Array ( [0] => 15488282 [id] => 15488282 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Trenčín [uri] => Trenčín [3] => Trencin hdr 001.jpg [img] => Trencin hdr 001.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | stát = Slovensko [3] => | jméno = Trenčín [4] => | znak = Coat of Arms of Trenčín.svg [5] => | obrázek = Trenčín Castle 60.jpg [6] => | popisek = Pohled z náměstí na [[Trenčínský hrad]] [7] => | vlajka = Flag of Trenčín.svg [8] => | status = město [9] => | pojem vyššího celku = [[Kraje na Slovensku|Kraj]] [10] => | název vyššího celku = [[Trenčínský kraj|Trenčínský]] [11] => | pojem nižšího celku = [[Okresy na Slovensku|Okres]] [12] => | název nižšího celku = [[Okres Trenčín|Trenčín]] [13] => | pojem celku 3 = [[Tradiční regiony Slovenska|Tradiční region]] [14] => | název celku 3 = [[Střední Pováží]] [15] => | zeměpisná šířka = [16] => | zeměpisná délka = [17] => | vznik = 1111 {{Malé|([[první písemná zmínka]])}} [18] => | psč = 911 01 [19] => | administrativní dělení = 4 [[místní část]]i [20] => | obecní úřad = Mestský úrad Trenčín
Mierové nám. 2
911 64 Trenčín [21] => | web = http://www.trencin.sk [22] => | e-mail = primator@trencin.sk [23] => | starosta = Mgr. [[Richard Rybníček]]{{Seznam starostů a primátorů SR 2014|Mgr. Richard Rybníček}} (nezávislý) [24] => | loc-map = {{LocMap |Slovensko |label=Trenčín |position=right |width=250 |lat=48.89 |lon=18.03 |float=center |caption=}} [25] => | typ statistického celku = [[NUTS]] [26] => | název statistického celku = 505820 [27] => | označení vozidel = TN [28] => | počet obyvatel = 54740 [29] => | obyvatelé aktuální k = 2021 [30] => | rozloha = 82 [31] => }} [32] => '''Trenčín''' ({{Vjazyce2|hu|''Trencsén''}}, {{Vjazyce2|de|''Trentschin''}}, {{Vjazyce2|la|''Trentsinium'' nebo ''Laugaricio''}}) je krajské a okresní město na západě [[Slovensko|Slovenska]] na řece [[Váh]], 110 km severovýchodně od [[Bratislava|Bratislavy]] a 12 km od hranic s [[Česko|Českem]]. Se svými {{Počet obyvatel|pád=7}} obyvateli je 8. největším slovenským městem. [33] => [34] => Patří mezi nejstarší slovenská [[Město|města]]. Jeho vznik determinovalo zúžené místo údolí Váhu, kde byl na [[Vápenec|vápencovém]] bradle nad řekou vybudován [[Trenčínský hrad]] s dalekým rozhledem na kotliny po i proti proudu. Po řadu staletí byl hrad a posléze město pod ním střediskem [[Uhersko|uherské]] [[župa|župy]] zahrnující [[Střední Pováží|střední]] i [[horní Pováží]] a [[Kysuce]]. Za [[Československo|Československa]] byl Trenčín jen řadovým okresním městem (součást [[Bratislavský kraj (1949-1960)|Bratislavského]], resp. [[Západoslovenský kraj|Západoslovenského kraje]]), ale po osamostatnění Slovenska je od roku [[1996]] opět střediskem vlastního [[Trenčínský kraj|kraje]] a celostátně významným centrem obchodu, hospodářství, kultury a sportu. Svá sídla a pobočky zde mají mnohé instituce a společnosti. Dlouholetou tradici ve městě mají výstavy a veletrhy, město je známé i jako město módy. [35] => [36] => Trenčín je přirozeným geografickým centrem středního [[Pováží]], kde se stýkají dopravní tahy vedoucí údolím Váhu s kolmými trasami z [[Morava|Moravy]] do slovenského vnitrozemí. Trenčínský úsek středního Pováží je zároveň jednou z nejsouvisleji urbanizovaných aglomerací na Slovensku. Představuje ji především pás měst a obcí táhnoucí se mezi Trenčínem a [[Púchov]]em po levém břehu Váhu v délce téměř 40 kilometrů: [[Trenčianska Teplá]], [[Nová Dubnica]], [[Dubnica nad Váhom]], [[Ilava]], [[Košeca]], [[Ladce]] a [[Beluša]]. Zde žije asi 120 000 obyvatel. [37] => [38] => == Historie == [39] => [[Soubor:Trencin-Roman2.JPG|náhled|vlevo|Římský nápis na hradní skále z 2. století: Na památku vítězství císařů vojsko přezimující v Laugaríciu v počtu 855 vojáků druhé pomocné legie. Nápis dal vyhotovit legát Marcus Valerius Maximianus.]] [40] => [[Soubor:Trenciansky hrad (2007).jpg|vlevo|náhled|[[Trenčínský hrad]]]] [41] => [[Soubor:Trenčín - Piarist Church.jpg|náhled|vlevo|Kostel sv. Františka Xaverského]] [42] => [[Soubor:Trenčín, Farské schody (3).jpg|náhled|vlevo|Farské schody]] [43] => [44] => === Nejstarší dějiny === [45] => Díky geografické a strategické poloze v údolí řeky [[Váh]] patřil Trenčín od nepaměti k nejvýznamnějším místům na Slovensku. O osídlení trenčínské lokality již v [[Doba kamenná|době kamenné]] svědčí několik archeologických nálezů. [46] => [47] => Když [[Římané]] začátkem našeho letopočtu posunuli hranice impéria k [[Dunaj]]i a vybudovali systém pevností – [[Limes Romanus]], postupně zakládali opevněné tábory i na sever od Dunaje. V Trenčíně zanechali originální doklad o své přítomnosti na území Slovenska. Památný nápis na svislé stěně hradní skály připomíná vítězství císaře [[Marcus Aurelius|Marca Aurelia]] a jeho adoptovaného syna [[Commodus|Commoda]] nad [[Kvádové|Kvády]] v roce 179 našeho letopočtu v ''[[Laugaricio|Laugariciu]]''. Podle [[latina|latinského]] textu nápisu tehdy v oblasti dnešního Trenčína bojovalo 855 vojáků II. legie pod vedením [[legát]]a Maximiana. [48] => [49] => === Středověk === [50] => Za [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] patřil Trenčín k [[Nitranské knížectví|Nitranskému knížectví]]. Převážná část středního Pováží se stala součástí [[Uhersko|Uherska]] pravděpodobně kolem roku 1018. Trenčín byl nejprve sídlem pohraničního županstva, později centrem trenčínské královské stavovské [[župa|župy]]. [51] => [52] => V kronikách z 11. století se vzpomíná provincie ''Vag'', zaujímající širší území kolem Trenčína. Střediskem provincie byl pravděpodobně [[Trenčínský hrad]]. Jeho nejstarší dodnes stojící část – kamenná věž, datovaná také do 11. století – souvisí z typologické stránky s podunajskou oblastí, kde se vyskytují takové věže na švábských, bavorských a rakouských hradech. Trenčínu je z nich zeměpisně nejbližší [[Hainburg an der Donau|Hainburg]] ve východní části Rakouska nedaleko hranic se Slovenskem. [53] => [54] => Počátky města pod mohutným hradem lze hledat v trhové vsi zmiňované v roce 1111 na staré cestě od brodu přes Váh pod kopcem Brezina, nad kterým na plošině v prudkém svahu dodnes stojí farní kostel. Součástí většího sídlištního komplexu byl i biskupský dvorec – [[Trenčianske Biskupice]]. Dějiny hradu a osudy města byly v následujících stoletích úzce spjaty. Během [[Mongolský vpád do Evropy|vpádu]] na území Slovenska v roce 1241 zpustošili město [[Tataři]]. K jeho novému rozkvětu došlo po roce 1275, kdy se hrad dostal do vlastnictví významného velmože Petra Čáka (1240–1283), a zejména koncem století, když se jeho syn [[Matúš Čák Trenčanský|Matúš Čák]] stal pánem téměř celého území dnešního Slovenska. [55] => [56] => V období středověku získal Trenčín různé výsady a práva. V roce 1324 byli obyvatelé osvobozeni od placení [[mýtné]]ho. Král [[Zikmund Lucemburský|Zikmund]] povýšil roku 1412 Trenčín na svobodné [[Svobodné královské město|královské město]] se stejnými právy, jaké užívali obyvatelé [[Budín (Budapešť)|Budína]]. Městu se nevyhnuly mnohé katastrofy a často trpělo válkami. V bojích [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda Habsburského]] proti [[Jan Zápolský|Janovi Zápolskému]] dobyl císařský generál Johann von Katzianer v roce 1528 město i hrad. V polovině 17. století muselo město odolávat nájezdům Turků. Jejich největší výpad proti městu během [[Rakousko-turecká válka (1663–1664)|Rakousko-turecké války]] dne 2. října 1663 obyvatelé odrazili. Ve 14. století zde vznikl kostel, v 17. století pak klášter. [57] => [58] => === Moderní doba === [59] => Ve druhé polovině [[19. století]] se Trenčín stal významným obchodním a průmyslovým centrem středního Pováží, vzniklo několik podniků a peněžních ústavů. Výstavba [[Železniční trať Bratislava–Žilina|povážské železnice]] po mnoha průtazích započala v roce 1875, ale po dosažení [[Nové Mesto nad Váhom|Nového Mesta nad Váhom]] (1. června 1876) se pro nedostatek peněz zastavila. Teprve za tři roky (29. dubna 1879) byla železniční trať prodloužena do [[Istebník]]u na protějším břehu Váhu, přičemž konečná stanice v Istebníku se úředně jmenovala ''Trenčín'' (dnes ''Trenčín-Zlatovce''). Pokračování do [[Žilina|Žiliny]] mělo být podle smlouvy postaveno od ledna do října [[1883]], tedy za deset měsíců. Koncem října byla trať skutečně hotova, vlaky po trati rozvezly budoucí zaměstnance, a 28. října 1883 projely zvláštní vlaky s ministrem a stovkami hostů až do Žiliny, kde v upravené výhřevně zakončil slavnost banket pro 300 hostů, který organizoval bratislavský hoteliér Palugyai. [60] => [61] => Napojením v Žilině na [[Košicko-bohumínská dráha|Košicko-bohumínskou dráhu]] význam Povážské dráhy razantně vzrostl a stala se jednou z páteřních tratí [[Horní Uhry|Horních Uher]]. Dostupnost Trenčína byla ještě zlepšena současným otevřením železniční propojky [[Sereď]] – [[Galanta]], čímž byla umožněna přímá vozba vlaků nejen s [[Vídeň|Vídní]] (přes Trnavu a Bratislavu), ale i s [[Budapešť|Budapeští]]. V opačném severním směru byl důležitý především přístup k slezskému uhlí. O pět let později, 4. října 1888, byla k Trenčínu přivedena také [[Vlárská dráha]] z [[Morava|Moravy]] (do uzlu [[Trenčianska Teplá]]), čímž se zjednodušila cesta do [[Brno|Brna]], [[Olomouc|Olomouce]] a dalších českých měst. Železniční spojení Pováží s [[Ponitří|Ponitřím]], tedy trať z Trenčína do [[Chynorany|Chynoran]], bylo zprovozněno v roce 1901. Výstavba železnice byla významným impulsem pro rozvoj průmyslu. Koncem 19. století začaly vznikat lihovary, továrny na textil, zpracování gumy, dřeva, na výbušniny, rámy, nebo válcový mlýn. Za [[První republika|první Československé republiky]] se rozrostl především oděvní, potravinářský a strojírenský průmysl. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se začíná formovat výstavnictví. [62] => [63] => Roku 1940 měl Trenčín 13 647 obyvatel. Na počátku [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]] (30. srpna 1944) obsadila město německá vojska. Bylo zde zřízeno velitelství [[Sicherheitsdienst]]u, [[Gestapo|gestapa]] a věznice. Z města byly odvezeny dva transporty vězňů do [[Koncentrační tábor Mauthausen|Mauthausenu]]. Během druhé světové války byly ve městě zničeny ustupujícím [[Wehrmacht]]em silniční i železniční most přes [[Váh]]. Rumunská a sovětská vojska, která levobřežní část města obsadila 10. dubna 1945, hned postavila nový provizorní dřevěný most, který v roce 1946 nahradil trvalý dřevěný most. Ten v roce 1956 nahradil současný betonový silniční most přes Váh. Město osvobodila vojska [[2. ukrajinský front|2. ukrajinského frontu]] v součinnosti s rumunskými jednotkami. Po osvobození bylo na Březině odkryto 7 masových hrobů s 69 zavražděným odbojáři. Dnes stojí na jejich památku dva památníky: menší, skromnější a starší na místě jejich popravy v Dušovej dolině, novější a větší památník na místě jejich hrobů na okraji třešňového sadu na Brezině. [64] => [65] => Krajskou reformou roku 1960 se Trenčín ocitl na severním okraji [[Západoslovenský kraj|Západoslovenského kraje]] a stal se centrem „velkého [[Okres|okresu]]“, pod nějž nově spadalo i [[Nové Mesto nad Váhom]]. Za [[Komunistický režim v Československu|komunismu]] se celé Pováží stalo centrem zejména [[strojírenství]] a podobně jako jiná slovenská okresní města Trenčín zaznamenal rapidní nárůst počtu obyvatel, zejména v nově budovaných [[Sídliště|sídlištích]]. Roku 1970 v městě žilo téměř 30 tisíc obyvatel a během [[1980–1989|80. let]] počet obyvatel přesáhl 50 tisíc. [66] => [67] => Po roce 1989 ožilo zejména historické jádro. Převážná část historických památek byla zrekonstruována a přizpůsobena potřebám moderní doby. Trenčín dnes patří k nejvýznamnějším městům Slovenska s bohatým kulturním a společenským životem. Koná se zde například největší slovenský hudební festival [[Pohoda (festival)|Pohoda]]. V prosinci 2021 byl Trenčín zvolen za [[Evropské hlavní město kultury]] na rok 2026. [68] => [69] => == Městské symboly == [70] => [71] => === Znak === [72] => První známé vyobrazení znaku pochází z roku [[1324]]. Základem znaku Trenčína je modrý štít, na kterém se nachází stříbrný beránek hledící směrem za sebe. Nad hlavou beránka se nachází zlatá šesticípá hvězda na zlaté stuze, která vychází z jeho pysku. Beránek jedním kopýtkem přidržuje zlatou žerď zakončenou křížem s červenobílou vlajkou města. Symbol beránka pravděpodobně souvisel s přítomností řádu johanitů ve městě. [73] => [74] => === Vlajka === [75] => Červenobílá vlajka města se skládá z čtyř šachovnicově uspořádaných políček. V horním rohu vlajky u stožáru je umístěno červené políčko čtvercového tvaru, vedle něj je bílé pole obdélníkového tvaru, do kterého zasahuje trojúhelníkový výstřih. [76] => [77] => == Doprava == [78] => Poblíž Trenčína se nachází jeden z hlavních slovenských silničních uzlů, kříží se zde [[Dálnice D1 (Slovensko)|dálnice D1]] [[Bratislava]] – [[Žilina]] s dálkovou silnicí [[Silnice I/9 (Slovensko)|I/9]] (pokračování české [[silnice I/50]]) [[Brno]] – [[Zvolen]]. Podél dálnice vedou po obou březích Váhu ještě [[Silnice I/61 (Slovensko)|silnice I/61]] a [[Silnice II/507 (Slovensko)|II/507]], které se v Trenčíně kříží. O něco severněji se ještě odpojuje [[silnice I/57]] směr [[Vsetín]]. Z hlediska [[Evropská silnice|evropských silnic]] se u Trenčína spojují páteřní trasy [[Evropská silnice E50|E50]] (z Brna) a [[Evropská silnice E75|E75]] (z Bratislavy), jejichž [[Peáž silnic|peáž]] vede až do Žiliny. Směrem na Zvolen se odpojuje doplňková [[evropská silnice E572]]. [79] => [80] => Jako [[železnice|železniční]] uzel má Trenčín spíše jen regionální význam – z páteřní slovenské trati [[Železniční trať Bratislava–Žilina|Bratislava – Žilina]] se zde odpojuje regionální trať do [[Chynorany|Chynoran]] (dále směr [[Prievidza]] nebo [[Nitra]]). Z nedaleké stanice [[Trenčianska Teplá]] pak odbočuje trať do českého uzlu [[Bylnice (nádraží)|Bylnice]] ([[Vlárská dráha]]). Ve stanici Trenčín zastavují téměř všechny dálkové vlaky na trase Bratislava – Žilina – [[Košice]] (nezastavuje pouze jeden pár [[InterCity|IC]] vlaků [[Vídeň]]–Košice).{{Citace elektronického periodika [81] => | titul = Vlaky InterCity - ŽSSK a.s. [82] => | url = https://www.zssk.sk/ic-vlaky/ [83] => | datum přístupu = 2021-07-27 [84] => }} Dále sem také každou sobotu a neděli zajížděl mezistátní expres [[Praha hlavní nádraží|Praha hl.n.]] – Trenčín, společnosti [[Arriva|Arriva DB]], který svůj provoz této linky pozastavil kvůli [[Pandemie covidu-19|pandemii covidu-19]] v polovině roku 2020. [85] => [86] => Jižně od města se nachází neveřejné vojenské [[letiště]]. [87] => [88] => == Pamětihodnosti == [89] => [[Soubor:Hrad-Castle Trencin.jpg|náhled|[[Trenčínský hrad]]]] [90] => [[Soubor:Synagoga, Trencin (2007).jpg|náhled|Synagoga]] [91] => * [[Trenčínský hrad]] stojí na skalní výšině, pod kterou původně tekla řeka [[Váh]], jejíž koryto se později posunulo dál. V současné době je pod skálou centrum města a silniční komunikace. Už ve 2. století vznikl na skále kamenný hrad. Rozšiřoval se od 13. století. Hrad byl ve vlastnictví několika šlechtických a královských rodů, nejznámějším vlastníkem byl [[Matúš Čák Trenčanský]]. Po něm hrad vlastnili i [[Ludvík I. Veliký|Ludvík Veliký]], [[Zikmund Lucemburský]], Štefan a [[Jan Zápolský|Jan]] Zápolští a od roku 1600 Ilesháziovci. V roce 1790 hrad zničil požár. [92] => * Farské schody, vedoucí z náměstí ke kostelu, byly postaveny v roce 1568 k umožnění přesunu obránců města k městským hradbám při farním kostele i jako spojnice ke zbrojnici, postavené v roce 1565 při farním kostele. Schody poškodil požár v roce 1708. Do dnešní podoby byly upraveny v letech 1978–1981. [93] => * Farní kostel [94] => * Pohřební kaple a [[kostnice]] svatého Michala při farním kostele je jedinou dochovanou [[Gotická architektura|gotickou]] stavbou v Trenčíně. [95] => * [[Městská brána (Trenčín)|Městská brána]] je původní, ale časem nastavená věžovitá stavba z první poloviny 15. století. Byly vybudovány dvě brány, z nichž se zachovala pouze Dolní brána (Turecká). Brána je typická gotickým lomeným obloukem, nad kterým se nacházejí dva latinské nápisy a znak města. Jeden z nápisů tvrdí ''Jestliže Bůh nehlídá město, darmo bdí ten, kdo ho hlídá''. [96] => * Římský nápis na hradní skále pochází z 2. století n. l. jako nejseverněji položený důkaz pobytu [[Římská legie|římských legií]] z dob [[Markomanské války|markomanských válek]]. Vojáci přezimovali v osadě [[Laugaricio]], která se stala později základem pro město Trenčín. V současnosti se nachází nápis za hotelem Tatra, dnes hotel Elisabeth. Nápis je vidět proskleným průhledem z prvního patra hotelu. [97] => * [[Morový sloup]] se sochou [[Nejsvětější Trojice|Svaté Trojice]] na vrcholu je umístěn na Mírovém náměstí. Vznikl v roce 1712 jako památka na morovou epidemii z roku 1710 na podnět župana hraběte [[Mikuláš Illesházy|Mikuláše Ilešháziho]]. [98] => * Kostel a klášter [[Řád zbožných škol|piaristů]] (dříve [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]]) na hlavním náměstí, postavený v [[Barokní architektura|barokním]] stylu. [99] => * Evangelický kostel postavený kolem roku 1795. [100] => * [[Synagoga v Trenčíně|Židovská synagoga]] je historizující stavba s byzantskými a maursko-orientálními prvky z roku 1913 na místě starší [[Synagoga|synagogy]]. [101] => * Župní dům – pozdně barokní palác na Mírovém náměstí, sídlí v něm Trenčínské muzeum.{{Citace elektronického periodika [102] => | titul = Župný dom [103] => | periodikum = www.muzeumtn.sk [104] => | url = https://www.muzeumtn.sk/hlavna-stranka/expozicie/zupny-dom.html?page_id=306 [105] => | jazyk = sk [106] => | datum přístupu = 2023-06-01 [107] => }} [108] => == Osobnosti == [109] => * [[Danka Barteková]] (* 1984), sportovní střelkyně [110] => * [[Oliver Dohnányi]] (* 1955), dirigent [111] => * [[Ivan Engler]] (* 1931), lékař a vědec působící v Rakousku [112] => * [[Marián Gáborík]] (* 1982), hokejista [113] => * [[Zdeno Chára]] (* 1977), hokejista [114] => * [[František Palacký]] (1798–1876), český historik. V letech 1811–1813 zde studoval na evangelickém lyceu [115] => * [[Ida Rapaičová]] (* 1943), herečka [116] => * [[Soňa Müllerová]] (* 1961), moderátorka a televizní hlasatelka [117] => * [[Ján Svorada]] (* 1968), cyklista [118] => * [[Dušan Vitázek]] (* 1980), herec [[Městské divadlo Brno|Městského divadla Brno]] [119] => * [[Vojtěch Zamarovský]] (1919–2006), historik, spisovatel a překladatel [120] => * [[Rest|Adam Chlpík]] (* 1986), rapper, MC [121] => [122] => == Partnerská města == [123] => * {{flagicon|Francie}} [[Annecy|Cran-Gevrier]], [[Francie]] [124] => * {{flagicon|Itálie}} [[Casalecchio di Reno]], [[Itálie]] [125] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Békéscsaba]], [[Maďarsko]] [126] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Kragujevac]], [[Srbsko]] [127] => * {{flagicon|Polsko}} [[Tarnów]], [[Polsko]] [128] => * {{flagicon|Česko}} [[Uherské Hradiště]], [[Česko]] [129] => * {{flagicon|Česko}} [[Zlín]], [[Česko]] [130] => [131] => == Odkazy == [132] => [133] => === Reference === [134] => {{Překlad|sk|Trenčín|3354406}} [135] => [136] => [137] => === Související články === [138] => * [[Trenčínská smlouva]] [139] => * [[Trenčínský hrad]] [140] => * [[Matúš Čák Trenčanský]] [141] => * [[Trenčínský kraj]] [142] => * [[Seznam měst na Slovensku|Seznam slovenských měst]] [143] => [144] => === Externí odkazy === [145] => * {{Commonscat}} [146] => * [http://www.trencin.sk Oficiální stránky] [147] => * [http://visit.trencin.sk Stránky kulturně informačního centra Trenčína] [148] => * [http://www.tsk.sk Trenčínský samosprávný kraj] [149] => * [http://cestovani.ihned.cz/c1-26378460-pobyt-rimskych-vojsk-pripomina-unikatni-napis-na-skale Pobyt římských vojsk připomíná unikátní nápis na skále] iHNED, 13.8.2008 [150] => * [http://slovensko.svetadily.cz/clanky/Trencin- Trenčín – klenot středního Pováží] Světadíly.cz [151] => * [https://web.archive.org/web/20140814034950/http://www.nase-rodina.cz/article.php?clanek=507 Do Trenčína za Římany a Turky] Naše rodina [152] => [153] => {{Okres Trenčín}} [154] => {{Památkové rezervace na Slovensku}} [155] => {{Slovensko}} [156] => {{Města na Slovensku}} [157] => {{Autoritní data}} [158] => {{Portály|Geografie|Slovensko}} [159] => [160] => [[Kategorie:Trenčín| ]] [161] => [[Kategorie:Obce v okrese Trenčín]] [162] => [[Kategorie:Okresní města na Slovensku]] [163] => [[Kategorie:Města v regionu Střední Pováží]] [164] => [[Kategorie:Městské památkové rezervace na Slovensku]] [165] => [[Kategorie:Sídla na Váhu]] [166] => [[Kategorie:Univerzitní města na Slovensku]] [] => )
good wiki

Trenčín

Trenčín je krajské a okresní město na západě Slovenska na řece Váh, 110 km severovýchodně od Bratislavy a 12 km od hranic s Českem. Se svými obyvateli je 8.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Trenčínský hrad','Váh','Trenčianska Teplá','Trenčínský kraj','Česko','Matúš Čák Trenčanský','Zikmund Lucemburský','Brno','Uhersko','Vlárská dráha','Morava','župa'

Brno

Česko

Morava

Uhersko

Váh

Župa