Array ( [0] => 15485462 [id] => 15485462 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Uzbekistán [uri] => Uzbekistán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Uzbekistánu [2] => | úřední název = O‘zbekiston Respublikasi
Ўзбекистон Республикаси [3] => | úřední název česky = Republika Uzbekistán [4] => | vlajka = Flag of Uzbekistan.svg [5] => | článek o vlajce = Vlajka Uzbekistánu [6] => | znak = Coat of Arms of Uzbekistan.svg [7] => | mapa umístění = Uzbekistan on the globe (Uzbekistan centered).svg [8] => | rozloha = 447 400 [9] => | rozlmisto = 56 [10] => | procent vody = 5 [11] => | počet obyvatel = 34 232 050 {{cite web |url=https://uzreport.news/society/o-zbekiston-aholisi-soni-32-1-mln-kishidan-iborat |script-title=O‘zbekiston aholisi soni 32,1 mln. kishidan iborat |publisher=Uzreport.news |language= |accessdate=7 August 2017 |df=dmy-all }} [12] => | obyvmisto = 41 [13] => | obyvatelé aktuální k = [[2018]] [14] => | hustota = 65,8 [15] => | hustmisto = 139 [16] => | HDI = 0,617 [17] => | HDIvývoj = růst [18] => | HDIvýše = střední [19] => | HDI aktuální k = 2010 [20] => | HDImísto = 102 [21] => | jazyk = [[uzbečtina]] (úřední) 74,3 %, [[ruština]] 14,2 %, [[tádžičtina]] 4,4 %, jiné 7,1 % [22] => | náboženství = [[Islám|muslimové]] 79% (převážně [[Sunnitský islám|sunnité]]), [[Pravoslaví|pravoslavní]] 18%, jiní 3% [23] => | nejvyšší hora = [[Khazret Sultan]] [24] => | výška nejvyšší hory = 4643 [25] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [26] => | hlavní město = [[Taškent]] [27] => | funkce1 = Prezident [28] => | vládce1 = [[Šavkat Mirzijojev]] [29] => | funkce2 = Předseda vlády [30] => | vládce2 = [[Abdulla Aripov]] [31] => | článek o hymně = Uzbecká hymna [32] => | hymna = Uzbecká hymna (Můj slunečný a dalekosáhlý domov) [33] => | datum vzniku = [[1. září|1. září]] [[1991]] [34] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] [35] => | měna = [[Uzbecký sum]] [36] => | kód měny = UZS [37] => | HDP/ob. = 6 086{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [38] => | HDP/ob.misto = 124 [39] => | HDP aktuální k = 2015 [40] => | ison = 860 [41] => | iso3 = UZB [42] => | iso2 = UZ [43] => | mpz = UZ [44] => | doména = uz [45] => | předvolba = +998 [46] => | čas = +5 [47] => | commonscat = Uzbekistan [48] => }} [49] => '''Uzbekistán''', plným názvem '''Republika Uzbekistán''' ({{Vjazyce2|uz|''Ўзбекистон Республикаси''|O‘zbekiston Respublikasi}}), je [[vnitrozemský stát]] ve [[Střední Asie|Střední Asii]]. Jeho sousedy jsou [[Afghánistán]] na jihu, [[Kazachstán]] na severu, [[Kyrgyzstán]] na severovýchodě, [[Tádžikistán]] na jihovýchodě a [[Turkmenistán]] na jihozápadě. Všechny sousední státy jsou rovněž vnitrozemské, a tak je Uzbekistán jednou ze dvou zemí na světě, která je „dvojnásobně vnitrozemská“ (spolu s [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnskem]]). [50] => [51] => Jde o [[unitární stát]]. Skládá se z 12 provincií a autonomní republiky [[Karakalpakstán]]. Hlavním a největším městem je [[Taškent]]. V roce 2020 byl počet obyvatel odhadnut na 34 milionů. Úředním jazykem je [[uzbečtina]], [[Turkické jazyky|turkický jazyk]] upravený ve 20. století tak, aby mohl převzít [[Latinka|latinskou abecedu]]. Je to mateřská řeč přibližně 85 % uzbekistánské populace. Široce používána je rovněž [[ruština]], a to i ve státní správě. Uzbeci tvoří 81 % populace, následují [[Rusové]] (5,4 %), [[Tádžikové]] (4 %) a [[Kazaši]] (3 %). Podobné jsou poměry náboženské, [[Islám|muslimové]] tvoří 79 % obyvatelstva, 5 % je [[Pravoslaví|pravoslavných]] křesťanů. [52] => [53] => Uzbekistán byl jednou ze [[Svazová republika|svazových republik]] [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]; nezávislost získal při jeho rozpadu roku [[1991]]. Ačkoli oficiálně vznikl jako [[Demokracie|demokratická]] [[republika]], lidskoprávní organizace ho do roku 2008 definovaly jako „autoritářský stát s omezenými občanskými právy“.{{Citace elektronického periodika [54] => | titul = Uzbekistan [55] => | periodikum = U.S. Department of State [56] => | url = https://2009-2017.state.gov/j/drl/rls/hrrpt/2008/sca/119143.htm [57] => | datum přístupu = 2021-02-26 [58] => }} Po smrti autoritářského prezidenta [[Islam Karimov|Islama Karimova]] v roce 2016 zahájil druhý uzbecký prezident [[Šavkat Mirzijojev]] tzv. tichou revoluci, neboli postupné uvolňování režimu. Dal amnestii některým politickým vězňům, zakázal dětskou práci, začal budovat [[Tržní ekonomika|tržní ekonomiku]] a dramaticky zlepšil vztahy s Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Afghánistánem. Významný pokrok v [[Lidská práva|lidských]] a [[Občanská práva|občanských právech]] uznala i [[Amnesty International]] a [[Organizace spojených národů|OSN]], část restrikcí ale přetrvává. [59] => [60] => Uzbecká ekonomika, i když je v počátcích budování tržních vztahů, se může opřít o tradiční export [[Bavlna|bavlny]] a také obrovské zásoby [[Zemní plyn|zemního plynu]], které z ní dělají největšího výrobce elektřiny ve Střední Asii. [[Veřejný dluh]] je nízký a [[ekonomický růst]] vysoký, takže [[ekonom]]ové vidí Uzbekistán jako jednu z možných budoucích [[Ekonomická velmoc|ekonomických velmocí]], minimálně regionálních. Prozatím je podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]], z hlediska [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]], 60. největší ekonomikou světa, což je zhruba na úrovni [[Finsko|Finska]] či [[Nový Zéland|Nového Zélandu]]. [61] => [62] => == Historie == [63] => {{viz též|Dějiny Uzbekistánu}} [64] => === Starověk === [65] => První lidé, o nichž je známo, že obývali Střední Asii, byli [[Skytové]], kteří pocházeli ze severních pastvin dnešního Uzbekistánu. V regionu se usadili někdy v prvním tisíciletí před naším letopočtem. Postavili poté podél řek rozsáhlý zavlažovací systém.{{Citace elektronického periodika [66] => | příjmení = Korzhumbayeva [67] => | jméno = Aigerim [68] => | titul = Scythians in Central Asia [69] => | periodikum = Electrum Magazine [70] => | url = http://www.electrummagazine.com/2012/09/scythians-in-central-asia/ [71] => | datum vydání = 29. 12. 2012 [72] => | datum přístupu = 2020-02-26 [73] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121018143547/http://www.electrummagazine.com/2012/09/scythians-in-central-asia/ [74] => | datum archivace = 2012-10-18 [75] => | nedostupné = ano [76] => }} Již v této době byly položeny základy měst jako je dnešní [[Buchara]] nebo [[Samarkand]]. [77] => [78] => V 5. století př. n. l. region ovládli [[Baktrie|Baktrijci]], [[Sogdiana|Sogdijci]] a [[Jüe-č’]]ové, jež se stali součástí [[Perská říše|Perské říše]]. Především sogdiánští obchodníci Bucharu či Samarkand, centra oblasti ve starověku zvané [[Transoxanie]] (Araby Maverannáhr), zapojili do [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezky]] a zajistili jim tak moc a bohatství.{{Citace periodika [79] => | příjmení = Frye [80] => | jméno = Richard N. [81] => | titul = Early Bukhara [82] => | periodikum = Cahiers d’Asie centrale [83] => | datum vydání = 1998-09-01 [84] => | číslo = 5/6 [85] => | strany = 13–18 [86] => | issn = 1270-9247 [87] => | jazyk = en [88] => | url = http://journals.openedition.org/asiecentrale/527 [89] => | datum přístupu = 2021-02-26 [90] => }}{{Citace periodika [91] => | příjmení = SHISHKINA [92] => | jméno = G. V. [93] => | titul = Ancient Samarkand: Capital of Soghd [94] => | periodikum = Bulletin of the Asia Institute [95] => | datum vydání = 1994 [96] => | ročník = 8 [97] => | strany = 81–99 [98] => | issn = 0890-4464 [99] => | url = https://www.jstor.org/stable/24048767 [100] => | datum přístupu = 2021-02-26 [101] => }} [102] => [103] => V roce 327 př. n. l. dobyl Sogdianu a Baktrii [[Alexandr Veliký]].{{Citace monografie [104] => | příjmení = Antonetti [105] => | jméno = Claudia [106] => | příjmení2 = Biagi [107] => | jméno2 = Paolo [108] => | titul = With Alexander in India and Central Asia: Moving East and Back to West [109] => | url = https://books.google.cz/books/about/With_Alexander_in_India_and_Central_Asia.html?id=Y9gqvgAACAAJ&redir_esc=y [110] => | vydavatel = Oxbow Books [111] => | počet stran = 292 [112] => | isbn = 978-1-78570-584-7 [113] => | poznámka = Google-Books-ID: Y9gqvgAACAAJ [114] => | jazyk = en [115] => }} Lidový odpor proti Evropanům byl silný, ale [[Helénismus|helénský]] vliv se nějakou dobu udržel. V 1. století př. n. l. byl však vytlačen [[Kušánská říše|Kušánskou říší]] ovládanou Jüe-či. Tím byl znovu obnoven perský kulturní vliv, který udrželi později i [[Parthové]], [[Sásánovci]], [[Heftalité]] a [[Turkuti]], jejichž kaganát vznikl na území Uzbekistánu v 6. století. [116] => === Středověk === [117] => V 8. století vpadli do oblasti [[Arabové]], kteří sem přinesli [[islám]].{{Citace elektronického periodika [118] => | titul = Uzbekistan - The Early Islamic Period [119] => | periodikum = countrystudies.us [120] => | url = http://countrystudies.us/uzbekistan/2.htm [121] => | datum přístupu = 2021-02-26 [122] => }} Země byla násilně islamizována. V 9. století bylo území začleněno do [[Samanidská říše|Samanidské říše]], později do turkické [[Karachánovská říše|Karachánovské říše]]. Ta měla zpočátku své hlavní sídlo na území dnešního Kyrgyzstánu a posléze Číny, ovšem v letech 1040–1212 byl jejím centrem Samarkand. Dočasně území ovládla též [[Seldžucká říše]] a [[Kara Kitani]]. V letech [[1219]]–[[1220]] vpadl do [[Chórezmská říše|Chórezmské říše]] na území Uzbekistánu mongolský dobyvatel [[Čingischán]].{{Citace elektronického periodika [123] => | titul = Uzbekistan - The Mongol Period [124] => | periodikum = countrystudies.us [125] => | url = http://countrystudies.us/uzbekistan/4.htm [126] => | datum přístupu = 2021-02-26 [127] => }} Jeho působení zde je spojeno s rabováním a vražděním místních obyvatel. Oblast byla invazí trvale ovlivněna – íránsko-perská kultura byla definitivně vytlačena na úkor kultury turkicko-mongolské. Obří Čingischánova [[Mongolská říše]] se sice rychle rozpadla, ale Čingischánův syn [[Čagataj]] udržel vládu ve střední Asii (kromě [[Chórezm]]u, který ovládla [[Zlatá horda]]) a podařilo se to i jeho následovníkům, kteří takto stvořili [[Čagatajský chanát]]. Čagatajská dynastie vládla oblasti dnešního Uzbekistánu až do roku 1360. Od jednoho z posledních čagatajských vládců [[Oz Beg]]a, který vládl zemi v letech [[1313]]–[[1340]], je také odvozeno dnešní jméno země – Uzbekistán.[[Soubor:Торжествуют.jpg|náhled|vlevo|Dav v Registanu, Samarkand]] [128] => [129] => Obrovskou říši rozkládající se především na území dnešního Íránu, Turkmenistánu, Uzbekistánu a Afghánistánu s hlavním městem [[Samarkand]] vytvořil ve druhé polovině 14. století [[Tamerlán]] (též Timur, nebo Tímur Lenk) (1336–1405). Jeho vojenské kampaně způsobily smrt milionů lidí.{{Citace elektronického periodika [130] => | titul = Šumný Samarkand: město, odkud vládl krutý Tamerlán [131] => | periodikum = Prima Zoom [132] => | datum_vydání = 13. ledna 2014 [133] => | url = https://zoom.iprima.cz/cestovani/sumny-samarkand-mesto-odkud-vladl-kruty-tamerlan [134] => }} Tento neuvěřitelně krutý dobyvatel nechal bohatství z dobytých zemí vozit do hlavního města jeho říše – do [[Samarkand]]u. Za jeho vlády prožívala v Samarkandu rozkvět architektura i věda, a také se z čagatajského turkického dialektu (čagatajštiny) stal literární jazyk, základ dnešní uzbečtiny. Prvním velkým literátem tohoto jazyka byl [[Alíšer Navoí]], působící v [[Herát]]u (dnes [[Afghánistán]]). Tamerlán byl zakladatelem dynastie [[Tímúrovská dynastie|Timúrovců]]. Jeho vnuk Muhammad Taragaj známý jako [[Ulugbek]] (1394–1449) byl milovníkem vědy. Za jeho čtyřicetileté vlády ztrácela říše na významu, ale současně se Samarkand stal jedním z nejvýznamnějších vědeckých center té doby, především díky proslulé observatoři. [135] => [[Soubor:Empèri Timurida.png|náhled|Dobyvačné výpravy [[Turko-Mongolové|turko-mongolského]] vojevůdce [[Tamerlán]]a]] [136] => [137] => Chronické vnitřní boje Timúrovců mezi sebou přilákaly v 16. století uzbecké nomádské kmeny žijící na sever od [[Aralské jezero|Aralského jezera]]. V roce 1501 zahájily tyto kmeny rozsáhlou invazi na území Timurovců. Nakonec ho ovládly a vytvořily zde několik menších státních útvarů, mezi nimiž nejsilnějšími byli [[Bucharský emirát]], [[Chivský chanát]] a [[Kokandský chanát]]. Jejich ekonomika hodně závisela na [[Obchod s otroky|obchodu s otroky]], především Buchara jím byla proslulá. Otroky byli především [[Ší'itský islám|šíitové]]. Tento obchod přetrvával až do 19. století a budil občas pohoršení v evropských zemích. Jeho zastavení se stalo i oficiální záminkou [[Ruské impérium|Rusů]] pro invazi do oblasti.{{Citace periodika [138] => | příjmení = Eden [139] => | jméno = Jeff [140] => | titul = Beyond the Bazaars: Geographies of the slave trade in Central Asia* [141] => | periodikum = Modern Asian Studies [142] => | datum vydání = 2017/07 [143] => | ročník = 51 [144] => | číslo = 4 [145] => | strany = 919–955 [146] => | issn = 0026-749X [147] => | doi = 10.1017/S0026749X15000505 [148] => | jazyk = en [149] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/modern-asian-studies/article/abs/beyond-the-bazaars-geographies-of-the-slave-trade-in-central-asia/9390E77A57B9CA69DF01FBCD458795CD [150] => | datum přístupu = 2021-02-27 [151] => }} Ve skutečnosti však šlo o součást proslulé [[Velká hra|Velké hry]] o střední Asii.{{Citace elektronického periodika [152] => | titul = Great Game {{!}} Central Asian history [153] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [154] => | url = https://www.britannica.com/topic/Great-Game [155] => | jazyk = en [156] => | datum přístupu = 2021-02-27 [157] => }} [158] => [159] => === Ruská nadvláda === [160] => [[Soubor:Karazin - Entry of Russian troops into Samarkand 1868.jpg|náhled|Dobytí [[Samarkand]]u ruskýmo vojsky roku 1868]] [161] => [[Soubor:Prokudin-Gorskii-19.jpg|náhled|Poslední emír z [[Bucharský emirát|Buchary]], který byl vazalem [[Ruské impérium|Ruského impéria]]]] [162] => V 60. letech 19. století Rusko zaútočilo na chanáty a celou zemi si podmanilo. Buchara se stala ruským protektorátem roku 1868, Chorezm roku 1873, Kokandský chanát byl k Ruské říši připojen přímo, roku 1876.{{Citace monografie [163] => | příjmení = Becker [164] => | jméno = Seymour [165] => | titul = Russia's Protectorates in Central Asia: Bukhara and Khiva, 1865-1924 [166] => | url = https://books.google.cz/books/about/Russia_s_Protectorates_in_Central_Asia_B.html?id=2fgNAQAAMAAJ&redir_esc=y [167] => | vydavatel = Harvard University Press [168] => | počet stran = 434 [169] => | isbn = 978-0-674-78360-7 [170] => | poznámka = Google-Books-ID: 2fgNAQAAMAAJ [171] => | jazyk = en [172] => }} Odpor proti ruské nadvládě ale nikdy neuhasl. Největší povstání vypuklo během [[První světová válka|první světové války]], v roce 1916, když carská vláda ukončila platnost výjimky zprošťující muslimy povinnosti [[Základní vojenská služba|vojenské služby]]. To vyvolalo [[Středoasijské povstání v roce 1916|středoasijské povstání]], přičemž Uzbekistán byl jedním z jeho epicenter. Bylo potlačeno pomocí [[Stanné právo|stanného práva]]. Napětí mezi muslimy a ruskými usedlíky vedlo na obou stranách k rozsáhlým masakrům. Zemřely tisíce lidí a další statisíce uprchly, většinou do sousední [[Čínská republika (1912–1949)|Čínské republiky]]. Středoasijské povstání bylo první masovou protiruskou vzpourou ve Střední Asii. [173] => [174] => Po pádu carství v roce 1917 se moci v Taškentu chopili [[bolševici]], podporovaní některými modernisticky orientovanými muslimy. Nacionalisté a konzervativní muslimové se pokusili vytvořit ve městě [[Kokand]]u nezávislou vládu ("Kokandská autonomie"). V únoru 1918 vydrancovali vojáci Rudé armády a [[Arméni|arménští]] [[Arménská revoluční federace|dašnaci]] Kokand způsobem, který byl popsán jako [[pogrom]]. Zahynulo při něm až 25 000 osob. Tento masakr rozlítil masy domorodého muslimského obyvatelstva. Vypuklo protibolševické a protiruské povstání, vedené Ergašem bejem, jež je nazýváno [[Hnutí basmačů|basmačským povstáním]] (název basmač pochází z [[Turkické jazyky|turkického]] výrazu pro nájezdníka).{{Citace periodika [175] => | příjmení = Olcott [176] => | jméno = Martha B. [177] => | titul = The Basmachi or Freemen's Revolt in Turkestan 1918-24 [178] => | periodikum = Soviet Studies [179] => | datum vydání = 1981 [180] => | ročník = 33 [181] => | číslo = 3 [182] => | strany = 352–369 [183] => | issn = 0038-5859 [184] => | url = https://www.jstor.org/stable/151077 [185] => | datum přístupu = 2021-02-27 [186] => }} Basmači byli zpočátku úspěšní. Bolševici byli brzy vyhnáni z Chivy i Buchary. Zbyl jim jen Taškent, kde bezhlavé [[Znárodnění|znárodňování]] způsobilo ekonomický kolaps a [[hladomor]], takže koncem roku 1918 basmači ovládli i toto město. Poté však Rudá armáda přešla do protiofenzivy a do roku 1920 basmačské hnutí takřka pacifikovala. Toho roku Sověti dobyli i Bucharu a svrhli místního emíra. [187] => [188] => V listopadu 1921 dorazil do Buchary generál [[Enver Paša|İsmail Enver]] známý jako Enver Paša, bývalý [[Osmanská říše|osmanský]] ministr války, aby pomohl válečnému úsilí sovětů. Místo toho však přeběhl a stal se jedním z nejvýznamnějších basmačských vůdců.{{Citace periodika [189] => | příjmení = Yilmaz [190] => | jméno = Şuhnaz [191] => | titul = An Ottoman Warrior Abroad: Enver Paşa as an Expatriate [192] => | periodikum = Middle Eastern Studies [193] => | datum vydání = 1999 [194] => | ročník = 35 [195] => | číslo = 4 [196] => | strany = 40–69 [197] => | issn = 0026-3206 [198] => | url = https://www.jstor.org/stable/4284039 [199] => | datum přístupu = 2021-02-27 [200] => }} Centralizoval a znovuoživil celé hnutí. Enver hodlal vytvořit všeturkickou konfederaci, jež by zahrnovala celou Střední Asii. Počátkem roku 1922 kontroloval [[Samarkand]] i [[Dušanbe]]. V červnu 1922 však porazily sovětské jednotky, jimž velel plukovník Nikolaj Kakurin, basmačské síly v bitvě u Kafrunu, načež začala Rudá armáda vytlačovat povstalce směrem na východ. Enver Paša padl při posledním zoufalém výpadu jízdy 4. srpna 1922 poblíž Balčuanu v dnešním [[Tádžikistán]]u. Jeho nástupce Selim Paša pokračoval v boji, ale nakonec byl v roce 1923 nucen uprchnout do [[Afghánistán]]u. Odtud pak sice basmači útočili i v pozdějších letech, ale konsolidovanou sovětskou moc již neohrozili. Vyčerpaní rolníci už na odpor sílu neměli. Zvláště když sovětská vláda v polovině 20. let nabídla i "cukr", tedy ústupky, které se týkaly života hospodářského ([[Nová ekonomická politika]]), politického (amnestie povstalců) i náboženského (znovuzavedení islámského práva [[šaría]], obnovení [[Medresa|medres]] a [[vakf]]ů).{{Citace monografie [201] => | příjmení = Rywkin [202] => | jméno = Michael [203] => | titul = Moscow's Muslim Challenge: Soviet Central Asia [204] => | url = https://books.google.cz/books/about/Moscow_s_Muslim_Challenge.html?id=j6F1s9P8vBYC&redir_esc=y [205] => | vydavatel = M.E. Sharpe [206] => | počet stran = 198 [207] => | isbn = 978-0-87332-613-1 [208] => | poznámka = Google-Books-ID: j6F1s9P8vBYC [209] => | jazyk = en [210] => }} [211] => [212] => === V Sovětském svazu === [213] => [[Soubor:AralSea1989 2014.jpg|náhled|[[Aralské jezero]] v roce 1989 a 2014.]] [214] => Rudí zvítězili. Roku [[1924]] byla vyhlášena [[Uzbecká sovětská socialistická republika]], v květnu 1925 se připojila k Sovětskému svazu. Ibrahim Bek nakrátko obrodil basmačské hnutí ve 30. letech, když se zdvihl odpor způsobený násilnou [[Kolektivizace v Sovětském svazu|kolektivizací]]. Brzy však byl polapen a popraven. Kolem roku 1934 byl odpor zcela zlomen.{{Citace periodika [215] => | příjmení = Ritter [216] => | jméno = William S. [217] => | titul = The Final Phase in the Liquidation of Anti-Soviet Resistance in Tadzhikistan: Ibrahim Bek and the Basmachi, 1924-31 [218] => | periodikum = Soviet Studies [219] => | datum vydání = 1985 [220] => | ročník = 37 [221] => | číslo = 4 [222] => | strany = 484–493 [223] => | issn = 0038-5859 [224] => | url = https://www.jstor.org/stable/151562 [225] => | datum přístupu = 2021-02-27 [226] => }} [227] => [228] => V roce 1929 byla z Uzbecké republiky odštěpena [[Tádžická autonomní sovětská socialistická republika|tádžická autonomie]] a stala se z ní nezávislá [[Tádžická sovětská socialistická republika]] (dnes Tádžikistán). V roce 1930 bylo hlavní město přesunuto ze Samarkandu do Taškentu. Roku 1936 byla do Uzbecké SSR začleněna Karakalpacká autonomní sovětská socialistická republika. Zůstala součástí Uzbekistánu i po roce 1991, jakožto autonomní oblast. V době [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinovy]] [[Velká čistka|Velké čistky]] 30. let bylo popraveno mnoho Uzbeků, včetně prvního premiéra Uzbecké SSR [[Fajzull Chodžajev|Fajzulla Chodžajeva]]. [229] => [230] => Na bojištích [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bojovalo 1 433 230 Uzbeků, v řadách [[Rudá armáda|Rudé armády]] jich padlo na 300 000.{{Citace monografie [231] => | příjmení = Adle [232] => | jméno = Chahryar [233] => | titul = History of Civilizations of Central Asia: Towards the contemporary period : from the mid-nineteenth to the end of the twentieth century [234] => | url = https://books.google.cz/books?id=XPfcfF8LRWQC&printsec=frontcover&dq=isbn:9231039857&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjDqKaorIjvAhVRx4UKHYSZCfsQ6AEwAHoECAEQAg#v=onepage&q&f=false [235] => | vydavatel = UNESCO [236] => | počet stran = 1008 [237] => | isbn = 978-92-3-103985-0 [238] => | poznámka = Google-Books-ID: XPfcfF8LRWQC [239] => | jazyk = en [240] => }} Válka znamenala také změnu demografickou, neboť do uzbeckých továren, jež představovaly zázemí fronty, bylo posláno mnoho Rusů a [[Ukrajinci|Ukrajinců]]. Navíc Stalin, jak bylo pro něj typické, do Uzbekistánu přemístil celá etnika, která podezříval z toho, že by ve válce nemusela být loajální – [[Krymští Tataři|krymské Tatary]], [[Korejci|Korejce]], [[Čečenci|Čečence]] aj. To jen znásobilo etnické spory v zemi a zvýšilo počet etnických skupin na zhruba šedesát. [241] => [242] => SSSR po válce využíval Uzbekistán hlavně jako zdroj [[Bavlna|bavlny]] (62 % sklizně v SSSR).{{Citace elektronického periodika [243] => | titul = Uzbekistan’s industry in silk threatens artisanal heritage {{!}} Eurasianet [244] => | periodikum = eurasianet.org [245] => | url = https://eurasianet.org/uzbekistans-industry-in-silk-threatens-artisanal-heritage [246] => | jazyk = en [247] => | datum přístupu = 2021-02-26 [248] => }} Zvýšení produkce bavlny, zahájené počátkem 60. let v rámci [[Nikita Sergejevič Chruščov|Chruščovových]] zemědělských experimentů, však vedlo k nadměrnému umělému zavlažování, jež odčerpalo příliš vody z řeky [[Amudarja]], což následně vedlo k ekologické katastrofě Aralského jezera, jež téměř vyschlo.{{Citace elektronického periodika [249] => | titul = Ekologická katastrofa: Vysychající Aralské jezero se pomalu proměnuje v nelítostnou poušť Aralkum [250] => | periodikum = Reflex.cz [251] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/lide-a-zeme/86386/ekologicka-katastrofa-vysychajici-aralske-jezero-se-pomalu-promenuje-v-nelitostnou-poust-aralkum.html [252] => | jazyk = cs [253] => | datum přístupu = 2021-02-27 [254] => }} Komunistické vedení Uzbekistánu bylo pozoruhodně stabilní – [[Šarof Rašidov]] stál v čele místní komunistické strany 24 let, v letech 1959–1983. [255] => [256] => === Nezávislost === [257] => [[Soubor:UN-Uzbekistan.svg|náhled|vlevo|Mapa Uzbekistánu (v anglické transkripci)]] [258] => Dne 20. června 1990 vyhlásil Uzbekistán svou státní suverenitu, zůstával však nadále součástí federace Sovětského svazu. Plnou nezávislost vyhlásil 31. srpna 1991, po neúspěšném pokusu konzervativních komunistů [[Srpnový puč|o puč v Moskvě]]. Hned po vzniku se Uzbekistán stal členem [[Společenství nezávislých států]]. V čele republiky stanul generální tajemník místní komunistické strany [[Islam Karimov]]. Volby, které ho do křesla vynesly, byly označeny za nedemokratické. Hned po zvolení Karimov podporoval protiruské nálady v zemi; i kvůli tomu vypukly etnické nepokoje (v tomto období opustilo Uzbekistán na 2 milióny [[Rusové|Rusů]]). V roce [[1992]] zakázal všechny opoziční strany a některé jejich vůdce poslal do vězení za protistátní aktivity.{{Citace elektronického periodika [259] => | příjmení = [260] => | titul = Kdo byl Karimov? Zaživa vařil své oponenty, postřílel demonstranty - Echo24.cz [261] => | periodikum = www.echo24.cz [262] => | url = https://www.echo24.cz/a/iPDQ4/kdo-byl-karimov-zaziva-varil-sve-oponenty-postrilel-demonstranty [263] => | datum vydání = 2016-09-03 [264] => | jazyk = cs [265] => | datum přístupu = 2021-02-26 [266] => }}[[Soubor:Secretary Kerry Meets With President Karimov at the President's Residential Compound in Samarkand (22052330394).jpg|náhled|Prezident [[Islam Karimov|Karimov]] jedná s americkou delegací v roce 2015]] [267] => Země se postupně stala útočištěm islámských radikálů. Radikálové se pokusili spáchat atentát na prezidenta Karimova, ale ten atentát přežil. 9. ledna [[2000]] byl Karimov opět zvolen za prezidenta ve volbách, které byly znovu označeny za zfalšované a nedemokratické. Ve volbách tehdy získal téměř 92 % hlasů. Po 11. září 2001 se Uzbekistán přidal na stranu spojenců a dokonce poskytl své území vojsku [[Spojené státy americké|USA]] při vpádu do [[Afghánistán]]u, ovládaného [[Tálibán]]em. Boje s islámskými radikály se vyostřovaly a do vězení mířilo stále více lidí. [268] => [269] => V roce [[2004]] během několika dnů na přelomu března a dubna došlo k 11 sebevražedným bombovým atentátům islamistů v hlavním městě Taškentu. V červenci pak vybuchly bomby na velvyslanectví [[Izrael]]e a [[Spojené státy americké|USA]] a na generální prokuratuře v hlavním městě [[Taškent]]u. K útoku se přihlásila [[al-Káida]]. Poté se uzbecká vláda zapojila po boku USA do boje proti [[terorismus|terorismu]]. V roce [[2005]], v pátek 13. května, proběhla ve městě [[Andižan]] na východě země protivládní akce – ozbrojení povstalci v noci napadli policejní stanici, poté kasárny s vojáky a pak vězení. Bylo osvobozeno 526 vězňů. Následovalo vypálení radnice, divadla a celodenní demonstrace na náměstí proti vládě. Navečer vojáci stříleli do davu a několik set demonstrantů zabili. Západ uvalil na Uzbekistán [[embargo]], ale jinak nezasáhl. [270] => [271] => Od roku 2004 nedošlo v Uzbekistánu k žádným teroristickým útokům. [272] => [[Soubor:SCO meeting (2022-09-16).jpg|náhled|Uzbecký prezident [[Šavkat Mirzijojev]] a další vůdci organizace [[Šanghajská organizace pro spolupráci|ŠOS]] v Samarkandu v roce 2022]] [273] => V prosinci [[2007]] byl Karimov zvolen opět prezidentem. Další prezidentské volby se konaly koncem března 2015{{Citace elektronické monografie | url =http://www.theglobeandmail.com/news/world/uzbek-leader-karimov-wins-presidential-election-by-landslide/article23681588/|titul=Uzbek leader Karimov wins presidential election by landslide |vydavatel=[[The Globe and Mail]]| datum vydání=30 March 2015| datum přístupu =30 March 2015}} a Karimov je vyhrál s 90,39 % procenty hlasů. Uzbecký režim byl za jeho vlády označován jako diktatura. V jeho době Uzbekistán zakázal práci dětí, byly zde tradičně každoročně využívány při podzimním sběru bavlny, a přijal zákon, který zakazuje mučení, násilí a jiné nelidské, kruté či ponižující zacházení. V předčasných prezidentských volbách po smrti Islama Karimova byl 4. prosince 2016 novým prezidentem zvolen [[Šavkat Mirzijojev]].{{Citace periodika|příjmení=Teraz.sk|jméno=TASR, tasr.sk, TERAZ,|titul=Víťazom volieb v Uzbekistane sa stal dočasný prezident Š. Mirzijojev|periodikum=TERAZ.sk|url=http://www.teraz.sk/zahranicie/uzbekistan-vitazom-volieb-sa-stal-do/231922-clanok.html|datum přístupu=2016-12-07}}http://blog.aktualne.cz/blogy/dzamila-stehlikova.php?itemid=27928 [274] => [275] => Součástí otevírání Uzbekistánu vůči světu je od roku 2019 zrušení vízové povinnosti pro turistické cesty občanů 45 zemí světa[https://www.horydoly.cz/cestovatele/uzbekistan-zrusil-viza-pro-cechy-a-slovaky.html Uzbekistán zrušil víza pro 45 zemí světa] včetně České republiky. [276] => [277] => == Státní symboly == [278] => === Vlajka === [279] => [280] => {{Podrobně|Vlajka Uzbekistánu}} [281] => [282] => Uzbecká vlajka je tvořena třemi vodorovnými pruhy: světle modrým, bílým a zeleným. Pruhy jsou od sebe oddělené úzkými červenými proužky. Na světle modrém pruhu je u žerdi umístěný [[Půlměsíc (symbol)|půlměsíc]] a vedle dvanáct pěticípých hvězd. [283] => [284] => === Hymna === [285] => [286] => {{Podrobně|Uzbecká hymna}} [287] => [288] => Uzbecká hymna se nazývá {{Vjazyce2|uz|''O`zbekiston Respublikasining Davlat Madhiyasi''}}. Hudbu složil Mutal Burhonov, slova napsal Abdulla Oripov. [289] => [290] => == Geografie == [291] => {{viz též|Geografie Uzbekistánu}} [292] => Uzbekistán s rozlohou 447 400 km² je 56. největší zemí světa, 5,7× větší než Česká republika. Nejvyšší hora [[Khazret Sultan]] s výškou 4 643 m n. m. leží na hranici s [[Tádžikistán]]em na východě. 58 % rozlohy zabírá poušť [[Kyzylkum]]. [293] => [294] => === Vodstvo === [295] => [[Soubor:Lac Tcharvak.jpg|náhled|Jezero Čarvak]] [296] => Charakteristikou Uzbekistánu je silně nerovnoměrné rozložení [[řeka|řek]]. Zvlášť chudá je na ně rovinatá část. V rovinách ztrácejí řeky vodu na [[zavlažování]], [[prosakování]]m a [[vypařování]]m, postupně vysychají a často končí slepým ústím. V horách je rozvětvená říční síť. Všechny řeky patří k [[povodí]] [[Amudarja|Amudarji]] a [[Syrdarja|Syrdarji]]. Většina z nich má [[sníh|sněhovo]]-[[ledovec|ledovcový]] zdroj s maximálními stavy v červnu. Do rovin povodí Amudarji stéká ročně 79 km³, z čehož 8 % připadá na horské oblasti; do rovin povodí Syrdarji stéká ročně 38 km³, z čehož 10 % připadá na horské oblasti. Většina přítoků Syrdarji je zcela odvedena na zavlažování ještě před tím, než ji dosáhnou. [297] => [298] => Jezera se nacházejí převážně v údolích a deltách velkých řek a na okrajích zavlažovaných oáz. Největší jsou mezinárodní jezera [[Aralské jezero|Aralské]] a [[Sarykamyšské jezero|Sarykamyšské]] a vnitrozemská [[Ajdarkul]] a [[Dengizkul]]. Celkem je na území Uzbekistánu 770 jezer, z nichž 500 náleží do povodí Amudarji a 270 do povodí Syrdarji. Z toho 95 % je menších než 1 km². Je zde také mnoho umělých [[vodní nádrž|vodních nádrží]]: [[Kattakurganská vodní nádrž|Kattakurganská]], [[Kajrakkumská přehradní nádrž|Kajrakkumská]], [[Čardarinská přehradní nádrž|Čardarinská]], [[Kyjumazarská vodní nádrž|Kyjumazarská]], [[Kasansajská vodní nádrž|Kasansajská]], [[Tjujabuguzská vodní nádrž|Tjujabuguzská]] a [[Čarvakská vodní nádrž|Čarvakská]]. [299] => [300] => == Politický systém == [301] => [[Soubor:Oliy Majlis (Parliament of Uzbekistan).jpg|náhled|Budova parlamentu (Oliy Majlis)]] [302] => Ačkoliv proklamativně demokratický, byl Uzbekistán až do roku 2016 ovládán režimem autoritářského prezidenta [[Islam Karimov|Islama Karimova]]. Islam Karimov byl posledním generálním tajemníkem Komunistické strany Uzbekistánu před [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadem Sovětského svazu]] a i po osamostatnění Uzbekistánu mu po výhře v pochybných volbách zůstala moc v rukou. Prezident Karimov uplatňoval vůči svým občanům zostřenou represívní politiku, byla nominálně odůvodněna nutnou obranou před [[islám]]ským extrémismem. Také pod záminkou islamismu potlačoval jakoukoliv opozici. Uzbecký prezident Islam Karimov zemřel několik dnů před oslavami 25 let nezávislosti Uzbekistánu, ale oficiální datum úmrtí je posunuto na 2. září 2016. Volby proběhly 4. prosince 2016, v nich byl prezidentem zvolen [[Šavkat Mirzijojev]]. [303] => [304] => == Ekonomika == [305] => {{viz též|Ekonomika Uzbekistánu}} [306] => Uzbekistán je čtvrtý největší producent a druhý největší vývozce [[bavlna|bavlny]]. Významný je jeho těžební a zpracovatelský průmysl, země je sedmý největší producent zlata na světě. Je také významný producent zemního plynu, uhlí, [[měď|mědi]], [[olej]]e, stříbra, a [[uran (prvek)|uranu]]. Dvě třetiny obyvatelstva žijí na [[venkov]]ě a věnují se [[zemědělství]] v intenzivně využívaných údolích řek, tvořících 11 % povrchu země. Po rozpadu SSSR vláda pokračovala v centrálně řízené ekonomice, výrazně na ni dopadly ekonomické krize Ruska a dalších asijských zemí. Proto se v současnosti vláda mírně pokouší liberalizovat trh a přilákat zahraniční investory. Chudoba jakož i nezaměstnanost přesahují 20 %. [307] => [308] => Uzbek [[Ališer Usmanov]] je velmi úspěšným podnikatelem v Rusku. Je majoritním vlastníkem koncernu [[Metalloinvest]]. Dále vlastní nebo spoluvlastní například druhého největšího mobilního operátora Ruska [[MegaFon]], největšího ruského internetového prodejce [[Mail.Ru]] (a přes něj sociální sítě [[Odnoklassniki]] a [[VKontakte]]) nebo vydavatelství [[Kommersant]]. [309] => [310] => Vzájemný obchodní obrat mezi ČR a Uzbekistánem postupně roste. Statistika Českého statistického úřadu: [311] => {| class="wikitable" [312] => |'''Rok''' [313] => |'''2018''' [314] => |'''2019''' [315] => |'''2020''' [316] => |'''2021''' [317] => |- [318] => |Celkem Kč [319] => |1 125 383 000 [320] => |1 732 407 000 [321] => |1 965 127 000 [322] => |1 639 579 000 [323] => |} [324] => V prvních 6 měsících roku 2022 činil 1 185 702 000 Kč, což značí, že od roku 2018 se vzájemný obchodní obrat zdvojnásobil.{{Citace elektronického periodika [325] => | titul = Obchod ČR s Uzbekistánem se od roku 2018 zdvojnásobil [326] => | periodikum = www.mzv.cz [327] => | url = https://www.mzv.cz/tashkent/cz/uz/obchod_a_ekonomika/statistika.html [328] => | jazyk = cs [329] => | datum přístupu = 2022-08-18 [330] => }} [331] => [332] => == Obyvatelstvo == [333] => [[Soubor:Jeunes Mariés dans le parc dAk Saray (Shahrisabz) (6018352949).jpg|náhled|Uzbečtí svatebčané před sochou [[Tamerlán]]a, který jim má přinést požehnání]] [334] => Uzbekistán je s 30 miliony obyvatel nejlidnatější zemí [[Střední Asie]] a po [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské SFSR]] a [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]] byl třetí nejlidnatější sovětskou republikou. Počet obyvatel rychle roste. Podle odhadu z roku 2008 bylo 34,1 % obyvatel ve věku do 14 let.CIA World Factbook, [https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/uz.html#People Uzbekistan] {{Wayback|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/uz.html#People |date=20160709035649 }} [335] => [336] => [[Uzbeci]] tvoří s 80 % převážnou část populace a jejich podíl mírně stoupá. Dalšími etnickými skupinami jsou [[Rusové]] (5,5 %), [[Tádžikové]] (5 %), [[Kazaši]] (3 %), [[Karakalpakové]] (2,5 %), [[Tataři]] (1,5 %) a další. Spory se vedou o počtu obyvatel tádžické národnosti. Zatímco oficiální údaje Uzbekistánu uvádí 5 %, některé údaje (především západních států) uvádějí 20–30 %. [337] => [338] => Obyvatelé vyznávají hlavně [[islám]] (88 %, z toho [[sunnitský islám]] (95 %) a [[ší'itský islám]] (5 %). Další náboženství jsou: [[pravoslaví]] (9 %) a ostatní náboženství (3 %). Uzbekistán měl v minulosti velkou [[Židé|židovskou]] komunitu, která významně pomáhala Temerlánovi s výstavbu Samarkandu. Na začátku komunistické vlády bylo v Samarkandu třicet [[Synagoga|synagog]]. V roce 1935 zbyla jediná, kvůli komunistické restrikci náboženského života, ale ještě v roce 1970 registrovaly úřady Uzbecké SSR 103 000 občanů židovské národnosti. [[Michail Sergejevič Gorbačov|Gorbačovova]] dohoda s [[Izrael]]em na konci 80. let ovšem umožnila jejich legální emigraci do Izraele, v 90. letech pak emigrace pokračovala i jinam. V současnosti je v Uzbekistánu již jen asi 4200 židů.{{Citace elektronického periodika [339] => | titul = Uzbekistan Virtual Jewish History Tour [340] => | periodikum = www.jewishvirtuallibrary.org [341] => | url = https://www.jewishvirtuallibrary.org/uzbekistan-virtual-jewish-history-tour [342] => | datum přístupu = 2021-02-26 [343] => }} [344] => [345] => V Uzbekistánu se nejvíce používá [[uzbečtina]] (74,3 %), ta je i úředním jazykem. Dále se používá [[ruština]] (14,2 %), [[tádžičtina]] (4,4 %) a ostatní jazyky (7,1 %). [346] => [347] => == Kultura == [348] => [349] => === Památky === [350] => [[Soubor:30 Shakhrisabz Ak Seraj (7).JPG|náhled|Ruiny paláce Aksaraj a Tamerlánova socha v [[Šachrizabz]]u]] [351] => Na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]] byly zapsány čtyři uzbecké položky. Jako první bylo v roce 1990 na seznam zapsáno [[Ičan Kala]], malé opevněné vnitřní město ve městě [[Chiva]], metropoli dávné [[Chórezmská říše|Chorézmské říše]].{{Citace elektronického periodika [352] => | příjmení = [353] => | jméno = [354] => | titul = Itchan Kala [355] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [356] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/543/ [357] => | jazyk = en [358] => | datum přístupu = 2021-02-26 [359] => }} Za desetimetrovými zdmi se tísní 250 starých domů a dalších asi 50 památek.{{Citace elektronického periodika [360] => | titul = Ičan Kala: Historické město ve městě s "Herkulem Východu" [361] => | periodikum = Cestovinky.cz [362] => | url = https://www.cestovinky.cz/clanek/ican-kala-historicke-mesto-ve-meste-s-herkulem-vychodu [363] => | jazyk = cs [364] => | datum přístupu = 2021-02-26 [365] => }} K dominantám města patří vysoké kamenné vstupní brány. V roce 1993 bylo zapsáno celé historické centrum města [[Buchara]], tedy nejzachovalejšího středověkého města ve střední Asii.{{Citace elektronického periodika [366] => | příjmení = [367] => | jméno = [368] => | titul = Historic Centre of Bukhara [369] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [370] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/602/ [371] => | jazyk = en [372] => | datum přístupu = 2021-02-26 [373] => }} K nejslavnějším památkám zde patří minaret Kalján, obklopený chrámovým komplexem Poi Kalján. Minaret bývá též nazývána Věž smrti, neboť dle legendy byli z věže svrháváni odsouzenci na smrt. Významnou památkou v Buchaře je také Ljabi chauz (přičemž chauz bylo v perské architektuře centrální náměstí s vodní nádrží), Bachauddinovo mauzoleum, mohutné hradby zdejší pevnosti nebo mešita Chor minor. V letech 2000–2001 byla zapsána další dvě historická centra, obě spojená především s Temerlánem a jeho říší.{{Citace elektronického periodika [374] => | příjmení = [375] => | jméno = [376] => | titul = Historic Centre of Shakhrisyabz [377] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [378] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/885/ [379] => | jazyk = en [380] => | datum přístupu = 2021-02-26 [381] => }}{{Citace elektronického periodika [382] => | příjmení = [383] => | jméno = [384] => | titul = Samarkand – Crossroad of Cultures [385] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [386] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/603/ [387] => | jazyk = en [388] => | datum přístupu = 2021-02-26 [389] => }} [[Šachrizabz]] bylo Temerlánovo rodiště a centrum v počátcích jeho vlády, ze [[Samarkand]]u později udělal hlavní město své mocné říše. Perlou Samarkandu je náměstí [[Registán]], na němž se nacházejí tři islámské školy ([[Medresa|medresy]]) vystavěné v typickém [[Islámská architektura|islámském]] stylu. Nejstarší je Ulegbekova škola, která byla postavena již roku 1417. V roce 1618 byla postavena Šer Dór, roku 1646 Tilla-Kori. Z dalších památek Samarkandu je nejvýznamnější mešita Bibi Chanim. Mimo města Světového dědictví patří k nejdůležitějším památkám mauzoleum Chor Bakr ve městě Kalaja.{{Citace elektronického periodika [390] => | příjmení = [391] => | jméno = [392] => | titul = Chor-Bakr [393] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [394] => | url = https://whc.unesco.org/en/tentativelists/5305/ [395] => | jazyk = en [396] => | datum přístupu = 2021-02-26 [397] => }} Z moderní architektury lze zmínit dominantu hlavního města, [[Taškentská televizní věž|taškentskou televizní věž]], nejvyšší stavbou ve Střední Asii, pomineme-li komíny.{{Citace elektronického periodika [398] => | titul = Top 7 of tallest structures in Central Asia [399] => | periodikum = weproject.media [400] => | url = https://weproject.media/en/articles/detail/top-7-of-tallest-structures-in-central-asia/ [401] => | jazyk = ru [402] => | datum přístupu = 2021-02-26 [403] => }} [404] => Soubor:Registan Ensemble in Samarkand (February 2020).jpg|[[Registán (Samarkand)|Registán]], [[Samarkand]] [405] => Soubor:Bibi-Khanym Mosque (8145400614).jpg|Mešita Bibi Chanim, Samarkand [406] => Soubor:ShrineofAmirTimur.jpg|Temerlánovo mauzoleum Gure Amir [407] => Soubor:Bukhara by Pouria Afkhami aka pixoos 02.jpg|Minaret Kalján, [[Buchara]] [408] => Soubor:Chor minor from southwest.jpg|Mešita Chor Minar, Buchara [409] => Soubor:Ark fortress in Bukhara.jpg|Bucharská pevnost [410] => Soubor:Jiva, Itchan Kala 06.jpg|[[Ičan Kala]] [411] => Soubor:Chor Bakr 03.jpg|Chor Bakr [412] => [413] => [414] => === Umění === [415] => [[Soubor:1991 CPA PC 219 Stamp.jpg|náhled|[[Alíšer Navoí]] na sovětské poštovní známce]] [416] => V Buchaře se narodil [[Muhammad al-Buchárí]], autor sbírky ''[[Sahíh al-Buchárí]]'', jedné ze šesti [[kánon]]ických sbírek v [[Sunnitský islám|sunnitském islámu]]. Z [[Termez]]u byl jiný významný perský islámský teolog, [[Al-Tirmidhí]]. K největším kulturním osobnostem v dějinách Uzbekistánu patří básník 15. století [[Alíšer Navoí]], zakladatel [[Čagatajština|čagatajské]] (starouzbecké) literatury. Čerpal z [[Perská říše|perských]] zdrojů, ale zdůrazňoval rovnocennost starouzbečtiny a [[Perština|perštiny]] (zejm. v díle ''Muxokamat allugatayn''). K jeho nejslavnějším dílům patří ''Farchad a Sírín''. Jeho život se stal námětem vůbec prvního uzbeckého filmu z roku 1948: ''Básník a vladař''. Významné historické práce v čagatajštině sepsal [[Abú al-Ghází Bahádur]]. Čagatajsky psal i [[Magtymguly Pyragy]], který však bývá označován především za otce literatury [[turkmenistán]]ské. V 19. století se stala významnou básnířkou [[Nodira]]. Z moderních autorů patří k nejvýznamnějším [[Hamza Nijází]] (1889–1929), který byl mimo jiné klíčovou postavou reformy staré uzbečtiny (čagatajštiny) a její přeměny v současnou [[Uzbečtina|uzbečtinu]]. Je též označován za prvního uzbeckého dramatika a prosazoval v uzbecké literatuře [[socialistický realismus]]. Dramatikem byl i [[Abdurauf Fitrat]], který se stal obětí [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinových]] čistek, stejně jako další spisovatelé – básník [[Čulpan]] a [[Abdulla Kadyri]], tvůrce [[Realismus (literatura)|realistických]] historických románů.{{Citace periodika [417] => | příjmení = Kara [418] => | jméno = Halim [419] => | titul = Reclaiming National Literary Heritage: The Rehabilitation of Abdurauf Fitrat and Abdulhamid Sulaymon Cholpan in Uzbekistan [420] => | periodikum = Europe-Asia Studies [421] => | datum vydání = 2002 [422] => | ročník = 54 [423] => | číslo = 1 [424] => | strany = 123–142 [425] => | issn = 0966-8136 [426] => | url = https://www.jstor.org/stable/826220 [427] => | datum přístupu = 2021-02-26 [428] => }} Za nejvýznamnějšího moderního básníka bývá označován [[Gafur Gulom]] (1903–1966), z ženských autorek to byla básnířka [[Zulfija]]. [429] => [430] => Styl lidové hudby zvaný [[šašmakom]] byl zapsán na seznam nehmotného kulturního světového dědictví UNESCO.{{Citace elektronického periodika [431] => | titul = UNESCO - Shashmaqom music [432] => | periodikum = ich.unesco.org [433] => | url = https://ich.unesco.org/en/lists [434] => | jazyk = en [435] => | datum přístupu = 2021-02-26 [436] => }} Známou zpěvačkou tohoto žánru byla například [[Munojotxon Yoʻlchiyeva]]. K představitelkám uzbecké [[pop music]] patří zejména zpěvačky [[Rayhon]], [[Šachzoda]], [[Sogdiana (zpěvačka)|Sogdiana]], [[Sevara Nazarchanová]] a [[Julduz Usmonova]]. V Uzbekistánu se narodili i američtí klavíristá [[Yefim Bronfman]] a [[Alexei Sultanov]]. [437] => [438] => [[Nukuské muzeum umění]] je jedno z nejnavštěvovanějších v Uzbekistánu. Má okolo 90 tisíc exponátů, vzácná je zejména sbírka obrazů [[Ruská avantgarda|ruské avantgardy]] 20. a 30. let.{{Citace elektronického periodika [439] => | titul = The State Museum of Arts of the Republic of Karakalpakstan named by Savitsky :: History [440] => | periodikum = museum.kr.uz [441] => | url = http://museum.kr.uz/museum/history/?setlang=en [442] => | datum přístupu = 2021-02-26 [443] => }} [444] => [445] => [[Chudajbergen Děvanov]] byl první uzbecký [[fotograf]], [[filmař]] a [[kameraman]]. Významným režisérem sovětské éry byl [[Šuhrat Abbosov]], jehož snímek ''Mahallada duv-duv gap'' z roku 1960 bývá označován za nejlepší uzbecký film všech dob. Abbosov napsal také scénář k úspěšnému filmu ''Šum bola'' z roku 1977, šlo o adaptaci knihy Gafura Guloma. Ke známým hercům patří [[Sitora Farmonova]], [[Ravšana Kurkova]] nebo [[Rita Volk]]. [446] => [447] => === Věda === [448] => {{viz též|Akademie věd Uzbecké republiky}} [449] => [[Soubor:Avicenna-miniatur.png|náhled|[[Avicenna]]]] [450] => Uzbekistán byl rodištěm řady vědeckých osobností [[Islámský zlatý věk|islámského zlatého věku]] 9.–11. století (většinou spadajících do gravitačního pole perské kultury). V Afšaně poblíž [[Buchara|Buchary]] se narodil proslulý [[Avicenna]]. Jeho lékařská encyklopedie ''Al-Kánún fi ttibb'' (1030) zachránila pro Evropu mnoho ze [[Starověké Řecko|starořeckého]] vědění ''a'' položila ještě o několik stovek let později základy evropské medicíny''.'' Byl i významným filozofem a psal též o astronomii, alchymii, geografii, geologii, psychologii, teologii, logice, matematice, fyzice i poezii, jak bylo v jeho době obvyklé – po učencích se tehdy žádalo maximálně univerzální vzdělání. [451] => [452] => V Kathu se narodil další z největších vědců starověku, [[Aliboron]], otec [[geodézie]] či [[indologie]], ale též významný [[astrolog]], [[Astronomie|astronom]], [[filosof|filozof]], [[lékař]], [[matematik]], [[historik]] a [[Kartografie|kartograf]] 11. století. Vypočítal na svou dobu velmi přesně rozměry [[Země]] a byl přesvědčen o tom, že Země rotuje kolem své osy a obíhá kolem [[Slunce]]. Znal také fakt, že [[rychlost světla]] je mnohonásobně větší, než [[rychlost zvuku]]. Jedním z nejvýznamnějších astronomů 9. století byl rodák z [[Fergana|Fergany]] [[Al-Farghání]]. [453] => [454] => V [[Chiva|Chivě]] se narodil další proslulý badatel, [[Al-Chorezmí]]. Je autorem aritmetického traktátu ''Kitáb al-džám'a wa-l-tafríq bil-hisáb al-hindi'' asi z roku 825, který v roce 1145 přeložil [[Robert z Chesteru]] do [[Latina|latiny]] jako ''Algorithmi de numero indorum''. Prostřednictvím této knihy se evropská věda seznámila s indickou poziční soustavou výpočtů a s číslem [[nula]]. [455] => [456] => Astronom 15. století [[Ali Al-Kušči]] se narodil v Samarkandu. Také Temerlánův vnuk [[Ulugbeg]] byl nejen vládce, ale i významný vědec. V letech [[1427]]–[[1429]] nechal postavit u Samarkandu [[Ulugbegova observatoř|observatoř]] vybavenou obřím mramorovým [[Kvadrant (přístroj)|kvadrantem]] o poloměru 40,2 m.{{Citace elektronického periodika [457] => | titul = Samarkand: Ulugh Beg's Observatory [458] => | periodikum = depts.washington.edu [459] => | url = https://depts.washington.edu/silkroad/cities/uz/samarkand/obser.html [460] => | datum přístupu = 2021-02-26 [461] => }} Zde, dost možná i osobně, vynalezl [[sextant]]. Jinak se v observatoři sešla řada vynikajících arabských astronomů a matematiků. Zachovaly se tabulky poloh 1018 hvězd, které byly nejpřesnější až do doby pozorování optickými přístroji. Významným současným astronomem je [[Rašid Sunjaev]]. [462] => [463] => Na území pouště Kyzylkum v Uzbekistánu se nacházejí výchozy geologického [[souvrství Bissekty]], které obsahují množství [[paleontolog]]icky významných zkamenělin [[Dinosauři|dinosaurů]] i jiných živočichů z období počínající pozdní [[Křída|křídy]] (asi před 92 až 90 miliony let).{{Citace elektronického periodika [464] => | příjmení = Socha [465] => | jméno = Vladimír [466] => | titul = Tamerlánův dinosaurus [467] => | periodikum = Osel.cz [468] => | url = https://www.osel.cz/10080-tamerlanuv-dinosaurus.html [469] => | datum vydání = 30. 8. 2018 [470] => | datum přístupu = 2021-02-27 [471] => }} [472] => [473] => === Kuchyně === [474] => {{Podrobně|Uzbecká kuchyně}} [475] => Uzbecká kuchyně je podobná ostatním kuchyním v regionu [[střední Asie]]. Základními potravinami jsou [[nudle]] a [[chléb]] (často typu [[naan]]), z masa se nejčastěji používá [[Skopové maso|skopové]]. Uzbecké pokrmy zpravidla nebývají příliš výrazné a pikantní. Uzbekistán je znám svou produkcí ovoce, nejčastěji [[meloun]]ů, [[Réva vinná|hroznů]] nebo [[Meruňka obecná|meruněk]]. Ovoce se často suší.{{Citace elektronické monografie [476] => | titul = World Travel Guide [477] => | url = https://www.worldtravelguide.net/guides/asia/uzbekistan/ [478] => | datum přístupu = 2021-02-09 [479] => | jazyk = en-US [480] => }} Typickým pokrmem je [[pilaf]] (zvaný též plov), což je směs rýže, kusů masa, cibule a zeleniny, někdy i ovoce, rozšířený po celé střední Asii. Oblíbené jsou také opékané špízy [[šašlik]], plněné taštičky z těsta trojúhelníkového tvaru zvané [[Samosa|samsa]] (známé v České republice více jako samosa), plněné knedlíčky manty nebo nudlový pokrm [[Laghman|lagham]], což jsou nudle s kousky masa, zeleninou, cibule a bylinkami, zalité obvykle pikantním vývarem. Z polévek je to šurpa, z dezertů [[chalva]]. Nejvíce se pije [[zelený čaj]], [[kefír]] a [[ajran]], což je solený nápoj vyrobený z [[jogurt]]u a vody. Je podobný indickému lassi. Menšinové národy v Uzbekistánu ([[bucharští Židé]] a [[Korejci]]) si udržují vlastní specifickou kuchyni.{{Citace elektronického periodika [481] => | příjmení = Maangchi [482] => | titul = Korean-Uzbek Cuisine - Maangchi.com [483] => | periodikum = www.maangchi.com [484] => | url = https://www.maangchi.com/blog/korean-uzbek-cuisine [485] => | jazyk = en-US [486] => | datum přístupu = 2021-02-09 [487] => }} [488] => [489] => === Sport === [490] => [[Soubor:Valuev vs Chagaev.jpg|náhled|[[Ruslan Čagajev]] (vpravo)]] [491] => K nejznámějším uzbeckým sportovcům patří cyklista [[Džamolidin Abdužaparov]], který vyhrál bodovací soutěž na [[Závod míru|Závodu míru]] a po přestupu mezi profesionály i na všech třech závodech [[Grand Tour (cyklistika)|Grand Tour]].{{Citace elektronického periodika [492] => | titul = Pozor! Do cieľa sa rúti Džamolidin Abdužaparov. Teror z Taškentu [493] => | periodikum = Pravda.sk [494] => | url = https://sport.pravda.sk/cyklistika/clanok/323237-pozor-do-ciela-sa-ruti-dzamolidin-abduzaparov-teror-z-taskentu/ [495] => | datum vydání = 2014-07-08 [496] => | jazyk = sk-SK [497] => | datum přístupu = 2021-02-25 [498] => }} [[Rustam Kasimdžanov]] je šachovým [[Mistr světa v šachu|mistr světa FIDE]]. [[Ruslan Čagajev]] je prvním a dosud jediným boxerem z asijského státu, který se stal [[Seznam profesionálních mistrů světa v boxu těžké váhy|profesionálním mistrem světa v těžké váze]]. Má i dva tituly amatérského mistra světa. Jako amatér též ukončil neporazitelnost Kubánce [[Félix Savón|Felixe Savóna]].{{Citace elektronického periodika [499] => | příjmení = [500] => | jméno = [501] => | titul = Novým mistrem WBA je Čagajev, Valujev poprvé prohrál [502] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [503] => | url = https://ihned.cz/c1-23171565-novym-mistrem-wba-je-cagajev-valujev-poprve-prohral [504] => | datum vydání = 2007-04-15 [505] => | jazyk = cs [506] => | datum přístupu = 2021-02-25 [507] => }} [508] => [509] => Boxeři jsou hlavní zbraní samostatného Uzbekistánu i na [[Olympijské hry|olympijských hrách]]. Z osmi zlatých olympijských medailí, které k roku 2018 Uzbekistán získal, zařídili polovinu ([[Muhammad Abdullaev]], [[Hasanboy Dusmatov]], [[Šachobidin Zoirov]], [[Fazliddin Gaibnazarov]]). Úspěšní jsou i zápasníci ([[Artur Tajmazov]], [[Aleksandre Dochturišvili]]). Zlatou olympijskou medaili získal i vzpěrač [[Ruslan Nurudinov]] a jedna přišla i ze zimních her, díky akrobatické lyžařce [[Lina Čerjazovová|Lině Čerjazovové]], která vyhrála soutěž ve skocích na hrách v [[Zimní olympijské hry 1994|Lillehammeru roku 1994]]. Šlo o historicky první zlato pro samostatný Uzbekistán. Na hrách v [[Letní olympijské hry 2016|Riu roku 2016]] Uzbeci získali celkem třináct medailí a v [[Medailové pořadí na Letních olympijských hrách 2016|pořadí zemí]] tak skončili na 21. místě, což byl jejich nejlepší výsledek v historii.{{Citace elektronického periodika [510] => | příjmení = [511] => | titul = Česko v páté desítce. Co do hodnoty medailí to byly nejméně úspěšné hry od roku 1932, Slováci jsou výš [512] => | periodikum = www.sport.cz [513] => | url = https://www.sport.cz/loh/ostatni/clanek/804838-cesko-v-pate-desitce-co-do-hodnoty-medaili-to-byly-nejmene-uspesne-hry-od-roku-1932-slovaci-jsou-vys.html [514] => | jazyk = cs [515] => | datum přístupu = 2021-02-25 [516] => }} Někteří uzbečtí sportovci uspěli už v dresu Sovětského svazu. Individuální zlato získali zápasníci [[Rustam Kazakov]] (1972), [[Arsen Fadzajev]] (1988) a [[Macharbek Chadarcev]] (1988, 1992). Několik Uzbeků v sovětské éře uspělo také v týmových soutěžích, například gymnastka [[Oksana Čusovitinová]] nebo běžkyně [[Marina Šmoninová]] (ve štafetě na 4x400 metrů).{{Citace elektronického periodika [517] => | příjmení = Akyildiz [518] => | jméno = Sevket [519] => | titul = Olympic Culture in Soviet Uzbekistan 1951-1991: International Prestige and Local Heroes [520] => | periodikum = Polyvocia – The SOAS Journal of Graduate Research, Vol. 3, March 2011 [521] => | url = https://www.soas.ac.uk/sjpr/edition-3/file67219.pdf [522] => | datum přístupu = 2020-02-25 [523] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201202100545/https://www.soas.ac.uk/sjpr/edition-3/file67219.pdf [524] => | datum archivace = 2020-12-02 [525] => }} [526] => [527] => V Uzbekistánu se vyvinul i [[úpolový sport]] zvaný [[kuraš]], nebo také uzbecký či bucharský kuraš. Současný sport je kombinací [[Judo|juda]], [[Sambo|zápasu sambo]] a zápasnického stylu praktikovaného na území Uzbekistánu a [[Tádžikistán]]u od [[starověk]]u (v Tádžikistánu je zván guštingiri). Moderní pravidla ustavil Uzbek Komil Jusupov. Slovo kuraš v uzbečtině znamená "dosáhnout cíle čistými prostředky".{{Citace elektronické monografie [528] => | titul = History of Kurash {{!}} IKA [529] => | url = https://kurash-ika.org/en/istoriya-kurasha/ [530] => | datum přístupu = 2021-02-26 [531] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210225194957/https://kurash-ika.org/en/istoriya-kurasha/ [532] => | datum archivace = 2021-02-25 [533] => | nedostupné = ano [534] => }} [535] => [536] => == Galerie == [537] =>
[538] => [539] => Soubor:International_Business_Center._Tashkent_city.jpg [540] => Soubor:Hi-speed_trains_Afrosiyab_(Uzbekistan).JPG [541] => Soubor:Winter_in_Tashkent.JPG [542] => Soubor:University of Westminster 15-39.JPG [543] => Soubor:Hotel_Le_Grand_Plaza.JPG [544] => Soubor:Tashkent_city.jpg [545] => Soubor:Winter_in_Tashkent_3.JPG [546] => Soubor:Tashkent_city_5.JPG [547] => Soubor:Registan square2014.JPG [548] => Soubor:Uzbekistan 2007 042 Kalta minor Khiva.jpg [549] => Soubor:Registan Tillya-Kari madrasah2014.JPG [550] => Soubor:Bukhara - Panorama.jpg [551] => Soubor:Sacred Heart Cathedral, Tashkent 14-03.JPG [552] => [553] =>
[554] => [555] => == Reference == [556] => [557] => [558] => == Literatura == [559] => * {{Citace monografie [560] => | příjmení = Roux [561] => | jméno = Jean-Paul [562] => | rok = 2007 [563] => | titul = Dějiny Střední Asie [564] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [565] => | místo = Praha [566] => | stránky = 435 [567] => | poznámka = L´Asie Centrale. Historie et civilisations [568] => | isbn = 978-80-7106-867-9 [569] => }} [570] => [571] => == Externí odkazy == [572] => * {{Commonscat|Uzbekistan}} [573] => * {{Wikislovník|heslo=Uzbekistán}} [574] => * {{Wikizprávy|kategorie=Uzbekistán}} [575] => * {{ru}} {{uz}} [[Facebook]] — [http://www.facebook.com/ozbekistan1 Uzbekistán] [576] => * [https://web.archive.org/web/20051203194119/http://blisty.cz/2001/12/4/art9416.html Braňte demokracii, ne diktátory: Češi zatkli uzbeckého „demokrata“] [577] => * [https://web.archive.org/web/20041019205734/http://www.uzbekistanerk.org/books21/theopponnet3.htm lang_en Zpráva o zadržení Uzbeckého disidenta českou policií v zahraničním tisku] [578] => * {{ru}} [http://www.cawater-info.net/news/09-2004/02.htm Stav jezer Uzbekistánu] {{Wayback|url=http://www.cawater-info.net/news/09-2004/02.htm |date=20070310230306 }}{{Velká sovětská encyklopedie|Узбекская советская социалистическая республика (Внутренние воды)}} [579] => * {{Citace elektronické monografie [580] => | titul = Uzbekistan - Amnesty International Report 2011 [581] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/uzbekistan/report-2011 [582] => | datum přístupu = 2011-08-16 [583] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [584] => | jazyk = anglicky [585] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110808062950/http://www.amnesty.org/en/region/uzbekistan/report-2011 [586] => | datum archivace = 2011-08-08 [587] => | nedostupné = ano [588] => }} [589] => * {{Citace elektronické monografie [590] => | titul = Uzbekistan (2011) [591] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8161 [592] => | datum přístupu = 2011-08-16 [593] => | vydavatel = [[Freedom House]] [594] => | jazyk = anglicky [595] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823105949/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8161 [596] => | datum archivace = 2011-08-23 [597] => | nedostupné = ano [598] => }} [599] => * {{Citace elektronické monografie [600] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [601] => | titul = BTI 2010 — Uzbekistan Country Report [602] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Uzbekistan.pdf [603] => | datum vydání = 2009 [604] => | datum přístupu = 2011-08-16 [605] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [606] => | místo = Gütersloh [607] => | jazyk = anglicky [608] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521052049/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Uzbekistan.pdf [609] => | datum archivace = 2011-05-21 [610] => | nedostupné = ano [611] => }} [612] => * {{Citace elektronické monografie [613] => | korporace = Bureau of South and Central Asian Affairs [614] => | titul = Background Note: Uzbekistan [615] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2924.htm [616] => | datum vydání = 2011-06-20 [617] => | datum přístupu = 2011-08-16 [618] => | vydavatel = U.S. Department of State [619] => | jazyk = anglicky [620] => }} [621] => * {{Citace elektronické monografie [622] => | korporace = CIA [623] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [624] => | titul = The World Factbook - Uzbekistan [625] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/uz.html [626] => | datum aktualizace = 2011-07-21 [627] => | datum přístupu = 2011-08-16 [628] => | jazyk = anglicky [629] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160709035649/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/uz.html [630] => | datum archivace = 2016-07-09 [631] => | nedostupné = ano [632] => }} [633] => * {{Citace elektronické monografie [634] => | korporace = Library of Congress [635] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [636] => | titul = Country Profile: Uzbekistan [637] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Uzbekistan.pdf [638] => | datum vydání = 2007-02-15 [639] => | datum přístupu = 2011-08-16 [640] => | jazyk = anglicky [641] => }} [642] => * {{Citace elektronické monografie [643] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v [644] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Uzbekistán [645] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/uzbekistan-2010-04-01.pdf [646] => | datum vydání = 2011-03-10 [647] => | datum přístupu = 2011-08-16 [648] => | vydavatel = Businessinfo.cz [649] => | jazyk = česky [650] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111142302/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/uzbekistan-2010-04-01.pdf [651] => | datum archivace = 2012-01-11 [652] => | nedostupné = ano [653] => }} [654] => * {{Citace elektronické monografie [655] => | příjmení = Allworth [656] => | jméno = Edward [657] => | spoluautoři = a kol. [658] => | titul = Uzbekistan [659] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/621059/Uzbekistan [660] => | datum přístupu = 2011-08-16 [661] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [662] => | jazyk = anglicky [663] => }} [664] => [665] => {{Navboxes [666] => | title = Geografická lokalizace [667] => | list = {{Asie}} [668] => {{Státy v postsovětském prostoru}} [669] => }} [670] => {{Navboxes [671] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [672] => | list = {{Společenství nezávislých států}} [673] => {{Organizace islámské spolupráce}} [674] => {{Organizace turkických států}} [675] => }} [676] => {{Autoritní data}} [677] => [678] => [[Kategorie:Uzbekistán| ]] [679] => [[Kategorie:Země Střední Asie]] [680] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [681] => [[Kategorie:Státy Společenství nezávislých států]] [682] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [683] => [[Kategorie:Republiky]] [684] => [[Kategorie:Státy Asie]] [685] => [[Kategorie:Persky mluvící státy a území]] [686] => [[Kategorie:Postsovětské státy]] [] => )
good wiki

Uzbekistán

Uzbekistán, plným názvem Republika Uzbekistán , je vnitrozemský stát ve Střední Asii. Jeho sousedy jsou Afghánistán na jihu, Kazachstán na severu, Kyrgyzstán na severovýchodě, Tádžikistán na jihovýchodě a Turkmenistán na jihozápadě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Samarkand','Buchara','Šavkat Mirzijojev','Afghánistán','Tádžikistán','ruština','uzbečtina','Taškent','Islam Karimov','Rusové','islám','Islám'

Afghánistán

Buchara

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Samarkand

Tádžikistán

Tádžikistán je vnitrozemský stát v Asii, který se nachází ve střední Asii, převážně na Turkestánské plošině.

Taškent

Uzbečtina