Array ( [0] => 15506640 [id] => 15506640 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Víla [uri] => Víla [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:SophieAndersonTheHeadOfANymph.jpg|right|thumb|Hlava Víly od Sofie Andersonové]] [1] => '''Víla''', též '''rusalka''', '''divoženka, čarodějnice''' nebo '''bosorka''', je [[Nadpřirozeno|nadpřirozená]] [[bytost]] [[Ženské pohlaví|ženského pohlaví]], již v různých obdobách nacházíme v [[Mytologie|mytologii]] Evropy už od raného [[starověk]]u. Samotný výraz víla je [[Slované|slovanský]], ale v jiných [[pantheon]]ech zaujímají jejich místo ''nixy'' (u [[Germáni|Germánů]]), ''[[sidhe]]'' (u [[Keltové|Keltů]]) a ''[[Nymfa|nymfy]]'' (u [[Řekové|Řeků]]), podobnými bytostmi jsou i [[Mořská panna|mořské panny]]. Ve [[středověk]]u se pro ně používalo [[Starofrancouzština|starofrancouzské]] slovo ''fae'', z čehož vychází dnešní [[Angličtina|anglické]] ''fairy''. V některých oblastech měly víly velký [[Náboženství|náboženský]] význam, například na [[Balkán]]ě. [2] => [3] => == Víla z etymologického hlediska == [4] => Slovanský výraz ''víla'' (původně ''vila'', na [[Balkán]]ě ''samovila'') pochází od slova ''viliti'' - být posedlý, bláznivý. Podobně ''divoženka'' je odvozeno od divá [[žena]], kde divá může znamenat bláznivá, ale taky může odkazovat na slovo ''diva'' nebo ''samodiva'', což má indoevropský kořen (srov. [[Keltové|keltské]] dive, divone, [[Latina|latinské]] divus, [[sanskrt]]ské déva - ve významu nadpřirozená, božská). Označení ''[[rusalka]]'' zřejmě vzniklo buď od slova ''rusá'' ([[Rusovláska|rusovlasá]]) nebo od slova ''rusa'' ve významu „řeka“. [5] => [6] => == Nejstarší zprávy o vílách == [7] => Nejstarší známé zprávy o vílách u Slovanů pocházejí ze [[středověk]]u. Už v [[6. století]] psal [[Prokopius]] o uctívání „nymf“, jejich slovanské označení ale nezaznamenal. V [[Rusko|Rusku]] jsou víly uváděny již v pramenech z 11. až 12. století (v souvislosti se zákazem jejich uctívání), z pozdějšího [[folklór]]u ale byly vytlačeny rusalkami. V [[Bulharsko|Bulharsku]] o nich máme zprávy od 13. století, v [[Srbsko|Srbsku]] od [[14. století]]. V Čechách se dochoval jediný starší (předknižní) doklad o působení víl v básni o Jětřichu Berúnském z [[15. století]]. [8] => [9] => == Původ == [10] => Původ víry ve víly není zcela jasný; mohou být reliktem původních [[Božstvo|božstev]], která byla uctívána, než vznikly dnes známé [[Pohanství|pohanské]] [[pantheon]]y nebo až představou pozdější. Jiná teorie říká že v původním pojetí byly víly [[čarodějka]]mi, jež až později získaly nadpřirozenou podstatu. Představa že víly jsou [[duše]] předčasně zemřelých dívek, zvláště těch, jež spáchaly [[sebevražda|sebevraždu]] či se utopily, je pozdní a vznikla nejspíše až pod [[Křesťanství|křesťanským]] vlivem. Pak jsou podobné ''[[Bludička|bludičkám]]''. [11] => [12] => S představou víl jako duší zemřelých souvisí i bytosti zvané navky nebo mavky známé hlavně na [[Ukrajina|Ukrajině]], jejichž jméno vychází z [[Staroruština|Staroruského]] výrazu „Nav´[Навь]“ jež označoval mrtvého. Ty vznikají z [[Křest|nepokřtěných]] dětí, jež utopily vlastní matky, mají podobu malých [[Dítě|dětí]] či krásných polonahých [[Dívka|dívek]], které ubližují lidem. Pokud se nad nimi do sedmi let nikdo nesmiluje, promění se v ''rusalky''. Podobné bytosti lze najít i v [[Bulharsko|Bulharsku]] (navjak), [[Slovinsko|Slovinsku]] (navje) a [[Polsko|Polsku]] (látawec). V tradici po příchodu křesťanství se navíc po rusalkách nazývá sedmý týden po [[Velikonoce|Velikonocích]], „rusalný týden“ a slavnost „rusalje“, jež je obdobou [[dušičky|Dušiček]]. V [[Pohanství|pohanské]] době však nejspíš mělo jít o oslavu [[plodnost]]i. [13] => [14] => == Druhy == [15] => Především na [[Balkán]]ě byly známy ''víly horské'' (''vile planinkinje'', ''samovile samogorske''), které žily v jeskyních a uměly se měnit v [[Hadi|had]]y. Za jejich obdobu lze považovat vládkyni jeskyní a dolů ''Runu'' (též ''zemná paní''), známou v ''[[Čechy|Čechách]]'', ženu vládce podzemí ''Kovlada'' a královnu ''[[permoník]]ů''. [16] => [17] => Taktéž na Balkáně byly známy ''víly vzdušné'' (''samovile oblankinje''). Ty se pohybovaly vzduchem a měly vliv na počasí, především na oblačnost a bouře, blesky byly jejich šípy. [[Rusové]] zase znali tři sestry větru ''Burju'' (bouři), ''Mjatel'' (metelici) a ''Vjugu'' (vánici). V [[Čechy|Čechách]] zase ''[[Meluzína (mytologie)|Meluzínu]]'' či ''Větrnici'' což byla [[bytost]] v bílém [[Roucho|rouše]] naříkající v [[komín]]ech a na [[hrob]]ech. [18] => [19] => Dále jsou známy ''víly lesní'', nazývané ''žínky'', žijící ve [[strom]]ech, popisované jako krásné průsvitné dívky v lehkých [[Šaty|šatech]] se zlatými či [[Rusovláska|rusými vlasy]]. Tyto vlasy byly zdrojem jejich síly. Uměly se měnit v různá zvířata například [[Kůň|koně]], [[vlk]]a, [[Sokol (ptáci)|sokola]] či [[labuť]] a vyznaly se v [[léčení]] a [[věštění]]. Také vyjížděly na [[lov]] na koni či jelenu nebo tančily v [[les]]e, a [[Zpěv|zpívaly]]. Zjevovaly se, když padala [[rosa]] nebo se tvořila [[duha]]. [20] => [21] => ''Vodní víly'' jsou často označovány jako ''rusalky'', obývají prameny, řeky a jezera a měly blízko k ''vodníkům''. Jejich vlasy musí být vždy mokré, jinak rusalka zemře. Tato víla může rozčesáváním svých vlasů způsobit i povodeň. [22] => [23] => Existují také víly zlé zvané ''judy'' nebo ''jezinky'' jež byly sice krásné a obývaly vodu či les, ale lidi topily a sváděly z cest. Na [[Slovensko|Slovensku]] bývají nazývané ''bosorky''. [24] => [25] => ''Divoženkami'' či ''divými ženami'' bývají nazývány ošklivé a neupravené víly, jež často kradly lidské děti a vyměňovaly je za svoje. Obývají lesy nebo jeskyně (pak jsou nazývány ''jeskyňky''). [26] => [27] => Specifickou skupinou víl jsou sudičky. Bývají zpravidla tři a zjevují se u novorozeněte, jemuž předpovídají osud nebo určují jeho vlastnosti. Vzorem pro sudičky byly [[Starověké Řecko|řecké]] [[Moiry]], ve [[Starověký Řím|starověkém Římě]] nazývané Parky, v [[germánská mytologie|germánské mytologii]] [[Norny]]. [28] => [29] => Bytostmi, které s vílami rovněž souvisejí, jsou [[polednice]] a [[klekánice]]. [30] => [31] => == Vztah víl k lidem == [32] => Z hlediska důsledků, které vztahy víl k lidem mohou mít, je lze rozdělit na: [33] => [34] => === Negativní === [35] => [36] => Vodní víly prý rády topí lidi (podobně jako [[vodník]]) a žárlivě před nimi střeží své studánky. Rusalky jsou nebezpečné zejména o [[letnice|letnicích]], kdy nejenže topí a ulechtávají poutníky, kteří neuhodnou jejich hádanky, ale také převrhují lodě a ničí mosty, hráze a rybářské sítě. Lesní víly zase v noci lákají kolemjdoucí muže do svého kola, aby je mohly utancovat k smrti. [37] => [38] => Vílám je také připisováno, že kradou lidem malé děti z kolébek a podvrhují místo nich své vlastní děti, které jsou znetvořené a zakrslé jak fyzicky, tak i duševně (v [[Litva|Litvě]] se navíc věří, že víly samy děti mít nemohou, takže to, co místo ukradeného dítěte zanechají v kolébce, je jen umělý, kouzlem oživený výtvor bez duše). Největší nebezpečí podvržení dítěte je v první dny po porodu (u [[křesťanství|křesťanů]] konkrétně do [[křest|křtu]] dítěte). V tu dobu se matka od dítěte nesměla hnout. V případě, že už dítě bylo podvrženo, existovaly různé pověrečné rady, jak se ho zbavit (např. často ho bít, aby ho víle bylo líto, pro dítě si přišla a ukradené vrátila). [39] => [40] => Za výše popsanými vílími skutky nemusí stát jen zlé úmysly. Někdy jsou sice víly popisovány jako záludné a mstivé, jindy ale bývá zdůrazněna jejich bezstarostnost a lehkomyslnost. Z tohoto pohledu lze říct, že když víla utancuje mladého muže k smrti, nedělá to nutně ze zlého úmyslu - prostě neví o tom, že mladík celonoční tanec fyzicky nevydrží … [41] => [42] => Často se však mstí za rušení svého klidu, například kácení stromů či zabíjení zvířat. Chrání před nimi [[máta]], [[pelyněk]] a [[libeček lékařský]]. [43] => [44] => === Pozitivní === [45] => [46] => Vztah víl k lidem je ale často líčen také jako velmi kladný. Někde víly mladým mužům neubližují, ale naopak jim pomáhají, drží nad nimi ochrannou ruku a obdarovávají je (např. v Srbsku jsou známé vílí „''posestriny''“, pomyslné sestry a ochránkyně mladých junáků). Dokonce se za ně mohou i provdat (v některých pověstech dobrovolně, v jiných z donucení, třeba když jim jejich nastávající ukradne nějakou část majetku, bez kterého od něj nemohou odejít), ale takový sňatek obvykle mívá nějakou podmínku, která nesmí být porušena, jinak víla svého muže opustí a už se k němu nikdy nevrátí. Takovou podmínkou je třeba to, že muž nesmí víle nikdy vyčíst její vílí původ, ustřihnout jí vlasy nebo se snažit zjistit, co dělá v noci v zamčeném pokoji. V pověstech manžel tuto podmínku obvykle nedodrží a víla od něj i s jejich dětmi navždy odejde. Dokud je ale víla s ním, pomáhá mu svými znalostmi či kouzly a manželům se velmi daří. Děti, které spolu muži a víly mají, bývají neobyčejně moudré a mají výbornou paměť. [47] => [48] => Víly podle pověstí mohou pomáhat i dívkám a přátelit se s nimi. [49] => [50] => == Zvyky a svátky spojené s vílami == [51] => [52] => Lidé dříve vílám přinášeli oběti, aby si je příznivě naklonili. Zejména u vodních pramenů jim nechávali koláče, polní plodiny a květy, a na stromy jim rozvěšovali pestré stužky. [53] => [54] => Na Rusi se o letnicích slavila tzv. ''rusalija'', rusalské svátky. Během nich se přinášely oběti rusalkám, které v té době byly velmi neklidné a nebezpečné - na březích vod jim býval obětován chléb, máslo a sýr, na stromy se věšely kusy látky a věnce, popřípadě se házely do vody. Před jejich mocí měly lidi ochránit některé byliny (máta, libeček, pelyněk). O těchto svátcích se také hrály rozpustilé rusalné hry, zpívaly se [[běs]]ovské písně, hrálo se na housle, píšťaly a bubny a tančilo se. Tyto slavnosti jsou doloženy i na Balkáně v 11. století v tzv. ''[[Savina kniha|Savině knize]]''. [55] => [56] => == Neslovanské víly == [57] => Jako víly jsou do české literatury také překládány [[bytost]]i, které se slovanskými vílami souvisí jen volně. Z [[Angličtina|angličtiny]] třeba ''pixie'' (ovšem i v angličtině se ''pixie'' a ''fairy'' často pletou) nebo některé druhy [[elf]]ů. [58] => [59] => ''Pixie'' jsou malé (menší než 30 centimetrů) a létají. Často mají [[Motýli|motýl]]í nebo [[Blanokřídlí|blanitá]] křídla. Rádi lidem provádí různé [[šprým]]y, například jim kradou věci nebo je nechávají bloudit. Kontakt se [[Železo|železem]] je zraňuje, proto se před nimi jde železem bránit (ochranné vlastnosti podkovy mohou vycházet právě z toho, že je železná a proto chrání před vílami: ve středověku byly podkovy nejčastější forma železa ke které se vesničan mohl dostat). [60] => [61] => == Odkazy == [62] => === Literatura === [63] => * Bandini, D. a G. ''Kniha elfů a víl''. Fontána, Olomouc, 2005. [64] => * Profantová, N., Profant, M. ''Encyklopedie slovanských bohů a mýtů''. Libri, Praha, 2004. [65] => * Váňa, Z. ''Svět pohanských bohů a démonů''. Panorama, Praha, 1990. [66] => * Máchal J. ''Bájesloví slovanské'', Votobia, Olomouc, 1995 [67] => * ''Dech Draka'', 2/2002, 2/2003 [68] => * Stejskal M. ''Labyrintem míst klatých'', Eminent, Praha, 2011 [69] => [70] => === Související články === [71] => * [[Rusalka]] – nadpřirozená nebo pohádková bytost [72] => * [[Nymfy]] [73] => * [[Otherkin]] – subkultura [74] => * [[Víly z Cottingley]] [75] => * [[Sylfidy]] [76] => * [[Mořská panna]] [77] => * [[Vodní panna]] [78] => [79] => === Externí odkazy === [80] => * {{Commonscat}} [81] => * {{Wikislovník|heslo=víla}} [82] => * kniha o mytologii starých Slovanů, o vílách v 3. části, 2. kapitole - HOSTINSKÝ, Peter Záboj. [http://digitalna.kniznica.info/s/sXWaR3lJkG ''Stará vieronauka slovenská : Vek 1:kniha 1.''] {{Wayback|url=http://digitalna.kniznica.info/s/sXWaR3lJkG |date=20191229052829 }} [1. vyd.] Pešť: Minerva, 1871. 122 s. – dostupné online v [[Digitální knihovna Univerzitní knihovny v Bratislavě|Digitální knihovně UKB]] [83] => [84] => {{Slovanská mytologie}} [85] => [86] => [[Kategorie:Slovanské mytické bytosti]] [] => )
good wiki

Víla

Hlava Víly od Sofie Andersonové Víla, též rusalka, divoženka, čarodějnice nebo bosorka, je nadpřirozená bytost ženského pohlaví, již v různých obdobách nacházíme v mytologii Evropy už od raného starověku. Samotný výraz víla je slovanský, ale v jiných pantheonech zaujímají jejich místo nixy (u Germánů), sidhe (u Keltů) a nymfy (u Řeků), podobnými bytostmi jsou i mořské panny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Balkán','bytost','Rusovláska','Angličtina','Keltové','Bulharsko','pantheon','Čechy','středověk','Mořská panna','Pohanství','Meluzína (mytologie)'

Angličtina

Balkán

Bulharsko

Bytost

Čechy

Keltové

Keltové jsou etnická skupina a národ, který obýval rozsáhlé území střední Evropy v době železné.

Pantheon

Pohanství

Středověk