Array ( [0] => 14682036 [id] => 14682036 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vietnamština [uri] => Vietnamština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Vietnamština ''(tiếng Việt)'' [2] => | rozšíření = [3] => [[Čína]], [[Vietnam]], [[Kambodža]] a vietnamské komunity po celém světě [4] => | mluvčích = 67,439 milionů [5] => | mapa rozšíření = TiengViet.PNG [6] => | klasifikace = [7] => * [[Austroasijské jazyky]] [8] => ** [[Mon-Khmerské jazyky]] [9] => | písmo = [[Latinka]] [10] => | úřední jazyk = [11] => [[Vietnam]] [12] => | regulátor = [13] => ''není stanoven'' [14] => | ISO6391 = vi [15] => | ISO6392B = vie [16] => | ISO6392T = vie [17] => | SIL = VIE [18] => | wikipedie = [[:vi:Trang Chính|vi.wikipedia.org]] [19] => }} [20] => '''Vietnamština''' (''tiếng Việt'', méně často ''Việt ngữ'') je úřední [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]] ve [[Vietnam]]u. Je mateřským jazykem [[Vietové|Vietů]], kteří představují 88–90 % obyvatel Vietnamu a patří k nim další více než 3 miliony lidí po celém světě. Je to druhý jazyk pro národnostní menšiny ve Vietnamu. Vietnamština je největší zástupce ze skupiny [[austroasijské jazyky|austroasijských jazyků]]. Mnoho slov přejala z různých dialektů [[Čínština|čínštiny]]. Dnešní vietnamská abeceda je založena na [[latinka|latince]]. [21] => [22] => == Vývoj vietnamské abecedy == [23] => {{Podrobně|Historie písma ve Vietnamu}} [24] => V minulosti se vietnamština zapisovala [[Čínské znaky|čínskými znaky]] (ve Vietnamu označené jako ''chữ nho'') a vietnamskými znaky (ve Vietnamu označené jako ''chữ nôm''), které sloužily k fonetickému zápisu vietnamštiny. Většina písemností byla psaná v [[Klasická čínština|klasické čínštině]], ''chữ nôm'' zastával sekundární pozici při zapisování místních básní, nebo jako nápověda při učení ''chữ nho''. Podobná situace byla i s korejským písmem [[Hangul|hangŭl]]. Používat [[Latinka|latinku]] pro zápis vietnamštiny začal už v 17. století francouzský jezuitský misionář [[Alexandre de Rhodes]], který navázal na předchozí práci portugalského misionáře [[Antonio Barbosa|Antonia Barbosy]], který zde šířil křesťanství a evropskou vzdělanost o několik desetiletí dříve. Latinku ale užívali pouze při výuce Evropanů vietnamskému jazyku. Bibli a jiné náboženské texty sami přepsali do ''chữ nôm'' (nikoliv klasické čínštiny, nebo latinkou psané vietnamštiny) a v téhle formě dále šířili křesťanství v zemi. O staletí později tyto zdroje posloužily nejen jako základ dnešního vietnamského písma, ale také sehrávají významnou roli ve výzkumu ''chữ nôm''.{{Citace monografie [25] => | příjmení = Taylor [26] => | jméno = Keith Weller [27] => | titul = A History of the Vietnamese [28] => | vydavatel = Cambridge University Press [29] => | rok vydání = 2013 [30] => | kapitola = The Fifty Years War [31] => | strany = 287–289 [32] => | isbn = 9781139021210 [33] => | jazyk = Anglicky [34] => | příjmení1 = [35] => | jméno1 = [36] => | rok = [37] => }} [38] => [39] => Dělení obyvatel na znalce a neznalce klasické čínštiny se ovšem nelíbilo francouzským kolonizátorům.{{Doplňte zdroj}} Také tehdejší vietnamský král{{Kdo?}} cítil nutnost vzdělávat veškeré vrstvy obyvatelstva, a latinská abeceda (upravená diakritickými znaménky pro potřebu vietnamského tónovacího jazyka) se dá lépe osvojit, než složité čínské znaky, které byly užívány doposud. [40] => [41] => V roce [[1910]] došlo ke standardizaci vietnamštiny a k uzákonění upravené latinky, upřednostňované nad původní čínské a vietnamské znaky, které byly ještě sem tam používány v odlehlých částech země nebo staršími lidmi. [42] => [43] => ''Chữ nho'' se však ještě vyskytoval na [[Indočína|indočínských]] bankovkách, vydaných francouzským protektorátem těsně po [[Druhá světová válka|2. světové válce]]. Určitou dobu probíhaly pokusy o znovuzavedení tohoto písma v [[Vietnamská demokratická republika|Severním Vietnamu]], tato změna se však nakonec ukázala příliš náročná. [44] => [45] => Poslední změny v abecedě proběhly v letech 1954–1974, během [[Indočínská válka|indočínské války]] a [[Válka ve Vietnamu|války ve Vietnamu]]. [46] => [47] => == Gramatika == [48] => Vietnamština je stejně jako většina jiných asijských jazyků [[analytický jazyk]], prakticky nemá [[tvarosloví|morfologii]] a mluvnické kategorie jako pád, čas, číslo a rod se označují pomocí vložených slov a [[Syntaktická analýza|syntaktických změn]]. Ve vietnamské větě stojí většinou na prvním místě [[podmět]], na druhém [[přísudek]] a na třetím [[Předmět (mluvnice)|předmět]]. [[Podstatné jméno]] je ve vietnamštině často předcházeno jakýmsi [[člen (mluvnice)|členem]] či numerativem, který závisí na jeho významu (například u označení zvířat je numerativ ''con'' – např. ''con chuột'' = myš), změnou tohoto členu se také tvoří množné číslo podstatného jména. Slovesné časy se tvoří [[částice]]mi – zhruba lze říci, že minulý čas částicí ''đã'', přítomný čas průběhový částicí ''đang'' a budoucí čas částicí ''sẽ''. Chybí-li částice úplně, znamená to zpravidla přítomný čas prostý. Velmi složitý je vietnamský systém [[zájmeno|zájmen]], který se odvíjí od vzájemného rodinného a společenského vztahu mluvčích. [49] => [50] => == Písmo == [51] => Vietnamská abeceda má 29 písmen: [52] => {| [53] => |A||Ă||Â||B||C||D||Đ||E||Ê||G||H||I||K||L||M||N||O||Ô||Ơ||P||Q||R||S||T||U||Ư||V||X||Y [54] => |- [55] => |a||ă||â||b||c||d||đ||e||ê||g||h||i||k||l||m||n||o||ô||ơ||p||q||r||s||t||u||ư||v||x||y [56] => |- [57] => |a [58] => |a [59] => |a [60] => |b [61] => |k [62] => |z/j [63] => |d [64] => |e [65] => |e [66] => |g [67] => |h [68] => |i [69] => |k [70] => |l [71] => |m [72] => |n [73] => |o [74] => |o [75] => |ə [76] => |p [77] => |k [78] => |z [79] => |š [80] => |t [81] => |u [82] => |ə [83] => |v [84] => |s [85] => |i [86] => |} [87] => [88] => Jelikož vietnamština je [[tónový jazyk]], používá řadu [[diakritické znaménko|diakritických znamének]] u [[samohláska|samohlásek]] pro označení [[tón]]ů. [89] => [90] => {| class="wikitable" [91] => ! Tón [92] => ! označení [93] => ! colspan="12" | označené samohlásky [94] => |- [95] => | Ngang (vysoký rovný) [96] => | bez označení [97] => | A/a [98] => | Ă/ă [99] => | Â/â [100] => | E/e [101] => | Ê/ê [102] => | I/i [103] => | O/o [104] => | Ô/ô [105] => | Ơ/ơ [106] => | U/u [107] => | Ư/ư [108] => | Y/y [109] => |- [110] => | Huyền (klesavý) [111] => | obrácená čárka [112] => | À/à [113] => | Ằ/ằ [114] => | Ầ/ầ [115] => | È/è [116] => | Ề/ề [117] => | Ì/ì [118] => | Ò/ò [119] => | Ồ/ồ [120] => | Ờ/ờ [121] => | Ù/ù [122] => | Ừ/ừ [123] => | Ỳ/ỳ [124] => |- [125] => | Hỏi (klesavě-stoupavý) [126] => | otazník bez tečky [127] => | Ả/ả [128] => | Ẳ/ẳ [129] => | Ẩ/ẩ [130] => | Ẻ/ẻ [131] => | Ể/ể [132] => | Ỉ/ỉ [133] => | Ỏ/ỏ [134] => | Ổ/ổ [135] => | Ở/ở [136] => | Ủ/ủ [137] => | Ử/ử [138] => | Ỷ/ỷ [139] => |- [140] => | Ngã (hlasivkově stoupavý) [141] => | vlnovka [142] => | Ã/ã [143] => | Ẵ/ẵ [144] => | Ẫ/ẫ [145] => | Ẽ/ẽ [146] => | Ễ/ễ [147] => | Ĩ/ĩ [148] => | Õ/õ [149] => | Ỗ/ỗ [150] => | Ỡ/ỡ [151] => | Ũ/ũ [152] => | Ữ/ữ [153] => | Ỹ/ỹ [154] => |- [155] => | Sắc (stoupavý) [156] => | čárka [157] => | Á/á [158] => | Ắ/ắ [159] => | Ấ/ấ [160] => | É/é [161] => | Ế/ế [162] => | Í/í [163] => | Ó/ó [164] => | Ố/ố [165] => | Ớ/ớ [166] => | Ú/ú [167] => | Ứ/ứ [168] => | Ý/ý [169] => |- [170] => | Nặng (přiškrcený) [171] => | tečka pod [172] => | Ạ/ạ [173] => | Ặ/ặ [174] => | Ậ/ậ [175] => | Ẹ/ẹ [176] => | Ệ/ệ [177] => | Ị/ị [178] => | Ọ/ọ [179] => | Ộ/ộ [180] => | Ợ/ợ [181] => | Ụ/ụ [182] => | Ự/ự [183] => | Ỵ/ỵ [184] => |} [185] => [186] => === Přehled systému hlásek === [187] => Ve vietnamštině se vyskytuje: [188] => * 21 počátečních souhlásek: b, c/k/q, ch, d/gi, g/gh, h, kh, l, m, n, ng/ngh, nh, ph, r, s, t, th, tr, v, x [189] => * 1 [[polosamohláska]]: o/u [190] => * 11 [[samohláska|samohlásek]]: a, ă, â, e, ê, i/y, o, ô, ơ, u, ư (z nichž jsou samohlásky ă,â krátké, ostatní jsou dlouhé) [191] => * 3 [[Dvojhláska|dvouhlásky]]: iê/yê/ia/ya, ưa/ươ, ua/uô (všechny jsou dlouhé) [192] => * 6 koncových [[souhláska|souhlásek]]: c/ch, m, n, ng/nh, p, t [193] => * 2 koncové polosamohlásky: i/y, o/u [194] => [195] => === Výslovnost === [196] => Na základě severního dialektu se ve vietnamštině rozlišuje 6 tónů: [197] => * ngang (A), huyền (À), ngã (Ã), hỏi (Ả), sắc (Á), nặng (Ạ) [198] => [199] => ==== Počáteční souhlásky ==== [200] => * c/k/q: (k), ch: (č), d/gi: (z), đ: (d), kh: (ch), ng/ngh: ([[Angličtina|ang.]] long), nh: (ň), ph: (f), r: (z,ž), s: (s,š), th: (t s přídechem – v [[Thajsko|Thajsku]]), tr: (č, ť), x: (s) [201] => * V hanojském dialektu nerozlišujeme ch a tr, s a x, d/gi a r [202] => [203] => ==== Samohlásky ==== [204] => * a (dlouhé), ă (krátké), â (velmi krátké), e (otevřené), ê (zavřené), i/y, o (otevřené), [205] => * ô (zavřené), ơ (nezaokrouhlené), u ,ư (nezaokrouhlené) – z nichž jsou samohlásky ă, â krátké, a ostatní dlouhé [206] => * u dvojhlásek se jejich první část vyslovuje silněji nez druhá [207] => [208] => ==== Koncové souhlásky ==== [209] => Na rozdíl od češtiny se všechny koncové souhlásky vyslovují jako závěrové ([[okluzivy]]) bez exploze [210] => [211] => ==== Tóny ==== [212] => * tóny rozlišujeme na základě registru na vysoké (A, Ã, Á) a nízké (À, Ả, Ạ) [213] => * podle tonálního průběhu je dělíme na rovné (A, À), dále na nerovné nelomené (Á, Ạ) a nerovné lomené (Ã, Ả) [214] => [215] => == Přepis do češtiny == [216] => Vietnamština se zapisuje [[latinka|latinkou]], [[čeština|český přepis]] by měl zachovávat původní psanou podobu, ovšem bez [[diakritické znaménko|diakritických znamének]]. Vietnamština má jediné shodné diakritické znaménko s češtinou – [[Čárka (diakritika)|čárku]] „´“, avšak ta má v každém jazyce jiný fonetický význam. Jediným problémem je přepis oposice vietnamských hlásek „d-đ“ (česká [[abeceda]] nezná literu „đ“). [[Písmeno]] „đ“ [[výslovnost]]í přesně odpovídá oposici „z-d“ v češtině. Někteří autoři přepisují obě [[hláska|hlásky]] do češtiny shodně jako „d“, to v některých případech vede ke zmatení a znesnadňuje identifikaci původního vietnamského zápisu, jiní autoři používají přepisu „z=d“ a „d=đ“ (tedy např. jména spisovatelů Xích Điểu a Xuân Diệu se přepíší Xich Dieu a Xuan Zieu), v němž zůstávají rozlišeny rozdíly z originálního zápisu, neboť vietnamština písmeno „z“ nepoužívá, čímž je zjevný jeho zástupný charakter. [217] => [218] => V ryze odborných textech se doporučuje zachovat vietnamský zápis i s [[Diakritické znaménko|diakritikou]]. [219] => [220] => Některá jména mají nestandardní, fonetický, nicméně ustálený český přepis. Jde hlavně o název země, města a jména osob: [221] => * v. ''Việt Nam'' – č. Vietnam [222] => * v. ''Hà Nội'' – č. [[Hanoj]] [223] => * v. ''Sài Gòn'' – č. [[Saigon]] [224] => * v. ''Đà Nẵng'' – č. [[Danang]] [225] => * v. ''Hải Phòng'' – č. [[Haiphong]] (dříve rovněž Haifong) [226] => * v. ''Đà Lạt'' – č. [[Dalat]] [227] => * v. ''Hồ Chí Minh'' – č. [[Ho Či Min]] (dříve i Hočimin) [228] => [229] => Podobně u některých zeměpisných jmen existuje tradiční český [[překlad]], který by také měl být zachován, např.: [230] => * v. ''Thành Phố Hồ Chí Minh'' – č. [[Ho Či Minovo Město]] [231] => * v. ''Sông Hồng'' – č. [[Rudá řeka]] [232] => * v. ''Sông Đà'' – č. [[Černá řeka (přítok Rudé řeky)|Černá řeka]] [233] => * v. ''Sông Hương'' – č. [[Řeka vůní]] (ev. [[Voňavá řeka]]) [234] => * v. ''Chùa Một Cột'' – č. Pagoda na jediném sloupu [235] => * v. ''Văn Miếu'' – č. Chrám písemnictví (ev. Chrám literatury) [236] => * v. ''Hồ Tây'' – č. Západní jezero [237] => * v. ''Hồ Hoàn Kiếm'' = ''Hồ Gươm'' – č. [[Jezero navráceného meče]] [238] => * v. ''Chùa Thầy'' – č. Mistrova (ev. Učitelská) pagoda [239] => * v. ''Chùa Hương'' – č. Voňavá pagoda [240] => [241] => == Vietnamská jména == [242] => {{Podrobně|Vietnamské jméno}} [243] => Vietnamská jména jsou většinou tvořena ze tří částí – [[příjmení]], druhé jméno a [[rodné jméno]] – a to v uvedeném pořadí. Podobný systém pojmenování se využívá v [[Čína|Číně]] a v [[Korea|Koreji]]. [244] => [245] => == Příklady == [246] => [247] => === Číslovky === [248] => {| cellspacing="7" [249] => |- [250] => | '''Vietnamsky''' || '''Česky''' [251] => |- [252] => | một || jeden [253] => |- [254] => | hai || dva [255] => |- [256] => | ba || tři [257] => |- [258] => | bốn || čtyři [259] => |- [260] => | năm || pět [261] => |- [262] => | sáu || šest [263] => |- [264] => | bảy || sedm [265] => |- [266] => | tám || osm [267] => |- [268] => | chín || devět [269] => |- [270] => | mười || deset [271] => |} [272] => [273] => == Dialekty == [274] => Vietnamština má jako mnoho dalších asijských jazyků různé dialekty, které jsou si vzájemně relativně srozumitelné. Tyto dialekty se odlišují především výslovností a tóny, přesto se však vietnamština oficiálně všude zapisuje stejně, bez ohledu na jednotlivé dialekty. Mezi další rozdíly patří i jiné pojmy pro označení stejných věcí. Nejznámějšími dialekty jsou Hanojský dialekt, Danangský dialekt a Saigonský dialekt. V rámci těchto tří skupin je však poznat rozdíl i mezi jednotlivými místy v téže oblasti. Jako nejjednodušší ilustrace vzájemné odlišnosti vietnamských dialektů může sloužit porovnání výslovnosti stejných hlásek v různých dialektech. Například „d“ se v severním Vietnamu vyslovuje jako české „z“, zatímco na jihu Vietnamu jako „j“. Dalším příkladem je hláska „r“, která je v severním Vietnamu českým „z“, ale na jihu Vietnamu vyslovována různými způsoby, nejjednodušeji přirovnatelnými k českému „r“. Všemi standardními tóny disponuje severní vietnamština, zatímco v dialektech [[Vietnamská republika|jižního vietnamu]] se spekuluje o 5 a méně tónech, což znamená, že pro severní vietnamštinu různé tóny se v jihovietnamských dialektech vyslovují stejně. Za nejsložitěji srozumitelný akcent vietnamštiny se označuje především středovietnamský. [275] => [276] => == Vzorové texty == [277] => [278] => === Otčenáš (modlitba Páně) === [279] => : Lạy Cha chúng con ở trên trời, [280] => : chúng con nguyện danh Cha cả sáng, [281] => : nước Cha trị đến, [282] => : ý Cha thể hiện dưới đất [283] => : cũng như trên trời. [284] => : Xin Cha cho chúng con hôm [285] => : nay lương thực hằng ngày, [286] => : và tha nợ chúng con [287] => : như chúng con cũng [288] => : tha kẻ có nợ chúng con. [289] => : Xin chớ để chúng con sa [290] => : chước cám dỗ, nhưng cứu [291] => : chúng con cho khỏi sự dữ. Amen. [292] => [293] => {{Vzorový text [294] => |VDLP=ano [295] => |Komentář= [296] => |Jazyk 1=vietnamsky [297] => |Text 1=Mọi con người sinh ra đều có quyền tự do, bình đẳng và có quyền mưu cầu hạnh phúc. Con người được trời cho cái trí tuệ để có thể đối sử với nhau như anh em. [298] => }} [299] => [300] => == Reference == [301] => [302] => [303] => == Externí odkazy == [304] => {{InterWiki|code=vi|Vietnamská}} [305] => * {{Commonscat}} [306] => {{Autoritní data}} [307] => {{Portály|Jazyk|Vietnam}} [308] => [309] => [[Kategorie:Vietnamština| ]] [310] => [[Kategorie:Austroasijské jazyky]] [311] => [[Kategorie:Jazyky Evropy]] [312] => [[Kategorie:Jazyky Severní Ameriky]] [313] => [[Kategorie:Jazyky Austrálie a Oceánie]] [314] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [315] => [[Kategorie:Jazyky Vietnamu]] [] => )
good wiki

Vietnamština

Vietnamština (tiếng Việt, méně často Việt ngữ) je úřední jazyk ve Vietnamu. Je mateřským jazykem Vietů, kteří představují 88-90 % obyvatel Vietnamu a patří k nim další více než 3 miliony lidí po celém světě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Vietnam','Latinka','diakritické znaménko','latinka','samohláska','Čína','Vietnamská demokratická republika','souhláska','Indočína','Druhá světová válka','zájmeno','Ho Či Minovo Město'

Čína

Indočína

Indočína je historický region nacházející se v jihovýchodní Asii.

Latinka

Samohláska

Souhláska

Vietnam

Zájmeno