Array ( [0] => 14866009 [id] => 14866009 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tidžáníja [uri] => Tidžáníja [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Tidžáníja''' ([[Arabština|arabsky]]: '''الطريقة التجانية'''; ''aṭ-Ṭaríka at-Tidžáníja'') je řád [[Súfismus|súfismu]]. V [[Arabština|arabštině]] jsou tyto řády označovány názvem [[taríka]], což znamená „cestu“. Jako „cesta“ je také známá [[šaría]], ta je však cestou povinnou, zatímco taríka pouze dobrovolnou. [1] => [2] => == Historie == [3] => Tidžáníja je řád [[maghrib]]ského původu, založený v roce [[1784]] v [[Alžírsko|Alžírsku]]. Jeho tvůrcem byl [[Ahmad at-Tidžání]], který se narodil v roce [[1737]] v Alžírsku a v roce [[1815]] zemřel v [[Maroko|marockém]] [[Fes|Fezu]]. At-Tidžání se súfismu začal věnovat ve svých jednadvaceti letech a v této době již měl velké znalosti islámské věrouky. Následně odcestoval do Fezu, kde se věnoval studiu prorocké tradice. Kolem roku [[1782]] se mu zjevil prorok a vybral ho, aby vykonával spirituálního vůdce. Toto poselství sdělil Tidžání svým následovníkům a nakonec byl jimi založen řád tidžáníja. Prorok mu taktéž pro jeho řád určil [[wird]]. [4] => [5] => == Šíření v subsaharské Africe a hlavní náboženská centra == [6] => Tidžáníja se začala šířit do západní [[Afrika|Afriky]] a byla hlavním konkurentem súfijskému řádu [[kádiríja|kádiríje]]. Významnou osobností, která přispěla k šíření tidžáníje, byl [[al-Hádž Umar Tall]]. Poprvé se s tímto řádem setkal na své pouti do [[Mekka|Mekky]] a následně mu Ahmad at-Tidžání udělil funkci řádového [[chalífa|chalífy]] pro západní Afriku. Umar Tall mnoho svých nových stoupenců získal díky státotvorné svaté válce ([[džihád]]). Tall bojoval proti [[Francie|francouzskému]] [[Kolonialismus|kolonialismu]] a chtěl udržet nezávislost své domoviny. To se však obrátilo po jeho smrti, kdy tidžáníja začala pomoc Francouzů vyhledávat a řád se začal dělit do různých větví. U těchto větví nacházíme drobné odlišnosti (např. protikoloniální postoje atd.) [7] => [8] => Tidžáníja se dále šířila do [[Senegal]]u a s rychle rostoucím počtem svých stoupenců se zde stala nejpočetnějším řádem neboli taríkou. Ve wolfských oblastech Senegalu se upevňovala zejména díky [[al-Hádž Málik Sy|Hádži Máliku Syovi]], jehož nástupci se nazývají generální chalífové. Ti učinili vůči křesťanskému světu některá rozhodnutí, za které byli do jisté míry odsuzováni, a nepovolili v Senegalu návštěvu [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]] [9] => [10] => Al-Hádž Málik Sy založil v roce [[1902]] řádový dům v [[Tiwaawan]]u (zvaný arabsky [[záwija]]). Tento řádový dům se stal centrem islámské vzdělanosti a kultury pod jeho vedením. Záwija v Tiwaawanu však není v Senegalu jediná. [11] => [12] => Ambice dále rozšířit tidžáníji vyvolaly na jihu Senegalu svatou válku, která byla vedena [[Mábba Djachu Bá|Mábbem Djachu Báem]]. Podobně jako Umar Tall založil i Bá v senegalské oblasti [[Saalum]] islámský stát – ten se sice po jeho smrti rozpadl, ale tidžáníja si zde zachovala status nejrozšířenějšího řádu a postupně se jejím reprezentantem v Saalumu stala rodina Njassů. [[Abdulláh Njass]] ([[1840]]–[[1922]]) založil záwiju ve městě [[Kaolak]], jejíž vliv sahá až do marockého Fezu a do severonigerijského Kana. Nejznámější se stala větev [[Ibráhím Njasse|Ibráhíma Njasse]], syna Abdulláha Njasse. Tato větev si hlavně zakládá na vzdělanosti, dokonce i na vzdělanosti dívek. Njass tvrdí, že každý učedník má možnost dosáhnout přímého mystického poznání Boha. Větev je známá pod názvem [[fajdá]] a je nejrozšířenější na světě ([[Senegal]], [[Nigérie]], [[Niger]] a [[Mauritánie]], [[Spojené státy americké|Spojené státy]] a [[Evropa]]). Další významná zawíja vznikla v Senegalu zásluhou [[Mamada Saida Bá|Mamadou Saidou Bá]] v [[Medina-Gounass|Medině-Gounass]]. [13] => [14] => == Praxe a principy řádu tidžáníja == [15] => Tidžáníja a její učení vychází z [[Korán]]u a z [[hadís]]u. Ctí základní principy islámu, mezi které patří např. úcta k rodičům; člen nesmí vstoupit do jiných súfijských řádů, musí se modlit dvakrát denně atd. Korán a hadís je v tidžáníjském řádu základ i pro [[dhikr]] neboli súfijský řádový obřad. Cílem cesty stoupenců této taríky je přístup k poznání Boha. [16] => [17] => Modlitby jsou rozděleny do tří skupin: [18] => * [[Lazim]]: dhikr prováděn každý den ráno a večer, modlitba pronášena v osamělém šepotu [19] => * [[Wadhífa]]: dhikr, který se provádí jednou nebo dvakrát denně a modlitba je pronášena nahlas ve skupině [20] => * [[Heïlala]] nebo [[Hadrat]]: dhikr, který se provádí pouze v pátek a modlitba je pronášena nahlas ve skupinách [21] => [22] => Tidžáníja je založena na třech principech: [23] => # Prosba Alláha o odpuštění [24] => # Jedinečnost Boha („Není boha, kromě Boha“). [25] => # Modlitba pro proroka [26] => [27] => == Reference == [28] => {{Překlad|en|Tijaniyyah|353041854}} [29] => [30] => == Literatura == [31] => * KROPÁČEK, Luboš: ''Súfismus: Dějiny islámské mystiky''. Nakladatelství Vyšehrad. Praha 2008. [32] => * RYAN, J. Patric: ''The Mystical Theology of Tijani Sufism and Its Social Significance in West Africa''. Journal of Religion in Africa. Vol 30. Vydáno: květen 2000. Str. 208–224. Nakladatelství: Brill [33] => [34] => == Externí odkazy == [35] => * {{Commonscat}} [36] => * ''The Tariqa Tijaniyya'' [https://web.archive.org/web/20190503153427/http://www.tijani.org/ online] [37] => * ''Tidjaniya – Official website of the Tidjaniya Way'' [http://www.tidjaniya.com online] [38] => {{Autoritní data}} [39] => [40] => [[Kategorie:Taríky]] [41] => [[Kategorie:Africká kultura]] [] => )
good wiki

Tidžáníja

Tidžáníja (arabsky: الطريقة التجانية; aṭ-Ṭaríka at-Tidžáníja) je řád súfismu. V arabštině jsou tyto řády označovány názvem taríka, což znamená „cestu“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Senegal','Arabština','1815','záwija','1902','al-Hádž Málik Sy','Kolonialismus','Mekka','Afrika','džihád','Saalum','kádiríja'

1815

1902

Afrika

Arabština

Džihád

Kádiríja

Kolonialismus

Kolonialismus je historický a politický fenomén, který se týká expanze a kolonizace evropských mocností na území mimo Evropu, zejména během období 15.

Mekka

Senegal

Senegal je západoafrická země, nacházející se na pobřeží Atlantského oceánu.