Array ( [0] => 14968075 [id] => 14968075 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tuvinština [uri] => Tuvinština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Tuvinština je turkický jazyk, kterým mluví etnické skupiny v Tuvě, což je republika v Ruské federaci. Tento jazyk má status úředního jazyka v Tuvě a je také uznáván jako menšinový jazyk v jiných regionech Ruské federace. Tuvinština je blízce příbuzná s dalšími turkickými jazyky, například jakutštinou nebo turečtinou. Tuvinština má bohatou historii a tradici a byla používána ve starověké Mongolské říši a Zlaté hordě. Během sovětské éry byl vydán množství literatury a publikací v tuvinštině, což přispělo k rozvoji tohoto jazyka. Díky úsilí tuvinského intelektuálního a kulturního hnutí se tuvinština začala stávat důležitým nástrojem pro udržení a rozvoj tuvinské identity a kulturního dědictví. V současné době je tuvinština vystavena různým výzvám, jako je globalizace a rozšíření ruského jazyka. Existuje však také snaha o uchování a ochranu tuvinského jazyka, například založením škol a institucí, které se zaměřují na výuku a podporu tuvinštiny. Tuvinština má specifické gramatické rysy a bohatou fonologii. Písmo tuvinštiny vychází z mongolského písma, které je přizpůsobené pro potřeby tuvinského jazyka. V současnosti se používá především cyrilice, což je důsledek sovětské doby. Existují však také snahy o obnovení používání tradičního mongolského písma. Tuvinština je živý jazyk, který se používá v různých životních situacích, jako je rodinná komunikace, vzdělávání, média a veřejný život. Navzdory některým výzvám tuvinština stále hraje důležitou roli ve společnosti a je důležitým aspektem identit tuvinského lidu. [oai] => Tuvinština je turkický jazyk, kterým mluví etnické skupiny v Tuvě, což je republika v Ruské federaci. Tento jazyk má status úředního jazyka v Tuvě a je také uznáván jako menšinový jazyk v jiných regionech Ruské federace. Tuvinština je blízce příbuzná s dalšími turkickými jazyky, například jakutštinou nebo turečtinou. Tuvinština má bohatou historii a tradici a byla používána ve starověké Mongolské říši a Zlaté hordě. Během sovětské éry byl vydán množství literatury a publikací v tuvinštině, což přispělo k rozvoji tohoto jazyka. Díky úsilí tuvinského intelektuálního a kulturního hnutí se tuvinština začala stávat důležitým nástrojem pro udržení a rozvoj tuvinské identity a kulturního dědictví. V současné době je tuvinština vystavena různým výzvám, jako je globalizace a rozšíření ruského jazyka. Existuje však také snaha o uchování a ochranu tuvinského jazyka, například založením škol a institucí, které se zaměřují na výuku a podporu tuvinštiny. Tuvinština má specifické gramatické rysy a bohatou fonologii. Písmo tuvinštiny vychází z mongolského písma, které je přizpůsobené pro potřeby tuvinského jazyka. V současnosti se používá především cyrilice, což je důsledek sovětské doby. Existují však také snahy o obnovení používání tradičního mongolského písma. Tuvinština je živý jazyk, který se používá v různých životních situacích, jako je rodinná komunikace, vzdělávání, média a veřejný život. Navzdory některým výzvám tuvinština stále hraje důležitou roli ve společnosti a je důležitým aspektem identit tuvinského lidu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Tuvinština [2] => | rozšíření = [[Rusko]], [[Mongolsko]], [[Čína]] [3] => | mluvčích = 265 000 [4] => | klasifikace = [5] => *[[altajské jazyky]] [6] => **[[turkické jazyky]] [7] => ***sibiřské jazyky [8] => | písmo = [[cyrilice]] [9] => | úřední jazyk = [[Tuva]] ([[Rusko]]) [10] => | regulátor = [11] => | ISO6391 = [12] => | ISO6392B = tyv [13] => | ISO6392T = [14] => | ISO6393 = tyv [15] => | SIL = tyv [16] => | wikipedie = [http://tyv.wikipedia.org/ tyv.wikipedia.org] [17] => }} [18] => '''Tuvinština''' (tuvinsky тыва дыл, ''tyva dyl'') je turkický jazyk, kterým mluví [[Tuvinci]] v republice Ruské federace [[Tuva]] (asi 230 000) ležící v jihocentrální [[Sibiř]]i, mluvčí žijí také v Mongolsku a Číně (v obou dohromady asi 30 000). Historicky byl jazyk značně ovlivněn [[Mongolština|mongolštinou]] a [[Tibetština|tibetštinou]], nově potom [[Ruština|ruštinou]], cyrilicí je psána tuvinština po roce 1940, kdy byla Tuva začleněna do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Nejblíže k tuvinštině stojí [[tofalarština]]. [19] => [20] => Tuvinština se geograficky nachází na místě s velkou diverzitou [[Ohrožený jazyk|ohrožených jazyků]] (v různém stupni), z nichž je právě tuvinština tím nejživějším, UNESCO ji klasifikuje jako zranitelnou.Online výstup z [[Červená kniha ohrožených jazyků|Atlasu světových jazyků v ohrožení]] http://www.unesco.org/culture/languages-atlas/en/atlasmap/language-id-1234.html [cit. 2012-07-11] [21] => [22] => == Klasifikace == [23] => Tuvinština se zpravidla řadí mezi severovýchodní větve, neboli mezi [[Sibiřské turkické jazyky|sibiřské jazyky]], tam mezi jižní sibiřské jazyky. Zde má nejblíže tofalarštině, s kterou tvoří společnou sajanskou podvětev. Propojení lze sledovat i s jinými jihosibibiřskými jazyky, [[Chakaština|chakaštinou]], nebo [[Altajština|altajštinou]]. Tuvinština mluvená v Tuvě se obecně dělí na čtyři velké dialektické skupiny, západní, centrální, jihovýchodní a severovýchodní. [24] => [25] => * Centrální dal vzniknout psanému jazyku. [26] => * Západní je mluven na horním toku řeky [[Chemčik]], patrné propojení s altajštinou. [27] => * Severovýchodní, též todžinský, je mluven především v okolí horního toku řeky Bij-Chem ([[Velký Jenisej]]). Mluvčí využívají nasalizaci a slovní zásoba obsahuje velmi rozsáhlý počet slov vztahujících se k lovu a chovu sobů. [28] => * Jihovýchodní vykazuje největší vlivy mongolštiny. [29] => [30] => Vedle toho existují více odlišné dialekty, kterými například mluví skupiny jako [[Džúngarové]], Cengelové, [[Cátani]], které ovšem nejsou dostatečně zdokumentované. [31] => [32] => == Slovní zásoba == [33] => Velká část tuvinské [[Slovní zásoba|slovní zásoby]] je turkického původu, nicméně i zde je patrný historicky silný vliv mongolštiny, odkud má tuvinština řadu vypůjčených slov a dokonce i několik přípon, některá slova mají také základ v [[Ketština|ketštině]] a samojedských jazycích. [34] => [35] => Konkrétně mají velkou důležitost slova týkající tradičního tuvinského způsobu obživy, chovu ovcí, koz a jaků. Vytříbená slovní zásoba obsahuje slova, která obsahují informace o věku, barvě i pohlaví dobytka zároveň (např. ''ak byzaa'' je bílé tele do stáří jednoho roku). O blízkém vztahu Tuvinců k zvířatům, který se promítl do slovní zásoby svědčí ''khoj özeeri'', což označuje specifickou (šetrnou) formu porážky zvířete, ale zároveň nabývá toto slovo významu vlídnosti, či lidskost.{{Citace periodika [36] => | příjmení = Rymer [37] => | jméno = Russ [38] => | odkaz na autora = [39] => | titul = Umlkající hlasy [40] => | periodikum = [[National Geographic Česko]] [41] => | rok = 2012 [42] => | měsíc = červenec [43] => | ročník = [44] => | číslo = 7 [45] => | strany = 54–61 [46] => | issn = 1213-9394 [47] => }} [48] => [49] => == Gramatika == [50] => === Morfologie === [51] => Tuvinština je podobně jako další turkické jazyky [[Aglutinační jazyk|aglutinační]], takže význam naznačují přídavné přípony. Tuvinština zná sedm pádů – [[nominativ]], [[genitiv]], [[dativ]], [[akuzativ]], [[ablativ]], [[Lokál|lokativ]] a [[allativ]], některé příklady užití jsou ukázány na slově теве [teve], [[velbloud]]: [52] => [53] => {|class="wikitable" [54] => |Teve||{{IPA|[teve]}}||[[nominativ]]||'velbloud' (žádná přípona) [55] => |- [56] => |Teve + /-NIŋ/||{{IPA|[teveniŋ]}}||[[genitiv]]||'(bez) velblouda' [57] => |- [58] => |Teve + /-NI/||{{IPA|[teveni]}}||[[akuzativ]]||'velblouda' (jednoznačný význam, jako ve smyslu věty "Vidím (toho) velblouda.") [59] => |- [60] => |Teve + /-KA/||{{IPA|[teveɡe]}}||[[dativ]]||'velbloudovi' (ve smyslu „k velbloudovi“ ovšem užíván allativ) [61] => |- [62] => |Teve + /-DAn/||{{IPA|[teveden]}}||[[ablativ]]||'od velblouda' nebo 'jako velbloud' (ve smyslu "vysoký jako velbloud") [63] => |- [64] => |Teve + /-DA/||{{IPA|[tevede]}}||[[lokál]]||'na velbloudu' nebo 've velbloudu' (v určitém kontextu může být užito k ukázání vlastnictví) [65] => |- [66] => |Teve + /-Je/||{{IPA|[teveʒe]}}||[[allativ]]||'k velbloudovi' [67] => |- [68] => |Teve + /-DIvA/||{{IPA|[tevedive]}}||[[allativ]]||'k velbloudovi' (zastaralý, respektive dialektický tvar) [69] => |} [70] => U sloves ukazují koncovky čas, způsob a vid. Užívá se též [[Pomocné sloveso|pomocných sloves]]. [71] => [72] => === Syntax === [73] => V tuvinštině se věta skládá v pořadí podmět-předmět-přísudek ([[SOV]]), takže věta může vypadat například „Теве сиген чипкен“ [teve siɡen tʃipken] (Velbloud seno jíst-MINULOST), přeloženo „Velbloud snědl seno.“ [74] => [75] => == Hláskový systém == [76] => === Souhlásky === [77] => Tuvinština má 19 souhláskových [[foném]]ů. [78] => {| class="wikitable IPA" border="1" style="text-align: center" [79] => |+ caption| Tuvinské souhláskové fonémy [80] => ! colspan="2" | [81] => ! [[Labiální souhláska|Labiály]] [82] => ! [[Alveolární souhláska|Alveoláry]] [83] => ! [[Palatální souhláska|Palatály]] [84] => ! [[Velární souhláska|Veláry]] [85] => |- [86] => ! colspan="2" | [[Nazální souhláska|Nazály]] [87] => | m [88] => | n [89] => | [90] => | ŋ [91] => |- [92] => ! rowspan="2" | [[Plozivní souhláska|Plosivy]] [93] => ! nepřídechové/
přízvučné1 [94] => | p [95] => | t [96] => | [97] => | g [98] => |- [99] => ! [[přídech]]ové/
nepřízvučné1 [100] => | pʰ [101] => | tʰ [102] => | [103] => | k [104] => |- [105] => ! colspan="2" | [[Afrikátní souhláska|Afrikáty]] [106] => | [107] => | (t͡s)2 [108] => | t͡ʃ [109] => | [110] => |- [111] => ! rowspan="2" | [[Frikativní souhláska|Frikativy]] [112] => ! nepřízvučné [113] => | (f)2 [114] => | s [115] => | ʃ [116] => | x [117] => |- [118] => ! přízvučné [119] => | [120] => | z [121] => | ʒ [122] => | [123] => |- [124] => ! colspan="2" | [[Verberantní souhláska|Verberanty]] [125] => | [126] => | ɾ [127] => | [128] => | [129] => |- [130] => ! colspan="2" | [[Aproximantní souhláska|Aproximanty]] [131] => | ʋ [132] => | l [133] => | j [134] => | [135] => |} [136] => # Rozdíl je pro většinu mluvčích dán přídechem, nicméně pro některé je to znělost. [137] => # {{IPA|/f/}} a {{IPA|/ts/}} se nacházejí jen ve vypůjčených ruských slovech. [138] => [139] => === Samohlásky === [140] => Tuvinské samohlásky existují ve třech variantách, dlouhé krátké a s hlubokým [[tón]]em. [141] => {| class="wikitable IPA" border="1" style="text-align: center" [142] => |+ caption| Tuvinské samohláskové fonémy [143] => ! colspan="2" rowspan="2" | [144] => ! colspan="2" | krátké [145] => ! colspan="2" | dlouhé [146] => ! colspan="2" | hlubokého tónu [147] => |- [148] => |zavřené [149] => |otevřené [150] => |zav. [151] => |ot. [152] => |zav. [153] => |ot. [154] => |- [155] => |rowspan="2" |[[Přední samohláska|přední]] [156] => |[[Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska|nezaokrouhlená]] [157] => |i [158] => |e [159] => |iː [160] => |eː [161] => |ì [162] => |è [163] => |- [164] => |[[Zavřená přední zaokrouhlená samohláska|zaokrouhlená]] [165] => |y [166] => |ø [167] => |yː [168] => |øː [169] => |ỳ [170] => |ø̀ [171] => |- [172] => |rowspan="2" |[[Zadní samohláska|zadní]] [173] => |[[Zavřená zadní nezaokrouhlená samohláska|nezaokrouhlená]] [174] => |ɯ [175] => |a [176] => |ɯː [177] => |aː [178] => |ɯ̀ [179] => |à [180] => |- [181] => |[[Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska|zaokrouhlená]] [182] => |u [183] => |o [184] => |uː [185] => |oː [186] => |ù [187] => |ò [188] => |} [189] => [190] => == Grafický systém == [191] => V současnosti je tuvinština zapisována cyrilicí, tedy vlastně ruskou abecedou se třemi přidanými znaky. Jedná se o [[ң]] (přepisem do latinky „ng“, IPA [ŋ]), [[ө]] („ö“, IPA [ø]) a [[ү]] („ü“, IPA [y]). [192] => [193] => Znaky [[Е]] a [[Э]] se v tuvinštině užívání v odlišném smyslu než v ruštině. Э se užívá pro značení krátkého e na začátku slov, znaku Е se užívá pro stejnou hlásku uvnitř a na konci slov. Е na začátku slov potom má většinou značit původní výslovnost znaku v ruštině (většinou u slov ruského původu). Dále zdvojené ЭЭ zastupuje dlouhé é. Znak [[ъ]] se používá k naznačení hlubokého tónu hlásky. [194] => [195] => === Historie === [196] => Tuvinština neměla dlouho svoji psanou podobu a Tuvinci používali mongolštinu jako svůj psaný jazyk, pouze v klášterech se provizorně psalo [[Mongolské písmo|mongolským]], případně [[Tibetské písmo|tibetským písmem]], později [[Nikolaus Poppe]] navrhl upravené mongolské písmo pro tuvinštinu. [197] => [198] => Následně v roce 1930 vytvořil tuvinský buddhistický mnich [[Monguš Lopsan-Čimit]] latinskou abecedu přizpůsobenou pro jazyk Tuvinců. Ovšem v roce 1941 byl Lopsan-Čimit v rámci stalinských čistek popraven. V roce 1943, ještě před anexí Tuvinské lidové republiky Sovětským svazem byla latinská abeceda nahrazena cyrilicí, která se používá dodnes. Od roku 1990, kdy se po rozpadu Sovětského svazu situace jazyka a společnosti stabilizovala, se znovu diskutuje o nové podobě tuvinské latinky. [199] => [200] => == Příklady == [201] => === Číslovky === [202] => {| cellspacing="7" [203] => |- [204] => | '''Tuvinsky''' || '''Česky''' [205] => |- [206] => | биp || jeden [207] => |- [208] => | ийи || dva [209] => |- [210] => | үш || tři [211] => |- [212] => | дөpт || čtyři [213] => |- [214] => | бeш || pět [215] => |- [216] => | aлды || šest [217] => |- [218] => | чeди || sedm [219] => |- [220] => | сес || osm [221] => |- [222] => | тoc || devět [223] => |- [224] => | он || deset [225] => |} [226] => [227] => == Vzorový text == [228] => Otče náš (modlitba Páně): [229] => : Дээpде Адавыс! [230] => : Сээң адың алдаpжызын! [231] => : Сээң Чагыргаң чедип келзин. [232] => : Дээрге дег, черге база [233] => : Сээң күзел-сорууң чогуп бүтсүн. [234] => : Амыдыраар хлеб-тараавысты [235] => : бөгүн биске хайырла. [236] => : Биске буруулуг улусту өршээгенивис дег, [237] => : бачыттарывысты база биске өршээ. [238] => : Бисти күткүлгеге алыспас кылып көр, [239] => : ол ышкаш бузуттугдан бисти адырып көр. [240] => : Чүге дээрге Сээң Чагыргаң, күжүң база алдарың кезээ мөңгеде турар. [241] => : Аминь. [242] => [243] => {{Vzorový text [244] => |VDLP=ano [245] => |Komentář= [246] => |Jazyk 1=tuvinsky [247] => |Text 1=Бүгү кижилер хостуг база мөзүзү болгаш эргелери дең кылдыр төрүттүнер. Оларга угаан- сарыыл болгаш арын-нүүр бердинген болур болгаш олар бот-боттарынга акы-дуңмалышкы хамаарылганы көргүзер ужурлуг. [248] => |Jazyk 2=transkripce [249] => |Text 2=Bygy kižiler xostug baza mөzyzy bolgaš ergeleri deņ kьldьr tөryttyner. Olarga ugaan-sarььl bolgaš arьn-nyyr berdingen bolur bolgaš olar bot-bottarьnga akь-duņmalьškь xamaarьlganь kөrgyzer užurlug. [250] => }} [251] => [252] => == Odkazy == [253] => === Reference === [254] => [255] => [256] => === Literatura === [257] => * Harrison, K. David. (2001): ''Topics in the Phonology and Morphology of Tuvan'', Doctoral Dissertation, Yale University. (OCLC catalog #51541112). [258] => * {{Citace monografie [259] => | příjmení = Ölmez [260] => | jméno = Mehmet [261] => | odkaz na autora = [262] => | titul = Tuwinischer Wortschatz mit alttürkischen und mongolischen Parallelen [263] => | vydavatel = [264] => | místo = Wiesbaden [265] => | rok = 2007 [266] => | počet stran = [267] => | kapitola = [268] => | strany = [269] => | isbn = 978-3-447-05499-7 [270] => | jazyk = de [271] => }} [272] => * {{Citace monografie [273] => | příjmení = Štiková [274] => | jméno = Marcela [275] => | odkaz na autora = [276] => | titul = Jazyková situace v Tuvě : pokus o sociolingvistickou studii [277] => | vydavatel = Univerzita Karlova [278] => | místo = Praha [279] => | rok = 2009 [280] => | isbn = 978-80-7308-316-8 [281] => | jazyk = [282] => }} [283] => * TAUBE, Erika. ''Tuwinische Folkloretexte aus dem Altai (Cengel/Westmongolei): kleine Formen''. Wiesbaden: Harrassowitz, 2008, 281 s. {{ISBN|978-3-447-05636-6}}. [284] => [285] => === Externí odkazy === [286] => {{InterWiki|code=tyv|Tuvinská}} [287] => * {{Commonscat}} [288] => * [http://tuvan.swarthmore.edu/ Tuvinsko-anglický a anglicko-tuvinský slovník] [289] => [290] => {{Překlad|en|Tuvan language|501166047}} [291] => {{Pahýl}} [292] => [293] => {{Turkické jazyky}} [294] => {{Jazyky Ruské federace}} [295] => {{Autoritní data}} [296] => [297] => [[Kategorie:Sibiřské turkické jazyky]] [298] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [299] => [[Kategorie:Jazyky Mongolska]] [300] => [[Kategorie:Jazyky Číny]] [301] => [[Kategorie:Ohrožené jazyky Asie]] [302] => [[Kategorie:Ohrožené turkické jazyky]] [] => )
good wiki

Tuvinština

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'allativ','Afrikátní souhláska','Verberantní souhláska','Tuva','Rusko','ablativ','dativ','Zadní samohláska','genitiv','nominativ','akuzativ','Přední samohláska'

Ablativ

Akuzativ

Allativ

Dativ

Genitiv

Nominativ

Rusko

Tuva