Array ( [0] => 14863887 [id] => 14863887 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Votové [uri] => Votové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Votové jsou etnická skupina patřící do turecké jazykové rodiny. Jsou známí také jako Bulharské muslimy, Bulgaři tureckého původu nebo Pomaci. Žijí převážně v Bulharsku a v menší míře i v Řecku a Turecku. Vzhledem k historickým a kulturním vazbám existují také menší skupiny Votových v Bulharské republice Makedonii a Srbsku. Votové mají bohatou kulturní tradici, která zahrnuje hudbu, tanec, architekturu a gastronomii. Tradiční stravou je například pilaf, který se podává spolu s čajem. Jazykem, kterým Votové hovoří, je votština, což je turecký dialekt s bulharskými vlivy. Jejich písmo je bukvica. Votština je však ohroženým jazykem a mnoho mladých Votů již používá spíše bulharštinu nebo turečtinu. V průběhu historie měli Votové často složitý vztah s okolními etnickými skupinami a mocnostmi. Během Osmanské říše byli konvertováni na islám a stali se součástí bulharské muslimské menšiny. Po osvobození Bulharska v roce 1878 docházelo k asimilaci a represe vůči Votům a jejich kultuře. V současnosti se Votové aktivně podílejí na ochraně svého kulturního dědictví a boji za uznání svých práv. Získali status etnické menšiny v Bulharsku a mají zastoupení ve vládním orgánu zodpovědném za menšinové záležitosti. Celkový počet Votových není přesně známý, odhaduje se však na několik desítek tisíc. Přestože čelí různým výzvám, stále si udržují svou jedinečnou kulturu a identitu. [oai] => Votové jsou etnická skupina patřící do turecké jazykové rodiny. Jsou známí také jako Bulharské muslimy, Bulgaři tureckého původu nebo Pomaci. Žijí převážně v Bulharsku a v menší míře i v Řecku a Turecku. Vzhledem k historickým a kulturním vazbám existují také menší skupiny Votových v Bulharské republice Makedonii a Srbsku. Votové mají bohatou kulturní tradici, která zahrnuje hudbu, tanec, architekturu a gastronomii. Tradiční stravou je například pilaf, který se podává spolu s čajem. Jazykem, kterým Votové hovoří, je votština, což je turecký dialekt s bulharskými vlivy. Jejich písmo je bukvica. Votština je však ohroženým jazykem a mnoho mladých Votů již používá spíše bulharštinu nebo turečtinu. V průběhu historie měli Votové často složitý vztah s okolními etnickými skupinami a mocnostmi. Během Osmanské říše byli konvertováni na islám a stali se součástí bulharské muslimské menšiny. Po osvobození Bulharska v roce 1878 docházelo k asimilaci a represe vůči Votům a jejich kultuře. V současnosti se Votové aktivně podílejí na ochraně svého kulturního dědictví a boji za uznání svých práv. Získali status etnické menšiny v Bulharsku a mají zastoupení ve vládním orgánu zodpovědném za menšinové záležitosti. Celkový počet Votových není přesně známý, odhaduje se však na několik desítek tisíc. Přestože čelí různým výzvám, stále si udržují svou jedinečnou kulturu a identitu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Votové
''vadjalaizõt'' [2] => | populace = 68 [3] => | původ = [4] => | regiony = [5] => | region1 = {{Vlajka a název|Rusko}} [6] => | pop1 = 64 (2010) [7] => | ref1 = {{Citace elektronického periodika |titul=Информационные материалы об окончательных итогах Всероссийской переписи населения 2010 года (Национальный состав населения Российской Федерации) |url=http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/perepis_itogi1612.htm |datum přístupu=2014-01-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160605223320/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/perepis2010/perepis_itogi1612.htm |datum archivace=2016-06-05 }} [8] => | region2 = {{Vlajka a název|Estonsko}} [9] => | pop2 = 4 (2011) [10] => | ref2 = [http://pub.stat.ee/px-web.2001/Dialog/varval.asp?ma=PC0428&ti=POPULATION+BY+ETHNIC+NATIONALITY%2C+SEX+AND+PLACE+OF+RESIDENCE%2C+31+DECEMBER+2011&path=../I_Databas/Population_census/PHC2011/01Demographic_and_ethno_cultural_characteristics/04Ethnic_nationality_Languages_Dialects/&lang=1 Population of Estonia by ethnic nationality, sex and place of residence (31 December 2011)] [11] => | region3 = [12] => | pop3 = [13] => | ref3 = [14] => | region4 = [15] => | pop4 = [16] => | ref4 = [17] => | region5 = [18] => | pop5 = [19] => | ref5 = [20] => | jazyky = [[votština]], [[ruština]] [21] => | náboženství = [[pravoslaví]] [22] => | příbuzní = ostatní [[baltofinské národy]] [23] => | poznámky = [24] => }} [25] => '''Votové''' ([[votština|votsky]] ''vadjalaizõt'', [[ruština|rusky]] ''водь'') jsou [[Ugrofinské národy|ugrofinský národ]] žijící v severozápadním [[Rusko|Rusku]] jihozápadně od [[Petrohrad]]u, konkrétně ve čtyřech vesnicích: [[Kurovicy]] (''Kukkuzi''), [[Krakolje]] (''Jõgõperä''), [[Lužicy]] (''Luuditsa-Liivtšülä'') a [[Mežniki]] (''Rajo'').{{Citace elektronické monografie |příjmení = Viikberg |jméno = Jüri |titul = The Red Book of the Peopled of the Russian Empire |kapitola = The Votes |url = http://www.eki.ee/books/redbook/votes.shtml |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-07-21 |vydavatel = |jazyk = anglicky}} [26] => [27] => == Historie == [28] => === Středověk === [29] => [[Soubor:Kreevinit.JPG|náhled|150px|Krévinská žena v tradičním kroji.]] [30] => [31] => Podle dochovaných písemných památek jsou Votové nejstarším národem [[Ingrie]]. První zmínky o Votech jsou z 9. století, kdy byli nazýváni jménem [[Čudové]], podobně jako [[Vepsové]] nebo [[Estonci]]. První písemné informace o nich jsou však až v ruských kronikách z 11. století, kde jsou už označováni pod jménem ''водь'' („voď“). Ačkoliv byli Votové v této době ještě svobodní, postupně se dostávali pod nadvládu [[Novgorodské knížectví|Novgorodského knížectví]]. V roce [[1069]] se pokusili osvobodit a s [[polock]]ým knížetem napadli [[Novgorod]], nicméně byli poraženi. V roce [[1149]] se však již na straně Novgorodu zúčastnili tažení proti [[Jemové|Jemům]], obyvatelům dnešní [[Finsko|finské]] provincie [[Häme]]. Po Votech byla také pojmenována jedna ze správních území Novgorodu, [[Votská pětina]]. [32] => [33] => Během 12. století Novgoroďané obraceli Voty z jejich původního náboženství na [[křesťanství|křesťanskou víru]]. Ve 13. století se pozornost [[katolická církev|katolické církve]] začala zaměřovat na [[Ingrie|Ingrii]]. V roce 1240 uspořádal [[Řád mečových bratří]] válečné tažení do Ingrie a založili zde pevnost [[Koporje]]. Další výprava proběhla v letech 1444–1447 pod velením [[Heidenreich Vinke von Overberg|Heidenreicha Vinke von Overberg]] z [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] a vzal s sebou votské válečné zajatce, které následně transportoval na stavbu hradu do města [[Bauska]] v [[Lotyšsko|Lotyšsku]]. Této skupině Votů se později začalo říkat [[Krévinci]] a z Lotyšska vymizeli v průběhu 19. století, kdy se asimilovali s původním obyvatelstvem. [34] => [35] => Po pádu Novgorodu přešlo území obývané Voty do rukou [[Moskevské knížectví|Moskevského knížectví]]. Mnoho Votů bylo vyhoštěno a jejich území bylo postupně osídlováno Rusy, což se dělo hlavně v letech 1484–1488. Během této vlády se začal také rozšiřovat vliv pravoslavné církve. Poté, co si novgorodský arcibiskup [[Makarius]] stěžoval moskevskému velkovévodovi, že Votové ještě nadále uctívají své staré bohy, byla roku [[1534]] zahájena jejich další [[christianizace]]. Makarius dostal oprávnění poslat k Votům mnicha jménem Ilja, jehož úkolem bylo zničit pohanské svatyně, posvátné lesy a obětní kameny. [[konverze (náboženství)|Konverze]] nicméně nepřinesla očekávaný výsledek, neboť roku [[1548]] vyslal tehdejší novgorodský arcibiskup [[Feodosius]] za stejným úkolem kněze Nikifora. Postupně se christianizace stávala úspěšnou a Votové se stali oddanými ortodoxními křesťany. [36] => [37] => === Novověk === [38] => Během 17. století, kdy byla [[Ingrie]] pod švédskou nadvládou, byly snahy převést Voty a ostatní pravoslavné obyvatelstvo Ingrie na [[luteránství]], což se ve větší míře nesetkalo s úspěchem, avšak mělo to za následek významnou skupinu pravoslavných věřících roztroušených po Rusku. Do Ingrie se také začali stěhovat luteráni z východního Finska. Nově příchozí [[Finové]] a domorodí Votové se navzájem lišili ve svém náboženském vyznání, a proto se nebrali mezi sebou a mísili se tak většinou s [[Ižorové|Ižory]] nebo [[Rusové|Rusy]]. Votové začali upadat do [[nevolnictví]], které účinně zabraňovalo jejich rozvoji jakožto národu. [39] => [40] => Na začátku 20. století byly pro votštinu sepsány mluvnice i slovníky, avšak od 30. let se už jazyk nepřenášel na další generace. Votštinou se v této době zabýval [[Dmitrij Cvetkov (lingvista)|Dmitrij Cvetkov]], který jako jeden z mála Votů dosáhl vysokoškolského vzdělání. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla velká část Votů spolu s ostatními baltofinskými národy Ingrie evakuována do Finska. Votům se však nepodařilo začlenit do finské společnosti tak dobře jako Ižorům a kvůli svému náboženství se setkali s rusofobií. Část evakuovaných Votů také zůstala v [[Estonsko|Estonsku]]. Po [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinově]] smrti v roce [[1953]] zasílali Votové mnoho žádostí do Moskvy o vrácení se do své rodné země, což jim bylo v roce [[1956]] povoleno. Jejich bývalá bydliště však už byla obsazena Rusy, a tak se usídlovali v menších vesnicích poblíž velkých měst. [41] => [42] => V roce [[1997]] založila Tatiana Jefimova ve vesnici [[Krakolje]] votské muzeum. [43] => [44] => == Demografie == [45] => Vůbec první čísla zaznamenal v roce [[1848]] ruský geograf [[Peter von Köppen]], podle něhož žilo ve 37 vesnicích 5 148 Votů.[http://www.erm.ee/?lang=EST&node=648&parent=83 Eesti Rahva Muuseum: Vadjalased] V prvním celoruském sčítání lidu v roce [[1897]] však byli Votové počítáni jako [[luteránství|luteránští]] [[Finové]], přestože vyznávali jako svou víru [[pravoslaví]].{{Citace elektronické monografie |příjmení = Jefimova |jméno = Tatjana |titul = Vađđamaa - Водская земля |url = http://vadjamaa.narod.ru/ |datum vydání = |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-07-23 |vydavatel = |jazyk = rusky}} Roku [[1926]] už bylo v ruském sčítání lidu možné vyplnit votskou národnost a přihlásilo se k ní 705 lidí, avšak roku [[1939]] byla opět zrušena. Od této doby existovaly o počtu Votů jen sporné odhady, které se např. k roku [[2002]] pohybovaly od 15 do 100 000 lidí podle toho, zda byly založeny na počtu mluvčích votštiny, nebo na etnickém původu obyvatelstva.{{Citace monografie |příjmení = Minhan |jméno = James |titul = Encyclopedia of the Stateless Nations: S-Z |vydavatel = Greenwood Publishing Group |místo = |rok = 2002 |isbn = 9780313323843 |kapitola = Votes |strany = 2018 |počet stran = 2241 |jazyk = anglicky |url = http://books.google.cz/books?id=Zu5GpDby9H0C&lpg=PA2019&ots=pmlfUjimCz&dq=votes%2C%20votic%20language&pg=PA2018#v=onepage&q&f=false}} Podle sčítání lidu z roku 2002 se v Rusku k votské národnosti přihlásilo 73 Votů, z nichž pouze 12 žilo v [[Leningradská oblast|Leningradské oblasti]].{{Citace elektronického periodika |titul=Sčítání lidu 2002, Rusko – 4.2 |url=http://www.perepis2002.ru/index.html?id=87 |datum přístupu=2010-04-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110719233704/http://www.perepis2002.ru/index.html?id=87 |datum archivace=2011-07-19 |nedostupné=ano }} V roce 2010 se zde k votské národnosti přihlásilo už jen 64 lidí. [46] => [47] => === Obývané území === [48] => O území obývaném Voty se zmiňují už [[novgorod]]ské kroniky, které jej označují pod jménem ''Watland'' nebo ''Watlandia''. Tento název se používal i v církevních dokumentech, např. v [[papežská bula|papežských bulách]]. Původně Watlandia zahrnovala především území severní a západní [[Ingrie]], ale přibližně ve 12. století se Votové rozšířili dál na východ až po řeku [[Ižora|Ižoru]]. Dnes je Watlandia nazývána votsky ''Vaďďamaa'' (příp. ''Vađđamaa'') nebo estonsky ''Vadjamaa'' a její hranice se táhne od řeky [[Narva (Finský záliv)|Narvy]] až po severovýchod [[Finský záliv|Finského zálivu]]. Toto území spolu s Voty obývali i další dva baltofinské národy, [[Ižorové]] a [[Ingrijští Finové]]. Voty nejhustěji osídlená oblast byla okolo řeky [[Luga (řeka)|Lugy]], poblíž které se nachází i poslední čtyři vesnice obývané Voty. [49] => [50] => == Jazyk == [51] => {{Podrobně|Votština}} [52] => Po celou svoji historii byli Votové [[multilingvismus|multilingvní]] a kromě svého národního jazyka, [[votština|votštiny]], mluvili plynně [[ruština|rusky]] a [[ižorština|ižorsky]]. Dnes je votština zařazena v [[Červená kniha ohrožených jazyků|Atlasu ohrožených jazyků]] [[UNESCO]] a počet jejich mluvčích je k roku 2008 odhadován na 20 lidí.[http://www.unesco.org/culture/languages-atlas/en/atlasmap/language-id-423.html UNESCO Interactive Atlas of the World's Languages in Danger] (Vyberte v «Country or area»: „Russian Federation“, pak „Search corresponding endangered language“ a nakonec „Vote“ v „List of languages“.) Ačkoliv sami Votové používají ke komunikaci ruštinu, snaží se svůj jazyk obnovit a zabránit jeho vymření. Spolu s [[finština|finštinou]] a [[ižorština|ižorštinou]] patří mezi [[baltofinské jazyky]] a je jazykem [[aglutinační jazyk|aglutinačním]]. Votština nikdy nebyla [[kodifikace (lingvistika)|kodifikována]] a každý mluvčí tedy mluví svým vlastním [[idiolekt]]em. Z původně čtyř nářečí existuje dnes už jen jedno, západní vaipoolské, kterým se mluví ve vesnicích [[Lužicy]] a [[Krakolje]]. [53] => [54] => == Kultura == [55] => === Náboženství === [56] => O původním náboženství Votů není známo mnoho, ale předpokládá se, že bylo podobné původním náboženstvím ostatních [[Baltofinské národy|baltofinských národů]]. Ke křesťanství konvertovali Votové během 12. století. Jakožto příslušníci [[Pravoslaví|pravoslavné církve]] se nebrali s jazykově příbuznými [[Luteránství|luteránskými]] [[Finové|Finy]], což významně přispělo k [[asimilace (sociologie)|asimilaci]] s [[Rusové|Rusy]].{{Citace elektronické monografie |příjmení = Heinsoo |jméno = Heinike |příjmení2 = Kuusk |jméno2 = Margit |titul = Neo-renaissance and revitalization of Votic – Who cares? |url = http://www.fl.ut.ee/orb.aw/class=file/action=preview/id=980621 |datum vydání = 2011 |datum aktualizace = |datum přístupu = 2011-04-24 |vydavatel = University of Tartu |strany = 2 |jazyk = anglicky }}{{Nedostupný zdroj}} Votové měli různá posvátná místa, která souvisela s uctíváním různých svatých. Těmito místy byly například studně, stromy, ruiny kaplí a místa, kde kdysi stávaly kříže. Zvyk uctívání posvátných stromů se však ještě vyskytoval na začátku 20. století ve vesnici Babino. Kolem stromu se postavila ohrada z dřevěných kůlů, ve které se konala oslava. O jiných posvátných místech se věřilo, že mají léčivou moc. Ve vesnici Korvetino na kamenných ruinách vyrostl [[ořešák]], před který se šlo při výskytu nemoci poklonit. [57] => [58] => == Národní symboly == [59] => Mezi národní symboly Votů patří votský znak a vlajka, které byly vytvořeny [[15. prosinec|15. prosince]] [[2002]] ruským výtvarníkem Alexandrem Gurinovem. Vlajka i znak se skládají z dvou modrých trojúhelníků, mezi nimiž je vsunutý bílý klín s červeným křížem. Modré trojúhelníky představují [[Čudské jezero]] a [[Finský záliv]], mezi kterými se nachází Vaďďamaa, zobrazená jako bílý klín. Červený kříž symbolizuje vícero věcí, mezi nimi je např. paměť předků Votů, kteří bránili svou zemi, nebo věčnost.{{Citace elektronického periodika |titul=Ингерманландия: водь и ижора – Водская символика |url=http://www.vatland.ru/today/symbol.php |datum přístupu=2011-08-02 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111204070754/http://www.vatland.ru/today/symbol.php |datum archivace=2011-12-04 |nedostupné=ano }} [60] => [61] => Před sestavením těchto symbolů existovala i neoficiální votská vlajka navržená Ferencem Váloczym. Je založená na finské vlajce a skládá se ze zeleného kříže na modrém pozadí. [62] => [63] => [64] => Soubor:VoticCoatOfArms.jpg|Votský znak [65] => Soubor:Votic Flag.svg|Oficiální votská vlajka [66] => Soubor:Votic people.svg|Neoficiální votská vlajka [67] => [68] => [69] => == Odkazy == [70] => [71] => === Reference === [72] => {{Překlad|fi|Vatjalaiset|9536806}} [73] => [74] => [75] => === Literatura === [76] => * {{Citace monografie |příjmení = Ränk |jméno = Gustav |titul = Vatjalaiset |vydavatel = Suomalaisen Kirjallisuuden Seura |místo = [Helsinky?] |rok = 1960 |počet stran = 153 |jazyk = finsky}} [77] => * {{Citace monografie |příjmení = Talve |jméno = Ilmar |titul = Vatjalaista kansankulttuuria |vydavatel = Suomalais-ugrilainen seura |místo = Helsinky |rok = 1981 |počet stran = 142 |jazyk = finsky}} [78] => [79] => === Související články === [80] => * [[Votština]] [81] => * [[Krévinci]] [82] => * [[Ižorové]] [83] => [84] => === Externí odkazy === [85] => * {{Commonscat}} [86] => * {{en}} [http://www.eki.ee/books/redbook/votes.shtml Červená kniha národů Ruského Impéria - Votové] [87] => * {{ru}} [http://vadjamaa.narod.ru/ Vađđamaa] [88] => *[http://vadda-today.rf.gd/en/ VAĐĐA TODAY], is an open project run as a NGO aimed to popularize Votes' culture among the Internet community. [89] => [90] => {{Uralské národy}} [91] => [92] => [[Kategorie:Votové| ]] [93] => [[Kategorie:Ingrie]] [94] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [95] => [[Kategorie:Ugrofinské národy]] [96] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]] [97] => [[Kategorie:Domorodci]] [] => )
good wiki

Votové

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ingrie','ruština','Finové','Krakolje','votština','Ižorové','Lužicy','luteránství','ižorština','Rusové','Krévinci','2002'

2002

Finové

Ingrie

Ižorové

Ižorština

Krakolje

Krévinci

Luteránství

Lužicy

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Ruština

Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky.

Votština