Array ( [0] => 14670052 [id] => 14670052 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Varjagové [uri] => Varjagové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Varangian routes.png|náhled|upright=1.1|Mapa s hlavními varjažskými obchodními trasami: [[Cesta ze Skandinávie do Persie]] (červená) a [[cesta od Varjagů k Řekům]] (fialově). Ostatní cesty z 8.-11. století jsou oranžově.]] [1] => '''Varjagové''' ({{Vjazyce2|ru|''варяги, varjagi''}}; {{Vjazyce2|el|''Βάραγγοι, Varangoi''}}; [[Stará severština|staroseversky]] ''væringjar'') byli [[Švédsko|švédští]] [[vikingové]], kteří podnikali obchodně-kořistnické výpravy do [[východní Evropa|východní Evropy]], [[Černomoří]] a [[Kaspické moře|Kaspicka]]. Jejich zdejší [[Slované|slovanské]] a řecké/[[Byzantská říše|byzantské]] označení mělo původ ve vlastním [[Skandinávie|skandinávském]] pojmenování, jež označovalo člena družiny, vázaného přísahou věrnosti (''vár'') svému náčelníku. Varjagové nebyli výhradně švédského původu; zejména od druhé poloviny [[11. století]] mezi nimi bylo i mnoho [[Anglosasové|Anglosasů]], Slovanů a [[Ugrofinové|Ugrofinů]]. Pojem „varjag“ neoznačoval pouze [[Etnikum|etnickou]] příslušnost, ale i [[sociální postavení]]. Varjagové byli někdy rovněž i elitní družiny ozbrojených kupců. [2] => [3] => == Oblast výbojů == [4] => První varjagové se objevili v severovýchodní Evropě kolem roku [[800]]. Přistáli na pobřeží [[Finský záliv|Finského zálivu]] a poté začali pronikat do vnitrozemí. Jejich první cesta vedla po [[Něva|Něvě]], [[Ladožské jezero|Ladožském jezeře]] a proti proudu řeky [[Volchov]] do [[Ilmeňské jezero|Ilmeňského jezera]]. V této oblasti si varjagové vybudovali první opevněné základny. Jedna z nejstarších a nepochybně nejvýznamnějších byl Aldeigjuborg (nyní [[Staraja Ladoga|Stará Ladoga]]), situovaná nedaleko ústí Volchova do Ladožského jezera. Odtud pronikli po [[vodní plocha|vodních plochách]] a [[vodní tok|tocích]] dále na [[Volha|Volhu]] a po [[Kaspické moře|Kaspickém moři]] do vzdálených [[Arabský poloostrov|arabských]] zemí. Na této trase obchodovali s [[Volžské Bulharsko|Volžskými Bulhary]], [[Chazarové|Chazary]] a [[Arabové|Araby]]. Kromě této „arabské“ [[Obchodní cesta|obchodní cesty]] se později, v polovině [[9. století]], ustálila druhá, známější cesta vedoucí „[[od Varjagů k Řekům]]“ (''iz Varjag v Greki''), to znamená ze Švédska přes [[Baltské moře]] do Finského zálivu a dále: proti proudu Něvy do Ladožského jezera, kde se u Aldeigjuborgu vplulo do Volchova, proti jeho proudu do jezera Ilmeň a dále na jih proti proudu [[Lovať|Lovati]] na [[Dněpr]] a dále do [[Černé moře|Černého moře]] a přes něj do [[Byzantská říše|byzantské říše]]. Alternativní cesta vedla z [[Rižský záliv|Rižského zálivu]] proti proudu [[Západní Dvina|Západní Dviny]] (Daugavy) a opět na Dněpr. [5] => [6] => Varjagové si budovali nejen své základny, ale využívali i již existující městské pevnosti. Později se v některých starých slovanských centrech ([[Novgorod]], [[Bělozersk]], [[Polock]], [[Kyjev]]) zmocnili vlády a začali vybírat od místních obyvatel [[tribut]] v [[naturálie|naturáliích]], které byly následně využívány v dálkovém obchodu jako zboží. To bylo typické také pro první vládce [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] – [[Rurikovci|Rurikovce]]. [7] => [8] => == Ve službách Byzance == [9] => [[Soubor:A Thracesian woman kills a Varangian.jpg|náhled|Varjagové jako palácová garda [[Byzantský císař|byzantských císařů]] zobrazení v [[Iluminovaný rukopis|iluminovaném rukopise]] kroniky [[Ioannes Skylitzes|Ioanna Skylitza]] ''Σύνοψις Ἱστοριῶν, Synopsis historion'']] [10] => Později se varjagové proslavili jako profesionální bojovníci ve službách významných panovníků. Varjažskou gardu měli zejména byzantští císaři. Už k roku [[911]] se váže zpráva o obchodní dohodě mezi císařem [[Leon VI. Moudrý|Leonem VI. Moudrým]] a kyjevským knížetem [[Oleg]]em, jejíž součástí byla i možnost najímat varjažské družiníky do služeb císaře. Skutečně masivní příliv varjagů do Konstantinopole nastal o 70 let později, když veliký kníže kyjevský [[Vladimír I.]] poslal (asi r. [[988]]) svému budoucímu švagrovi [[Basileios II.|Basileiovi II. Bulharobijci]] na pomoc zhruba 6000 bojovníků ze své družiny. Ti již zůstali v císařových službách a stali se osobní, průběžně doplňovanou, panovníkovou gardou. [11] => [12] => Později tvořili základ elitního vojska, které bylo posíláno např. i do bojů ve [[Středomoří]], kde se Byzanc snažila uchránit poslední zbytky držav – ještě za Basilea zasahovali v bojích proti [[Normané|Normanům]] (ti byli taktéž vikinského původu!) v jižní Itálii ([[Apulie|Apulii]]); o 20 let později ([[1038]]) pomáhali pod vedením slavného generála [[Georgios Maniakes|Georgia Maniaka]] vyhnat Araby ze [[Sicílie]]. V poslední italské výspě Byzance, [[Bari]], byli od r. [[1041]] stálou posádkou. [13] => [14] => Ve stejný rok, kdy Normané definitivně dobyli Bari ([[1071]]), padla prakticky celá varjažská družina na bojišti [[Bitva u Mantzikertu|u Mantzikertu]]. Po této katastrofě se začalo složení družiny měnit: přibývalo Anglosasů a [[Dáni|Dánů]] (i v souvislosti s dobytím [[Anglie]] Normany r. [[1066]]). [15] => [16] => == Kolonisté severozápadní Rusi == [17] => Od těchto elitních oddílů ozbrojených dálkových kupců je třeba odlišit severské obyvatelstvo, které přicházelo do východní Evropy s úmyslem kolonizovat zdejší nepříliš hustě osídlené kraje a jemuž zřejmě náleželo finské pojmenování ''[[Rus (národ)|Ruotsi]]'' (dnes má toto slovo význam „Švédsko“). Na rozdíl od varjagů byli skandinávští obyvatelé, kteří se usadili jižně od Finského zálivu, brzy [[asimilace (sociologie)|asimilováni]] [[Slované|slovanským]] a zčásti i [[Finové|finským]] etnikem. [[Etnonymum]] „Rus'“ se však zachovalo a později se stalo pojmenováním pro [[Rus (historické území)|území]], na kterém vládla dynastie varjažského původu ([[Rurikovci]]), i jeho slovanského obyvatelstva. [18] => [19] => == Odkazy == [20] => [21] => === Literatura === [22] => * {{Citace monografie | příjmení1 = D’Amato | jméno1 = Raffaele | titul = The Varangian Guard, 988-1453 | vydavatel = Osprey Publishing | místo = Great Britain | rok = 2010 | počet_stran = 48 | isbn = 978-1-84908-180-1 | jazyk = anglicky}} [23] => * PICKOVÁ, Dana. O počátcích státu Rusů. ''Historický obzor'', 2007, 18 (11/12), s. 253-261. ISSN 1210-6097. [24] => * {{Citace sborníku [25] => | příjmení = Picková [26] => | jméno = Dana [27] => | odkaz na autora = Dana Picková [28] => | titul = Were the Varangians Really the Founders of the Rus’ian State? [29] => | příjmení sestavitele = Skřivan [30] => | jméno sestavitele = Aleš [31] => | odkaz na sestavitele = Aleš Skřivan [32] => | příjmení sestavitele2 = Suppan [33] => | jméno sestavitele2 = Arnold [34] => | sborník = Prague Papers on the History International Relations [35] => | vydavatel = Institute of World History [36] => | místo = Prague [37] => | rok vydání = 2008 [38] => | isbn = 978-80-7308-254-3 [39] => | url = http://usd.ff.cuni.cz/?q=system/files/pickova.pdf [40] => | strany = 17–28 [41] => | jazyk = anglicky [42] => }} [43] => [44] => === Související články === [45] => * [[Normanská teorie vzniku ruského státu]] [46] => * [[Kyjevská Rus]] ([[Stará severština|staroseversky]] ''Garðaríki'') [47] => * [[Rus (národ)]] [48] => * [[Vikingové]] [49] => [50] => === Externí odkazy === [51] => * {{Commonscat}} [52] => * {{Otto|heslo=Varjagové}} [53] => [54] => {{Skandinávie}} [55] => {{Autoritní data}} [56] => [57] => [[Kategorie:Středověk]] [58] => [[Kategorie:Vikingové]] [] => )
good wiki

Varjagové

Mapa s hlavními varjažskými obchodními trasami: Cesta ze Skandinávie do Persie (červená) a cesta od Varjagů k Řekům (fialově). Ostatní cesty z 8.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kaspické moře','Slované','Byzantská říše','Rus (národ)','Stará severština','Kyjevská Rus','Rurikovci','Ladožské jezero','Lovať','Polock','Rižský záliv','Etnonymum'

Etnonymum

Lovať

Polock

Polock je město v Bělorusku ležící na řece Poloti.

Rurikovci

Rurikovci je označení pro potomky východoslovanského vládnoucího rodu, který se datuje až do 9.

Slované

Slované jsou etnická a jazyková skupina, která obývá zejména východní a střední Evropu.