Array ( [0] => 15576222 [id] => 15576222 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tuva [uri] => Tuva [3] => Tuva republic map.png [img] => Tuva republic map.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - region [2] => | úřední název = Республика Тыва
Тыва Республика [3] => | úřední název česky = Tuvinská republika [4] => | článek o vlajce = Tuvinská vlajka [5] => | obrázek = Центр Азии август 2015г.jpg [6] => | mapa = Tuva in Russia.svg [7] => | součást státu = {{vlajka a název|Rusko}} [8] => | forma administrativní jednotky = [[Republiky Ruské federace|republika Ruské federace]] [9] => | dělení jednotky = [10] => | počet obyvatel = 307930 [11] => | obyvatelé aktuální k = 2010{{Citace elektronické monografie| příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации| url = http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/tab1.xls (xls)| datum vydání = 2011| datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-03-18| vydavatel = Федеральная служба государственной статистики| místo = Moskva| jazyk = ru| url archivu = https://web.archive.org/web/20120424114048/http://www.perepis-2010.ru/results_of_the_census/tab1.xls| datum archivace = 2012-04-24| nedostupné = ano}} [12] => | hustota = 1,8 [13] => | jazyk = [[ruština]], [[tuvinština]] [14] => | náboženství = {{nowrap|62 % [[tibetský buddhismus]]}}, {{nowrap|8 % [[tengrismus]] a [[šamanismus]]}}, {{nowrap|1 % [[Protestantismus|protestantství]]}}, {{nowrap|1 % [[pravoslaví]]}}, {{nowrap|1 % ostatní [[křesťanství]]}} [15] => | národnosti = [[Tuvinci]], [[Rusové]] [16] => | titul představitele = [[prezident]]{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Ústava Republiky Tuva | url = http://khural.org/index.php?option=com_content&view=article&id=114%3Akonstitucziya-respubliki-tyva&catid=47%3Astatus&Itemid=134&limitstart=1 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-04-07 | vydavatel = Верховный Хурал (парламент) Республики Тыва | místo = Kyzyl | jazyk = ru}} [17] => | představitel = Šolban Kara-ool [18] => | zkratka = [19] => | předvolba = [20] => | časové pásmo = [[UTC+7]][[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}} [21] => }} [22] => [[Soubor:Tuvinská republika.png|náhled|250x250pixelů]] [23] => '''Tuva''', plným názvem '''Tuvinská republika''' ([[ruština|rusky]] ''Республика Тыва'' nebo ''Тува́, [[Tuvinština|tuv]]''[[Tuvinština|insky]] ''Тыва Республика''), je republika [[Rusko|Ruské federace]] ležící na jižní [[Sibiř]]i. Žije zde 336 651 obyvatel (2021) na rozloze 168 604 km². Hlavním městem je [[Kyzyl]]. Je začleněna do [[Sibiřský federální okruh|Sibiřského federálního okruhu]]. [24] => [25] => == Historie == [26] => Do [[18. století]] zemi kontrolovali [[Mongolové]], poté ji, jako součást [[Vnější Mongolsko|Vnějšího Mongolska]], ovládla [[Říše Čching|čchingská]] [[Čína]] a to až do roku [[1911]]. Roku [[1860]] začalo ruské osidlování, na základě rusko-čínské smlouvy.{{Doplňte zdroj}} Během první čínské ([[Sinchajská revoluce|sinchajské]]) revoluce v roce [[1911]] oblast obsadila ruská vojska a Tuva se stala formálně nezávislou pod ruským [[protektorát]]em. Během [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] zemi obsadili [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]] a v roce [[1921]] vyhlásili nezávislou [[Tuvinská aratská republika|Tuvinskou lidovou republiku]] (Tannu Tuva). Ta trvala až do roku [[1944]], kdy ji [[Anektovat|anektoval]] [[Sovětský svaz|SSSR]]. O legálnosti tohoto aktu se v Tuvě dodnes vedou spory.{{Doplňte zdroj}} [27] => [28] => Tannu-Tuva, Tannu-Tuva Ulus, tuvsky Tangdy-Tyva, byl původní název Tuvské republiky vzniklé v srpnu 1921. Tento název platil až do přijetí ústavy z roku 1926. Od té doby se užíval název Tuvská aratská republika (zkr. TAR), který se do ruštiny obvykle překládal jako Tuvinskaja Narodnaja Respublika (Tuvská lidová republika). [29] => [30] => == Přírodní poměry == [31] => Větší část republiky se nachází na náhorní plošině o průměrné nadmořské výšce 600 m. Tu obklopují vysoké hory – ze severní strany [[Západní Sajan]] (pohoří [[Sajany]]) a z jihu pohoří [[Tannu-Ola]] s nejvyšší horou ''Mongun Tajga'' (3 351 m). Podnebí je drsné, [[Kontinentální podnebí|kontinentální]], s průměrnými teplotami −32 °C v lednu a 18 °C v červenci. [32] => [33] => === Vodní zdroje === [34] => Téměř všechny řeky náleží k povodí [[Jenisej]]e. Hlavní řekou je [[Horní Jenisej]], jehož dvě zdrojnice [[Velký Jenisej|Velký]] a [[Malý Jenisej]] se stékají v [[Kyzyl]]u. Západní část Tuvy odvodňuje levý přítok Jeniseje, řeka [[Chemčik]]. Na jihu ústí řeka [[Tesín gol|Tes Chem]] do bezodtokého jezera [[Uvs núr]]. Většina řek má horský charakter. Jezera jsou převážně ledovcového nebo tektonického původu. Nacházejí se v [[Tuvinská kotlina|Tuvinské kotlině]] ([[Nojo-chol]], [[Todža]], [[Many-chol]]) a také v horách na západě Tuvy ([[Chindiktig-chol]], [[Kara-chol]], [[Sut-chol]]). V Tuvinské kotlině se dále nachází průtočné jezero [[Čagytaj]] s odtokem a také bezodtoká jezera [[Chadyn]] a [[Čeder]]. V Uvsunurské kotlině na hranicích s [[Mongolsko|Mongolskem]] se kromě bezodtokého jezera [[Uvs núr]] nachází ještě průtočné jezero [[Tere-chol (Uvs núr)|Tere-chol]]. [35] => [36] => == Obyvatelé == [37] => Asi 82 % obyvatel tvoří turkičtí [[Tuvinci]], [[Rusové|Rusů]] je 16,3 % a mají převahu hlavně ve městech. Mezi nejrozšířenější náboženství patří [[tibetský buddhismus]], [[šamanismus]] a [[pravoslaví]]. [38] => [39] => == Ekonomika == [40] => Kromě zemědělství (chovu [[Sob polární|sobů]], [[Jak divoký|jaků]] a [[velbloud]]ů) je rozvinuta těžba nerostných surovin (hlavně [[uhlí]], [[kobalt]], [[zlato]], [[železná ruda]]), kovozpracující, dřevozpracující a potravinářský průmysl. Většina průmyslu se nachází kolem hlavního města [[Kyzyl]] a druhého největšího města [[Ak-Dovurak]]. [41] => [42] => Tuva nemá napojení na železnici. V roce [[2018]] bylo ohlášeno obnovení prací na 411 km dlouhé železnici z [[Kyzyl]]u do [[Kuragino|Kuragina]] v [[Krasnojarský kraj|Krasnojarském kraji]].[http://www.rzd-partner.ru/zhd-transport/comments/stroitelstvo-dolgozhdannoy-zheleznoy-dorogi-kyzyl-kuragino-kotoraya-stanet-pervoy-v-tuve-nachnyetsya/ Строительство долгожданной железной дороги Кызыл – Курагино, которая станет первой в Туве, начнется осенью] [43] => РЖД-Партнер.Ру, 22. 8. 2018. [44] => [45] => == Další města == [46] => [[Ak-Dovurak]], [[Čadan]], [[Šagonar]], [[Turan (město)|Turan]] [47] => [48] => == Odkazy == [49] => [50] => === Reference === [51] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Тувинская автономная советская социалистическая республика}} [52] => [53] => [54] => === Související články === [55] => * [[Rusko]] [56] => * [[Sibiř]] [57] => [58] => === Externí odkazy === [59] => * {{Commonscat}} [60] => * {{ru}} [http://khural.org/ Oficiální stránky parlamentu] [61] => * {{ru}} [http://www.tuvaonline.ru Zprávy z Tuvy] [62] => [63] => {{Rusko}} [64] => {{Autoritní data}} [65] => [66] => [[Kategorie:Tuva| ]] [67] => [[Kategorie:Republiky Ruské federace]] [] => )
good wiki

Tuva

250x250pixelů Tuva, plným názvem Tuvinská republika (rusky Республика Тыва nebo Тува́, tuvinsky Тыва Республика), je republika Ruské federace ležící na jižní Sibiři. Žije zde 336 651 obyvatel (2021) na rozloze 168 604 km².

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kyzyl','pravoslaví','Uvs núr','ruština','Ak-Dovurak','Rusové','Tuvinci','tibetský buddhismus','Rusko','Tuvinština','šamanismus','1911'

1911

Ak-Dovurak

Ak-Dovurak je populární karetní hra, která pochází z Ruska a je známá také pod názvem Dostavník.

Kyzyl

Pravoslaví

Pravoslaví je jedním z hlavních křesťanských církevních proudů, který se rozvinul východním směrem z římskokatolické církve.

Rusko

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Šamanismus

Tuvinci

Tuvinština

Tuvinština je turkický jazyk, kterým mluví etnické skupiny v Tuvě, což je republika v Ruské federaci.