Array ( [0] => 15507153 [id] => 15507153 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Trias [uri] => Trias [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Geologická období}} [1] => [[Soubor:Permian-Triassic_boundary.jpg|vpravo|náhled|Pískovce s křížovým zvrstvením od Runcorn Hill]] [2] => '''Trias''' je [[geologická perioda]] [[Mezozoikum|druhohorní]] [[Geochronologická éra|éry]]. Trval od zhruba 252 do 201,4 milionů let [[B2k|před dneškem]]. Trias je první ze tří period druhohor a následuje po poslední periodě [[Paleozoikum|prvohorního období]], [[perm]]u. V 18. století byla Lehmannem a Füchselem v Německu rozlišována dvě souvrství, [[Buntsandstein]] – pestrý pískovec a [[Muschelkalk]] – lasturnatý vápenec. Roku 1822 oddělil Buch svrchní část lasturnatého vápence a nazval ho [[Keuper]] – pestrý slín. Následně roku 1834 [[Friedrich von Alberti]] zahrnul všechna tři souvrství pod jeden útvar, kterému dal název trias (tj. trojice). Tento klasický nezvrásněný kontinentální vývoj, v němž převládají klastika nad karbonáty, se nazývá germánský. Oproti tomu alpínský vývoj s převahou karbonátů podlehl v pozdějších etapách silnému vrásnění. Hranice těchto vývojů v Evropě představovala tzv. [[vindelická pevnina]] (též vindelický val), probíhající od [[Český masív|Českého masívu]] přes jižní [[Bavorsko]] k [[Ženevské jezero|Ženevskému jezeru]] a dále na jih na [[Korsika|Korsiku]] a [[Sardinie|Sardinii]]. [3] => [4] => == Členění triasu == [5] => {{Aktualizovat|část}} [6] => Základní členění je na spodní, střední a svrchní trias. Podrobnější zonální členění se provádí na základě amonitové, konodontové a foraminiferové fauny. Podle novějších studií se zpřesněným datováním hornin trvalo toto druhohorní období asi 50,5 milionu let.Matteo Maron; ''et al.'' (2018). [https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0031018218306254 New magnetobiostratigraphic results from the Ladinian of the Dolomites and implications for the Triassic geomagnetic polarity timescale]. ''Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology.'' doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2018.11.024 [7] => [8] => {|border="3" class="wikitable" [9] => |- [10] => !Epochy||Stupně||Podstupně||Časové rozmezí
v milionech let [11] => |- [12] => |rowspan="6"|svrchní||rét||otapir||203,6–199,6 [13] => |- [14] => |rowspan="3"|nor||sevat||203,6–211 [15] => |- [16] => |alaun||211–216 [17] => |- [18] => |lac||216–216,5 [19] => |- [20] => |rowspan="2"|[[Carn|karn]]||tuval||225–216,5 [21] => |- [22] => |jul||225–228 [23] => |- [24] => |rowspan="6"|střední [25] => |rowspan="2"|[[Ladin (geologie)|ladin]]||longobard||228–231,4 [26] => |- [27] => |fassan||231,4–237 [28] => |- [29] => |rowspan="4"|[[Anis (geologie)|anis]]||illyr||237–239 [30] => |- [31] => |pelson||239–241 [32] => |- [33] => |bit(h)yn||241–243 [34] => |- [35] => |egej||243–245 [36] => |- [37] => |rowspan="4"|spodní||rowspan="2"|olenek||spath||245–247,4 [38] => |- [39] => |smith||247,4–249,7 [40] => |- [41] => |rowspan="2"|indu||diener||249,7–250,4 [42] => |- [43] => |griesbach||250,4–251 [44] => |} [45] => [46] => == Paleogeografie a podnebí == [47] => V prvních pěti milionech let triasu přetrvávaly vyšší hodnoty oxidu uhličitého v atmosféře, přičemž se jednalo o pozůstatek klimatické katastrofy, která zasáhla biosféru na konci permu.Michael M. Joachimski, Johann Müller, Timothy M. Gallagher, Gregor Mathes, Daoliang L. Chu, Fedor Mouraviev, Vladimir Silantiev, Yadong D. Sun & Jinnan N. Tong (2021). [https://pubs.geoscienceworld.org/gsa/geology/article/doi/10.1130/G49714.1/612995/Five-million-years-of-high-atmospheric-CO2-in-the Five million years of high atmospheric CO2 in the aftermath of the Permian-Triassic mass extinction]. ''Geology (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1130/G49714.1 Trias se vyznačoval celosvětově teplým klimatem.Adriana Cecilia Mancuso, Bruno Ludovico Dihl Horn, Cecilia Andrea Benavente, Cesar Leandro Schultz & Randall B. Irmisde (2021). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0895981121001681 The paleoclimatic context for South American Triassic vertebrate evolution]. ''Journal of South American Earth Sciences''. '''103321'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2021.103321 Subtropické pásy s aridním podnebím doprovázené červenými sedimenty a ložisky [[evaporit]]ů jsou známy z [[Německo|Německa]], [[Arizona|Arizony]] či [[Afrika|Afriky]]. Toto klima nebylo až na výjimky ([[Lutz]], [[Rakousko]]) vhodné pro tvorbu ložisek uhlí, později dochází k dílčímu ochlazení a spolu s vlhčím podnebím jsou opět vytvořeny podmínky pro tvorbu ložisek uhlí. Ve spodním triasu dochází k rozsáhlé mořské [[Transgrese|transgresi]], která se opakovala i ve svrchním triasu. Podstatnými událostmi jsou počínající rozpad [[Gondwana|Gondwany]] a zejména pak otevírání [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]] podél středooceánského hřbetu. Severní pól se v triasu nachází v oblasti [[Kamčatka|Kamčatky]]. Dochází k mohutným výlevům láv, označovaných jako [[Sibiřské trapy|trapy na sibiřské platformě]] (s diamantonosnými [[kimberlit]]y) a v jižní Americe. Vulkanická činnost je známa i z jižních částí alpínské geosynklinály ([[Dinaridy]], pohoří [[Bukové hory (Maďarsko)|Bükk]] v [[Maďarsko|Maďarsku]]). Začínají se též projevovat první fáze [[alpínské vrásnění|alpínského vrásnění]] – [[labinská fáze]] v karnu a [[starokimerská fáze]] na rozhraní triasu a jury. [48] => [49] => V průběhu triasu se vyhoupla hodnota objemového množství kyslíku v atmosféře asi na 33 %, což je o víc než polovinu více než v současnosti.Sperling; E. A.; ''et al.'' (2022). [https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/721754 Breathless through Time: Oxygen and Animals across Earth’s History]. ''The Biological Bulletin''. '''243''' (2): 000–000. doi: https://doi.org/10.1086/721754 [50] => [51] => V období geologického věku rét (přesně před 205,7 milionu let) zaplavilo většinu území současné Evropy mělké moře a vytvořilo z dosud souvislých pevnin této části Pangey rozsáhlou sérii ostrovů. Tato tzv. rétská transgrese znamenala výraznou změnu topografie i charakteru klimatu na konci triasové periody.Jack Lovegrove, Andrew J. Newell, David I. Whiteside & Michael J. Benton (2021). [https://pubs.geoscienceworld.org/jgs/article-abstract/doi/10.1144/jgs2020-158/594153/Testing-the-relationship-between-marine Testing the relationship between marine transgression and evolving island palaeogeography using 3D GIS: an example from the Late Triassic of SW England]. ''Journal of the Geological Society''. jgs2020-158. doi: https://doi.org/10.1144/jgs2020-158 [52] => [53] => V Číně byly objeveny sedimentologické doklady o výskytu gigantických povodní (jejímž výsledkem bylo jezero o rozloze přes 25 000 km²).Peng Chen, Benzhong Xian, Meijun Li, Xiaowei Liang, Qianran Wu, Wenmiao Zhang, Junhui Wang, Zhen Wang & Jianping Liu (2021). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/sed.12891 A giant lacustrine flood‐related turbidite system in the Triassic Ordos Basin, China: Sedimentary processes and depositional architecture]. ''Sedimentology''. doi: https://doi.org/10.1111/sed.12891 Významná byla v triasu zejména dlouhodobá sopečná činnost, která nejspíše formovala i budoucí podobu globálních ekosystémů.Sara Callegaro, Jacopo Dal Corso & Haijun Song (2023). [https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/feart.2023.1302216/full Editorial: How Large Igneous Provinces (LIPs) during the Triassic shaped modern-day ecosystems]. ''Frontiers in Earth Science''. '''11''': 1302216. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2023.1302216 [54] => [55] => == Život v triasu == [56] => Zhruba prvních 8 milionů let triasu se ekosystémy po hromadném vymírání na konci permu obnovovaly a druhová biodiverzita organismů rostla do původních hodnot.Zhu, Z.; ''et al.'' (2022). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0921818122001813 Improving paleoenvironment in North China aided Triassic biotic recovery on land following the end-Permian mass extinction]. ''Global and Planetary Change''. '''103914'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.gloplacha.2022.103914 Jedna čínská lokalita stará 250,8 milionu let však dokládá, že pouhý milion let po katastrofě na přelomu permu a triasu se již na některých místech ustavila pestrá a druhově bohatá marinní společenstva, svojí komplexitou podobná těm současným.Dai, X.; ''et al.'' (2023). [https://www.science.org/doi/10.1126/science.adf1622 A Mesozoic fossil lagerstätte from 250.8 million years ago shows a modern-type marine ecosystem]. ''SCIENCE''. '''379''' (6632): 567-572. doi: 10.1126/science.adf1622 [57] => [58] => V triasu došlo k natolik převratným změnám ve vývoji živé přírody, že se o nich někdy mluví jako o "triasové revoluci".Michael J. Benton (2022). [https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/feart.2022.899541/abstract Triassic revolution.] ''Frontiers in Earth Science''. doi: 10.3389/feart.2022.786247 Podle této hypotézy došlo k největším změnám v biosféře díky dvěma procesům, kterými byla obnova po masovém [[vymírání na konci permu]] (zhruba 252 až 245 miliony let před současností) a následně [[karnská pluviální epizoda]] (zhruba před 236 až 232 miliony let).Michael J. Benton and Feixiang Wu (2022). [https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/feart.2022.899541/full Triassic Revolution]. ''Frontiers in Earth Science''. '''10''': 899541. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2022.899541 Trias například začíná největším známým vymíráním v dějinách života na Zemi.Chris Mays, Stephen McLoughlin, Tracy D. Frank, Christopher R. Fielding, Sam M. Slater & Vivi Vajda (2021). [https://www.nature.com/articles/s41467-021-25711-3 Lethal microbial blooms delayed freshwater ecosystem recovery following the end-Permian extinction]. ''Nature Communications''. '''12''': 5511. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-021-25711-3 Koncem období triasu docházelo k dlouhodobější kontinuální vlně vymírání, kulminující samotným [[Vymírání trias–jura|hromadným vymíráním na přelomu triasu a jury]] před 201,3 milionu let.https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-vymirani-trias-jura.A210305_171647_veda_vse K vymírání docházelo již na přelomu geologických věků nor a rét, asi před 205 miliony let.Manuel Rigo, Tetsuji Onoue, Lawrence Tanner, Spencer G. Lucas, Linda Godfrey, Miriam E. Katz, Mariachiara Zaffani, Kliti Grice, Jaime Cesar, Daisuke Yamashita, Matteo Marona, Lydia S. Tackett, Hamish Campbell, Fabio Tateo, Giuseppe Concheri, Claudia Agnini, Marco Chiari & Angela Bertinelli (2020). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0012825220302269 The Late Triassic Extinction at the Norian/Rhaetian boundary: Biotic evidence and geochemical analysis.] ''Earth-Science Reviews''. '''103180'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2020.103180 I přes drastičnost vymírání na konci permu se suchozemská společenstva postupně a relativně rychle obnovila, a to svojí početností i celkovou biodiverzitou, ačkoliv k vymíráním menšího rozsahu docházelo v průběhu celého triasu.Marco Romano, Massimo Bernardi, Fabio Massimo Petti, Bruce Rubidge, JohnHancox & Michael J.Benton (2020). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0012825220303779 Early Triassic terrestrial tetrapod fauna: a review.] ''Earth-Science Reviews'', '''103331'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2020.103331Adriana C. Mancuso, Randall B. Irmis, Tomás E. Pedernera, Leandro C. Gaetano, Cecilia A. Benavente and Benjamin T. Breeden III (2022). [https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/feart.2022.883788/full Paleoenvironmental and Biotic Changes in the Late Triassic of Argentina: Testing Hypotheses of Abiotic Forcing at the Basin Scale]. ''Frontiers in Earth Science''. '''10''': 883788. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2022.883788 Významnou událostí byla také již zmíněná [[Karnská pluviální epizoda]], která se odehrávala zhruba v době před 235 miliony let. Dochází při ní k velkému vymírání a dinosauři i některé z další skupiny organismů procházejí významnou evoluční radiací.https://phys.org/news/2020-09-discovery-mass-extinction.html{{Citace elektronického periodika [59] => | příjmení = SOCHA [60] => | jméno = Vladimír [61] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [62] => | titul = Karnská pluviální epizoda [63] => | periodikum = DinosaurusBlog [64] => | rok vydání = 2020 [65] => | měsíc vydání = září [66] => | den vydání = 21 [67] => | url = https://dinosaurusblog.com/2020/09/21/karnska-pluvialni-epizoda/ [68] => | datum přístupu = 2020-09-21 [69] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200921163848/https://dinosaurusblog.com/2020/09/21/karnska-pluvialni-epizoda/ [70] => | datum archivace = 2020-09-21 [71] => | nedostupné = ano [72] => }} {{cs}} [73] => [74] => === Fauna === [75] => Ve spodním triasu se objevují praví [[amonit]]i a nastává jejich krátký, ale bouřlivý vývoj (je popsáno přes 300 druhů), ukončený ve svrchním triasu, kdy téměř všechny rody vymírají. Vedoucí skupinou byli [[Ceratitida]] (''Ceratites nodosus'') se spirálovitě stočenými schránkami a jednoduchými, silnými žebry. Vymírají zástupci ortocerů, nastupují dvoužábří [[hlavonožci]] – [[belemniti]]. Z mlžů jsou vůdčími druhy ''Claraia'', ''Costatoria'', ''Halobyia''. K dalším zástupcům fauny patří [[brachiopodi]], [[krinoidi]], vápnité houby, šestičetní [[koráli]], [[ježovky]], [[foraminifery]] či [[konodonti]]. Na konci triasu už se objevují také první [[motýli]], resp. zástupci skupiny Lepidoptera.Timo J. B. van Eldijk, Torsten Wappler, Paul K. Strother, Carolien M. H. van der Weijst, Hossein Rajaei, Henk Visscher and Bas van de Schootbrugge (2018). [http://advances.sciencemag.org/content/4/1/e1701568 A Triassic-Jurassic window into the evolution of Lepidoptera]. ''Science Advances'', '''4'''(1): e1701568. doi: 10.1126/sciadv.1701568 [76] => [77] => Z ryb dominují Teleostei. Z [[Austrálie]] jsou známy nálezy posledních sladkovodních žraloků. [[Paprskoploutvé ryby]] začínají pronikat i do slaných vod, kde jsou dnes hlavní skupinou. [78] => [79] => Mezi obojživelníky vymírají [[Stegocephali]], k předchůdcům moderních žab řadíme druh ''[[Triadobatrachus]] massinoti'' s lebkou charakteru dnešních žab. [[Soubor:Triadobatrachus BW.jpg|vpravo|náhled|''Triadobatrachus massinoti'', spodní trias [[Madagaskar]]u]] [80] => [81] => Nejvýznamnější skupinou triasových obratlovců jsou již plazi.Claudia A. Marsicano, Leandro Gaetano & Randall B. Irmis (2022). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0895981122001018 Understanding Triassic tetrapod community evolution across Pangaea: Contributions from the South American record]. ''Journal of South American Earth Sciences''. '''103810'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2022.103810 U plazů existovalo asi 14 řádů, z nichž zástupci čtyř (např. želvy) přežili dodnes. V mořích se objevují [[Plesiosauria|plesiosauři]] a ještě dříve ryboještěři ([[ichtyosauři]]), jako je například rod ''[[Mixosaurus]]''. Důležitá je skupina [[Therapsida]], dělená na převážně býložravé Anomodontia a dravé Theriodontia. První z nich zastupují skupiny [[Dicynodontia]] s progresivními savčími znaky (ustrnuli však ve vývoji). Nálezy rodu ''[[Lystrosaurus]]'', zřejmě částečně žijícího ve vodě, z Jižní Ameriky a Jižní Afriky jsou jedním z dokladů existence Gondwany. Další skupinou byly [[Dinocephalia]] (rod ''[[Jonkeria]]'' o délce až 5 m a ''[[Moschops]]'' s délkou přes 3 m z jižní Afriky). Theriodontia mají již zřetelně rozlišený chrup na [[řezák]]y, [[špičák (zub)|špičáky]] a [[stolička|stoličky]]. Uzavřením spodiny lebeční vzniklo pevné patro, končetiny se posunují pod tělo do svislé polohy. Vzorec prstních článků 2,3,3,3,3 máme dnes i my. Pokračoval vývoj izolační vrstvy, kterou představovala srst a objevují se první [[mléčné žlázy]], které se vyvinuly z potních žláz. Koncem triasu se již objevují savcům podobné formy, jako byl hmyzožravý ''[[Morganucodon]]'', známý z Evropy i Asie. [82] => [83] => K primitivním plazům patřili mořští [[ichtyosauři]] (ryboještěři), z nichž velcí zástupci jako ''Leptopterygius acutirostris'' dosahoval délky až 12 metrů a [[Placodontia]] (nálezy v Německu, Švýcarsku) se silnými knoflíkovými zuby k drcení schránek a ojedinělým břišním krunýřem. V triasu se objevující skupina [[Thecodontia]] (jamkozubí), reprezentována malými masožravci, je evolučně významným předchůdcem dinosaurů, krokodýlů i ptáků. Mezi terestrickými plazy dochází již v průběhu triasu k výrazné ekologické diferenciaci a striktnějšímu rozdělení potravních nik.Suresh A. Singh, Armin Elsler, Thomas L. Stubbs, Russell Bond, Emily J. Rayfield & Michael J. Benton (2021). [https://www.nature.com/articles/s41467-021-23169-x Niche partitioning shaped herbivore macroevolution through the early Mesozoic]. ''Nature Communications''. '''12''', Article number: 2796. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-021-23169-x [84] => [[Soubor:Californosaurus BW.jpg|vpravo|náhled|''Californosaurus perrini'', Ichthyosauria, svrchní trias severní Ameriky]] [85] => [86] => Významnou událostí je evoluční nástup [[Dinosauři|dinosaurů]], který je potom završen v období [[Jura|jury]] a [[Křída|křídy]]. Ve středním triasu (asi před 245 miliony let) se zřejmě na území dnešní Jižní Ameriky objevují první zástupci této skupiny, kteří tvoří dominantní formu suchozemské megafauny po dobu následujících 170 milionů let (až do konce křídy před 66 miliony let).https://dinosaurusblog.com/2020/07/10/kdo-byl-prvnim-dinosaurem/ [87] => [88] => V průběhu pozdního triasu (asi před 214 až 212 miliony let) bylo možné dostat se suchou nohou z jižní Gondwany až do oblasti dnešního [[Grónsko|Grónska]], jak ukazuje objev sauropodomorfních dinosaurů (možná rod ''[[Plateosaurus]]'') z doby před asi 214 miliony let.Dennis V. Kent and Lars B. Clemmensen (2021). [https://www.pnas.org/content/118/8/e2020778118 Northward dispersal of dinosaurs from Gondwana to Greenland at the mid-Norian (215–212 Ma, Late Triassic) dip in atmospheric pCO2]. ''Proceedings of the National Academy of Sciences''. '''118''' (8): e2020778118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2020778118 Bohatá společenstva triasových obratlovců jsou známá také z jižních částí [[Polsko|Polska]].Łukasz Czepiński, Wojciech Pawlak, Adam Rytel, Mateusz Tałanda, Tomasz Szczygielski & Tomasz Sulej (2023). [https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/02724634.2023.2265445 A new Middle Triassic vertebrate assemblage from Miedary (southern Poland)]. ''Journal of Vertebrate Paleontology'': '''e2265445'''. doi: https://doi.org/10.1080/02724634.2023.2265445 [89] => [90] => Teprve během vymírání na konci triasu před 201,3 miliony let vymírá většina přímých konkurentů dinosaurů a ti se na přelomu triasu a jury rychle stávají dominantní skupinou suchozemských obratlovců. Tou potom zůstávají i po následujících 135 milionů let v průběhu druhohorních period jury a křídy.{{Citace elektronického periodika [91] => | příjmení = SOCHA [92] => | jméno = Vladimír [93] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [94] => | titul = Jak dinosauři ovládli jurský svět [95] => | periodikum = OSEL.cz [96] => | rok vydání = 2021 [97] => | měsíc vydání = října [98] => | den vydání = 11 [99] => | url = https://www.osel.cz/11972-jak-dinosauri-ovladli-jursky-svet.html [100] => }} {{cs}} [101] => [102] => === Flóra === [103] => Značný rozvoj zaznamenaly mořské [[zelené řasy]] (''Dasycladaceae''), typické pro teplá mělká moře s hloubkou do 20 metrů. Charakteristické porosty tvořily zejména v lagunách, které byly chráněny rify. Suchozemské flóře dominují nahosemenné – [[jehličnany]] (''Voltzia''), [[cykas]]y (''Cycadaceae'') s dlouhými, kožovitými list a stromovitého habitu, popř. se soudkovitým, nízkým kmenem, či [[jinanotvaré]] (''Baiera''). Z výtrusných jsou to [[přesličky]] (''Equisetites'') a [[kapradiny]] (''Gleicheniaceae''). [104] => [105] => == Germánský vývoj triasu == [106] => Zastoupen na území [[Německo|Německa]], [[Polsko|Polska]], [[Anglie]], [[Francie]], [[Španělsko|Španělska]] a v severní [[Afrika|Africe]]. Celková mocnost dosahuje až 3000 metrů. Spodní trias (pestrý pískovec) patří kontinentální facii, střední mořské a svrchní lagunární. Pestrý pískovec má na bázi vložky vápenců, v jeho střední části jsou hojné stopy dinosaurů. Využíván byl jako stavební kámen ([[katedrála]] v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]]). Ve středním triasu došlo k zalití většiny prostoru mělkým epikontinentálním mořem, při okrajích místy pokračovala sedimentace kontinentálně-terestrických hornin. Při občasném uzavření lagun se namísto vápenců ukládaly [[evaporit]]y. Ve svrchní partiích jsou hojné zkameněliny (krinodi, Ceratites nodusus). V Polsku u [[Bytom]]i je znám rudonosný [[dolomit]] s rudami Pb-Zn. Po regresi moře sedimentují břidlice, pískovce a dolomity keuperu, na bázi místy se slojkami uhlí. Po krátké transgresi vznikají polohy [[sádrovec|sádrovce]]. Nejvyšší partie zasáhla mořská transgrese s napojením na oceán [[Tethys (moře)|Tethys]] (společná fauna). [107] => [108] => == Alpínský vývoj == [109] => [[Soubor:Otisk stopy ceskeho dinosaura.jpg|náhled|Otisk stopy českého dinosaura z období pozdního triasu. Nález pochází z pískovcového lomu u Červeného Kostelce a má stáří kolem 215 milionů let.]] [110] => V prostoru Východních Alp se rozkládala rozsáhlá mělčina, kde se ukládalo vápnité bahno za podmínek podobných dnes na [[Bahamy|Bahamské]] platformě. Při postupném poklesávání pánve se tvořily tisíce metrů mocné vrstvy vápenců a dolomitů. [111] => === Bavorské příkrovy === [112] => Anisu patří gutensteinské vápence, ladinu [[Wettersteinský vápenec|wettersteinské vápence]], partnachské lupky, reiflinské vápence s polohami tufů, karnu lunzské vrstvy se slojemi uhlí, [[hauptdolomit]] až 3000 metrů mocný, rétu kössenské vrstvy [113] => === Hallštattský příkrov === [114] => Na bázi jsou solná ložiska stáří perm-verfen a červené hlíznaté vápence, anis zastupují schreyeralmské vápence, ladin-norik [[hallštattský vápenec]], rét zlambachské břidlice [115] => === Dachsteinský příkrov === [116] => Stáří střední trias mají ramsauské dolomity, karn karditové vrstvy a svrchní trias pak [[dachsteinské vápence|dachsteikanitů]] (buchensteinské vrstvy, wengenské vrstvy). Zastoupeny jsou útesové vápence (schlernský dolomit, rabeljský dolomit s Pb-Zn zrudněním) [117] => == Trias v Českém masivu == [118] => Spodnotriasové sedimenty jsou kontinentálního původu, patří ke stupni pestrý pískovec. Zastoupeny jsou arkózové [[pískovec|pískovce]], polymiktní [[slepenec|slepence]] a kaolinizované křemenné pískovce, tvořící [[bohdašínské souvrství]]. Barva spodních partií je červená, svrchních bílá. Sedimenty se ukládaly v průtočných jezerech nebo periodických tocích. Výchozy hornin triasu se nacházejí v Podkrkonoší jižně a jihovýchodně od [[Trutnov]]a (až 65 metrů mocné) a na obou křídlech dolnoslezské pánve (30–120 metrů), všude pokračují pod sedimenty svrchní křídy. Občas byly těženy pro stavební účely (lom „U devíti křížů“ západně od [[Červený Kostelec|Červeného Kostelce]]). [119] => [120] => == Odkazy == [121] => === Reference === [122] => [123] => [124] => === Literatura === [125] => * Jinnan Tong; ''et al.'' (2018). [http://engine.scichina.com/publisher/scp/journal/SCES/doi/10.1007/s11430-018-9278-0?slug=fulltext Triassic integrative stratigraphy and timescale of China]. ''Science China Earth Sciences''. doi: https://doi.org/10.1007/s11430-018-9278-0 [126] => * Emma M. Dunne, Alexander Farnsworth, Sarah E. Greene, Daniel J. Lunt & Richard J. Butler (2020). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/pala.12514 Climatic drivers of latitudinal variation in Late Triassic tetrapod diversity.] ''Palaeontology.'' doi: https://doi.org/10.1111/pala.12514 [127] => * Hendrik Klein and Spencer G. Lucas (2021). [https://www.researchgate.net/publication/347895198_THE_TRIASSIC_TETRAPOD_FOOTPRINT_RECORD The Triassic Tetrapod Footprint Record]. ''New Mexico Museum of Natural History & Science Bulletin''. '''83''': 1-194. [128] => * Randall B. Irmis, Roland Mundil, Adriana Cecilia Mancuso, Jorge D. Carrillo-Briceño, Eduardo G. Ottone & Claudia A. Marsicano (2022). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S089598112200061X South American Triassic geochronology: Constraints and uncertainties for the tempo of Gondwanan non-marine vertebrate evolution.] ''Journal of South American Earth Sciences''. '''103770'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2022.103770 [129] => [130] => === Externí odkazy === [131] => * {{Commonscat}} [132] => * {{Citace elektronického periodika [133] => | příjmení = SOCHA [134] => | jméno = Vladimír [135] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [136] => | titul = Vymírání na konci triasu [137] => | periodikum = OSEL.cz [138] => | rok vydání = 2021 [139] => | měsíc vydání = února [140] => | den vydání = 26 [141] => | url = https://www.osel.cz/11616-vymirani-na-konci-triasu.html [142] => }} {{cs}} [143] => [144] => {{posloupnost|co=[[mezozoikum]]|kdy=252 Ma–201 Ma| předchůdce =[[perm]] (v [[paleozoikum|paleozoikum]])| nástupce =[[jura]]|}} [145] => {{Autoritní data}} [146] => [147] => [[Kategorie:Trias| ]] [148] => [[Kategorie:Mezozoikum]] [149] => [[Kategorie:Geologické periody]] [] => )
good wiki

Trias

Pískovce s křížovým zvrstvením od Runcorn Hill Trias je geologická perioda druhohorní éry. Trval od zhruba 252 do 201,4 milionů let před dneškem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Anis (geologie)','evaporit','Afrika','Německo','Carn','Ladin (geologie)','Polsko','ichtyosauři','perm','Dinocephalia','Moschops','alpínské vrásnění'

Afrika

Carn

Dinocephalia

Evaporit

Ichtyosauři

Ichtyosauři jsou skupinou vyhynulých mořských plazů, kteří žili ve druhohorách.

Moschops

Německo

Perm

Polsko