Array ( [0] => 15514549 [id] => 15514549 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Uzbečtina [uri] => Uzbečtina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Uzbečtina ''(O‘zbek, Ўзбек, أۇزبېك)'' [2] => | rozšíření = [[Uzbekistán]], [[Afghánistán]], [[Kyrgyzstán]], [[Kazachstán]], [[Turkmenistán]], [[Tádžikistán]], [[Turecko]], [[Čína]], [[Rusko]], [[Spojené státy americké|USA]] [3] => | mluvčích = 23,5 nebo 18,5 milionu [4] => | písmo = [[Latinka]], [[cyrilice]] a [[arabské písmo]] [5] => | úřední jazyk = [[Uzbekistán]] [6] => | regulátor = ''Není'' [7] => | ISO6391 = '''uz''' [8] => | ISO6392B = '''uzb''' [9] => | ISO6392T = '''uzb''' [10] => | SIL = UZ [11] => | wikipedie = [[:uz:Bosh Sahifa|uz.wikipedia.org]] [12] => | barva = 00cccc [13] => | rodina = [[Uralo-altajské jazyky]] [14] => | klasifikace = [15] => * [[Altajské jazyky]] [16] => ** [[Turkické jazyky]] [17] => *** [[Západoturkické jazyky]] [18] => **** [[Čagatajské jazyky]] [19] => ***** '''Uzbečtina''' [20] => | mapa rozšíření = Idioma uzbeko.png [21] => }} [22] => '''Uzbečtina''' (uzbecky ''Oʻzbekcha'') je západoturkický jazyk, který je oficiálním jazykem [[Uzbekistán]]u, ale mluví se jí i v okolních [[stát]]ech. Údaje hovořící o počtu mluvčích se rozcházejí. Podle všeobecného sčítání z roku [[1989]] uzbecký jazyk na území bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]] používalo asi 16,7 mil. osob. Kromě Uzbekistánu je uzbečtina užívaná hlavně v [[Afghánská islámská republika|Afghánistánu]], kde se počet uživatelů odhaduje na asi 1,2-1,4 mil. osob. [23] => Uzbeci jsou i v sousedních středoasijských republikách - v [[Kazachstán]]u, [[Kyrgyzstán]]u, asijské části [[Rusko|Ruska]], v [[Turkmenistán]]u, ale i v [[Čína|Číně]]. Poměrně nevelká seskupení uzbeckých emigrantů se nacházejí v [[Austrálie|Austrálii]], [[Izrael]]i, [[Německo|Německu]], [[Turecko|Turecku]], na [[Ukrajina|Ukrajině]] i v [[Spojené státy americké|USA]]. [24] => [25] => Pro uzbečtinu je velmi charakteristická nepřítomnost [[vokalická harmonie|vokalické harmonie]], tak typická pro jiné [[turkické jazyky]]. Ve [[fonetika|fonetice]], [[gramatika|gramatice]] a [[lexika|lexice]] se projevují velmi silné vlivy [[perština|perštiny]], v lexice jsou také četné výpůjčky arabské (starší) a také ruské (novější). [26] => [27] => == Gramatika == [28] => Uzbečtina spolu s ostatními turkickými jazyky je [[aglutinační jazyk]], používá sestavování slov, s prvky analytiky (kolem 30 hlásek slouží k tvoření analytických hláskových výrazů s různými významy, u jmen se analytické výrazy (formy) tvoří pomocí [[přípona|přípon]] ). [29] => [30] => Na rozdíl od většiny ostatních turkických jazyků nemá uzbecká morfologie charakteristickou variantnost přípon jako důsledek vokálového harmonismu. [31] => [32] => Nemá kategorii rodu a tím ani větnou shodu v rodu, pádu ani čísle. Platí shoda v osobě, ne v čísle sloves. [33] => [34] => Uzbečtina má 6 pádů: [35] => * [[nominativ]] - bez příznaku [36] => * [[genitiv]] - přípona ''-ning'' na přívlastku [37] => * [[dativ]] - přípona ''-ga'' prvotně na objektu [38] => * [[akuzativ]] - přípona ''-ni'' [39] => * [[lokál]] - přípona ''-da'' (místo nebo čas) [40] => * [[instrumentál]] - přípona ''-dan'' prvotně předmět, kterým probíhá děj [41] => [42] => Podstatné jméno má příslušnost (přivlastnění) ([[izafet]]), tvořené pomocí přípon vyznačujícími osobu činitele: [43] => * ''kitob'' — kniha, [44] => ** ''kitobim'' — moje kniha, [45] => ** ''kitobing'' — tvá kniha, [46] => ** ''kitobi'' — jeho, její kniha; [47] => * ''uka'' — bratr, [48] => ** ''ukam'' — můj bratr, [49] => ** ''ukang'' — tvůj bratr, [50] => ** ''ukasi'' — jeho, její bratr; [51] => * ''o‘zbek''— Uzbek, [52] => ** ''til'' — jazyk, [53] => ** ''o‘zbek tili'' — uzbecký jazyk (uzbečtina). [54] => [55] => == Uzbecké písmo == [56] => Uzbečtina se tradičně zapisovala [[arabské písmo|arabským písmem]], od roku [[1927]] [[Latinizace v Sovětském svazu|se zapisovala]] [[Latinka|latinkou]], od r. [[1940]] (v době [[Uzbecká SSR|Uzbecké SSR]]) pak [[cyrilice|cyrilicí]]. Od roku [[1992]] je oficiální [[písmo]] založené na anglické latince (se spřežkami „ch“, „sh“, znakem „j“ pro hlásku {{IPA|ʤ}} a „i“ pro {{IPA|i}} i pro {{IPA|ɨ}}). Běžně se ale používá i cyrilice, třeba na bankovkách. Uzbecké obyvatelstvo v [[Čína|Číně]] a v [[Afghánistán]]u používá písmo arabské. Nejčastěji se zapisuje latinkou: [57] => * ch /[[Neznělá postalveolární afrikáta|{{IPA|tʃ}}]]/ [58] => * gʻ /[[Znělá uvulární frikativa|{{IPA|ʁ}}]]/ [59] => * j /[[Znělá postalveolární afrikáta|{{IPA|dʒ}}]]/ [60] => * ng /[[Velární nazála|{{IPA|ŋ}}]]/ [61] => * oʻ /[[Polootevřená přední zaokrouhlená samohláska|{{IPA|œ}}]]/ [62] => * sh /[[Neznělá postalveolární frikativa|{{IPA|ʃ}}]]/ [63] => * s'h /[[Mezinárodní fonetická abeceda|{{IPA|sh}}]]/ [64] => * x /[[Neznělá uvulární frikativa|{{IPA|χ}}]]/ [65] => * ʼʼ /[[Šva|{{IPA|ə}}]]/ [66] => [67] => {| class="wikitable" style="text-align: center" [68] => ! Arabské [69] => ! Cyrilice [70] => ! Latinka [71] => ! Výslovnost [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]] [72] => |- [73] => | ﺍ, ه || А а || '''A a''' || {{IPA|a}}, {{IPA|æ}} [74] => |- [75] => | ﺏ || Б б || '''B b''' || {{IPA|b}} [76] => |- [77] => | چ || Ч ч || '''Ch ch''' || {{IPA|ʧ}} [78] => |- [79] => | ﺩ || Д д || '''D d''' || {{IPA|d}} [80] => |- [81] => | ﻩ || Е е || '''E e''' || {{IPA|ɛ}}, {{IPA|e}} [82] => |- [83] => | ﻑ || Ф ф || '''F f''' || {{IPA|f}} [84] => |- [85] => | گ || Г г || '''G g''' || {{IPA|ɡ}} [86] => |- [87] => | ﻍ || Ғ ғ || '''G' g' ''' || {{IPA|ɣ}} [88] => |- [89] => | ﺡ, ﻩ || Ҳ ҳ || '''H h''' || {{IPA|h}} [90] => |- [91] => | ی || И и || '''I i''' || {{IPA|i}}, {{IPA|ɨ}}, {{IPA|ɪ}} [92] => |- [93] => | ﺝ, ژ || Ж ж || '''J j''' || {{IPA|ʤ}}, {{IPA|ʒ}} [94] => |- [95] => | ﻙ || К к || '''K k''' || {{IPA|k'}} [96] => |- [97] => | ﻕ || Қ қ || '''Q q''' || {{IPA|q}} [98] => |- [99] => | ﻝ || Л л || '''L l''' || {{IPA|l}} [100] => |- [101] => | ﻡ || М м || '''M m''' || {{IPA|m}} [102] => |- [103] => | ﻥ || Н н || '''N n''' || {{IPA|n}} [104] => |- [105] => | ﺍ || О о || '''O o''' || {{IPA|ɒ}} [106] => |- [107] => | ﻭ || Ў ў || '''O' o' ''' || {{IPA|o}}, {{IPA|ø}} [108] => |- [109] => | پ || П п || '''P p''' || {{IPA|p}} [110] => |- [111] => | ﺭ || Р р || '''R r''' || {{IPA|r}} [112] => |- [113] => | ﺙ, ﺱ, ﺹ || С с || '''S s''' || {{IPA|s}} [114] => |- [115] => | ﺵ || Ш ш || '''Sh sh''' || {{IPA|ʃ}} [116] => |- [117] => | ﺕ, ﻁ || Т т || '''T t''' || {{IPA|t}} [118] => |- [119] => | ﻭ || У у || '''U u''' || {{IPA|u}}, {{IPA|y}} [120] => |- [121] => | ﻭ || В в || '''V v''' || {{IPA|v}}, {{IPA|w}} [122] => |- [123] => | ﺥ || Х х || '''X x''' || {{IPA|x}}, {{IPA|χ}} [124] => |- [125] => | ی || Й й || '''Y y''' || {{IPA|j}} [126] => |- [127] => | ﺫ, ﺯ, ﺽ, ﻅ || З з || '''Z z''' || {{IPA|z}} [128] => |- [129] => | ء, ع || Ъ ъ || ''' ' ''' || {{IPA|ʔ}} [130] => |} [131] => [132] => * Cyrilickým písmenům '''Ё ё''', '''Ю ю''', '''Я я''' odpovídají latinské '''Yo yo''', '''Yu yu''', '''Ya ya'''. [133] => * Cyrilickému písmenu '''Е е''' na začátku slova a po samohlásce odpovídá latinské '''Ye ye'''. [134] => * Cyrilickému písmenu '''Ц ц''' odpovídá latinské '''Ts ts''' (české „C“ „c“), nebo '''S s''' podle pozice ve slově. [135] => * Spřežce '''сҳ''' odpovídá latinské '''s'h'''. [136] => * Cyrilickému písmenu '''Э э''' odpovídá latinské '''E e'''. [137] => [138] => == Fráze == [139] => * Dobrý den – Ассаламу алайкум (asalamu alajkum) (?) [140] => * Na shledanou – хайир (chajir) [141] => * Děkuji – рахмат (rachmat) [142] => * prosím (něco podávám) – мархамат (marchamat) [143] => [144] => == Příklady == [145] => [146] => === Číslovky === [147] => {| cellspacing="7" [148] => |- [149] => | '''Uzbecky''' || '''Česky''' [150] => |- [151] => | bir, биp || jeden [152] => |- [153] => | ikki, икки || dva [154] => |- [155] => | uch, үч || tři [156] => |- [157] => | to'rt, тўpт || čtyři [158] => |- [159] => | besh, бәш || pět [160] => |- [161] => | olti, oлти || šest [162] => |- [163] => | yetti, eтти || sedm [164] => |- [165] => | sakkiz, caккиз || osm [166] => |- [167] => | toq'qiz, тўққиз || devět [168] => |- [169] => | o'n, ўн || deset [170] => |} [171] => [172] => == Vzorový text == [173] => Otče náš (modlitba Páně) v cyrilici: [174] => : Бизнинг осмондаги Отаміз! [175] => : Сенинг муқаддас исминг улуѓлансин. [176] => : Сенинг Шоҳлигинг келсин. Осмонда бўлгани каби, [177] => : Ерда ҳам Сенинг ироданг бажо келсин. [178] => : Бугунги ризқ-рўзимизни бергин. Бизга гуноҳ [179] => : қилганларни биз кечиргандек, Сен ҳам бизинг [180] => : гуноҳларимизни кечирин. Бизни васвасага дучор [181] => : қилмагин, Аммо ёвуз шайтондан халос қилгин. [182] => : Омин. [183] => [184] => Otče náš (modlitba Páně) v latince: [185] => : Bizning osmondagi Otamiz! [186] => : Sening muqaddas isming ulug'lansin. [187] => : Sening Shohliging kelsin. Osmonda bo'lgani kabi, [188] => : Yerda ham Sening irodang bajo kelsin. [189] => : Bugungi rizq-ro'zimizni bergin. Bizga gunoh [190] => : qilganlarni biz kechirgandek, Sen ham bizing [191] => : gunohlarimizni kechirgin. Bizni vasvasaga duchor [192] => : qilmagin, Ammo yovuz shaytondan xalos qilgin. [193] => : Omin. [194] => [195] => {{Vzorový text [196] => |VDLP=ano [197] => |Komentář= [198] => |Jazyk 1=uzbecky (cyrilice) [199] => |Text 1=Барча одамлар эрҝин, қадр-қиммат ва ҳуқуқларда танг бўлиб туғиладилар. Улар ақл ва виждон соҳибидирлар ва бир-бирларига биродарларча муомала қилишлари зарур. [200] => |Jazyk 2=uzbecky (latinka) [201] => |Text 2=Barça odamlar erkin, qadr-qimmat va huquqlarda teng bólib tuǵiladilar. Ular aql va vijdon sohibidirlar va bir-birlari ila birodarlarça muomala qilişlari zarur. [202] => }} [203] => [204] => == Odkazy == [205] => [206] => === Reference === [207] => {{překlad|jazyk=pl|článek=Język uzbecki|revize=106833|jazyk2=ru|článek2=Узбекский язык|revize2=61138033}} [208] => [209] => === Externí odkazy === [210] => {{InterWiki|code=uz|Uzbecká}} [211] => * {{Commonscat}} [212] => * {{Wikislovník|heslo=uzbečtina}} [213] => * {{NK ČR|ph426665|věc=ano|uzbečtina}} [214] => * [http://cassandra.sprex.com/teachionary/Uzbek_all.html Anglicko-uzbecký tematický slovníček (nereaguje)] [215] => * [http://russian-uzbek.ru Rusko-uzbecký a uzbecko-ruský slovník a konverzace (cyrilice)] [216] => * [http://www.transliteration.kpr.eu/uz/ Uzbecký přepisovač (transliterátor) z cyrilice na latinku (ESET blokuje)] [217] => [218] => {{Pahýl}} [219] => {{Turkické jazyky}} [220] => {{Altajské jazyky}} [221] => {{Autoritní data}} [222] => {{Portály|Jazyk}} [223] => [224] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [225] => [[Kategorie:Jazyky Uzbekistánu]] [226] => [[Kategorie:Jazyky Karakalpakstánu]] [227] => [[Kategorie:Jazyky Kazachstánu]] [228] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [229] => [[Kategorie:Jazyky Číny]] [230] => [[Kategorie:Turkické jazyky]] [] => )
good wiki

Uzbečtina

Uzbečtina (uzbecky Oʻzbekcha) je západoturkický jazyk, který je oficiálním jazykem Uzbekistánu, ale mluví se jí i v okolních státech. Údaje hovořící o počtu mluvčích se rozcházejí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Čína','Uzbekistán','Rusko','Turkmenistán','cyrilice','Latinka','Kyrgyzstán','Turecko','Kazachstán','Afghánistán','Mezinárodní fonetická abeceda','arabské písmo'

Afghánistán

Čína

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Kazachstán

Kyrgyzstán

Latinka

Rusko

Turecko

Turkmenistán

Turkménistán, oficiálně Turkmenistánský stát, je vnitrozemský stát v Střední Asii.

Uzbekistán