Array ( [0] => 14658059 [id] => 14658059 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vypařování [uri] => Vypařování [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Vypařování je proces přeměny tekutiny na plyn pomocí odpařování. Během vypařování se molekuly tekutiny získávají dostatečnou energii k překonání vazeb a přechodu do plynného stavu. Tento proces se odehrává na povrchu tekutiny a závisí na teplotě, tlaku a povrchové ploše. Vypařování je důležitým fyzikálním jevem, který se vyskytuje ve všedním životě, například při vaření vody nebo sušení prádla. Lékařství a vědecký výzkum také využívají vypařování k oddělování a čištění látek. [oai] => Vypařování je proces přeměny tekutiny na plyn pomocí odpařování. Během vypařování se molekuly tekutiny získávají dostatečnou energii k překonání vazeb a přechodu do plynného stavu. Tento proces se odehrává na povrchu tekutiny a závisí na teplotě, tlaku a povrchové ploše. Vypařování je důležitým fyzikálním jevem, který se vyskytuje ve všedním životě, například při vaření vody nebo sušení prádla. Lékařství a vědecký výzkum také využívají vypařování k oddělování a čištění látek. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:10. Ладење при испарување.ogv|náhled|vpravo|280px|]] [1] => '''Vypařování''' je skupenská přeměna, při které se [[kapalina]] mění na [[plyn]] pouze z povrchu (ne z celého [[objem]]u, jako při [[var]]u). Kapalina při vypařování odebírá [[teplo]] z okolí. [2] => [3] => Podle [[kinetická teorie látek|kinetické teorie]] se z kapaliny vypařují ty [[molekula|molekuly]], jejichž [[energie]] je dostatečná k překonání [[kohezní síla|kohezních sil]], a jejichž [[molekulový pohyb|pohyb]] směřuje k [[volný povrch|volnému povrchu]] kapaliny, takže projdou povrchovou vrstvou a opustí kapalinu. Kapalinu tedy opouštějí molekuly s největší energií. Pokud je těchto molekul větší množství, vede to ke snížení [[střední energie]] zbývajících molekul kapaliny. To se při [[adiabatický děj|adiabatickém]] vypařování projeví snížením [[teplota|teploty]] kapaliny. Při [[termodynamická rovnováha|rovnováze]] mezi [[pára|párou]] a kapalinou se pára nazývá [[Sytá pára|nasycená]]. [4] => [5] => Množství tepla, které je při dané teplotě potřebné k přeměně jednoho kilogramu kapalné látky v [[plyn]]nou fázi, se nazývá [[skupenské teplo výparné|skupenské teplo výparné (vypařovací)]]. [6] => [7] => Opačným jevem k vypařování je [[Kapalnění|kondenzace]]. [8] => [9] => == Vypařování a var == [10] => Kapaliny se vypařují při každé teplotě. [[Rychlost]] vypařování je závislá na [[tenze par|tenzi nasycených par]] a to tak, že s vyšší tenzí nasycených par se rychlost vypařování zvyšuje. Rychlost vypařování tedy roste s teplotou. Pokud tenze nasycených par nad kapalinou dosáhne takové hodnoty, která je rovna tlaku okolního prostředí, začnou se páry nad povrchem kapaliny rozpínat, čímž umožňují rychlejší tvoření nových par, neboť jim uvolňují prostor nad povrchem kapaliny. Takovéto intenzivní vypařování, které probíhá nejen na povrchu, ale také uvnitř kapaliny, se nazývá '''[[var]]'''. Jedná se o skupenskou přeměnu, která za daného tlaku probíhá při [[konstanta|konstantní]] teplotě, tzv. [[teplota varu|teplotě (bodu) varu]]. Teplota varu je závislá na tlaku okolního prostředí. Rychlost této skupenské přeměny je závislá na množství [[teplo|tepla]] přiváděného do vařící se kapaliny. [11] => [12] => == Vlastnosti == [13] => K vypařování dochází za jakékoli [[teplota|teploty]] kapaliny. Rychlost vypařování závisí na: [14] => * [[teplota|teplotě kapaliny a okolí]] – čím vyšší teplota, tím rychlejší vypařování, [15] => * [[obsah|velikosti povrchu]] – čím větší povrch, tím rychlejší vypařování, [16] => * na vlastnostech [[kapalina|kapaliny]] (na přitažlivých [[síla|silách]] mezi [[částice]]mi kapaliny), [17] => * na pohybu plynu nad kapalinou, [18] => * na [[tenze par|tlaku par]] plynu nad kapalinou. [19] => [20] => === Fázový diagram pro vypařování === [21] => [[Soubor:Fazovy diagram vyparovani.svg|náhled|Fázový diagram ''p-V'' pro vypařování.]] [22] => Na příkladu [[fázový diagram|diagramu]] p-V je vidět, že [[Fázový přechod|fázová přeměna]] kapaliny v páru je provázena změnou [[objem]]u. Objem kapaliny V_1 před fázovou změnou (bod ''1'' na [[:Soubor:Fazovy diagram vyparovani.svg|obrázku]]) je tedy odlišný od objemu plynu V_2 po fázové změně (bod ''2'' na [[:Soubor:Fazovy diagram vyparovani.svg|obrázku]]). Při vypařování se objem vždy zvětšuje, tzn. V_2>V_1. Při vypařování za stálého [[tlak]]u se [[teplota]] nemění. [[izobarický děj|Izobarické]] vypařování je tedy současně také [[izotermický děj|izotermické]]. [23] => [24] => Na [[:Soubor:Fazovy diagram vyparovani.svg|obrázku]] se čára ''a'' nazývá ''dolní mezní čára'', čára ''b'' je označována jako ''horní mezní čára''. Bod ''K'' se nazývá [[kritický bod]] a p_k je [[kritický tlak]]. Čára ''c'' označuje [[izotermický děj|izotermickou]] expanzi kapaliny, ''d'' vypařování kapaliny (děj [[izobarický děj|izobaricko]]-[[izotermický děj|izotermický]]), ''e'' je pak [[izotermický děj|izotermická]] expanze [[Sytá pára|nasycené páry]] ze stavu ''2'' na [[přehřátá pára|přehřátou páru]]. Čára ''f'' pro přehřátou kapalinu a čára ''g'' pro přechlazenou (podchlazenou) páru označují [[nestabilita|nestabilní]] (metastabilní) stavy. Oblast ''A'' je ''oblastí kapaliny'', ''B'' je ''oblastí přehřáté páry'' a ''C'' je ''oblastí sycení''. [25] => [26] => Horní mezní čára je čarou nasycené páry, což představuje konec vypařování nebo naopak počátek [[Kapalnění|kondenzace]]. Dolní mezní čára je hranicí oblasti samostatné kapaliny, jde tedy o možný počátek vypařování nebo konec kondenzace. Mezi dolní a horní mezní čarou dochází k samotné fázové přeměně, během níž existuje současně kapalina i pára, tzn. jde o [[směs]] dvou [[fáze (termodynamika)|fází]]. Při postupu od bodu ''1'' k bodu ''2'' bude tato směs obsahovat stále více páry a méně kapaliny. Poměr [[hmotnost]]i páry ve směsi k celkové hmotnosti směsi se nazývá '''suchost'''. [27] => [28] => [[Měrné skupenské teplo výparné|Měrné výparné teplo]] je pro určitou kapalinu závislé na teplotě. Podle [[Clausius-Clapeyronova rovnice]] klesá toto teplo s rostoucí teplotou a pro [[kritická teplota|kritickou teplotu]] T_k je [[nula|nulové]]. [29] => [30] => === Troutonovo pravidlo === [31] => Mezi [[molární skupenské teplo|molárním skupenským vypařovacím teplem]] a [[teplota varu|teplotou varu]] (v [[kelvin]]ech) za [[normální tlak|normálního atmosférického tlaku]] platí tzv. '''Troutonovo pravidlo''' (též '''Pictetovo-Troutonovo pravidlo''') [32] => :\frac{L_v}{T_v} \approx 87-88 \frac{J}{K mol} [33] => [34] => == Související články == [35] => [36] => * [[Transpirace]] [37] => * [[Termodynamika]] [38] => * [[Skupenské teplo výparné]] [39] => * [[Měrné skupenské teplo výparné]] [40] => * [[Var]] [41] => * [[Kapalnění|Kondenzace]] [42] => * [[Fázový přechod]] [43] => * [[Leidenfrostův jev]] [44] => * [[Globální stmívání#Vypařování vody|Globální stmívání → Vypařování vody]] [45] => * [[Sušení]] [46] => [47] => == Externí odkazy == [48] => * {{Commonscat}} [49] => * {{Wikislovník|heslo=vypařování}} [50] => {{Autoritní data}} [51] => [52] => [[Kategorie:Fázové přeměny]] [] => )
good wiki

Vypařování

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'teplota','izotermický děj','Kapalnění',':Soubor:Fazovy diagram vyparovani.svg','teplo','plyn','tenze par','Fázový přechod','Sytá pára','izobarický děj','teplota varu','Měrné skupenské teplo výparné'

Kapalnění

Kapalnění je proces, při kterém se kapalina změní na plyn.

Plyn

Teplo

Teplota