Array ( [0] => 15495100 [id] => 15495100 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vtip [uri] => Vtip [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => V obecném významu má [[Čeština|český]] výraz '''vtip''' [[ekvivalent]] ve slovech ''vynalézavost'', ''nápaditost'' či ''ostrovtip''. {{Citace elektronické monografie [1] => | titul = Masarykův slovník naučný: Vtip, s. 761 [2] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:84e5c5d0-7f23-11e2-a455-005056827e52?page=uuid:64ba29e0-e83c-11e2-a0b3-5ef3fc9bb22f [3] => | vydavatel = Československý kompas [4] => | datum_vydání = 1925-1933 [5] => | datum_přístupu = 2020-06-23 [6] => | místo = Praha [7] => }} [8] => [9] => V ústním vyprávění či v písemné podobě je '''vtip''' (lidově '''fór'''Např. {{Citace elektronického periodika [10] => | titul = Naše soutěž [11] => | periodikum = Tramp [12] => | vydavatel = Trampské vydavatelské družstvo [13] => | datum_vydání = 1/1929 [14] => | strany = 8 [15] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:44d84170-4953-11de-a1f5-000d606f5dc6?page=uuid:c7a9a0b0-4969-11de-b56e-000d606f5dc6 [16] => | datum_přístupu = 2020-06-23 [17] => }}) krátká [[Výpověď (lingvistika)|výpověď]] (nebo drobný [[Verbální komunikace|verbální]] útvar), která má za primární cíl pobavit adresáta – vyvolat [[smích]]. Případným dalším účelem může být upozornit na nějaký problém nebo adresáta o něčem poučit. [18] => [19] => Vtip může mít i podobu [[Obraz|obrázku]] ([[kreslený vtip]]), jednoho nebo několika ([[Komiks|komiksový]] [[strip]]). Může být i zcela beze slov, vyjádřený jen samotnou situací. Takové vtipy mají výhodu mezinárodní srozumitelnosti bez potřeby [[Překlad|překladu]]. [20] => [21] => Charakteristikou vtipu je humorná a úderná [[pointa]], dvojsmyslnost, [[paradox]] či absurdita. Typická je též jeho stručnost a aktualita – po čase se trefné vtipy či zdařilé šablony mohou v pozměněné podobě vracet a znovu odrážet dobové jevy.{{Citace monografie [22] => | příjmení1 = Brouček [23] => | příjmení2 = Jeřábek [24] => | jméno1 = Stanislav [25] => | jméno2 = Richard [26] => | titul = Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska [27] => | vydavatel = Mladá fronta [28] => | rok = 2007 [29] => | strany = 1158 [30] => | isbn = 978-80-204-1450-2 [31] => }} [32] => [33] => == Vtip, anekdota a humorka == [34] => Pojmy ''vtip'' a ''anekdota'' jsou chápány podobně a často se zaměňují. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že vtip je logická hříčka, někdy i jednorázově [[Improvizace|improvizovaná]], zatímco anekdota je humorné [[vyprávění]]. Vtip sestává z jedné nedělitelné části, zatímco anekdota může obsahovat více komických dílů. Bývá delší než vtip. Hranice mezi vtipem a anekdotou však není ostrá.{{Citace kvalifikační práce [35] => | příjmení = Ištvánová [36] => | jméno = Kateřina [37] => | instituce = Masarykova univerzita [38] => | titul = Jazykový obraz cizince v bulharských, chorvatských a českých vtipech [39] => | url = https://is.muni.cz/th/cwyz8/Bakalarska_diplomova_prace_Istvanova.pdf [40] => | typ_práce = Bakalářská práce [41] => | vedoucí = Elena Krejčová [42] => | místo = Brno [43] => | strany = 9 [44] => | rok = 2017 [45] => | citace = 2020-06-23 [46] => }} Někteří autoři považují výrazy ''vtip'' a ''anekdota'' za synonyma.{{Citace sborníku [47] => | příjmení1 = Sirovátka [48] => | jméno1 = Oldřich [49] => | titul = Anekdota jako živý druh folklóru [50] => | sborník = Litteraria humanitas [51] => | vydavatel = Masarykova univerzita [52] => | místo = Brno [53] => | rok_vydání = 1991 [54] => | strany = 225–234 [55] => | isbn = 8021001240 [56] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/132265 [57] => }} V [[Cimrmanologie|cimrmanologickém]] semináři ke hře ''[[Lijavec]]'' se výrazu „anekdota“ používá i pro velmi krátké ''vtipy''. [58] => [59] => Výraz ''humorka'' zavedl do češtiny [[Josef Štefan Kubín]].Viz ''Josef Štefan Kubín: Lidové humorky'' (vydala Mladá fronta, 1948) Je blízká vtipu a anekdotě, má však [[Epika|epický]] děj, víc zápletek, a charaktery postav se v ní rozvíjejí. Pojem se v běžné řeči nevžil, v současnosti se používá jen zřídka v odborných textech.{{Citace elektronického periodika [60] => | titul = Word at a Glance [61] => | periodikum = www.korpus.cz [62] => | url = https://www.korpus.cz/slovo-v-kostce/search/cs/humorka?pos=N&lemma=humorka [63] => | datum přístupu = 2024-01-02 [64] => }} Lze jej opsat spojením „humorná povídka“. [65] => [66] => == Historie == [67] => [68] => === Etymologie === [69] => Slovo ''anekdota'' (ανεκδοτα) v původním [[řečtina|řeckém]] významu znamená „nevydané spisy, události neb historky (z řec. ''an'' = ne, ''ek'' = vy-, ''didómi'' = dávám)“.{{Citace elektronického periodika [70] => | titul = Z našich časopisů [71] => | periodikum = Naše řeč [72] => | číslo = 4 [73] => | datum_vydání = 1927 [74] => | strany = 91–93 [75] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2317 [76] => | datum_přístupu = 2020-06-26 [77] => }} Původně se tímto slovem skutečně označovaly texty z různých důvodů nezveřejněné, někdy předávané pouze v ústní podobě (například [[Prokopios z Kaisareie|Prokopiův]] spis ze [[6. století]] n. l. s názvem ''Anekdota'' obsahoval utajované příběhy ze života [[císař]]e [[Justinián I.|Justiniána]]).{{Citace elektronické monografie [78] => | titul = Obecná kronika, čili, Vypravování o národech vzdělaných..., Dil 2., s. 90 [79] => | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/23795310 [80] => | vydavatel = Edvard Beaufort [81] => | datum_vydání = 1900 [82] => | datum_přístupu = 2020-06-26 [83] => | místo = Praha [84] => }} [85] => [86] => Český výraz ''vtip'' je [[Kořen (mluvnice)|kořenem]] slov jako ''dovtípit se'' nebo ''důvtip'', ale jeho původ je nejasný. Některé etymologické výklady jej spojují se staročeským slovem ''tiepiti, těpiti'' = „nést“, tedy znamenalo by něco jako „vklad (Boží do lidské mysli)“, tedy de facto „nadání“. [[Český etymologický slovník]] Jiřího Rejzka však za hláskoslovně přijatelnější považuje souvislost se slovem ''típat'' = „lehce udeřit, chytat, štípat, dotýkat se“ (srovnej ukrajinské ''dostěpnyj'' = „vtipný“).Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, LEDA, 2001, heslo „vtip“ Podle [[Slovník spisovné češtiny|Slovníku spisovné češtiny]] je primárním významem slova ''vtip'' schopnost bystře řešit problémy (tedy ''důvtip''), druhým významem je podstata problému či jeho řešení (vtip je v tom, že…), třetím významem schopnost dosahovat žertovného účinku (sršet vtipem), čtvrtým významem je žertovný účinek (ta anekdota nemá ''vtip'') a až pátým a šestým významem je žertovné slovní vyjádření nebo čin.Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnosti, Akademia, Praha, 1994, heslo „vtip“ [87] => [88] => Rčení ''míti filipa'' ve smyslu ''mít (dů)vtip'' pochází z [[Nový zákon|Nového zákona]], [[Skutky apoštolů|Skutků apoštolů]].{{Citace elektronického periodika [89] => | titul = Míti Filipa [90] => | periodikum = Naše řeč [91] => | vydavatel = ÚJČ [92] => | číslo = 8 [93] => | datum_vydání = 1933 [94] => | strany = 255 [95] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2724 [96] => | datum_přístupu = 2020-06-26 [97] => }} [98] => [99] => === Formy === [100] => Nejstarší zachovanou sbírkou vtipů je ''[[Filogelos]]'' („milovník smíchu“) z 4. či 5. století, i když se nejspíš nejedná o první dílo tohoto žánru. Nejčastějším terčem žertů v této sbírce je „učenec“ ({{cj|el|σχολαστικος}}).{{Citace elektronické monografie [101] => | příjmení1 = Filogelos [102] => | titul = (Ukázky ze sbírky vtipů, překlad Radislav Hošek) [103] => | url = http://www.fysis.cz/Texty/Pracovna/filogel.pdf [104] => | vydavatel = Ikar [105] => | datum_vydání = 2000 [106] => | datum_přístupu = 2020-06-26 [107] => | místo = Praha [108] => }} [109] => [110] => V [[renesance (historická epocha)|renesanci]] tvořily z velké části tematický základ, z něhož vznikla [[novela (literatura)|novela]]. Jako anekdoty např. označil [[Josef Pekař]] příběhy o chytrosti válčení [[Jan Žižka|Jana Žižky]], které v 15. století uvedl [[Pius II.|Silvius Piccolomini]] v díle ''Historia Bohemica''. [111] => {{Citace elektronické monografie [112] => | příjmení1 = Pekař [113] => | jméno1 = Josef [114] => | titul = Žižka a jeho doba, díl IV., s. 24, 131 [115] => | url = http://librinostri.catholica.cz/download/PekZizAJehDo4-r0.pdf [116] => | vydavatel = Vesmír [117] => | datum_vydání = 1933 [118] => | datum_přístupu = 2020-06-26 [119] => }} Nejstarší anekdoty jsou dochovány z řečí a [[kázání]], kam byly vkládány jako [[exemplum]] (moralizující příklady). Objevovaly se i v [[kronika|kronikách]] a letácích, které většinou zábavně oživovaly, i v [[satira|satirách]] ([[humanismus|humanistických]] a [[osvícenství|osvícenských]]).{{Zdroj?}} [120] => [121] => Ústně šířené anekdoty byly až do [[1930–1939|30. let 20. století]] intelektuální záležitostí. Šířily se převážně mezi vzdělanci a střední třídou. Typickým šiřitelem anekdot byli doktoři, soudci či městští úředníci. Celospolečenskou záležitostí se ústně šířený vtip stává až v průběhu 2. světové války.{{Zdroj?}} [122] => [123] => [[Antropologie|Antropologové]], [[Etnologie|etnologové]] a [[Folklór|folkloristé]] anekdotám dlouho nevěnovali pozornost a prvními teoretiky na tomto poli byli [[Literární věda|literární vědci]]. [124] => [125] => V [[literatura|literatuře]] anekdota představuje krátké, především ústně šířené vyprávění [[humor]]né příhody, zesměšňující osobu, situaci, dobu, rasu, národ, názor, skupinu, společenskou vrstvu, zvyky apod. Je jedním z mála žánrů ústní tvořivosti živých i v jednadvacátém století. [126] => [127] => Podle tématu lze vtipy dělit do mnoha skupin, které se mohou různě prolínat: lékařské, politické, o [[Skotové|Skotech]], o policistech, o blondýnkách, o zvířátkách (příbuzným útvarem je [[bajka]]), [[Židé|židovské]], erotické aj. Témata vtipů se časem mění, např. topos „městský (sváteční) lovec“ se v českých humoristických časopisech přestává vyskytovat zhruba kolem roku 1920. Podle použitých prostředků lze ve vtipech nacházet např. [[černý humor|černý]] nebo [[absurdno|absurdní]] humor, pro politické vtipy je typická [[satira]]. [128] => [129] => Vtipy a anekdoty, včetně kreslených, se v 19. století staly běžnou součástí [[periodikum|periodik]] i [[kalendář (literatura)|kalendářů]].{{Citace elektronického periodika [130] => | periodikum = Humoristické listy [131] => | datum_vydání = 1881-01-01 [132] => | strany = 4–5 [133] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:e683f5bb-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:6cc9e454-435e-11dd-b505-00145e5790ea [134] => | datum_přístupu = 2020-06-26 [135] => }} [136] => Mezi významné české humoristické časopisy 19. století patřily například ''Šotek'' (vycházel v roce 1849 jako příloha [[Karel Havlíček Borovský|Havlíčkových]] ''[[Národní noviny|Národních novin]]''), dále ''[[Humoristické listy]]'' (1858–1941) či [[Švanda dudák (časopis)|Švanda dudák]] (1882–1930). V socialistickém Československu byl nejvýznamnější humoristický časopis ''[[Dikobraz (časopis)|Dikobraz]]'' (1945–1995) a obdobný časopis ve slovenštině ''[[Roháč (časopis)|Roháč]]''. Po roce 1989 byly vydávány humoristické časopisy ''[[Škrt]]'', ''[[Sorry (časopis)|Sorry]]'', ''[[Trnky brnky]]''). [137] => [138] => Anekdoty vycházejí i knižně (např. již v roce 1901 publikace ''Anekdoty'', kterou vydal [[Josef Šváb-Malostranský|Josef Šváb]].{{Citace elektronické monografie [139] => | příjmení1 = Došek [140] => | jméno1 = Jaroslav [141] => | titul = Anekdoty [142] => | url = https://aleph.nkp.cz/F/AVFK478FUAST1CKV7CL27SK51Q22AKHJJF65IHDEYD34A3QFSV-23178?func=full-set-set&set_number=181641&set_entry=000001&format=999 [143] => | vydavatel = Josef Šváb (Databáze NK ČR) [144] => | datum_vydání = 1901 [145] => | datum_přístupu = 2020-06-26 [146] => }} V novější době vyšla např. edice ''Anekdoty'' [[Lidové nakladatelství|Lidového nakladatelství]] o 50 svazcích (1970–1981).{{Citace elektronické monografie [147] => | titul = Lidové nakladatelství (Slovník české literatury) [148] => | url = http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1694 [149] => | datum přístupu = 2020-6-28 [150] => }} Různá [[nakladatelství]] vydávají anekdoty v publikacích, které bývají zaměřené tematicky, např. edice ''[[Srandokaps]]''. [151] => [152] => Interpretováním a vytvářením vtipů se živí [[komik|komici]] (jako [[Herec|herci]], autoři, nebo obojí). [[Komedie]] jako literární či dramatický útvar se zpravidla skládá z mnoha vtipů, pokud nejde jen o čistě fyzickou [[Groteska|grotesku]]. I vizuální [[Gag|gagy]] však pro dosažení účinku mají často strukturu podobnou verbálnímu vtipu – expozice a nečekaná humorná pointa. [153] => [154] => == Kulturní význam == [155] => [156] => === Psychologie === [157] => * [[Sigmund Freud]] o vtipu napsal knihu ''Vtip a jeho vztah k nevědomí'' (Der Witz und seine Beziehung zum Unbewussten).Česky 1991 nakladatelství Práh a 2005 Psychoanalytické nakladatelství. Vtip považoval za jednu z možností, jak vyjádřit názory a pocity, které bychom za běžných okolností veřejně neprojevili. [158] => [159] => === Příklady v české literatuře === [160] => * [[Jaroslav Hašek]] v anekdotickém stylu lidového vyprávění objevil osobitý literárně-tvůrčí smysl. Množstvím anekdot je zaplněn jeho román ''[[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války]]''.{{Citace kvalifikační práce [161] => | příjmení = Marková [162] => | jméno = Martina [163] => | instituce = Západočeská univerzita [164] => | titul = Česká literatura v období první Československé republiky. Vybraní autoři a jejich stěžejní díla [165] => | url = https://otik.zcu.cz/bitstream/11025/8150/1/Diplomova%20prace%20-%20Martina%20Markova.pdf [166] => | typ_práce = Diplomová práce [167] => | vedoucí = Lukáš Novotný [168] => | místo = Plzeň [169] => | strany = 29 [170] => | rok = 2013 [171] => | citace = 2020-06-26 [172] => }} [173] => * [[Karel Poláček]] sbíral židovské anekdoty, které často doplňují děj jeho děl. Jeho soubor ''Židovské anekdoty'' vyšel poprvé v nakladatelství Orbis v roce 1933 a od té doby vychází opakovaně.{{Citace elektronické monografie [174] => | titul = Databáze NK ČR: vyhledávání ''Židovské anekdoty'' [175] => | url = https://aleph.nkp.cz/F/YEGUU2PIRVYNYHAY2GK8K97E5P8T6NBJJHKECQFLKX4UCB5CCD-16705?func=short-jump&jump=000001 [176] => | datum_přístupu = 2020-06-26 [177] => }} Některé se staly námětem pro televizní seriál ''Uctivá poklona, pane Kohn'' (1993).{{fdb film|21584|Uctivá poklona, pane Kohn}} [178] => * [[Karel Čapek]] věnoval vzniku anekdot kapitolu v knize ''[[Marsyas čili na okraj literatury]]''.{{Wikizdroje|dílo=Marsyas čili na okraj literatury/K přírodopisu anekdoty}} [179] => [180] => == Zvláštní druhy == [181] => === Politické vtipy === [182] => Politické vtipy vznikaly a vznikají za různých [[Politický režim|režimů]] a jejich popularita zpravidla klesá poté, co daný režim padne a zmizí kontext potřebný k jejich pochopení. V českých podmínkách se jednalo zejména o vtipy z období [[Rakousko-Uhersko]], [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]], [[Pražské jaro|Pražského jara]] i tzv. [[normalizace]].{{Citace elektronické monografie [183] => | příjmení1 = Gracová [184] => | jméno1 = Blažena [185] => | titul = Politická anekdota jako historický pramen [186] => | url = https://is.muni.cz/el/1421/podzim2013/ETMB74/um/04_Anekdota_jako_historicky_pramen.pdf [187] => | vydavatel = Masarykova univerzita [188] => | datum_vydání = 2013 [189] => | datum_přístupu = 2020-06-26 [190] => }} Vtipy ''„O zlatou mříž“'' (míněno: „za něž se [[Trest odnětí svobody|zavíralo]]“) bylo lidové označení pro politické, resp. protistátní vtipy šířené v [[Československá socialistická republika|ČSSR]]Jirka. Holič - účesy v r. 1968. In: ''Neviditelný pes'' [online]. 18. 2. 2009 0:27 [cit. 3. 5. 2018]. Dostupné z: http://neviditelnypes.lidovky.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A090206_104654_neff_wag (pojmenování připomínalo tehdejší [[anketa|ankety]] [[Popularita|popularity]] československých zpěváků, zpěvaček a skupin [[Zlatý slavík]]). [191] => [192] => V [[Totalitarismus|totalitách]] či [[Diktatura|diktaturách]] bývá produkce nebo šíření politických vtipů riskantní činností, která může vést i k [[Trestní stíhání|trestnímu stíhání]]. To ale zároveň může zvyšovat její atraktivitu (efekt [[Zakázané ovoce|zakázaného ovoce]], snaha o [[odboj]]). [193] => [194] => === Vtipy zesměšňující národ či rasu === [195] => * [[„Elephant joke]]s“ byly nejrozšířenějšími vtipy [[1960–1969|60. let 20. století]] v USA. Ve vtipech vystupoval [[slon]] a byly postaveny na absurdní pointě. Podle folkloristy [[Alan Dundes|Alana Dundese]], pravděpodobně existuje ve vtipech o slonech paralela mezi slony a [[Afroameričané|Afroameričany]], což vysvětluje to, že tento druh vtipů byl oblíben mezi bílými Američany. Podle jiných názorů se jednalo o kulturní klima 60. let, které odvrhovalo staré kulturní konvence.{{Citace elektronického periodika [196] => | příjmení1 = Janeček [197] => | jméno1 = Petr [198] => | titul = Tempora mutantur [199] => | periodikum = Tvar [200] => | číslo = 11/2012 [201] => | strany = 24 [202] => | url = http://old.itvar.cz/prilohy/276/Tvar11-2012.pdf [203] => | datum_přístupu = 2020-06-26 [204] => }} [205] => * Z Ameriky jsou známé také „Pollack jokes“. Tyto vtipy, které kolovaly především ve [[20. století]] a dělaly si legraci z přistěhovalců ze střední a východní Evropy, především z [[Poláci|Poláků]].{{Citace elektronické monografie [206] => | titul = Pollack jokes [207] => | url = https://upjoke.com/pollack-jokes [208] => | datum_přístupu = 2020-06-26 [209] => | jazyk = anglicky [210] => }} Tento typ vtipů se ale neomezil pouze na USA. [211] => * V českém prostředí se již od [[19. století]] vyskytují vtipy pracující se stereotypy o [[Romové|Romech]].{{Citace elektronického periodika [212] => | titul = Granáty/Že v Temešváru... [213] => | periodikum = Humoristické listy [214] => | datum_vydání = 1888-03-30 [215] => | strany = 117 [216] => | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:e69b755b-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:6c5f13b4-435e-11dd-b505-00145e5790ea [217] => | datum_přístupu = 2020-06-26 [218] => }} Novější české vtipy též zesměšňují velké [[Národ|národy]], zejména [[Rusové|Rusy]] nebo [[Američané|Američany]] (méně často [[Němci|Němce]], [[Britové|Brity]], [[Francouzi|Francouze]] aj.), a snaží se ukázat mentální nadřazenost malého národa nad velkými.Např. {{Citace elektronické monografie [219] => | titul = Vtipy o národech [220] => | url = https://www.evtipy.cz/index.php?main=&kategorie=13&stari=&hodnoceni=&pocet=40&radit= [221] => | vydavatel = evtipy.cz [222] => | datum_přístupu = 2020-06-26 [223] => }} Jde o formu vyrovnávání se s komplexem malého, utiskovaného, „dějinami vláčeného“ národa. Některé z těchto vtipů si ale dělají legraci ze všech zúčastněných, včetně [[Češi|Čechů]]. Typický takový vtip začíná: „Přijdou Američan, Rus a Čech do baru...“ nebo „Na pustém ostrově se ocitnou Američan, Rus a Čech", variant je však mnoho. [224] => [225] => == Nejsměšnější vtip == [226] => ''Nejsměšnější vtip na světě'', v originále ''the World's Funniest Joke'', se roku 2002 stal výsledkem výzkumu provedeného [[Richard Wiseman|Richardem Wisemanem]] z University of Hertfordshire. Wiseman vytvořil [[Internet|internetovou]] stránku, kde uživatelé mohli vkládat a hodnotit vtipy. Účelem bylo najít univerzálně směšný vtip, který bude nejúspěšnější mezi lidmi z různých zemí, kultur a věkových a sociálních skupin. Zvítězil následující vtip (v překladu): [227] => [228] => ''„Dva lovci jdou lesem, když tu se jeden náhle zhroutí. Má skelný pohled a nedýchá. Druhý lovec rychle vytáhne telefon a volá na [[Tísňové volání|tísňovou linku]]: „Můj kamarád je mrtvý! Co mám dělat?“ Operátor odpoví: „Hlavně klid, prosím. Pomůžu Vám. Nejdřív se ujistěte, že je opravdu mrtvý.“ Na druhé straně je chvíli ticho, pak se ozve výstřel. Vzápětí se lovec znovu ohlásí: „Ano, je určitě mrtvý. Co dál?“'' [229] => [230] => Nejstarší použití této [[Pointa|pointy]] bylo nalezeno ve scénce z [[Spojené království|britského]] komického pořadu [[The Goon Show]] z roku 1951. V původní verzi šlo o [[Spike Milligan|Spikem Milliganem]] napsaný dialog [[Michael Bentine|Michaela Bentina]] a [[Peter Sellers|Petera Sellerse]] (na telefonu) a scéna se odehrávala v domě.{{Citace periodika [231] => | titul = Spike 'wrote world's best joke' [232] => | datum vydání = 2006-06-09 [233] => | jazyk = en-GB [234] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/entertainment/5064020.stm [235] => | datum přístupu = 2024-01-02 [236] => }} Prakticky stejný vtip později použil ve skeči např. i [[Benny Hill]]. [237] => [238] => Také jeden skeč [[Monty Pythonův létající cirkus|Monty Pythonova létajícího cirkusu]] se jmenoval „Nejsměšnější vtip na světě“ (''The Funniest Joke in the World''), též zvaný „Vtip zabiják“ – zde bylo pointou, že vtip je tak směšný, že kdokoli ho přečte nebo uslyší, zemře smíchy. Proto zde tento vtip logicky nemohl zaznít, pouze byl pořízen jeho „překlad do němčiny“, což byl však jen [[Němčina|německy]] znějící [[nonsens]]: ''„Wenn ist das Nunstück git und Slotermeyer? Ja! … Beiherhund das Oder die Flipperwaldt gersput!“'' [239] => [240] => == Odkazy == [241] => === Poznámky === [242] => [243] => [244] => === Reference === [245] => {{Překlad|en|World's funniest joke|1187163955}} [246] => [247] => === Související články === [248] => * [[Přísloví]] [249] => * [[Frazém]] [250] => * [[Folklór]] [251] => * [[Rčení]] [252] => * [[Aforismus]] [253] => [254] => === Externí odkazy === [255] => * {{Commonscat}} [256] => * {{Otto|heslo=Anekdota}} [257] => * {{Wikislovník|heslo=vtip}} [258] => * {{Wikicitáty|téma=Vtip}} [259] => * [http://archiv.ucl.cas.cz/ Digitalizovaný archiv časopisů] (mj. Humoristické listy, Rarach, Šibeničky, Šotek) [260] => [261] => {{Autoritní data}} [262] => [263] => [[Kategorie:Druhy humoru]] [264] => [[Kategorie:Vtipy| ]] [265] => [[Kategorie:Lidová slovesnost]] [] => )
good wiki

Vtip

V obecném významu má český výraz vtip ekvivalent ve slovech vynalézavost, nápaditost či ostrovtip. V ústním vyprávění či v písemné podobě je vtip (lidově fór) krátká výpověď (nebo drobný verbální útvar), která má za primární cíl pobavit adresáta - vyvolat smích.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Folklór','satira','Čeština','Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války','osvícenství','císař','Pius II.','Pointa','Groteska','literatura','renesance (historická epocha)','Američané'

Američané

Čeština

Císař

Folklór

Folklór je termín používaný pro označení tradičního lidového umění a kultury v České republice.

Groteska

Literatura

Osvícenství

Osvícenství je historické období a kulturní směr, který se v Čechách v 18.

Pointa

Satira