Array ( [0] => 15489874 [id] => 15489874 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Thorium [uri] => Thorium [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Thorium (dánská hudební skupina)]]}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | značka = Th [4] => | protonové číslo = 90 [5] => | nukleonové číslo = 232 [6] => | název = Thorium [7] => | latinsky = Thorium [8] => | nad = [[Cer|Ce]] [9] => | pod = [10] => | vlevo = [[Aktinium]] [11] => | vpravo = [[Protaktinium]] [12] => | dolní tabulka = ano [13] => [14] => | chemická skupina = Aktinoidy [15] => | číslo CAS = 7440-29-1 [16] => | skupina = [17] => | perioda = 7 [18] => | blok = f [19] => | koncentrace v zemské kůře = 9,6 ppm [20] => | koncentrace v mořské vodě = 7×10−3 mg/l [21] => | obrázek = Thorium sample 0.1g.jpg [22] => | popisek = kousek thoria v zatavené ampuli [23] => | emisní spektrum = Thorium spectrum visible.png [24] => | vzhled = stříbrobílý kov (na povrchu obvykle zčernalý) [25] => [26] => | relativní atomová hmotnost = 232,038 1 [27] => | atomový poloměr = 165 pm [28] => | kovalentní poloměr = 179,8 pm [29] => | Van der Waalsův poloměr = [30] => | elektronová konfigurace = [[[radon|Rn]]] 6d2 7s2 [31] => | oxidační čísla = II, II, '''IV''' [32] => [33] => | skupenství = pevné [34] => | krystalografická soustava = '''''α-modifikace'''''
krychlová plošně centrovaná
a= 508,43 pm
'''''β-modifikace'''''
krychlová tělesně centrovaná
a = 411 pm [35] => | hustota = 11,724 g/cm3 (''vypočteno z RTG dat'') [36] => | tvrdost = 3 [37] => | magnetické chování = paramagnetický [38] => | měrná magnetická susceptibilita = 0,57cm3/g [39] => | teplota tání = 1 750 ± 50 [40] => | teplota varu = 4 200 ± 300 [41] => | teplota supravodivosti = 1,38 K [42] => | teplota změny modifikace = 1 400 °C (''α → β'') [43] => | rychlost zvuku = (''20 °C'') 2 490 m/s [44] => | elektrická vodivost = 6,67×106 S/m [45] => | měrný elektrický odpor = 14×10−8 Ωm [46] => | součinitel elektrického odporu = 0,003 8 K−1 [47] => | tepelná vodivost = (''25 °C'') 54,0 W m−1 K−1
(''100 °C'') 54,3 W⋅m−1⋅K−1 [48] => [49] => | specifické teplo tání = 80 J/g [50] => | specifické teplo varu = 2 340 J/g [51] => | molární atomizační entalpie = 598 ± 6 kJ/mol [52] => | standardní molární entropie = 53,37 J K−1 mol−1 [53] => | měrná tepelná kapacita = 0,118 J K−1 g−1 [54] => [55] => | součinitel délkové roztažnosti = 125×10−6 K−1 [56] => | standardní elektrodový potenciál = (Th4+ → Th0) −1,899 V [57] => | elektronegativita = 1,3 [58] => | ionizační energie = 6,95 [[elektronvolt|eV]] [59] => | ionizační energie2 = 11,5 eV [60] => | ionizační energie3 = 20,0 eV [61] => | ionizační energie4 = 28,8 eV [62] => | iontový poloměr = (Th3+) 103 pm
(Th4+) 95 pm [63] => [64] => | symboly nebezpečí = {{Radioaktivní}} [65] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS03}}{{GHS07}}{{GHS08}}{{Citace elektronického periodika | titul = Thorium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23960 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [66] => }} [67] => '''Thorium''' (chemická značka '''Th''') je druhým [[Chemický prvek|prvkem]] z řady [[aktinoidy|aktinoidů]], [[Radioaktivita|radioaktivní]] [[Kovy|kovový]] prvek. Díky velmi dlouhému [[Poločas přeměny|poločasu rozpadu]] [[Atomové jádro|jader]] thoria se dá tento prvek najít v [[Hornina|horninách]] [[Zemská kůra|zemské kůry]] a je potenciálním [[Jaderné palivo|palivem]] v [[Jaderná energetika|jaderné energetice.]] [68] => [69] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [70] => Thorium je velmi slabě radioaktivní kovový prvek (zářič α), který nemá žádný stabilní [[izotop]]. [71] => [72] => Je to stříbřitě bílý kov, který se na [[vzduch]]u pomalu pokrývá vrstvou našedlého oxidu. Zahřátím na vzduchu se kovové thorium může i vznítit. V běžných minerálních [[kyseliny|kyselinách]] se rozpouští jen zvolna, koncentrovaná [[kyselina dusičná]] jej pasivuje vytvořením inertní vrstvičky [[Oxid thoričitý|oxidu thoričitého]] ThO2 na povrchu kovu. Ve sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Th+4. [73] => [74] => Objevil jej již roku [[1828]] švédský chemik [[Jöns Jacob Berzelius]] a pojmenoval jej po [[Thór]]ovi, bohu [[blesk]]u ve skandinávské mytologii. [75] => [76] => == Výskyt == [77] => [[Soubor:MonaziteUSGOV.jpg|náhled|vlevo|150px|Monazitový písek]] [78] => Thorium je v [[zemská kůra|zemské kůře]] poměrně silně zastoupeno, vyskytuje se v průměrné koncentraci 9,6 mg/kg (neboli [[Parts per million|ppm]]). Jeho obsah v mořské vodě je udáván okolo 7 μg/l. Ve [[vesmír]]u připadá jeden atom thoria na 500 miliard atomů [[vodík]]u. [79] => [80] => V přírodě se thorium vyskytuje pouze vzácně ve formě minerálu ''[[thorianit]]u'', chemicky [[oxid thoričitý|ThO2]], a ''[[thorit]]u'', chemicky [[křemičitan thoričitý|ThSiO4]]. Obvykle doprovází prvky skupiny [[lanthanoidy|lanthanoidů]] a nejčastější průmyslově zpracovávanou surovinou jsou ''[[monazit]]ové písky'', směsné [[fosforečnany]] typu (Ce,La,Th,Nd,Y)PO4, ve kterých je hmotnostní podíl thoria až 6 %, a dále například minerál ''[[euxenit]]'' (Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)2O6. [81] => [82] => Velká ložiska na thorium bohatých rud se nalézají v [[Austrálie|Austrálii]], [[Indie|Indii]], [[Skandinávie|Skandinávii]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Čína|Číně]], [[Brazílie|Brazílii]], [[Indonésie|Indonésii]] a [[Kanada|Kanadě]]. [83] => [84] => == Výroba == [85] => Při průmyslové výrobě thoria se rudy nejprve [[Digesce (chemie)|digerují]] roztokem louhu a vysrážené nerozpustné [[hydroxidy]] lanthanoidů a thoria se oddělí [[filtrace|filtrací]]. Po jejich rozpuštění v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] se postupným snižováním [[pH]] z roztoku nejprve oddělí hydroxidy thoria a [[uran (prvek)|uranu]]. Soli čistého thoria se z tohoto materiálu získávají po rozpuštění v [[Kyselina chlorovodíková|HCl]] kapalinovou [[extrakce|extrakcí]] [[tributylfosfát]]em nebo [[methylisobutylketon]]em. [86] => [87] => Čistý kov se obvykle připravuje [[Elektrochemie|elektrochemicky]] z taveniny směsi [[Fluorid thoričitý|fluoridu thoričitého]] ThF4, [[kyanid draselný|kyanidu draselného]] KCN a [[chlorid sodný|chloridu sodného]] NaCl. Chemicky je možno získat elementární thorium redukcí roztaveného fluoridu thoričitého elementárním [[vápník]]em, [[hořčík]]em nebo [[sodík]]em.{{Citace monografie [88] => | příjmení = Greenwood [89] => | jméno = N. N. [90] => | příjmení2 = Earnshaw [91] => | jméno2 = A. [92] => | titul = Chemie prvků [93] => | vydání = 1 [94] => | vydavatel = Informatorium [95] => | místo = Praha [96] => | rok vydání = 1993 [97] => | počet stran = 1635 [98] => | strany = 1555 [99] => | isbn = 80-85427-38-9 [100] => }} [101] => [102] => == Izotopy == [103] => Přestože je známa řada [[Izotopy thoria|izotopů thoria]], v [[Zemská kůra|zemské kůře]] se lze setkat s izotopem 232Th, který se vyznačuje mimořádně velkým [[poločas přeměny|poločasem rozpadu]] 1,40×1010 roku.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum přístupu=2011-10-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181010070007/http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum archivace=2018-10-10 |nedostupné=ano }} Je to, stejně jako velká většina dalších izotopů thoria, α zářič. Izotopy 227Th, 228Th, 230Th, 231Th a 234Th se vyskytují v nižším zastoupení, jako produkty [[Rozpadová řada|rozpadových řad]].{{Citace monografie [104] => | příjmení = Hála [105] => | jméno = Jiří [106] => | titul = Radioaktivní izotopy [107] => | vydání = 1 [108] => | vydavatel = Sursum [109] => | místo = Tišnov [110] => | rok vydání = 2013 [111] => | počet stran = 374 [112] => | strany = 287–294 [113] => | isbn = 978-80-7323-248-1 [114] => }} [115] => [116] => Z dalších izotopů se lze zmínit například o 230Th s poločasem rozpadu 75 400 let, 229Th s poločasem 7 932 let nebo 228Th s poločasem 1,9125 roku. Ostatní izotopy s [[Nukleonové číslo|nukleonovými čísly]] 208 až 239 se rozpadají mnohem rychleji: [117] => [118] => {| class="wikitable" [119] => |- [120] => ! Izotop !! poločas rozpadu !! druh rozpadu !! produkt rozpadu [121] => |- [122] => | 208Th || 1,7 ms || [[alfa rozpad|α]] || 204[[Radium|Ra]] [123] => |- [124] => | 209Th || 2,5 ms || α || 205Ra [125] => |- [126] => | 210Th || 16 ms || α / [[záchyt elektronu|ε]] || 206Ra / 210[[Aktinium|Ac]] [127] => |- [128] => | 211Th || 37 ms || α / ε || 207Ra / 211Ac [129] => |- [130] => | 212Th || 30 ms || α (99,7 %)/ε (0,3 %) || 208Ra / 212Ac [131] => |- [132] => | 213Th || 144 ms || α || 209Ra [133] => |- [134] => | 214Th || 87 ms || α || 210Ra [135] => |- [136] => | 215Th || 1,2 s || α || 211Ra [137] => |- [138] => | 216Th || 26,0 ms || α (99,99 %) / ε (0,01 %) || 212Ra / 216Ac [139] => |- [140] => | 217Th || 241 μs || α || 213Ra [141] => |- [142] => | 218Th || 117 ns || α || 214Ra [143] => |- [144] => | 219Th || 1,05 μs || α || 215Ra [145] => |- [146] => | 220Th || 9,7 μs || α (100,00 %) / ε (2×10−7 %) || 216Ra / 220Ac [147] => |- [148] => | 221Th || 1,68 ms || α || 217Ra [149] => |- [150] => | 222Th || 2,8 ms || α || 218Ra [151] => |- [152] => | 223Th || 0,60 s || α || 219Ra [153] => |- [154] => | 224Th || 1,04 s || α || 220Ra [155] => |- [156] => | 225Th || 8,75 min || α (90 %)/ ε (10 %) || 221Ra / 225Ac [157] => |- [158] => | 226Th || 30,57 min || α || 222Ra [159] => |- [160] => | 227Th || 18,697 d || α || 223Ra [161] => |- [162] => | 228Th || 1,912 5 r || α (100 %)/ 20O (10−11 %) || 224Ra / 208[[olovo|Pb]] [163] => |- [164] => | 229Th || 7 932 r || α || 225Ra [165] => |- [166] => | 230Th || 75 400 r || α (100 %)/ 24Ne (6×10−11 %) / [[spontánní štěpení|SF]] (≤4×10−12 %) || 226Ra / 206[[Rtuť|Hg]] / různé [167] => |- [168] => | 231Th || 25,52 h || [[přeměna beta minus|β]]− (100 %)/ α (4×10−11 %) || 231[[protaktinium|Pa]] / 227Ra [169] => |- [170] => | 232Th || 1,40×1010 r || α (100 %) / SF (1,1×10−9 %) || 228Ra / různé [171] => |- [172] => | 233Th || 21,83 min || β− || 233Pa [173] => |- [174] => | 234Th || 24,10 d || β− || 234Pa [175] => |- [176] => | 235Th || 7,1 min || β− || 235Pa [177] => |- [178] => | 236Th || 37,3 min || β− || 236Pa [179] => |- [180] => | 237Th || 4,7 min || β− || 237Pa [181] => |- [182] => | 238Th || 9,4 min || β− || 238Pa [183] => |- [184] => | 239Th || ? || β− || 239Pa [185] => |} [186] => == Využití == [187] => === Jaderná energetika === [188] => {{redirect|ThF4}} [189] => V současné době nachází thorium hlavní využití v [[jaderná energetika|jaderné energetice]] jako potenciální zdroj štěpného materiálu. Samotná [[atomové jádro|atomová jádra]] 232Th jsou pouze α-zářiči a nemůže u nich proběhnout [[spontánní štěpení]]. Záchytem [[neutron]]u se však mohou měnit na uran 233U, který je vynikajícím jaderným palivem a silným zdrojem neutronů. [190] => [191] => Vzhledem k tomu, že thorium se v přírodě vyskytuje přibližně třikrát častěji než [[Uran (prvek)|uran]], je pochopitelné, že myšlenka na jeho energetické využití je značně lákavá. V současné době se výzkum v tomto oboru ubírá dvěma směry: [192] => [193] => # Thorium je v [[jaderný reaktor|jaderném reaktoru]] přeměňováno na 233U, který se dále přímo účastní další štěpné reakce a postupně se v tomto prostředí jaderně přeměňuje za vzniku energetického výtěžku. V tomto případě je do jaderného reaktoru vsazován poměrně nízký obsah thoria. [194] => #: \mathrm{^{232}_{\phantom{0}90}Th \ + \ ^{1}_{0}n \ \longrightarrow \ ^{233}_{\phantom{0}90}Th \ \xrightarrow[22,3 \ min]{\beta^-} \ ^{233}_{\phantom{0}91}Pa \ \xrightarrow[26,967 \ d]{\beta^-} \ ^{233}_{\phantom{0}92}U} [195] => # Cílem jaderné přeměny v reaktoru je příprava maximálního množství jader 233U, která jsou následně oddělena a slouží jako jaderné palivo v jiném atomovém reaktoru. Zde je naopak do jaderné reakce nasazeno maximální množství 232Th a přeměna na 233U je důležitější než energetický výtěžek procesu. Zdrojem energie je v tomto případě až následné jaderné štěpení 233U v dalším reaktoru. Nevýhodou tohoto procesu je nutnost přepracování paliva z prvního reaktoru na čistý 233U, protože produkty vzniklé ozařováním thoria jsou značně silnými [[radioaktivita|radioaktivními]] zářiči a separaci je třeba provádět za zvýšených bezpečnostních podmínek. Naopak výhoda spočívá v relativně jednoduché a nenáročné kontrole štěpení vzniklého izotopu uranu 233U. [196] => [197] => Výzkum v oblasti využití thoria je v současné době{{Kdy?}} prováděn především v [[Indie|Indii]], jejíž potenciální zásoby thoria patří k jedněm z největších na světě. Výzkum využití thoria pro jadernou energetiku se také dlouhodobě provádí v Česku. [198] => [199] => === Další využití === [200] => # Ve [[slitina|slitinách]] [[hořčík]]u zlepšují malé přídavky thoria mechanickou odolnost materiálu. [201] => # Neodtavující se elektrody z thoria a jeho slitin se používají pro [[obloukové svařování]] metodou [[svařování netavící se elektrodou v ochranné atmosféře inertního plynu|TIG]]. [202] => # Ve [[sklářství|sklářském průmyslu]] se přídavkem thoria do skloviny dociluje zvýšení [[index lomu|indexu lomu]] a snížení rozptylu světla vyrobeného skla. Takové sklo slouží především jako materiál v optických aplikacích jako jsou čočky pro filmové kamery nebo vědecké přístroje. [203] => # [[Oxid thoričitý]] ThO2 je značně odolný vůči vysokým teplotám a vyrábějí se z něj tavicí kelímky a chemické nádobí určené pro práci s agresivními materiály za vysokých teplot. Oxid thoričitý je také využíván pro výrobu [[lampová punčoška|punčošek]] v plynových lampách. [204] => # Oxid thoričitý ThO2 slouží jako průmyslový [[katalyzátor]] v [[chemický průmysl|chemickém průmyslu]] při výrobě [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] z [[amoniak]]u, při výrobě [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] nebo při [[krakování]] [[ropa|ropy]]. [205] => # Jemně rozptýlené kovové thorium je po zahřátí na vysokou teplotu [[pyroforie|pyroforické]], shoří jasným svítivým plamenem. [206] => [207] => == Odkazy == [208] => === Reference === [209] => [210] => [211] => === Literatura === [212] => * Cotton F.A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [213] => * Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [214] => * Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [215] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků II'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [216] => * {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}} [217] => [218] => === Související články === [219] => * [[Spalační reakce]] [220] => * [[Thoriová rozpadová řada]] [221] => [222] => === Externí odkazy === [223] => * {{Commonscat|Thorium}} [224] => * {{Wikislovník|heslo=thorium}} [225] => * [http://atominfo.cz/2017/05/rozdil-mezi-thoriovymi-a-uranovymi-reaktory/ Rozdíl mezi thoriovými a uranovými reaktory] [226] => [227] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [228] => {{Autoritní data}} [229] => {{Portály|Chemie}} [230] => [231] => [[Kategorie:Thorium| ]] [232] => [[Kategorie:Aktinoidy]] [233] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [234] => [[Kategorie:Jaderná paliva]] [235] => [[Kategorie:Kovy]] [] => )
good wiki

Thorium

Thorium (chemická značka Th) je druhým prvkem z řady aktinoidů, radioaktivní kovový prvek. Díky velmi dlouhému poločasu rozpadu jader thoria se dá tento prvek najít v horninách zemské kůry a je potenciálním palivem v jaderné energetice.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zemská kůra','Indie','kyselina dusičná','Oxid thoričitý','Aktinium','spontánní štěpení','hořčík','vápník','Hornina','zemská kůra','blesk','Jaderné palivo'

Aktinium

Blesk

Hořčík

Hornina

Hornina je pevná, neživá hmota přírodního původu, která se skládá z minerálů nebo jejich chemických sloučenin.

Indie

Vápník