchodů, jenž plnil fotbalové sny. Kdo byl majitel Leicesteru Vičaj Srivadtanaprapcha? [1185] => | periodikum = iROZHLAS [1186] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1187] => | vydavatel = Český rozhlas [1188] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1189] => | jazyk = cs [1190] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/fotbal/leicester-pad-vrtulniku-vicaj-srivadtanaprapcha-majitel-thajsko-profil_1810291523_vman [1191] => | datum přístupu = 2018-12-03 [1192] => }} [1193] => [1194] => Thajské volejbalistky už dvakrát vyhrály mistrovství Asie (2009, 2013). Tradici má [[sepak takraw]]. Úspěšným hráčem kulečníku byl [[James Wattana]]. Všestranným sportovcem byl i člen královské rodiny [[Princ Bira]]. Známým sportovcem z Thajska je i jezdec Formule 1 [[Alexander Albon]], který jezdí za slavnou stáj [[Williams Grand Prix Engineering|Williams]]. Již dvakrát stál v závodech F1 na stupních vítězů. [1195] => [1196] => Největším sportovním stánkem v zemi je [[Národní stadion Rajamangala]] v Bangkoku. Otevřen byl roku 1998 a pojme 51 tisíc diváků. Postaven byl pro [[Asijské hry]], které Thajsko roku 1998 pořádalo. Tuto akci Thajsko organizovalo též v letech 1966, 1970 a 1978. V letech 1972 a 2007 Thajsko hostilo mistrovství Asie ve fotbale (ve druhém případě spolu s Indonésií, Malajsií a Vietnamem). [1197] => [1198] => == Reference == [1199] => {{Upravit reference}} [1200] => [1201] => [1202] => == Literatura == [1203] => * Siam. In: ''Ottův slovník naučný'', sv. 23, s. 104. [1204] => * Siam. In: ''Ottův slovník naučný nové doby'', sv. 10, s. 1207. [1205] => * {{Citace monografie [1206] => | příjmení = Slavický [1207] => | jméno = Stanislav [1208] => | titul = Scénické tradice jihovýchodní Asie [1209] => | vydavatel = KANT [1210] => | místo = Praha [1211] => | rok = 2015 [1212] => | edice = Disk. Velká řada, svazek 35 [1213] => | isbn = 978-80-7437-175-2 [1214] => }} [1215] => * {{Citace monografie | příjmení = Vavroušková | jméno = Stanislava | příjmení2 = Bečka | jméno2 = Jan | rok = 2010 | titul = Thajsko [1216] => | vydavatel = Libri | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 978-80-7277-470-8}} [1217] => * {{Citace monografie | příjmení = Wyatt | jméno = David A | rok = 2004 | titul = Dějiny Thajska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | stránky = | poznámka = | isbn = 80-7106-492-0}} [1218] => [1219] => == Externí odkazy == [1220] => * {{Commonscat}} [1221] => * {{Wikislovník|heslo=Thajsko}} [1222] => * {{Oficiální web}} [1223] => * [https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/thajsko Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled] [1224] => * [http://www.mzv.cz/bangkok Velvyslanectví České republiky v Bangkoku] [1225] => * [http://video.furtpryc.cz/category/thajsko Videa z Thajska – kultura, tanec, turismus] [1226] => * [http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2008040050 Thajsko – Cesta do země plné úsměvů] [1227] => * [http://www.thajskoonline.cz/ Informativní průvodce a dovolená v Thajsku] [1228] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Thailand - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/thailand/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Amnesty International | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110802031229/http://www.amnesty.org/en/region/thailand/report-2011 | datum archivace = 2011-08-02 | nedostupné = ano }} [1229] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bertelsmann Stiftung | titul = BTI 2010 — Thailand Country Report | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Thailand.pdf | datum vydání = 2009 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Bertelsmann Stiftung | místo = Gütersloh | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521011646/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ASO/Thailand.pdf | datum archivace = 2011-05-21 | nedostupné = ano }} [1230] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of East Asian and Pacific Affairs | titul = Background Note: Ethiopia | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2814.htm | datum vydání = 2011-01-28 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky}} [1231] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Thailand | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/th.html | datum aktualizace = 2011-07-12 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20181226010156/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/th.html%20 | datum archivace = 2018-12-26 | nedostupné = ano }} [1232] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Library of Congress | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu | titul = Country Profile: | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Thailand.pdf | datum vydání = 2007-07-13 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky}} [1233] => * {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Bangkoku | titul = Souhrnná teritoriální informace: Thajsko | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/thajsko-2011-04-26.pdf | datum vydání = 2011-04-26 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111074409/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/thajsko-2011-04-26.pdf | datum archivace = 2012-01-11 | nedostupné = ano }} [1234] => * {{Citace elektronické monografie | příjmení = Hafner | jméno = James A | spoluautoři = a kol. | titul = Thailand | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/589625/Thailand | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}} [1235] => [1236] => {{Navboxes [1237] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1238] => | list ={{ASEAN}} [1239] => {{APEC}} [1240] => {{Organizace islámské spolupráce}} [1241] => }} [1242] => {{Asie}}{{Země a území sousedící s Indickým oceánem}}{{Monarchie}} [1243] => {{Autoritní data}} [1244] => {{Portály|Geografie}} [1245] => [1246] => [[Kategorie:Thajsko| ]] [1247] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1248] => [[Kategorie:Asijské monarchie]] [] => )
good wiki

Thajsko

Thajsko, plným názvem Thajské království, je stát v jihovýchodní Asii. Jeho sousedy jsou Myanmar, Laos, Kambodža a Malajsie.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bangkok','Laos','Spojené státy americké','Myanmar','Vietnam','Zadní Indie','Čiang Mai','Kambodža','Malajsie','Válka ve Vietnamu','Pattaya','Čína'

Bangkok

Čína

Kambodža

Laos

Malajsie

Malajsie je stát nacházející se v jihovýchodní Asii.

Myanmar

Pattaya

Vietnam