Array ( [0] => 15485464 [id] => 15485464 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Venezuela [uri] => Venezuela [3] => IdolosRoques.jpg [img] => IdolosRoques.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=státu|druhý=písni|rozlišovač=píseň}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Venezuely [3] => | úřední název = República Bolivariana de Venezuela [4] => | úřední název česky = Bolívarovská republika Venezuela [5] => | vlajka = Flag of Venezuela.svg [6] => | článek o vlajce = Venezuelská vlajka [7] => | znak = Coat of arms of Venezuela.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Venezuely [9] => | mapa umístění = Venezuela Orthographic Map.svg [10] => | rozloha = 916 445 [11] => | rozlmisto = 32 [12] => | procent vody = 3 [13] => | počet obyvatel = 31 304 016 [14] => | obyvmisto = 42 [15] => | obyvatelé aktuální k = [[2017]] [16] => | hustota = 29 [17] => | hustmisto = 179 [18] => | HDI = 0,761 [19] => | HDIvývoj = pokles [20] => | HDIvýše = vysoký [21] => | HDI aktuální k = 2018 [22] => | HDImísto = 78 [23] => | jazyk = [[španělština]] (úřední)
četné domorodé jazyky [24] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|katolíci]] 71 %
[[Protestantismus|protestanti]] 17 %
[[ireligiozita|ireligiozní]] 8 %
jiná náboženství 3 %
bez odpovědi 1 % [25] => | nejvyšší hora = [[Pico Bolívar]] (La Columna) [26] => | výška nejvyšší hory = 4981 [27] => | státní zřízení = [[Federace|federativní]] [[prezidentská republika]]
(činnost parlamentu pozastavena od 29. března 2017{{Citace elektronického periodika [28] => | titul = Venezuela 'coup': Alarm grows as court takes power [29] => | periodikum = BBC [30] => | datum_vydání = 2017-03-31 [31] => | datum_přístupu = 2017-03-31 [32] => | url = http://www.bbc.com/news/world-latin-america-39449494 [33] => }}{{Citace elektronického periodika [34] => | titul = Chaos ve Venezuele sílí: „Madurův“ soud si uzmul kompetence parlamentu [35] => | periodikum = idnes.cz [36] => | datum_vydání = 2017-03-31 [37] => | datum_přístupu = 2017-03-31 [38] => | url = http://zpravy.idnes.cz/venezuela-soud-parlament-maduro-dog-/zahranicni.aspx?c=A170330_081352_zahranicni_fka [39] => }}) [40] => | hlavní město = [[Caracas]] [41] => | funkce1 = Prezident [42] => | vládce1 = [[Nicolás Maduro]] [43] => | funkce2 = Viceprezident [44] => | vládce2 = [[Delcy Rodríguez]] [45] => | článek o hymně = Venezuelská hymna [46] => | hymna = Gloria al Bravo Pueblo [47] => | datum vzniku = [[5. červenec|5. července]] [[1811]] [48] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Španělsko|Španělsku]] [49] => | měna = [[venezuelský bolívar]] [50] => | kód měny = VEF [51] => | HDP/ob. = 17 665{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [52] => | HDP/ob.misto = 66 [53] => | HDP aktuální k = 2014 [54] => | ison = 862 [55] => | iso3 = VEN [56] => | iso2 = VE [57] => | mpz = YV [58] => | doména = ve [59] => | předvolba = +58 [60] => | čas = −4:00{{Citace elektronické monografie [61] => | vydavatel = www.timeanddate.com [62] => | titul = Clocks to Go Forward Permanently in Venezuela [63] => | url = http://www.timeanddate.com/news/time/venezuela-change-timezone.html [64] => | jazyk = en [65] => | datum přístupu = 2016-05-02 [66] => }} [67] => | commonscat = Venezuela [68] => }} [69] => '''Venezuela''', plným názvem '''Bolívarovská republika Venezuela'''{{Citace elektronické monografie [70] => | titul = Venezuela – Velvyslanectví Bolívarovské republiky Venezuela [71] => | url = https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/jizni_amerika/venezuela/kontaktni_cizi_urad/index.html [72] => | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí České republiky [73] => | datum_přístupu = 2018-01-28 [74] => }}{{Citace elektronické monografie [75] => | titul = Venezuela: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled [76] => | url = http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/venezuela-zakladni-charakteristika-teritoria-18601.html [77] => | vydavatel = CzechTrade [78] => | datum_přístupu = 2018-01-28 [79] => }} ({{Vjazyce2|es|''República Bolivariana de Venezuela''}}), je [[Federace|federativní]] [[republika]] na severním pobřeží [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] při pobřeží [[Karibské moře|Karibského moře]], v [[Tropický podnebný pás|tropech]] severně od [[Zemský rovník|rovníku]]. Skládá se z [[pevnina|pevninské]] části a mnoha [[ostrov]]ů v Karibském moři, z nichž největší je [[Isla de Margarita]]. Sousedí na západě s [[Kolumbie|Kolumbií]], na jihu s [[Brazílie|Brazílií]], a na východě s [[Guyana|Guyanou]], na jejíž západní polovinu (tzv. [[Guayana Esequiba]] či „Zona en Reclamación“) si Venezuela činí nárok. Poněkud severněji pak leží [[Trinidad a Tobago]], [[Grenada]], [[Curaçao]], [[Bonaire]] a [[Aruba]]. Počet obyvatel přesáhl v roce [[2014]] 28,8 milionů. Hlavním městem je [[Caracas]]. Úředním jazykem je španělština. Nejvíce lidí se hlásí ke [[Římskokatolická církev|katolické církvi]]. [80] => [81] => Jméno země je španělskou zdrobnělinou názvu ''Venezia'' ([[Benátky]]). Adjektivum „bolívarovská“ odkazuje k postavě [[Simón Bolívar|Simóna Bolívara]], místního slavného rodáka. [82] => [83] => == Dějiny == [84] => {{Viz též|Dějiny Venezuely}} [85] => [[Soubor:Votivdepot Venezuela Timoto-Cuica Slg Ebnöther.jpg|vlevo|náhled|180x180pixelů|Figurky Timoto–Cuica]] [86] => [87] => === Počátky osídlení === [88] => Existují důkazy o lidském osídlení oblasti zhruba před 15 000 lety. Rané zemědělské nástroje byly nalezeny zejména na vysokých říčních terasách [[Rio Pedregal]] v západní Venezuele. Nejstarší lovecké nástroje, včetně špiček kopí, byly nalezeny v severozápadní Venezuele, v oblasti známé jako jako „El Jobo“. Podle [[Radiokarbonová metoda datování|radiokarbonového datování]] pocházejí z období 13 000 až 7 000 př. n. l. [89] => [90] => Není známo, kolik lidí žilo ve Venezuele před příchodem Španělů, obvyklý odhad tvrdí, že zhruba jeden milion.{{Citace monografie [91] => | příjmení = Wunder [92] => | jméno = Sven [93] => | titul = Oil Wealth and the Fate of the Forest: A Comparative Study of Eight Tropical Countries [94] => | url = https://books.google.cz/books?id=n2nQ0A8BmCYC&redir_esc=y [95] => | vydavatel = Taylor & Francis [96] => | počet stran = 455 [97] => | isbn = 978-0-203-98667-7 [98] => | poznámka = Google-Books-ID: n2nQ0A8BmCYC [99] => | jazyk = en [100] => }} Nejkomplexnější společností předkolumbovské Venezuely byla kultura [[Timoto–Cuica]]. Tvořila stálé vesnice obklopené zavlažovanými terasovitými poli. Vodu skladovali tito indiáni v nádržích. Jejich domy byly převážně z kamene a dřeva, s [[Došek|doškovými]] střechami. Pěstovali zejména [[Lilek brambor|brambory]] a [[Melok hlíznatý|melok]]. Tvořili i umělecká díla, zejména [[Antropomorfismus|antropomorfní]] keramiku. Je jim připisován vynález [[Arepa|arepy]], základní součásti venezuelské kuchyně. [101] => [[Soubor:Musterung-Welser-Armada.png|vlevo|náhled|Vojsko Welserů vedené [[Georg von Speyer|Georgem von Speyer]] (vpravo) a [[Philipp von Hutten|Philippem von Hutten]] (uprostřed) v Sanlúcar de Barrameda]] [102] => [103] => === Evropská kolonizace === [104] => V roce 1498, během své třetí cesty do Ameriky, přistál na venezuelském pobřeží, poblíž delty [[Orinoko|Orinoka]], evropský objevitel ve [[Španělské impérium|španělských]] službách [[Kryštof Kolumbus]].{{Citace elektronického periodika [105] => | titul = Columbus reached Venezuela [106] => | periodikum = Adam Smith Institute [107] => | url = https://www.adamsmith.org/blog/columbus-reached-venezuela [108] => | jazyk = en-GB [109] => | datum přístupu = 2021-09-02 [110] => }} V dopise španělskému panovnickému páru uvedl, že objevil pozemský ráj.{{Citace monografie [111] => | příjmení = Zamora [112] => | jméno = Margarita [113] => | titul = Reading Columbus [114] => | url = https://books.google.cz/books?id=I64wDwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=isbn:9780520082977&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [115] => | vydavatel = University of California Press [116] => | počet stran = 263 [117] => | isbn = 978-0-520-08297-7 [118] => | poznámka = Google-Books-ID: I64wDwAAQBAJ [119] => | jazyk = en [120] => }} V roce [[1522]] započala španělská kolonizace založením první trvale obývané evropské osady na jihoamerickém kontinentu, která se nacházela v dnešním městě [[Cumaná]]. Domorodí vůdci ([[kasik]]ové) jako Guaicaipuro (asi 1530–1568) a Tamanaco (zemřel 1573) se pokoušeli španělský vpád zastavit, ale neuspěli. Tamanaco byl usmrcen na rozkaz zakladatele Caracasu [[Diego de Losado|Diega de Losada]]. Caracas byl založen roku 1567.{{Citace elektronického periodika [121] => | titul = Caracas - History [122] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [123] => | url = https://www.britannica.com/place/Caracas [124] => | jazyk = en [125] => | datum přístupu = 2021-09-02 [126] => }} Populace domorodců rychle poklesla v důsledku nových evropských chorob. Byla také úspěšně [[Christianizace|christianizována]]. [127] => [128] => V letech 1528 až 1546 se část venezuelského území stala "soukromou kolonií" bankovního rodu [[Welserové|Welserů]], známou jako [[Malé Benátky]].{{Citace periodika [129] => | příjmení = Zwack [130] => | jméno = Ulrich [131] => | titul = Albtraum von Eldorado: Als die Welser über Venezuela herrschten [132] => | periodikum = Bayerischer Rundfunk [133] => | datum vydání = 2015-08-23 [134] => | jazyk = de [135] => | url = https://www.br.de/radio/bayern2/sendungen/land-und-leute/schwaebisches-eldorado-welser-in-venezuela-zwack100.html [136] => | datum přístupu = 2021-09-02 [137] => }} Welserové zde hledali bájné [[Eldorado]]. Když neuspěli, stáhli se. Zbylé území, a brzy i to welserovské, se stalo součástí [[Španělské kolonie|španělského impéria]]. Zprvu bylo pod správou [[místokrálovství Peru]], od roku [[1717]] spadalo pod [[místokrálovství Nová Granada]]. Roku [[1776]] byl zřízen [[generální kapitanát]] [[Generální kapitanát Venezuela|Venezuela]], což v podstatě znamenalo získání výrazné vnitřní autonomie a samosprávy v rámci španělských amerických držav. Rané koloniální osídlení bylo soustředěno na severním pobřeží, ale v polovině 18. století se Španělé začali tlačit dál do vnitrozemí podél řeky Orinoco. Největší odpor zde kladli [[Ye'kuanové]], válka s nimi probíhala v letech v letech 1775 až 1776. [138] => [[Soubor:Recibimiento de Miranda en La Guaira.jpg|vlevo|náhled|[[Francisco de Miranda]] na ramenou povstalců]] [139] => [140] => === Nezávislost === [141] => Dne [[5. červenec|5. července]] [[1811]] vyhlásila Venezuela nezávislost na Španělsku. V čele revolty stál [[Francisco de Miranda]], maršál, který bojoval v [[Americká revoluce|americké]] i [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluci]].{{Citace monografie [142] => | příjmení = Racine [143] => | jméno = Karen [144] => | titul = Francisco de Miranda, a Transatlantic Life in the Age of Revolution [145] => | url = https://books.google.cz/books/about/Francisco_de_Miranda_a_Transatlantic_Lif.html?id=yIfvclbTtQsC&redir_esc=y [146] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [147] => | počet stran = 364 [148] => | isbn = 978-0-8420-2910-0 [149] => | poznámka = Google-Books-ID: yIfvclbTtQsC [150] => | jazyk = en [151] => }} První venezuelská republika však rychle skončila v rozvratu, po zemětřesení roku 1812 a rovněž v důsledku povstání ''llaneros'', pastevců, kteří tvořili jádro republikánské [[Jezdectvo|kavalerie]]. Iniciativy v oblasti se pak ujal venezuelský rodák [[Simón Bolívar]]."[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/den-d/pred-200-lety-zacal-zrod-latinskoamerickych-narodu_165893.html?hideTab Před 200 lety začal zrod latinskoamerických národů]". Týden. 19. dubna 2010. Dobyl většinu území a byl vyhlášen jako ''El Libertador'' („Osvoboditel“). Druhá venezuelská republika byla vyhlášena 7. srpna 1813, ale trvala jen několik měsíců, než byla rozdrcena monarchistou [[José Tomás Boves|José Tomásem Bovesem]] a jeho soukromou armádou ''llaneros''.{{Citace periodika [152] => | příjmení = King [153] => | jméno = James F. [154] => | titul = A Royalist View of the Colored Castes in the Venezuelan War of Independence [155] => | periodikum = The Hispanic American Historical Review [156] => | datum vydání = 1953 [157] => | ročník = 33 [158] => | číslo = 4 [159] => | strany = 526–537 [160] => | issn = 0018-2168 [161] => | doi = 10.2307/2508691 [162] => | url = https://www.jstor.org/stable/2508691 [163] => | datum přístupu = 2021-09-02 [164] => }} Porážka [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] v Evropě umožnila Španělům pokusit se vojensky znovu dobýt ztracená jihoamerická území, což se načas podařilo. Kolem roku 1817 však v oblasti znovu získal převahu Bolívar.{{Citace elektronického periodika [165] => | titul = 1817 - 1821 Simon Bolívar Returns and the Revolutionaries Triumph - War and Nation: identity and the process of state-building in South America (1800-1840) - Research at Kent [166] => | periodikum = War and Nation: identity and the process of state-building in South America (1800-1840) [167] => | url = https://research.kent.ac.uk/warandnation/1817-1821-simon-bolivar-returns-and-the-revolutionaries-triumph/ [168] => | jazyk = en-GB [169] => | datum přístupu = 2021-09-02 [170] => }} Roku 1819 rozhodl, že zapojí území Venezuely do velkého nového státu zvaného [[Velká Kolumbie]]. Rozhodného vítězství nad Španěly dosáhl roku 1821. Venezuelské území bylo plně osvobozeno o dva roky později, zejména díky generálovi [[Rafael Urdaneta|Rafaelu Urdanetovi]]. Během bojů za nezávislost zahynula třetina obyvatel Venezuely, včetně poloviny bílé populace.{{cite book|last1=McFarlane|first1=Anthony|title=War and Independence In Spanish America|date=2013|publisher=Routledge|isbn=978-1136757723|page=293|url=https://books.google.com/books?id=rSNrAQAAQBAJ&pg=PA293}} [171] => [[Soubor:1843. A la voz del gobierno. Páez y Soublette.jpg|vlevo|náhled|[[José Antonio Páez|Páez]] volen prezidentem]] [172] => Roku 1830 rozpoutal [[José Antonio Páez]], jeden z hrdinů osvobozenecké války, povstání, po jehož vítězství se Venezuela odhlásila z Velké Kolumbie a prohlásila se samostatnou republikou. V následujících dvou desetiletích Páez dominoval politice své země a je považován za ukázkový příklad jihoamerického [[Caudillismus|caudilla]].{{Citace monografie [173] => | příjmení = Lynch [174] => | jméno = John [175] => | titul = Caudillos in Spanish America, 1800-1850 [176] => | url = https://books.google.cz/books?id=D9ppAAAAMAAJ&dq=Caudillos+in+Spanish+America+1800%E2%80%931850&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [177] => | vydavatel = Clarendon Press [178] => | počet stran = 496 [179] => | isbn = 978-0-19-821135-8 [180] => | poznámka = Google-Books-ID: D9ppAAAAMAAJ [181] => | jazyk = en [182] => }} Jeho [[Autoritarismus|autoritářský]] styl vlády se až na několik drobných přerušení v zemi udržel do roku 1958. [183] => [184] => V roce 1854 bylo zrušeno [[otroctví]]. V roce 1859 ve Venezuele vypukla občanská válka mezi konzervativci a liberály, známá též jako federální válka (''Guerra Federal'').{{Citace monografie [185] => | příjmení = Arcay [186] => | jméno = Jacinto Rafael Pérez [187] => | titul = La guerra federal : consecuencias [188] => | url = https://books.google.cz/books?id=9flrAAAAMAAJ&dq=La%20Guerra%20Federal%20Jacinto%20P%C3%A9rez%20Arcay&hl=cs&source=gbs_book_other_versions [189] => | vydavatel = Oficina Central de Información [190] => | počet stran = 322 [191] => | poznámka = Google-Books-ID: 9flrAAAAMAAJ [192] => | jazyk = es [193] => }} Trvala do roku 1863 a stála statisíce životů - v zemi s asi milionem obyvatel. Po válce se na dlouho stal caudillem liberál [[Antonio Guzmán Blanco]], který se vracel k moci až do roku 1887. Roku 1899 se jí chopil [[Cipriano Castro]]. Rozhodl se nesplácet zahraniční dluhy Venezuely a odmítl vyplatit odškodné cizincům, kteří byli poškozeni ve venezuelských občanských válkách. V důsledku toho v letech 1902 až 1903 uskutečnily Británie, Německo a Itálie [[Dragova doktrína|námořní blokádu Venezuely]], aby ji přinutily zahraniční dluh splácet.{{Citace monografie [194] => | příjmení = Mitchell [195] => | jméno = Nancy [196] => | titul = Venezuela Blockade (1902–1903) [197] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/9781444338232.wbeow665 [198] => | vydavatel = American Cancer Society [199] => | isbn = 978-1-4443-3823-2 [200] => | doi = 10.1002/9781444338232.wbeow665 [201] => | poznámka = DOI: 10.1002/9781444338232.wbeow665 [202] => | jazyk = en [203] => }} Situaci zklidnila [[Rozhodčí řízení|arbitráž]] v Haagu, nicméně, když se Castro dostal do dalšího podobného sporu s Nizozemci, jeho vojenský pobočník [[Juan Vicente Gómez]], který ho držel u moci, ho roku 1908 svrhl a sám se ujal prezidentského postu. Vládl poté Venezuele jako [[Diktatura|diktátor]] dalších 27 let, až do své smrti."[http://countrystudies.us/venezuela/5.htm Venezuela – The Century of Caudillismo]". [[Knihovna Kongresu]].{{Citace periodika [204] => | příjmení = JONES [205] => | jméno = Chester Lloyd [206] => | titul = Gomez of Venezuela [207] => | periodikum = World Affairs [208] => | datum vydání = 1936 [209] => | ročník = 99 [210] => | číslo = 2 [211] => | strany = 89–93 [212] => | issn = 0043-8200 [213] => | url = https://www.jstor.org/stable/20662739 [214] => | datum přístupu = 2021-09-02 [215] => }} [216] => [[Soubor:1958. Enero, 31. Portada revista Momento.jpg|vlevo|náhled|240x240pixelů|Demokraté podepisují pak puntofijo. Zleva [[Rafael Caldera]], [[Jóvito Villalba]] a [[Rómulo Betancourt]].]] [217] => [218] => === 20. století === [219] => Objev obrovských ložisek [[Ropa|ropy]] v jezeře [[Maracaibo (jezero)|Maracaibo]] během [[První světová válka|první světové války]] proměnil celou Venezuelu. Ropa přinesla velké zisky a rozbila závislost na vývozu zemědělských výrobků. Vyvolalo to hospodářský rozmach, do roku 1935 byl venezuelský [[hrubý domácí produkt]] na obyvatele nejvyšší v Latinské Americe.{{Citace monografie [220] => | příjmení = Lieuwen [221] => | jméno = Edwin [222] => | titul = Petroleum in Venezuela: A History [223] => | url = https://books.google.cz/books?id=B65X9LY-J6kC&printsec=frontcover&dq=Petroleum+in+Venezuela:+A+History.+by+Edwin+Lieuwen&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Petroleum%20in%20Venezuela:%20A%20History.%20by%20Edwin%20Lieuwen&f=false [224] => | vydavatel = University of California Press [225] => | počet stran = 174 [226] => | jazyk = en [227] => }} Gómez z toho těžil, získal si obrovskou autoritu a centralizoval venezuelský stát. I po Gomézově smrti se udržel jeho gomézistický režim, až do roku 1945. Byť [[Isaías Medina Angarita]] (vládl 1941-1945) udělal řadu liberalizačních reforem a povolil i vznik různých politických stran. Roku 1945 ho svrhl převrat, v zásadě vojenský.{{Citace periodika [228] => | příjmení = Burggraaff [229] => | jméno = Winfield J. [230] => | titul = The Military Origins of Venezuela's 1945 Revolution [231] => | periodikum = Caribbean Studies [232] => | datum vydání = 1971 [233] => | ročník = 11 [234] => | číslo = 3 [235] => | strany = 35–54 [236] => | issn = 0008-6533 [237] => | url = https://www.jstor.org/stable/25612402 [238] => | datum přístupu = 2021-09-02 [239] => }} Venezuela poté prvně ve své historii tři roky koketovala s [[Demokracie|demokracií]]. Souviselo to i s demografickou změnou, poválečná imigrace z jižní Evropy (hlavně ze Španělska, Itálie, Portugalska a Francie) výrazně kulturně proměnila venezuelskou společnost. Prvním demokratickým vládcem se stal [[Rómulo Betancourt]], v prvních demokratických volbách byl prezidentem zvolen [[Rómulo Gallegos]]. V roce 1948 ho však svrhla vojenská [[junta]].{{Citace monografie [240] => | příjmení = Trinkunas [241] => | jméno = Harold A. [242] => | titul = A Lost Opportunity: The Failure of Democratization in Venezuela, 1945–1948 [243] => | url = https://northcarolina.universitypressscholarship.com/view/10.5149/9780807877036_trinkunas/upso-9780807829820-chapter-2 [244] => | vydavatel = University of North Carolina Press [245] => | isbn = 978-1-4696-0364-3 [246] => | doi = 10.5149/9780807877036_trinkunas/upso-9780807829820-chapter-2 [247] => | poznámka = DOI: 10.5149/9780807877036_trinkunas.6 [248] => | jazyk = en-US [249] => }} Nejmocnějším mužem junty byl [[Marcos Pérez Jiménez]], vládl až do roku 1958. Pérez byl zastáncem [[Etatismus|etatismu]] a do té doby poměrně svobodnou ekonomiku značně zestátnil. Ekonomicky ale neuspěl, za jeho vlády vzrostl venezuelský dluh více než 25krát. Nakonec byl Pérez donucen odstoupit.{{Citace monografie [250] => | příjmení = Taylor [251] => | jméno = Philip Bates [252] => | titul = The Venezuelan golpe de estado of 1958; the fall of Marcos Pérez Jiménez [253] => | url = https://books.google.cz/books?id=gTl9AAAAMAAJ&q=Marcos+P%C3%A9rez+Jim%C3%A9nez&dq=Marcos+P%C3%A9rez+Jim%C3%A9nez&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [254] => | vydavatel = Institute for the Comparative Study of Political Systems [255] => | počet stran = 112 [256] => | poznámka = Google-Books-ID: gTl9AAAAMAAJ [257] => | jazyk = en [258] => }} Uchýlil se do Spojených států, z nich byl ale v roce 1963 vydán k procesu ve Venezuele.{{Citace monografie [259] => | příjmení = Ewell [260] => | jméno = Judith [261] => | titul = The Indictment of a Dictator: The Extradition and Trial of Marcos Pérez Jiménez [262] => | url = https://books.google.cz/books?id=-ZZrAAAAMAAJ&q=Marcos+P%C3%A9rez+Jim%C3%A9nez&dq=Marcos+P%C3%A9rez+Jim%C3%A9nez&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [263] => | vydavatel = Texas A&M University Press [264] => | počet stran = 224 [265] => | isbn = 978-0-89096-109-4 [266] => | jazyk = en [267] => }} [268] => [269] => Tři hlavní opoziční strany podepsaly v roce 1958 pakt zvaný ''puntofijo'', který se stal základem nového demokratického režimu.{{Citace periodika [270] => | příjmení = Alexander [271] => | jméno = Robert J. [272] => | titul = Democratic Revolution in Venezuela [273] => | periodikum = The ANNALS of the American Academy of Political and Social Science [274] => | datum vydání = 1965-03-01 [275] => | ročník = 358 [276] => | číslo = 1 [277] => | strany = 150–158 [278] => | issn = 0002-7162 [279] => | doi = 10.1177/000271626535800116 [280] => | jazyk = en [281] => | url = https://doi.org/10.1177/000271626535800116 [282] => | datum přístupu = 2021-09-02 [283] => }}{{Citace periodika [284] => | příjmení = Karl [285] => | jméno = Terry Lynn [286] => | titul = Petroleum and Political Pacts: The Transition to Democracy in Venezuela [287] => | periodikum = Latin American Research Review [288] => | datum vydání = 1987 [289] => | ročník = 22 [290] => | číslo = 1 [291] => | strany = 63–94 [292] => | issn = 0023-8791 [293] => | url = https://www.jstor.org/stable/2503543 [294] => | datum přístupu = 2021-09-02 [295] => }} Do úřadu prezidenta se vrátil Betancourt. Radikální levice a komunisté se však odmítli k ''puntofijo'' připojit a rozpoutali na venkově partyzánskou válku. Nový režim čelil tlaku i ze zahraničí, [[Dominikánská republika|dominikánský]] diktátor [[Rafael Trujillo]] se například pokusil roku 1960 Betancourta zavraždit.{{Citace periodika [296] => | příjmení = [297] => | jméno = [298] => | titul = Trujillo's Murder Plot [299] => | periodikum = Time [300] => | datum vydání = 1960-07-18 [301] => | issn = 0040-781X [302] => | jazyk = en-US [303] => | url = http://content.time.com/time/subscriber/article/0,33009,869601,00.html [304] => | datum přístupu = 2021-09-02 [305] => }} Partyzány zase podporovala [[Fidel Castro|Castrova]] [[Kuba]]. Nebylo ani divu, Betancourt nekompromisně trval na tom, že Venezuela bude mít diplomatické styky jen se zeměmi s demokratickou vládou (tzv. Betancourtova doktrína, jíž však Betancourtovi nástupci poněkud rozvolnili).{{Citace monografie [306] => | příjmení = Ebel [307] => | jméno = Roland H. [308] => | příjmení2 = Taras [309] => | jméno2 = Ray [310] => | příjmení3 = Cochrane [311] => | jméno3 = James D. [312] => | titul = Political Culture and Foreign Policy in Latin America: Case Studies from the Circum-Caribbean [313] => | url = https://books.google.cz/books?id=lKqp0c2kPhIC&pg=PA121&lpg=PA121&dq=Betancourt+Doctrine&source=bl&ots=FoXCrWMptw&sig=ACfU3U1eg49udxnwJC1C2gNa2S9cdfSBNw&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjMzvTX2N_yAhXJ_7sIHSwfCvkQ6AF6BAgbEAM#v=onepage&q=Betancourt%20Doctrine&f=false [314] => | vydavatel = SUNY Press [315] => | počet stran = 242 [316] => | isbn = 978-0-7914-0604-5 [317] => | poznámka = Google-Books-ID: lKqp0c2kPhIC [318] => | jazyk = en [319] => }} Navzdory značnému tlaku se podařilo demokratický režim stabilizovat a dosáhnout i pokroku ekonomického. Do karet Venezuele hrála i ropná krize roku 1973, po níž došlo k masivnímu růstu cen ropy, a tedy i venezuelských zisků z ní. Aby státu z těchto zisků neuniklo vůbec nic, nechal [[Carlos Andrés Pérez]] ropný průmysl v roce 1975 znárodnit.{{Citace periodika [320] => | titul = Venezuela Nationalizes Her Petroleum Industry [321] => | periodikum = The New York Times [322] => | datum vydání = 1975-08-30 [323] => | issn = 0362-4331 [324] => | jazyk = en-US [325] => | url = https://www.nytimes.com/1975/08/30/archives/venezuela-nationalizes-her-petroleum-industry-venezuela.html [326] => | datum přístupu = 2021-09-02 [327] => }} Stát si mohl dovolit náhle mnohem větší výdaje, které mu však zlomily vaz v roce 1983, kdy cena ropy náhle poklesla. Vláda se rozhodla utopit své závazky v [[Devalvace|devalvaci měny]]. Výsledkem byl růst chudoby, kriminality, inflace a politické nestability, jejž se nepodařilo zastavit celých příštích dvacet let.{{Citace periodika [328] => | příjmení = Levine [329] => | jméno = Daniel H. [330] => | titul = The Decline and Fall of Democracy in Venezuela: Ten Theses [331] => | periodikum = Bulletin of Latin American Research [332] => | datum vydání = 2002 [333] => | ročník = 21 [334] => | číslo = 2 [335] => | strany = 248–269 [336] => | issn = 0261-3050 [337] => | url = https://www.jstor.org/stable/3339455 [338] => | datum přístupu = 2021-09-02 [339] => }} Konci venezuelských zlatých časů se někdy říká ''Viernes Negro'' (tedy cosi jako "venezuelský [[Krach na vídeňské burze|černý pátek]]").{{Citace elektronického periodika [340] => | příjmení = Santiago [341] => | jméno = Ramón [342] => | titul = On the Anniversary of Black Friday: Venezuela's devaluation and inflation debacle from 1983 - 1998 [343] => | periodikum = www.axisoflogic.com [344] => | url = http://www.axisoflogic.com/artman/publish/Article_26069.shtml [345] => | datum přístupu = 2021-09-02 [346] => }} [347] => [348] => === Chávezova vláda === [349] => [[Soubor:Hugo Chávez 2012.jpg|náhled|244x244pixelů|[[Hugo Chávez]]]] [350] => Krize roku 1983 a následný všeobecný úpadek nahrály radikální levici. Do jejího čela se postavil [[Hugo Chávez]]. Již roku 1992 uskutečnil dva pokusy o státní převrat uprostřed výbuchu hněvu proti úsporným opatřením vlády. Byl zatčen, avšak roku 1994 omilostněn. Roku 1998 byl prvně zvolen prezidentem a držel úřad až do své smrti v roce 2013. Chávezismus, neboli jakýsi neokomunismus, měl velké dopady na celou Jižní Ameriku a také značné geopolitické důsledky (Venezuela je nyní hlavní ruskou základnou v Jižní Americe).{{Citace periodika [351] => | příjmení = Burges [352] => | jméno = Sean W. [353] => | titul = Building a Global Southern Coalition: The Competing Approaches of Brazil's Lula and Venezuela's Chávez [354] => | periodikum = Third World Quarterly [355] => | datum vydání = 2007 [356] => | ročník = 28 [357] => | číslo = 7 [358] => | strany = 1343–1358 [359] => | issn = 0143-6597 [360] => | url = https://www.jstor.org/stable/20455002 [361] => | datum přístupu = 2021-09-02 [362] => }} Zajímavý ekonomickým rysem chávezismu bylo (a je), že navzdory revoluční rétorice v zásadě postupuje zcela stejně jako politici 80. let: využívá zisků znárodněného ropného průmyslu k velkorysým sociálním programům, a když se cena ropy zakymácí, řeší problém devalvací. Tuto metodu převzal i Chávezův nástupce [[Nicolás Maduro]], který tímto způsobem dovedl zemi až k extrémní inflaci. Kolem roku 2014 již v zemi nastal i nedostatek základních potravin a elektřina začala být zapínána jen na několik dní v týdnu. Od února 2014 proti úpadku země začaly protestovat statisíce Venezuelanů. Chávezisté odpověděli násilím a opoziční vůdci včetně [[Leopoldo López]]e a [[Antonio Ledezma|Antonio Ledezmy]] byli zatčeni.{{Citace elektronického periodika [363] => | titul = Násilí, zatýkání, propaganda. Venezuelský režim bojuje o přežití {{!}} Svět [364] => | periodikum = Lidovky.cz [365] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/nasili-zatykani-propaganda-venezuelsky-rezim-kolem-sebe-kope-v-boji-o-preziti.A150225_170241_ln_zahranici_msl [366] => | datum vydání = 2015-02-26 [367] => | jazyk = cs [368] => | datum přístupu = 2021-09-02 [369] => }}{{Citace elektronického periodika [370] => | příjmení = [371] => | titul = Lídři venezuelské opozice byli po kontroverzních volbách zadrženi policií. Neví se, kam je odvedla [372] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [373] => | url = https://zahranicni.hn.cz/amerika-usa/c1-65831740-lidri-venezuelske-opozice-byli-po-kontroverznich-volbach-zadrzeni-policii-nevi-se-kam-je-odvedla [374] => | datum vydání = 2017-08-01 [375] => | jazyk = cs [376] => | datum přístupu = 2021-09-02 [377] => }} Ve venezuelských parlamentních volbách v roce 2015 přesto získala demokratická opozice většinu.{{Citace elektronického periodika [378] => | příjmení = Fendrychová [379] => | jméno = Simona [380] => | titul = Volby ve Venezuele vyhrála opozice. Socialisté utrpěli nejhorší porážku od nástupu Huga Cháveze [381] => | periodikum = Aktuálně.cz [382] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [383] => | vydavatel = Economia [384] => | odkaz na vydavatele = Economia [385] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/volby-ve-venezuele-vyhrala-opozice-socialiste-utrpeli-nejhor/r~062c46b69ca711e58dc0002590604f2e/ [386] => | datum vydání = 2015-12-07 [387] => | jazyk = cs [388] => | datum přístupu = 2021-09-02 [389] => }} [390] => [[Soubor:We Are Millions march Venezuela.jpg|náhled|Protest proti komunistické vládě roku 2017]] [391] => V roce 2015 měla Venezuela již nejvyšší míru inflace na světě (přes 100 %), což nezažila ani v nejhorších časech po roce 1983.{{Citace elektronického periodika [392] => | příjmení = Bruner [393] => | jméno = Štěpán [394] => | titul = Inflace blízko 100 procent, elektřina na příděl. Venezuela se dál propadá [395] => | periodikum = E15.cz [396] => | url = https://www.e15.cz/zahranicni/inflace-blizko-100-procent-elektrina-na-pridel-venezuela-se-dal-propada-1185127 [397] => | jazyk = cs [398] => | datum přístupu = 2021-09-02 [399] => }} Záhy uprchly z Venezuely téměř 2 miliony lidí (k roku 2021 to bylo již 5,5 milionu - ze třicetimilionové země).{{Citace elektronického periodika [400] => | příjmení = Šmelcová [401] => | jméno = Leona [402] => | titul = Venezuelané na útěku. Jedna z nejpřehlíženějších uprchlických krizí světa [403] => | periodikum = iROZHLAS [404] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [405] => | vydavatel = Český rozhlas [406] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [407] => | url = https://www.irozhlas.cz/komentare/komentar-venezuela-utek-uprchlici-migranti-humanitarni-krize-madura_2106291022_aur [408] => | datum přístupu = 2021-09-02 [409] => }} To vytvořilo značný tlak na sousedy, zejména [[Kolumbie|Kolumbii]]. Ta uvažovala i o vojenském řešení, avšak nakonec ho nezvolila kvůli tomu, že vojensky drží Madura Rusové a konflikt by se mohl rozrůst do nepředvídatelných rozměrů. Ze stejného důvodu touto cestou nešly ani [[Spojené státy americké|Spojené státy]], byť prezident [[Donald Trump]] aspoň vyhlásil ekonomické sankce. Maduro následně posílil svou osobní moc. V červenci 2016 Maduro dočasně otevřel hraniční přechody s Kolumbií, aby si mohli Venezuelané nakoupit potraviny a základní potřeby pro domácnost.{{Citace elektronického periodika [410] => | příjmení = Koubek [411] => | jméno = David [412] => | titul = Venezuela dočasně otevřela hranice s Kolumbií, v zemi chybějí potraviny [413] => | periodikum = iROZHLAS [414] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [415] => | vydavatel = Český rozhlas [416] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [417] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/venezuela-docasne-otevrela-hranice-s-kolumbii-v-zemi-chybeji-potraviny-_201607100718_mskalicky [418] => | datum přístupu = 2021-09-02 [419] => }} Podle některých zdrojů se chávezisté snaží zachránit krachující ekonomiku mj. svým podílem na obchodu s [[Psychoaktivní droga|drogami]].{{Citace elektronického periodika [420] => | příjmení = Fendrychová [421] => | jméno = Simona [422] => | titul = Tvrdě vedená armáda i peníze z drog. Takto se Maduro drží stále u moci [423] => | periodikum = Aktuálně.cz [424] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [425] => | vydavatel = Economia [426] => | odkaz na vydavatele = Economia [427] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zatykani-muceni-i-penize-z-obchodu-s-drogami-maduro-se-drzi/r~8b1740dabf5b11e989de0cc47ab5f122/ [428] => | datum vydání = 2019-08-18 [429] => | datum přístupu = 2021-09-02 [430] => }} [431] => [432] => V roce 2017 vypukla v zemi ústavní krize. Nejvyšší soud dlouhodobě na Madurův příkaz rušil většinu rozhodnutí Národního shromáždění od doby, kdy v něm opozice převzala kontrolu. V březnu 2017 přímo uzmul parlamentu všechny jeho pravomoce.{{Citace elektronického periodika [433] => | titul = Chaos ve Venezuele sílí: „Madurův“ soud si uzmul kompetence parlamentu [434] => | periodikum = iDNES.cz [435] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/venezuela-soud-parlament-maduro.A170330_081352_zahranicni_fka [436] => | datum vydání = 2017-03-30 [437] => | jazyk = cs [438] => | datum přístupu = 2021-09-02 [439] => }} Po vlně odporu Nejvyšší soud ustoupil a zrušil své rozhodnutí.{{Citace elektronického periodika [440] => | titul = „Madurův“ soud ustoupil kritikům, pravomoci parlamentu nepřevezme [441] => | periodikum = iDNES.cz [442] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/venezuela-nejvyssi-soud-zruseni-rozhodnuti.A170401_165033_zahranicni_san [443] => | datum vydání = 2017-04-01 [444] => | jazyk = cs [445] => | datum přístupu = 2021-09-02 [446] => }} O měsíc později Maduro vyhlásil nové volby a roku 2018 v nich podle svých slov drtivě zvítězil.{{Citace elektronického periodika [447] => | příjmení = [448] => | jméno = [449] => | titul = Maduro opět venezuelským prezidentem. Vyhrál volby s rekordně nízkou účastí [450] => | periodikum = ČT24 [451] => | vydavatel = Česká televize [452] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2485279-prezidentske-volby-ve-venezuele-vyhral-opet-maduro-podle-opozice-si-kupoval-hlasy [453] => | jazyk = cs [454] => | datum přístupu = 2021-09-02 [455] => }} Podle opozice byly volby zmanipulované a podvodné.{{Citace elektronického periodika [456] => | titul = Venezuelská vláda zmanipulovala výsledky voleb, tvrdí zasvěcená IT firma [457] => | periodikum = iDNES.cz [458] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/venezuela-it-firma-vlada-volby-manipulace.A170802_193125_zahranicni_kha [459] => | datum vydání = 2017-08-02 [460] => | jazyk = cs [461] => | datum přístupu = 2021-09-02 [462] => }} Jejich výsledek neuznaly sousední státy, Evropa ani USA. Naopak za nového prezidenta uznaly vůdce opozice [[Juan Guaidó|Juana Guaidóa]].{{Citace elektronického periodika [463] => | titul = Evropa postupně uznává Guaidóa venezuelským prezidentem. Přidalo se i Česko [464] => | periodikum = iDNES.cz [465] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/venezuela-guaido-eu-spanelsko-prezident-unzani-maduro.A190204_102330_zahranicni_remy [466] => | datum vydání = 2019-02-04 [467] => | jazyk = cs [468] => | datum přístupu = 2021-09-02 [469] => }} Na straně Madura zůstaly [[Kuba]], [[Čína]], [[Rusko]], [[Turecko]] a [[Írán]]. V srpnu 2019 vyhlásil americký prezident Trump celkovou ekonomickou blokádu Venezuely.{{Citace elektronického periodika [470] => | příjmení = Fritze [471] => | jméno = John [472] => | příjmení2 = Jackson [473] => | jméno2 = David [474] => | titul = Trump imposes Cuban-like embargo on Venezuela, as top aide blasts Russia, China [475] => | periodikum = USA TODAY [476] => | url = https://www.usatoday.com/story/news/politics/2019/08/06/donald-trump-venezuela-embargo-imposed-nicolas-maduros-government/1929621001/ [477] => | jazyk = en-US [478] => | datum přístupu = 2021-09-02 [479] => }} Maduro však moc udržel, za pomoci kubánských vojáků.{{Citace elektronického periodika [480] => | příjmení = Kejlová [481] => | jméno = Tamara [482] => | titul = Chávez s Castrem směnili ropu za lidi. Venezuelský režim drží u moci tisíce kubánských vojáků a „poradců“ [483] => | periodikum = ČT24 [484] => | vydavatel = Česká televize [485] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2727176-chavez-s-castrem-smenili-ropu-za-lidi-venezuelsky-rezim-drzi-u-moci-tisice-kubanskych [486] => | jazyk = cs [487] => | datum přístupu = 2021-09-02 [488] => }} Představitelé opozice jsou přitom jeho režimem unášeni a mučeni. [489] => [490] => == Státní symboly == [491] => [492] => === Vlajka === [493] => {{Podrobně|Venezuelská vlajka}} [494] => [495] => Venezuelská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3, se třemi vodorovnými pruhy v barvách: žlutá, modra a červená. Ve středu modrého pruhu je do oblouku uspořádáno osm bílých pěticípých hvězd. Hvězdy jsou uspořádány tak, že jejich osy jsou kolmé k tečně na pomyslném půlkruhu a svírají navzájem úhel 20°. [496] => [497] => === Znak === [498] => {{Podrobně|Státní znak Venezuely}} [499] => [500] => Venezuelský státní znak je tvořen obloukem děleným štítem na dvě části. Horní část je polcena, v prvním, červeném poli je zlatý snop pšenice s 24 klasy, v druhém, zlatém poli jsou dvě zkřížené venezuelské vlajky na žerdích zakončených hroty. Žerdě jsou svázány zeleným [[vavřín]]ovým věncem, za vlajkami jsou šavle, luk s toulcem, oštěp se stuhou v národních barvách a mačeta. V dolním, modrém poli je stříbrný kůň běžící tryskem heraldicky vpravo. Štít obepínají dvě ratolesti: heraldicky vpravo olivová, vlevo palmová, které jsou v dolní části převázány stuhou v národních barvách (žluto-modro-červenou). Na stuze jsou v modrém pruhu zlaté nápisy. Heraldicky vpravo 19 DE ABRIL DE 1810 – INDEPENDENCIA ({{Vjazyce2|cs|19. dubna 1810 – Nezávislost}}), vlevo 20 DE FEBRERO DE 1859 – FEDERACIÓN ({{Vjazyce2|cs|20. února 1859 – Federace}}) a dole REPÚBLICA BOLIVARIANA DE VENEZUELA ({{Vjazyce2|cs|Venezuelská bolívarovská republika}}). Nad štítem jsou dva stříbrné, zkřížené [[Roh hojnosti|rohy hojnosti]]. [501] => [502] => === Hymna === [503] => {{Podrobně|Venezuelská hymna}} [504] => [505] => Venezuelská hymna je píseň ''Gloria al bravo pueblo'' ({{Vjazyce2|cs|''Sláva statečnému lidu''}}). Hudbu složil Juan José Landaeta, text napsal Vicente Salias. [506] => [507] => == Geografie == [508] => [509] => [[Soubor:Salto Angel - Cañon del Diablo.JPG|vlevo|náhled|Vodopád [[Salto Angel]], národní park Canaima]] [510] => Území Venezuely můžeme rozdělit do několika oblastí: Na severozápadě jsou [[Andy]], kde se nachází nejvyšší hora Venezuely [[Pico Bolívar]] (4979 m). Mezi nimi je položena hluboká tektonická poklesová oblast s jezerem [[Maracaibo (jezero)|Maracaibo]] a rozlehlou Maracaibskou nížinou. Severovýchodně od Cordilerra de Mérida se táhne dlouhé pásmo Karibských And. Na jih od řeky [[Orinoco]] se rozprostírá [[Guyanská vysočina]]. Je to rozsáhlá pahorkatina s ojedinělými svědeckými vrchy. Mezi oběma celky se prostírá [[Orinocká nížina]] s plošinou [[Llanos]]. Území Venezuely je z 52 % pokryto [[Les|lesními porosty]], [[zemědělská půda]] zaujímá 23 % rozlohy státu.{{Citace elektronické monografie [511] => | vydavatel = [[Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik]] [512] => | titul = Anuario Estadístico de América Latina y el Caribe (oddíl 3.4 TIERRAS Y SUELOS) [513] => | url = http://interwp.cepal.org/anuario_estadistico/anuario_2013/es/index.asp [514] => | jazyk = španělsky [515] => | datum přístupu = 2014-08-09 [516] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140728233805/http://interwp.cepal.org/anuario_estadistico/anuario_2013/es/index.asp [517] => | datum archivace = 2014-07-28 [518] => | nedostupné = ano [519] => }} [520] => [521] => [[Soubor:Ciudad Bolívar historical zone.jpg|náhled|Ciudad Bolívar na břehu Orinoka]] [522] => Nejvýznamnější řekou Venezuely je [[Orinoco]], jehož pravé přítoky tvoří vodopády v místech, kde opouští Guyanskou vysočinu. Druhý nejvyšší vodopád světa je právě ve Venezuele: [[Salto Angel]]. Měří 979 metrů. Největšími přítoky Orinoka jsou [[Caroní]], [[Apure]] a [[Meta (řeka)|Meta]]. Významné je limanové [[jezero]] [[Maracaibo (jezero)|Maracaibo]]. [523] => [524] => Venezuele náleží i několik [[ostrov]]ů v [[Karibské moře|Karibském moři]], které jsou z geopolitického hlediska součástí státu [[Nueva Esparta]] a [[Federální dependence|venezuelských federálních dependencí]]– největší z nich je [[Isla de Margarita]]. Největší poloostrovy jsou [[Paraguaná]], [[Paria (poloostrov)|Paria]] a [[Guajira (poloostrov)|Guajira]]. [525] => [526] => [[Podnebí|Klima]] Venezuely je subekvatoriální horké s deštivým létem a suchou zimou. V Maracaibu je průměrná roční teplota 29 °C a 570 mm srážek za rok, výše položená [[Mérida (Venezuela)|Mérida]] 18,5 °C a 1750 mm, [[Caracas]] 20 °C, [[Santa Elena]] v Guyanské vysočině 23 °C a 1600 mm. [527] => [528] => == Politický systém == [529] => {{pahýl část}} [530] => [531] => === Zahraniční vztahy === [532] => Venezuela je zapojená do většiny projektů a organizací na poli [[Latinskoamerická integrace|latinskoamerické integrace]]. Je členským státem např. organizací [[Společenství latinskoamerických a karibských států]], [[Latinskoamerický hospodářský systém]], [[Unie jihoamerických národů]], [[Sdružení karibských států]], [[Mercosur]]. Z iniciativy bývalého venezuelského prezidenta [[Hugo Chávez|Huga Cháveze]] vznikly na začátku 21. století spolky [[Petrocaribe]] a [[ALBA (Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky)|Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky]], ve kterých hraje Venezuela hlavní roli. Kromě členů Bolívarovského svazu má Venezuela příznivé vztahy s [[Čína|Čínou]], [[Rusko|Ruskem]], [[Írán]]em a [[Turecko|Tureckem]]. [533] => [534] => V současné době se následkem humanitární krize a politiky prezidenta [[Nicolás Maduro|Nicolase Madura]] zhoršují venezuelské vztahy se sousedními zeměmi. Kvůli přílivu uprchlíků z Venezuely se ochladily vztahy s [[Kolumbie|Kolumbií]] a [[Brazílie|Brazílií]]. Po krizi ohledně údajně zmanipulovaných prezidentských voleb prohlásili představitelé Kolumbie, Brazílie, [[Argentina|Argentiny]], [[Chile]], [[Kanada|Kanady]], [[Evropská unie|Evropské unie]] a [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], že neuznávají Madura jako legitimního prezidenta a podporují předsedu parlamentu [[Juan Guaidó|Juana Guaidóa]]. [535] => [536] => Dne 23. ledna 2019 oznámila Madurova vláda přerušení diplomatických styků Venezuely s USA.{{Citace elektronického periodika [537] => | titul = Opusťte Venezuelu, vyzval Maduro americké diplomaty [538] => | periodikum = Novinky.cz [539] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [540] => | vydavatel = Borgis [541] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/495373-opustte-venezuelu-vyzval-maduro-americke-diplomaty.html [542] => | datum přístupu = 2019-01-23 [543] => }} Ty však tento krok neuznávají a nehodlají své diplomaty ze země odvolat. [544] => [545] => == Administrativní členění == [546] => [[Soubor:Venezuela Division Politica Territorial.svg|náhled|Státy Venezuely (včetně území [[Guayana Esequiba|Guayany Esequiba]] nárokovaného po Guyaně)]][[Soubor:Vista PlazaVenezuela2.jpg|náhled|Hlavní město [[Caracas]]]] [547] => {{Podrobně|Státy Venezuely}} [548] => Venezuela je federací 23 [[Státy Venezuely|států]] a 2 dalších státotvorných útvarů: Distrito capital a Dependencias Federales. [549] => [550] => {{Sloupce|2| [551] => * [[Amazonas (venezuelský stát)|Amazonas]] [552] => * [[Anzoátegui]] [553] => * [[Apure (stát)|Apure]] [554] => * [[Aragua]] [555] => * [[Barinas (stát)|Barinas]] [556] => * [[Bolívar (stát)|Bolívar]] [557] => * [[Carabobo]] [558] => * [[Cojedes]] [559] => * [[Delta Amacuro]] [560] => * [[Falcón]] [561] => * [[Guárico]] [562] => * [[La Guaira (stát)|La Guaira]] [563] => * [[Lara (stát)|Lara]] [564] => * [[Mérida (venezuelský stát)|Mérida]] [565] => * [[Miranda (venezuelský stát)|Miranda]] [566] => * [[Monagas]] [567] => * [[Nueva Esparta]] [568] => * [[Portuguesa (stát)|Portuguesa]] [569] => * [[Sucre (venezuelský stát)|Sucre]] [570] => * [[Táchira]] [571] => * [[Trujillo (venezuelský stát)|Trujillo]] [572] => * [[Yaracuy]] [573] => * [[Zulia]] [574] => * [[území venezuelského hlavního města|Území hlavního města]] ''(Distrito capital)'' [575] => * [[Federální dependence]] ''(Dependencias Federales)'' [576] => }} [577] => [578] => == Ekonomika == [579] => {{Viz též|Ekonomika Venezuely}} [580] => [[Soubor:Venezuela Export Treemap.png|náhled|Venezuelský vývoz]] [581] => Venezuela je zemědělsko-průmyslový stát s významnou těžbou [[nerostné suroviny|nerostných surovin]]. Nejdůležitější jsou [[ropa]], [[zemní plyn]], kvalitní [[železná ruda]], [[bauxit]], [[zlato]], [[uhlí]], [[diamanty]], [[Halit|sůl]], [[fosforečnany|fosfáty]] a [[vápenec]]. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím je [[petrochemie]], následují [[hutnictví]], výroba [[Surové železo|surového železa]], [[ocel]]i a [[hliník]]u, [[strojírenství]] a [[potravinářství]]. Tři čtvrtiny [[Elektrická energie|elektrické energie]] produkují [[Vodní elektrárna|vodní elektrárny]].{{doplňte zdroj}} [582] => [583] => Pro rostlinnou výrobu je důležitá sklizeň [[rýže]], [[kukuřice setá|kukuřice]], [[Čirok|sorga]], [[maniok]]u, [[slunečnice]], [[brambor]], [[luštěnina|luštěniny]], [[bavlna|bavlny]], [[Kokosový ořech|kokosových ořechů]], [[Cukrová třtina|cukrové třtiny]], [[banán]]ů, [[Citrusy|citrusů]], [[Mango|manga]], [[ananas]]ů, [[Káva|kávy]], [[Kakao|kakaa]], [[tabák]]u, [[sisal]]u a [[Zelenina|zeleniny]]. Chová se skot, [[Prase|prasata]], [[Domácí drůbež|drůbež]] a [[koně]]. Význam má [[rybolov]] i těžba [[Dřevo|dřeva]]. Země má důležitou silniční a leteckou [[Doprava|dopravu]]. Významné je obchodní [[loďstvo]]. [584] => [585] => Venezuela má největší zásoby ropy na světě;{{Citace elektronického periodika [586] => | titul = Ropná velmoc Venezuela si chce dovážet ropu ze zahraničí [587] => | periodikum = [[iDNES.cz]] [588] => | datum_vydání = 2018-06-14 [589] => | url = https://ekonomika.idnes.cz/venezuela-ropa-zasoby-opec-dovazet-duw-/eko-zahranicni.aspx?c=A180614_093511_eko-zahranicni_fih [590] => | datum_přístupu = 2018-09-21 [591] => }} surová ropa a produkty z ní představují více než 93 % venezuelského exportu.{{Citace elektronické monografie [592] => | vydavatel = Hospodářská komise pro Latinskou Ameriku a Karibik [593] => | titul = Anuario Estadístico de América Latina y el Caribe (oddíl 2.2.2.33) [594] => | url = http://interwp.cepal.org/anuario_estadistico/anuario_2013/es/index.asp [595] => | jazyk = španělsky [596] => | datum přístupu = 2014-07-30 [597] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140728233805/http://interwp.cepal.org/anuario_estadistico/anuario_2013/es/index.asp [598] => | datum archivace = 2014-07-28 [599] => | nedostupné = ano [600] => }} [601] => [602] => === Ekonomické a společenské následky „socialismu 21. století“ === [603] => {{Podrobně|Socialismus 21. století}} [604] => Politika „Socialismu 21. století,“ zavedená za vlády [[Hugo Chávez|Huga Cháveze]], přinesla státní kontrolu cen a v důsledku toho vznikl nedostatek základních komodit jako toaletního papíru,{{Citace elektronického periodika [605] => | příjmení = [606] => | jméno = [607] => | titul = Ve Venezuele jde do tuhého: Dochází toaletní papír [608] => | periodikum = ČT24 [609] => | vydavatel = Česká televize [610] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1098152-ve-venezuele-jde-do-tuheho-dochazi-toaletni-papir [611] => | datum vydání = [612] => | jazyk = cs [613] => | url archivu = [614] => | datum přístupu = 2018-12-09 [615] => }} chleba a mouky.{{Citace elektronického periodika [616] => | příjmení = [617] => | jméno = [618] => | titul = Maduro vyhlásil chlebovou válku. Zatýká pekaře a znárodňuje pekárny [619] => | periodikum = iDNES.cz [620] => | vydavatel = [621] => | url = https://zpravy.idnes.cz/venezuela-potravinova-krize-hlad-dlk-/zahranicni.aspx?c=A170322_094302_zahranicni_aba [622] => | datum vydání = 2017-03-22 [623] => | url archivu = [624] => | datum přístupu = 2018-12-09 [625] => }} V srpnu 2014 měla Venezuela jednu z nejvyšších cenových inflaci na světě (63,4 %) a v rámci tajné devalvace měny požadovala po obchodních společnostech zaplatit za dolary o 61 % více než v předchozím roce.{{Citace elektronického periodika [626] => | příjmení = Boyd [627] => | jméno = Sebastian [628] => | titul = The 61% Devaluation That Venezuela Told No One About [629] => | periodikum = www.bloomberg.com [630] => | vydavatel = [631] => | url = https://www.bloomberg.com/tosv2.html?vid=&uuid=2ec038b0-fb8d-11e8-a007-a35f910dece5&url=L25ld3MvMjAxNC0xMC0wOC90aGUtNjEtZGV2YWx1YXRpb24tdGhhdC12ZW5lenVlbGEtdG9sZC1uby1vbmUtYWJvdXQuaHRtbA== [632] => | datum vydání = [633] => | url archivu = [634] => | datum přístupu = 2018-12-09 [635] => }} [636] => [637] => '''Některé následky politiky „socialismu 21. století“:''' [638] => * Vysoká míra inflace, dosahující 63 %, což je bezkonkurenčně nejvyšší číslo v Latinské Americe.{{Citace elektronického periodika [639] => | příjmení = [640] => | jméno = [641] => | titul = Venezuelu trápí cválající inflace. Ceny za jediný rok vyletěly o 63 procent [642] => | periodikum = Hospodářské noviny [643] => | vydavatel = [644] => | url = https://byznys.ihned.cz/c1-62782160-venezuelu-trapi-cvalajici-inflace-ceny-za-jediny-rok-vyletely-o-63-procent [645] => | datum vydání = 2014-09-11 [646] => | jazyk = cs [647] => | url archivu = [648] => | datum přístupu = 2018-12-09 [649] => }} Důsledkem je enormní nárůst veškerých cen. Ekonomové většinou vinu svalují na prudké zvyšování peněžní zásoby, tedy množství peněz v ekonomice, které zdaleka překračuje ekonomický růst. Poukazují i na nedostatek dolarů, kvůli němuž mnoho firem nemůže dovážet suroviny. [650] => * Potraviny byly v roce 2016 běžně na příděl, je nedostatek téměř všeho, včetně toaletního papíru a základních potravin.http://byznys.ihned.cz/c1-63462560-venezuela-zeme-s-nejvetsimi-zasobami-ropy-kde-i-misto-ve-fronte-je-na-pridel [651] => * Chávez odradil zahraniční investice a státní ropná společnost byla poškozena tak, že její produkce klesla od roku 1999 o 25 %. Klesly také exporty ropy. Režim se sice snažil pomoci chudým, utratil při tom ale mnohem více, než si mohl dovolit. Země dosahuje deficitů státního rozpočtu ve výši kolem 14 % HDP a tuto mezeru lze zaplnit pouze tištěním peněz. Ty tak ale ztrácejí hodnotu a inflace oficiálně dosáhla v roce 2015 již 64 %, ve skutečnosti se však mohla pohybovat kolem 179 %. [[Bank of America]] odhadovala, že pokud se systém nezmění, zvýší se inflace možná až na 1 000 %.{{Citace elektronického periodika [652] => | příjmení = [653] => | jméno = [654] => | titul = Venezuela: Země s největšími zásobami ropy, kde i místo ve frontě je na příděl [655] => | periodikum = Hospodářské noviny [656] => | vydavatel = [657] => | url = https://byznys.ihned.cz/c1-63462560-venezuela-zeme-s-nejvetsimi-zasobami-ropy-kde-i-misto-ve-fronte-je-na-pridel [658] => | datum vydání = 2015-02-02 [659] => | jazyk = cs [660] => | url archivu = [661] => | datum přístupu = 2018-12-09 [662] => }} [663] => * V roce 2014 byl výkon Venezuelské ekonomiky jednoznačně nejhorší v regionu. Pokles HDP za tento rok byl závažných 4,8 % [664] => * V roce 2015 Venezuela čelila nejhorší ekonomické krizi za posledních sedmdesát let. Měna byla znehodnocená obrovskou inflací, zboží v obchodech docházelo a vláda už přestala sdělovat základní ekonomické ukazatele o stavu země. Podle ekonomů hrozilo, že současná ekonomická krize přeroste v rozpad politiky i společnosti.{{Citace elektronického periodika [665] => | příjmení = [666] => | jméno = [667] => | titul = Prázdné obchody, příděly a černý trh. Venezuela je na prahu rozpadu [668] => | periodikum = iDNES.cz [669] => | vydavatel = [670] => | url = https://zpravy.idnes.cz/venezuela-rozpad-ekonomicka-krize-d5h-/zahranicni.aspx?c=A151109_152304_zahranicni_aba [671] => | datum vydání = 2015-11-10 [672] => | url archivu = [673] => | datum přístupu = 2018-12-09 [674] => }} [675] => * Důsledkem této politiky byl i enormní nárůst kriminality, loupeží a vražd v chudinských čtvrtích (tzv. ''barríos''). V hlavním městě Venezuely [[Caracas]]u patří míra vražd mezi nejvyšší na světě. Násilí je tu spojeno hlavně s drogami, což má svůj důvod také v poloze země (mj. je jejím sousedem Kolumbie). Ozbrojené loupeže jsou ve městě běžné, a to dokonce i v oblastech, které byly považovány za bezpečné a navštěvují je turisté. Problémem jsou únosy osob výměnou za hotovost. Na únosech se někdy podílejí také policisté.{{Citace elektronického periodika [676] => | příjmení = [677] => | jméno = [678] => | titul = Venezuela Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům [679] => | periodikum = www.mzv.cz [680] => | vydavatel = [681] => | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/jizni_amerika/venezuela/cestovani/other.html [682] => | datum vydání = [683] => | url archivu = [684] => | datum přístupu = 2018-12-09 [685] => }} [686] => [687] => == Obyvatelstvo == [688] => {{Viz též|Obyvatelstvo Venezuely}} [689] => [[Soubor:24 June 2014 Venezuelan protest.jpg|náhled|Venezuelci demonstrují v ulicích Caracasu]] [690] => [[Obyvatelstvo]] je ze 67 % tvořeno [[mestic]]i, ze 21 % potomky Evropanů (běloši a kreolové), z 10 % potomky Afričanů (černoši, [[mulat]]i a [[zambo]]vé). Domorodé obyvatelstvo činí 2 % (asi 577 tisíc), z nich přibližně 200 000 [[Indiáni|Indiánů]], kteří se stále živí lovem a sběrem. Příslušníci kmene [[Janomamové|Janomamů]] z deštných pralesů severní [[Amazonie]] byli známí svou bojovností a někteří z nich stále žijí v izolaci od vnějšího světa. Průměrná délka života je 73,45 let, a to 70,4 u mužů a 76,65 u žen. [691] => [692] => Obyvatelstvo je především [[Římskokatolická církev|katolického]] vyznání (96 %, vč. východních katolíků: 1) řeckokatolíci-melchité: Apoštolský exarchát ve V., Caracas, vznikl 1990, 2015-26 200 věřících,počet narůstá, 2014-25 800, 2010-25 000, * 2) syrští katolíci: Apoštolský exarchát pro V., Maracay, vznikl 2001, 2015-20 600,počet narůstá, 2014-20 300, 2010-5 000. Dále i [[Protestantismus|protestantského]] (2 %) vyznání. [[Gramotnost]] dosahuje 93 % (u obyvatel starších 15 let). [693] => [694] => == Kultura == [695] => [696] => === Umění === [697] => [[Soubor:Andrés Bello cropped restored.jpg|náhled|208x208pixelů|[[Andrés Bello]]]] [698] => Klasikem venezuelské literatury je básník, filozof a filolog [[Andrés Bello]].{{Citace elektronického periodika [699] => | titul = Andrés Bello {{!}} Venezuelan-born Chilean poet and scholar [700] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [701] => | url = https://www.britannica.com/biography/Andres-Bello [702] => | jazyk = en [703] => | datum přístupu = 2021-09-01 [704] => }} Hlásí se k němu i Chilané, a je tak dnes zobrazen jak na bankovce venezuelské, tak na chilském [[Chilské peso|pesu]]. K významným básníkům patřil i [[Eugenio Montejo]], romanopiscem [[Rómulo Gallegos]], který se na krátkou dobu stal i venezuelským prezidentem.{{Citace elektronického periodika [705] => | titul = Romulo Gallegos {{!}} Biography, Books, & Facts [706] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [707] => | url = https://www.britannica.com/biography/Romulo-Gallegos [708] => | jazyk = en [709] => | datum přístupu = 2021-09-01 [710] => }} Spisovatel [[Arturo Uslar Pietri]] je autorem pojmu [[magický realismus]] označujícího styl řady jihoamerických autorů druhé poloviny 20. století.{{Citace elektronického periodika [711] => | titul = Magic Realism Timeline {{!}} Shmoop [712] => | periodikum = www.shmoop.com [713] => | url = https://www.shmoop.com/study-guides/literary-movements/magic-realism/timeline [714] => | datum přístupu = 2021-09-01 [715] => }} [716] => [717] => Významným dirigentem současnosti je [[Gustavo Dudamel]], k jeho předchůdcům patřil například [[José Antonio Abreu]]. Ve Francii se prosadil hudební skladatel [[Reynaldo Hahn]]. [718] => [719] => Filmový režisér [[Lorenzo Vigas]] získal v roce 2015 [[Zlatý lev|Zlatého lva]] na [[Benátský filmový festival|festivalu v Benátkách]].{{Citace elektronického periodika [720] => | titul = Zlatého lva v Benátkách získal film venezuelského režiséra Vigase [721] => | periodikum = Novinky.cz [722] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [723] => | vydavatel = Borgis [724] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/zlateho-lva-v-benatkach-ziskal-film-venezuelskeho-rezisera-vigase-325555 [725] => | datum vydání = 2015-09-12 [726] => | datum přístupu = 2022-04-03 [727] => }} Rolí teroristy Carlose, za jejíž ztvárnění v třídílné minisérii z roku 2010 dostal [[César]]a, se proslavil herec [[Édgar Ramírez]].{{Citace elektronického periodika [728] => | titul = El venezolano Edgar Ramírez gana el César de la Academia de Cine Francés [729] => | periodikum = RT en Español [730] => | url = https://actualidad.rt.com/cultura/view/24088-El-venezolano-Edgar-Ram%C3%ADrez-gana-C%C3%A9sar-de-Academia-de-Cine-Franc%C3%A9s [731] => | jazyk = es [732] => | datum přístupu = 2018-12-09 [733] => }} V [[Hollywood]]u se prosadila herečka [[Patricia Velásquezová]]. Z venezuelských [[Telenovela|telenovel]] jsou známy herečky [[Gabriela Spanicová]] či [[Gaby Espinová]]. [734] => [735] => V posledních letech jsou Venezuelanky mimořádně úspěšné na soutěži [[Miss Universe]]. V roce 2008 vyhrála [[Dayana Mendoza|Dayana Mendozová]], rok poté [[Stefania Fernandezová]] a v roce 2013 [[Gabriela Islerová]].{{Citace elektronického periodika [736] => | titul = Venezuela wins the Miss Universe title for the third time in six years [737] => | periodikum = www.news.com.au [738] => | url = https://www.news.com.au/world/venezuela-wins-the-miss-universe-title-for-the-third-time-in-six-years/news-story/baac32af0e103947fd2988a0fc599251 [739] => | datum přístupu = 2018-12-09 [740] => }} Jako módní návrhářka amerických prvních dam ([[Jacqueline Kennedyová Onassisová|Jacqueline Kennedyové]], [[Laura Bushová|Laury Bushové]] a [[Michelle Obamová|Michelle Obamové]]) proslula [[Carolina Herrerová]]. [741] => [[Soubor:Biblioteca de la Universidad Central de Venezuela.jpg|vlevo|náhled|[[Univerzitní město v Caracasu]]]] [742] => Největší každoroční kulturní akcí ve Venezuele je [[Feria del Sol]], mezinárodní kulturní [[festival]], který se koná ve městě [[Mérida (Venezuela)|Mérida]], vždy v únoru. Festival je spojen [[Masopust|karnevalovými]] hody. Konají se zde [[Korida|býčí zápasy]], výstavy umělecké i zemědělské, koncerty, sportovní události či volba ''La Reina Del Sol'' (Královny slunce).{{Citace elektronické monografie [743] => | příjmení = Gabaldón [744] => | jméno = Juan Carlos [745] => | titul = Feria Internacional del Sol: Mérida’s Weekend of Tropical Chaos [746] => | url = https://www.caracaschronicles.com/2017/02/27/feria-internacional-del-sol-meridas-weekend-tropical-chaos/ [747] => | vydavatel = Caracas Chronicles [748] => | místo = [749] => | datum vydání = 2017-02-27 [750] => | datum přístupu = 2018-12-09 [751] => | jazyk = en-US [752] => }} [753] => [754] => Na [[Světové dědictví|seznam světového kulturního dědictví UNESCO]] byly zapsány město [[Coro]], jakožto jedinečný příklad mísení indiánských a evropských architektonických tradic, a [[univerzitní město v Caracasu]], jež bylo postaveno podle návrhu architekta [[Carlos Raúl Villanueva|Carlose Raúla Villanueva]] ve 40. až 60. létech 20. století, a jež nese výjimečné architektonické prvky [[Bauhaus (výtvarná škola)|bauhausu]] a [[Moderní architektura|modernismu]].{{Citace elektronického periodika [755] => | titul = Venezuela - dědictví UNESCO: Jižní Amerika: Můj průvodce [756] => | periodikum = www.mujpruvodce.cz [757] => | url = http://www.mujpruvodce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=600028&id=1344&p1=1071 [758] => | datum přístupu = 2018-12-09 [759] => }}{{Nedostupný zdroj}} [[Brutalismus|Brutalistním]] řešením vyniká kulturní komplex v Caracasu zvaný [[Teatro Teresa Carreño]], otevřený roku 1983. Jedná se o druhé největší umělecké centrum Jižní Ameriky po Kulturním středisku Néstora Kirchnera v [[Buenos Aires]]. Jde o stálé sídlo [[Orquesta Sinfónica Venezuela|Venezuelského symfonického orchestru]] a pojmenován je po slavné venezuelské klavíristce 19. století [[Teresa Carreño|Terese Carreño]]. K nejvýznamnějším technickým stavbám patří 8,7 km dlouhý Most generála Rafaela Urdanety z roku 1962, který překlenuje úžinu mezi jezerem [[Maracaibo (jezero)|Maracaibo]] a [[Venezuelský záliv|Venezuelským zálivem]]. Architektem mostu byl [[Riccardo Morandi]], jemuž v roce 2018 spadl most podobné konstrukce v [[Janov (Itálie)|Janově]], po čemž se začalo debatovat i o stabilitě Urdanetova mostu. [760] => [761] => === Sport === [762] => [[Soubor:Yulimar Rojas - Triple saut Femmes (48614406833).jpg|náhled|[[Yulimar Rojasová]]]] [763] => Venezuela se od roku [[Letní olympijské hry 1948|1948]] zúčastňuje olympijských her. Od té doby získala tři zlaté medaile (k roku 2021). Tu první přivezl z [[Box na Letních olympijských hrách 1968|olympiády v Mexiku roku 1968]] [[box]]er [[Francisco Rodríguez]], druhou v roce [[Šerm na Letních olympijských hrách 2012|2012 z Londýna]] [[Sportovní šerm|šermíř]] [[Rubén Limardo]]{{Citace elektronického periodika [764] => | příjmení = [765] => | jméno = [766] => | titul = Šermíř Limardo získal první zlato pro Venezuelu po 44 letech [767] => | periodikum = www.sport.cz [768] => | vydavatel = [769] => | url = https://www.sport.cz/loh2012/ostatni-sporty2012/clanek/431163-sermir-limardo-ziskal-prvni-zlato-pro-venezuelu-po-44-letech.html [770] => | datum vydání = [771] => | jazyk = cs [772] => | url archivu = [773] => | datum přístupu = 2018-12-09 [774] => }}, třetí pak [[trojskok]]anka [[Yulimar Rojasová]] z [[Atletika na Letních olympijských hrách 2020|olympijských her v Tokiu]] konaných roku 2021, když přitom ve finále zároveň překonala světový rekord.{{Citace elektronického periodika [775] => | příjmení = [776] => | titul = Rojasová vyhrala trojskok vo svetovom rekorde 15,67 m [777] => | periodikum = TERAZ.sk [778] => | url = https://www.teraz.sk/sport/fles-oh2020-atletika-rojasova-vyhral/567175-clanok.html [779] => | datum vydání = 2021-08-01 [780] => | jazyk = sk [781] => | datum přístupu = 2021-09-01 [782] => }} Rojasová navíc na [[Atletika na Letních olympijských hrách 2016|OH v Riu roku 2016]] brala stříbro, a je tak nejúspěšnějším venezuelským olympionikem všech dob. V roce 2017 se rovněž stala [[Mistrovství světa v atletice 2017|mistryní světa]], jako vůbec první venezuelský atlet.{{Citace elektronického periodika [783] => | příjmení = [784] => | jméno = [785] => | titul = Rojasová vyhrála finále trojskokanek o dva centimetry, sen Semenayové o double končí [786] => | periodikum = Lidovky.cz [787] => | vydavatel = [788] => | url = https://www.lidovky.cz/sport/ostatni-sporty/rojasova-vyhrala-finale-trojskokanek-o-dva-centimetry-sen-semenayove-o-double-konci.A170807_233438_ln-sport-ostatni_lar [789] => | datum vydání = 2017-08-07 [790] => | jazyk = cs [791] => | url archivu = [792] => | datum přístupu = 2018-12-09 [793] => }} [794] => [795] => Nejpopulárnějším sportem ve Venezuele je [[baseball]]. Venezuelci třikrát vyhráli Světový pohár v baseballu, naposledy však v roce 1947. Na [[World Baseball Classic]] skončili v roce 2009 třetí. Legendárním baseballistou, jenž se v letech 1956–1973 prosadil v americké lize [[Major League Baseball|MLB]], byl [[Luis Aparicio]]. Oblíbený je i basketbal, mužská basketbalová reprezentace vyhrála v roce 2015 americké mistrovství (AmeriCup).{{Citace elektronického periodika [796] => | titul = Venezuela wins first FIBA Americas Championship gold [797] => | periodikum = Euroleague.net [798] => | url = http://www.euroleague.net/item/6c764rpne64f6iwb [799] => | jazyk = en [800] => | datum přístupu = 2021-09-01 [801] => }} V americké [[National Basketball Association|NBA]] se etabloval basketbalista [[Greivis Vásquez]]. Největším úspěchem [[Venezuelská fotbalová reprezentace|venezuelské fotbalové reprezentace]] je čtvrté místo na [[Copa América]] v roce [[Copa América 2011|2011]].{{Citace elektronického periodika [802] => | příjmení = [803] => | titul = Bomba na Copa Amérika. Kvarteto semifinalistů doplnila Venezuela [804] => | periodikum = www.sport.cz [805] => | url = https://www.sport.cz/fotbal/copa-america-2011/clanek/188962-bomba-na-copa-amerika-kvarteto-semifinalistu-doplnila-venezuela.html [806] => | jazyk = cs [807] => | datum přístupu = 2021-09-01 [808] => }}{{Citace elektronického periodika [809] => | titul = Paraguay eliminó a Venezuela por penales en la semifinal de la Copa América [810] => | periodikum = BBC News Mundo [811] => | url = https://www.bbc.com/mundo/ultimas_noticias/2011/07/110720_ultnot_copa_america [812] => | datum vydání = 2011-07-21 [813] => | jazyk = es [814] => | datum přístupu = 2021-09-01 [815] => }} Mistrem světa v [[Mistrovství světa silničních motocyklů|závodech silničních motocyklů]] se v roce 1975 stal [[Johnny Cecotto]], stejného úspěchu, dokonce dvakrát, dosáhl [[Carlos Llavador|Carlos Lavado]] (1983, 1986). Nejúspěšnějším Venezuelcem ve [[Formule 1|Formuli 1]] je [[Pastor Maldonado]]. [816] => [817] => Tradiční lidovou zábavou je [[coleo]], jež je podobné známějšímu americkému [[Rodeo|rodeu]].{{Citace periodika [818] => | příjmení = Romero [819] => | jméno = Simon [820] => | titul = Venezuela’s Passion: Twisting the Tail of an Angry Beast [821] => | periodikum = The New York Times [822] => | datum vydání = 2006-09-10 [823] => | issn = 0362-4331 [824] => | jazyk = en-US [825] => | url = https://www.nytimes.com/2006/09/10/world/americas/10coleo.html [826] => | datum přístupu = 2018-12-09 [827] => }} [828] => [829] => == Odkazy == [830] => [831] => === Reference === [832] => [833] => [834] => === Literatura === [835] => * SLAVICKÝ, Stanislav. ''Scénické tradice Latinské Ameriky''. Praha : KANT - Karel Kerlický, 2013. 136 s. {{ISBN|978-80-7437-117-2}}. [836] => [837] => === Externí odkazy === [838] => * {{Commonscat|Venezuela}} [839] => * {{Wikicitáty|téma=Venezuela}} [840] => * {{Wikislovník|heslo=Venezuela}} [841] => * {{es}} [http://www.presidencia.gob.ve/ Stránky presidenta Venezuely] [842] => * {{es}} [https://web.archive.org/web/20110902002326/http://www.gobiernoenlinea.ve/misc-view/index.pag Stránky venezuelské vlády] [843] => * {{en}} [http://www.venezuelanalysis.com/ VenezuelaAnalysis.com – News, Views and Analysis] – politicko-ekonomický informační server [844] => * {{en}} [http://www.cepr.net/documents/publications/venezuela-2009-02.pdf The Chávez Administration at 10 Years: The Economy and Social Indicators] – přehled hospodářského a sociálního vývoje za vlády Huga Cháveze (zpracováno americkým Centrem pro ekonomický a politický výzkum - CEPR)) [845] => * {{cs}} [http://www.venezuela.cz Venezuela.cz] {{Wayback|url=http://www.venezuela.cz/ |date=20200223211456 }} – turistické stránky [[Cestovní kancelář|CK]] Campanatour [846] => * {{Citace elektronické monografie [847] => | titul = Venezuela - Amnesty International Report 2011 [848] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/venezuela/report-2011 [849] => | datum přístupu = 2011-08-10 [850] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [851] => | jazyk = en [852] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110803114039/http://www.amnesty.org/en/region/venezuela/report-2011 [853] => | datum archivace = 2011-08-03 [854] => | nedostupné = ano [855] => }} [856] => * {{Citace elektronické monografie [857] => | titul = Venezuela (2011) [858] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&year=2011&country=8163 [859] => | datum přístupu = 2011-08-10 [860] => | vydavatel = [[Freedom House]] [861] => | jazyk = en [862] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823231723/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=22&country=8163&year=2011 [863] => | datum archivace = 2011-08-23 [864] => | nedostupné = ano [865] => }} [866] => * {{Citace elektronické monografie [867] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [868] => | titul = BTI 2010 — Venezuela Country Report [869] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/LAC/Venezuela.pdf [870] => | datum vydání = 2009 [871] => | datum přístupu = 2011-08-10 [872] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [873] => | místo = Gütersloh [874] => | jazyk = en [875] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521022625/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/LAC/Venezuela.pdf [876] => | datum archivace = 2011-05-21 [877] => | nedostupné = ano [878] => }} [879] => * {{Citace elektronické monografie [880] => | korporace = Bureau of Western Hemisphere Affairs [881] => | titul = Background Note: Venezuela [882] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/35766.htm [883] => | datum vydání = 2011-02-08 [884] => | datum přístupu = 2011-08-10 [885] => | vydavatel = U.S. Department of State [886] => | jazyk = en [887] => }} [888] => * {{Citace elektronické monografie [889] => | korporace = CIA [890] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [891] => | titul = The World Factbook - Venezuela [892] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ve.html [893] => | datum aktualizace = 2011-07-12 [894] => | datum přístupu = 2011-08-10 [895] => | jazyk = en [896] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151124081728/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ve.html [897] => | datum archivace = 2015-11-24 [898] => | nedostupné = ano [899] => }} [900] => * {{Citace elektronické monografie [901] => | korporace = Library of Congress [902] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [903] => | titul = Country Profile: [904] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ve.html [905] => | datum vydání = 2005-04-05 [906] => | datum přístupu = 2011-08-10 [907] => | jazyk = en [908] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151124081728/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ve.html [909] => | datum archivace = 2015-11-24 [910] => | nedostupné = ano [911] => }} [912] => * {{Citace elektronické monografie [913] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Brasílii [914] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Venezuela [915] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/venezuela-2011-01-31.pdf [916] => | datum vydání = 2011-01-31 [917] => | datum přístupu = 2011-08-10 [918] => | vydavatel = Businessinfo.cz [919] => | jazyk = česky [920] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111150438/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/venezuela-2011-01-31.pdf [921] => | datum archivace = 2012-01-11 [922] => | nedostupné = ano [923] => }} [924] => * {{Citace elektronické monografie [925] => | příjmení = Heckel [926] => | jméno = Heather D. [927] => | spoluautoři = a kol. [928] => | titul = Venezuela [929] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/625197/Venezuela [930] => | datum přístupu = 2011-08-10 [931] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [932] => | jazyk = en [933] => }} [934] => [935] => {{Venezuela}} [936] => {{Jižní Amerika}} [937] => [938] => {{Autoritní data}} [939] => {{Portály|Geografie|Latinská Amerika}} [940] => [[Kategorie:Venezuela| ]] [941] => [[Kategorie:Státy Jižní Ameriky]] [942] => [[Kategorie:Španělské kolonie]] [943] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1811]] [944] => [[Kategorie:Transkontinentální státy]] [] => )
good wiki

Venezuela

Venezuela, plným názvem Bolívarovská republika Venezuela , je federativní republika na severním pobřeží Jižní Ameriky při pobřeží Karibského moře, v tropech severně od rovníku. Skládá se z pevninské části a mnoha ostrovů v Karibském moři, z nichž největší je Isla de Margarita.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Caracas','Maracaibo (jezero)','Kolumbie','Římskokatolická církev','Hugo Chávez','Nicolás Maduro','Čína','Federální dependence','Turecko','Mérida (Venezuela)','Rusko','Nueva Esparta'

Caracas

Čína

Kolumbie

Rusko

Turecko