Array ( [0] => 14760076 [id] => 14760076 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vitráž [uri] => Vitráž [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Muzeum Sułkowskich - Zabytkowy Witraż.jpg|náhled|Rytíř s erbem ze zámku Sułkowských, [[Bílsko-Bělá|Bielsko-Biała]]]] [1] => [2] => '''Vitráž''' nebo odborněji '''vitraj'''http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6849Akademický slovník cizích slov, Academia, 2001 ({{ISBN|80-200-0607-9}}) (z [[francouzština|franc.]] ''vitrail'' [vitraj] stejného významu; francouzské psané ''vitrage'' [vitráž] znamená zasklení, prosklená plocha; v češtině se tento rozdíl významů postupně setřel) je výtvarně pojednaná skleněná výplň okna nebo předmětu. Výplň okna bývá skládaná jako [[mozaika]] z čirých či častěji různobarevných, často i malovaných malých skel v olověných páskách a v olověném obvodovém rámu. Používala se od nejstarších dob jako dekorativní výplň oken významných staveb, v nové době je alternativou skleněných tabulí, např. v [[kostel]]ních oknech. V přeneseném slova smyslu jde také o název techniky, která se používá k jejich zhotovení. [3] => [4] => == Historie == [5] => [[Soubor:Stained glass windows in the Musée de l'Œuvre Notre-Dame de Strasbourg Wissembourg.jpg|vlevo|náhled|Hlava Krista, 11. století, Štrasburk Wissembourg]] [6] => [[Soubor:Vitraj v Katedrale sv. Vita v Praze.jpg|náhled|upright|vlevo|[[Alfons Mucha|Muchova]] vitráž v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrále sv. Víta]] v Praze]] [7] => [[Soubor:Ukřižování, vitráž Bartoloměj Kolín.jpg|220px|náhled|upright|Vitráž z [[Kostel svatého Bartoloměje (Kolín)|kostela sv. Bartoloměje]] v Kolíně, z doby [[Karel IV.|Karla IV.]]; v [[Národní galerie Praha|Národní galerii]]]] [8] => Barevné mozaikové výplně oken se objevují již v době římské [[Starověk|antiky]], kdy se užívaly k osvětlení v budovách lázní. Technologie vitráže se dále rozvíjela spolu se skleněnou mozaikou v nástupnických zemích [[Římská říše|Římské říše]] v [[Evropa|Evropě]] i v [[Byzantská říše|Byzantské říši]]. Ze 6. století je doložena v byzantském chrámu [[Hagia Sofia]] v [[Konstantinopol]]i, z 10. století pochází nejstarší středoevropský příklad sklomalby technikou švarclotu ze [[Štrasburk]]u. Největší rozvoj vitráže od konce 12. století a zejména ve 13. století souvisí se stavbou [[středověk]]ých [[Katedrála|katedrál]], jejichž okna byla považována za zdroj vyzařování nebeské krásy na zemiRosario Assunto: Die Theorie des Schönen im Mittelalter. DuMont Verlag Köln a.R. 1987. Tehdejší technologie neumožňovala výrobu velkých skleněných tabulí, skleněné tabulky nutno spojovat olověnými příčkami a rámečky. Rozvoj vitráží byl vysvětlen francouzským ideologem katedrální architektury, [[opat]]em [[Suger]]em ze [[Saint-Denis|St. Denis]] u [[Paříž]]e. Přikládal světlu a barvám zářícím z velkých chrámových oken mimořádný význam [[Teologie|teologický]] a [[Liturgie|liturgický]]. Výroba barevných skel byla podmíněna zdokonalením techniky barvení (převažovaly barvy modrá, červená a žlutá) a spojování skel, vyprofilovalo se jako samostatné [[umělecké řemeslo]], označované za [[sklenář]]ství, sklenáři se [[Latina|latinsky]] nazývali ''vitreatores''. U figurálních výjevů z jednobarevných skel byla důležitá malba jejich tváří a stínování oděvů, které se provádělo technikou [[švarclot]]u, byla to černá barva smaltu z oxidů kovů, skleněného prášku a pojiva, vypalovala se se na skle při teplotě 600 °C. [9] => [10] => === Gotická vitráž === [11] => [[Soubor:Pontigny37.jpg|náhled|Bílá vitráž v opatství Pontigny]] [12] => Sklo [[Gotika|gotických]] vitráží působí dojmem jako by se proměnilo v [[drahokam]], který sám září. Propouští rozptýlený jas a září stejně v pravé poledne za plného slunečního světla jako i za soumraku. Tajemství gotických vitráží žádnou [[Analytická chemie|chemickou analýzou]] odhaleno nebylo. Pravá vitráž je dílem [[alchymie]] – přišla s gotikou na začátku 12. století a v polovině 13. století s gotikou zmizela. Barvy vitráží – zelená, modrá, černá, běloba, purpurová a zlatá mají být těmi, které se manifestují při elaboraci [[Kámen mudrců|kamene mudrců]]. Pravé sklo do vitráží pocházelo z alchymistických dílen [[Írán|Persie]] a v nezbarvené formě se bílé vitráže nacházejí v [[Cisterciácký řád|cisterciáckých]] [[Klášter Pontigny|klášterech Pontigny]] a [[Klášter Obazine|Obazine]] ve [[Francie|Francii]]. V souvislosti s výstavbou [[Katedrála Notre-Dame (Chartres)|katedrály v Chartres]] se středisko výroby vitráží přesunulo ze St.Denis do [[Chartres]].{{Citace monografie [13] => | příjmení = Charpentier [14] => | jméno = Louis [15] => | titul = Mysterium katedrály v Chartres [16] => | překladatelé = Dr.Oldřich Kalfiřt [17] => | vydavatel = Nakladatelství Půdorys [18] => | místo = Praha [19] => | rok vydání = 1995 [20] => | počet stran = 212 [21] => | strany = 150–157 [22] => | isbn = 80-901741-5-9 [23] => }} [24] => [25] => Jestliže se dříve technika vitráže používala převážně pro [[chrám]]y, [[klášter]]y a kostely, v pozdější době pronikla i do světských prostor a domácností – zdobí se jí okna a dveře nebo jejich části. Práce s menšími díly a rozvoj jemnějších, přesnějších technik vedlo mj. k výrobě různých dekorativních předmětů a šperků. [26] => [27] => [[Soubor:Tesla Radio vitrage.jpg|náhled|upright|vlevo|Moderní vitráž s logem firmy [[Tesla (podnik)|Tesla]] v pasáži [[Světozor (pasáž)|Světozor]] v [[Praha|Praze]]]] [28] => == Tradiční technologie == [29] => [[Soubor:Newname.ext.jpg|náhled|Sestavování vitráže]] [30] => U klasické vitráže se jednotlivé díly řežou z různobarevných plochých [[Ploché sklo|skel]] podle výtvarného návrhu (kartónu) a sesazují do [[Olovo|olověných]] pásků s [[Profil|průřezem]] ve tvaru písmene H, které se ve spojích [[Pájení|pájí]] [[cín]]em. U novějších vitráží se kvůli trvanlivosti povrch olověných pásků cínuje, případně se používá profilů z [[měď|mědi]], [[mosaz]]i nebo [[Zinek|zinku]]. Osazované otvory musí být přizpůsobeny větší tloušťce a váze vitráží. [31] => [32] => == Tiffany == [33] => Technika Tiffany není vitráž v pravém slova smyslu, i když výsledek je podobný. [34] => Poprvé tento způsob výroby zavedl [[Louis Comfort Tiffany]]. Místo olověného profilu se používá [[měď|měděná]] fólie – páska různých šířek, z jedné strany je opatřena silným lepidlem (páska může být pod lepidlem i barvená, černá nebo postříbřená). Spojování jednotlivých opáskovaných dílků se provádí pomocí [[cín]]u. Je možné použít i menší kousky skla, výsledný předmět má jemnější – tenčí spoje. Barevná skla musí být pro tuto techniku přesně zabroušená (speciální bruskou na sklo s hlavou s diamantovým prachem). Skla mohou být čirá, opálová, poloopálová, nebo s různým povrchem. [35] => [36] => Pomocí techniky Tiffany lze vytvořit i prostorové objekty (např. stínítka lamp nebo menší závěsné předměty). [37] => [38] => == Nepravá vitráž == [39] => Na povrchu běžného skla lze různým způsobem aplikovat imitaci, která zdánlivě vytvoří efekt klasické vitráže. Nepravá (falešná) vitráž se vytvoří pouze pomocí barev na sklo a nalepovací olověné kontury nebo kontury z barvy. Základní princip vitráže (skládání jednotlivých kousků skla) se zde tedy neuplatňuje. [40] => [41] => == Odkazy == [42] => === Reference === [43] => [44] => [45] => === Literatura === [46] => * {{Citace monografie [47] => | příjmení = Krajsová [48] => | jméno = Hanka [49] => | příjmení2 = Řeřábková [50] => | jméno2 = Helena [51] => | titul = Vitráže technikou Tiffany [52] => | redaktoři = Leona Fousková [53] => | vydání = 1 [54] => | vydavatel = Computer Press [55] => | místo = Brno [56] => | rok = 2004 [57] => | počet stran = 102 [58] => | isbn = 80-251-0191-6 [59] => | id = Prodejní kód: KH0053 [60] => }} [61] => [62] => === Externí odkazy === [63] => * {{Commonscat}} [64] => * {{Wikislovník|heslo=vitráž}} [65] => * [http://www.vitraj.cz/projekt.php?id=51&lang=cz VITRAJ nebo vitráž?] {{Wayback|url=http://www.vitraj.cz/projekt.php?id=51&lang=cz |date=20160305093500 }} – o technologii na stránkách sklářského ateliéru [http://www.vitraj.cz/ Vitraj] [66] => [67] => {{Kostelní architektura}} [68] => {{Autoritní data}} [69] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Umění}} [70] => [71] => [[Kategorie:Umělecké sklářství]] [72] => [[Kategorie:Výrobky ze skla]] [] => )
good wiki

Vitráž

Bielsko-Biała Vitráž nebo odborněji vitraj (z franc. vitrail [vitraj] stejného významu; francouzské psané vitrage [vitráž] znamená zasklení, prosklená plocha; v češtině se tento rozdíl významů postupně setřel) je výtvarně pojednaná skleněná výplň okna nebo předmětu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'měď','cín','drahokam','kostel','opat','Soubor:Vitraj v Katedrale sv. Vita v Praze.jpg','Soubor:Ukřižování, vitráž Bartoloměj Kolín.jpg','Soubor:Stained glass windows in the Musée de l'Œuvre Notre-Dame de Strasbourg Wissembourg.jpg','Írán','Francie','Klášter Pontigny','Chartres'

Chartres

Cín

Drahokam

Francie

Írán

Kostel

Měď

Opat