Array ( [0] => 14728281 [id] => 14728281 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vlastenectví [uri] => Vlastenectví [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Statue X DSC08329.JPG|náhled|Jednou ze základních charakteristik patriotismu je osobní nasazení například při obraně země: Socha na nádvoří [[École polytechnique]] v [[Paříž]]i oslavující zapojení studentů k obraně [[Francie]] v roce [[1814]]]] [1] => [[Soubor:President of the Czecho-Slovak Republic, Thomas G. Masaryk.jpg|náhled|President [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] je idealizovanou ikonou československého a českého vlastenectví]] [2] => '''Vlastenectví '''neboli '''patriotismus''' je společensko-politický postoj vycházející z [[Emoce|emotivního]] kladného a podpůrného postoje jednotlivců či skupin k ''otčině'' ([[Latina|latinsky]] ''patria'' ← [[Řečtina|řecky]] ''patrida, πατρίδα''). ''Otčinou'' (či ''domovinou'') může být oblast nebo město, obvykle se jí však míní [[národní stát]] nebo [[vlast]]. Vlastenectví je často definováno jako oddanost domovské zemi, která má své specifické projevy dle jednotlivých zemí.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Primoratz | jméno = Igor | titul = Patriotism | url = http://plato.stanford.edu/entries/patriotism/ | datum vydání = 2009-06-01 | datum přístupu = 2012-10-16 | vydavatel = Stanford Encyclopedia of Philosophy | jazyk = anglicky}} Vlastenectví se odlišuje od nacionalismu (tedy vztahu k vlastnímu národu).{{Zdroj?}} [3] => [4] => == Historie == [5] => Vlastenecké pohnutky lze vystopovat od nejstarších dob. Bylo vlastní antickému světu, stejně tak i světu středověkému (viz například Kosmas).{{Zdroj?}} První prameny zaznamenávající anglický termín „patriot“ pocházejí z 16. století. V 18. století, v době [[osvícenství]], se zrodilo klasické vlastenectví, kterým jeho zastánci vyjadřovali oddanost státu, raději než církvi. Stálo tedy u zrodu [[Sekularismus|sekularismu]]. Jedním z hlavních zastánců tohoto klasického pojetí byl [[Jean-Jacques Rousseau]].{{Citace elektronické monografie | příjmení = Chisick | jméno = Harvey | titul = Historical Dictionary of the Enlightenment | url = http://books.google.cz/books?id=5N-wqTXwiU0C&pg=PA313&lpg=PA313&dq=Patriotism+and+the+enlightenment&source=web&ots=085cTPNN3r&sig=X_jzMPlYg5tvovEGkty_SDVYCD8&hl=en&sa=X&oi=book_result&ct=result&redir_esc=y#v=onepage&q=Patriotism%20and%20the%20enlightenment&f=false | datum přístupu = 2012-10-16 | vydavatel = Scarecrow Press | jazyk = Anglicky}} [6] => [7] => == Charakteristika == [8] => Profesor filosofie na americké [[Northeastern University (Boston)|Northeastern University]] [[Stephen Nathanson]] stanovil čtyři základní charakteristiky vlastenectví: [9] => [10] => # zvláštní náklonnost k vlastní zemi [11] => # pocit osobní identifikace se zemí [12] => # zvláštní zájem o blaho země [13] => # ochota obětovat se pro dobro země{{Citace monografie | příjmení = Nathanson | jméno = Stephen | titul = Patriotism, Morality, and Peace | url = https://archive.org/details/patriotismmorali0000nath | vydavatel = Rowman & Littlefield | rok = 1993 | počet stran = 220 | kapitola = | strany = [https://archive.org/details/patriotismmorali0000nath/page/34 34]–35 | isbn = 978-0847678006 | jazyk = Anglicky}} [14] => [15] => Vlastenci obvykle věří, že vlastenectví je přirozené vyjádření vděčnosti své zemi za zákony, způsob života či kulturu. Zpravidla ho považují za nedílnou součást lidské identity. Radikálnější zastánci dokonce tvrdí, že jde o morální povinnost každého člověka. Filozofové však morálku chápou jako univerzální a nestrannou, tedy vylučující lokální vymanění se, mnozí poté označují vlastenectví za skupinový egoismus. Při přílišné agitaci či extremistickém pojetí může vést k negativním jevům - víra v nadřazenost některého státu může vést k většímu [[Militarismus|militarismu]] a nenávisti k jiným zemím (pak se ale jedná spíše o [[šovinismus]]). I proto bývá vlastenectví kritizováno, známým odpůrcem byl i ruský spisovatel [[Lev Nikolajevič Tolstoj]], který ho považoval za ''nemorální a hloupé''. [16] => [17] => == Typy vlastenectví == [18] => Následující typy vlastenectví (patriotismu) definoval profesor [[Igor Primoratz]]: [19] => [20] => * '''Extrémní vlastenectví''' – Toto pojetí zastává názor, že zájmy země mají stát nad morálními zábranami či otázkou spravedlnosti. Zájmy státu jsou dle tohoto pojetí mírou všeho. Takové myšlenky jsou například obsaženy v učení [[Niccolò Machiavelli|Machiavelliho]]. Je však třeba dodat, že Machiavelliho učení stojí nad morálkou a spravedlností, ale pouze pokud je zájem pro dobro celé společnosti. [21] => [22] => * '''Silné vlastenectví''' – Tento typ staví na myšlenkách [[Komunitarismus|komunitarismu]], kdy konsensus komunity vytváří morální hodnoty, a tím popírá univerzální morálku. Silné vlastenectví není nekritickým, automaticky nepřijímá všechny vlády, ale pouze takové, které jsou prospěšné zájmům země. Obecně ho formuloval [[Alasdair MacIntyre]]. [23] => [24] => * '''Umírněné vlastenectví''' – Zakládá se na rozdělení úrovní chápání morálky, kdy některé zájmy (ve prospěch komunity či státu) jsou chápány individuálně a jiné, obecnější, univerzálně. Tento typ se snaží fungovat v rámci [[Liberalismus|liberální]] morálky, a proto je také někdy nazýván liberálním vlastenectvím. Tento typ obhajuje profesorka [[Marcia Baron]] či již zmíněný Stephen Nathanson. Hlavní rozdíl je ve faktu, že tito vlastenci již neprosazují své zájmy nad rámec morálky. Například požadavek obětovat se za svou zemi zůstává pouze v rámci války. Tento typ není exkluzivní, nekritický či bezpodmínečný - umožňuje například obdiv i jiných zemí než vlastní. [25] => [26] => * '''Usazené vlastenectví''' – Zvláštní typ vlastenectví zakládající se na pocitu vděčnosti vůči své zemi („otčině“). Vděčnost poté má vytvořit speciální vztah mezi občany a státem. Občanství se bere jako morální čest, ne pouze jako úřední status. Stejně jako umírněné vlastenectví uznává rámec liberální morálky. O tomto pojetí psali profesoři politické vědy [[Richard Dagger]] a [[Robert E. Goodin]]. [27] => [28] => * '''Morální vlastenectví''' – Zásadním prvkem tohoto typu je morálka. Tito vlastenci nesledují úspěch národních zájmů, ale dohlížejí, aby jejich stát a spoluobčané prosazovali jen morální zájmy a ustanovení. Základem této myšlenky je humanita a solidarita, a to bez ohledu na státní hranice. Jde tedy o snahu ukázat svou Vlast jako morálně čistou entitu. Často se vrací do historie a staví na humánní etapě historického vývoje státu, avšak nepotlačují špatné kapitoly z dějin, ale snaží se z nich poučit. Takoví vlastenci tedy prosazují spravedlivé zákony a lidské svobody a práva. Jejich vlastenectví je ztotožňováno s mírou morálního kreditu vlasti. [29] => [30] => === Lokální vlastenectví === [31] => '''Lokální vlastenectví''' (často též '''lokální patriotismus''', '''místní vlastenectví''') označuje zvláštní náklonnost k nějakému kraji nebo městu, ke kterému jedinec chová specifický vztah a určitou úctu. Obvykle se jedná o místo, kde se jedinec narodil, nebo kde prožil část života. V tomto kontextu se tedy označením „Vlast“ rozumí užší oblast, než národní stát. Projevem takové formy pak bývá udržování kulturních tradic (například průvody, ty zejména v rámci [[národopis]]ných oblastí jako [[Chodsko]] či [[Haná]]), distribuce oblastního pokrmu či speciality ([[Hořické trubičky]]), nebo šíření povědomí o svém kraji na celonárodní úrovni ([[Josef Bedřich Cinibulk|J. B. Cinibulk]] jako [[Kokořínsko|kokořínský]] vlastenec). Udržování a rozvoj lokálního vlastenectví zajišťují různé městské a oblastní spolky.{{Zdroj?}} [32] => [33] => == Rozdíl mezi vlastenectvím a nacionalismem == [34] => Pojem vlastenectví někdy bývá mylně zaměňován s termínem [[nacionalismus]], avšak již v 19. století [[Lord Acton]] poukázal na nutnost tyto dva pojmy odlišovat. Nacionalitu chápal jako fyzické či psychické spojení s určitým [[Etnikum|etnikem]] a vlastenectví jako morální povinnost k dané politické společnosti.{{Citace monografie [35] => | příjmení = Acton [36] => | jméno = Lord [37] => | titul = Essays on Freedom and Power [38] => | url = http://www.scribd.com/doc/99049656/Essays-on-Freedom-and-Power-Acton [39] => | vydavatel = Peter Smith [40] => | místo = Gloucester [41] => | počet stran = [42] => | kapitola = “Nationality” [43] => | strany = 141–170 [44] => | jazyk = Anglicky [45] => | rok = 1972 [46] => }}{{Nedostupný zdroj}} Britská historička a profesorka politologie na [[London School of Economics]] [[Elie Kedourie]] naopak později popsala nacionalismus jako ucelenou politickou doktrínu, skrze kterou mohou jedinci či skupiny dojít ke svobodě a naplnění v rámci určitého národa, a vlastenectví jako sentimentální náklonnost pro domovskou zemi.{{Citace monografie [47] => | příjmení = Kedourie [48] => | jméno = Elie [49] => | titul = Nationalism [50] => | url = [51] => | vydavatel = Hutchinson [52] => | místo = Londýn [53] => | počet stran = [54] => | kapitola = [55] => | strany = 73–74 [56] => | jazyk = Anglicky [57] => | rok = 1985 [58] => }} Spisovatel [[George Orwell]] tyto termíny dělil dle míry agrese projevu. Nacionalismus považoval za agresivní, protože nacionalistům jde o moc a prestiž pro svůj národ, zatímco vlastenectví chápal defensivně, jako oddanost místu a způsobu života, který jedinec sice považuje za nejlepší, ale nevnucuje ho okolí.{{Citace monografie [59] => | příjmení = Orwell [60] => | jméno = George [61] => | titul = Collected Essays, Journalism and Letters vol. 3 [62] => | url = [63] => | vydavatel = Secker & Warburg [64] => | místo = Londýn [65] => | počet stran = [66] => | kapitola = “Notes on Nationalism,” [67] => | strany = 361–380 [68] => | jazyk = Anglicky [69] => | rok = 1968 [70] => }} [71] => [72] => Z perspektivy politických psychologů jsou vlastenectví a [[nacionalismus]] dva odlišné, konkrétnější projevy [[Národní identita|národní identity]]. Národní identita označuje subjektivní významnost vlastní příslušnosti k danému [[národ]]u. Je považována za součást vlastní [[Sociální identita|sociální identity]].{{Citace periodika [73] => | příjmení = Blank [74] => | jméno = Thomas [75] => | příjmení2 = Schmidt [76] => | jméno2 = Peter [77] => | titul = National Identity in a United Germany: Nationalism or Patriotism? An Empirical Test With Representative Data [78] => | periodikum = Political Psychology [79] => | datum vydání = 2003-6 [80] => | ročník = 24 [81] => | číslo = 2 [82] => | strany = 289–312 [83] => | issn = 0162-895X [84] => | doi = 10.1111/0162-895X.00329 [85] => | jazyk = en [86] => | url = http://doi.wiley.com/10.1111/0162-895X.00329 [87] => | datum přístupu = 2019-02-21 [88] => }} [89] => [90] => Nacionalismus je charakterizovaný jako rigidní, bezvýhradná náklonnost k vlastnímu národu, která je charakterizovaná jeho nekriticky pozitivním hodnocením.{{Citace periodika [91] => | příjmení = Schatz [92] => | jméno = Robert T. [93] => | příjmení2 = Staub [94] => | jméno2 = Ervin [95] => | příjmení3 = Lavine [96] => | jméno3 = Howard [97] => | titul = On the Varieties of National Attachment: Blind Versus Constructive Patriotism [98] => | periodikum = Political Psychology [99] => | datum vydání = 1999-3 [100] => | ročník = 20 [101] => | číslo = 1 [102] => | strany = 151–174 [103] => | issn = 0162-895X [104] => | doi = 10.1111/0162-895X.00140 [105] => | jazyk = en [106] => | url = http://doi.wiley.com/10.1111/0162-895X.00140 [107] => | datum přístupu = 2019-02-21 [108] => }} Je spojen s pocitem nadřazenosti vlastního národa v porovnání s ostatními. Vysoká úroveň nacionalismu dále souvisí s nekritickým přijímáním národních a politických autorit, s idealizací vlastního národa a jeho historie a s tendencí ke vnímání vlastního národa jako homogenní skupiny. Lidé s vysokou úrovní nacionalismu mají sklon k negativnímu postoji k minoritám a obecně skupinám, které sami nevnímají jako součást vlastního národa. Jako synonymum nacionalismu lze považovat termín „slepé vlastenectví“. [109] => [110] => Vlastenectví je definováno jako citová vazba k národu, která je typická podporou konstruktivní kritiky současných národních pořádků, která může vést ke změně národa k lepšímu. Vlastenectvím bývá také popisován láska k vlastnímu národu, která ale není spojená se snižujícím hodnocením ostatních národů. Podle Mummendey, Klinka a Brownové{{Citace periodika [111] => | příjmení = Mummendey [112] => | jméno = Amélie [113] => | příjmení2 = Klink [114] => | jméno2 = Andreas [115] => | příjmení3 = Brown [116] => | jméno3 = Rupert [117] => | titul = Nationalism and patriotism: National identification and out-group rejection [118] => | periodikum = British Journal of Social Psychology [119] => | datum vydání = 2001-6 [120] => | ročník = 40 [121] => | číslo = 2 [122] => | strany = 159–172 [123] => | doi = 10.1348/014466601164740 [124] => | jazyk = en [125] => | url = http://doi.wiley.com/10.1348/014466601164740 [126] => | datum přístupu = 2019-02-21 [127] => }} je vlastenectví založeno na odlišném typu porovnávání než nacionalismus. „Nacionalista“ při hodnocení vlastního národa porovnává jeho různé aspekty spíše s ostatními národy, ale „vlastenec“ s jakousi ideální představou vlastního národa. Vlastenectví také na rozdíl od nacionalismu odmítá nekritické přijímání národních autorit a je spojen s pozitivnějším hodnocením minoritních komunit. [128] => [129] => Vlastenectví a nacionalismus jsou také vnímány jako emocionální vztahy k různým objektům. V případě vlastenectví je to vlast (tedy teritorium), v případě nacionalismu je to národ (tedy etnikum). V tomto pojetí není ani vlastenectví ani nacionalismu dáván žádný specifický obsah, nečiní jej ani nositelem pozitivních nebo negativních přídomků, obsah vždy záleží na tom, kdo emoci prožívá.{{Zdroj?}} [130] => [131] => == Vlastenectví podle zemí == [132] => Průzkum provedený [[World Values Survey]] se snažil zjistit jaké jsou vlastenecké nálady v různých zemí u vysokopříjmových občanů. Občané svoji zemi přiřazovali buď 4 (velmi hrdý) anebo 1 (ne hrdý). [133] => {| class="wikitable sortable" style="float:left" [134] => |+ První průzkum
1990-1992 [135] => |- [136] => ! Země !! Skóre [137] => |- [138] => | {{flagicon|KLDR}} [[Severní Korea|KLDR]] || 4,00 [139] => |- [140] => | {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]] || 3,74 [141] => |- [142] => | {{Vlajka a název|Irsko}} || 3,73 [143] => |- [144] => | {{Vlajka a název|Indie}} || 3,67 [145] => |- [146] => |{{flagicon|South Africa}} [[Jižní Afrika (stát)|Jižní Afrika]] || 3,55 [147] => |- [148] => | {{Vlajka a název|Kanada}} || 3,53 [149] => |- [150] => | {{flagicon|Spain}} [[Španělsko]] || 3,46 [151] => |- [152] => | {{flagicon|Denmark}} [[Dánsko]] || 3,27 [153] => |- [154] => | {{flagicon|Italy}} [[Itálie]] || 3,25 [155] => |- [156] => | {{flagicon|Sweden}} [[Švédsko]] || 3,22 [157] => |- [158] => | {{flagicon|France}} [[Francie]] || 3,18 [159] => |- [160] => | {{flagicon|Finland}} [[Finsko]] || 3,17 [161] => |- [162] => | {{flagicon|Belgium}} [[Belgie]] || 3,07 [163] => |- [164] => | {{flagicon|Netherlands}} [[Nizozemsko]] || 2,93 [165] => |- [166] => | {{flagicon|Germany}} [[Německo]] || 2,75 [167] => |-class="sortbottom" [168] => ! Průměr || [169] => |} [170] => [171] => {| class="wikitable sortable" style="float:left" [172] => |+ Druhý průzkum
1995-1997 [173] => ! Země !! Skóre [174] => |- [175] => | {{flagicon|KLDR}} [[Severní Korea|KLDR]] || 4,00 [176] => |- [177] => | {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]] || 3,92 [178] => |- [179] => | {{Vlajka a název|Venezuela}} || 3,73 [180] => |- [181] => | {{flagicon|South Africa}} [[Jižní Afrika (stát)|Jižní Afrika]] || 3,72 [182] => |- [183] => | {{flagicon|India}} [[Indie]] || 3,70 [184] => |- [185] => | {{Vlajka a název|Peru}} || 3,68 [186] => |- [187] => | {{flagicon|Slovenia}} [[Slovinsko]] || 3,64 [188] => |- [189] => | {{flagicon|Poland}} [[Polsko]] || 3,55 [190] => |- [191] => | {{flagicon|Australia}} [[Austrálie]] || 3,54 [192] => |- [193] => | {{flagicon|Spain}} [[Španělsko]] || 3,38 [194] => |- [195] => | {{Vlajka a název|Argentina}} || 3,29 [196] => |- [197] => | {{flagicon|Sweden}} [[Švédsko]] || 3,13 [198] => |- [199] => | {{flagicon|Moldova}} [[Moldavsko]] || 2,98 [200] => |- [201] => | {{flagicon|Japan}} [[Japonsko]] || 2,85 [202] => |- [203] => | {{flagicon|Russia}} [[Rusko]] || 2,69 [204] => |- [205] => | {{flagicon|Switzerland}} [[Švýcarsko]] || 2,59 [206] => |- [207] => | {{flagicon|Lithuania}} [[Litva]] || 2,47 [208] => |- [209] => | {{flagicon|Latvia}} [[Lotyšsko]] || 2,10 [210] => |- [211] => | {{flagicon|Germany}} [[Německo]] || 1,37 [212] => |- [213] => | {{flagicon|Slovakia}} [[Slovensko]] || 1,05 [214] => |-class="sortbottom" [215] => ! Průměr || 3,12 [216] => |} [217] => [218] => {{Clear}} [219] => == Odkazy == [220] => [221] => === Reference === [222] => {{překlad|en|Patriotism|104352507}} [223] => [224] => [225] => === Literatura === [226] => * František Kutnar: ''Obrozenské vlastenectví a nacionalismus'', Karolinum, Praha 2003, {{ISBN|80-7184-833-6}} [227] => * Kristina Kaiserová, Doubravka Olšáková a kolektiv: ''Patriotismus – nacionalismus – národovectví v českých zemích'', Ústav slovansko-germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Ústí nad Labem 2012, {{ISBN|978-80-7414-495-0}} [228] => [229] => === Související články === [230] => * [[Ernest Gellner]] [231] => * [[Neonacismus]] [232] => * [[Etnicita]] [233] => * [[Národnost]] [234] => [235] => === Externí odkazy === [236] => * {{Commonscat}} [237] => * {{Otto|heslo=Patriot}} [238] => * {{wikicitáty|téma=Patriotismus}} [239] => [240] => {{Autoritní data}} [241] => [242] => [[Kategorie:Vlastenectví| ]] [243] => [[Kategorie:Ideologie]] [244] => [[Kategorie:Politické ideologie]] [245] => [[Kategorie:Stát]] [246] => [[Kategorie:Národnost]] [] => )
good wiki

Vlastenectví

Jednou ze základních charakteristik patriotismu je osobní nasazení například při obraně země: Socha na nádvoří École polytechnique v Paříži oslavující zapojení studentů k obraně Francie v roce 1814 T. G.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'nacionalismus','Španělsko','Švédsko','Spojené státy americké','Severní Korea','Německo','Jižní Afrika (stát)','London School of Economics','Alasdair MacIntyre','Lord Acton','Slovinsko','George Orwell'

Nacionalismus

Nationalismus, také nazývaný nacionalismus, je politický a ideologický směr, který zdůrazňuje význam národa, jeho kultury, jazyka a tradic.

Německo

Slovinsko

Španělsko

Švédsko

Švédsko je země nacházející se na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.