Array ( [0] => 15486264 [id] => 15486264 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tundra [uri] => Tundra [3] => Tundra in Siberia.jpg [img] => Tundra in Siberia.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - ekoregion [1] => | název = Tundra [2] => | obrázek = Greenland scoresby-sydkapp2 hg.jpg [3] => | popisek = tundra v Grónsku [4] => | mapa = 800px-Map-Tundra.png [5] => | popisek mapy = mapa ukazující arktickou tundru [6] => | biogeografická oblast = [[Palearktická oblast|palearktická]], [[nearktická oblast|nearktická]], [[Antarktická oblast|antarktická]] [7] => | rozloha = 11 563 300 km2{{cite web |archive-url=https://web.archive.org/web/20110604234555/http://www.worldwildlife.org/wildworld/profiles/terrestrial_na.html |archive-date=4 June 2011 |url-status=dead |url=http://www.worldwildlife.org/wildworld/profiles/terrestrial_na.html |title=Ecoregions |publisher=[[World Wildlife Fund]]}} [8] => | kontinent = Amerika, Evropa, Asie a Antarktida [9] => | podnebí = [[Polární podnebí]] [10] => }} [11] => [[Soubor:Tundra coastal vegetation Alaska.jpg|náhled|Tundra na Aljašce v létě]] [12] => '''Tundra''' je [[biom]] subpolární a polární oblasti, který lze nalézt mezi [[tajga|tajgou]] a trvale zaledněnými polárními končinami. [13] => [14] => Za tundru se považuje bezlesá oblast, pro kterou jsou charakteristické faktory jako minimální růst rostlin a mělké půdy, které jsou chudé pro růst vegetace a nízké teplotní stupně. Dále se tundra charakterizuje jako biom subpolární a polární oblasti, který se vyskytuje mezi tajgou a trvale zaledněnými polárními končinami. [15] => [16] => Za tundru lze považovat bezlesé oblasti, které charakterizují tyto faktory: minimální růst rostlin, nízké teplotní stupně, mělké půdy, které jsou chudé na živiny a vysušující větry. Díky zřídka se vyskytujícím stromům, keřům a rostlinám na nás působí tato oblast dojmem pouště. Slovo „tundra“ vzniklo z finštiny ze slova „tunturi“, to ve finštině znamená holý kopec. Tento termín je užíván nejen pro bezlesé arktické a antarktické oblasti, ale i pro všechny vysokohorské oblasti vyskytující se na horní hranici lesa. V Česku jsou to například Krkonoše nebo Jeseníky. [17] => [18] => Tundra se rozkládá v nejsevernějších oblastech [[Evropa|Evropy]], [[Asie]] a [[Amerika|Ameriky]], v [[Grónsko|Grónsku]] a na přilehlých [[ostrov]]ech (arktická tundra); na jižní polokouli v nejsevernějších oblastech [[Antarktida|Antarktidy]] a na přilehlých ostrovech (antarktická tundra). Jako tundru též chápeme podobně vypadající území vysoko v horách (alpinská tundra). Slovo tundra pochází přes ruské slovo „тундра“ (tundra) ze slova „tūndâr“ [[Kildinská sámština|kildinské sámštiny]], kde znamená „vysočiny“, „bezlesá horská krajina“, „bezlesá horská plocha“. [19] => [20] => == Abiotické podmínky == [21] => [[voda|Vody]] je zde dostatek, ale většinou je přítomna v [[pevné skupenství|pevném skupenství]]. Českým ekvivalentem pojmu permafrost je dlouhodobě či trvale zamrzlá půda, slovo půda v tomto spojení představuje tu část země, přesněji tu část zemské kůry, jejíž teplota je alespoň dva po sobě jdoucí roky nižší než 0 °C. Permafrost lze definovat jako trvale nebo dlouhodobě zmrzlou půdu. V nadloží permafrostu bývá vyvinuta tzv. činná vrstva, která na rozdíl od permafrostu během krátkého léta taje. [[Půda]] je trvale zmrzlá (viz [[permafrost]]), v krátkém [[léto|létě]] rozmrzá pouze slabá povrchová vrstva. [[Vegetační doba]] je velice krátká, teploty nízké a po většinu času je zde vysoká [[Sníh|sněhová pokrývka]]. V létě, které trvá od konce května do srpna. Příznivé podmínky pro růst a vývoj rostlin zde moc nejsou, a proto vegetační doba je zde velice krátká. Teploty jsou tu nízké, v létě teploty přesahují jen zřídka hranici 15 °C. [22] => [23] => == Biotické podmínky == [24] => [[Biologická diverzita|Biodiverzita]] tundry je velice nízká. Drsné [[Podnebí|klima]] snášejí ze [[semenné rostliny|semenných rostlin]] pouze přizpůsobené [[Bylina|byliny]] a malé [[keř]]íky. Většinu vegetačního krytu tvoří [[mechorosty]] a [[lišejníky]].Vegetací tvoří zejména nižší rostliny a to: mechy, lišejníky a řasy. Z kategorie vyšších rostlin se zde nachází pouze dva druhy endemických orchidejí Corybas sulcatus a Corybas dienemus. [25] => [26] => Většina [[organická hmota|organické hmoty]] je vázaná ve formě odumřelé [[biomasa|biomasy]], její rozklad a využití je účinně brzděno chladem. [[Živočichové]] jsou výrazně [[adaptace|adaptováni]] extrémním podmínkám a na nejtvrdší [[zima|zimní]] období se často stahují více na jih do teplejších oblastí (viz např. [[Sob polární|sob karibu]]), nebo ji přečkávají v [[hibernace|hibernaci]]. Růst [[rostliny|rostlin]] je velice pomalý, což se projevuje mimo jiné vysokou citlivostí tundrových [[ekosystém]]ů na poškození – při velkoplošné destrukci vegetace se původní stav může obnovovat celá desetiletí či staletí, se všemi nepříznivými důsledky, které z toho plynou. [27] => == Antarktická tundra a arktická tundra == [28] => Polární tundra na severní polokouli se nachází v oblasti [[Arktida|Arktidy]], tedy severně od 60° severní šířky. Oproti tomu polární tundra na jižní polokouli se vyskytuje v oblastech [[Antarktida|Antarktidy]] a přilehlých antarktických a subantarktických ostrovů. Mezi tyto ostrovy se řadí [[Jižní Georgie|Jižní Georgia]] a [[Jižní Sandwichovy ostrovy]]. [29] => [30] => Mezi antarktickou a arktickou tundrou existuje spoustu velmi významných rozdílů. [[Arktida|Arktidu]] lze považovat jako [[oceán]], který je obklopen velkými pevninami, zatímco [[Antarktida|Antarktidu]] lze považovat jako [[kontinent]], který je pokryt ledem a izolován od ostatních kontinentů studenou vodou. Severní polární ledová čepice v létě taje a ohřívá zem, což umožňuje růst [[vegetace]], oproti tomu antarktická ledová čepice snižuje letní teploty a vytváří tak podmínky tundry v nižších zeměpisných šířkách.{{Citace monografie [31] => | příjmení = Quinn [32] => | jméno = Joyce Ann [33] => | titul = Arctic and Alpine Biomes [34] => | url = https://archive.org/details/arcticalpinebiom0000quin [35] => | vydavatel = Greenwood Press [36] => | místo = Westport, Conn [37] => | rok vydání = 2008 [38] => | isbn = 9780313340178 [39] => }} [40] => [41] => == Alpínská tundra == [42] => Alpínská tundra pokrývá přibližně 3% zemského povrchu a vyskytuje se převážně na severní polokouli ve vysokých nadmořských výškách. Je též bezlesá, leč zpravidla postrádá [[permafrost]]. Alpínská půda je též obvykle bohatší na použitelnou vodu než u klasické tundry. Alpínská tundra ve své dolní části přechází v horský [[les]] (tento přechod se nazývá [[hranice lesa]]). [43] => [44] => Teploty jsou v alpínské tundře značně mírnější oproti arktické tundře. V létě se pohybují většinou okolo 0-10 °C a v zimě zpravidla pod bodem mrazu, neklesají však pod -18 °C. Často zde dochází během střídání dne a noci k jejich rychlým změnám. Vítr je zde často silný, může dosahovat průměrné rychlosti 8 až 16 km za hodinu ve výšce pouhých 60 cm nad zemí a ve vysokých polohách Skalistých hor a Alp poměrně často dosahuje rychlosti 120 až 200 km za hodinu. [45] => [46] => Mezi nejčastější rody rostlin, které se zde vyskytují, patří například Primula, Potentilla, Oxytropis, Minuartia, Dryas nebo Rhododendron. Najdeme zde také trsnaté trávy, zakrslé stromy, drobnolisté keře a vřesoviště. [47] => [48] => Zvířata, která žijí v těchto oblastech, se potýkají se dvěma druhy problémů, a to chladem a velmi vysokým UV zářením. Alpští živočichové se přizpůsobili nízkým teplotám hibernací, migrací do nižších a teplejších oblastí nebo izolací svého těla vrstvami tuku. Mezi typické živočichy patří například Koza horská, Alpaka, Levhart sněžný a další. [49] => [50] => == Problémy a hrozby == [51] => Tundry patří mezi nejchladnější a nejdrsnější biomy na světě s extrémními teplotami a nízkými srážkami a mohly by se tak zdát nezranitelné, ovšem nic není tak, jak se na první pohled může zdát. Tyto oblasti především pak v Arktidě jsou dost citlivé na lidské narušení a změnu klimatu. Její spodní základ z permafrostu taje, to mění tundru ve zdroj emisí skleníkových plynů, protože půdní mikrobi přeměňují uhlík na oxid uhličitý a metan.{{Citace elektronického periodika [52] => | příjmení = Nunez [53] => | jméno = CH [54] => | titul = Tundra Threats Explained [55] => | periodikum = National Geographic [56] => | vydavatel = National Geographic [57] => | url = https://education.nationalgeographic.org/resource/tundras-threats-explained [58] => | datum přístupu = 2022-11-14 [59] => }}{{Nedostupný zdroj}} [60] => [61] => Jedna z největších hrozeb je zřejmě nevyhnutelná klimatická změna. Ta by mohla radikálně změnit a deformovat krajinu tundry, pro některé živočichy či rostliny by se tak mohla lehce stát neobyvatelnou. Již dnes prosperující keře vytlačují lišejníky, důležitý zdroj potravy pro karibu a další zvířata. Teplejší tundry by taky mohly znamenat zvýšené riziko lesních požárů a sucha. [62] => [63] => Znečistění ovzduší ovlivňuje prostředí tundry různými způsoby. Nedávná studie zjistila, že arktické mraky jsou velmi citlivé na znečištění ovzduší, které podněcuje tvorbu mraků a má krycí efekt. Chemikálie používané v chladicích kapalinách a aerosolových sprejích způsobily úbytek ozónu na severním i jižním pólu. Znečištěné ovzduší může taktéž poškodit nebo dokonce i zabít lišejníky, které jsou důležitým zdrojem potravy. [64] => [65] => Průmyslová činnost, zejména pak ropný, plynárenský a těžební průmysl mohou narušit slabá místa výskytu tundry. Vrtání studen může rozmrazit permafrost, zatímco těžká vozidla a konstrukce potrubí mohou poškodit půdu a zabránit vegetaci v návratu. Seismické testování ropy a operace s plynem v 80. letech minulého století zanechaly na tundře stopy, které jsou viditelné i desetiletí později. [66] => [67] => Jako řešení se nabízí přechod od fosilních paliv, to je klíčem k ochraně tundry na Zemi. Mezi další opatření by mělo patřit vytváření útočišť pro určité druhy zvířat a rostlin. Zároveň by se měla zakázat nebo aspoň výrazně omezit průmyslová výroba. Arktická rada (mezivládní fórum arktických zemí) zřídila pracovní skupinu, která má na starost řešení problémů a hrozeb tundry. [68] => [69] => == Odkazy == [70] => === Reference === [71] => [72] => [73] => === Literatura === [74] => * Bliss, L. C. & Hu, F. S., ''Britannica''. (2023, September 21). Tundra. https://www.britannica.com/science/tundra [75] => * Christian, C., ''Blue Planet Biomes''. (2002). Alpine Climate. https://blueplanetbiomes.org/alpine_climate.php [76] => * Flanagan, J., Shattuck, L., Misail, E. & Loucraft, M., ''Tundrabioproject''. (n.d.). Alpine Tundra. https://tundrabioproject.weebly.com/alpine-tundra.html [77] => * HOBBIE, John E., ed. a KLING, George W., ed. ''Alaska's changing arctic: ecological consequences for tundra, streams, and lakes.'' [Aljaška mění arktickou oblast: ekologické důsledky pro tundru, toky a jezera.] New York: Oxford University Press, ©2014. 331 s. Long-term ecological research network series. {{ISBN|978-0-19-986040-1}}. [78] => * KOCIÁNOVÁ, Milena, ŠTURSA, Jan a VANĚK, Jan. ''Krkonošská tundra.'' Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku, 2015. 44 s. {{ISBN|978-80-87706-95-4}}. [79] => * KŘÍŽEK, M., (2015). Geografické rozhledy. Strukturní půdy [online]. [cit. 2022-25- 11]. Dostupné z: https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/vyhledat?q=permafrost [80] => * QUINN, J. A., (2008). Artic and Alpine Biomes [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné z: https://masterpdf.pro/download/4330427-arctic-and-alpine-biomes-quinn-joyce-a [81] => * RAJCHARD, Josef, BALOUNOVÁ, Zuzana a VYSLOUŽIL, Dušan. ''Ekologie. I., Pojem a obsah ekologie, globální prostředí planety a jeho členění, ekologické faktory, působení fyzikálních faktorů na organizmy.'' České Budějovice: Kopp, 2002. 121 s. {{ISBN|80-7232-189-7}}. [82] => * ŠTURSA, Jan a VANĚK, Jan. ''Klenoty krkonošské tundry.'' Vrchlabí: Správa KRNAP, 2016. 48 s. {{ISBN|978-80-7535-057-2}}. [83] => * ŠTURSA, Jan. ''Krkonošská tundra.'' Vrchlabí: Správa KRNAP, 2017. 207 s. {{ISBN|978-80-7535-056-5}}. [84] => * WEIGEL, Marlene. ''UXL encyclopedia of biomes. 3, River and stream, seashore, tundra, wetland.'' Detroit: UXL, 2000. 345–521 s. {{ISBN|0-7876-3735-1}}. [85] => [86] => === Externí odkazy === [87] => * {{Commonscat}} [88] => * {{Wikislovník|heslo=tundra}} [89] => [90] => {{Biom}} [91] => {{Autoritní data}} [92] => {{Portály|Biologie|Geografie|Příroda|Životní prostředí}} [93] => [94] => [[Kategorie:Biomy]] [95] => [[Kategorie:Arktida]] [96] => [[Kategorie:Přírodní prostředí Antarktidy]] [] => )
good wiki

Tundra

Tundra na Aljašce v létě Tundra je biom subpolární a polární oblasti, který lze nalézt mezi tajgou a trvale zaledněnými polárními končinami. Za tundru se považuje bezlesá oblast, pro kterou jsou charakteristické faktory jako minimální růst rostlin a mělké půdy, které jsou chudé pro růst vegetace a nízké teplotní stupně.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Antarktida','Arktida','permafrost','Evropa','ostrov','zima','Živočichové','organická hmota','mechorosty','Podnebí','biom','Amerika'

Amerika

Antarktida

Arktida

Biom

Evropa

Mechorosty

Ostrov

Permafrost

Podnebí

Zima

Živočichové

Živočichové jsou velkou skupinou organismů, které se vyznačují schopností pohybu, různými typy výživy a často také vnitřním tělesným schématem.