Array ( [0] => 15532197 [id] => 15532197 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Trpaslík [uri] => Trpaslík [3] => Trpaslík cover.jpg [img] => Trpaslík cover.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:Two Völuspá Dwarves by Frølich.jpg|náhled|upright=1.1|Dva trpaslíci z [[Vědmina píseň|Vědminy písně]], [[Lorenz Frølich]], 1895]] [2] => [[Soubor:NMM trpaslici Braun 4 DSC00235.JPG|náhled|upright=1.1| Nové Město nad Metují, trpaslíci před zámkem (M. B. Braun, kolem 1720)]] [3] => '''Trpaslík''' je [[Humanoid|člověku podobná bytost]] malého vzrůstu, objevující se v [[Mýtus|mýtech]], [[pověst]]ech, [[Pohádka|pohádkách]] a z nich odvozených uměleckých dílech. V evropské kultuře jsou trpaslíci často spojováni s podzemními prostory, hornictvím a kovářstvím pod vlivem germánských tradic, jejichž nejznámějším příkladem jsou [[Seveřané|severští]] [[dvergar]]. V germánsky mluvících zemích jsou také představy o trpaslících mnohem více rozšířené než ve zbytku Evropy. Trpaslíci jsou známi také z pohádek, především ze [[Sněhurka|Sněhurky a sedmi trpaslíků]], zpopularizované především [[Sněhurka a sedm trpaslíků|verzí Walta Disneyho z roku 1937]]. [4] => [5] => Jako trpaslík se rovněž přeneseně označuje člověk trpící [[Nanismus|nanismem]] či obecně takový, který je malý, nebo jiné organismy či objekty malé velikosti. Prvně jmenování se často vyskytovali v raném novověku na panovnických dvorech a je těžké určit zda například zahradní trpaslíci jsou odvozeny od nich či do mytických bytostí. Totéž platí o trpaslících v učené tradici antiky a středověku. [6] => [7] => Zaroveň však jsou s trpaslíky ztotožňovány či zaměňovány jiné mytické bytosti jako [[elf]]ové, [[goblin]]i, [[Skřítek (mytologie)|skřítci]], šotci, [[lutin]]ové, [[leprikón]]i, [[pygmej (antika)|pygmejové]] či [[gnóm]]ové. Ve slovanské lidové kultuře se trpaslíci objevují především jako různí důlní duchové, příkladem jsou čeští a slovenští [[Permoník|permoníci]] a polští a lužičtí [[ludkové]]. Slovo ''trpaslík'' pochází z [[staroslověnština|církevněslovanského]] ''трьпѧстъкъ'' (trьpęstъkъ). V základu slova je složenina z ''*trь-'' a ''pęstь'', tedy vlastně „(tvor) tři [[Pěst (jednotka)|pěsti]] vysoký“ (přibližně 30 cm). [[Václav Machek (jazykovědec)|Václav Machek]] ovšem namítá, že „pěst“ se jako jednotka délky nevyskytuje, nýbrž pouze „dlaň“ nebo „píď“. Pokud vycházíme z dělení na ''trь-pęstъ-l- ikъ'', lze ve skupině ''st'' vidět proměněné ''d'' a ''pęstъ'' číst jako ''pędъ'', tj. české [[píď]]. Tomu nasvědčuje i příbuzné „pidimužík“. Trpaslík by pak byla bytost vysoká tři pídě, nějakých 60 cm.V. Machek, ''Etymologický slovník jazyka českého''. Praha: Academia 1971. Heslo Trpaslík, str. 653, a pozn. 11 na str. 12. [8] => [9] => == Germánská mytologie == [10] => [[Soubor:The Dwarfs at Work.jpg|náhled|upright|Trpaslíci při práci, 1871]] [11] => [12] => Označení trpaslíka vychází v germánských jazycích z [[Pragermánština|pragermánského]] kořene ''*dwergaz'', příkladem je [[Staroseverština|staroseverské]] ''dvergar'', [[Staroangličtina|staroanglické]] ''dweorg'' a [[Stará horní němčina|starohornoněmecké]] ''twerc''. Původ pragemánského kořene je však nejasný. Může být spojen například s [[Praindoevropský jazyk|praindoevropskými]] kořeny ''*dhuerh'' a ''*dhebh'', oba mají význam „zranit, udeřit, škodit“.{{Citace monografie [13] => | příjmení = Mallory [14] => | jméno = James Patrick [15] => | odkaz na autora = James Patrick Mallory [16] => | příjmení2 = Adams [17] => | jméno2 = Douglas Quentin [18] => | odkaz na autora2 = Douglas Quentin Adams [19] => | titul = Encyclopedia of Indo-European Culture [20] => | url = https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall [21] => | vydavatel = Routledge [22] => | místo = Abingdon [23] => | rok = 1997 [24] => | strany = [https://archive.org/details/encyclopediaindo00mall/page/258 258] [25] => | isbn = 978-1884964985 [26] => | jazyk = en [27] => }} [[Julius Pokorny]] tyto kořeny spojil také s významem „klamat, křivit, být pokřivený“ což může odkazovat na pokřivené tělo i charakter trpaslíků.Lecouteux, s. 74 [28] => [29] => Podle [[Claude Lecouteux]]e nebyla malá velikost primární vlastností germánských trpaslíků, jak o tom svědčí například německá slovní spojení jako ''das kleine twerc'' „malý trpaslík“ nebo ''das kleine getwergelim'' „malý trpaslíček“, která by byla v případě že každý trpaslík je malý [[Pleonasmus|pleonasmy]]. Jsou také zaměňováni se severskými obry – [[jotnar]], ''thursar'' a ''risar'', případně se jedni s druhými sexuálně spojují či jsou v příbuzenských vztazích.Lecouteux, s. 73,76 [30] => [31] => Trpaslíci byli spojováni s podzemím, světem mrtvých a obývali hory, jeskyně a hroby. Jsou také známi jako strážci skrytých pokladů. Také jsou považováni za výborné řemeslníky, především kováře, vykovali například [[Mjollni|Thórovo kladivo]] nebo [[Brísingamen|Freyjin náhrdelník]], kovářství je v archaické myšlení také úzce provázáno s magickou mocí. Trpaslící nejsou spojováni s konkrétním božstvem či skupinou bohů, ač vykazují jistou podobnost s [[Vanové|Vany]], jedním z rodů severských bohů. Podle Lecouteuxe představují negativní protipól Vanů a plodnostní funkce.Lecouteux, s. 87 [32] => [33] => S nástupem [[křesťanství]] se počaly stírat rozdíly mezi různými bytostmi známi v germánském náboženství jako jsou kromě trpaslíků například elfové, [[Troll (severská mytologie)|trollové]], [[Landvættir|duchové krajiny]] nebo [[revenant]]i, a všichni byly považováni za zlovolná stvoření. Později, přinejmenším od 13. století, jim začal být přisuzován charakter dobrotivých domácích duchů, na rozdíl od elfů, kteří naopak získali negativní vlastnosti trpaslíků.Lecouteux, s. 118 [34] => [35] => == Učená tradice == [36] => [[Soubor:Fight Pygmy crane MAN.jpg|náhled|upright|Pygmej bojující s jeřábem, 5. století př. n. l.]] [37] => [38] => V antickém světě bylo rozšířeno především podání o lidu malé postavy zvaném pygmejové, ve [[Starořečtina|starořečtině]] v singuláru ''Πυγμαῖοι'' ''Pygmaioi'' , v [[Latina|latině]] ''pygmaeus''. Jsou zmiňováni již v 8. století př. n. l. v dílech [[Homér]]a a [[Hésiodos|Hesióda]], později například [[Hérodotos|Hérodotem]], [[Aristotelés|Aristotelem]], [[Strabón]]em a [[Plinius starší|Pliniem starším]]. Jejich vlast byla zpravidla umísťována do [[Indie]] a je zmiňován jejich nekončící boj s [[jeřáb (pták)|jeřáby]].Lecouteux, s. 21 Řekové též znali [[Daktylové|Daktyly]], kteří byli nižšími božskými bytostmi a vynikali jako zruční kováři. [39] => [40] => V [[Svatý Augustin|Augustinově]] díle [[O Boží obci]] z 5. století se autor tázal zda tito lidé pocházejí od [[Adam]]a, o tuto otázku se zajímal též [[Pierre d´Auvergne]] a [[Odoric z Pordeneno]] ve 14. století. [[Albert Veliký]] ve 13. století v nich spatřoval spojovací článek mezi člověkem a opicí. Od 13. století se objevují také sporé zmínky o trpaslících u panovnických dvorů, později, v 16. století, se [[Kateřina Medicejská]] dokonce pokoušela vyšlechtit rasu trpaslíků.Lecouteux, s. 23 [41] => [42] => == Umění == [43] => Ve středověké umělecké literatuře se trpaslíci zpravidla objevují v [[Rytířský román|rytířských románech]] a to jak v pozitivní tak negativní roli. Původní obraz těchto bytostí však byl v těchto dílech přizpůsoben dobovým zvykům a vkusu a zároveň byly trpaslíci odosobněni a jejich existence racionalizována.Lecouteux, s. 35 [44] => [45] => Ve středověké německé literatuře se nejčastěji objevují trpasličí rytířů, což je dáno typem děl ve kterých vystupují. Výjimečně jsou také zmiňováni v podobě bělovousých starců či krásných dětí, což je bližší jejich původnímu obrazu. Bývají popisováni zpravidla jako laskaví, znalí tajemství a věštění a obývají jeskyně.Lecouteux, s. 33 [46] => [47] => [[Soubor:Shakespeare's comedy of A midsummer-night's dream (1914) (14729845086).jpg|náhled|upright|Oberon na ilustraci ke Snu noci svatojánské, 1914]] [48] => [49] => Ve francouzské literatuře se trpaslíci jako významné postavy zpravidla neobjevují. V rytířských románech jsou většinou příslušníky [[Pohanství|pohanských]] armád nebo tajemných národů zpoza hranic známého světa. Příkladem je Agrapart Vousatý z eposu ''[[Aliscans]]'' z 12. století, velitel pohanské armády, který je ošklivý, chlupatý a hrbatý. Popis jejich odpuzující fyzické stránky v podobných dílech vyjadřuje jejich negativní charakter. Odlišní jsou trpaslíci v takzvané Bretaňské látce, tedy [[Artušovské legendy|artušovských příbězích]], kde jim však také není věnována velká pozornost. Zpravidla v nich roli hrají roli informátorů, pomocníků či služebníků lidských hrdinů, případně rytířů a zrádců. Poprvé se trpaslík objevuje v románu [[Chrétien de Troyes|Chrétiena de Troyes]] [[Erek a Enida]] jako postava Bilise, krále země [[Protinožci|Antipodes]]. Trpaslíci v těchto dílech nemají prakticky žádné mytické či nadpřirozené rysy.Lecouteux, s. 25-27 [50] => [51] => Výrazná postava trpaslíka objevuje v ''[[chansons de geste|chanaon de geste]]'' ''[[Huon de Bordeaux]]'' z 13. století a v dílech z něj odvozených. Jedná se o krásného [[Oberon (mytologie)|Oberona]] nadaného nezměrnou magickou mocí. Oberon se poté stal velmi populárním a objevuje se například také v [[Canterburské povídky|Canterburských povídkách]], [[Sen noci svatojánské|Snu noci svatojánské]], poemě ''Oberon'' [[Christoph Martin Wieland|Christopha Martina Wielanda]] a mnohých pozdějších dílech.Lecouteux, s. 16 [52] => [53] => == Sochařství a zahradní trpaslíci == [54] => Od [[16. století]] se sošky trpaslíků vyskytují na zámcích a v parcích a často je vytvářeli i významní sochaři. Dvacet osm mramorových sošek trpaslíků z let [[1690]]–[[1695]] v zahradě [[Zámek Mirabell|zámku Mirabell]] v [[Salcburk]]u vytvořil [[Johann Bernhard Fischer]] z Erlachu a sošky trpaslíků před [[Nové Město nad Metují (zámek)|zámkem v Novém Městě nad Metují]] vytvořil kolem roku [[1720]] [[Matyáš Bernard Braun]]. Pitoreskní postavy trpaslíků vytesal do skal v okolí [[Liběchov]]a romantický sochař [[Václav Levý]]. [55] => [56] => Po roce [[1800]] pod vlivem [[osvícenství]] obliba trpaslíků ve šlechtickém prostředí opadla a začali se naopak pokládat za nevkus. V pozdním [[romantismus|romantismu]] a v [[biedermaier]]u v [[Anglie|Anglii]], v [[Německo|Německu]] a dalších středoevropských zemích se však od poloviny [[19. století]] sošky trpaslíků začaly šířit v městských a předměstských zahrádkách a roku [[1878]] vznikla v [[Gräfenroda|Gräfenrodě]] v [[Durynsko|Durynsku]] první továrna na výrobu hliněných a později i sádrových trpaslíků. I když je vzdělané vrstvy ostře kritizovaly jako kýč už po [[První světová válka|první světové válce]], jejich obliba se dále šířila. Zpravidla má podobu malého muže s bílými vousy, červenou [[Frygická čapka|frýgickou čapkou]], často s lucernou, s koženou hornickou zástěrou, s lopatou nebo rýčem. Sádroví i plastoví zahradní trpaslíci se vyrábějí ve velkém množství, často se zahradním nářadím a někdy i v ironické podobě, například s podobami významných politiků. [57] => [58] => == Trpaslíci ve fantasy == [59] => [[Soubor:Dwarf by BrokenMachine86.jpg|náhled|upright|Fantasy trpaslík]] [60] => [61] => Trpaslíci jako rasa ve [[fantasy]] nejsou o mnoho menší než člověk – mohou mít i kolem metru a půl. Vypadají ovšem menší, protože jsou rozložití. Zabývají se [[kovářství]]m, [[hornictví]]m (hlavně těžbou [[Kovy|kovů]]) a stavitelstvím. Ve všech těchto oborech vynikají – nejlepší zbraně bývají vykovány trpaslíky (a zdobeny [[elf]]y), jsou to právě trpaslíci, kteří nalézají hluboko pod zemí magické kovy jako [[mithril]] (např. v [[Pán prstenů|Pánu Prstenů]] od [[John Ronald Reuel Tolkien|Tolkiena]]), a kamenné stavby trpaslíků, ať už jeskyně nebo hrady, bývají obdivované. [62] => [63] => Trpaslíci jsou silní, odolní, vytrvalí. Žijí déle než lidé. Jejich typickým znakem bývají dlouhé vousy (plnovous) – obvykle ho mají i ženy. Muži jsou od žen u trpaslíků obecně špatně k rozeznání. Do boje nosí válečné [[sekera|sekery]] a velmi kvalitní (a těžké) brnění. [64] => [65] => === Tolkien === [66] => {{Podrobně|Trpaslíci (Středozem)}} [67] => Mnoho pro rozšíření trpaslíků ve [[fantasy]] udělal [[John Ronald Reuel Tolkien|J. R. R. Tolkien]]. V [[Angličtina|angličtině]] dokonce prosadil nové množné číslo (''dwarves''). Ve [[Středozem]]i jsou trpaslíci vlastně nejstarší rasou – vytvořil je [[Valar|Vala]] [[Aulë]], který se nemohl dočkat příchodu [[Elfové (Středozem)|elfů]]. Byli ale uspáni a směli se probudit až teprve po procitnutí elfů. [68] => [69] => Trpaslíci ve Středozemi odpovídají výše uvedené definici, přestože vznešení elfové ([[Noldor]]) jsou v kování a práci s drahými kameny stejně dobří jako trpaslíci – prý dokonce lepší. V kalení oceli ovšem Noldor trpaslíky nepřekonali a kroužková zbroj zůstala čistě trpasličím výrobkem. Jsou dosti bojovnou rasou, bojovali proti každému, kdo je popudil, i sami proti sobě, ale nejčastěji proti [[Melkor]]ovým služebníkům. Nejznámějším sídlem trpaslíků ve [[Středozem]]i je [[Khazad-dûm]], zvaná později též Morie. Nejznámějším trpaslíkem je snad [[Gimli]]. [70] => [71] => === Ostatní === [72] => Trpaslíci [[Andrzej Sapkowski|A. Sapkowského]] patří stejně jako [[elf]]ové mezi starší rasy. Zatímco ale elfové jsou odsouzení k záhubě díky neschopnosti přizpůsobit se změněným podmínkám, trpaslíci jako nenahraditelní kováři mají budoucnost zajištěnu. Mnohým mladším trpaslíkům se ovšem tato budoucnost nezamlouvá, a proto bojují na straně elfů. [73] => [74] => Trpaslíci na [[Terry Pratchett|Pratchettově]] [[Zeměplocha|Zeměploše]] se podobají Tolkienovým. Trpasličí ženy nejen že jsou k nerozeznání od mužů, ale trpaslíci sami nemají ženská jména a trpasličtina nemá ženský rod. Až s počátkem stěhování trpaslíků do lidských měst začaly některé trpaslice dávat najevo svá pohlaví, nicméně je to často vnímáno jako nezdvořilost. Trpaslíci jsou disciplinovaní (pokud se neopijí), výborní řemeslníci a nepřekonatelní v boji s válečnou sekyrou. Jsou proslulí svou láskou ke zlatu, která proniká i do písní (příkladem je známá trpasličí píseň ''zlato, zlato, zlato, zlato, zlato'') a svou neschopností vnímat metafory a humor. Nemají rádi [[Troll (Zeměplocha)|trolly]]. [[Karotka Rudykopalsson|Karotka]] byl vychován trpaslíky. [75] => [76] => Kniha [[Martin D. Antonín|Martina D. Antonína]] ''Křivé ostří'' ukazuje příklad trpaslíků jako národa velmi dbalého cti. Symbolem cti trpaslíka je jeho plnovous – pokud usoudí že ztratil čest, plnovous si oholí, menší prohřešky proti cti mohou znamenat zkrácení vousů. Dalšími prvky trpasličí cti je čestná smrt v boji a hájení cti ve rvačkách (což vede k používání zlatých zubů). Trpaslíci jsou zde velmi nebezpečí válečníci (proti lidem), rychle se hojí a jsou velmi odolní proti jedům, včetně [[alkoholy|alkoholu]] (což si rádi dokazují). [77] => [78] => Ve světě [[Warcraft]] jsou trpaslíci velmi nevýraznou rasou, protože jsou součástí [[Aliance (Warcraft)|Aliance]], které dominují lidé a jsou zastíněni jejich činy. Přesto jsou trpaslíci silnou součástí Aliance, protože jsou to výborní bojovníci a také [[Havíř|horníci]] (neboli Permoníci). [79] => [80] => Čtyřdílná sága [[Trpaslíci (kniha)|Trpaslíci]] německého spisovatele [[Markus Heitz|Markuse Heitze]] představuje trpaslíky jako obránce hor ohraničujících [[Skrytá země|Skrytou zemi]], kteří chrání její obyvatele před skřety a dalšími [[nestvůra]]mi. Z pěti kmenů trpaslíků je třetí, [[Lormbur|Lorimburův]] kmen nepřátelský vůči ostatním, přezdívaný „zabíječi trpaslíků“ – nenávidí ostatní kmeny kvůli jejich postavení. Kmeny se třídí na klany; počet klanů v kmenu se pohybuje od 10 do 20. [81] => [82] => [[Christopher Paolini]] se o trpaslících zmiňuje v tetralogii ''[[Odkaz dračích jezdců]]''. Jsou zde pověstní válečnickým umem a bojem s válečnými sekerami. [83] => [84] => == Galerie == [85] => [86] => Soubor:Protestgnome.jpg|Sádrový „protestní“ trpaslík (Německo) [87] => Soubor:Garden gnomes - commonwealth park canberra.jpg|Trpaslíci v parku ([[Canberra]], [[Austrálie]]) [88] => File:Dwarf.jpg|Podoba trpasličího válečníka z fantasy [89] => File:Snow white 1937 trailer screenshot (2).jpg|Trpaslíci v animovaném filmu ''[[Sněhurka a sedm trpaslíků]]'' z roku [[1937]] [90] => File:The third gift — an enormous hammer by Elmer Boyd Smith.jpg|Trpaslíci [[Brokk]] a [[Sindri]] vyrábějí zázračné kladivo [[Mjöllni]] [91] => File:Wappen Dalldorf.png|Trpaslík ve znaku německé vsi Dalldorf, která je součástí [[Dolní Sasko|dolnosaské]] obce [[Leiferde]] [92] => File:Zwerg Postkarte 001.jpg|Trpaslík na německé [[Pohlednice|pohlednici]] z počátku [[20. století]] [93] => File:Faustino Bocchi - Glorious Entry of an Army of Dwarfs carrying Loot.jpg|[[Faustino Bocchi]] – Slavný příchod armády trpaslíků nesoucí kořist [94] => [95] => [96] => == Odkazy == [97] => [98] => === Reference === [99] => [100] => [101] => === Literatura === [102] => * {{Citace monografie | příjmení = Čudrnáková | jméno = Andrea | titul = Elfové, hobiti, trpaslíci a mýty | vydavatel = Fontána | místo = Olomouc | rok = 2008 [103] => | počet stran = 317 | isbn = 978-80-7336-427-4 | kapitola = Tolkienovi trpaslíci (The Dwarves) | strany = 73–88 | jazyk = česky}} [104] => * {{Citace monografie | příjmení = Haškovcová | jméno = Helena | odkaz na autora = Helena Haškovcová | titul = Můj král trpaslíků aneb cverkologie - první česká vědecká nauka o trpaslících : Úsměvná kniha o trpaslících | vydavatel = Galen | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 129 | isbn = 80-7262-388-5 | jazyk = česky}} [105] => * {{Citace monografie | příjmení = Hradil | jméno = Radomil | odkaz na autora = | titul = Skřítkové a víly v pověstech a na zahradě | vydavatel = Fabula | místo = Hranice | rok = 2008 | počet stran = 191 | isbn = 978-80-86600-52-9 | jazyk = česky}} [106] => * {{Citace monografie [107] => | příjmení = Lecouteux [108] => | jméno = Claude [109] => | titul = Trpaslíci a elfové ve středověku [110] => | vydavatel = Volvox Globator [111] => | místo = Praha [112] => | rok = 1998 [113] => | strany = 92 [114] => | isbn = 80-7207-118-1 [115] => }} [116] => * {{Citace monografie | příjmení = Stejskal | jméno = Martin | odkaz na autora = Martin Stejskal | titul = Labyrintem míst klatých | vydavatel = Eminent | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = | isbn = | jazyk = česky}} [117] => * {{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | autor = | odkaz na autora = | titul = | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | sestavitel = | sborník = Trpaslík v evropské kultuře: sborník příspěvků z konference pořádané ve dnech 16.-18. června 2004 [v Ústí nad Labem]. | odkaz na sborník = | vydavatel = Univerzita J.E. Purkyně, Ústav slovansko-germánských studií | odkaz na vydavatele = | místo = Ústí nad Labem | rok vydání = 2005 | počet stran = 133 | isbn = 80-7044-680-3 | url = | kapitola = | strany = | jazyk =}} [118] => * LUKAVEC, Jan. Trpaslíci: národ žijící vskrytu ve svém vlastním světě nebo sádroví utěšitelé, kteří nikdy neodporují a chápou všechny naše starosti? In ''Bytosti na pomezí: texty o literární fantastice.'' Praha: Pulchra, 2016. 284 s. {{ISBN|978-80-7564-003-1}}. [119] => [120] => === Externí odkazy === [121] => * {{Commonscat}} [122] => * {{Wikicitáty|téma=Trpaslík}} [123] => * {{Wikislovník|heslo=trpaslík}} [124] => * [https://plus.rozhlas.cz/krusnohori-kraj-trpasliku-vcetne-tech-zahradnich-7709937 KINDLOVÁ, Veronika. Krušnohoří – kraj trpaslíků. Včetně těch zahradních. 22. prosinec 2018. Historie Plus] [125] => [126] => {{Autoritní data}} [127] => [128] => [[Kategorie:Evropské mytické bytosti]] [129] => [[Kategorie:Fantasy rasy]] [130] => [[Kategorie:Trpaslíci]] [] => )
good wiki

Trpaslík

Vědminy písně, Lorenz Frølich, 1895 Nové Město nad Metují, trpaslíci před zámkem (M. B.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'elf','Sněhurka a sedm trpaslíků','John Ronald Reuel Tolkien','fantasy','Středozem','Daktylové','Oberon (mytologie)','dvergar','Seveřané','Starořečtina','Canterburské povídky','Indie'

Daktylové

Elf

Fantasy

Indie

Seveřané

Starořečtina

Středozem

Středozem je termín používaný v geografii pro označení mořského prostoru nacházejícího se mezi Evropou, Asii a Afrikou.